Příušnice v těhotenství mohou způsobit vady u dítěte v podobě rozštěpu rtu, poruch sluchu či mentálních vad, v těžších případech pak potrat či předčasný porod. Plod těhotné ženy je ohrožený především v prvním trimestru.
Zdroj: Příušnice
Fungování a řízení střevních bakterií a kortizolu ve vašem těle může být ovlivněno stresem. To může vést k dehydrataci. Nohy, jak již bylo řečeno, mají velké množství potních žláz, které vyžadují více vody než obvykle, zejména ve stresových situacích. Dehydratace může způsobit, že pokožka vašich nohou bude podrážděná, citlivá, suchá a popraskaná. Pokud se neléčí, může vést k nepříjemným hlubokým trhlinám v kůži známým jako fisury. Mohou se vyvinout i další kožní problémy, jako je ekzém nebo lupénka.
Zdroj: Bolest paty psychosomatika
Pokud máte problémy s udržením automatických schopností kvůli nepohodlí nohou, může to být způsobeno tím, že váš stres způsobuje, že se soustředíte na ruční ovládání svých pohybů. Ručně řízené pohyby jsou při stresu běžné. Nejčastějším příkladem je dýchání. Ti, kteří jsou v tísni, mají tendenci dýchat spíše mechanicky než organicky, což může zvýšit jejich úzkost. Totéž platí pro i nohy. Lidé, kteří jsou ve stresu, mohou mít pocit, jako by jejich chůze nebo přirozený pohyb byly podivné, a proto začnou chodit nesprávně, aby tento pocit zmírnili. Protože však nohy mají fungovat specifickým způsobem, často to vede k bolesti nohou.
Studené nohy nejsou jen výrazem pochybností. Je to běžně prožívaný příznak stresu. Špatný krevní oběh ve vašich chodidlech a kotnících může vyvolat účinky reakce „bojuj nebo uteč“, také známé jako akutní stresová reakce. Další roli při vzniku studených nohou hraje zvýšená sekrece potu. Produkce potu je biologicky připravena k udržení vašeho těla v chladu a nohy mají více než 250 000 potních žláz, které vyžadují více hydratace než jiné části vašeho těla.
Zdroj: Bolest paty psychosomatika
U spousty lidí (zhruba u poloviny) probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U ostatních pacientů se nejprve objevují neurčité příznaky. Nemocní jsou unavení, slabí, mohou mít pocit napětí v oblasti slinných žláz, častokrát mívají také nechutenství, jsou unavení a mívají zvýšené teploty. Postupně dochází k otoku slinných žláz, který způsobuje bolestivost v oblasti tváří, ale i podčelistní a podjazykové oblasti. Bolest se zvýrazňuje při otevírání pusy a kousání. V tomto stadiu už nebývají jen zvýšené teploty, ale horečky. V ústní dutině bývají zduřelé vývody slinných žláz. Otok příušních žláz bývá většinou zpočátku jednostranný, v odstupu jednoho až čtyř dnů dochází ke zduření i druhostranných žláz, popřípadě také podčelistních a podjazykových. Typicky bývá otok nejvýraznější v oblasti tváří před ušními boltci, kde se nachází parotidy, tedy příušní žlázy. Žlázy bývají zvětšené zhruba tři až sedm dní, pak otok povoluje. Na pohmat bývají žlázy měkké, citlivé až bolestivé. Kůže na povrchu bývá jakoby napjatá a spíše bledá, ne červená.
Zdroj: Příušnice
Stres je popisován jako negativní emoční stav způsobený nepříjemným zážitkem. Všichni cítíme stres v důsledku určitých událostí v našem životě. Stres může být krátkodobý nebo dlouhodobý. V každém případě je důležité přesně určit příčinu úzkosti.
Stres ovlivňuje nejen psychickou kondici, ale také fyzické zdraví. Může mít za následek vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu, nespavost, zatnuté nebo zúžené svaly a sníženou flexibilitu a také bolesti v nohou.
Když jste ve stresu, způsobuje to, že krev cirkuluje pryč od vašich nohou. Stres produkuje hormony, jako je adrenalin a kortizol, které mění funkci vašeho oběhového a dýchacího systému, svalů a imunologické funkce.
To způsobuje ztuhlost a/nebo mravenčení nohou. Nedostatek flexibility v dolních končetinách způsobuje napjaté svaly a slabou flexibilitu, což může přispět k rozvoji problémů, jako je plantární fasciitida a Achillova tendonitida. Neléčený stres může zhoršit příznaky kteréhokoli z těchto již existujících stavů a může také prodloužit proces hojení.
Zdroj: Bolest paty psychosomatika
Nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování. První očkování se provádí společně s očkováním proti zarděnkám a spalničkám v takzvané „triple vakcíně“ v 15. měsíci, přeočkovává se ve 21.–25. měsíci, tedy 6–10 měsíců po první vakcíně. Imunita zůstává celoživotní.
Zdroj: Příušnice
Léčba zahrnuje klidový režim na lůžku, podávání léků snižujících teplotu a bolest (antipyretika, analgetika), podávání obkladů. Žádný lék, který by byl určen proti viru parotitidy, není k dispozici. V případě zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) je nutné dodržovat dietu (obvykle dieta shodná s takzvanou žlučníkovou dietou, tedy s omezením tuků). Při zánětu varlat (orchitidě) se dávají chladné obklady a ordinují se glukokortikoidy (léky tlumící zánětlivou reakci). Léčba trvá obvykle 5–14 dní. Otoky mohou v některých případech způsobovat problémy s přijímáním potravy, strava by proto měla být kašovitá a nedráždivá. Příušnice obvykle proběhnou bez komplikací a nezanechávají žádné následky. Pokud však léčba příušnic neproběhne včas a není zcela účinná, může dojít k rozšíření zánětu do dalších částí těla a způsobit jisté komplikace.
Zdroj: Příušnice
Psychosomatický efekt je jakýkoli výsledek týkající se vlivu mysli nebo vyšších funkcí mozku na činnost těla, zejména tělesné poruchy nebo nemoci.
Psychosomatická porucha je psychický stav, který vede k fyzickým symptomům, často bez jakéhokoli lékařského vysvětlení. Může postihnout téměř jakoukoli část těla. Lidé s touto poruchou mají tendenci často vyhledávat lékařskou pomoc a jsou frustrovaní bez diagnózy. Pomoci může behaviorální terapie a snížení stresu.
Jde o psychický stav zahrnující výskyt fyzických příznaků, které obvykle postrádají lékařské vysvětlení. Lidé s tímto onemocněním mohou mít nadměrné myšlenky, pocity nebo obavy z příznaků – což ovlivňuje jejich schopnost dobře fungovat.
Lidé s psychosomatickou poruchou obvykle neuvádějí zjevné příznaky psychiatrické úzkosti. Místo toho věří, že jejich problémy jsou způsobeny zdravotními problémy. Mají tendenci často navštěvovat ambulance lékařů, aby získali testy a léčbu, ale často nedostanou diagnózu, což může vést k prohloubení jejich frustrace a úzkosti.
Psychosomatická porucha se někdy nazývá porucha somatických příznaků, somatické příznaky nebo somatická bolest.
Porucha somatických symptomů je běžná, vyskytuje se asi u 5 % až 7 % běžné populace. Z nepochopených důvodů mají ženy somatické bolesti asi 10krát častěji než muži. Somatické příznaky může mít kdokoli v jakémkoli věku.
Některé aspekty mohou u lidí zvýšit pravděpodobnost somatických příznaků:
Psychosomatická porucha může postihnout téměř jakoukoli část těla. Mezi běžné příklady patří:
Zdroj: Bolest paty psychosomatika
Inkubační doba činí 14 až 23 dní, kdy se nákaze není možné nijak vyhnout. Po prodělané nákaze zůstává celoživotní imunita. Nejvyšším rizikovým faktorem je oslabený imunitní systém a styk s nakaženou osobou (i osobou, u které se nemoc neprojevuje), neočkovanost, pobyt ve školních zařízeních, v kolektivech.
Zdroj: Příušnice
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
Zdroj: Dětské nemoci nejen u dětí
Nemoc začíná horečkou s 38–40 °C a zduřením příušní žlázy (hmatatelný otok v místě před a pod ušním lalůčkem). Otok je bez zarudnutí, může být bolestivý (nemusí být!) a může se rozšířit jak na druhou příušní žlázu, tak může postihnout i další velké slinné žlázy, tedy žlázu podčelistní a podjazykovou. Obvykle otok začíná jednostranně a po 2–3 dnech postihne i druhou žlázu, případně na jedné straně může otok ustoupit a objevit se na straně druhé. Podle závažnosti onemocnění trvají příušnice 5–14 dnů, poté horečka i další příznaky ustupují. V některých závažnějších případech se může přidružit zánět mozkových blan (meningititida) s vysokou horečkou, zvracením a bolestmi hlavy, u části nemocných tento stav může zanechat jednostranné postižení sluchu až hluchotu.
Nemocný je infekční zhruba 3–14 dní před propuknutím onemocnění (maximální infekčnost se uvádí 48 hodin před objevením se prvních příznaků) a dále přibližně 7–14 dní po vyléčení. Měl by proto být po tuto dobu izolován od zdravých jedinců.
Zde můžete vidět, jak vypadají příznaky příušnic.
Zdroj: Příušnice
V současné době jsou postiženi převážně dospělí jedinci, a to z toho důvodu, že od roku 1987 probíhá povinné očkování proti parotitidě, od roku 1995 pak ve společné vakcíně ještě proti zarděnkám (rubeola) a spalničkám (morbilli) v 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 21.–25. měsícem věku (tedy 6–10 měsíců po prvním očkování). Nakazí se převážně lidé, kteří nebyli očkováni, nicméně i očkovaní jedinci mohou ve výjimečných případech onemocnět. Onemocnění má sezónní výskyt, a to hlavně v zimních měsících a na jaře. Komplikující záležitostí u dospělých je zánět slinivky břišní. Ta se projeví nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Většinou tato pankreatitida nezanechá následky, nicméně jsou zaznamenány i případy, kdy pankreatitida při příušnicích vedla k poškození slinivky (poškození Langerhansových ostrůvků, které obsahují buňky tvořící inzulin), a tedy ke vzniku cukrovky. Častou komplikací u dospělých mužů je zánět varlat. Zánět může postihnout buď jen jedno z varlat, nebo obě. Varle je výrazně zvětšené, bolestivé, kůže nad ním je zarudlá. Jedná se o stav, který pokud není léčen, může vést k neplodnosti.
Zdroj: Příušnice
Zde uvádíme jak si pomoci při hledání úlevy od stresu při bolestech nohou a tipy, jak o nohy pečovat. Níže jsou uvedeny dvě nejběžnější a nejúčinnější metody, jak zvládat stres a předcházet mu.
Jednou z nejdůležitějších činností, kterou byste měli zařadit do svého rutinního programu, je fyzické cvičení. Snižuje šance na velké fyzické a duševní zdravotní problémy. Cvičení stimuluje uvolňování endorfinů v mozku. Endorfiny jsou fyzickou vrozenou reakcí na snížení stresu a bolesti. Mezi další výhody patří silnější imunitní systém, nižší stresové hormony včetně kortizolu, lepší kvalita spánku a lepší metabolismus.
Když zažíváte stres, který je příliš obtížné zvládnout, můžete začít hyperventilovat. Toto je běžný příznak u lidí, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo jsou pravidelně ve stresu. Naučit se, jak ovládat své dýchání, může pomoci při zvládání a snižování stresu. Zde je několik dechových technik, které můžete vyzkoušet, až budete příště cítit úzkost.
Lehněte si a položte jednu ruku těsně nad pupek a druhou těsně pod hrudní koš. Druhou ruku položte na hrudník uprostřed.
Nadechněte se nosem a cíleně se zhluboka nadechněte a nechte vzduch přirozeně tlačit vaši ruku na břiše. Nedovolte žádný pohyb hrudníku.
Vydechněte se stisknutými rty a zaměřte se na svou ruku, která tlačí dovnitř. Chcete-li vypustit vzduch, jemně zatlačte ruku k sobě.
Opakujte třikrát až desetkrát.
Najděte si klidné relaxační místo k sezení nebo ležení. Položte jednu ruku na břicho a druhou na střed hrudníku.
V duchu počítejte do čtyř normálním tempem, abyste se zhluboka a rozvážně nadechli pomocí síly ze žaludku.
V duchu počítejte od 1 do 7 a zadržte dech.
Ve chvíli, kdy napočítáte do osmi, úplně vydechněte, abyste vytlačili všechen vzduch z plic.
Zdroj: Bolest paty psychosomatika
V psychosomatice se chápe tělo a duše jako jeden celek, který je neoddělitelný. V případě potíží se pacient obrátí na lékaře, který pomocí testů zjišťuje, z čeho potíže pramení. V některých případech jsou potíže pacienta neidentifikovatelné a lékaři se nepodaří stanovit diagnózu. Pacient pak navštěvuje různé specialisty, kteří většinou dojdou k závěru, že je po medicínské stránce v pořádku, a to přesto, že potíže stále přetrvávají. Odborníci zastávají názor, že 70 % potíží je psychického původu. Žijeme-li život plný spěchu a stresu, duše volá prostřednictvím fyzických potíží o pomoc. Potíže spojené s naší psychikou se označují jako psychosomatické potíže a v jejich pozadí vždy stojí stres, strach, emoce, vztek, bolest, úmrtí někoho blízkého, problémy ve vztahu, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované problémy.
Pokud se orgány zdráhají vyléčení a nic na ně nefunguje, je zde velká pravděpodobnost, že za nepříjemnostmi stojí i nedostatečně funkční – zatnutá nebo rovnou zablokovaná – páteř. Pro zajímavost: do kostí, tedy i do páteře, si člověk ukládá dlouho nezpracované emoce, špatné životní postoje a návyky. Když je nemocná páteř, chřadne celé tělo. Páteř je naší podporou života. Dělí se na různé obratle. Máme krční páteř, hrudní obratle, hrudní páteř, bederní páteř, křížovou kost a kostrč. Každá část páteře má svůj význam a její postižení i svůj symbol. Problémy se šíjí znamenají, že odmítáte vidět jiné stránky života a tvrdošíjně trváte na svém. Bolesti krční páteře mohou také znamenat, že si s sebou nesete problémy ostatních lidí. Říká se, že máme pocit, jako by nám na krku seděla opice. Ta opice jsou právě ty problémy, které jsme převzali od jiných lidí. Horní část zad většinou ukazuje na nedostatek emocionální podpory. Je to pocit, že nás nikdo nemá rád. Pocit, že nejsme milováni, ale je to i proto, že neumíme nabídnout dostatek lásky. Střední část zad jsou pocity viny, které máme, a přílišné lpění na určitých věcech. Dolní část zad je spojena s existenciálními problémy, především s nedostatkem financí, pokud tedy trpíme obavami o finance, tak máme často problémy právě s touto částí zad.
Při zlepšení stavu páteře se obnoví připojení na energetický systém a tělo se začne opět vracet do zdravého a harmonického stavu. Je třeba mít dostatek přirozeného pohybu, aby svaly ovlivňující stav páteře neochabovaly, zejména máte-li sedavé zaměstnání anebo naopak, musíte dlouho stávat na jednom místě. Pokud člověk nemá dostatek svalové hmoty v zádovém svalstvu, dochází k sesedání obratlů, plotének. Následně je omezeno proudění životadárné energie do těla, a to jak odspodu kostrčí, tak i odshora do hlavy, rukou, ale i do zubů. A pokud neprochází čakrami a meridiány dostatek energie do těla, dochází časem k zablokování nejen pro příjem energií, ale také pro příjem vitamínů a minerálů. Na páteř je účinné cvičení. Při cvičení mozek uvolňuje antidepresiva – endorfiny, které máte v podstatě zadarmo, bez použití chemie.
Bolesti a problémy v oblasti krční páteře se projevují těmito příznaky:
V terapii je zásadní využívat technik měkkých tkání, které uvolní napětí přetěžovaných měkkých tkání (kůže, podkoží, svalová povázka) a odstraní případné blokády. Pokud se blokáda neuvolní na základě optimalizace napětí, je vhodné použít velmi šetrné mobilizační techniky. Pro dosažení trvalého účinku terapie je důležité správně aktivovat oslabené svaly v pohybovém vzorci, aby došlo k obnovení svalové harmonie a nedocházelo k zatěžování jedné svalové skupiny na úkor druhé. Důležité je také zaměřit se na správnou ergonomii tak, aby pracovní prostředí pomáhalo udržet pohybový aparát v bezbolestném stavu a ne naopak. Cvičení na posílení páteřního svalstva je dobrým pomocníkem, včetně posílení břišních svalů, které nám pomáhají udržet správný postoj. Vhodné je pilates, jóga nebo cviky na záda. Dlouhodobější chůze nám přirozeně pomáhá rovnat záda, a navíc vyčistit si myšlenky.
Používejte i psychosomatické cvičení. Vyjadřujte své pocity nahlas, pokud sami nemáte dostatek sil, naučte se odmítnout pomoc druhým. Až načerpáte sílu, můžete opět pomáhat. Podporujte všechny své pocity a dobře se starejte sami o sebe. Vyjadřujte své pocity, důvěřujte jim a opakujte si, že i ostatní se dobře starají sami o sebe. V případě finančních problémů se snažte zbavit se strachu z existenčních problémů a pracovat celkově se svým strachem.
Nestyďte se říci pravidelně sami sobě: Život mne podporuje. Podporuji všechny své pocity a starám se o sebe dobře. Uvidíte, jak se vám uleví, a co je nejpodstatnější, mějte se rádi a od nikoho nic nečekejte, poté budete mile překvapeni.
Zdroj: Motání hlavy od krční páteře
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými cestami), může tkáň slinivky nechtěně podráždit a „odstartovat“ tak záchvat pankreatitidy. Paradoxně za jistých okolností představuje ERCP i jednu z možností léčby zánětu slinivky. ERCP je zkratka složitého názvu, a sice endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie. ERCP vyšetření spočívá v tom, že se ústy přes jícen a žaludek zasune do tenkého střeva hadicový přístroj s kamerou. V tenkém střevě najde lékař (pomocí obrazu z kamery umístěné na endoskopu) vývod pankreatu a žlučovodu do střeva a do tohoto vývodu poté zasune prostřednictvím endoskopu speciální tenký vodič. Vodič následně může vypustit do žlučových cest a do slinivky kontrastní látku pro jejich znázornění nebo může odstranit žlučové kameny ze žlučovodu.
Projevy akutní pankreatitidy bývají dramatické. Klasickým příznakem je prudká bolest břicha v oblasti nadbřišku, která se v pásu šíří do boků, dále nevolnost a zvracení. Alespoň na krátkou dobu způsobí bolest zástavu střevní peristaltiky (pohyby střev) za rozvoje takzvaného neurogenního paralytického ileu. U těžších případů nastane při akutní pankreatitidě těžký šokový stav, kdy se vlivem zánětlivého procesu zvýší propustnost cév a krevní tekutina se začne dostávat mimo cévy do okolí slinivky a do dutiny břišní. Nedostatek tekutiny v cévách se projeví snížením krevního tlaku, zrychlením srdeční činnosti a zrychlením dýchání, zblednutím, zástavou odtoku moči, poruchami vědomí a v konečné fázi selháním krevního oběhu a smrtí.
Komplikací zánětu může být vznik nekróz (oblasti mrtvých buněk) ve slinivce nebo proniknutí bakterií do poškozené slinivky a vznik nebezpečné infekce. Oba stavy ohrožují život pacienta. Dlouhodobější komplikací akutní pankreatitidy (pokud ji pacient přežije) může být postupné zhoršování funkcí slinivky břišní způsobené dlouhodobým odumíráním jejích buněk. Tělo začne mít nedostatek trávicích enzymů a přestane účinně trávit potravu. To se projeví jednak objemnými mastnými stolicemi plnými nenatráveného tuku, jednak hubnutím. Tento stav se označuje jako chronický zánět slinivky břišní (chronická pankreatitida). Při zničení většiny buněk slinivky poklesne i tvorba inzulinu a nastává stav podobný cukrovce 1. typu. Chronický zánět slinivky břišní se diskutuje jako rizikový faktor v souvislosti se vznikem rakoviny slinivky břišní.
Podezření na akutní zánět slinivky může mít lékař při prudkých bolestech břicha pacienta. Zjistí-li se navíc, že má pacient dlouhodobé problémy se žlučovými kameny nebo u něj v nedávné době došlo k nějakému alkoholovému excesu, podezření to může zvýšit. Akutní pankreatitidu lze spolehlivěji určit pomocí rozboru krve, kdy mají některé trávicí enzymy slinivky (amyláza, lipáza) zvýšené hladiny. Pro zobrazení poměrů v oblasti slinivky se používá ultrazvuk nebo počítačová tomografie (CT).
Zdroj: Pankreas
Fakultní poliklinika, Karlovo náměstí 32 Praha 2 na svém kožním oddělení provádí vyšetření v oboru dermatologie, dětská dermatologie, léčba ran, mykologie, alergologie, psychosomatika, sklerodermie, flebologie a lymfologie. Najdete zde různé ambulance kožního lékařství jako jsou: ambulance všeobecné dermatologie, ambulance dětské dermatologie, ambulance pro sklerodermie, ambulance pro kožní choroby z povolání a dermatologickou alergologii, ambulance pro flebologii a lymfologii, ambulance mykologická (plísňová onemocnění).
Kontakt a adresa Fakultní polikliniky:
Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro
Karlovo náměstí 32
Praha 2
Seznam pracovníků
Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK:
MUDr. Monika Bodnárová
MUDr. Radmila Divišová
MUDr. Hana Kafková
MUDr. Ondřej Kodet
MUDr. Martina Kojanová
MUDr. Dora Kovandová
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primář kliniky
Doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc.
MUDr. Viera Miňovská
MUDr. Martina Olexová
Doc. MUDr. Růžena Pánková, CSc.
MUDr. Zuzana Plzáková, Ph.D.
MUDr. Stanislava Polášková
MUDr. Ilona Procházková
Doc. MUDr. Magdalena Skořepová, CSc.
Prof. MUDr. Jiří Štork, CSc., přednosta kliniky
MUDr. Taťána Šuková
MUDr. Zdena Tillová
MUDr. Roman Trýzna
MUDr. Petr Velčevský
MUDr. Martina Žemličková
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět