Na začátku pochvy se nachází poševní vchod, jenž je lemován u děvčat slizniční řasou, která se označuje jako panenská blána. Poševní stěna je tvořena ze dvou vrstev hladkého svalstva. Pochva je zakončena takzvanou poševní klenbou, do níž vyčnívá poševní čípek. Délka pochvy od poševního vchodu do přední klenby je asi 10 cm, zadní poševní stěna pak měří maximálně 12 cm.
Svědění poševního vchodu v těhotenství
Zánětlivá onemocnění zevních rodidel v těhotenství jsou častá. Tkáně rodidel jsou překrvené, prosáklé a zánětlivá infekce se rychle šíří. Mezi nejčastější onemocnění v těhotenství patří právě zánět zevních rodidel, který se projevuje zarudnutím kůže a sliznic zevních rodidel a svěděním, vyvolávaným obvykle drážděním výtokem z pochvy, potem nebo močí, třením nevhodným prádlem a podobně. Zánět může přecházet i na vnitřní plochy stehen. Náchylné k těmto zánětlivým projevům jsou ženy těhotné, obézní, s poruchami glukózového metabolismu či diabetičky.
Překrvení sliznic pohlavního ústrojí v těhotenství má za následek zvýšené zvlhčení pochvy a zevních rodidel i bez jiné zevní příčiny. Představuje však zároveň vhodné podmínky k projevům infekce stejnými původci jako mimo těhotenství, zejména infekce kvasinkové. Hojný řídký výtok může být i ze žlázek těhotensky změněné sliznice děložního hrdla, dokonce se může jednat i o odtok plodové vody. Proto posouzení příčiny a určení léčby přísluší jedině odbornému lékaři. Některé z místně používaných léků nejsou v těhotenství vhodné. Trichomonádový a jiný výtok dráždí pokožku zevních rodidel, vyvolá jejich maceraci až zánětlivé projevy. Nesmí se zapomínat na možnost čerstvé kapavčité infekce nebo vzplanutí ze skrytého ložiska. Výtok musí být bakteriologicky vyšetřen a podle výsledku eventuálně léčen antibiotiky. Při nálezu beta-hemolytického streptokoka je zapotřebí před porodem podávat antibiotika a provést příslušná opatření při porodu. Kvasinkový zánět pochvy a vulvy se v těhotenství vyskytuje častěji než mimo gestaci. Začíná svěděním a pálením v pochvě a na vulvě. Sliznice je zprvu zarudlá, suchá, pak se objeví bělavé ostrůvky náletů v rýhách mezi stydkými pysky a kolem poštěváčku, které je možné setřít; kůže a sliznice pod nimi jsou zarudlé a někdy krvácí. Výtok z pochvy je hustý, žlutavě šedý. Před zahájením léčby je třeba kontrolovat glukózový metabolismus.
Kvasinkové infekce penisu nejsou příliš časté. Výskyt souvisí buď se špatnými životními návyky, nebo se závažnou poruchou imunity. V každém případě by se mykóza měla řešit, nejlépe ve spolupráci s odborníkem.
Pacienti si často myslí, že mykóza penisu je pohlavní nemoc. Úplná pravda to není, poněvadž intimní styk představuje jen jednu z možností, jak lze mykózu získat. Proto mezi klasické sexuálně přenosné infekce nepatří. Navíc k přenosu při pohlavním styku dojít nemusí, i když partnerka kandidózou trpí. Muže, který měl sex s takto nemocnou ženou, není nutné léčit, pokud se u něho neobjeví příznaky onemocnění. Nicméně se doporučuje vyhýbat se nechráněnému sexu, dokud žena infekci nevyléčí.
Příznaky
Mykóza penisu mívá různé podoby, přesto existuje soubor příznaků, jimiž se většinou projevuje: na žaludu se objeví zarudlá kůže, otok, podráždění, zánět, bílé skvrny, žalud může svědit; předkožka se začne obtížně přetahovat a pod ní vzniká hrudkovitý zapáchající sekret. Vše může doprovázet bolest při močení a při sexu. Mykóza penisu je vzácné onemocnění, které může upozornit na dlouhodobě špatnou životosprávu nebo na počínající, mnohem závažnější onemocnění. Mezi velmi závažné jevy patří invazivní kandidóza, při níž se kvasinky šíří krevním řečištěm do celého těla. Tento stav může u mužů se sníženou imunitou vyvolat právě kandidóza penisu. Invazivní forma nemoci musí být léčena v nemocnici, a to silnými antimykotiky. Jedná se totiž o onemocnění, jež může rychle skončit smrtí. K faktorům zvyšujícím riziko přechodu kandidózy penisu v invazivní typ se řadí: virus HIV, diabetes, chemoterapie, dialýza, centrální žilní katétr, užívání léků potlačujících imunitu.
Při podezření na mykotické onemocnění penisu se nebojte obrátit na lékaře. Ten na základě příznaků může buď rovnou zahájit léčbu, nebo provést další testy. Testy zahrnují stěry z postižené tkáně, případně i vyšetření na některé pohlavně přenosné choroby. Lékař by měl brát rovněž v potaz jiná, závažnější onemocnění, se kterými může kandidóza souviset, například diabetes nebo HIV infekci.
Část lehčích mykotických postižení penisu zmizí sama od sebe. Pokud se tak nestane, existuje léčba ve formě antimykotických mastí nebo tablet. Co se prášků týče, užívá se mimo jiné: ketokonazol, flukonazol, klotrimazol, mikonazol. Podobu místně nanášeného krému má antimykotikum Nystatin (obsahující stejnojmennou léčivou látku) nebo Canesten pro muže. V přípravku Canesten se nachází léčivá látka klotrimazol, což je antimykotikum určené k aplikaci na kůži. Klotrimazol působí proti řadě choroboplodných houbovitých mikroorganismů, včetně dermatofytů, kvasinek a plísní. Ničí i některé druhy
V naší poradně s názvem ORTOPEDICKÉ VLOŽKY NA PROPADLOU KLENBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, s největší pravděpodobností to bude propadlá klenba. Vytvořila se vám příčně plochá noha a proto to bolí. Tuto plochost bude potřeba kompenzovat nadzvednutím chodidla pomocí ortopedické vložky, kterou je třeba nosit trvale ve všech botách a omezit chůzi na boso. Zároveň bude třeba posílit svaly chodidla speciálními cviky, které jsou vidět zde: https://youtu.be/EPtPR6nIXmc
Zároveň můžete kontaktovat lékaře ortopeda, který vám může předepsat zdravotní vložky na míru, které z části hradí zdravotní pojišťovna a k tomu vám může předepsat rehabilitaci, rovněž na náklady zdravotní pojišťovny.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Evžen Kamenár.
Hned jsem to začal cvičit, je to dost namahavé pro 66 letého ale myslím si že to bude dost dobré- Děkuji mooooc za radey. Je to pěkně nahrané tak že si to pustím a cvičím podle videa. SUPR
Pokud hledáte video materiály k tématu masáže prostaty, doporučuje se zaměřit
výhradně na odborné a vzdělávací zdroje. Níže jsou uvedeny odkazy na edukační videa,
která vysvětlují problematiku z pohledu anatomie a medicíny:
V naší poradně s názvem ZELENÝ ZÁKAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
prosím o radu jak na zelený zákal.děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glaukom může výrazně ovlivnit váš život. Jak hodně budete pociťovat omezení závisí na tom, jak velká je ztráta zraku, jaké aktivity děláte a jaký je váš životní styl. Abyste našla způsob, jak co nejlépe využít zbývající zrak, musíte spolupracovat se svým lékařem. Sama si můžete pomoci těmito radami:
- Používejte pomůcky pro lepší vidění, jako jsou systémy pro zvětšování videa, lupy a velké tiskové materiály.
- Osvětlení si vždy nastavte tak, aby bylo zaměřeno na to, co chcete vidět a nesvítilo do očí.
- Oblasti kolem schodů a ramp si označte barvou nebo výrazně barevnou páskou.
Mykóza pohlavních orgánů (tedy infekce způsobená houbami) trápí něžné pohlaví častěji než muže. Alespoň jednou za život jí trpí tři ze čtyř žen. Typickým příznakem mykózy je svědění zevních rodidel. Mírné svědění se často objevuje přibližně tři dny před menstruací, není doprovázeno výtokem a během menstruace samo odezní. Svědění však může být (i když ojediněle) poměrně nesnesitelné, někdy se změní až v pálení v pochvě, jež mohou doprovázet následující příznaky: zarudnutí pochvy a zevních rodidel, bílý tvarohovitý výtok z pochvy, otok rodidel, pálení a řezání při močení, zápach výtoku, bolestivý pohlavní styk.
Ovšem nezapomínejte, že každá pochva je osídlena bakteriemi, houbami i viry. A není žádoucí, aby se žena snažila tyto organismy zlikvidovat. Za normálních okolností je pochva sama schopná udržovat rovnováhu v tomto mikrobiotickém prostředí. Existuje ale mnoho faktorů, které mohou poševní prostředí narušit, v důsledku čehož počet kvasinek rychle narůstá. Výsledkem je poševní kvasinková infekce.
Poševní prostředí se narušuje kromě jiného i pohlavním stykem. Přestože pohlavní styk představuje pro většinu z nás příjemnou záležitost, pro pochvu může znamenat narušení přirozeného prostředí. Poševní prostředí může být při pohlavním styku narušeno mechanicky (drobná poranění například při nedostatečné vlhkosti pochvy) nebo „zavlečením“ jiných bakterií, které žijí na partnerovi. Prostředí může být po ejakulaci změněno i přítomností spermií. To vše napomáhá přemnožení kvasinkových organismů. V současné době lidé často souloží nepravidelně, kumulovaně (o víkendech, dovolených, na líbánkách), což neumožňuje pochvě, aby se dostatečně adaptovala na nové podmínky. Tudíž pokud plánujete uskutečnit více styků, musíte pochvě zajistit dostatečnou lubrikaci. Používejte lubrikant, jenž chrání tkáně před poškozením a močový měchýř před infekcí. Při pohybu penisu se kvasinky totiž mohou dostat i do močové trubice a močového měchýře. Proto je dobré se před souloží i po ní vymočit.
Poševní prostředí ovlivňují rovněž změny koncentrace hormonů, tedy mimo jiné i menstruační cyklus: v první polovině cyklu estrogeny stimulují pochvu a čípek, čímž se vytváří sekret, který se podobá vaječnému bílku a který představuje prostředí příznivé pro spermie. Množství sekretu stoupá až do ovulace. Po ovulaci se k estrogenům přidává hormon progesteron a tato kombinace mění poševní sekret: začíná být smetanově bílý, není tak vazký a pro spermie je méně příznivý. Od prvního dne cyklu pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se stává kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, proto čím je menstruace blíže, tím více pochva svědí. Při menstruaci se pH o
Ve svém příspěvku LIFTINGOVÉ NITE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Chce se to poradit primo s nejakým plastikem, který poradí, co by ti nejvíce pomohlo. Me rekli, ze ty nite me krasne omladi a meli pravdu. Pri zákroku citis jen trochu tlak, žádnou bolest. Pak po zákroku nosís zpevnující spešl masku. Jinak bylo mi letos 40
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Muj prispevek se nezobrazil cely. Urcite se koukni na youtu, kde mají videa Perfect Clinic a Liftingové nite. Je tam natočený celý zákrok.
Co se týče zubních váčků, tak určitě je pacient dohodnutý se zubním lékařem, musí dodržovat maximální zubní hygienu. Poté může na váčky používat výtažky z grepového jadýrka, jelikož mají desinfekční účinek. Ústa se mohou vyplachovat odvarem ze šalvěje a doporučuje se užívání koenzymu Q10 vnitřně, jelikož zpevňuje dásně. Zubní váček a domácí léčení ve formě propichování, by mělo zůstat jen na experimentátorech. Při propichování zubních váčků je třeba použít sterilní jehlu a místo vpichu před i po zákroku vydezinfikovat lihem. Když zubní váček moc bolí, tak pomáhají klasické léky na bolest. Fotografie, kde je dobře vidět zubní váček a jeho příznaky jsou zde.
Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Pavel.
Dobrý den. Žádám o radu pana doktora Šulu. Je mi 42let a loni jsem dostal tinitus. Je nějaká možnost úplného vyléčení? Děkuji za případný zájem poradit. S úctou Roman Pavel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr m.
ano o tinitusu je to velmi dobre popsane v jednom z videi od pana duska s janem sulou pokusim se najit prsny nazev videa snasd ho do ty doby nesmazou z youtube
Na rozdíl od mužské obřízky, která může někdy být i zdravotně prospěšná a nezpůsobuje vážné poškození pohlavního orgánu, představuje infibulace u žen podstatně vážnější zákrok s celoživotními (především negativními) důsledky. Ženská obřízka nemá pro ženy a dívky žádné zdravotní přínosy. Mezi okamžité důsledky patří těžké krvácení a problémy s močením, později se mohou vyvinout cysty, infekce, neplodnost. Zvyšuje se také pravděpodobnost komplikací při porodu a riziko, že se dítě narodí mrtvé. Zákrok většinou provádějí ostrým nožem, žiletkou nebo nůžkami tradiční „obřezávačky“. Tyto ženy mají často důležitou pozici a ve svých komunitách plní také funkci porodní báby. Podle WHO však 18 % zákroků provádějí poskytovatelé zdravotní péče.
Světová zdravotnická organizace uvádí čtyři typy ženské obřízky
Klitoridektomie: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku, výjimečně jen jeho předkožky.
Excize: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku a malých stydkých pysků, jen někdy též odstranění velkých stydkých pysků.
Infibulace: zúžení poševního otvoru vytvořením kryjícího uzávěru tím, že se naříznou a přemístí velké nebo malé stydké pysky, někdy doprovázené odstraněním klitorisu.
Další nespecifikované typy: všechny ostatní škodlivé zásahy do ženských pohlavních orgánů – propichování, piercing, nařezávání a vyškrabování, rovněž kauterizace ženských rodidel.
Další typy ženské obřízky
Sunna cirkumcize: Jedná se o arabskou tradici, při níž by měla být odstraněna pouze předkožka klitorisu. Takto provedený zákrok má jako jediný nárok na název obřízka, a pokud je proveden v původním smyslu a malém rozsahu, lze u něj jako u jediného připustit i možné zlepšení sexuálního prožitku obnažením glans při ztopoření. Většinou však při tomto zákroku dojde k odstranění špičky (glans) klitorisu, takže žena poté neprožívá tolik vzrušení jako při celistvé konfiguraci klitorisu. Odstraněním jen špičky poštěváčku nemusí dojít k absolutní ztrátě prožitku při ztopoření pahýlu, avšak mnohdy si dívky stěžují, že jako by to „tam bubřelo a není kam“. Z toho pak mohou nastat traumatické situace, avšak to ještě není to nejhorší, pokud je odřezání „čisté“, to znamená celistvě ošetřené. Pokud je obřízka tohoto typu provedena jako infibulace, tak je odřezaný celý volný klitoris, tedy přeťata crura těsně za vazy ke stydké kosti. Pak dívka klitoris necítí, jen jej má v paměti zafixován. Poté bývají problémy i s masturbací, neboť vjemy jsou, jako by ho tam měla, ale nemůže ho nahmatat.
Klitoridektomie: Při tomto zákroku dochází k odstranění klitorisu a někdy i malých stydkých pysků.
Faraonská obřízka: Představuje nejtěžší typ infibulace. Při tomto zákroku dochází k odstranění malých i velkých stydkých pysků a klitorisu. Rána je pak sešita tak, že po odhojení zůstane jen malý otvor pro močení a menstruační krev. Pokud je zákrok proveden před pubertou, mohou kromě výše uvedených problémů nastat ještě následné komplikace při zahájení menstruačního cyklu. Při svatební noci je pak žena naříznuta.
Pinguekula je velmi častý, nezhoubný výrůstek na spojivce, obvykle na vnitřní straně oka blízko nosu. Vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření, větru, prachu a suchého prostředí.
Léčení zánětů zevních rodidel je obecně velmi nevděčné, přesto musí být doléčeny, aby nebyly zdrojem vzestupné infekce. Furunkuly a abscesy se incidují, celkově jsou podávána antibiotika. Výtok se léčí podle mikrobiologického nebo kultivačního nálezu. Při výběru místně i celkově používaných léků je vždy třeba respektovat původce onemocnění. Při léčbě pak musí být úzkostlivě dodržována hygiena zevních rodidel. Hygiena těchto partií je v neposlední řadě důležitá také pro prevenci vzniku infekce.
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčiny zánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchají
Episkleritida je povrchový zánět tkáně mezi spojivkou a bělmem. Často se projeví jako červená nebo narůžovělá bulka, která může být citlivá na dotek, ale většinou nebývá výrazně bolestivá.
Skleritida je vážnější hluboký zánět bělma, který může způsobovat výraznou bolest oka, zhoršení vidění a někdy i vznik bolestivé bulky. Často souvisí s autoimunitními onemocněními.
Pigmentové skvrny tohoto typu mají většinou pravidelný tvar, jednotnou barvu a nemění se výrazně v čase. Nezvětšují se rychle, nekrvácí a nejsou bolestivé. Přesto je důležité každou nově vzniklou nebo měnící se skvrnu nechat zkontrolovat odborníkem.
Rozpoznání Haglundovy paty je klíčové pro správnou léčbu. Projevy se mohou lišit intenzitou, ale mají několik společných znaků, které se opakují u většiny pacientů.
Nejčastější projevy v praxi
bolest paty zezadu při chůzi a stání
otok a zarudnutí v oblasti nad patní kostí
citlivost na tlak boty
ztuhlost Achillovy šlachy po ránu
zhoršení bolesti po sportovní zátěži
Rozdíl mezi Haglundovou patou a zánětem Achillovy šlachy
Velmi častou chybou je záměna Haglundovy paty za běžný zánět Achillovy šlachy. Zatímco u zánětu bývá bolest rozptýlená podél šlachy, u Haglundovy paty je bolest lokalizovaná přímo v místě kostního výrůstku. Často je hmatný tvrdší hrbolek.
Fotky a videa pro lepší orientaci
Pro vizuální srovnání doporučujeme nahlédnout na konkrétní snímky a videa, která jasně ukazují rozdíl mezi běžným otokem a Haglundovou deformitou:
Nejčastější cestou přenosu je nechráněný pohlavní styk. Bez rizika není ani nechráněná orální soulož. Riziko přenosu je nejvyšší při nechráněném styku do konečníku, a to jak pro pasivního partnera při styku dvou mužů, tak i pro ženu u heterosexuálních párů. Riziko přenosu infekce HIV z muže na ženu je výrazně vyšší než z infikované ženy na muže, což souvisí s vyšším množstvím viru HIV ve spermatu než v poševním sekretu. Další možnou cestou vzniku infekce je podání infikované krve nebo krevních přípravků. V současné době je tento způsob přenosu v rozvinutých zemích, mezi které naše země patří, téměř vyloučený. Obezřetní bychom ale měli být i u provádění některých kosmetických úkonů (tetování, propichování ušních boltců, piercing a podobně). Další možností přenosu HIV je při injekčním užívání drog. V současné době představuje přenos infekce HIV u injekčních uživatelů drog nejčastější způsob přenosu. K přenosu může také dojít tak, že matka HIV pozitivní může nákazu přenést i na své dítě, a to nejen během těhotenství, ale i při porodu a následně i během kojení. Těhotné ženy se rutinně testují na přítomnost viru HIV, aby v případě pozitivního nálezu mohla být u nich nasazena profylaxe či léčba a snížilo se tak riziko přenosu infekce HIV na novorozence. Dle současně platné legislativy lze provést test na HIV u gravidní ženy i bez souhlasu, a to s ohledem na zájem nenarozeného dítěte. HIV pozitivním matkám se v rozvinutých zemích nedoporučuje kojení. HIV pozitivita u matky může být po jejím souhlasu důvodem k interrupci.
