Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
V naší poradně s názvem ALERGIE NA MLÉKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Slavíková.
Dobrý den chtěla bych se zeptat,mojí dceři zjistili alergii na kravské mléko,doktorka řekla že může jíet a pít třeba kozí sýry nebo mléko.Ale na internetu jsem se dočetla že to není vhodné.Co jí mám kupovat aby jí to neuškodilo ještě víc?Může třeba sojové mléka.Také má kopřivku a zjistili jí v moči podrážděnou slinivku.Má dost velkou dietu.Možná ty příznaky jsou z té alergie na mléko.Proto Vás prosím o radu co kupovat,co jí podávat.Děkuji za odpověd'.S pozdravem Slavíková Martina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Alergie na mléko je abnormální reakce těla na proteiny, které se nacházejí v kravském mléce. Alergie na mléko je nejčastější u kojenců a malých dětí. Starší děti obvykle z alergie na mléko vyrostou a v dospělosti s tím už problémy nemají. Mléko a mléčné výrobky se nacházejí v mnoha potravinách. Zjevnými formami mléka jsou smetana, sýr, máslo, zmrzlina a jogurt. Mléko a mléčné výrobky mohou být také skryté v běžně konzumovaných potravinách. Chcete-li se vyhnout potravinám, které obsahují mléčné výrobky, musíte si přečíst štítky potravin.
Mléko je důležitým zdrojem vápníku. Vaše dítě potřebuje vápník pro zdravé kosti, zuby a nervy. Promluvte si s lékařem vašeho dítěte o potravinách s vápníkem, které můžete dát svému dítěti. Mezi příklady patří zelená listová zelenina, pomerančový džus s přidaným vápníkem, fíky, tofu a sušené fazole. Mléko je možné nahradit mlékem sojovým nebo mandlovým. Až zcela vyřadíte mléčné výrobky, tak opatrně můžete vyzkoušet produkty z kozího či ovčího mléka.
Je třeba vyloučit všechny potraviny, které mají na štítku uvedeno:
Umělá příchuť másla
Máslo, máslový tuk
Podmáslí
Kasein
Kaseináty (amonium, vápník, hořčík, draslík, sodík)
Sýr, tvaroh
Šlehačka, smetana
Pudink
Ghee
Hydrolyzáty (kasein, mléčná bílkovina, bílkovina, syrovátka, syrovátková bílkovina)
Laktalbumin, laktalbumin fosfát
Lactoglobulin
Laktóza
Lactoferrin
Mléko (derivát, bílkovina, pevné látky, slad, kondenzované, odpařené, suché, celé, nízkotučné, beztukové, nízkotučné)
Nugát
Kasein ze syřidla
Zakysaná smetana
Kyslá smetana
Syrovátka (delaktovaná, demineralizovaná, proteinový koncentrát)
Jogurt
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
V naší poradně s názvem MOHU DAROVAT KREV S PRÁŠKEM XARELTO 20 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pelesny Karel.
Mohu darovat krev když beru prášek Xarelto20? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Darování krve s léky na ředění krve? Nejlepšími příklady jsou Warfarin a rivaroxaban (Xarelto). I když jsou to často prospěšné léky, způsob, jakým mění vaši krev, znamená, že nemůžete darovat svou krev. Než budete moci darovat krev nebo krevní produkty, budete muset počkat.
Třetí den našeho 7denního detoxikačního plánu patří vyvážené zásadité stravě. Polovinu talíře bude tvořit zásodotvorná zelenina. K tomu přidejte dostatek bílkovin (20 až 35 gramů čisté bílkoviny na hlavní jídlo) v podobě ryb a ořechů. Ryby připravujte v troubě nebo na kontaktním grilu.
Jídelníček
Příklady množství vhodných potravin s obsahem 30 gramů bílkovin:
200g treska aljašská;
150g tilapie;
150g štika;
170g platýz;
170g pstruh;
170g kapr;
200g candát;
200g lín;
140g tuňák;
200g vlašské ořechy;
200g para ořechy;
140g mandle;
200g lískové oříšky;
120g nesolené arašídy;
Příklady zásadotvorné zeleniny:
listový špenát;
brambory;
mrkev;
celer;
ředkev;
ředkvičky;
brokolice;
okurky;
rajčata;
houby;
květák;
Příklady zásadotvorného ovoce:
citrón;
meloun;
mango;
sušené fíky;
hrušky.
Během dne vytvořte tři talíře, které postupně zkonzumujte. mezi hlavními jídly si dejte malý kousek vhodného ovoce. Dodržujte pitný režim z druhého dne.
Níže uvedený přehled uvádí léky proti bolesti, které nezvyšují riziko krvácení u pacientů užívajících příležitostně antikoagulancia (PRN), protože nejsou NSAID. Mohou být také užívány pravidelně, ale v takovém případě by měl být INR zkontrolován asi 4–5 dnů po zahájení léčby a znovu asi o 10 dní později, aby bylo jisté, že nedošlo k interakci nově užívaného přípravku na léčbu bolesti s warfarinem.
Absorbenty jsou sloučeniny, které absorbují vodu. Sorbenty, které se užívají perorálně, na sebe vážou vodu v tenkém a tlustém střevu, aby byla průjmová stolice méně vodnatá. Také na sebe mohou vázat toxické chemikálie produkované bakteriemi, které způsobují vylučování tekutiny z tenkého střeva. Vliv toxinové vazby na snižování průjmu není zjevný.
Dva hlavní sorbenty – attapulgit a polycarbophil – jsou k dispozici bez lékařského předpisu. Attapulgit obsahuje Fullerova hlinka a také volně prodejný lék Smecta. Všechny léky s účinnou látkou polycarbophil jsou k dispozici jen v zahraničí.
Příklady výrobků obsahujících attapulgit jsou:
Donnagel;
Rheaban;
Kaopectate Advanced Formula;
Parepectolin;
Diasorb.
Tyto léky jsou k dispozici jen v zahraničí, dostupné přes internetový obchod www.amazon.com.
Příklady výrobků obsahujících polycarbophil jsou:
Equalactin;
Konsyl Fiber;
Mitrolan;
Polycarb.
Tyto léky jsou k dispozici jen v zahraničí.
Equalactin je výrobek proti průjmu obsahující attapulgit, zajímavostí je, že také projímadlo Konsyl obsahuje attapulgit. Attapulgit a polycarbophil zůstávají ve střevě a nemají žádné vedlejší účinky. Mohou občas způsobit zácpu a nadýmání. Jedním z problémů je, že sorbenty mohou na sebe vázat léky a zasahovat tak do jejich vstřebávání organismem. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby se léky s absorpčními činidly braly s několikahodinovým odstupem.
Antipropulziva jsou léky, které uvolňují svaly v tenkém nebo tlustém střevě. Zpomalují tok střevního obsahu. Pomalejší tok pak poskytuje více času pro vstřebávání vody v tenkém a tlustém střevě, čímž se snižuje konečný obsah vody ve stolici. Tyto léky uvolňují i křeče střevních svalů.
Dvě hlavní antipropulziva jsou loperamid (Imodium), který je k dispozici bez lékařského předpisu, a diphenoxylát (Lomotil je k dispozici v zahraničí, v ČR je místo toho podobný lék Reasec). Oba léky jsou spojeny s opiáty (kodein), ale opiáty zde nejsou určeny na ztišení bolesti.
Loperamid (Imodium), i když obsahuje opiáty, nezpůsobuje závislost.
Diphenoxylát je syntetický lék, který ve vysokých dávkách může být návykový, protože jeho opiáty mají rozveselující účinky. Aby se zabránilo zneužívání diphenoxylátu a závislosti na něm, přidává se do Lomotilu nebo Reasecu jiný lék – atropin. Dojde-li k velkému příjmu Reasecu, mohou se objevit nepříjemné vedlejší účinky.
Loperamid a diphenoxylát jsou bezpečné a dobře tolerované léky. V příbalovém letáku jsou některé pokyny, které je třeba dodržovat.
Antipropulziva by neměla být používána bez lékařského dohledu k
Pražené ořechy s medem se dají konzumovat i během detoxikace, kdy je největší chuť na sladké.
Popis:
100 g vlašských nebo lískových ořechů nebo mandlí, med podle chuti
Na suché teflonové pánvi ořechy opražíme tak, aby se na nich vytvořily hnědé, ne černé skvrnky, necháme vychladnout, pak je můžeme nasekat, umlít nebo nechat v původním stavu a smíchat je s medem.
Další příklady zdravých pamlsků: zdravé čokolády, mandle nebo datle v čokoládě, listové těsto v čokoládě, závin s ořechy, závin s mákem.
Tip na konzervování ovoce bez cukru: omyté, vypeckované ovoce se uloží do čistých sklenic, shora trochu posolíme, sklenici uzavřeme a sterilizujeme. Ovoce samo pustí cukr.
Warfarin blokuje účinek vitamínu K v játrech. Z toho vyplývá, že nadměrný přísun vitamínu K snižuje účinek Warfarinu, naopak jeho nedostatečný přísun účinek léku zesiluje. Mezi potraviny s nejvyšším množstvím vitamínu K patří listová zelenina s tmavozelenými listy. To neznamená, že ji musíte ze své stravy vyřadit. Tento druh zeleniny je totiž tělu prospěšný: má pozitivní vliv na srdce, na gastrointestinální trakt (díky vysokému obsahu vlákniny), zlepšuje zrak (díky vysokému obsahu luteinu) a podobně. Abyste mohli zařadit do svého jídelníčku listovou zeleninu s tmavozelenými listy i během užívání přípravku Warfarin, doporučuje se stravovat se stabilně. Tím je myšleno, že byste měli jíst každý týden stejné množství této zeleniny, ne jeden týden hodně a další týden žádnou. Bude-li Vaše strava obsahovat stále stejné množství vitamínu K, Warfarin i tělo se s tím vyrovnají. Jestliže však bude množství vitamínu K kolísat, bude kolísat i hodnota INR. A pamatujte, že i když má zelenina zelenou barvu, neznamená to, že je bohatá na vitamín K. Velké množství vitamínu K obsahuje pouze listová zelenina s tmavozelenými listy.
Příklady zeleniny bohaté na vitamín K: zelí, brokolice, špenát, locika lesní, kapusta kadeřavá, tuřín, brukev hořčičná, hlávkový salát (vyjma ledového salátu, který je na vitamín K chudý), růžičková kapusta, čekanka, brukev kapusta, květák (přestože má bílou barvu, patří do stejné čeledi jako brokolice).
Doplňky stravy:Vitamín K lze najít v potravinových doplňcích, což neznamená, že je nemůžete užívat. Stejně jako u listové zeleniny s tmavozelenými listy platí, že je třeba přijímat konstantní množství vitamínu K. Pokud byste chtěli doplňky stravy začít užívat, poraďte se se svým lékařem. I zde platí, že na začátku užívání by se měla hodnota INR sledovat pozorněji.
Vitamíny: Které vitamíny můžete bezpečně konzumovat, když užíváte Warfarin? Seznam některých nejběžnějších vitamínů a jejich vliv na hodnotu INR
Vitamíny B: nemají žádný vliv na INR.
Vitamín C: až do 500 mg denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 500 mg mohou hodnotu INR snížit.
Vitamín E: až do 400 IU denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 400 IU mohou hodnotu INR zvýšit.
Multivitamíny: většina multivitamínů obsahuje malé množství vitamínu K. Chcete-li je užívat, berte je pravidelně každý den, abyste zabránili kolísání hladiny vitamínu K v těle. Pakliže multivitamíny chcete začít užívat, poraďte se se svým lékařem. Také v tomto případě
Jedná se o index zdatnosti, který spolehlivě hodnotí tělesnou zdatnost a může velmi dobře posloužit při stanovení programu tělesné aktivity.
BMI lze obecně považovat pouze za statistický nástroj, u konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým prostředkem, který ignoruje velké množství důležitých faktorů (například stavbu těla, množství svalstva a podobně). V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření a tak dále.
BMI je nejužitečnější pro statistické průzkumy mezi rozsáhlejšími vzorky populace, nejčastěji pro zkoumání korelace mezi obezitou a jinými faktory. Důvodem pro použití BMI je, že pro jeho použití stačí v datech uvádět výšku a hmotnost. Pokud by v datech byly dostupné například výsledky měření bioimpedance, byl by BMI zbytečný, to však pro běžné průzkumy obvykle neplatí.
Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze proto brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků.
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI, je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky (v metrech na druhou).
Tabulka BMI
méně než 15 znamená patologickou hubenost;
15–19 hubenost;
19–25 normální hmotnost;
25–30 nadváhu;
30–40 obezitu s jasným zdravotním rizikem;
větší než 40 představuje patologickou obezitu – závažnou chorobu.
Příklady výpočtu BMI
Zde je názorná ukázka dvou různých hodnot z výpočtu BMI. Jde o srovnání ženy, která aktivně sportuje, a ženy, která je pracovně vytížená.
Žena, která aktivně sportuje, má BMI 20, což je normální hmotnost.
Žena, která je pracovně vytížená, má BMI 26, což je nadváha.
