V současné době je v plánu postavit v Evropě dalších 12 protonových center pro klinické účely. Činnost těchto center koordinuje Proton Therapy Cooperative Group, která doporučuje budovat jedno protonové centrum pro potřeby přibližně 10 milionů obyvatel. Jedno nové centrum by se mělo postavit v Rakousku, Německu, Rusku, Itálii, Polsku, Švédsku, Francii, Slovensku a čtyři centra jsou plánována v Nizozemsku.
Zkušenosti s protonovou léčbou
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V ČR ročně nově onemocní rakovinou prsu zhruba sedm tisíc žen, z toho 10 procent pacientek je mladších 45 let a 20 procent je ve věku pod 50 let. Přibližně tisíc žen ročně na toto onemocnění zemře. Protonová terapie chrání ženy před vedlejšími účinky klasického ozařování a dává jim šanci užívat si kvalitní život i po léčbě bez zvýšeného rizika pozdních nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy nebo sekundární nádory z ozáření.
Právě z důvodu šance na dlouhý život po léčbě je klíčovým faktorem při volbě léčebné metody toxicita léčby. U žen s karcinomem prsu jsou zásadními nežádoucími účinky kardiotoxicita, pneumotoxicita a zvýšení rizika sekundárních nádorů. Tato rizika jsou prakticky vždy spojena s klasickou radioterapií. Nežádoucí účinky, které přicházejí časně, takzvané akutní nežádoucí účinky radioterapie, lze do jisté míry předvídat a léčit, kritické jsou však pozdní nežádoucí účinky, které vznikající v horizontu desítek let. Protonová terapie znamená možnost, jak se těmto rizikům vyhnout. Protonový svazek díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje redukci dávek na oba kritické orgány (srdce a plíce) a zároveň spolu s významnou redukcí integrální dávky snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.
Léčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace. Zásadní pro úspěch léčby je její přesné plánování. Proto každé pacientce na míru připraví tým lékařů spolu s klinickými fyziky ozařovací plán. Na ozařování se dochází v přesně stanovených dnech a čase, který je rezervován pouze pro daného pacienta. Celkový čas, který pacientka v centru jednou návštěvou stráví, by neměl překročit hodinu.
Léčba karcinomu prsu vyžaduje multidisciplinární přístup, tedy úzkou spolupráci s Komplexními onkologickými centry a zavedenými mamologickými centry. Ne každá metoda je vhodná pro každého pacienta a stejně tak moderní, bezpečná a technicky vyspělá protonová léčba má určitá omezení z hlediska indikace – tedy určení pacienta k léčbě.
Protonové terapie je vhodná:
pro mladší ženu s menší velikostí prsu;
pro pacientku v dobrém mentálním a psychickém stavu, která je schopná používat přístroj Dyn´R pro kontrolu dechu, tedy zadržet dech v nádechu zhruba na 20 sekund – ozařovaný prs se pohybuje v závislosti na dýchání. V Protonovém centru jsou dýchací pohyby sledovány pomocí přístroje Dyn’R, a to během skenování na CT i během ozařování. Při zadržení dechu ve fázi hlubokého nádechu se zvyšuje přesnost ozáření díky redukci pohybů cílového objemu. Protonový svazek je spouštěn pouze ve fázi hlubokého nádechu. Jediné, co musí zvládnout pacientka, je zadržení dechu v&n
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Zdravotní pojišťovny protonovou léčbu hradí v případě, pokud je doporučena lékaři z Protonového centra, kteří určí, zda je pro danou diagnózu vhodná. Nezbytné je také doporučení odborníků z Komplexního onkologického centra. V souvislosti s protonovou léčbou je tedy nutná vcelku rozsáhlá administrativa a formality, které je potřeba zařídit.
Protonová léčba rakoviny je hrazena ze zákona pojišťovnami. Je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a je uvedena i ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR. Protonové centrum má uzavřeny smlouvy s následujícími zdravotními pojišťovnami:
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP ČR)
Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP)
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)
Oborová zdravotní pojišťovna (OZP)
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra (ZPMV)
Proces schvalování:
Doporučení
Protonovou léčbu rakoviny doporučují lékaři Protonového centra podle diagnózy.
Posouzení
Doporučení léčby rakoviny posoudí a schválí Komplexní onkologické centrum.
Odsouhlasení
Na závěr vstupního procesu do léčby je potřeba souhlas s úhradou od zdravotní pojišťovny.
Co dělat, když vám léčba nebyla schválena:
V případě, že došlo k zamítnutí žádosti buď ze strany Komplexního onkologického centra, nebo zdravotní pojišťovny, obraťte se na Protonové centrum. Žádejte od konkrétní koordinátorky léčby podrobné informace, proč k zamítnutí léčby došlo a jaké kroky budou následovat. Protonové centrum navrhne další postup, jak se k protonové léčbě rakoviny dostat.
Konzultace je bezplatná, dá se na ni objednat telefonicky a zrealizuje se do několika dní.
Protonové centrum v Praze funguje od roku 2012. Za tu dobu se v něm léčilo už téměř 4 000 pacientů ze 45 zemí světa. Na ozařování pacientů jsou využívány čtyři ozařovny, které mohou být v provozu souběžně každý pracovní den od rána až do večera.
Soukromé Protonové centrum v Praze nabízí v Česku jako jediné protonovou léčbu. Protonová radioterapie je díky svým charakteristikám nejvíce vhodná pro nádory v blízkosti životně důležitých struktur – dětské nádory, nádory plic, prostaty, hlavy a krku, mozku nebo slinivky břišní.
V současné době je z důvodu nedostatku pracovišť nukleární medicíny s hybridním zobrazením (CT/PET) průměrná čekací doba na vyšetření až 3 měsíce. U mnohých pacientů to znamená prodlevu v zahájení adekvátní léčebné modality. Za současného stavu je dostupnost české radiační onkologie 20 % pod evropským standardem. Výsledkem je, že pacient buď nedostane potřebnou léčbu včas, nebo je léčen jiným, ne zcela optimálním způsobem.
V naší poradně s názvem PROTONOVE CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Desatova.
Dobry den,prosim,chtela bych se zeptat,zda lecite nador slinivky.Jedna se o manžela r.1949,pojistovna VoZP.Je mozne se pokusit o léčbu v protonovem centru.Prosim o info.
Cytologicky nalez je jednoznacne pozitivni a svedci pro maligni tumor,nejspise nizce diferencovany adenokarcinom duktalniho typu.
Dekuji moc.Desatova Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
S dotazem se musíte obrátit přímo na Protonové centrum. Kontakty jsou uvedeny na konci článku.
Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření u dětských pacientů lze zvážit v těchto případech:
ozařování kraniospinální osy (meduloblastom),
nádory mozku a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
nádory oblasti pánve, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
ve vybraných případech lymfomů mezihrudí, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
nádory oka indikované k radioterapii, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu optických drah druhostranného oka.
Radioterapie protony u dospělých pacientů
Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření lze zvážit v těchto případech:
vybrané nádory CNS (především chordomy a nádory báze lební) a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
nádory oka, například uveální melanom, nelze-li fotonovou technikou zajistit ochranu optických drah druhostranného oka,
vzácné typy nádorů nebo nezvyklá lokalizace nádorů v blízkosti kritických orgánů,
nemožnost dodržení dávkových limitů na zdravé tkáně i v případě použití moderních technik fotonové radioterapie (IMRT, stereotaktická radioterapie, radiochirurgie).
Vyhláška udává protonovéozařování jako variantu, alternativu k fotonové léčbě.
Pražské protonové centrum má kapacitu pro dva tisíce pacientů za rok. Mezi odborníky na radioterapii v Česku ovšem panují pochybnosti, jestli to odpovídá reálným potřebám. Otázka je, pro kolik pacientů je dražší protonovéozařování skutečně vhodnější než levnější běžné fotonové. Odborníci na radioterapii zatím prosazují úzké vymezení pacientů. Za čtyři roky se v centru léčilo něco přes dva tisíce pacientů, významnou část přitom tvoří cizinci a samoplátci. Největší česká zdravotní pojišťovna VZP proplatila léčbu v centru 65 pacientům. V Česku by v budoucnu mohlo vzniknout i další centrum. Původní odhady, že na deset milionů obyvatel je třeba jedno protonové centrum, se totiž ukázaly jako podhodnocené.
V současnosti je podle sdružení protonových center PTCOG v provozu na světě 75 zařízení pracujících s protonovým nebo podobným ozařováním, z toho je 26 ve Spojených státech. Sdružení eviduje dalších 41 zařízení ve výstavbě s termínem zahájení provozu do roku 2019 a dalších 22 klinik ve fázi přípravy.
Nejrychlejší růst trhu předpokládá zmíněná studie v Evropě. Zatím zde funguje 24 protonových center, z toho devět v Německu. Ve Velké Británii vyčlenila vláda na vystavění středisek protonové léčby Národní zdravotní služby celkem 250 milionů liber. Kliniky se staví v Manchesteru a v Londýně. První z nich (v Manchesteru) je v provozu od srpna 2018 a obslouží 750 pacientů ročně.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonová léčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Protonová léčba by mohla pomoci. Zkuste se obrátit přímo na Protonové centrum v Praze na Bulovce a zjistěte si podmínky této léčby. Ne vždy je zdravotní pojišťovna ochotna uhradit náklady na tuto léčbu. Co ale pomáhá určitě a nic to nestojí je chuť do života. Pozitivní myšlení, zábava a radost změní chemické reakce v těle nemocného a pomohou lépe bojovat proti vznikajícím metástazím.
Díky protonové léčbě se může s rakovinou prostaty bojovat bez operace, bez bolesti, bez následků a bez čekání. Protonová terapie se opírá o moderní technologii, která minimalizuje nežádoucí účinky spojené s jinými metodami, a naopak maximalizuje léčebný efekt. Proton lze zacílit přímo na nádor a chránit tak před zásahem okolní tkáně. Protonová léčba je nejbezpečnější a nejefektivnější a je trendem 21. století.
Úspěšnost
Ve srovnání s tradičními postupy má protonová léčba řadu přesvědčivých argumentů:
97% účinnost, aniž by se nemoc vrátila; u pokročilých a rizikovějších stadií činí úspěšnost bez známek recidivy nádoru až 85 %;
vysoká úspěšnost oproti běžné léčbě;
cílený zásah;
dokonale přesný paprsek je šetrný ke zdravé tkáni;
normální život, kdy během terapie i po ní můžete pracovat, bavit se a sportovat;
možnost sexuálního života a významně zvýšená šance na zachování potence ve srovnání s běžnou léčbou;
doba léčby u časného stadia pouze 5 dnů.
Radioterapie neboli ozařování je jednou ze základních možností léčby karcinomu prostaty. Klasické ozařování je ale spojeno se značnou mírou pozdních komplikací, protože se při jeho aplikaci nelze vyhnout poměrně silné dávce záření, která je předána okolním (zdravým a s onemocněním nesouvisejícím) orgánům. Mezi tyto komplikace se řadí například bolest, pálení a krvácení při močení, zeslabení proudu moči, bolesti břicha a průjmy nebo erektilní dysfunkce (impotenci). Jejich výskyt se u konvenční terapie vyjadřuje v desítkách procent, tedy rozhodně se nejedná o žádnou okrajovou záležitost. U protonové léčby se tyto komplikace vyskytují s četností v jednotlivých procentech, údajně až 95 % pacientů léčených protonovou terapií pro karcinom prostaty těmito příznaky vůbec netrpí.
Cena a postoj pojišťoven
Od 1. 9. 2016 je zákonem dáno, že protonová léčba je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2016 je navíc protonová léčba uvedena ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví s přesně stanovenými cenami. Protonové centrum má uzavřeny smlouvy se všemi pojišťovnami. Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z PTC i doporučení z Komplexního onkologického centra. Léčbu si bez tohoto doporučení může klient uhradit sám. Samozřejmě se každý občan může obrátit na PTC přímo, a to buď telefonicky, nebo vyplní kontaktní formulář.
Cena za protonovou léčbu časného stadia karcinomu prostaty hrazená zaměstnaneckými pojišťovnami je téměř totožná s klasickým ozařováním. Včetně diagnostiky a plánování činí 340 000 Kč. Oproti ozařování však studie potvrzují 97% úspěšnost protonové léčby. Běžná léčba ozařováním trvá až 41 dní. Protonová léčba trvá pouhých 5 dní v ambulantním režimu, a je tak pro plátce zdravotní péče ekonomičtější, šetří finance systému sociální péče a v neposlední řadě je příjemnější pro pacienta.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kosanova.
Dobrý den, můj manžel je po operaci karcinomu jater září 2018. Bohužel se objevily metastázy na plicích, pohrudnici a žebro. Je možné využít protonovou léčbu?
Děkuji. Košanová Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš Kulhánek.
Vážená paní Košanová,
děkujeme vám za váš zájem o protonovou léčbu. Pro onemocnění s výskytem metastáz není bohužel tento typ radioterapie vhodný. Doporučujeme vám postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře vašeho manžela. S pozdravem a přáním hodně sil, Protonové centrum.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Ivo Kvasnička.
Dobrý den,
postihl mne tumor plicní - malobuněčný plicní karcinom, i když se cítím zcela zdráv a plný chuti do života. Jsem pojištěncem Vojenské zdravotní pojišťovny, ročník 1933 a žiji v Táboře.
Prosím - jakou mám naději . Děkuji . Kvasnička.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Svoboda.
manžel prodělal ozařování prostata 2011 a ted má PSA 25 A PAN DOKTOR nas upozornil, že bude nutná další chemoterapie. Prosím o sdělení zda by nebyla vhodná protonová léčba, DÍKY ZA ODPOVĚD SVOBODOVÁ
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Omeprazol je inhibitor protonové pumpy používaný při poruchách trávení: žaludečních vředech, gastroezofageálním refluxu, gastrointestinálním refluxu, dyspepsii, laryngofaryngeálním refluxu a Zollinger-Ellisonově syndromu.
Blokádou protonové pumpy lze dosáhnout téměř úplného potlačení sekrece kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Jedná se většinou o biologicky neaktivní substance (prekurzor), které se v organismu přeměňují na aktivní formu. Tyto látky jsou nestabilní v kyselém prostředí, proto je u nich důležitá acidorezistentní úprava lékové formy. Inhibitory protonové pumpy se metabolizují především prostřednictvím CYP2C19 (eventuálně CYP3A), tudíž je možná například interakce s warfarinem, diazepamem, fenytoinem a dalšími léčivy. Inhibitory protonové pumpy také zhoršují resorpci vitamínu B12 a ketokonazolu, dále zvyšují resorpci digoxinu. U všech účinných látek této skupiny jsou nežádoucí účinky podobné. Jedná se hlavně o poruchy trávení, únavu, závratě. Důležité je neopomenout možnost těžké poruchy sluchu a vidění u parenterálního podání těchto léčiv, proto by se měly touto cestou podat spíše ve formě krátkodobé infuze.
V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: https://www.youtube.com/res…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: https://www.prozdravi.cz/ge…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.
Rabeprazol (Zulbex) je kontraindikován u následujících populací a situací:
lidé se známou přecitlivělostí na rabeprazol, substituované benzimidazoly (které jsou chemicky podobné rabeprazolu, jako je omeprazol ) nebo na kteroukoli jinou složku tobolky (např. některá barviva);
lidé užívající rilpivirin, lék používaný k léčbě infekce HIV;
Přecitlivělost na rabeprazol
Alergie na blokátory protonové pumpy, jako je rabeprazol, může mít formu hypersenzitivity typu I nebo opožděné hypersenzitivní reakce. Byla hlášena selektivní reakce přecitlivělosti typu I na rabeprazol vedoucí k anafylaxi, stejně jako několik celoskupinových hypersenzitivit.
Křížová reaktivita
Přecitlivělost na blokátory protonové pumpy může mít podobu celoskupinové přecitlivělosti, vzor A, B nebo C. K celoskupinové přecitlivělosti dochází, když osoba zkříženě reaguje na všechny blokátory protonové pumpy; to znamená, že všechny tyto léky vyvolají alergii.
Ve schématu A může být osoba alergická na omeprazol , esomeprazol a pantoprazol , ale ne na lansoprazol a rabeprazol. Předpokládá se, že je to způsobeno strukturální podobností mezi omeprazolem, esomeprazolem a pantoprazolem, na rozdíl od lansoprazolu a rabeprazolu.
Vzor B je opačný a odráží lidi, kteří jsou alergičtí na lansoprazol a rabeprazol, ale ne na omeprazol, esomeprazol a pantoprazol.
Vzor C v kontextu rabeprazolu by odrážel osobu, která je alergická pouze na rabeprazol, ale ne na jiné blokátory protonové pumpy (omeprazol, esomeprazol, pantoprazol a lansoprazol).
Rilpivirin
Rilpivirin, nenukleosidový inhibitor reverzní transkriptázy používaný při léčbě HIV, je kontraindikován se všemi blokátory protonové pumpy kvůli jejich účinku na potlačení kyselosti. Tyto léky potlačují kyselinu, čímž zvyšují pH (alkalizují) žaludeční obsah. Rilpivirin se nejlépe vstřebává za kyselých podmínek. Proto by se dalo očekávat, že rabeprazol sníží absorpci rilpivirinu, sníží koncentraci rilpivirinu v krvi a pravděpodobně povede k terapeutickému selhání a rezistenci vůči léčivu/třídě.
Ve svém příspěvku VHODNÉ LÁZNĚ PO OZAŘOVÁNÍ RAKOVINY PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel čížek.
lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Javora.
Je mi 77 let a podstoupil jsem po biopsyi a magn.rezonanci léčení formou ozařování v KNTB Zlín na onkologickém oddělení včetně probíhající hormonální
léčbou Eligart/mám aplikobvané zatím 4 injekce.Ozáření bylo 39x a končilo
31.12.2018.
22.3.2019 bylo provedeno vyhodnocení léčby s dobrou zprávou.
Činím dotaz:Které lázeňské zařízení je pro mne nejvhodnější?
Děkuji Vám za informaci.
S přáním krásného jarního dne Zdeněk Javora.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku PŘERUŠENÍ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Winklerová.
Dobrý den .
Chodím na ozařování. Mám za sebou jeden týden a další čtyři před sebou. Ale teď jsem již čtyři dny a vypadá to ještě minimálně na jeden den,vynechala z důvodu poruchy přístroje. Zajímalo by mě,jestli to nemůže mít negativní vliv na léčbu.
Děkuji za odpověď
Zuzana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Ve svém příspěvku PO OZAŘOVÁNÍ MÁM SLANO A HLENY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Holíková.
Prosím o radů.
Po 33 dávkách ozařování po operacích krku (2016) mám stále velké množství hlenů v krku a strašně slano v puse.Piju
šalvějový čaj,malinový čaj,kloktám vincentku - to co poradil lékař. Bohužel je to stále stejné.
Jestli měl někdo stejné potíže , prosím o radu. S pozdravem Ivana
Tel: 605168995
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
František Matějka se stal v České republice iniciátorem občanské aktivity Hlas pro život a její petice. Jejím jediným cílem je zařazení protonové terapie jako standardní léčebné procedury do systému veřejného zdravotního pojištění, respektive do systému čerpání služeb občany za jimi odvedenou daň státu, protože povinné zdravotní pojištění ničím jiným než daní není. K dnešnímu dni se ztotožnilo s tímto záměrem téměř 125 000 občanů České republiky. To je mimochodem víc lidí, než měli na svých peticích kandidáti na prezidenta České republiky, nebo násobně víc, než mají vládnoucí koaliční politické strany členů svých partají v součtu celkem. Hlas pro život je proto hlasem pro změnu. Dle paragrafu 13 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, by zdravotní pojišťovna měla uhradit léčbu, která má být pro pojištěnce účinná, bezpečná a v souladu s moderními trendy v lékařské vědě. Hlas pro život je hlasem těch, kteří chtějí podpořit existenci moderní léčby a nárok českých pacientů na ni.
Petice
My, občané České republiky, žádáme, abychom mohli tak jako ostatní obyvatelé zemí Evropské unie využívat nejmodernější zařízení pro léčbu rakoviny. Zákon o veřejném zdravotním pojištění nám zaručuje, že bude pro léčbu každého pacienta použito vždy těch nejmodernějších a nejúčinnějších metod. Cílem moderní protonové léčby je ničit pouze nádor a minimálně poškodit okolní zdravou tkáň. Řadě pacientů se však takové léčby nedostává. Dnes, kdy v České republice existuje špičkové centrum léčby rakoviny, je paradoxní, že ho využívají zahraniční pacienti a pro české pacienty je tato bezpečnější a účinnější léčba nedostupná. Důvodem jsou restrikce a průtahy ze strany Ministerstva zdravotnictví a VZP.
Pacienti jsou tak vystaveni dlouhým čekacím lhůtám, během kterých dochází k dalšímu růstu nádoru. V České republice jsou dnes dlouhé čekací doby i na klasické ozařování, a proto by léčba části pacientů protony výrazně přispěla k včasné a díky tomu úspěšnější léčbě nádorových onemocnění.
Žádáme proto, aby byla léčba prostřednictvím Protonového centra v Praze na Bulovce neprodleně zařazena do systému veřejného zdravotního pojištění ČR, které si na základě zákonných povinností platíme.
Ve svém příspěvku CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.
chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Haragova.
Dobrý den,
mám zhobný novotvar příušní žlázy.
Momentálně prodělávám ozařování. mám ji 14dní .V puse mám hodně aftů a zdurělé mandle.Hodně to bolí . Zatím kloktám šalvej . Můžete mě prosím poradit ,co bych si mohla na to dát?
Moc děkuji s pozravem Haragová Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
V onkologii se již po desetiletí usiluje o co nejvyšší účinnost léčby při zachování kvality života, tedy při minimalizaci vedlejších účinků protinádorové léčby. V rámci tohoto cíle směřuje vývoj současné radioterapie k aplikaci co nejvyšší dávky záření do oblasti nádoru s maximálním šetřením zdravých tkání. Tento cíl plně splňuje protonová terapie, která má oproti metodám konvenční fotonové terapie nespornou výhodu specifické dávkové distribuce. Protonovéozařování je velmi přesné, energie urychleného protonu je maximálně předána právě v oblasti nádoru a ve srovnání s dosavadními ozařovacími postupy nepoškozuje zdravé tkáně za nádorem a mnohem méně poškozuje zdravé tkáně před nádorem. Díky tomu je protonová terapie spojena s nízkým rizikem vedlejších účinků a současně přináší vysokou šanci na léčbu rakoviny. Obrovský přínos lze v neposlední řadě nalézt rovněž v nejsmutnější kapitole onkologie vůbec, a tou jsou bezesporu zhoubné nádory dětského věku. Rostoucí organismus dítěte je velmi citlivý na ozáření, a protože je protonová terapie šetrná ke zdravým tkáním, je možnost jejího použití důležitá především v dětské onkologii.
