Olejové nosní kapky se silicemi (například s vůní mentolu) promastí a „protáhnou“ nosní sliznici. Ale pozor, děti do 1 roku nesmí vdechnout mátovou silici, hrozí zde nebezpečí zástavy dechu. Při užívání delším než 3 měsíce může dojít ke ztrátě čichu, která se po vysazení kapek opět po nějaké době obnoví. S rýmou nic neudělají, ale pacientovi se lépe dýchá.
Přípravky: Pinosol (éterické silice, tymol, guajazulen), Nosní kapky dr. Müllera (nosní spreje s eukalyptem)
Olejové nosní kapky s vitaminy obsahují jemné oleje (například pomerančový) s vitaminy A, E. Jsou určeny pro léčbu nosní sliznice, která je vysušená, po operačním zákroku, pro nosní sliznici, na které jsou „nalepeny příškvary“. Aplikují se na počátek nosní dírky a jemným poklepem prstem na křídlo nosu se kapky rozptýlí v nose. Nedoporučuje se aplikovat malým dětem.
Přípravek: Coldastop (vitamin A + E)
Používá se u akutního a chronického poškození nosní sliznice po nadměrném používání léků ke snížení překrvení a zduření nosní sliznice, při suchém nosním kataru s atrofií nosní sliznice nebo tvorbě krust a příškvarů ve vchodu nosním, na vnitřní ploše nosních křídel a nosohltanu. Obvykle se aplikují 2–3 kapky přípravku do každé nosní dírky 3× denně. Přípravek lze užívat nepřetržitě po dobu několika týdnů, nebo přerušovaně.
A co vy? Jakou máte zkušenost s oteklou a svědící nosní sliznicí?
Ve svém příspěvku ZKUŠENOSTI S PUNKCÍ ČELISTNÍCH DUTIN 2018 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Klej.
ZÍTRA 7.8 2018 mě čeká punkce čelistních dutin,oddalovala jsem to ale z nosu mi stále nic neteče a RTG ukazoval plné dutiny...nepomohly ani antibiotika...snad to zvládnu...strach mám ale pořádný...:o( nejsem schopná nic doma udělat..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kejšmídová.
dnes mě byla udělána punkce čelistních dutin,chci jen říci , aby ten, koho tento zákrok čeká se nebál,paní doktorka mi nosní dírku vytříkala sprejem,který během chvilky zabral a pak jsem jen slyšela křupnuti...čekala jsem pořád na tu strašnoou bolest o které jsem slyšela..ale ta se nedostavila..četla jsem , že pokud lékař na ORL je zkušený , že punkce nebolí a já měla štěstí na opravdu dobrou a zkušenou paní doktorku od které punkce opravdu nebolela....:o)
Na otok nosní sliznice se používají dekongestiva, což jsou vlastně solné roztoky, nejčastěji pak ve formě sprejů. Podle obsahu soli se rozdělují na izotonické, hypotonické a hypertonické (což znamená, že jejich osmolarita neboli schopnost přitahovat vodu je stejná, nižší nebo vyšší než schopnost oblasti nosní sliznice). Podle původu lze pak dekongestiva rozlišit na mořská a termální (tedy minerální vody).
Dekongestivní účinky mají roztoky hypertonické, které se nejčastěji připravují z mořské vody. Jejich působení pracuje na principu osmózy – po aplikaci šetrného přípravku do nosní dutiny vzniká mezi hypertonickým roztokem a oteklou nosní sliznicí osmotický spád. Přebytečná voda z otoku sliznice přechází do nosní dutiny a poté je snadné ji odstranit – stačí se vysmrkat. Tím pádem dochází k ústupu a oteklá nosní sliznice se normalizuje.
Šetrná dekongestiva mají oproti běžným lékům na ucpaný nos i další výhody. Patří mezi ně:
snížení překrvení nosní sliznice,
zlepšení její funkčnosti,
usnadnění transportu hlenu v nosní dutině.
Kladem je i to, že zde nejsou nežádoucí dopady, které se objevují u klasických přípravků. Řeč je o svědění a pálení sliznice, o vzniku návyku na preparát nebo o vstřebávání léku do organismu, čímž se nechtěné účinky šíří do celého těla. Dekongestiva zabírají jak na alergickou, tak i běžnou rýmu, ovlivňují příznivě symptomy, a navíc je možné užívat je dlouhodobě. Stejně tak mohou být prospěšné i v zastavení zánětu sliznice v oblasti vedlejších nosních dutin, středního ucha nebo hltanu, kam se záněty z nosu rády šíří, a při předcházení jeho rozvoji. Jedná se o přípravky bezpečné, vhodné i pro osoby, které trpí jiným onemocněním a chtějí se vyhnout nežádoucím účinkům některých léků, pokud se u nich vyskytne opuchlá nosní sliznice.
V naší poradně s názvem ÚSTNÍ MYKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Někdy může vzniknout v ústech i mykóza způsobená kvasinkami Candida Albicans. Taková kandidóza dutiny ústní se označuje jako soor. Kandidóza bývá typická u kojenců a u lidí, kteří jsou celkově oslabení anebo také u lidí v dlouhodobé nemocniční péči, kteří užívají antibiotika. Kandidóza dutiny ústní někdy přechází v kandidózu jícnu, která je typická taktéž u jedinců oslabených a v dlouhodobé nemocniční péči s antibiotickou terapií. Tyto kandidózy se projeví buď bolestivostí při polykání nebo může být i bez příznaků a pak bývá obvykle objevena při gastroskopii, což je fibroskopické vyšetření žaludku pomocí kamery. Někdy se kandidóza dutiny ústní projevuje bílými splývavými povlaky na sliznici dutiny ústní, které se dají lehce setřít. Nejlepší obrana proti častým kandidám je sacharidová dieta. Jako akutní lék je možné použít Clotrimazol spray, který je volně prodejný v lékárnách. Z bylinek pak na ústní mykózu zabírá výplach dutiny ústní čajem ze šalvěje.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nosní sliznice hraje významnou úlohu jak v nespecifické obraně (odsun, zřeďování, odplavení), tak ve specifické imunitní reakci. Epitel vystýlající sliznici nosní dutiny je značně rezistentní vůči bakteriální infekci, ale snadněji podléhá virové infekci.
Při řešení tohoto problému jsou vhodnou alternativou ke sprejům solné roztoky. K odstranění otoků a zduření nosní sliznice je vhodné použít hypertonické roztoky minerálních solí, které mají na základě svých fyzikálních vlastností schopnost odstraňovat otok a zduření nosní sliznice, čímž uvolňují horní cesty dýchací a odbourávají pálení nosní sliznice. Vzhledem k absenci farmakologicky účinné látky jsou vhodné i pro dlouhodobější používání. Tyto roztoky jsou někdy obohacené jinými prvky, jako je měď, mangan nebo aloe vera, a jsou také doporučovanou alternativou při léčbě u těhotných žen a malých dětí.
Existují rovněž přípravky, které navíc obsahují pseudoefedrin, který zajistí splasknutí nosní dutiny a uvolní tak ucpaný nos. Podstatné je, že tyto přípravky sice ulevují od projevů, ale neléčí ani podstatu, ani neurychlují uzdravení. Při užívaní těchto léků se vždy nejdřív poraďte s lékárníkem či lékařem. U některých pacientů tyto léky můžou spíše uškodit než ulevit.
Izotonické roztoky se používají zpravidla k prevenci, dokážou totiž zvlhčit a pročistit nosní sliznice. Takto posílená nosní sliznice se pak lépe vyrovnává s útoky virů vyvolávajících infekční onemocnění horních cest dýchacích.
Celkově pak platí pravidlo, že bychom měli zvýšit příjem tekutin, vitaminu C, B a zinku, který posílí imunitní systém. Dále můžeme léčbu podpořit bylinkami. Zázvorový kořen silně prohřívá, odhleňuje a má protizánětlivé účinky. Kdo preferuje alternativnější léčbu, může sáhnout po homeopatikách. Doporučuje se užívat přípravek Coryzalia, a to každou hodinu jednu tabletu. Dále lze užívat i Nux Vomica či Mercurius Solubilis 9CH – pět granulí každou hodinu.
Ve svém příspěvku RADY, JAK SE ZBAVIT SUCHÉ SLIZNICE NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Novotná.
Dobrý den, je mi 52 let a trpím se suchou nosní sliznici a sucho v krku.. je to nepříjemné ,proto bych chtěla poradit jak by se to dalo vyléčit..podotknout musím,že v dřívějších dobách jsem hodně používala nosní spreje..v současnosti jen zřídka, ale nosní sliznice mám suché a špatně se dýchá.
Děkuji předem za vaši odpověď.
J.Novotna
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nosní polypy se mohou nějaký čas vyskytovat jako absolutně bezpříznakové. Problém však nastává, když dorostou do takové velikosti, že uzavírají průchody mezi nosní dutinou a vedlejšími dutinami, nebo když dokonce ucpou samotné vývodné cesty – nosní průduchy. To samozřejmě vede k tomu, že se nemocnému špatně dýchá, což může vyvolat nepříjemnou nervozitu, nebo dokonce strach z udušení. Samozřejmě že lze dýchat ještě ústy, ale představte si, že byste pořád chodili s pootevřenou pusou – právě kvůli tomu jsou nosní polypy velmi obtěžující ze společenského hlediska – a v noci se opakovaně budili s vyprahlými ústy. Se sníženou nosní průchodností jde ruku v ruce i pokles čichových funkcí, takže pacient může pociťovat částečnou či úplnou ztrátu čichu. Dalším typickým příznakem je permanentní rýma, nejdříve spíše vodnatá, později hlenovitá či hnisavá. Současně se mohou objevit i bolesti hlavy či nepříjemné pocity tlaku v obličeji. V extrémním případě mohou nosní polypy vyčnívat ven z nosní dutiny, což pochopitelně znamená velký kosmetický problém.
Pokud obvodní lékař zjistí podezření na nosní polypy, budete odesláni na ORL (ušní-nosní-krční), kde již lékař provede jednoduché vyšetření nosním zrcátkem, takzvanou přední rinoskopii. V zrcátku lékař nosní polypy zřetelně vidí a může je tak snadno diagnostikovat. Při opakovaném výskytu nosních polypů, nebo pokud je nutné zjistit jejich přesný rozsah v dutině nosní, provádí se ještě rentgenové vyšetření a zobrazení nosních dutin pomocí CT (počítačové tomografie). Zpravidla ale již při prvním pohledu zrcátkem do nosu lékař zjistí, v jakém stadiu se nemoc nachází.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,přítel už od června 2017 má problém s jedním zubem.Zubař mu vyčistil kanálky,nějakou dobu měl vždy hojivou provizorní výplň ale stejně vždy se dostavila bolest,otok a vše se opakovalo.V prosinci už pan doktor zub zaplnil bílou plombou a v lednu zase problém.Plomba se odvrtala,dostal antibiotika.Ted v únoru má zase další antibiotika,otok tváře i oka.Poradi někdo co dělat?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Něco podobného mám. Zánět dutiny čelistní dutiny. Jít na ORL, udělat ČT dutiny a antibiotika. RTG nemusí zánět ukázat. To se stalo mě.
Při punkci lékař prorazí kost poblíž dutiny, vypláchne dutinu sterilní tekutinou, což většinou stačí k tomu, aby se pacient skutečně hojně vysmrkal (obvykle v předklonu do nastavené lékařské misky). Bohužel je někdy potřeba zákrok opakovat, a to třeba několik dní po sobě. Někteří lékaři umrtvují místo zákroku nikoli tamponky, ale injekcemi, které jsou samy o sobě dost bolestivé, proto je dobré se předem zeptat na zvolený postup.
K punkci se většinou přistupuje u akutně se rozvíjejících potíží, kdy dutiny a jejich okolí citelně bolí, pacient mívá horečku, rýmu a celkově mu není dobře a kdy rentgen potvrdí rozsáhlý zánět zejména v největší čelistní dutině. Na zanesené dutiny ukazuje také huhňání. Někdy je však punkce rovněž řešením v případě chronických potíží nebo tehdy, když konzervativní léčba nezabere. Ta spočívá v podávání silných celkových antibiotik, která jsou u rýmy s bolestivým zánětem dutin namístě. Pacient kromě toho musí pravidelně nos vykapávat a měl by i inhalovat.
Pokud je punkce dutin správně provedena, tak nebolí. Je zde jen nepříjemný tupý pocit. Punkce se provádí v lokální anestezii.
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Sokolová.
Nevybavuji si, jestli se nějak říká punkční jehle na punkci dutin. Potřebuji do křížovky -
na 5 písmen.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
Nosní polypy vznikají vychlípnutím sliznice vedlejších nosních dutin do nosní dutiny. Nezasvěcený člověk by toto onemocnění mohl označit za takřka kosmetickou vadu, nemocné však umí nepříjemně potrápit. Polypy ucpávají nosní průduchy, nemocní tedy obvykle nemohou (nebo jen s obtížemi) dýchat nosem.
Nosní polypy se projevují zhoršenou nosní průchodností (pacientovi se špatně dýchá nosem). I když si je každý vědom možnosti dýchání ústy jako náhrady dýchání nosem, i tak vede u někoho znemožnění nosního dýchání k jakési nervozitě až panické hrůze z udušení. Ucpání nosních cest se může chvílemi zhoršovat či zlepšovat – použitím různých nosních kapek. Vzhledem ke zhoršenému příjmu vzduchu, tedy i kyslíku, pacienti často trpí bolestmi hlavy. Někdy popisují pocit tlaku v obličeji. Dalším nepříjemným příznakem je částečné či úplné vyřazení čichu. Pacienty trápí takřka permanentní rýma (vodnatá, později hnisavá – zelená). Polypy se obyčejně objevují na obou stranách nosní přepážky – v pravé i levé nosní dírce – často však nerovnoměrně. Typickým projevem onemocnění je probouzení se kvůli nepříjemně vyschlým ústům – pacient se potřebuje napít. Nepříjemným – i esteticky – projevem polypů je jejich vynoření z dutiny nosní nosními dírkami (toto se stává při pokročilých stadiích).
Ačkoli nosní polypy byly jako nemoc objeveny už ve starověkém Egyptě, vědci ani po staletích bádání neví, co je přesnou příčinou jejich vzniku. Výskyt nosních polypů je nejčastěji dáván do souvislostí s alergiemi a s nimi spojenými rýmami, které mají na svědomí chronický zánět nosní sliznice. Dlouhodobě zanícená sliznice uvnitř nosu je zduřelá, zbytnělá a postupně se na ní vytvářejí výběžky či výchlipky – právě ony nosní polypy. Polypy bývají většinou mnohočetné a při vyšetření je lékař objeví na obou stranách nosní dutiny. Zvýšené riziko nosních polypů je také u pacientů s cystickou fibrózou, u dětí s bronchiálním astmatem či s poruchou pohyblivosti řasinek a u lidí, kteří jsou citliví na některé léky, například Aspirin nebo Ibalgin. Celkově nosní polypy trápí až 4 % populace, což není zanedbatelné množství. Pokud se chceme nosním polypům ubránit, měli bychom včas a efektivně léčit jakékoli záněty horních cest dýchacích, včetně klasické rýmy, abychom nosní sliznici co nejméně zatěžovali.
V naší poradně s názvem ALERGIE NA PEŘÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli k příznakům na peřové povlečení patří napřiklad pocení na hrudi, těžké dýchání a sucho v nosní dutině. Nikdy přrdtím jsem takové stavy nepocítila, než jsme si pořídily tyto peřiny, ale každou noc se mi to nestáva jen kromě vysušené nosní dutin. Děkuji předem za odpověd... Kristýna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pocení na hrudi není přímým následkem alergie na peří, ale spíše souvisí s akumulační schopností peří, které zadržuje teplo. Ostatní projevy, které popisujete mohou skutečně souviset s alergií na peří.
Vedlejší nosní dutiny neboli sinusy jsou vzduchem naplněné dutiny v lebečních kostech, které jsou propojené s nosní dutinou. Při otoku nosní sliznice snadno dojde k uzavření dutin, v nichž může vzplanout bakteriální infekce, čímž vzniká zánět dutin zvaný sinusitida. Akutní sinusitida je bolestivé onemocnění provázené horečkou a celkovými příznaky infekce.
K zánětu dutin dochází nejčastěji přestupem infekce z dutiny nosní, tedy při rýmě (rhinitida). Dále mohou vznikat při zánětu zubního lůžka, takto se mohou infikovat dutiny horní čelisti, které leží v bezprostřední blízkosti kořenů horních předních zubů (špičáky, třenové zuby, 1. stoličky). K tomu dochází například při neléčeném zubním kazu. Kost mezi kořenem a vlastní dutinou je zde velice tenká a zánět tudy snadno prostoupí. Tyto infekce mohou mít velice prudký průběh s bolestmi, vysokou teplotou a otoky obličeje. Speciální formou jsou takzvané letní sinusitidy, které vznikají typicky při vodních radovánkách především u dětí. Jde o to, že pokud se ve vodě udělá stojka nebo kotrmelec, hrozí riziko, že se voda dostane nosem do dutin. Tyto infekce bývají charakteristické po koupání v bazénech nebo přírodních koupalištích a mívají velmi prudký průběh, který se vyznačuje jako bolest dutin na čele nebo zánět nosních dutin bez rýmy.
Ke vzniku sinusitid dochází také často ve spojitosti s alergiemi. Vzácnější je postižení dutin při zánětu jinde v těle, kdy se patogen může do dutin dostat krevní cestou a sinusitida je pak komplikací původního onemocnění.
Zánět dutin doprovází tlak nebo bolesti hlavy v čele, pod očima, v dutinách; dále pocit plnosti ve tváři; bolest, která se zhoršuje při předklonu; citlivost krajiny nad dutinami; obtížné dýchání nosem. Sinusitida se také projevuje větším množstvím hlenu či hlenohnisu na stěně hltanu, žlutohnědou sekrecí z nosu, bolestí zubů a zvýšenou teplotou.
Ve svém příspěvku NOSNÍ POLYPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eleanora.
Ahojky. Mám nosní polypy, nemám ani čich a doktorka mi doporučila jít na operaci...dá se to vyřešit i jinak?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
Ano lze. Aplikace par kapek vitaminu E do kazde nosni dirky kazdy vecer prinasi zmenseni polypu jiz za par dni. Lze ho koupit primo tekuty s kapatkem, nebo lze v nouzi nariznout a vytlacit obsah tobolky vitaminu E primo do nosu, vzdy v leze. Je pomerne jedno, zda je to vitamin E 200 nebo 400.
Punkce u dětí se provádí nejdříve ve třech letech v celkové anestezii. Pokud je zákrok proveden správně, je nebolestivý. Pokud je nález hnisu potvrzen, většinou se punkce opakuje po dvou dnech a dále se až do zlepšení lokálního nálezu u dětí minimalizuje.
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Průběh
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida je vlastně zanícení sliznice výběžků z dutiny nosní – vedlejších dutin nosních. Může jít o dutiny čelistní, čichové, čelní či klínové, přičemž potíže se mohou vyvinout jak na jedné straně, tak na obou. Tento zánět může být indikací k punkci dutin.
Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových tamponcích roztok, který nos znecitliví. Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou. Čelistní dutinu vypláchne. Vy na vlastní oči uvidíte, co je možné si v dutinách nastřádat. Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik.
Nosní polypy se projevují zhoršenou nosní průchodností (pacientovi se špatně dýchá nosem). I když si je každý vědom možnosti dýchání ústy jako náhrady dýchání nosem, i tak vede u někoho znemožnění nosního dýchání k jakési nervozitě až panické hrůze z udušení. Ucpání nosních cest se může chvílemi zhoršovat či zlepšovat – použitím různých nosních kapek. Vzhledem ke zhoršenému příjmu vzduchu, tedy i kyslíku, trpí pacienti často bolestmi hlavy. Někdy popisují pocit tlaku v obličeji. Dalším nepříjemným příznakem je částečné či úplné vyřazení čichu. Pacienty trápí takřka permanentní rýma (vodnatá, později hnisavá – „zelená“). Polypy se obyčejně objevují na obou stranách nosní přepážky – v pravé i levé nosní dírce – často však nerovnoměrně. Typickým projevem tohoto onemocnění je časté probouzení kvůli nepříjemně vyschlým ústům – pacient se potřebuje napít. Nepříjemným – i esteticky – projevem polypů je jejich vynoření z dutiny nosní nosními dírkami (toto se stává v pokročilých stadiích).
Wikipedie uvádí, že nos (lat. nasus, řec. rhīs) je nepárový lidský smyslový orgán, který zajišťuje jeden z pěti lidských smyslů, a to čich (olfaktorika). Při dýchání také slouží k ohřívání a zvlhčování vzduchu vstupujícího do průdušnice a dále do plic. Začíná kořenem nosu a končí oblastí nosních dírek, označovaných také jako nozdry (spíše u zvířat) nebo chřípí (spíše u člověka, knižně).
Typický epitel nosní sliznice je víceřadý s řasinkami. Sliznice vystýlá nosní dutiny, paranasální dutiny (tam je tenčí a obsahuje méně žlázek), průdušnici, průdušky i průdušinky. Řasinky kmitají směrem ven a pomáhají čistit dýchací cesty od prachu a jiných nečistot.[1]
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidského těla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidského těla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahřátým cytostatickým roztokem je praxí stanoven cca na 90 minut. (Více informací na www.surgicaloncology.com nebo www.peritonectomy.com)
Zařízení pro laváž zajišťuje sterilní recirkulaci roztoku požadovaným průtokem, udržuje teplotu recirkulovaného roztoku v břišní dutině na teplotě blízké 43 °C, filtraci roztoku od koagul eventuálně od ostatních malých částeček tukových a jiných tkání. Bezpečnost je zajištěna monitorováním jednotlivých parametrů nezávislými měřicími systémy. Speciální sterilní lavážní sety jsou propojeny hermeticky a zajišťují pomocí přístroje recirkulaci cytostatického roztoku z přístroje do pacienta a zpět.
Spinocelulární karcinom dutiny ústní patří k poměrně široké skupině dlaždicobuněčných nádorů v oblasti hlavy a krku (head and neck squamous cell carcinoma – HNSCC). Ústní dutina obsahuje přední 2/3 jazyka, spodinu ústní, tvářové sliznice, zubní lůžka, tvrdé patro a oblast směrem dozadu za zuby moudrosti. Výskyt v této lokalizaci se zvyšuje po 40. roce, se zvýšeným výskytem kolem 60. roku věku. Mezi hlavní faktory patří kouření, alkohol, nedostatečná ústní hygiena a dlouhodobé dráždění dutiny ústní vadným chrupem.
Příznaky
V časných stadiích je spinocelulární karcinom dutiny ústní bez příznaků. V dalším průběhu je nejčastějším projevem bolest, dále se mohou objevit polykací obtíže a ztížená mluva. U 40 % nemocných jsou v době diagnózy postiženy také lymfatické uzliny, mohou být zduřelé čili zvětšené, a to na krku, pod dolní čelistí a pod ušima.
Léčba je chirurgická nebo pomocí ozařování. V pokročilých fázích se využívá i kombinace těchto metod. Pokud jsou postiženy i uzliny, vyoperují se nebo ozáří také, podle toho, jakou lékaři zvolili taktiku na primární nádor. Nezbytnou součástí léčby je rovněž tišení bolesti, která bývá u rakoviny jazyka značně nepříjemná a zatěžující.
Prognóza
Průběh nemoci a šance na vyléčení jsou u rakoviny dutiny ústní horší. Může za to počáteční bezpříznakové stadium, kdy pacient nepřijde k lékaři, protože ještě nemá žádné potíže. A mnohé alkoholiky, kteří mohou být například bezdomovci, nepřivedou často k lékaři ani již začínající známky nemoci. Šance na vyléčení se pak značně snižují.
Obecně platí, že předcházet rakovině dutiny ústní můžete pomocí pravidelných preventivních prohlídek u zubního lékaře, který včas odhalí případné změny v ústech.
