Zrno kamut je příbuzné starověké tvrdé pšenici. Vynikající je jeho dostatečný obsah vysoce kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Můžeme z něj na trhu najít a ochutnat plno výrobků, jako jsou například chléb, těstoviny, kuskus, ale také běžné sladké i slané pečivo. Pokud je člověk alergický na odrůdu pšenice seté, která se dává do většiny pekařských výrobků a má vysoký podíl lepku, mohou mu být potraviny vyrobené z kamutu výbornou alternativou. Ale pozor, nezaměňovat alergii s celiakií. Jemná celozrnná kamut pšenice nemá mírně hořkou chuť jako pšenice špalda a jiné odrůdy pšenice, a také nemá typickou tmavou barvu jako celozrnné výrobky z klasických odrůd pšenice běžně používaných do velkého množství pekařských výrobků na trhu. Ale má výbornou, přirozeně sladkou chuť a zlatavou barvu, což ocení i děti. Kamut obilí obsahuje více energie, má o 20 až 40 % více bílkovin, tuku, aminokyselin, vitamínů a minerálů než obyčejná pšenice. Má tedy velmi dobré využití u rostoucích dětí, sportovců a samozřejmě pro každého s aktivním životním stylem. Produkty z pšenice kamut mají obecně nízký glykemický index, jsou tedy prospěšné při dietě, pro diabetiky a sportovce. Kamut chléb zůstává svěží po mimořádně dlouhou dobu.
Kamut je druh obiloviny, který je mnohem zdravější než známější a více populární pšenice. Proto by měl být častěji používán při pečení a vaření. Vzhledem k tomu, že kamut obsahuje mnoho živin, je pro náš organismus i prospěšnější.
Ve srovnání s pšenicí obsahuje kamut až o čtyřicet procent více bílkovin. Také obsahuje vitamín E, vitamíny B2, B5 a B6 a kyselinu listovou. Kromě toho obsahuje kamut na rozdíl od pšenice více minerálních látek, například hořčík, vápník a fosfor. Kamut také nabízí vysoké množství selenu.
V naší poradně s názvem ŠPALDOVÁ MOUKA - JE VHODNA NA DIETU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Je špaldová mouka vhodná na redukční dietu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mouka špalda obsahuje stejné množství sacharidů, jako mouka klasická z pšenice. Sacharidy jsou nositelem energie a teprve jejich omezení má redukční účinky. Méně sacharidů v potravě = méně energie = hubnutí. Mouka špalda má ale jednu výhodu oproti klasické pšeničné mouce, a to, že se v těle rozkládá pomaleji a vydrží tak zásobovat tělo energií po delší dobu, a proto je z tohoto pohledu při redukční dietě lepší než mouka pšeničná.
Zelená pšenice má přirozené antibakteriální vlastnosti, které pomohou v boji proti zubnímu kazu i ke zmírnění bolesti. Extrahujte šťávu ze zelené pšenice a používejte ji jako ústní vodu. Pšenice bude absorbovat toxiny z dásní, sníží růst bakterií a udrží infekci pod kontrolou. Pokud chcete, můžete jednoduše žvýkat syrové listy pšenice.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Pšenice špalda je druh rozpadavé pšenice, která byla pěstována již před 8000 lety v Egyptě. Od jejího pěstování se postupně ustoupilo – z trhu ji vytlačila šlechtěná pšenice s vyššími výnosy. Na umělá hnojení však špalda reaguje minimálně a je také odolnější proti škůdcům, v porovnání s dalšími druhy pšenice, a to ji dělá zajímavou z hlediska alternativního a zdravého stravování. Špaldová mouka mletá původním způsobem na kamenném mlýně si v sobě zachovává co nejvíce nutričních hodnot.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alca.
Dobrý den zjistily mi dnu a chtěla jsem se zeptat jestli nevadí že konzumují bezlepková jídla děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud nemáte celiakii, tak je zbytečné, abyste jedla potraviny bez lepku. V bezlepkových potravinách je omezena bílkovina z pšenice, ječmene, žita a ovsa. Pokud se rozhodnete bez porady s lékařem nebo nutričním terapeutem pro bezlepkovou dietu, vystavujete se riziku sníženého příjmu vlákniny a některých důležitých vitaminů a minerálních látek, zejména pak vitaminů skupiny B. To může vést k pocitu nadměrné únavy, podrážděnosti a nesoustředěnosti. Není tedy opravdu vhodné, abyste si naordinovala bezlepkovou dietu samovolně. Jezte normálně a hlídejte si jen potraviny s vyšším obsahem purinů, kterých jezte jen trošičku.
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.
Dietu při cukrovce je nutné přizpůsobit individuálnímu zdravotnímu stavu pacienta – podle něj se řídí množství konzumovaných sacharidů. Proto zde univerzální předpis neexistuje. Fungují základní zásady, ale přesná množství je nutné určit podle jednotek inzulinu či medikamentózní léčby. Je zároveň nezbytně nutné přísně hlídat pravidelný stravovací režim a nikdy nehladovět. Vše musí být pod dohledem lékaře.
Potraviny nevhodné pro diabetiky
Nevhodné potraviny:
bílé pečivo a chléb
tučné maso a uzeniny
smažená jídla – včetně smažené zeleniny (například květák nebo žampiony)
sádlo, máslo, živočišné oleje, kokosový a palmový olej
plnotučné mléko a mléčné výrobky, mléčné koktejly, šejky
přezrálé ovoce, sladké kompoty a džemy, kandované ovoce
ořechy
Méně vhodné potraviny:
vaječné těstoviny
plnotučné mléko a mléčné výrobky
příliš sladké druhy ovoce – hrušky, švestky, banán, hroznové víno
Potraviny a jejich glykemický index – seznam
Glykemický index je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové potravy zvýšit glykemii (hladinu glukózy) v krvi. Za základ (index 100) je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání (štěpení) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykemie mezi jednotlivými jídly. Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny, což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrnější vstřebávání cukru do krve. Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukózu do krve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi (oscilaci), zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, po cvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy.
50 g naklíčené nebo nabobtnané pšenice nebo čerstvé mleté celozrnné mouky
sůl
Postup přípravy:
Promytou spařenou rýži nebo jáhly doměkka uvaříme se špetkou soli v 1,5 l vody. Pšenici umeleme a vmícháme do vlažné kaše, případně místo pšenice použijeme celozrnnou mouku. Kaši necháme stát na teplém místě, kde postupně řídne a sládne působením enzymů pšenice. Po 3–4 hodinách však začíná kaše kysnout. Zkonzumovat bychom ji tedy měli do 3 hodin, nebo ji alespoň povařit, aby se zastavil enzymatický proces. Můžeme ji i zapéct nebo podávat ochucenou jako puding.
Obsahuje antioxidanty, vitamíny (hlavně vysoký obsah vitaminu B12), minerály, aminokyseliny, aktivní enzymy, bioflavonoidy, chlorofyl a jiné fytonutrienty jenž přispívají ke správnému buněčnému metabolizmu.
Využití: Mladá pšenice je velmi vhodná pro lidi s trávicími obtížemi, jako jsou akutní gastritida, zánět žaludku, střev, žaludeční vředy a pálení žáhy. Posiluje imunitu, zlepšuje střevní peristaltiku a příznivě ovlivňuje buněčný metabolizmus. To ocení hlavně lidé s projevy celulitidy a kožními obtížemi. Zvyšuje hladinu hemoglobinu, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu. Dodává energii, pomáhá při civilizačních nemocích, neutralizuje volné radikály. Je také vhodná při rýmě a nemocech dýchacího ústrojí.
Detoxikační plán je určen pro začátečníky, zejména pro lidi, kteří chtějí udělat delší očistu. Jedná se o očistu, která trvá 7 až 21 dní. Také je tato dieta určena lidem, kteří jsou zaneprázdnění a nemají čas na jiné druhy diet. Detoxikační očista je vhodná i pro lidi s vyčerpáním. Tito lidé vyžadují více bílkovin ve stravě.
Existuje mnoho způsobů jak očistit tělo, například je to šťávový půst, který umožňuje jen tři jídla denně. I když to vypadá lákavě, jedná se o drastickou dietu. Tato dieta se snaží o rychlé, někdy jednoduché změny. Myslí se tím pití více tekutin, jedení více zeleniny nebo odstranění pšenice. Odstranění pšenice může mít velký vliv na to, jak se cítíte. Klíčem k úspěchu je výběr stravy, která nejlépe odpovídá zdraví člověka, energetické úrovni a životnímu stylu.
Do běžné stravy během detoxikace patří ekologické potraviny a nápoje, které neobsahují žádné pesticidy nebo fungicidy. Také jsou dobré celé nezpracované potraviny, jako obilí, ořechy a semena. Zájem by měl být zaměřen i na ovoce, zeleninu a dostatek vody. Dostatkem vody se míní alespoň 2,5 litru tekutin denně.
Dermatitida je zánětlivý stav kůže, který se obvykle znovu vrací. Je to vlastně alergie, která může být zapříčiněna parfémy, kosmetikou, gumou, léky, mastmi nebo kontaktem s kovovými slitinami (včetně niklu, stříbra a zlata). Problémem mohou být některé druhy jídla. Jestliže je dráždidlo v neustálém styku s kůží, dermatitida se rozšíří a zhorší. Pokud chcete tyto problémy řešit, vyvarujte se prachu, průmyslových chemikálií, dýmu, sprejů, laků, motorových olejů, fermeží a rozpouštědel.
Vyhýbejte se čisticím prostředkům, kosmetice, tělovým olejům a mlékům, které obsahují lanolin, antihistaminy, benzoany, které zapříčiňují alergie, ucpávají tukové žlázy a způsobují dermatitidu a akné. Nenoste na práci v domácnosti gumové rukavice, kůže totiž vstřebává některé chemikálie v nich obsažené.
Nepoužívejte vazelínu či jiné tučné masti, protože zabraňují pocení a zvyšují svědění. Neškrábejte se, to jenom problém zhoršuje.
Stav se může zhoršit i emocionálním stresem a vyčerpáním. Vyvarujte se nachlazení a respiračním infekcím, neboť snižují odolnost těla a zhoršují váš ekzém. Vyhýbejte se lidem s opary, protože virus v nich může zapříčinit vážné kožní vyrážky, jestliže trpíte dermatitidou.
Dejte si pozor na alergeny, o nichž odborníci říkají, že jsou převážnou příčinou dermatitidy: 1) kravské mléko – buď nepijte mléko vůbec, nebo se snažte přejít na kozí; 2) pšeničný lepek – jsou i jiné obiloviny, které lze jíst místo pšenice; 3) nikl – odborníci tento problém nazývají „niklová vyrážka“; ženy, které mají propíchnuté uši a nosí náušnice, mohou jimi tělu způsobovat různé vyrážky, zvláště v místech, kde se těla dotýká další kov. Kromě toho jakýkoliv šperk, který má méně než 24 karátů, má v sobě aspoň trochu niklu.
Vyhýbejte se pěnovým koupelím a podobným mýdlovým koupelím. Nikdy se nekoupejte v horké vodě. Po vykoupání se jemně osušte. Netřete se.
Dětské vyrážky: Vyrážka u dětí může být zapříčiněna jedením vajec, arašídů, mléka, pšenice, ryb, kuřat, vepřového nebo hovězího masa. Vajíčka, arašídy a mléko jsou ze 75 procent příčinou dětských vyrážek.
Bez ohledu na to, co může být příčinou vyrážky, vynechejte pšenici, žito, oves a ječmen na šest týdnů. Potom pomalu přidávejte jedno po druhém, čímž zjistíte, jaký to má účinek na vaši dermatitidu.
Jestliže to umíte, změřte si po každém jídle puls, abyste zjistili, která jídla vám zvyšují tep – to jsou ta problematická.
Vyvarujte se mléčných produktů, bílé mouky, smažených jídel, dalších zpracovaných tuků a cukru. Nepoužívejte antiperspiranty, protože obsahují kov. Noste jen bavlněné spodní prádlo. Také levné prstýnky zapříčiňuj
Krevní skupina AB je novodobým spojením krevních skupin A a B. Snáší maso, ale má nízkou koncentraci kyselin v žaludku. To vede k tomu, že trávení masa spotřebovává zbytečně mnoho energie a tvoří se tukové polštáře. Co se týče pohanky a sezamových semen, jsou pro tento typ nevhodné. Tyto výrobky mohou negativně ovlivnit hladinu cukru. Z téhož důvodu jsou nevhodné i fazole a lima boby. Účinky pšenice nejsou tak výrazné jako u skupiny 0 a B.
Pokud vám jde o rychlý váhový úbytek, měli byste se vzdát pšenice.
Pšenice špalda má vysoký obsah vlákniny – až 8,8 % na 100 gramů mouky. V porovnání se šlechtěnou pšenicí obsahuje také více vitamínů a minerálů, bílkoviny a kvalitní nenasycené mastné kyseliny. Bílkovin je ve špaldové mouce obsaženo až 16 % a tuků 2,5 %. Z větší části ji samozřejmě tvoří sacharidy, a to z 68 %. Má vyšší obsah hořčíku, vápníku, draslíku, fosforu, zinku i dalších minerálů. Vysoký obsah vlákniny podporuje správnou funkci trávení a vaši střevní mikroflóru tak udrží v té nejlepší kondici.
Špalda – nutriční hodnoty na 100 g: bílkoviny 17 g, sacharidy 63 g, tuky 2,5 g
Pšenice ozimá – nutriční hodnoty na 100 g: bílkoviny 12 g, sacharidy 67 g, tuky 3 g
Zrno špaldy obsahuje cca 16–17 % bílkovin, zatímco u klasické pšenice je to jen asi 12 %. Také je díky menšímu stupni přešlechtění menším alergenem, a tudíž i reakce na tento druh potraviny je podstatně nižší. Pšenice špalda je také obecně více doporučována pro jedince zabývající se dietou podle krevních skupin. Špaldě se přisuzují pozitivní účinky na imunitní systém. Špalda, a tudíž i špaldová mouka obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, jakými jsou například nenasycené mastné kyseliny, vláknina, vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek, vitamín A, vitamín E a některé vitamíny skupiny B.
Lepek neboli gluten je směs dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu, které se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen některých obilnin, především pšenice, žita a ječmene. V případě pšenice představují dokonce až 80 % z bílkovinového obsahu. Lepek je důležitou součástí tradiční evropské kuchyně, kvalitou a množstvím lepku (obvykle je udáváno, že čím více lepku a méně škrobu, tím lepší mouka) je dána kvalita pšeničné mouky a kvalita těsta z ní vytvořeného. Dobrý lepek dává těstu pružnost a vláčnost, která se projeví i na výsledném pečivu. Údajně je lepek přidáván do výrobků, protože zvyšuje pocit hladu a nutí vás tak více konzumovat (to ovlivňuje zejména zvyšování hladiny ghrelinu v trávicím traktu).
Bezlepkové potraviny můžeme rozdělit na přirozeně bezlepkové a takové, ze kterých byl lepek odstraněn během výrobního procesu. Většina lidí automaticky předpokládá, že přirozeně bezlepkové potraviny lepek nemůžou obsahovat. To ovšem nemusí být nutně pravda.
Nařízení ES č. 41/2009 vymezuje dvě základní kategorie potravin pro zvláštní výživu vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku, na které se vztahují odlišné požadavky na obsah i označování, a to potraviny označené údajem „BEZ LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 20 mg/1 kg potraviny; nebo označené údajem „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“: Obsah lepku může být nejvýše 100 mg/1 kg. V praxi to tedy znamená, že bezlepková potravina nemusí být zcela bez lepku. Je ovšem nutné, aby bezlepková potravina splňovala výše uvedenou maximální hranici obsahu lepku na 1 kg hmotnosti produktu. Označení „bez lepku“ je primárně určeno pro potraviny, které neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves nebo jejich křížence a obsahují jiné složky nahrazující pšenici, ječmen, žito a oves (to znamená přirozeně bezlepkové suroviny).
Lepek je obsažen v těchto potravinách: bulgur, kuskus, farro, hydrolyzovaný syrovátkový protein, slad, sladový extrakt, sladový sirup, sladový ocet, modifikovaný pšeničný škrob, seitan, robi. Z méně známých zdrojů sem patří attu (mouka na přípravu indických placek chapati), eikorn (pšenice jednozrnka), emmer (takzvaná biblická pšenice). Z komerčně prodávaných potravin pak lepek najdete například v pivu, těstovinách, nudlích, chlebu a dalším sladkém i slaném pečivu, knedlících, v instantních polévkách, cereáliích, sušenkách, bramborových chipsech, salátových dresincích, dochucovacích omáčkách, kečupech, sójové omáčce a podobně.
Zahlenění většinou doprovází infekční choroby dýchacích cest nebo podrážděné průdušky a plicní tkáň. Je to nepříjemný projev, který bývá navíc komplikovaný bolestmi v krku a kašlem. Organismus však tvorbou hlenu reaguje na infekci a snaží se zbavit toxických látek. Nemělo by tedy být v našem zájmu jen hlen rozpouštět, ale také urychlit proces očišťování organismu.
Hlen sám o sobě je pro organismus nezbytný. Zvláčňuje sliznice a rovněž pomáhá vylučovat odpady. Nadměrná tvorba hlenu však může vést k zanesení tkání, což se nejvýrazněji projevuje v dýchacím systému kašlem a rýmou. Pokud jsou nadměrně zahleněna střeva, může se to projevit nedostatečným vstřebáváním živin, vitamínů a minerálů.
Potraviny, které nejvíce přispívají k zanesení tkání hlenem, jsou mléčné a moučné výrobky, rafinované potraviny, maso, vejce a cukry. Obzvlášť hlenotvorná je pšenice. Při zahlenění je však nejlepší vyhnout se všem potravinám obsahujícím lepek (pšenice, oves, ječmen a žito).
Mezi obiloviny, které lepek neobsahují, patří rýže, pohanka, proso a amarant.
Čerstvé ovoce a zelenina vytvářejí pouze malé množství hlenu a pomáhají organismus pročišťovat. Například popíjení vody s citronem může zlepšit zahlenění dýchacích cest a pročistit dýchací ústrojí od nahromaděného hlenu.
