Svrab u králíků je onemocnění parazitární a způsobuje je roztoč z čeledi Acaridae nebo Psoroptidae. Pokud chovatel tuto nemoc nepostřehne v začátku, rychle se rozmnoží. Zákožky se přenášejí při připouštění cizích zvířat nebo dotykem s infikovaným nářadím, případně pobytem ve výstavních klecích, kde bylo dříve vystaveno zvíře napadené svrabem. Svrabem jsou častěji postižena starší zvířata, u mláďat se onemocnění vyskytuje velmi zřídka. Dochází k tvorbě lupů či stroupků v různé velikosti, a to nejčastěji na hlavě, uších (úšní svrab u králíků), nosu a při silném výskytu na celém těle. Tím, že se králíci škrábou, se onemocnění přenáší i na končetiny. Zvířata jsou neklidná, mívají nižší příjem potravy. Králíci potřepávají hlavou, někdy se i špatně pohybují. Přestože nejde o onemocnění smrtelné, samotný pohled na takto postiženého králíka je velice nepěkný.
Ve svém příspěvku LÉČBA UŠNÍHO SVRABU U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, u zakrslého králíka se objevil v uchu svrab, mohu aplikovat Arpalit Neo- mám doma. Ale nevím, jestli a případně kolik, mohu na králíka nastříkat, jak často. A mám ošetřit celé tělo nebo stříknout do ucha? A kolikrát zopakovat, a zda ucho čistit opatrně i uvnitř?
Moc děkuji.
M. R.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.
Ve svém příspěvku DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Svrab u zvířat se častěji nazývá prašivinou. Prašivina mnohem častěji než psy postihuje kočky, Svrab u nich způsobuje svrabovka kočičí. Svrabovka u kočky postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a krk. Stejně jako svrab u člověka provází prašivinu silný pocit svědění. Škrábáním postižených míst si kočka přenáší parazity i na zbytek těla. Postižené místo se u kočky pozná tím, že se tam vytvářejí šupiny a strupy, zároveň zde také vypadává srst. K léčbě tohoto onemocnění se u zvířat rozhodně neužívají prostředky určené pro lidi, řada z nich je pro kočky toxická. K přenosu svrabovky dochází přímým stykem koček a jednak sdílením stejných textilií (gauče, pelechy). Kočičí svrabovkou se mohou nakazit i králicí a v některých případech i psi. Stejně tak se od kočky může nakazit svrabovkou i člověk, dochází k tomu nejčastěji velmi těsným kontaktem nemocné kočky s člověkem, obvykle v teple postele. Onemocnění člověka svrabem chyceným od koček má stejné kožní projevy jako lidskou zákožkou. Na těle se objeví červené svědivé pupínky. Onemocnění tímto typem kočičího parazitu je ale přechodné, člověk se obvykle vyléčí samovolně po vyléčení kočky nebo po zabránění těsného kontaktu s ní (člověk si nemocnou kočku prostě nesmí pouštět lehnout k němu do postele). Toto onemocnění se na člověka rozhodně nerozšíří běžným kontaktem s kočkou, například pohlazením, nebo manipulací s jejím pelechem.
U psů svrab způsobuje zákožka svrabová. Projevuje se stejně jako u koček vytvářením šupinek a strupů na kůži a vypadáváním srsti. Nejčastěji se u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích, nejlépe poznatelná je ale u psa v místech, kde má pes nejméně srsti (břicho, vnitřní plocha stehen). I u psa provází prašivinu nepříjemný pocit silného svědění. Psí prašivina šíří se nejčastěji mezi psy přímým stykem, ale i prostřednictvím sdílených textilií či hřebenů k vyčesání jejich srsti. Psí zákožka je přenosná i na člověka. Přenáší se stejně jako u koček těsným kontaktem obvykle v posteli. A stejně jako u koček i psí prašivina nakonec vymizí poté, co se pes uzdraví, anebo se zruší jeho těsný kontakt s člověkem.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři člověku mění často krev, aby neumřel, nebo mu implantují zdravou kostní dřeň, která však může být opět napadena a člověk umírá. Z helmintů napadajících krev je to například Ancylostoma duodenale, která se červenými krvinkami přímo živí, velmi často se jí zalíbí přímo v srdci, kde vyvolává další poruchy jeho činnosti. Člověk který je těmito parazity napaden je velmi unavený, brzy se prací unaví ještě více, potí se, chce se mu spát. Tělo se snaží s těmito parazity sice bojovat, ale nestačí to, potřebuje pomoc zvenčí. Imunitní systém ale při tomto boji věnuje již mnohem menší pozornost dalším parazitům (prostě nestíhá), včetně obrany proti vniku parazitů do těla a tělo je relativně rychle napadeno mnoha dalšími. Jejich exkrementy jsou navíc velmi toxické a to i neurotoxické a začínají silně ovlivňovat hormonální a nervové systémy člověka a z toho plynoucími poruchami zdraví. Není se schopno pak bránit banálním nákazám, člověk je často nemocný atd. V jeho těle je obsažná zoologická zahrada mnoha těchto parazitů.
Pokud již dojde k neuropatii či jiným vážným nervovým projevům, je tělo vždy již poměrně masivně zasaženo mnoha dalšími parazity a je nutné je zjistit včetně jejich dislokace a zlikvidovat vnějším zásahem. A tady už je potřeba znalostí z fyziky a umět logicky uvažovat. Neustále se přesvědčuji, že doktoři vystudovali jen kvůli tomu, že mají velice dobrou paměť, ve fyzice a logice se však projevují jako těmito obory nepolíbení (já jim říkám fyzikální eunuch). Kdyby trochu znali fyziku, měli by vědět, že každá entita (tedy včetně parazitů) se specificky projevuje, například jistými elektromagnetickými projevy, má svoje charakteristické frekvence, kterými jsme schopni ji detekovat, ovlivňovat, včetně jejich destrukce/zabití. Tyto frekvence jsou již tabelovány a existují přístroje, které jsou schopny podle jejich detekce zjistit, kterými parazity jste napadeni a některé z nich i tímto způsobem velmi rychle zabít. Je velmi smutné, když o tom doktor nic neví!!!.
Dále už jen k neuropatii. Pohybové orgány a čivy jsou systémy přímo řízené mozkem a proto nastal problém buď již v mozku (v oblasti řízení pohybu, včetně příčně pruhovaného svalstva) nebo na nervových cestách ke končetinám. Toto onemocnění je specifikované poruchami hybnosti končetin (brnění, slabost v pohybu, zpoždění pohybu, bolest nebo i silná bolest v rukou i nohou). Pokud jde o neuropatii v nohách, mohou být napadeny jen výstupy míchy z páteře v bederní oblasti (tasemničky, améby, plasmodia, shigelly,...) a nebo jen i nervy v nohách (filárie a mikrofilárie), ale mohou být napadeny již vstupy z mozku do míchy. Působení parazitů mohou být různá, tasemnice, jejich cystičky začnou utlačovat nervy (ty rostou desítky let, aniž bychom o nich věděli), filárie a mikrofilárie si rády pošmáknou na mielinových obalech nervů či je provrtávají (v nichž se elektrický nervový vzruch šíří nejrychleji), některé se živí kolagenem z kloubů, toxiny shigell a améb pak způsobují silnou až nesnesitelnou bolest v končetině, …. Problémy v rukou dělá obdobné napadení na nervových výstupech z krční páteře nebo také vstupů z mozku do páteře, přinejhorším zodpovědná centra mozku. Zajímavé je, že napadení bývá obvykle jen jednostranné (třeba jen levá ruka a levá noha).
Pro léčbu je proto nejdůležitější tyto patogeny nejdříve detekovat a teprve potom rozhodnout o způsobu jejich vytěsnění či likvidace (je třeba detekovat všechny, protože na postupu likvidace velmi záleží, neboť patogeny velmi často spolu spolupracují a různě se v sobě i ukrývají a musí se proto likvidovat ve správném pořadí). Chemická detekce je však neprůkazná a v mnoha případech nemožná, proto nemá smysl na takováto vyšetření k doktorovi vůbec chodit. Elektronická detekce je nejspolehlivější, nejrychlejší a nejlevnější, a právě proto se ji doktoři neučí, protože by kazila kšefty lékařskému loby. Přístroje na detekci jsou dvojího druhu. Buď jsou založené na snímání frekvencí vybuzených parazitů (tzv. F-scany), nebo na měření zvýšené vodivosti kůže při buzení parazita jeho rezonanční frekvencí na nějakém vhodném akupunkturním místě (přístroje EAV – elektro akupunktura podle Volyho). Nejdůležitější součástí obou přístrojů je co největší a nejspolehlivější databáze rezonančních frekvencí patogenů, podle nichž se výsledky měření srovnávají (abychom věděli co je to za druh parazita a tedy věděli jakým případným chemickým lékem či jiným způsobem je jej možno zničit – každá metoda léčby má svoje výhody, nevýhody a omezení). Výhodou přístrojů obecně spojitě buzených patogenů – f-scanů -je to, že jsme schopni v užité frekvenční oblasti změřit všechno, co v těle máme. U EAV si frekvenci nastavíme předem a pak ověřujeme máme-li ho. Nepostihneme proto patogen, který z nějakých důvodů zmutoval a má tedy i jinou frekvenci (ta není uložena v databázi parazitů), a patogeny jsou v tomto mistři (viz získaná odolnost proti různým lékům). U EAV musí mít poradce velké zkušenosti a dobře odhadovat možné patogeny pro ověřování.
Vlastní léčbu pak můžeme provádět chemickou formou pomocí léků, nebo vhodných bylin, to vše pro patogeny, kteří jsou v dosahu krve, která je nosičem léčiva – bohužel se musí užívat zahraniční léčiva, protože k nám se nedovážejí a nejsou tudíž schválené u nás, případně léky pro zvířata), nebo elektronicky, a to buď proudem potřebné frekvence (Zappery), nebo elektromagnetickým zářením modulovaným specifickou frekvencí (RPZ-14, Althon-7,...) a nebo modulovaným magnetickým polem. Řešením je i donutit patogeny, aby tělo opustily nebo povzbudit v příslušné oblasti imunitní systém (zejména fyzikální léčiva jako jsou homeopatika, či bylinné tinktury s nahranými frekvencemi patogenů, kterým se říká informatika). Každý způsob léčby má svoje výhody, omezení a nevýhody, je možné je různě kombinovat a způsob si pak spoluvybírá i pacient. Velmi důležitá je praxe člověka, který takovéto detekci rozumí a má dostatek zkušeností s užíváním přístrojů a léčiv a umí pacienta se vším seznámit.
Já se této problematice věnuji již řadu let, avšak převážně jen teoreticky (podnikám v jiných oblastech), a to z důvodů neschopnosti a nechuti doktorů něco vyléčit - léčit ale nevyléčit oni dovedou, draze, nejlépe až do konce života, protože se to podle nich vyléčit nedá, prakticky to realizuji jen u své rodiny a známých. Protože jsou přístroje na detekci patogenů velmi drahé, nemám je, ale chci si je v nejbližší době postavit a dám vám to potom na těchto mých stránkách vědět. Zatím mohu vaše problémy s vámi podrobněji rozebrat a poradit, kam se máte obrátit abyste se vyléčili.
Mohu vám však ze své zkušenosti poradit i nenáročný postup, který pokud problémy nevyřeší, alespoň je zmírní:
Mně neuropatie levé ruky a levé nohy zastihla paradoxně v lázních, kde jsem se léčil po dřívějším úrazu - utržené rotátorové manžetě levého ramene a kam už jsem již jel ne zcela zdráv. Po realizovaných různých masážích mě najednou začala brnět levá ruka a v levé noze jsem přestal mít sílu a nemohl jsem jít ani do schodů. Okořeněno to bylo urputnou bolestí ruky, kvůli které jsem nemohl ani spát a musel jsem jít na injekci. Protože jsem měl s sebou zapper (ten si může pořídit každý, protože jeho cena je cca 12.000,-Kč a pro zdraví se vyplatí), doobjednal jsem si nějaké součástky na výrobu elektromagnetického nástavce na tento zapper a do dvou dnů si ho zhotovil. Bolest mně způsobovaly Shigelly a elektrickou a elektromagnetickou cestou jsem je snad pozabíjel, takže bolesti ustaly. Začal jsem znovu užívat MMS (obvykle 3x denně až 6+6 kapek – prý stačí i míň 3x 4+4 kapky ale po dlouhou dobu – alespoň půl roku, ale jak jsem si spočítal, musí být při používání skleněného kapátka pro správný poměr míseny 4 kapky 24,5% chloritanu sodného se 6 kapkami 3,5% kyseliny chlorovodíkové, po asi 5 sekundách zalít malým až velkým prckem studené čisté/převařené vody a po chvilce vypít) a po návratu domů, jsem začal ještě chodit minimálně jednou za týden (asi 5 měsíců) do sauny, kde jsem realizoval 3x saunu, po každé oplach studenou vodou kromě zad a páteř jsem pak do další sauny prohříval na infralavici (tělo pro boj s parazity standardně zvyšuje teplotu), kde je patogen na páteři namáhán po dlouhou dobu radiačně výrazně vyšší teplotou (tělní buňky spolupracují a deponované teplo umí předávat okolním buňkám, patogen však tuto možnost nemá) a doufal jsem že uhyne. Pokud začala ruka či noha občas bolet, po zaperování na shigelly to vždy přešlo. Je vhodné rovněž cvičit, protože patogenům se nechce žít v místech, která jsou nějak neustále ovlivňovány pohybem – chtějí mít svůj klid. No a stalo se, do nohy se vrátila síla, ruka přestala brnět a bolesti již nemám. Dala by se asi použít i kryokomora, která by mohla mít stejný efekt, ale ta u nás není a muselo by to jít vše přes doktory. Protože jsem měl i jiné problémy (zejména únava), zašel jsem si letos v září na změření patogenů, abych své léčení neprováděl jen zkusmo. Mám v těle pěknou ZOO, únavu mi způsobovali dva malaričtí prvoci (ty jsem si asi dovezl od moře – ty vyžírají červené krvinky) a babesie k tomu (muchničky a hovada ze zahrady – rovněž napadají červené krvinky), vlastním krysí tasemnici a roupy (asi od psa), vodní chlor rezistentní prvoky z pitné vody z rozvodu a další prvoky, bakterie a viry. V současné době prodělávám doporučenou očistnou kůru a než si udělám čističku vody, musím veškerou vodu na pití i mytí převařovat, protože obsahuje chlor rezistentní prvoky. Užívám postupně léky proti prvokům a poté proti helmintům, současně beru bylinné tinktury s nahranými frekvencemi proti prvokům, bakteriím a virům. Když to půjde dobře, mohl bych být na konci prvního čtvrtletí příštího roku již zcela zdráv. Protože máme psa, budu zvědav, kdy se zase budu na něco reinfikovat.
Pro léčbu by se asi dala i využít i homeopatie (homeopatika jsou fyzikálním lékem, který ředěním zvýrazněnou typickou frekvencí jednak znepříjemňují pobyt jistých patogenů v těle, jednak frekvenčně posilují dotčené orgány v boji proti jistým patogenům a jednat stimulují zejména slinivku a játra pro to, aby z potravy začaly vychytávat substance vhodné pro boj s patogenem). Tady je vhodné navštívit dobrého homeopata, který by mohl poradit a tím i pomoci.
Stejně je na tom i bylinná léčba, kterou lze z těla postupně odstraňovat různé typy patogenů a v konečném důsledku vás vyléčit. Zase to chce nechat si poradit od dobrého bylinkáře, což není úloha lehká.
Dále je třeba doplnit do těla vitamíny (zejména všechny ze skupiny B, D3, Bór) – viz moje www stránky a protože nemoci způsobují jak patogeny, tak i jisté nečistoty, je třeba provést chelaci těchto nečistot, například kyselinou thioktovou a dalšími (odstranit hliník, nikl a další těžké kovy a další chemické nečistoty, doktoři o tom ale nic moc neví).
Pro další dotazy mě můžete oslovit na mailové adrese zdravymilan@seznam.cz, článek je pak rovněž k dispozici v sekci Přednášky na mých www stránkách http://www.zdraviafyzika.cz kde pak najdete i některé další informace.
Prašivina je hovorový název pro svrab. Dle Státního zdravotního ústavu je svrab nejrozšířenější chorobou mezi zdravotníky, nejde přitom o nedostatečnou hygienu, naopak. Být dnes napaden tímto parazitem tak není vůbec nic těžkého.
Zákožku svrabovou poznáte celkem snadno. Je to malý roztoč, který žije v povrchové vrstvě kůže. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla hostitele. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, nebo při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že jde o záchvat kopřivky. Zákožka napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení přetrvává u některých lidí svědění až dva měsíce, hůře se hojí „atopici“ a lidé se světlým typem pleti, všeobecně pak ženy a děti. Onemocnění se projevuje vyrážkou tam, kde je kůže tenká. Bývá to v oblasti pasu, kde máte gumu. U žen to bývá v oblasti prsou. U dětí to může být i v oblasti hlavy nebo na rukou. Onemocnění navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, když je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce vyhovuje).
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana doktora: „Nenechte se zmýlit malými rankami na břiše, ale uvnitř jsme řádili“. Otok genitálií je dle pana doktora normální reakce na zvýšený pohyb a chůzi po operaci, nechme tomu pár dní. S únikem moči si nadále starosti dělat nemusím, občas cítím, jak tekutina proudí skrze hadičku do zásobníku a je to docela erotika. Kdybych s tím mohl chodit po zahradě, šlo by současně hnojit porosty. Nadále zkouším a vlastně i cvičím Kegelovy cviky, lze je cvičit i s tou hadičkou zavedenou v údu, pokud vyloženě nevadí (ta hadička). Posiluji i pánevní svaly. Je to nový, nepoznaný svět pooperační rekonvalescence, mám cíl a to je důležité. Věřím ve zlepšování a stálý „tah na branku“.
29.9.2017
Pocity ohledně erekce nemohu a nechci podceňovat, ještě si ji budeme užívat. Občas pocítím vzruch v penisu v místech, kde jsou topořivá tělíska, jakoby chtěla počínat ranní erekce, ruční dráždění je zatím neúčinné, erotogenní zóny (např. bradavky, vnitřní strany stehen), těla jsou však mnohem citlivější a vnímavější dráždění a toto vrcholí skoro jako dřív do „orgasmu“, tento je ale rozlitý do celého těla, není tak prudký jako při ejakulaci, ale mírnější, déle prožívaný a procítěný až do konečků prstů. Přirozeně dráždění musí být logicky delší, něžné a podepřené vzájemnou láskou a porozuměním mezi partnery. Zatím musíme dávat pozor na bříško, je zatím na pohmat trochu citlivé a při protahování trošku tahají jizvičky.
30.9.2017
1.10.2017
Na fotografii toho dne je vidět otok genitálií, který byl součástí hojení, respektive vyšší intenzity pohybu. Bolestivost celkem není, mám jen pocit, jako bych měl balon mezi stehny. Patrnou se rovněž stává plíživě nastupující obezita, věřím, že až budu zdráv (no relativně myšleno), veškerý tuk zase odbourám a vrátím se k obvyklým aktivitám,
3.10.2017
Otok genitálií, penisu i šourku trvá, začínám chladit ledem. Otok je poměrně nebolestivý, jen vadí ta tíha mezi nohama a překáží velikost, nelze normálně chodit. Zdržuji se spíše doma, ev. zajedu na zahradnickou základnu, ale smysluplnou práci zatím provádět nemohu.
4.10.2017
Otok genitálií chladím ledem, dostavují se výsledky, otok pomaličku začíná ustupovat, břicho stále opuchlé.
5.10.2017
Stále chlazení ledem otok je veliký, i když se zdá, že šourek už je měkčí.
6.10.2017
Stav neměněn, chlazení ledem.
7.10.2017
Konečně začíná otok viditelně ustupovat, šourek se zmenšil, je měkčí a hlavně už i lehčí. Bylo to jako tahat kouli na penisu. Otok břicha zatím trvá, ale je nebolestivý, jen je to jakási vada na kráse. Registruji při vykonávání stolice, že cévka začíná podtékat a mírně svědí. Dodržuji pečlivě čistotu a používáním mýdla pro intimní hygienu snižuji pocit svědění.
8.10.2017
Cévka mi několikrát během dne samovolně podtekla, cítím, že je v penisu již volná a pohybuje se, ne že by to byl nepříjemný pocit, spíš naopak, při pohybu mám erotické pocity v celém údu a cítím i balonek v měchýři.
9.10.2017
Kontrola ve FN Plzeň Bory, u MUDr. Kočovské, s MUDr. Mrkosem jen krátký rozhovor v čekárně. Cévka odstraněna, popravdě, bylo to velmi příjemné, krásně to polechtalo asi tak jako náběh na ejakulaci. Sebou mám plenku, od teď začíná problematické období inkontinence. Myslím, že to zvládnu, jsem přípraven se s tím porvat.
Pocity vzhledem k erekci jsou znatelné, občas při lehu na zádech nebo na boku pociťuji lehké jakoby stahy na bocích penisu, je to podobný pocit jako když mi začínala ranní erekce ještě před operací.
• 10:00 hod při cestě z FN s Jani jdeme na kafíčko, je to úžasný pocit nemít cévku a pytlíček u nohy, nicméně cítím, jak mi nezadržitelně prýští moč do plenky. Trošku si nemohu přivyknout pocitu, že jdu po Plzni, s Jani se držíme za ruku, kolem spoustu lidí a já si v pohodě čurám, aniž by to někdo věděl. Unik je není udržitelný mojí vůlí. Plenka toho pojme opravdu hodně.
• 11:00 Loučíme se s Jani, ona jde do práce, já do auta a pojedu domů. Cestou do auta, asi tak 500m to bylo, ctím, jak se mi plenka začíná prosakovat a tak se hned v dodávce musím přebalit.
17.10.2017
Užívám si pěkného počasí na zahradě v Senci 84, a protože svítí Sluníčko a zahrada je navržena tak, aby odolala zvědavým pohledům z okolí, chodím nahý a nechám teplé paprsky Slunce laskat mé, pobytem v nemocnici vybělené tělo. Je to velmi příjemné, vnímám teplo až do morku kostí a cítím se šťastně.
7.11.2017
Při kontrole u pana doktora Mrkose vyšlo najevo, že výsledky cytologie, nejsou vůbec uspokojivé. Cytologie znamená to, že vyoperovaná tkáň je předána do péče biologů, kteří stanoví, jaká vlastně je: zdali benigní, nebo maligní. Maligní je to zhoubný. Takže se potvrdil ten druhý případ.
Proto budu muset prodělat další terapii, a to je ozařování lůžka a posléze i hormonální léčbu.
V tu chvíli jsem byl opět vržen zpět do víru diagnóz, predikcí a léčení. Ptám se pana doktora: „jaká bude ta hormonální léčba? A jaké ozařování?“ O to právě běží. V nejbližším termínu navštívím onkologické centrum v nemocnici Plzeň-Lochotín, pana doktora Matejička, který stanoví po určitých vyšetřeních postup ozařování, protože jak říkal: „Nádor se nám už vydal do těla“. Jako bych dostal palicí po hlavě. A jsem zase zpátky v temnu. Zase zpátky v nejistotě, zase zpátky v červených číslech. Nebyly mě ani cizí myšlenky na sebevraždu. To je konec. Metastáze jsou vrahem.
Nechtělo se mi žít, svou nádhernou rodinu jsem najednou nevnímal, byl jsem jen sobec, který si nárokuje právo na život, které mu začíná být odpíráno. Nikdo nemá zajištěno právo na život, když příroda zavolá. Máme jen právo bojovat. Máme jen právo držet se usilovně té tenké niti žití a bít se o své místo na Slunci. Máme jen povinnost vytrvat.
V textu jsou i některá dokumentační fota, Kdybyste chtěla, najdete mně na faceboku pod jménem Ing. Zdeněk Trojan, Zruč-Senec, požádejte o přátelství. Rád vyhovím a bude dokument kompletní.
S veškerou úctou Ing. Zdeněk Trojan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Léčba spočívá v pravidelném odstraňování strupů a mazu z ušního boltce a v podávání antiparazitik ve formě sprejů nebo spot-on. Strupy je třeba nejprve změkčit buď vhodným olejem, nebo roztokem na čištění uší a teprve následně je odstraňovat. Pokud se u králíka objeví ušní svrab, pak léčba bývá obvykle dlouhodobá a měla by pokračovat ještě 30 dní po ustoupení klinických příznaků. Nutná je celková dezinfekce prostředí. Když se objeví hnisavý zánět, je nutné navštívit veterináře, protože k zánětu v ušním zvukovodu se přidala druhotná infekce bakteriemi nebo kvasinkami, kterou je třeba také léčit. Postiženého jedince často kontrolujeme, jestli se napadení parazity nevrátilo, protože i jeden přeživší roztoč je schopen onemocnění znovu vyvolat.
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Přenos svrabu na kůži je možný druhotně při drbání, pokud králík má již ušní svrab. V králičí srsti je nejvýznamnějším zevním parazitem roztoč dravčík (Cheyletiella parasitivorax). Přenáší se přímo kontaktem s napadeným zvířetem, ale i nepřímo, například podestýlkou nebo použitím kartáče pro více jedinců. Tento roztoč není druhově specifický, může způsobit podráždění kůže dalších druhů zvířat a také lidí. Infestace (zamoření) dravčíky způsobuje u králíků svědění a šupinatění kůže (parazitům se někdy říká „chodící lupy“). Nejvíce postiženým místem je obvykle krk. Když se šupiny vyčešou hřebínkem, jsou oproti tmavému povrchu patrní pohybující se roztoči. Kvůli diagnostice této ektoparazitózy je doporučeno udělat otiskový preparát kůže pomocí lepicí pásky a poté ji prohlédnout pod mikroskopem. Pro dravčíky jsou typická mohutná, dovnitř zahnutá makadla (pedipalpy), která slouží k přidržování potravy (šupin kůže).
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Svrab se šíří hlavně v kolektivech, v nichž lidé žijí v těsném kontaktu. Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery. Imunitně oslabení jedinci mohou být k onemocnění náchylnější. Často postiženými místy jsou prsty, prsní bradavky, oblast genitálií a podpaží. Diagnóza se stanovuje po zjištění přítomnosti roztoče na těle mikroskopickým důkazem, který je však obvykle obtížné získat.
Přenos je rovněž možný od psího miláčka. Stačí, aby pes při venčení ucítil lišku a otřel se stejně jako nakažená liška před ním o stejný kmen stromu. Nákaza se tím rozšíří i do domácnosti. Je nutné hlídat, zda psovi nevypadává srst – zvířata si od svědění ulevují tím, že si ji sama vykousávají. Od toho se také nemoci u zvířat říká prašivina. Snaží se také drbat o všechno, co vidí. Nejčastěji pelichají na ocase nebo na břiše. Při sebemenším podezření, že něco není v pořádku, vezměte zvíře k veterináři. Existují masti a léky, které jej svrabu zbaví. V každém případě musí majitel psa se svrabem dezinfikovat celou domácnost a zvýšeně pak dodržovat hygienu. Roztoč může být kontaktem psa nebo kočky přenesen na člověka, ale není schopen se na lidském těle množit. Začátek symptomů bývá obvykle náhlý a objevuje se asi 10 dní po přenosu roztoče. Vyrážky jsou obvykle mírnější a ztrácejí se za 4–6 týdnů.
Další cestou přenosu je kontaminované ložní prádlo, ručníky, šatstvo. Šíření onemocnění napomáhá nízká úroveň hygieny (například v ubytovnách, hotelech, ústavech sociální péče) a promiskuita. Onemocnění svrabem bývá často nemocnými pociťováno jako ostuda vzhledem k předsudku, že jde o nemoc špinavých a zanedbaných lidí. Svrab však postihuje všechny vrstvy populace.
Onemocnění se nepřenáší běžným denním stykem, tedy například podáním ruky, náhodným dotykem.
V naší poradně s názvem DNA A VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam Mach.
Dobry den, mám vysokou hladinu kyseliny močové a užívám alopurinol. Bohužel bez zlepseni a navíc mám koprivku a žaludeční a střevní potíže . Doslechl jsem se, že je na trhu preparát, novy moderní lek, Adenuric, jenže můj lékař mi ho nechce nasadit, asi kvůli ceně. To mi zjistila dcera v lékárně. Můžu lékaře nějak požádat o tzv. Lepší léčbu, když o ní vim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Úřad pro kontrolu léčiv (SUKL) uvádí, že lék Adenurid je hrazen v léčbě chronické hyperurikémie u pacientů, u nichž je Allopurinol kontraindikován nebo intolerován, a to z důvodu řádně uvedených v klinické dokumentaci, nebo u pacientů, u nichž není maximální tolerovanou dávkou Allopurinolu dosaženo hodnoty kyseliny močové 360 mikromol/l. Pokud je v průběhu dvou po sobě následujících kontrolních vyšetření zjištěna hladina urikémie nad 360 mikromol/l, léčba Adenuridem není nadále hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Pro vás to znamená, že musíte donést lékaři, který vám předepisuje Allopurinol, potvrzení od gastroenterologa, ve kterém vyjádří, že Allopurinol u vás není tolerován. Pak můžete očekávat změnu v léčbě.
Některé formy svrabu způsobují svědění, takže se jedinci urputně škrábou a třepají hlavou. Přítomnost parazitů stimuluje tvorbu ušního mazu, který může být tmavý (připomíná kávovou sedlinu), a na povrchu kůže v uchu se tvoří strupy. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou infekční pro další vnímavá zvířata (ne pro člověka).
Rozeznává se prašivina celotělová, prašivina hlavy a uší.
Ve svém příspěvku LUPÉNKA (PSORIÁZA) A LÉČBA POMOCÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK. NOVÉ VĚDECKÉ ZJIŠTĚNÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bond.
biologicka lecba je jen pro vybrany fakt spatny pripady a trva u kazdyho z pacientu (ma jich byt 350 z cele CR) 2 roky. Co jsem zjistil od nekterych dermatologu, se ale po te dobe projevy vraceji a pokud se v lecbe nepokracuje, je to zase v pytli. Stoji to milion korun pro jednoho pacienta na rok a hradi to pojistovna (takze si dovedete predstavit tu castku, kterou za to vsichni platime, no nic :) ). Ted jsem zkusil neco jinciho (aniz jsem byl zapojen do projektu biologicke lecby) sam doma a hodne dobre fungujiciho - pripravky Dr. Michaels, ryze prirodni, tedy bez kortikoidu. Meli s tim velky uspech pri testech u pacientu Na Bulovce a u profesora Novotneho v Praze. 75 procent pacientu bylo po 8 tydnech zcela cistych, u profesora Novotneho, jak vim, to bylo 90 procent pacientu. Jako fakt pecka, tak jsem to zkusil hned, jak jsem se o tom dovedel. A funguje to, jsem po 8 tydnech skoro cisty, jeste chvili vydrzim a bude. Snad to vydrzi, coz by melo - podle toho, co jsem se dovedel od lidi, co to zkusili. Jsou cisti treba i rok. Kozar vam to nejspis nedoporuci, protoze o tom bud nevi, nebo s tim nema zkusenosti nebo o tom jen slysel a zavrhne to s tim, ze je to moc drahy. Mne doktorka rekla, ze neco takovyho existuje, ale ze s tim enmaji zkusenosti a ze je to drahy a ze teda mi napise ten Betacorton. To bylo uz pred nakou dobou, pred nakym casem mi o tom rekl kamos, ze to pomaha, tak jsem si o tom neco zjistil a prd, zacal jsem. Sice me to vyslo na par tisic, ale vysledek bezva. Sam to nemam na nehtech, ale pry to tam taky pomaha. Lze to koupit v kazdy lekarne. S lupenkou preju zdar!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U králíka se nejčastěji objevuje svrab ušní. Ovšem parazit se může objevit i na hlavě (svrab na hlavě) a jinde na těle. Některé formy svrabu způsobují svědění, králík se třese, urputně se škrábe a třepe hlavou. Přítomnost parazitů stimuluje tvorbu ušního mazu, který může být tmavý (připomíná kávovou sedlinu) a na povrchu kůže v uchu se tvoří strupy – příznaky tak mohou být zaměněny za zánět ucha. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou infekční pro další vnímavá zvířata, ne pro člověka. Neléčený svrab může vést k těžkému hnisavému zánětu, způsobit protržení bubínku a přejít tak na střední a vnitřní ucho a způsobit velké bolesti až úhyn zvířete. Roztoči žijí na povrchu kůže a jsou viditelní pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus trvá přibližně 3 týdny. Roztoči se živí odloupanými buňkami kůže, krev nesají.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několik týdnů až měsíců. Některé pojišťovny dokonce přispívají na ozdravné pobyty alergikům a atopikům.
Takže Tomáši, nejdříve změnte kožního, navštivte alergologa, omezte konzumaci hlavních alergenů (kravské mléko, vejce, čokoláda, vlašské ořechy, citrusové plody nebo lepek), snažte se nestresovat a proti svědění si nechte napsat lék Claritine.
Tento antiparazitní sprej s mechanickým rozprašovačem je ideální zvláště pro ta zvířata, která špatně snáší koupání a sprchování, nebo která mají suchou pokožku a musí používat speciální šampon. Sprej je poháněný plynem a jeho aplikace na zvířata nebo do jejich pelíšků a příbytků je tak velmi jednoduchá. Složení spreje má larvicidní a ovicidní účinek, díky čemuž hubí nejen dospělé jedince blech, klíšťat, vší, všenek a roztočů, ale také všechna jejich vývojová stadia. Sprej stačí jednoduše nastříkat proti růstu srsti nebo peří do mírného zvlhčení a poté důkladně vykartáčovat nebo vetřít do srsti či peří tak, aby se sprej dostal až na pokožku.
Antiparazitní sprej Arpalit je vhodný nejen pro pejsky, ale také pro ptáky, plazy, králíky, myši, potkany, činčily, pískomily, fretky, křečky a další drobná zvířata. Přípravek se v žádném případě nesmí dostat do kontaktu s kočkami.
Arpalit Neo je kožní pěna o objemu 150 ml. Díky pěnové formě je přípravek vhodný k běžnému ošetření srsti a kůže zvířat i v obličejové části. Slouží i jako ochrana proti opakovanému napadení parazity.
Přípravek Arpalit Neo pěna 150 ml se tak obvykle používá k běžnému ošetření srsti i k ochraně proti opakovanému napadení různými parazity. Je vhodný pro všechny typy zvířat, především pro domácí mazlíčky, neboť umožňuje citlivou aplikaci v obličejové části.
Většinu symptomů způsobuje samička zákožky svrabové. Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky v nejsvrchnější vrstvě pokožky, do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde své výkaly. Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11–12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Mezi zvláštní formy svrabu se řadí scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Projevy:
typické je velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, a to zejména tam, kde je malá tloušťka kůže – genitálie, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce;
parazit se objevuje především v místech, kde je pokožka teplá, dobře prokrvená;
obvyklý je současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
objevují se chodbičky v podkoží, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá, tečkovitá hnisavá ložiska.
K léčbě je možné použít různé prostředky. Léčeni by měli být i sexuální partneři a členové rodiny, i když se u nich nevyskytují příznaky nemoci. U infikovaných se totiž mohou první příznaky objevit až po čtyřech týdnech. Používají se masti a krémy s obsahem látek, které zákožku zničí. Tyto přípravky je však nutno aplikovat na celé tělo, od krku dolů. Přípravek musí působit na parazita kontaktně. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. Léčebnou kúru, během které je nemocnému doporučeno se nemýt, je nutno podstoupit opakovaně; jednorázová aplikace nestačí. Po každé kúře je nutno všechno prádlo opět vyvařit a teprve potom se vykoupat. Podle pokynů lékaře se musí současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, i když nemají dosud klinické příznaky. U pacientů se silnými strupy je nutné léčebný postup opakovat častěji, někdy i několik týdnů. Ačkoliv se při úspěšné léčbě svědění většinou zjemní už po dvou dnech, může trvat – v reakci imunitního systému na protein roztoče – i několik týdnů. Tuto skutečnost nelze chápat jako selhání léčebného postupu. Rovněž příliš časté používání léčebných prostředků proti svrabu může vést k podráždění pokožky. Neutuchající svědění však bývá častěji zapříčiněno opětovným nakažením od rodinných příslušníků nebo nesprávným použitím léčebných prostředků. Na ošetření a léčbu se používají různé emulze (například Lindan 1%), které se nanášejí podle předepsaného vzoru. Svrab se léčí mastí s obsahem síry, kterou si pacient natírá na celé tělo. Lékaři postiženým doporučují dvou- až třídenní izolaci. Ty, kteří to sami nezvládnou, na tuto dobu hospitalizují. Během léčby by se nemocný měl zdržet pohlavního styku. Bezpodmínečně nutná je dezinfekce domácnosti pacienta hygieniky. Musí si zároveň pečlivě vyvařit a vyžehlit ložní i spodní prádlo. A vyměnit všech, co měl dotyčný v poslední době na sobě, včetně bot.
Součástí léčby je zavedení hygienických opatření:
denně měnit spodní a ložní prádlo;
prát při teplotě 60 °C;
žehlit a 3 dny prádlo nepoužívat;
větrat.
Osobní prádlo, ručníky a ložní prádlo vyperte a vyvařte nebo alespoň důkladně přežehlete žehličkou nastavenou na nejvyšší teplotu. Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě, uložte do igelitového pytle, vystříkejte vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřete (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55). Postele důkladně vyluxujte, matrace rozložte, vystříkejte insekticidním prostředkem a nechte vyschnout na slunci.
Uvědomte si, že nákaza může vzniknout i z jediné zákožky.
Svrab se výjimečně může vyskytnout i u člověka při blízkém kontaktu s postiženým zvířetem. Může způsobit lokální kožní reakci, která však vymizí po přerušení kontaktu s nemocným zvířetem.
Délka života jedné zákožky je až 5 týdnů a za tu dobu stačí naklást 40 až 50 vajíček. U neléčeného svrabu se během několika měsíců v příznivých podmínkách na lidském těle může vyvinout z jedné zákožky až několik set jedinců. Mimo lidské tělo zákožka svrabová vydrží ve vlhkém prostředí jen asi dva dny. Sucho a přímý sluneční svit parazita ničí, stejně jako teploty pod bodem mrazu.
Každopádně je potřeba navštívit lékaře a neléčit se sám. Lékař stanoví diagnózu a odpovídající léčbu. Používají se masti a krémy s obsahem látek, které zákožku zničí. Tyto přípravky je nutno aplikovat na celé tělo, neboť působí jen kontaktně. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. Léčebnou kúru, během které by se pacient neměl mýt, je nutno podstoupit opakovaně; jednorázová aplikace nestačí. Po každé kúře je potřeba všechno prádlo vyvařit a teprve poté se vykoupat. Dle pokynů lékaře se musí současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, i když dosud nemají klinické obtíže. Přestože jsou zákožky zničeny a nové chodbičky si nevrtají, klinické příznaky mohou přetrvávat i několik týdnů po ukončení léčby.
Jak poznat svrab? Onemocnění kůže zvané svrab způsobuje roztoč. Velikost zákožky svrabové se pohybuje od 0,1 do 0,4 mm. Samičky se zavrtávají do pokožky člověka, kde kladou vajíčka. Z vajíček se potom cca během 4 dnů líhnou šestinohé larvy, které se v průběhu dalších 4 dnů přemění v osminohé nymfy. Nymfy žijí na pokožce člověka a po přeměně v dospělce a po oplodnění samičky se zavrtávají zase do kůže, kde se opakuje celý proces. Samička je oplodněna pouze jednou a za svůj život (přibližně 5 týdnů) naklade až 50 vajec. Žije v jedné chodbě, kterou neustále prohlubuje. Zákožka svrabová způsobuje svojí činností různé svědivé vředy a vyrážku. Je poměrně infekční, šíří se z člověka na člověka, ale i přenosem přes oblečení, prádlo a podobně. Abyste lépe poznali svrab, můžete se podívat na tyto fotografie.
Léčba onemocnění probíhá namazáním přípravku Infectoscab 5% krém, přičemž léčivá látka je permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znovu. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění jet do sirných lázní nebo do sauny. Ta se však doporučuje až třetí den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám alespoň 60 °C, také není schopna přežít. V případě nakažení je vhodné nechat namazat se v nemocnici a z bytu na týden odjet do prostředí, kde tato nemoc není. Infekci napomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou (svrab norský).
Zákožku svrabovou zahubí teplota nad 60 °C a dále zahyne minimálně po 3 dnech bez hostitele. Vyperte oblečení na vyšší teplotu, vyžehlete, ostatní nechte zabalené v pytlech minimálně 3 dny.
