Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění. V případě přítomnosti rizikového faktoru mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak zánět ledvin. Zánět ledvin neboli pyelonefritida je infekční onemocnění ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (například močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina).
Příznaky
Při zánětu ledvin se objevuje řezavá bolest při močení, bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysoká horečka se zimnicí, bolest hlavy, zvracení a poklepová bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba
Léčba zánětu ledvin je závislá na stadiu onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadují hospitalizaci a obvykle se léčí ambulantně podáváním antibiotik amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Upozornění
Chození s plným močovým měchýřem po dlouhou dobu nebo odsouvání močení je jedním z vyhlášených důvodů poškození ledvin. Když se moč zdržuje v močovém měchýři příliš dlouhou dobu, může v něm dojít k rozmnožování bakterií. Tyto bakterie pak způsobují záněty močových cest a infekce ledvin. Kromě toho zadržování moči zvyšuje tlak na ledviny a může dokonce vést až k selhání svěrače močového měchýře a následné inkontinenci.
Pokud nedodržujete pitný režim, také si tím můžete přivolat poškození svých ledvin. Jejich hlavním úkolem je vyplavování toxických látek z těla a regulace p
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KREATININ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
léčím se na nefrologii s chronickým selháváním ledvin. Píšete v článku, že je potřeba zvýšit pitný režim, aby se kreatinin z ledvin vyplavil. Uvědomujete si, že jsou to obecné informace, které můžou člověku s chronickým selháváním ledvin ublížit??? Při tomto onemocnění je více tekutin spíše na škodu, dle odborného názoru nefrologa.
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte pravdu, že při špatné funkci ledvin může být nadbytek tekutin rizikový. Do článku jsme proto doplnili informaci pro koho je text určen, neboť byl koncipován pro zdravé lidi jejichž zvýšený kreatinin souvisí s jejich aktivní sportovní či hubnoucí činností.
Z vašeho příspěvku je cítit, že vás toto nedorozumění rozčílilo, což je nám všem v redakci velmi líto a věříme, že toto opatření zamezí opakování této situace. Zároveň vám ale děkujeme, že jste nám dala o této situaci vědět.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, což způsobuje tuto typickou bolest. Bolest ledvin se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin – pyelonefritida:
Ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledvin dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře. Akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku, či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči.
Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější, protože se projevuje jen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).
Bolest ledvin v těhotenství:
Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy – oběhový a vylučovací. Rizika je proto možné očekávat právě v těchto oblastech. Je tedy nutné dopředu pátrat, zda se u matky nevyskytuje vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka či zda tyto choroby neprovázely předcházející těhotenství. Poměrně častý výskyt infekcí močových cest lze zjistit bakteriologickým vyšetřením moči. Toto vyšetření je třeba provést u všech těhotných v prvních třech měsících gravidity, přestože infekce nemusí mít žádné příznaky. Pozitivní nález vyžaduje přeléčení antibiotiky, která je třeba pečlivě vybírat, aby nedošlo k poškození plodu.
Nejčastější komplikací je patologické zvýšení krevního tlaku v souvislosti s těhotenstvím. Za horní hranici se uvádí hodnota 140/80 mm rtuťového sloupce. Kontroly krevního tlaku je proto nutné dělat pravidelně u všech těhotných. Příznakem vysokého krevního tlaku může být neobvyklý nárůst hmotnosti, otoky nebo bolesti hlavy. Z laboratorních testů se provádí krevní obraz, základní biochemické vyšetření séra včetně hladiny glukózy, jaterních testů, močoviny, a dále vyšetření moči na bílkov
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY13MMOL/L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janetschek Bedřich.
Dobrý den,
je mi 84 let a naměřili mi zvýšenoíu hodnotu 13,8mmol/l. Nevím, do jaké míry je tato hodnota špatná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urea neboli močovina v krvi je konečný produkt odbourávání bílkovin, přesněji aminodusíku aminokyselin. Je syntetizována v játrech a vylučována močí. Koncentraci urey v séru zvyšuje:
- množství bílkovin přijímaných potravou,
- míra katabolismu exogenních i endogenních proteinů,
- ureosyntetická schopnost hepatocytů,
- stav hydratace a míra vylučování ledvinami.
Stanovení koncentrace urey se používá hlavně pro posouzení funkce ledvin a úrovně katabolismu proteinů.
Zvýšená hodnota kolem 13 mmol/l říká, že jíte hodně masa nebo, že naopak hladovíte, málo pijete a nebo se změnila funkčnost vašich ledvin.
Nejčastější důvody zvýšené urey:
- zvýšené odbourávání proteinů (exogenních nebo endogenních) - hladovění, infekce, horečka, krvácení do trávicího ústrojí, rozsáhlé pohmožděniny, transfúzní příhody, sepse, pooperační stavy, generalizované zhoubné novotvary, užívání kortikoidů; (hodnoty bývají v rozmezí 16 - 20 mmol/l);
- akutní ledvinová nedostatečnost různé etiologie (více než 10 mmol/l, většinou 20 - 50 mmol/l);
- chronická glomerulonefritida, pyelonefritida aj. chronické renální onemocnění;
- obstrukce močových cest, např. nádorem;
- snížení prokrvení ledvin pro hypovolemii například při dehydrataci a srdeční nedostatečnosti.
Měl byste zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem a absolvovat častější odběry krve, aby lékař mohl zhodnotit vývoj koncentrace močoviny během delší doby.
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočován
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu
Lidé si obvykle veškerá onemocnění spojují s pocity bolesti, ale většina ledvinových onemocnění nezačíná pocity bolesti a ani jinými výraznějšími projevy onemocnění.
Pokud už se objeví bolest ledvin (latinské označení pro bolest ledvin = nefralgie), může to mít různé příčiny. Bolest ledvin je často spojená se zánětem ledvin, akutním rozšířením dutého systému ledviny, ložiskovým zánětem, nádorem, ledvinnou kolikou. O posledním jmenovaném onemocnění se tvrdí, že se jedná o jednu z nejhorších bolestí.
Každý člověk si bolest představí jinak, vesměs platí, že bolest ledvin může zasáhnout i oblasti, které nesouvisí s vylučovacím systémem (například bolest kolen). Bolest ledvin obvykle vychází z pouzdra ledvin a jedná se o neustálou tupou bolest, která bývá spojována právě se zánětlivými onemocněními ledvin. V oblasti bederní páteře, z níž člověk pociťuje bolest, se zpravidla dají nahmatat stažené svaly. Bolest může být ale i přenesená, ta je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Dalšími příznaky onemocnění ledvin jsou: časté močení, bolest při močení, obtížné močení, impotence, problémy s plodností atd.
Pokud ledviny nepracují, jak mají, mohou způsobit mnoho poruch: vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, křečové žíly, zvápenatěné tepny, revmatismus, zánět kloubů, ekzémy, lupénku, předčasné šedivění, vypadávání vlasů, ledvinné kameny, ledvinný písek, otoky víček, váčky pod očima, vlhké ruce a nohy, otoky kotníků, poruchy sluchu, pískání a šumění v uších, oslabení kostí. Nejenže nemoci ledvin tedy mohou způsobit tyto fyzické problémy, zároveň se ale mohou podílet i na psychických poruchách člověka, jako například pocity deprese, strachu ze selhání, obav, ostýchavosti. I pocity únavy, letargie, a neplodnost může způsobovat onemocnění ledvin.
Je spousta rad a tipů, co má člověk dělat, aby se nemusel obávat onemocnění ledvin. Vesměs platí, že by se měl vyvarovat stravě s velkým množstvím soli a živočišných bílkovin, rafinovaným cukrům, měl by si dávat pozor na nedostatek tekutin a na těžké kovy. Tato onemocnění mohou způsobit i jiné infekční choroby, užívání léků proti bolesti, stres, konzumace alkoholu a kávy, minerálních vod, nedostatek vitamínu a v neposlední řadě i chlad.
Ve svém příspěvku LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den, bojim se ze mam zánět ledvin občas mi boli konečník hodně trpím na záněty. Muže to byt od ledvin ten konečník? Děkuji Janoušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milca milena.
Mela jsem.zanet mocoveho měchýře ten sem si vilecila ale zacali me dost bolet ledviny hrozne bolesti zasla jsem si k doktorovi a byl mi predepsan furolin ale nevim jestli tento lek je na zanet ledvin nezda se mi zanet mocoveho mechyre uz nemam ale bolesti neustoupili
Ledvin se nacházejí po obou stranách páteře za břišní dutinou v prostoru zvaném retroperitoneum. Částečně jsou zasunuty pod spodní žebra. Levá ledvina bývá obvykle o trochu výše než pravá. Lidská ledvina je asi 10 cm dlouhá, 6 cm široká a váží asi 150 gramů.
Jak poznat bolest ledvin?
Bolest ledviny (nefralgie) je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde lze na postižené straně nahmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy progreduje při námaze a pohybu jako bolest v kříži a podbřišku nebo jako bolest ledvin v noci, a to jako píchání v ledvině.
Příčiny bolesti ledvin
Nefralgie se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha a zad. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Příčiny ve skutečnosti ležící mimo ledviny – bolest v bederní krajině (lumbalgie) je místem lokalizace typická pro postižení ledvin, ale ne všechny bolesti náleží k vylučovacímu systému. Mezi faktory, které mohou způsobovat bolesti v bederní páteři dále patří:
bolest z důsledku postižení obratlů, meziobratlových disků a zádových svalů;
nádory břišní dutiny, páteře;
metastáze v oblasti bederní páteře;
pásový opar;
bolesti neurologického rázu vznikající z útlaku nervových kořenů vycházejících z páteře.
V naší poradně s názvem JAK POZNAT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, chci se zeptat zda je prokazatelně u svarabu, ze je po celém tele a hrozně svedi?? Pokud nejsou tyto příznaky je možné ze se lékaři pletou??
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab se rozšíří po celém těle jen u zanedbaných a nebo specificky nemocných lidí. U většiny lidí jsou projevy jen lokální a charakteristickým znakem jsou párové pupínky a výrazně silné svědění - hlavně v noci. Díky svědění a následného rozškrábání se pupínky mění na velké boláky, které se mohou dále komplikovat v závislosti na znečištění rukou. Kožní lékař pozná svrab zcela bezpečně. Tady se můžete podívat na fotografie lidských těl se svrabem: https://www.google.com/imag…
Úplné vyléčení ze svrabu trvá nějakou dobu. Nejdříve tělo namažete mastí s obsahem ivermektinu, což je jed, který zabije vše živé. Příznaky však přetrvávají i dále, protože v kůži zůstanou mrtvá těla svrabu, která se rzkládají a způsobují další svědění. Celé to skončí až přirozenou obměnou kůže, která trvá 28 dní.
Bolest ledvin je nejčastěji způsobena zánětem, takzvanou akutní pyelonefritidou, a dále ledvinou kolikou neboli překážkou v odtoku moči z ledvin do močového měchýře. Při bolesti a podezření na postižení vylučovací soustavy je důležité lékaři sdělit lokalizaci bolesti, zda vystřeluje do některé oblasti, její charakter a intenzitu.
Při postižení ledvin se můžeme setkat se dvěma typy bolestí:
lokální – je umístěna v bederní páteři nebo pod spodními žebry;
přenesená bolest – vychází z postižené ledviny, ale je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Bolest ledviny je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde na postižené straně můžeme hmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy se zvětšuje i při námaze a pohybu.
Příčiny bolesti:
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte prosím lékaře.
Akutní rozšíření dutého systému ledviny
Ložiskové zánětlivé procesy
Nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny. Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Na bolest ledvin se používají analgetika a spasmolytika.
V naší poradně s názvem DEHTOVE MEDICIALNI MYDLO ZE SEVEROCESKYCH TUKOVYCH ZAVODU, N.P. USTI NAS LABEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr.
Bude to mozna nekomu k smichu, ale ja mam techto mydel doma jeste 5 v originalnim baleni snad z roku 1989, kdy mi to sem do Kalifornie poslala mama!:-)
Dnes mi je uz 67 a nekdy se mi objevi na pokozce obliceje takove flicky do cervena okolo meho dost mohutneho knira a mezi obocim, coz davam za vinu dotyku kovu z bryli.
Prosim o radu odbornika, jestli to "historicke" totalitni mydlo mohu jeste pouzivat, protoze ze sve zkusenosti po cca peti umyti timto mydlem oblicej, flicky okolo knira i mezi obocim mi zmizely a mam dobry pocit!
Je opravdu dehet obsazeny v tomto mydle natolik nebezpecny, ze by mohl mit karcinogenni ucinky?
Komunisti preci dbali o zdravi naroda uz podle stareho rceni "dej krave do drzky, ona ti da do dizky"!:-)
Predem dekuji za radu! Alexandr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Alexi, v dehtovém mýdle, které uvádíte je skutečně ještě obsažen takzvaný kamenouhelný dehet, který má karcinogenní účinky a vstřebává se i kůží. Rakovinotvorné účinky se však projeví tehdy, když tělo již není schopno vyloučit tyto dehty z těla z důvodu velkých dávek této látky. Pokud budete mýdlo používat zevně jen na malé části těla, tak můžete být bez obav a pokud Vám na Vaše problémy tato aplikace pomáhá, tak není důvod se obávat rakoviny z tohoto mýdla a v klidu můžete takto aplikovat dále.
Dehty se vylučují prostřednictvím ledvin, kde se dehet usazuje ve formě dehtového mazu, který se postupně rozpouští a vylučuje se močí. Abyste si byl jist, že pro své zdraví děláte dobře, tak v době při aplikaci dehtového mýdla a několik dní po ní hodně pijte ovocné šťávy zředěné čistou vodou bez bublin. Tím si propláchnete močové cesty včetně ledvin. Dobrá je také Activ Aloe od firmy Barny's, která výborně pročišťuje celý organismus.
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
Ve svém příspěvku NEROVNOST LEVÉ LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUDMILA KOHUTOVÁ.
JAK BYCH SE VYLEČILA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jk za redakci krasojizda.
Dobrý den, ledviny jsou citlivým orgánem, ve kterém je podle čínské medicíny uložena životní energie. Pokud jsou přetížené, v nerovnováze anebo nemocné, dochází k vyčerpání organizmu. Ve Vašem případě je rozhodně nevyhnutná péče u lékaře, kterou však můžete propojit s volně dostupnými preparáty. Vhodným přípravkem pro podporu ledvin je Energy Renol na bázi bylin, obsahuje extrakty z rostlin a éterické oleje. Má silné detoxikační a antioxidační účinky. Také harmonizuje funkce ledvin, působí proti ledvinovým kamenům (to mimo jiné i šťáva z aloe vera - ACTIValoe).
Hodně štěstí, JK
Onemocnění ledvin bohužel často nemusí mít žádné příznaky, až 40 % pacientů, kteří musí být léčeni náhradou funkce ledvin (dialýzou nebo transplantací), mají jako první příznaky projevy selhání ledvin. Někteří pacienti s onemocněním ledvin mají otoky (ale jen malá část), někteří mají vysoký krevní tlak, někteří mohou mít krev v moči, nebo (spíše výjimečně) bolesti v boku. Směrodatné je však teprve laboratorní vyšetření. Nemoci ledvin jsou bohužel nejčastěji součástí spektra civilizačních chorob, které souvisejí zejména s nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšenými krevními tuky. Dobrá životospráva a dostatek pohybu tedy snižují riziko velké části chronických nemocí ledvin.
Játra se starají o mnoho pochodů nezbytných ke správnému fungování lidského těla. Příznaky poškození jater jsou většinou velmi nespecifické, což znamená, že se vyskytují u více nemocí. Jedním z takových prvních příznaků poškození jater je dlouhotrvající únava. K té se také často připojuje nechutenství a nesnášenlivost tučných a těžko stravitelných jídel. Tato jídla totiž játra zatěžují, a tělo je tak samo odmítá, aby poškozeným játrům ulevilo. Odmítání potravy má většinou za následek úbytek hmotnosti a zejména pak svalové hmoty. Hmotnost totiž může zůstat díky hromadění vody v těle stejná, bílkoviny se ale ztrácejí a s nimi i svaly, které jich obsahují nejvíce.
Dalším velmi nespecifickým příznakem poškození jater je časté střídání teplot se zimnicemi a schvácenost. Toto střídání teplot se pak může projevit i povšechnými bolestmi svalů a kloubů. V pozdějším stadiu se poškození jater projevuje zejména bolestí břicha a hromaděním tekutin v dutině břišní, takzvaným ascitem. Ten lze prokázat poměrně snadno. Stačí přiložit u ležícího pacienta ruce na obě strany břicha a jednou rukou do něj lehce klepnout. Vlna nahromaděné tekutiny pak narazí na břišní stěnu na druhé straně a přes přiloženou dlaň to ucítíme. Varovným příznakem by pak měla být i tmavá moč, světlá stolice a dlouhotrvající nadýmání. Chronické poškození jater se projevuje zežloutnutím očního bělma a kůže, tedy takzvanou žloutenkou. S ní pak jdou ruku v ruce i další závažné příznaky, jakými jsou ztráta tělesného ochlupení a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkovité névy.
Onemocnění jater i nemoci ledvin se projevují nespecificky, a proto je důležité při déletrvajících obtížích navštívit ošetřujícího lékaře.
Ve svém příspěvku ČIŠTĚNÍ LEDVIN PETRŽELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj, máte někdo zkušenosti s použitím petrželky na čištění ledvin? Vím, že jsou v petrželi silné bioflavonoidy, které by měly napomoci při úklidu usazenin v ledvinách, ale nevím jestli se používá i nať nebo jen kořen. A také nevím v jaké formě se to užívá, jestli jen tak nastrouhané a nebo jako nějaká tinktura z petržele. Budu ráda za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacích cest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacích cest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.
U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.
U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.
I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.
Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.
Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vy
Zánět ledvin čili pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se odvíjí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Pro nemocné vyžadující hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček se doporučují chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
V naší poradně s názvem NEVYHOVUJÍCÍ POTRAVY PŘI NEDOSTATEČNÉ FUNKCI LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Podělová.
Prosím o seznam nejvíce nevyhovujících potravin při nedostatečné funkci ledvin i bylinek,které je naopak možné používat.Děkuji a myslím a doufám ,že pomůžete i více nemocným s touto chorobou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nejvíce nevyhovující potravina je sůl a všechno co ji obsahuje. Dále pak velké množství masa, vajec a luštěnin. Potraviny s vysokým obsahem fosforu také nejsou vhodné.
Seznam nevhodných potravin:
Maso, drůbež, ryby, obiloviny a ovesné vločky, mléčné výrobky, fazole, čočka, ořechy, pomeranče, banány, brambory, rajčata, hnědá a divoká rýže, otruby obilovin, celozrnný chléb a těstoviny.
Nevhodné potraviny můžete konzumovat, ale jen v malém množství.
Seznam vhodných potravin:
Čerstvé ovoce a zelenina, pečivo, bílá rýže, rýžové mléko (ne obohacené), kukuřičné a rýžové lupínky, lehce ochucené limonády, jablka, broskve, mrkev, zelené fazole, bílý chléb a těstoviny, bílá vařená rýže.
Rakovina plic je velmi nebezpečná, protože její příznaky se objevují jen pozvolna a nenápadně. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře léčitelná, se většinou odhalí – nejčastěji náhodně – rentgenem.
Příčiny
Mezi hlavní příčiny se řadí kouření: 90 % nemocných jsou silní kuřáci, ale objevují se i příklady, kdy onemocní tímto druhem rakoviny nekuřák. Vedle kouření je nebezpečné vdechování radioaktivních látek a některých dalších látek jako arsen nebo nikl. V některých případech se příčinu rakoviny nepodaří zjistit. Nejvíce devastující pro naše plíce zůstává kouření. Riziko vzniku rakoviny je u každého kuřáka, který vykouřil několik tisíc cigaret.
Příznaky
První příznaky rakoviny plic jsou velmi nespecifické a mohou se shodovat s příznaky mnoha jiných nemocí. Také se může objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo i chronická únava. Výrazným varovným signálem rakoviny plic by měl být neustávající kašel spojený mnohdy s vykašláváním krve a bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá, často pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.
Prognóza
Plicní rakovina je bez léčby vždy smrtelné onemocnění. Nejlepší prognózu mají nemocní, kteří v době stanovení diagnózy nemají žádné subjektivní příznaky. V době příznaků je již 75 % případů trvale nevyléčitelných. Z celkového počtu nemocných s plicní rakovinou přežívá 1 rok jen 20 % nemocných a 5 let jen 8 % pacientů.
Léčba
Úspěšnost léčby závisí na stadiu a typu nádoru, léčba se proto nejčastěji soustředí na úlevu od bolesti a jiných příznaků a prodloužení života pacienta. Hlavním léčebným postupem je chemoterapie. Léčba probíhá podáváním léčiv, tzv. cytostatik. Ta přispívají k rozpadu a blokování rakovinných buněk. Cytostatika se podávají pravidelně po 2–3 týdnech nejčastěji infuzí do žíly. Chemoterapii vždy provází mnoho nežádoucích účinků. Pacienti trpí vypadáváním vlasů a chloupků, pocity nevolnosti, zvracením, poruchami kostní dřeně i ledvin. Chemoterapie je velmi často kombinována s radioterapií. Ozařování spočívá ve vysílání proudu paprsků na postižené místo, aby zastavilo růst nádoru. Radioterapie představuje obrovskou zátěž pro lidský organismus. Člověk se cítí vyčerpaný a může mít problémy s dýcháním (pokud radioterapie poškodila plicní tkáň). Mozek se často ozařuje preventivně, protože až u 70 % nemocných se objevují v mozku metastáze.
V naší poradně s názvem LÉČBA LEDVINOVÉHO NÁDORU PROTONOVOU LÉČBOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Šubrt CSc..
Lze odstranit ledvinový nádor protonovou léčbou ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radiační terapie má omezené možnosti v léčbě rakoviny ledvin, a to především proto, že renální karcinom je považován za "radioresistant" - neboli rezistentní vůči účinkům záření. Nicméně u některých pacientů s rakovinou ledvin je možné dosáhnout zlepšení použitím radioterapie protonovým paprskem. Záření může být aplikováno v průběhu 3-7 týdnů, jednou za den, od pondělí do pátku. V této konfiguraci se používá malé množství záření, aby mohlo být aplikováno každý den. Tento způsob je znám jako frakcionované ozařování. Bližší informace získáte přímo v Protonovém centru, zde: http://www.ptc.cz/pro-pacie…
Bylinky se dají užívat ve formě čajů, obkladů i zábalů. Mohou sloužit k pročištění ledvin, proti bolesti ledvin i k léčbě ledvinných kaménků.
K pročištění ledvin je vhodný čaj z přesličky rolní (1 lžíce do studené vody, povařit, vylouhovat, scedit a vypít), který se pije 2x denně po dobu dvou týdnů, pro lepší funkci ledvin je dobré ke každému čaji vypít ještě sklenici vody.
Stejně dobře funguje i čaj z natě a listu kopřivy dvoudomé (2 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 2x – 3x denně, i u něj je vhodné vypít vždy sklenici vody.
Čaj z listu břízy bělokoré (3 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 3x denně má stejné účinky.
Pomoci může i odvar z lněného semínka (1 lžička do studené vody, přivést k varu), půl sklenice se pije každé 2 hodiny asi po dobu 2 dní.
Při onemocnění ledvin a močových cest může pomoci i petržel, kdy se vytváří směs ze semen petržele (1,5 g) a z nastrouhaného kořene petržele (4 lžičky), směs se přidá do vroucí vody a vyluhuje a pije se 3x denně.
Od bolesti ledvin může ulevit čaj z třezalky tečkované (15 g květu do vroucí vody, vyluhovat), čaj se pije půl hodiny před jídlem 2x denně, maximálně tři týdny.
Na podporu ledvin pomáhá sirup z čerstvých borůvek s medem. Sirup se užívá 3x denně společně se směsí z bylin (100 g proskurníku lékařského, 50 g listů máty peprné, 50 g semen kopru), která se louhuje přes noc.
Při ledvinové kolice se kombinuje pití čaje, s koupelemi a obklady. Čaj je z listů břízy bělokoré (10 g), z kořene jehlice trnité (10 g), z oddenku pýru plazivého (10 g), z plodů jalovce obecného (10 g), z natě vlaštovičníku většího (20 g), z routy vonné (20 g). Z této směsi se dají 3 čajové lžičky do vody a povaří se 10 minut a scedí. Čaj se pije teplý, během 1 hodiny je třeba vypít tři šálky, při pití čaje je dobré chodit a zadržovat moč a až po horké sedací koupeli se vyprázdnit.
Pro léčbu ledvinných kaménků se používá list a kořen smetanky lékařské (2 lžíce do vody, přivést k varu, 20 minut vyluhovat a scedit), čaj se dolije převařenou vodu, aby ho bylo 1,5 litru, toto množství se musí vypít do 20 minut. Pije se jednou denně 14 dní.
V naší poradně s názvem OTAZKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Ma uzivani kotvicniku nejake negatyvni ucinky na funkci ledvin nebo na onemocneni dnou? Mam spatnou funkci ledvin a dnu. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc dna je výsledkem onemocnění ledvin. Co se týče tribulusu, tedy kotvičníku zemního, tak nemá žádné prokázané negativní účinky na ledviny.
Z výzkumu na zvířatech se zdá, že plody tribulusu ledviny spíše chrání před oxidačními poškozeními a to již v poměrně nízkých dávkách. Rovněž se zdá, že kotvičník také působí proti stresu a dá se o něm hovořit jako o adaptogenu.
Jiným výzkumem bylo prokázáno, že tribulus snižuje vysoký krevní tlak. Vzhledem k tomu, že snížení krevního tlaku bylo spojeno se zvýšením močového výkonu, zdá se, že pozorované přínosy byly prospěšné i pro ledviny.
Z výživného hlediska nemá tribulus žádné nebezpečné množství purinů a je proro při dně povolen.
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Poškození funkce ledvin v dospělém věku může být zapříčiněno celou řadou různých onemocnění. Je třeba si uvědomit, že tato onemocnění však nemusí vést k poškození ledvin v každém případě. Velmi často se stává, že pacient i v pokročilém stadiu onemocnění ledvin nemusí pozorovat žádné zvláštní obtíže. Moč nemocného, který trpí selháním ledvin, neobsahuje škodliviny, protože je nemocné ledviny neumí z těla odstranit. A právě proto, že onemocnění ledvin nebolí a někdy nemá ani jasné příznaky (například ztráta močení), lidé často zanedbávají prevenci a péči u odborného lékaře – nefrologa. Následující přehled uvádí nejčastější možné příznaky, které mohou s onemocněním ledvin souviset a které je nutno vyšetřit:
přibírání na hmotnosti v důsledku zadržování tekutin v těle (otoky obličeje, očních víček, bérců;
bolest v bederní krajině, zvláště je-li doprovázena teplotou nebo změnou barvy moči (infekce, kameny, prasklá cysta);
tvorba pěny v moči (může být důsledkem vylučování bílkoviny do moči);
tmavá moč (červená, červenohnědá, růžová);
příliš velké množství moči (zvláště v noci);
příliš malé množství moči (je-li moči méně než půl litru za den, znamená to těžké poškození funkce ledvin);
svalová slabost, ztráta chuti k jídlu, svědění, svalové křeče, změna barvy kůže.
