Zajímáte se o téma PROJEVY PROPADLE PŘÍČNÉ KLENBY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Nemoci nohou samy o sobě nemusejí být závažným zdravotním problémem, ale mohou způsobit jiné potíže v těle nebo signalizovat jinou chorobu. Noha bývá prvním místem, na kterém se objevují prvotní příznaky nebo symptomy určitých onemocnění. To je zapříčiněno vzdáleností od centrálního oběhu, srdce. Noha je často vystavována tlakům od země a hmotnosti těla. Noha vypadá jednoduše, ale je složena z 26 kostí, 33 kloubů, svalů, nervů a různých typů vazů. Každá část nohy může být ovlivněna. Některé poruchy nohou se projevují mírnou bolestí, ale jiné mohou být velmi závažné, takže omezují schopnost chůze nebo nosnost váhy. Většina i mírných případů bolesti nohou vyžaduje léčbu či domácí péči. Pokud bolest nohou není léčena, může vést k dlouhodobému postižení a přetrvávajícímu poškození nohy.
Ortopedické onemocnění nohou
Podélně plochá noha
Vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso.
Symptomy:
pokles podélné klenby nohy
valgózní postavení pat
Terapie: chůze na boso po nerovném terénu a masáže nohou, individuálně tvarované stélky, správná zdravotní obuv s prostornou špicí, široký pevný klínek, pevný opatek a pevný, dostatečně široký nízký podpatek.
Příčně plochá noha
Vzniká poklesem přední příčnéklenby, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) a nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Příčně plochá noha je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky.
Terapie: použití korekce do obuvi („srdíčka“).
Vysoký nárt
Je charakteristická abnormálním vyklenutím podélné klenby nožní za současného snížení nebo zborcení klenbypříčné. V důsledku přetížení přední části nohy se zde vytvářejí otlaky. Vysoký nárt patří mezi vrozené defekty nohou. Příčinou může být i nošení příliš krátké obuvi.
Terapie: nošení prostorné obuvi s dostatečnou výškou pro nárt, zhotovení individuální ortopedické stélky.
Deformity prstů
Nošením nevhodné obuvi, zejména příliš těsné a krátké, trpí nejvíce prsty nohou. Proto patří deformity prstů k nejčastějším získaným deformitám nohou.
Jedná se například o:
vbočený palec
vybočený malík
kladívkové či drápovité prsty
přeložené prsty
Terapie: nošení prostorné obuvi, používání korekcí prstů, ortopedických vkládacích stélek, správně prováděná pedikúra, případně operace.
Dvojitá pata
Vyskytuje se na zadní straně paty v důsledku nošení těsného lodičkového či mokasínového střihu obuvi. Příčinou bývá špatně tvarovaný (příliš uzavřený) opatek a tvrdá pata obuvi.
Terapie: nošení obuvi se správně tvarovanou a polstrovanou patou, případně operace.
Patní ostruha
Vzniká pod dolním hrbolem patní kosti (zespodu paty), zejména u podélně ploché nohy.
Terapie: odlehčení postiženého místa podpatěnkou (podkova), nošení obuvi s vyšším odpruženým podpatkem (cca 5 cm), případně operace.
Podnehtová exostóza (výrůstek)
tlakem ve špici narůstá na nehtovém článku kostěný výrůstek.
Exostóza na nártu
vzniká tlakem pevné bandáže obuvi na nárt (například lyžáky, brusle).
V naší poradně s názvem PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě byste měl navštívit lékaře ortopeda. Ten zjistí stav chodidel a může vám poskytnout předpis na vložky do bot a rehabilitace. Když to necháte jen tak, tak se stav bude zhoršovat a chůze se stane nemožnou. Bez lékařského vyšetření se jen tak naslepo určit příčina problémů nedá.
Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:
pedes transversoplanus = příčně plochá noha
Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.
pes valgus = vybočená noha
Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.
pes planovalgus = podélně plochá noha
Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.
pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha
Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jed
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Bolesti chodidel po běhu může mít řadu příčin, od úrazu s porušením kosti, kloubu nebo šlach přes onemocnění kloubu, revmatickou artritidu, úponové bolesti šlach, bolest v místě uchycení šlachy anebo vazu na kost až po zánět šlachové pochvy nebo neuralgii nervů, které probíhají v plosce chodidla. Nelze zapomenout i na možnost dny. Z výše uvedeného vyplývá, že bez vyšetření to zcela jistě nepůjde. Nejčastěji se ovšem jedná o propadlou klenbu. Propadlá klenba vás potrápí při větší fyzické námaze, později vás může noha pobolívat i po vyšlapání tří pater schodů. Potíže s propadlou klenbou řeší často běžci. Jestliže běháte a začnete cítit příznaky propadlé klenby nohy, určitě tuto situaci nepodceňujte. Ihned vyhledejte lékaře, protože jinak byste si mohli po čase nadobro zkazit chuť na svůj oblíbený sport. Po únavě nohou následuje vždy bolest a bohužel i otoky. Propadlá klenba může být vrozená. Mohou vám ji způsobit rodiče, pokud dostatečně nedbají na váš správný vývoj a kvalitní dětské botičky. Někdy je plochá noha zapříčiněna rychlým růstem v dětství nebo výkonem sportu, který zatěžuje především nohy. Nejčastější příčinou propadlé klenby u žen je pak volba nevhodné obuvi. Klasikou jsou boty na vysokém podpatku, v horším případě se špičatou špičkou. Takové boty jsou možná krásné na noze, ale nepřirozeně ji po celou dobu nošení deformují.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Nejběžnější příčinou bolesti nohy je nošení špatně padnoucí obuvi. Těsné boty nezřídka způsobují otlaky prstů a vedou k řadě strukturálních defektů. Poklesem přední příčnéklenby vznikne příčně plochá noha, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) či nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Propadlá klenba je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky. Podélně plochá noha vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso. Další nejčastější příčinou bývá traumatické poranění nohy.
V naší poradně s názvem PROPADLÁ KLENBA NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, na rehabilitaci, kam dochazim po operaci karpalniho tunelu mi řekl, že mohu mít propadlou klenbu, ráda bych věděla jestli existuje jiné řešení, než operace. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Propadlá klenba nohy se dá kompenzovat pomocí ortopedických vložek do bot. Ortopedické vložky do bot jsou vyrobeny na míru, přesně podle otisku chodidla. Na tyto vložky přispívá i zdravotní pojišťovna, když na ně dostanete předpis od ortopeda. Další a neméně účinné jsou cviky na zpevnění klenby, například obléknutí ponožky bez rukou, jen s pomocí druhé nohy. Nebo psaní písmen tužkou zastrčenou mezi prsty u nohou a s oporou na patě. Taktéž masáž chodidel pomocí šlapání na tenisový míček. Poraďte se o tom se svým lékařem - ortopedem.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčnéklenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
V naší poradně s názvem CO POMŮŽE NA KUŘÍ OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobry den mam na boku chodidla vedle malicku par let stale tvrde kuri oko na pedikure se to vzdy kazdy mesic vyrizne a zase se to opet ukaze znovu pracuji cely den denne v zavrene bote prace s krovinorezem pilou atd. Casto je to dosti bolestive a neprijemne muzete me prosim poradit jak se toho opravdu zbavit? Dekuji s pozdravem Libor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbavíte se toho tím, že změníte osu zatěžování chodidla. Nyní při každém došlapu zatěžujete malíkovou hranu chodidla a proto se na této namáhané straně neustále automaticky vytváří kuří oko. Cesta ke změně vede přes správné boty a v nich ortopedické vložky. Dále musíte posílit svaly klenby a vnější strany lýtka. S cvičením vám pomůže buď rehabilitační pracovník v případě lékařského poukazu od ortopeda a nebo fyzioterapeut. Čas, než se vše spraví, je individuální a záleží na vaší vůli a odhodlání. Prvním krokem by měla být návštěva lékaře na ortopedii.
Vbočený palec je vlastně deformace. Je to docela častý zdravotní problém, který se projevuje tak, že se palec postupně začne ohýbat k druhému prstu na noze. Jak haluxy vznikají ani sami specialisté – ortopedi – v podstatě nevědí. Jisté je v současnosti jen jedno: haluxy jsou dědičné. Ze zkušenosti pravidlo dědičnosti nefunguje vždy stoprocentně. Dalším možným důvodem vzniku vybočeného palce mohou být i hormonální vlivy. Právě proto je tato nemoc u mužů tak vzácná. Méně často za to může špatná obuv (boty, které mají úzkou špičku a ještě vysoký podpatek), roli hraje také klesání příčnéklenby. Ženy to mají s haluxy podstatně horší tedy i proto, jaké nároky na ně klade každodenní život při výběru obuvi.
Za jak dlouho se halux udělá, je individuální. Vždy záleží na okolnostech. Nohy nosí celou váhu těla a ne všichni máme váhu správnou, tudíž nohy pěkně zatěžujeme. Neustále jste na nohou, ať je to stání, chůze nebo sportovní aktivity. Nejčastěji se však haluxy rozvíjí v pozdějším věku, ale nejsou výjimkou již kolem 20 až 30. roku života. V důsledku ochabnutí či méněcennosti vazivového a svalového aparátu dojde k poklesu podélné i příčnéklenby. Vlivem přetížení vnitřní strany nohy při vbočeném postavení paty a hlezenního kloubu pak dojde k přetížení palcové strany nohy, ochabnutí a uvolnění meziprstních svalů, rotaci palce a postupnému rozšíření přední části nohy. Tah svalů a šlach následně stahuje palec do vbočeného postavení, mění se osa palce a tlakem obuvi vzniká otlak na kůži i zhrubění na kosti.
V naší poradně s názvem OTEKLY KOTNIK BEZ URAZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Niku.
Dobry den, prosim o pomoc.. Pred mesicem jsme byli s rodinou na horach a ja vytahla po roce pohorky, druhy den rano me bolel nart na prave noze na dotek, nemohla jsem byt v zadnych botech ani v pantoflich vse me ze zhora tlacilo a desne bolelo.. Po par dnech se mi udelal otok nartu i prsty byli natekle..Omezen pohyb.. Vzdy po chvili chuze se to trosku zlapsilo ta bolest.. Asi po 14 dnech to bolet postupne prestalo.. Ale ted mam stale otok uz nemam natekly nart ale kotnik+cca 2cm na lytko..Noha neni tepla, nijak zbarvena jen citim jakoby slabe tuhnuti lytka.. Videli me 4doktori a nikdo nepomohl.. Brala jsem ketonal retard, chladila jsem, stazene jsem to mela, octovy zabaly jsem zkousela.. A delali mi jen RTG i presto ze jsem rekla ze jsem uraz nemela.. Ale jine vysetreni zadne BOHUZEL.. Podotykam ze mi je 24let a jsem mama a servirka, kourim rok nejslabsi ktere vyrabeji a jeste pred dvemi mesici jsem chodila pravidelne 2x tydne na zumbu a zatim se s nicim nelecim. Poradite mi nekdo prosim, uz jsem z toho vazne zoufala. Mockrat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě došlo k namožení svalů klenby a na to vám pomůže opakovaná reflexní masáž chodidel a lýtek. V Čechách tuto terapii bezvadně provádí thajky. Hledejte thajské masáže ve svém okolí a dopřejte si masáž nohou dvakrát až třikrát týdně. Do měsíce by se mělo vše spravit.
Pokud se zákožka dostane do kůže člověka, vyvolá onemocnění, které se projeví až za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a velmi nápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění, které se dostavuje příznačně v noci. Svědění se označuje jako pruritus (svrab mytých). Tento charakteristický projev souvisí s tím, že člověk v noci pod peřinou generuje více tepla, což zákožce umožní lepší životní vitalitu.
Později se na kůži objeví viditelné projevy přítomnosti zákožky. Nejčastější lokalizace jsou: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolí bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (tedy příznakem, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Dále se vyskytují sekundární projevy, které mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu se ještě odlišuje několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se například vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem, u ní není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako skabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny.
Ve svém příspěvku PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika.
Dobrý den,jsem užití měsíce po operaci zbortene klenby noha mě pořad dost bolí chodím o berlich a na nohu nemůžu stoupnout je to normální?
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o subunguální hematom, což je nashromáždění krve pod nehtem. Není to nic nebezpečného a samo to během několika měsíců zmizí. Nejčastější příčina je namožení z důvodu zvýšeného tlaku na to konkrétní místo. Ve vašem případě tlačí váš druhý prst na palec, kde způsobuje vznik hematomu a to při chůzi v příliš těsných botách. Je to tím, že nosíte moc často boty s úzkou špičkou, kde není dostatek místa pro vaše prsty a ty se postupně deformují, aby se vešly do stísněných prostor. Dochází tak k destruktivnímu otěru palce s druhým prstem a pátý prst (malíček na noze) se vám křiví a zalézá pod čtvrtý prst.
Pokud se chcete vyhnout opakování těchto problémů, tak budete muset vyměnit své boty. Při chůzi v nových botách budete muset vkládat silikonový oddělovač a na noc nosit ortézu na vbočený palec. Náprava trvá dlouho, stejně tak, jak dlouho vznikaly tyto deformity prstů vlivem malých bot.
Pokud to nebudete řešit a budete dále používat malé neprostorné boty, tak se začnou dělat tyto otlaky častěji a i na jiných místech než doposud, například na čtvrtém a pátém prstu.
Je přirozené, že se noha vlivem věku prodlužuje, tím jak vám sesedá přirozený oblouk klenby. Při koupi nových bot je potřeba počítat s tím, že každých deset let vašeho života se vám noha může zvětšit až o jedno číslo. K tomu je potřeba se přizpůsobit a kupovat si o číslo větší boty než dříve.
Zde je vidět jak vypadá ortéza na vbočený palec a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/hledej…
Zde je vidět jak vypadá silikonový oddělovač prstů: https://www.zbozi.cz/hledej…
Treacher-Collinsův syndrom je porucha, při níž je kromě ucha postižen i obličej – lícní kosti a dolní čelist jsou menší než obvykle –, takže pacient má takzvaný ptačí profil a chybně postavené patro. Tento syndrom získal název po anglickém chirurgovi a oftalmologovi Treacheru Collinsovi. Poprvé však byl popsán Thomsonem (1846), později pak švýcarským oftalmologem Franceshettim a genetikem Kleinem, proto se můžete setkat i s označením Franceschetti-Klein syndrom. Další názvy pro tento syndrom mohou být Berry Treacher Collins syndrom nebo Franceschetti-Zwahlen syndrom. Tento syndrom spadá do diagnózy pod kódem Q75.4., který nese název mandibulofacialní dysostóza (MFD1). Podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů spadají diagnózy pod kódem Q00–Q99 do vrozených vad, deformací a chromozomálních abnormalit, kam se řadí i Goldenharův syndrom (viz výše).
Tento syndrom se týká z větší části pouze postižení v obličejové části. U některých jedinců jsou symptomy nepatrné, téměř neviditelné. Některé děti narozené s tímto syndromem jsou v ohrožení života z důvodu potíží s dýcháním a příjmem potravy – příčinami jsou oboustranný rozštěp rtu, patra a čelisti. Na světě je známá dnes již 11letá Juliana Wetmore s nejtěžším postižením TCS. Chybí jí 40 % kostí v obličeji. Od svého narození prodělala již 45 operací.
Nejčastější projevy:
sešikmené oči, tzv. sestupné neboli antimongoloidní
nevyvinutá spodní víčka a náchylnost k vysychání očí
částečně nevyvinuté lícní kosti
propadlé spánkové oblasti
nápadný nos
mikrocie ušních boltců (deformace) nebo uši zcela chybí
atrézie zevního zvukovodu – nedoslýchavost až hluchota
rozštěp patra, rtu nebo čelistí (jednostranně, oboustranně)
mikrogenie čelisti (menší dolní čelist než horní, vzhled zapadlé brady), otevřený skus
křivé postavení zubů
vlasová lůžka zasahující do obličeje v podobě kotlet u obou pohlaví
Treacher-Collinsův syndrom spadá pod autozomálně dominantně dědičná onemocnění, která postihují obě pohlaví. Až v 60 % se TCS objeví jako nová genová mutace, například po lécích, záření a jiných vnějších vlivech. Pravděpodobnost, že dítě zdědí po postižených rodičích TCS, je 50%. Riziko, že postižená žena předá dále defektní gen na nenarozeného, je vyšší než u postižených mužů. Avšak nová mutace se s věkem otce zvětšuje. Porucha vzniká až v 7. týdnu těhotenství. Lidé postižení tímto syndromem nejsou postiženi duševně.
Léčba Treacher-Collinsova syndromu neexistuje, pouze se léčí nebo korigují jeho projevy. V první řadě jsou to různé plastické operace. Třetina dětí s tímto onemocněním se narodí s&nbs
V naší poradně s názvem VRÁSKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
Pěkný den,
ráda bych se zeptala, od kdy používat krémy proti vráskám? Je mi jasné, že je to individuální. Je mi 24 let a pokožku mám spíše sušší a velmi citlivou. Začala jsem nedávno používat krém proti stárnutí pleti od značky Clinique pro suchou až velmi suchou pokožku. Nicméně v lékárně mi bylo řečeno, že když začnu používat krémy proti vráskám příliš brzy, stane se moje pleť vůči složkám proti stárnutí rezistentní a v budoucnu už mi tyto složky nebudou pomáhat. Popravdě řečeno, moc tomu nerozumím, protože tohle by se úřeci mohlo stát i čtyřicátnici, která je začně používat a její pleť bude následně rezistentní. Nebo ne? Mám také potíže s šupinkami na pleti v oblasti mezi obočím a na bočních stranách nosu. Měla bych proto používat na tyto partie ještě silnější - hutnější krém nebo je to běžné - kůže se prostě a jednoduše měni? Peeling používat nemůžu, mám citlivou pokožku a po peelingu se mi na obličeji udělají svědivé pupínky.
Děkuji za odpověď!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Alice, boj proti stárnutí je marný a musíme se smířit s tím, že s postupem času se naše tělo mění. U někoho je to vidět méně a u někoho více. Proto tvrzení, že by se projevy stárnutí mohly stát resistentní proti nějakým kosmetickým látkám je nesmysl. Stárnutí nezastavíte, ale můžete zjemnit nebo maskovat jeho průvodní znaky, mezi které patří i vrásky.
O svu pleť byste ve Vašem věku měla pečovat několika různými způsoby. Zejména čistícím mlékem a vhodným nočním a denním krémem. Například Váš denní krém, by měl v sobě obsahovat antioxidanty, což jsou vitamíny A, E a C. Především pak přírodní vitamín A ve formě betakarotenu. Ten navíc Vaši pleť tonizuje do tmavšího odstínu. Takže máte pocit, že jste jakoby trochu opálená od sluníčka. Jako noční krém je vhodný krém proti vráskám s obsahem Koenzymu Q10. Dále svůj denní krém na vrásky také můžete vystřídat s lehkým krémem s rostlinnými výtažky z aloe vera.
Nezapomínejme také na skutečnost, že na pleti se odráží celkový stav Vašeho těla. Takže doporučuji také provést čtyřikrát do roka detoxikaci organismu pomocí řasy Chlorella. Přikládám adresu na obchod, kde ji nejen mají, ale dokonce si ji i sami pěstují, takže máte jejich záruku, že v tabletách je skutečně česká Chlorella. https://www.ebiocen.cz/labi….
Jinak co se týká Vašich šupinek mezi obočím a na nose, tak Vám doporučím vyzkoušet krém na holení nohou, například polská Opilcka, je vhodná. Opilca totiž narušuje keratin, ze kterého je tvořeno naše ochlupení. Z keratinu je tvořena ale i svrchní část kůže a tedy i vaše nechtěné šupinky na nose a mezi obočím. Vím, že jste psala, že máte alergické projevy po použití peelingového přípravku, a toto je metoda, kdy je velmi pravděpodobný výskyt alergické reakce, ale je to způsob jak odstranit šupinky na kůži. Proto doporučuji opatrnost a nejdříve ošetřit jen malou část na jedné straně vašeho nosu s dobou působení, která je uvedena v návodu použití. Kdybyste cítila během působení opravdu nepříjemné pálení, tak si to raději smyjte a následně ošetřete indulonou nebo podobným mastným krémem a nechte v klidu. Kdyby se to moc nepovedlo a projevilo by se to viditelnou reakcí, tak máte ještě druhou polovinu nosu, která je v pořádku. Mezi obočím by se tento nezdar dal skrýt o to hůře. Případná reakce projevená zarudnutím kůže by měla zmizet do jednoho až dvou dnů.
Napište mi sem jak to s vámi dopadlo.
Pokud se zákožka svrabová dostane do kůže člověka, vyvolá onemocnění, které se obvykle projeví až za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a nápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění (pruritus), které se dostavuje typicky v noci. To souvisí s tím, že člověk je v noci pod peřinou, více se zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Později se na kůži objevují další projevy přítomnosti zákožky, a to v typických lokalizacích: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolo bradavek, pupík, genitálie, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Mezi sekundární projevy patří: ekzematizace pokožky, exkoriace (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U této není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že je jeho lokalizace podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, a tím ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
V naší poradně s názvem VODOVE PUPINKY A JINE VYRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
tak jsme dnes prisli od doktorky a minule nam pro syna na vodove pupinky naordinovala toto-vodove puchyrky propichnout a vodicku z nich otirat,hypermangan na koupel rukou a kortikoidovou masticku,vse mu zmyzelo, do dvou dnu se mu udelala verazka v oblasti kycli vypadalo to jak male nitkovite popraskane zilky jedna vedle druhe,dnes jsme ukazali i tuto vyrazku ktera pomalu ustupuje a z vrchu jde videt sucha kuze,pani doktorka nam rekla ze bude alergik dostali jsme koupel do vody a jakmile se neco objevi tak se ozvat. vysledky z krve budou za tyden ceka se na rozbor,jestli neni alergicky na nake potraviny a jsme v lednu objednany na alergologii,zatim vim jen ze po koupeli musime cele telicko promazavat mastnym kremem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lenko, než půjdete na alergologii, tak svého syna opatrně, ale doře, připravte na kožní testy, aby se nebál píchání injekcemi a očekával ho. Testy se provádí na pažích horních končetin, kam se velmi tenkou a krátkou jehličkou pod kůži vpravuje roztok s testovanými alergeny. Vpichů může být i více než deset, ale díky té tenké jehličce není bolestivost tak velká a dá se přirovnat k bodnutí komárem. V podkoží pak alergeny reagují s imunitním systémem a zbarvují kůži kolem vpichu do červena a to může hlavně při aplikaci bolet, respektive pálit. Dobrý doktor většinou na agrsivní alergeny pacienta upozorní před vpichem, že tohle bude nepříjmené píchnutí. Podle reakcí kolem vpichů, se pak určí, na co je váš syn citlivý neboli alergický. Pro nejlepší výsledky je třeba, aby váš syn byl při aplikaci testu co nejvíce v klidu a nebyl stresován zejména samotným vyšetřením. Když váš syn bude očekávat několikerá jemná píchnutí, tak to určitě bude ku prospěchu celého alergologického vyšetření.
Podle výsledků alergologického testu se pak určí další léčba. Léčba alergie by se dala rozdělit do dvou skupin. Za prvé na postup, kdy se imunitní systém spíše uklidňuje od přehnané reakce na běžné podněty. Ten se provádí pravidelným a dlouhodobým podáváním antihistaminik, kde jako denní je nejoblíbenější Claritin, který má nejslabší sedativní a hypnotické účinky, ale přesto dokáže dobře uklidnit imunitní systém. Tento postup neléčí alergii jako takovou, ale jen lépe či hůře odstraňuje alergické projevy. Za druhé pak na postup, kdy se tělo jako by vytrénuje správně reagovat na alergen, na ketrý testy prokázali alergii. Do těla se po dobu několika měsíců vpravuje daný alergen ve stanoveném časovém harmonogramu. Nejdříve se začíná na malých koncentracích alergenu. Vždy se nechá tělu dostatek času, aby se se stykem s alergenem samo vyrovnalo a naučilo se ho normálně přijímat, bez nechtěných alergických reakcí. Tímto lze v mnoha případech a po několika měsících pravidelné kůry dosáhnout trvalého vyléčení alergie bez další budoucí podpůrné lečby. Některé vakcíny jsou pro domácí použití ve formě kapek, které se polykají a jiné se zas musí aplikovat injkcemi. U injekčních podání je zpravidla lepší výsledek, protože je zde dohled lékaře nad pravidelností a také nad průběhem celé vakcínové kůry, neboť tělo je během ní vystavováno látce, na kterou je abnormálně citlivé a mohou se tedy během vakcinace projevit intenzivněji alergické projevy, proti kterým se vakcínami bojuje.
Obecně je léčba alerigií velký biznis, proto je zde velký tlak na producenty jedtlivých léčiv, aby přinášeli trhu stále lepší preparáty a zajistili si tak kvalitativní konkurenční výhodu. Bohužel již ne cenovou a v mnoha případech je nutné si za skutečně účinnou vakcínu připlatit. Obvykle vakcíny přizpůsobené k domácímu užití (v kapkové formě) mají spoluúčast pacienta nejvyšší. Pokroky v alergologii jsou však díky těmto tržním podmínkám výtečné a dokážeme nyní zcela vyléčit mnoho druhů přehnaných alergických
Pokud dojde k tomu, že se zákožka dostane do kůže člověka, tak vyvolá onemocnění, které se projeví teprve za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a velmi nápadným projevem nemoci je intenzivní svědění, které se dostavuje typicky v noci. Svědění se označuje jako pruritus. To souvisí s tím, že se člověk pod peřinou více zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Dále se na kůži, pro svrab v typických lokalizacích, objevují projevy přítomnosti zákožky. Těmito místy jsou: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolí bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Sekundární projevy mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. Nebývá u ní natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, tedy ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica) projevující se velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U&
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji
Pokud dojde k přenosu a zákožka svrabová se dostane do kůže člověka, tak vyvolá onemocnění svrabem. První projevy lze pozorovat za 4 až 6 týdnů. Inkubační doba u svrabu je tedy měsíc až měsíc a půl. První výrazný projev nemoci je velmi intenzivní svědění, které se dostavuje typicky v noci v teple pod peřinou. Svědění se odborně nazývá pruritus. Silná intenzita pramení z tlení zbytků po svrabu (výkaly, uhynulí jedinci, zbytky vajíček), které je urychleno teplem pod peřinou. Až později se na kůži objevují typické viditelné příznaky přítomnosti zákožky. Je to v těchto typických místech:
meziprstní prostory rukou,
zápěstí,
lokty,
podpaží,
okolo bradavek,
pupek,
genitál,
hýždě
klenby nohou.
Klasickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm.
Dále se vyskytují sekundární projevy, které mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně.
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. U nás se používá terapie sírou a lindanem.
Síra se používá v masťovém základu: u dospělého pacienta se používá 10–20% sirná vazelína, zatímco u dětí se používá 2,5% mast. Tato mast se aplikuje 1× za 24 hodin tři po sobě následující dny. Lindan se používá podle pokynů výrobce. Také se využívá permethrin (Infectoscab 5% krém), který je obsažen v některých chryzantémách.
Aby byla léčba úspěšná, je nutno dodržovat zásady zevní léčby. Preparát se má stejnoměrně vtírat do kůže po koupeli na celé tělo, po koupeli je nutné tělo důkladně osušit. Každý den se musí měnit spodní a ložní prádlo (to vyprat při teplotě minimálně 60 °C), žehlit a 3 dny nepoužívat. Ostatní prádlo či obuv nepoužívat alespoň 5 dní.
V některých zemích se používá celková léčba svrabu pomocí ivermektinu.
Stanovení diagnózy ploché nohy je jednoduché pomocí plantoskopu nebo plantografu. Mezi první příznaky ploché nohy patří únavnost nohou, hlavně po delší chůzi a stání, otoky, pocit těžkých nohou, někdy pálení až trnutí nohou, jindy pocit chladu. Často mívají tyto potíže prodavačky, kadeřnice, nebo číšnice. Později se přidávají bolesti nožní klenby od paty až do prstů, které mohou vystřelovat do nártu a ke kotníku. Přidávají se otlaky na plosce nohy a objevují se "kuří oka". U příčné ploché nohy se rozšiřuje přední část nohy, vzniká otlak a zduření na vnitřní straně kloubu palce, tedy vbočený palec. Následkem rozvoje ploché nohy vznikají i kladívkové prsty a jiné deformity prstců. Pro různé vady a potíže jsou vhodné různé typy ortopedických vložek, které může po odborném vyšetření předepsat lékař.
