Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Úplně nejlepší první pomoc při pálení v uších z důvodů zánětu zevního zvukovodu je aplikovat do zvukovodu višněvského balzám s dehtem. Tence namotanou vatičku na špejli namočíme do dehtového višněvského balzámu a pak ji zasuneme co nejhlouběji do zvukovodu a stáhneme ze špejle. Necháme ji v uchu působit několik hodin a pak to zopakujeme s čerstvým balzámem.
Na zánět zevního zvukovodu také pomáhá česnek, když se malý úzký kousek oloupaného česneku zabalí jemně do vaty nebo do papírového kapesníčku a vloží se do zvukovodu. Výpary z česneku pak usmrtí přemnožené mikroby a zabrání se tak rozvoji zánětu a jeho rychlému zhojení.
Proti bolesti ucha pomáhá také černý bez. Čaj připravený z květů černého bezu se pije v průběhu celého dne a také se formou obkladů přikládá na bolavé ucho.
Také obklad s nastrouhaným bramborem dokáže trochu pomoci od bolesti při zánětu středního ucha, či při zánětu zevního zvukovodu.
Jako podpůrná léčba funguje i žvýkání žvýkaček, ve kterých je obsažen Xylitol, který funguje jako lehké antibiotikum a zabíjí bakterie. Optimální množství je 5 žvýkaček denně, protože při větším množxtví Xylitol způsobuje průjem.
Proti bolesti a zároveň i na léčbu zánětu velmi dobře poslouží volně prodejný lék Apo-ibuprofen, který se užívá ráno a večer jedna 400 mg tableta.
Z lékárny výborně a vemi rychle zabírají na zánět zevního zvukovodu kapky Garasone, které jsou ale jen na lékařský předpis, protože jde o účinnou kombinaci antibiotik a kortikoidů.
Léčba zánětu středního ucha
Nejlepší variantou v této léčbě je zahájení léčby antibiotiky, k tomu je ovšem třeba navštívit lékaře. Svépomocí můžeme léčbu zánětu středního ucha zahájit pomocí zinku, zázvorového čaje, česneku, selenu, jitrocele, mateřídoušky, špetkou chilli a vitamínu C. Pokud je infekce při zánětu středního ucha hnisavá, tak se do ucha nesmí nic kapat, ani léčivé kapky z česnekové šťávy, protože hrozí prasknutí bubínku.
Domácí léčba zánětu středního ucha:
Zinek - během prvních tří dnů se zinek užívá v dávce 10 mg každé 3 hodiny. Od čtvrtého dne se dávka sníží na 50 mg denně a od sedmého dne se užívá již jen 30 mg zinku denně. Zinek se nesmí užívat společně s citrusy, protože jejich šťáva ničí účinky zinku. Nejlepším druhem zinku při těchto vysokých dávkách je pikolinát zinku nebo glukanát zinku.
Česnek - při bolestivých příznacích se
třikrát denně
užívají najemno roztrouhané dva stroužky česneku, které se zapijí sklenicí vody. Po odeznění bolestí se česnek užívá ještě dva dny. Česnek se nesmí užívat na lačný žaludek, vždy jen po jídle.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
U zánětu okostice se jedná o onemocnění obalu kosti. Lidé se s ním nejčastěji setkají v souvislosti se vznikem zánětu kořenového kanálku zubu. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že větší zánět přináší větší bolest.
Příznaky zánětu okostice v ústech:
zarudlé a oteklé dásně
dásně se odtahují od zubů a vytvářejí kapsy
krvácivost dásní při čištění zubů
neustálý tlak mezi zuby
okolí postiženého zubu je oteklé a objevuje se zápal
bolesti zubů, které rostou při konzumaci jídla
Zvýšená teplota
Pokud nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Příznaky jsou takové, že prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Léčba
Zubní lékař u zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto se pro zmírnění bolesti podává anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. U zanedbaného zánětu může lékař nasadit antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Každé zanedbání léčby se vymstí. Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Operace zánětu okostice zubu
V některých případech je dokonce nutné odstranit infekci okostice odklopením sliznice a odvrtáním části kosti. Vše se děje v anestezii.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
V naší poradně s názvem BOLAVÉ NOHY PO CHEMOTERAPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Můj příbuzný prodělal chemoterapii a nyní se mu rozbolavěli nohy - lýtka. Nohy má oteklé, dělají se mu otvory do lýtek, neustále mu z těchto ran něco teče a ničím se to nedá zahojit.Nohy mu stále ošetřujeme, přebalujeme, mažeme ruznými mastmi a k ničemu to nevede. Velmi prosím o radu, co by bylo dobré použít k ošetření.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba, abyste tyto problémy konzultovali s onkologem, který vedl chemoterapii vašeho příbuzného. Otevřené nohy mohou být následkem rozkolísané hladiny krevního cukru, ale také následkem chemoterapie. Než konzultaci s onkologem provedete, tak nohy pečlivě převazujte a udržujte bez zánětu. Proti zánětu otevřených nohou je dobrá mast na záněty - Triamcinolon.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF je suspenze ke kožnímu podání k léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), hlízy (absces), hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánětu povrchních křečových žil (varikoflebitis) a sekundárně infikované kožní vředy jiného původu.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF mast obsahuje jako léčivou látku bismuthi tribromphenolas (zásaditý tribromfenolát bizmutitý). Bismuthi tribromphenolas, působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Urychluje ohraničení zánětu a vyhnisání. Podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a regeneraci tkáně.
Nepoužívejte přípravek SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF, pokud jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo některou z pomocných látek, při povrchovém neinfekčním zánětu kůže (například ekzému), při oděrkách a jiných povrchových poškozeních a na zvředovatěnou (exulcerovanou) kůži. Při použití na kožní záněty přesahující 5% tělesného povrchu může docházet k prostupu látek obsažených v přípravku kůží do oběhového systému na sliznice a do očí.
Upozornění a opatření
Ošetřené okrsky kůže je třeba chránit před slunečním zářením obvazem nebo oděvem, a to vzhledem k látkám obsaženým v bukovém dehtu, zcitlivujícím pokožku na UV záření. Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Při náhodném požití přípravku dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. V této situaci je vhodné zvracení podpořit nebo vyvolat a ihned vyhledat lékaře.
Další léčivé přípravky a SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF
Jestliže vám lékař bude předepisovat nějaký jiný lék, informujte ho, že již používáte SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF.
Nejsou známy specifické formy interakcí SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jinými léčivými přípravky ani jiné formy interakcí. Není však vhodné nanášet na stejné místo současně se SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF jiné přípravky pro místní použití. Z těchto důvodů nepoužívejte bez porady s lékařem pro své onemocnění současně s touto suspenzí jiné léky pro místní používání.
Užívání přípravku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jídlem a pitím
Použití léku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF není vázáno na jídlo a nápoje. Účinek místního podání přípravku není jídlem ani nápoji ovlivněn.
Těhotenství a kojení
Poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék. Těhotné nebo kojící ženy mohou používat SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF pouze na dop
V naší poradně s názvem WOBENZYM DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Wobenzym působí systémově, nikoliv akutně a na již existující záněty nezabírá. Já si myslím, že ve vašem stavu vám už Wobenzym moc nepomůže. Doporučuji abyste se již dále netrápila. Jděte na nejbližší pohotovst ve velkém městě a z důvodu velké bolestivosti si nechte zub okamžitě vytrhnout. Například v Praze vám toto vytržení velice dobře udělají na zubní chirurgii FN na Karlově náměstí (www.vfn.cz) bez objednání.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
mam tam jen napeti malinko tlaku jako od zanetu jistmuzu všechno,,spat..jennten tlak je neprijemny..myslela jsem ze by mi zanet pozastavil,,psala jsem si z doktorem který dela analgosedaci na uspani v Brne..psal mi ze wobenzin je na zanety a ze pomuze,,pokud ne mam prijet..některi lide psali ze jim to od zanetu pomohlo
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacího nervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V případě vleklého zánětu sedacího nervu se budete muset obrátit na neurologa, protože bude třeba provést vyšetření odhalující příčinu zánětu. Ve Vašem případě dochází k opětovné obnově zánětlivého ložiska a tím se nedaří zhojení a uklidnění bolestí. Nejlepší by bylo provést magnetickou rezonanci nebo CT a podle výsledků určit další léčbu. Stejně tak můžete požádat o pomoc kteréhokoli ortopéda. Hledejte lékaře, který bude mít zájem přijít na příčinu Vašich bolestí.
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčinyzánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchají
Ve svém příspěvku ZÁNĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andy.
Při zánětu močového měchýře tolik na babské rady nespoléhám, možná tak akorát piju brusinkový čaj. Maminka mi pokaždé radí sedací koupele v teplé vodě nebo s heřmánkem, ale to jsem při zánětu několikrát zkoušela, ale stejně mi to nepomohlo. Takže si radši koupím v lékárně uroval akut s manosou, což je přírodní doplněk, který mi vždycky zabere a já mám do tří dnů pokoj. v tomhle jsem dost konzervativní, protože když už mi něco zabere, tak už se mi nechce zkoušet něco dalšího a experimentovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Po opakovaném zánětu močového měchýře léčeného antibiotiky, jsem na radu léčitelky jako prevenci užívala měsíc Chlamydil Extra, dodnes čas od času využívám lahvičku kapek Lichořeřišnice větší. Je to víc než dva roky a světe div se, mám klid. Lichořeřišnice má ještě jeden bod k dobru - přestaly mi padat vlasy. Neradím, jen píšu vlastní zkušenost.
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvrac
V naší poradně s názvem OČISTA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hýbl.
Dobrý den,
jsem na neschopence 15 tý den s bolestí v kolenech, tak jsem chtěl využít tento čas i na očistu těla držím půst 3 dny sním akorát jedno strouhané jablko s mrkví za den piju ginko bilobu zelený čaj a vodu s jednou kávovou lžící UMEocta v půllitru.Tonto ocet se používá na překyselený organismus s kterým mám problém.Očistu dělám i kvůli pískání v uších které mne trápí už 22 rokú. Krevní cukr mám 7,1 jináč v poho.Mám 60 let.
Díky za odpověd
S pozdravem
Jiří Hýbl
Přeji příjemný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nepíšete nic o příčině bolavého kolene, ale ve většině případů není omezování stravy pro hojení vhodné. Například při zánětu na poškozených vazech je třeba dodávat dostatečné množství bílkovin, zejména kolagenu, aby mohlo dojít k výstavbě nové - zdravé tkáně bez zánětu. U kloubů je zase zapotřebí kyselina hyaluronová a vápník. Vše je dostupné v běžné vyvážené stravě, kterou Vy teď nemáte. Jestli chcete rychlé vyléčení od bolesti v koleni, tak přesuňte očistu těla na dobu, až budete zdravý. Nyní přejděte na normální stravu se sníženým množství purinů a tuků. Postupně koleno rehabilitujte rozhýbáním, masáží a cvičením.
Na pískání v uších požádejte svého praktického lékaře o předpis na lék Piracetam.
Léčba zánětu se odvíjí od druhu zánětu a jeho stadia. Jednotlivé fáze a druhy některých zánětů na sebe navazují nebo mezi sebou v průběhu vývoje vzájemně přecházejí v souvislosti s úspěšností hojení. U jiných zánětů převažuje jediná fáze po téměř celou dobu trvání nemoci. Jednotlivá stadia mají své specifické projevy, proto je i léčba v různých fázích zánětu rozdílná. Stává se, že jeden lékař radí na zánět přikládat studené obklady a druhý lékař stejnému člověku poradí na tentýž zánět přikládat obklady teplé. Tato zdánlivě protichůdná léčba má však příčinu v tom, že každý z lékařů viděl pacienta v různém stadiu vývoje zánětu.
Ve svém příspěvku ČASTÉ ZÁNĚTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina.
Při zánětu močového měchýře se mi nejvíc osvědčila tahle léčba: být v teple a v posteli ideálně celou dobu, pít hodně brusinkového čaje, klidně 2-3 litry, aby se tělo co nejdřív pročistilo a pak nějaký produkt vyloženě na zánět močového měchýře - kupuju si už nějakou uroval manosa akut, ten mi při prvním zánětu poradila paní v lékárně, mě zabral a tak nemám potřebu zkoušet něco jiného. Jinak občas mě hooodně bolí podbřišek a i záda, tak si beru algifenové kapky a mám klid. Zkoušela jsem na břicho horký termofor, ale ten mi bohužel moc nepomáhal.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Propolisová tinktura se ve většině případů používá ředěná vodou, například při silném zánětu nosohltanu se užívá 3–5x denně 10 až 20 kapek nakapaných do šálku s 0,5 dl vody. Při všech interních indikacích, které vyvolávají horečnaté stavy, používat 3x denně 30 kapek. Výjimečně může vznikat vůči propolisu přecitlivělost projevující se kožními alergickými reakcemi nebo zažívacími obtížemi. Alergii na propolis můžeme zjistit tak, že potřeme propolisem malou plochu na kůži předloktí. Pokud se na kůži objeví do 24 hodin začervenání nebo jiný projev přecitlivělosti, není vhodné propolis užívat.
Hlavní příčinou akné je špatná látková výměna a nedostatek vitamínů řady B. Proto je nutno především doplnit tyto vitamíny vhodnou stravou a zavést do životního režimu více pohybu, prohřátí organismu. Správná životospráva pak působí na příčinu nemoci. Vyrážku lze během 1–3 týdnů odstranit propolisovou tinkturou. Výsledky při použití propolisu jsou velmi dobré a osvědčily se v praxi.
Při léčbě plísňových ekzémů propolisovou tinkturou jsou výsledky léčení výborné, neboť propolis má silné protiplísňové účinky. Při pravidelném potírání propolisovou tinkturou se zcela vyhojí plísňový ekzém i mezi prsty na nohou.
Bolestivým popáleninám, například při opaření prstů, a vytvoření puchýřů lze zabránit, když popáleninu natřeme okamžitě propolisovou tinkturou. Přehřátá kůže se ochladí odpařením lihu, bolest ustoupí za několik vteřin, kdy začne působit anestetický účinek propolisu. Propolis navíc vytvoří ochrannou vrstvičku proti průniku mikroorganismů do těla.
Propolisovou tinkturu je možné používat i při zánětu žil. Když potíráme postižené místo. působí hlavně protizánětlivý účinek propolisu, dochází k utlumení bolesti a při potírání svalů přestávají nepříjemné křeče, například lýtek v noci.
Na bércové vředy působí propolisová tinktura tak, že se na ránu nakapou 2–3 kapky tinktury na noc (nejdéle užívat 5 dnů), musíme nechat zaschnout, pak zabalit. Mokvající vřed je třeba uklidnit obkladem z vývaru heřmánku.
Propolisová tinktura působí blahodárně i na trhliny na ploskách nebo dlaních. Ošetřujeme 3 dny.
Také u virových onemocnění byly zjištěny dobré protichřipkové účinky propolisu. Jako prevenci proti chřipce lze použít propolisovou tinkturu, pokud se objeví první příznaky nemoci, jako je bolení hlavy nebo mrazení v zádech. Nejdříve bereme 35 kapek tinktury a za hodinu znovu 35 kapek (opět v 0,5 dcl tekutiny). Potom 3x denně 30–35 kapek, během 2–3 dnů by měla chřipka odeznít. Pokud však nestihneme zachytit úplný počátek nemoci, není účinek propolisu tak výrazný. Po dobu léčby se nesmí používat jiné tablety
V naší poradně s názvem SLINIVKA A POHYB PO ZÁNĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
DOTAZ:
1. Kdy lze po akutním zánětu slinivky (hospitalizace v nemocnici), začít sportovat (pouze rekreačně), běhání, plavání aj.. ??
2. Dietou se doporučuje, menší porce jídla a častěji denně, nebo klasika, ráno snídaně, oběd, večeře ?????
Děkuji za reakce
Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Se sportováním je možné začít hned, jak se objeví přirozená touha po sportu a neprojevuje se žádná bolest nebo jiné nepříjemné pocity. Začíná se zlehka a postupně se přidává na intenzitě. Jídlo zachovejte v režimu vydatná snídaně, oběd a chudší večeře. Mezi hlavními jídly zařaďte ještě svačiny s poloviční vydatnostní než následující hlavní jidlo.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
V naší poradně s názvem ZÁNĚT RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Sokolová.
Dobrý den, mám bolesti v oblasti palce,zápěstí a trochu mi to vystřeluje dál pod zápěstí. Mám omezený pohyb ruky, nemohu pořádně ruku ohýbat v zápěstí, špatně se mi píše nebo jen ukrojení chleba je problém. Po přečtení článku o zánětu šlach nebo svalů se domnívám, že nějaký druh tohoto zánětu mám. Můžete mi prosím poradit, co s tím mám dělat? Koupila jsem si kostivalový gel,tak s ním mažu.Je to vhodné?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zánět šlach vyléčí klid a čas. Pro zajištění klidu se používá sádrová bandáž. Kostival na šlachy nic moc. Nejprve bude potřeba zjistit, co přesně vám je, proto pomoc hledejte u lékaře ortopeda, který vám ruku vyšetří a doporučí další postup. Tyhle problémy není radno přehlížet, ale co nejdříve je léčit nejlepšími léčebnými prostředky, které máme, a ty vám poskytne právě lékař.
Onemocnění – Stejně jako každý lidský orgán, tak i štítnou žlázu může postihnout zánět, který může být akutní, subakutní, nebo chronický.
Příčiny – U zánětu štítné žlázy nemusí být vždy jen jedna příčina, vliv na to mohou mít například různé bakterie, nebo viry. U chronického zánětu bývá na vině i imunita jedince, která špatně vyhodnotí množství protilátek a hormonů v těle.
Projevy - Akutní zánět se projevuje otokem štítné žlázy, horečkami a bolestmi v okolí této žlázy. U subakutní formy je také typický bolestivý otok, zároveň s tím je spojená i únava. Horší situace je u chronického zánětu, kdy pacient vlastně vůbec nemusí zpočátku zpozorovat, že je něco špatně.
Diagnóza – Akutní a subakutní zánět se pozná podle příznaků, které toto onemocnění provázejí, lékař obvykle odebere ještě vzorek tkáně štítné žlázy (jehlou), aby určil formu zánětu. U chronického zánětu se vše pozná z krevního testu, kde se ukáže počet protilátek.
Léčba – U akutního zánětu se obvykle léčí zánět štítné žlázy antibiotiky, subakutní forma obvykle nepožaduje žádnou zvláštní léčbu a dokáže odeznít sama. Chronická forma naopak postihuje tkáň v okolí štítné žlázy a nakonec vede k tomu, že se do těla pacienta musí dodávat hormony.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČOVÝCH CEST A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irča.
Před týdnem jsem přišla ze špitálu po zánětu močáku. Když jsem si v lékárně vyzvedávala prášky, doporučili mi tam Probiolact. Je jako prevence proti opakování zánětu a na posílení imunity. Beru ho týden a cítím se výborně. Snad to tak zůstane.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vranova.
Myslím si, že jako prevence je nejlepší hygiena. Podpořit se samozřejmě dá různými doplňky, ale když se dostanou bakterie do močové trubice, tak si s tím nemusí poradit.
Mě v lékárně na akutní problémy s močovým měchýřem doporučili Urosal lady. Obsahuje medvědici lékařskou, kterou jsem předtím vůbec neznala. Více jsem se dočetla na https://www.urosal.cz/ Teď ji všude doporučiji, protože mi fakt pomáha. :)
Dáseň je tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti (část čelisti), oblast krčku zubu a vyplňuje mezizubní prostor – jednoduše řečeno je připojena ke kosti a k zubu. Obecně je zdravá dáseň světle růžová a má tužší konzistenci, ale barevně se může měnit vlivem individuální pigmentace (hnědá až černá), počtem cév a podobně. Její vnější povrch připomíná svou strukturou pomerančovou kůru, protože je pokrytý dlaždicovitým, rohovatícím se epitelem. Šířka připojení (pevné gingivy) je u zdravé dásně od dvou do deseti milimetrů a tato šířka může být u každého zubu odlišná. V případě, že pevná gingiva je slabší než dva milimetry, jedná se o patologickou, tedy nezdravou šířku.
Tvar zdravé dásně v mezizubí závisí na šířce mezizubního prostoru, vždy ale tvoří trojúhelník a vyplňuje celý mezizubní prostor. Základna trojúhelníku je pod bodem kontaktu zubů a jeho vrchol, který má tvar ostrého hrotu, přesahuje nad bod kontaktu zubů. Pokud je dáseň v zánětu, hrot trojúhelníku je tupý, zvětšený anebo kráterovitý.
Příčiny
Zdravotní stav dásně se určuje posouzením čtyř charakteristik: barvou, tvarem, strukturou a konzistencí. Zánět dásní vzniká drážděním biofilmu plaku a taková dáseň je pak lesklá, opuchlá a zvětšuje svůj objem. Otok postupuje směrem od krčku zubu k jeho kousací ploše. Žlábek okolo zubu se otokem zvětšuje a dáseň se od zubu odtahuje. Takový stav se označuje jako nepravý parodontální chobot (někdy také kapsa). Jasně červená dáseň signalizuje akutní zánět a tmavočervená až cyanotická barva zase zánět chronický. Při zánětu se také ztrácí tuhost dásně, při dotyku cítíme její měkkost a silné překrvení. Dáseň v zánětu na dotyk krvácí, případně krvácí spontánně (tedy bez dotyku).
Úroveň změn při zánětu dásní závisí na délce dráždění plakem. Lehký, začínající zánět vzniká přibližně po 2 až 14 dnech neodstraňování plaku. Zpočátku se zánět projevuje pouze mírným zvětšením dásně, jejím krvácením na podráždění a dáseň také tmavne, protože je více prokrvená. Po 14 dnech začíná být povrch dásně lesklý a napjatý. Po dvou až třech týdnech, kdy již hovoříme o středním zánětu, je dáseň červená, opuchlá a krvácí, ať už na podnět nebo spontánně, povrch je lesklý a hladký. Pokud se biofilm plaku neodstraní, dráždění plakem přetrvá a problém se zhoršuje, v takovém případě již hovoří o těžkém stupni zánětu. Dáseň je tmavočervená až cyanotická, krvácí a parodontální choboty dosahují hloubky 3 mm a více.
Obnova
Nejde o zděděný problém, dědičnost nemá se zánětem dásní příliš společného a je jen velmi vzácným faktorem vzniku tohoto onemocnění. Navzdory pověrám je totiž možné udržet zdravé dásně a zuby po celý život, stačí být důsledný v ústní hygieně, pravidelně spolupracovat s dentální hygienistkou a zubařem.
Heparoid mast se doporučuje k lokální léčbě podvrtnutí, pohmožděnin, krevních výronů a otoků po úrazech. Dále je možné jej využít při zánětech šlach, kloubů i povrchových žil. Přípravek má protisrážlivé účinky (zabraňuje tvorbě krevních sraženin a působí na vstřebávání krevních výronů). Tím zmírňuje i bolest v místě poranění nebo zánětu. Dále je možné jej využít i ke zjemnění a zmírnění jizev. Mast se běžně nanáší v silnější vrstvě dvakrát až třikrát za den na postižené místo. Heparoid mast mohou používat dospělí i děti a mladiství k léčbě zánětů šlach, poúrazových otoků, zhmožděnin a podvrtnutí, pro zlepšení tvorby jizev po zraněních nebo operacích a ke změkčení tuhých a vystupujících jizev, dále se používá na doporučení lékaře k místní léčbě zánětů povrchových žil, zánětů v okolí žil, ke změkčení ztuhlé kůže při žilní nedostatečnosti. Heparoid mast snižuje srážlivost krve v místě zánětu nebo pohmoždění při úrazu. Zabraňuje tvorbě krevních sraženin, urychluje vstřebávání krevních výronů, snižuje tvorbu otoků a působí protizánětlivě. Následně po ústupu otoků a krevních výronů se snižuje pocit napětí a bolesti v místě zánětu nebo poranění. Z nežádoucích účinků se mohou objevit: podráždění kůže, svědění, pálení či zarudnutí. Přípravek se nesmí nanášet na otevřené rány, také jej nesmí užívat pacienti, kteří trpí poruchou srážlivosti krve.
Infekce středouší se často objevuje při zánětu horních cest dýchacích. Nejčastější pak u malých dětí (od 3 měsíců do 3 let), ale ani dospělí nejsou výjimkou. Zánět je vyvolaný viry, bakteriemi nebo plísněmi, které se dostanou do zvukovodu. Výjimečně může vzniknout infekce po protržení bubínku úrazem nebo barometrickým tlakem. K podráždění zvukovodu může dojít i při dlouhodobém vystavení chlorované vodě v bazénech (pak mluvíme o takzvaném plaveckém uchu). Do středního ucha zánět prostoupí přes Eustachovu trubici, kterou může zablokovat. Následně dojde k zmnožení původců infekce v dutině středoušní a vytváří se hnis, který tlakem na bubínek vyvolává silné bolesti v uchu a jiné nepříjemné příznaky. Kromě bolesti může nastat též zhoršení sluchu, horečka, u malých dětí i průjem, nevolnost a zvracení.
Bolest ucha je pro dítě velmi nepříjemná a vždy patří do rukou lékaře. Lékaře vyhledejte, je-li bolest v uchu provázena horečkou nad 38 °C, ztuhlostí šíje, silnými bolestmi hlavy nebo sekrecí z ucha; je-li kost za boltcem zarudlá nebo oteklá (jde o komplikaci středoušního zánětu a jsou nutná antibiotika, popřípadě chirurgický zákrok); je-li bolest nebo ztráta sluchu závažná a spíše se zhoršuje; je-li v uchu cizí těleso nebo uniká-li ze středouší vzduch při smrkání.
V případě zánětu středouší se doporučují výplachy zvukovodu, podávání antibiotik, popřípadě se provádí paracentéza – proděravění bubínku.
Ke zmírnění bolestí při zánětu zvukovodu se doporučuje teplý obklad zevně přes ucho (například termofor); při středoušním zánětu je vhodnější studený obklad, který brání rychlému postupu zánětu a rovněž mírní bolest. Nikdy se nesnažte ucho čistit, můžete poranit zvukovod; přenechejte tuto péči odbornému lékaři. Nekapejte také do ucha peroxid vodíku, může naleptat a podráždit zvukovod.
Při zánětu šlach je postiženo povrchové vazivo. Pokud zánět přejde i na kolagenní vlákna, je to již komplikace zánětu, která může mít těžké následky. Léčba zánětu šlachy záleží na rozšířenosti zánětu, v nejtěžších případech musí být šlacha chirurgicky odstraněna. Operace se týká jen omezené hybnosti, která je způsobena zúžením v pochvě šlachy a není nijak náročná. Jinak by se měla léčba odehrávat především na rehabilitaci – pohybová a fyzikální léčba. Zánětu šlach lze velmi dobře předcházet správným cvičením a nepřetěžováním.
