PRASKNUTÍ CÉV A KRKAVICE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Krkavice jsou relativně velké tepny a na krku můžeme pohmatem poměrně dobře cítit jejich pulzování. Zužování těchto tepen je relativně časté u starých lidí a je obvykle způsobeno procesem aterosklerózy (ukládání cholesterolu ve stěně cév). Vzácně může být zúžení tepen zapříčiněno i jinými nemocemi, například některými vaskulitidami.
Operace krkavice
U vybraných nemocných operace stenózy krkavice, takzvaná karotická endarterektomie, výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP). U symptomatických nemocných (tedy těch, u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50 %. U těch nemocných, u nichž je zúžení 50–70 %, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4–6 % v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70–99 % je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16 %. U pacientů, u nichž byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření), se doporučuje operovat při zúžení nad 60 %. Operace je výkon preventivní a má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických a předejít jejímu opakování u těch, kteří již mrtvici prodělali.
Den před operací navštíví pacienta anesteziolog a operatér, který celý postup podrobně vysvětlí a odpoví na všechny případné otázky. Večer před operací se pacient připraví na operaci, od půlnoci pak nesmí jíst a pít. Kuřákům se doporučuje nekouřit alespoň 2 týdny před operací. Operace probíhá v celkové anestezii, řezem na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6–8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po probuzení na operačním sále je pacient převezen na pooperační oddělení, druhý den již může opět vstávat a chodit. V závislosti na dalším průběhu se propouští 3. až 5. den po operaci.
Rizikem operace je cévní mozková příhoda. I když toto riziko není zanedbatelné, je jistě menší, než kdyby se krkavice neoperovala. Dalšími riziky jsou infekční komplikace, výkyvy krevního tlaku, lokální komplikace rány. I po operaci je pacient pravidelně sledován, zúžením by mohla být postižena i druhostranná céva, operované místo by se zase mohlo zúžit jizvením, takzvanou myointimální hyperplazií. Proto je nutné provádět pravidelné ultrazvukové kontroly, nejprve častěji, tedy za 3 a 6 měsíců, později jednou ročně. Po operaci je vhodné upravit životosprávu tak, aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Ošetřující lékař by měl u pacienta pravidelně kontrolovat hladinu krevních tuků a případně i předepsat léky na jejich snížení. Jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy je kouření. Proto se všem kuřákům důrazně doporučuje přestat kouřit.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Dobrý den, již od června mám na prsteníčku šedý pruh pod nehtem. Nyní jsem jo objevila i na dalších nehtech. O co by se mohlo jednat? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o tak zvaný subungvální hematom. Subungvální hematom je obvykle výsledkem nějakého poranění krevních cév pod nehtovým lůžkem. Častý je u běžců a turistů, zejména u těch, kteří často běhají nebo jdou z kopce. Když je v přední části boty málo místa, dochází k nadměrnému tlaku na krevní cévy na prstech. To může způsobit prasknutí krevních cév a krvácení pod nehtem. Výsledkem jsou pak takové tmavé skvrny a pruhy pod nehtem. Pokud podmínky, které daly vzniknout hematomu přetrvávají (malé boty, špatně uvázané boty, shrnuté ponožky ve špičce, namáhavá chůze nebo běh), může se hematom stále obnovovat a dlouhou dobu nezmizí (měsíce). Prozkoumejte své boty, vyndejte vložky a podívejte se, kde jsou na nich otlaky od prstů. Pokud jsou na samém kraji, nebo blízko okraje, potřebujete větší boty.
Váš problém s pruhy na nehtech není nebezpečný, ale je dobré ho řešit, abyste dobudoucna předešla zkřivení a deformaci prstů a nebo opakování jejich výskytu.
Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.
V naší poradně s názvem JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Richterová.
Mám ucpané krkavice, které špatně fungují, 1 krkavice pracuje na 20% a ta druhá na 50%. Odmítla jsem lékařský zákrok pro to, že jsem těžký polyvalentní alergik a nesnesu žádné léky. Prosím, sdělte mi čím zprůchodnit tepny. pavlacarmel@seznam.cz Richterová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel neexistuje žádná jiná metoda ke zprůchodnění cév, než onen lékařský zákrok. Pokud vám ho lékař nabídl, tak to udělal s vědomím o vaší alergii a vidí zde možnou šanci na úspěch. Zkuste ještě jednou zvážit své rozhodnutí a pokuste se důvěřovat lékaři, že zařídí, aby vše dopadlo dobře.
Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech i nemožná. V jiných případech ruptura nemusí mít tak drastický průběh.
- léčba
Léčba ruptury Achillovy šlachy je vždy zdlouhavá. Toto poranění navíc vyžaduje rehabilitaci. Obvykle léčba ruptury trvá několik měsíců, ale v některých případech se doba trvání léčby může při
Ve svém příspěvku CERVENE FLEKY KOLEM NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MILKA.
Dobry den,mam cervene fleky o kolo nosu,ktere svedi a pali,asi tam jsou videt i male zilky.potrebovala bych poradit co stim?Predem dekuji za odpoved.S pozdravem M iluse Hajduova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JK krasojizda.
Dobrý den,
zhruba po 30-tém roku života dochází k oslabování cévního systému v pokožce, stěny cév praskají, pokožka je na dotek citlivá. Proto jsou na ní viditelné drobné žilky, které je možné zakrýt dobrým make-upem, čí případně odstranit laserem. Nicméně tím se problém snížení elasticity drobných cév neřeší a je potřeba k problému přistoupit z hlediska prevence a posílení žilních stěn. Na trhu byla nedávno uvedena novinka ve formě tobolek Novarix Essence. Tento doplněk stravy je určen pro kosmetické nedokonalosti pleti, posiluje a chrání žilní stěny, je vhodný i proti křečovým žilám a otokům či začervenání. Vyzkoušejte a uvidíte. Rádi bychom vám také doporučili krém pro externí aplikaci, avšak krémy (kosmetické prostředky) nepronikají do spodních vrstev kůže a nejsou tedy schopné zvyšovat elasticitu cév. Hezký den, Zdravi-lecba.cz
Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.
Ve svém příspěvku POPRASKANÉ ŽILKY V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aja.
Dobrý den,mužou prosím Vás ustní vody,konkrétně fialová listerine,za popraskané žilky na tvářích.Děkuji za odpověd!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Ústní voda nemá vliv na popraskané žilky v obličeji. Praskání žilek je způsobené nízkou elasticitou cév, která je ovlivněna buď dědičností anebo věkem. Krev se z drobných cév vylije a už nevstřebá, což způsobuje fleky. Odstranění je možné například laserovou terapií, ale předcházet praskání cév lze posilováním jejich stěn.
Stejně jako u všech ostatních tepen v těle i u krční tepny se mohou objevit určité zdravotní potíže, jako je slabost, bolestivost. Pokud cítíte bolest podél boční strany krku nebo obličeje, může být spojena s ucpáváním krkavice.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobrý den cca před měsícem jsem si našla útvar pod palcem u nohy.. samozřejmě po přečtení diskuzí mi to nedá spát. Nejsem si vědoma, že bych se někde bouchla. Útvar je furt stejný nemění tvar zatím ani neodrůstá, ale to je asi ještě brzo.
Odjíždíme na dovolenou, ale hned jak se vrátíme tak plánuji navštívit kožní. Ale jen pro trochu uklidnění zkusím poslat foto.
Děkuju za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na obrázku je subungvální hematom. Je to přechodný stav, kdy se krev a tekutina nashromaždily pod nehtem vašeho palce na noze. Obvykle je to způsobeno traumatickým zraněním, jako je naražení prstu na noze, ke kterému došlo před 2 měsíci, takže si to dnes již nepamatujete. Může se to také objevit při nošení těsně přiléhajících bot, které omezují průtok krve v prstech u nohou, což vede ke zvýšenému tlaku v krevních cévách na prstech. V obou případech to vede k prasknutí malých krevních cév pod nehtem, ze kterých prosakuje krev do prostoru pod nehtem, což způsobuje změnu barvy nehtu. Za několik měsíců to zmizí. Návštěva kožního lékaře je na místě při každé pochybnosti.
Pokud máte některý z následujících stavů, neměli byste podstupovat masáž karotického sinu:
Srdeční infarkt nebo mozková mrtvice v posledních 3 měsících.
Závažné poruchy srdečního rytmu v anamnéze (např. ventrikulární fibrilace nebo komorová tachykardie).
Nežádoucí reakce na předchozí masáž karotického sinu.
Možná budete potřebovat další vyšetření před masáží karotického sinu, pokud bude mít lékař nějaké pochybností. Velmi zřídka mohou být tyto příznaky trvalé.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Král Bohumil.
Dobrý den mám dotaz:kde dělají neivazivní operace ucpané krkavice?Bojím se bolestí a jak probíhají.Děkuji
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Miklová.
Dobrý den,chtěla by se zeptat,zda je nutná operace pravé krkavice,která je ucpaná do 50%. Diagnoza- Kinking ICA bilat. vpravo dvojitý do 50 %,patrné ATS v odstupu vpravo,s lipid.hypoechogenitami. Plát v odstupu,síla 0,08-0,13-0,15 cm,délka 0,9 cm.
Chodím na kontroly.V případě točení hlavy,hned mám přijít.Mám obavy,aby to nebylo pozdě.Jestli je možné nějak tomu předejít.
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
Bohužel příznaky nejsou natolik výrazné, že by při jejich vyslovení, bylo všem jasné, že se jedná o aneurysma nebo o disekci. Obecně se aneurysma může projevovat bolestí v oblasti beder a zad, špatným dýcháním, zvláště při námaze (dušnost) je hmatná pulzace aorty v oblasti břicha (což je normálně možné jen u hubených jedinců – ale u nich se rozhodně nejedná o aneurysma, hmatná pulzace je proto, že jejich drobná tělesná konstrukce umožňuje nahmatat aortu i přes břišní stěnu). V případě, že dojde k prasknutí výdutě na břišní aortě, projeví se to jako náhlá příhoda břišní – spojená s prudkou bolestí. V takovém případě je třeba jednat velmi rychle, zvláště tehdy, když jsme informováni o tom, že pacient již měl diagnostikováno aneurysma. Řešení je jedině chirurgickou cestou. Pokud praskne aneurysma na mozkové tepně, vzniká náhlá prudká bolest hlavy bez předchozích příznaků a může dojít i ke krátké ztrátě vědomí. Často k prasknutí na mozkové tepně dojde vlivem prudkého zvýšení krevního tlaku – náhlá fyzická námaha spojená navíc se změnou polohy hlavy nebo těla, nebo velký emotivní zážitek.
Mozková aneurysmata se nemusí projevovat klinickými příznaky, pokud nedojde k jejich prasknutí. Klinický obraz neprasklého aneurysmatu závisí na jeho lokalizaci. Při prasknutí se objevují prudké bolesti hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, různý stupeň poruchy vědomí.
Ve svém příspěvku UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maria.
po operaci krkavice, mam opet ucpane cevy, jak je to mozne,co se da s tim delat,hrozi mi jeste operace?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada Juchnová.
Dobrý den,také sem po operaci krkavice, byla sem ve Vítkovicích, teď půjdu na Sono,doufám že to bude dobré,ne jak tady píše paní že je po operací a má nadále ucpané cévy.. teď jen mohu dodat,nikdy víc bych nešla, celý měsíc po operaci sem trpěla s hlasivkama a dušnosti, mějte pekny den
Krkavice jsou hlavní tepny pro zásobení mozku. U pacientů s významným zúžením karotické tepny je možné provést chirurgické zprůchodnění. Tento zákrok je prováděn u nemocných, kteří prodělali mozkovou příhodu a mají zúžení krkavice větší než 50 %. Výkon se provádí také z preventivních důvodů u pacientů, kteří mozkovou příhodu neprodělali, v takovém případě musí být tepna zúžena minimálně o 70 %. Nejčastěji se provádí v místním umrtvení, operace není příliš zatěžující pro organismus a hospitalizace trvá jen několik dní.
V naší poradně s názvem UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Malík.
Dobrý den, mám jít v brzké době na operaci pravé krkavice která se provádí při vědomí, bojím se bolesti a toho že se nezvládnu koukat na lékaře kteří provádějí operaci.
Děkuji moc za odpověd Malík,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, bolest neucítíte, jen různé tlaky, které ale nejsou nijak zvlášť nepříjemné. Před zákrokem dostanete léky na uklidnění, po kterých vám bude všechno jedno a díky tomu zvládnete přežít i tuto operaci. Myslete během operace na něco krásného. Uvidíte, že to bude brnkačka.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Vysoký krevní tlak je nad 140/90 mm Hg. Krevní tlak je tlak, který vyvíjí proudící krev na stěnu tepen v oběhovém ústrojí. Problematika vysokého krevního tlaku spočívá především v častosti jeho výskytu. Udává se, že v České republice trpí vysokým krevním tlakem až 1 milion lidí. Hodnota krevního tlaku během dne přirozeně kolísá, avšak bylo stanoveno, že ideální hodnota krevního tlaku, měřeného v klidu, je 120/80 torr. O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, pokud krevní tlak překročí hranici 140/90 torr.
Projevy vysokého krevního tlaku
Řada lidí neví, že trpí vysokým krevním tlakem, jelikož se tento nikterak neprojevuje. V takovém případě se na něj přijde náhodně při preventivní prohlídce. Pokud se příznaky objeví, může se jednat o bolest hlavy, neklid, únavu, závratě nebo pocit tlaku na spáncích. Rovněž si pacienti mohou stěžovat na bušení srdce, krvácení z nosu, podrážděnost či změny nálad. Většinou se však tyto příznaky vyskytují při náhlém vzestupu krevního tlaku. U většiny lidí dochází k pozvolnému zvyšování tlaku, a proto tyto příznaky často nemají.
Komplikace vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak je nutno léčit zejména z důvodu možného vzniku široké škály komplikací. Následky totiž mohou být velmi závažné, až život ohrožující. Obecně lze říci, že čím je krevní tlak vyšší, tím má těžší následky. V důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku může dojít k rozvoji infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, zúžení ledvinných cév, vedoucí k poškození ledvin, či k ischemické chorobě dolních končetin. Vysoký krevní tlak rovněž může narušit menší cévy a může tak způsobit krvácení z nosu, prasknutí cév oka či ledvin a v neposlední řadě i prasknutí cév mozku, které opět vede k rozvoji cévní mozkové příhody. V neposlední řadě vede neléčený vysoký krevní tlak k selhání srdce.
Příčiny vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak rozdělujeme podle příčin na primární a sekundární. U primárního vysokého krevního tlaku nejsou známé faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Avšak předpokládá se účast nezdravého životního stylu s nadměrnou konzumací tučného jídla, kouření, konzumací alkoholu a nedostatku pohybu. Sekundární vysoký krevní tlak vzniká na podkladě jiných již probíhajících onemocnění, jako je onemocnění ledvin, nadledvin, hormonální poruchy, cukrovka, onemocnění srdce a další.
Diagnostika vysokého krevního tlaku
Diagnostika vysokého krevního tlaku není náročná, spočívá v jeho změření pomocí tlakoměru. Při naměření vysokého krevního tlaku je třeba toto měření opakovat, aby se vyloučil stres a nervozita pacienta z návštěvy lékaře (tomu se říká syndrom bílého pláště). Rovněž je možné požádat pacienta, aby
V naší poradně s názvem UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Před týdnem jsem prodělal operaci pravé krkavice, je nutná nějaká dieta a opatření, děkuji za každé info, Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není třeba žádná dieta. Pro zahojení rány tělo potřebuje kolagen, který můžete přijmout ve stravě a nebo pomocí doplňků stravy. Měl byste dodržovat klid a vyvarovat se prudkých a náročných pohybů hlavy. Nyní vás čeká vyndavání stehů, při kterém lékař zhodnotí stav hojení a poví vám další podrobnosti.
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Po prodělané operaci krkavice při celkovém uspání s špatně polyká linolová v krku a občas se dělají jako když hleny , je nejde problém
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
Ucpaná krční tepna se projevuje ochrnutím či brněním poloviny těla, poruchami řeči či náhle vzniklou poruchou zraku (dočasná slepota). Navíc zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu (který zúžení způsobuje) a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout rovněž mozková mrtvice.
