Zajímá vás téma PUNKCE TEKUTINY Z BŘIŠNÍ DUTINY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Dutina břišní je největší tělní dutinou. Zabírá prostor tvořený zevním ohraničením břicha i části hrudníku a obsahuje vnitřní orgány, souhrnně označované jako útroby. Od hrudní dutiny je oddělena bránicí, plynule pak přechází v dutinu pánevní (formálně hranici tvoří pánevní vchod). Dutina břišní bývá častým místem vnitřních úrazů při nárazech a je možné do ní zcela vykrvácet.
Punkcedutiny břišní
Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Horáčková.
Jakým vyšetřením se pozná voda na plicích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pleurální výpotek, někdy označovaný jako „voda na plicích“, je nahromadění přebytečné tekutiny mezi vrstvami pleury mimo plíce.
Voda na plicích nemusí mít žádné příznaky a často se zjistí až z rentgenového snímku. U některých pacientů ale byly hlášeny příznaky jako bolest na hrudi, suchý, neproduktivní kašel, dušnost nebo obtížné, namáhavé dýchání, ortopnoe (neschopnost snadno dýchat, pokud osoba nesedí vzpřímeně nebo nestojí vzpřímeně).
Jak se diagnostikuje pleurální výpotek?
Mezi testy, které se nejčastěji používají k diagnostice a hodnocení pleurálního výpotku, patří:
- Rentgen hrudníku,
- Počítačová tomografie (CT) skenování hrudníku,
- Ultrazvuk hrudníku,
- Thoracentéza (jehla zasunutá mezi žebra pro získání biopsie nebo vzorku tekutiny),
- Analýza pleurální tekutiny (vyšetření tekutiny odebrané z pleurálního prostoru).
Pokud pleurální výpotek zůstal nediagnostikován navzdory předchozím, méně invazivním testům, lze provést torakoskopii. Torakoskopie je minimálně invazivní technika, při které se využívá malé kamerky zasunuté do pleurálního prostoru. Provádí se v celkové anestezii. Tato metoda umožňuje nejen vizuální hodnocení pohrudnice, ale často umožní i léčebný zásah.
Při punkci lékař prorazí kost poblíž dutiny, vypláchne dutinu sterilní tekutinou, což většinou stačí k tomu, aby se pacient skutečně hojně vysmrkal (obvykle v předklonu do nastavené lékařské misky). Bohužel je někdy potřeba zákrok opakovat, a to třeba několik dní po sobě. Někteří lékaři umrtvují místo zákroku nikoli tamponky, ale injekcemi, které jsou samy o sobě dost bolestivé, proto je dobré se předem zeptat na zvolený postup.
K punkci se většinou přistupuje u akutně se rozvíjejících potíží, kdy dutiny a jejich okolí citelně bolí, pacient mívá horečku, rýmu a celkově mu není dobře a kdy rentgen potvrdí rozsáhlý zánět zejména v největší čelistní dutině. Na zanesené dutiny ukazuje také huhňání. Někdy je však punkce rovněž řešením v případě chronických potíží nebo tehdy, když konzervativní léčba nezabere. Ta spočívá v podávání silných celkových antibiotik, která jsou u rýmy s bolestivým zánětem dutin namístě. Pacient kromě toho musí pravidelně nos vykapávat a měl by i inhalovat.
Pokud je punkce dutin správně provedena, tak nebolí. Je zde jen nepříjemný tupý pocit. Punkce se provádí v lokální anestezii.
Ve svém příspěvku ZKUŠENOSTI S PUNKCÍ ČELISTNÍCH DUTIN 2018 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Klej.
ZÍTRA 7.8 2018 mě čeká punkce čelistních dutin,oddalovala jsem to ale z nosu mi stále nic neteče a RTG ukazoval plné dutiny...nepomohly ani antibiotika...snad to zvládnu...strach mám ale pořádný...:o( nejsem schopná nic doma udělat..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kejšmídová.
dnes mě byla udělána punkce čelistních dutin,chci jen říci , aby ten, koho tento zákrok čeká se nebál,paní doktorka mi nosní dírku vytříkala sprejem,který během chvilky zabral a pak jsem jen slyšela křupnuti...čekala jsem pořád na tu strašnoou bolest o které jsem slyšela..ale ta se nedostavila..četla jsem , že pokud lékař na ORL je zkušený , že punkce nebolí a já měla štěstí na opravdu dobrou a zkušenou paní doktorku od které punkce opravdu nebolela....:o)
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidského těla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidského těla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahř
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,přítel už od června 2017 má problém s jedním zubem.Zubař mu vyčistil kanálky,nějakou dobu měl vždy hojivou provizorní výplň ale stejně vždy se dostavila bolest,otok a vše se opakovalo.V prosinci už pan doktor zub zaplnil bílou plombou a v lednu zase problém.Plomba se odvrtala,dostal antibiotika.Ted v únoru má zase další antibiotika,otok tváře i oka.Poradi někdo co dělat?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Něco podobného mám. Zánět dutiny čelistní dutiny. Jít na ORL, udělat ČT dutiny a antibiotika. RTG nemusí zánět ukázat. To se stalo mě.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
V naší poradně s názvem LÉČBA SINUSITIDY PUNKCE DUTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Sokolová.
Nevybavuji si, jestli se nějak říká punkční jehle na punkci dutin. Potřebuji do křížovky -
na 5 písmen.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Běžně se k označení punkční jehly používá název trokar. Potřebujete-li název na pět, pak zkuste název chiba. Chiba jehla je nově používaný nástroj délky 15 až 20 cm, vnitřního průměru od 0,5 mm. Chiba jehla je jemná a ohebná a při provádění punkce minimalizuje riziko poranění okolních struktur.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
Hromadění krve v portální žíle: Portální žíla je velmi důležitá, vzniká spojením žil vedoucích krev ze sleziny a střev do jater. V játrech se portální žíla rozpadá na malé žilky – živiny i toxické produkty ze střev se v nich dostanou do blízkého kontaktu s jaterními buňkami, které detoxikují škodliviny a zpracovávají živiny. Následně je krev pomocí jaterních žil vyvedena do dolní duté žíly, která teče do pravé poloviny srdce. Existuje řada chorobných stavů, při nichž se krev v portální žíle hromadí pod tlakem (takzvaná portální hypertenze). Obvykle je důvodem narušení toku krve překážkou nebo špatnou pumpovací funkcí srdce. Hromadící se krev se může následně začít filtrovat z portální žíly do dutiny břišní a ascites je na světě. Nejčastějšími důvody portální hypertenze jsou:
cirhóza jater – cirhotická jaterní tkáň klade odpor tekoucí krvi a ta se hromadí v portální žíle;
srdeční selhání – selhává-li pravá polovina srdce, začne se před ní hromadit krev, což může vést k městnání krve v dolní duté žíle, v jaterní tkáni (kongesce jater) a nakonec i v portální žíle;
útlak nádorem – nádory nacházející se v blízkosti portální žíly mohou způsobit její útlak, může jít například o nádory jater, nádory slinivky, nádory žlučníku nebo nádory žlučových cest;
trombóza portální žíly – vznik krevní sraženiny (trombu) v portální žíle vytvoří překážku pro proudění krve a může vést ke vzniku přetlaku;
Budd-Chiariho syndrom – jde o velice vzácnou příčinu vzniku portální hypertenze, jedná se o uzávěr jaterních žil, které odvádějí krev do dolní duté žíly; medikové ho dobře znají z fakulty, ve skutečnosti je jeho výskyt asi jedna ku milionu.
Nádorová onemocnění dutiny břišní: Nádory v blízkém kontaktu s dutinou břišní do ní mohou začít sekretovat tekutinu. Typické je to u žen s rakovinou vaječníku, ostatní nádory orgánů dutiny břišní mohou mít stejný efekt.
Záněty dutiny břišní: Záněty dutiny břišní mohou být opět spojené s tvorbou vody v břiše. Aby byl ascites patrný, muselo by se jednat o rozsáhlé záněty, jako je například difuzní zánět pobřišnice.
Nedostatek bílkovin: Bílkoviny udržují krevní tekutinu v cévách pomocí onkotického tlaku. Je-li bílkovin nedostatek, vede to k prosakování krevní tekutiny mimo cévy a následkem jsou otoky včetně vzniku ascitu. Snížení hladiny bílkovin v krvi nalézáme u podvýživy (nafouklá břicha afrických dětí jsou ve skutečnosti plná vody) nebo u ztrát bílkovin (například ztráty bílkovin do moči u nefrotického syndromu).
Komplikace akutní pankreatitidy: Relativně vzácnou komplikací akutního zánětu slinivky může být vznik zánětlivých píštělí (kanálků), jimiž se do dutiny břišní dostane pankreatická šťáva obsahující řadu trávicích enzymů. V takovém případě je v ascitu vysoká hladina amylázy. Stav je nebezpečný, protože aktivované enzymy mohou pobřišnici začít doslova trávit zevnitř.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Je třeba jíst pravidelně. Delší hladovění má negativní vliv na metabolismus kyseliny močové a tím i na onemocnění. V nízkocholesterolové dietě je hodně vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilné výrobky). Nepoužívají se volné živočišné tuky (např
Účinnost a bezpečnost přípravku Xarelto byla hodnocena v kombinaci s protidestičkovými látkami aspirinem a klopidogrelem/tiklopidinem. Léčba v kombinaci s jinými protidestičkovými látkami, například prasugrelem nebo tikagrelorem, nebyla studována a nedoporučuje se.
V průběhu léčby se doporučuje pacienta klinicky sledovat v souladu s praxí běžnou při podávání antikoagulační léčby.
Riziko krvácení
Jako v případě jiných antikoagulancií, u pacientů užívajících přípravek Xarelto mají být pečlivě sledovány známky krvácení. Doporučuje se opatrnost při použití přípravku v případě zvýšeného rizika krvácení. Pokud se objeví závažné krvácení, podávání přípravku Xarelto je třeba přerušit.
V klinických studiích bylo během dlouhodobé léčby rivaroxabanem podávaným spolu s monoterapií nebo duální protidestičkovou léčbou častěji pozorováno slizniční krvácení (to je epistaxe, gingivální, gastrointestinální, genitourinární krvácení) a anémie. Proto kromě adekvátního klinického sledování, pokud je to vhodné, může být laboratorní vyšetření hemoglobinu/hematokritu přínosem pro detekci okultního krvácení.
U několika podskupin pacientů (podrobně uvedených dále) hrozí zvýšené riziko krvácení. Proto při použití přípravku Xarelto spolu s dvojkombinační léčbou antiagregancii u pacientů se známým zvýšeným rizikem krvácení je třeba zvažovat zvýšené riziko krvácení oproti přínosům léčby v prevenci aterotrombotických příhod. Tyto pacienty je navíc třeba pečlivě sledovat, zda se po zahájení léčby neobjeví známky a příznaky krvácivých komplikací a anémie.
Při jakémkoli nevysvětlitelném poklesu hladin hemoglobinu nebo krevního tlaku je třeba hledat místo krvácení.
Přestože léčba rivaroxabanem nevyžaduje rutinní monitorování expozice, hladiny rivaroxabanu měřené kalibrovanou kvantitativní analýzou anti-faktoru Xa mohou být užitečné ve výjimečných situacích, kdy znalost expozice rivaroxabanu může pomoci při klinickém rozhodování, například při předávkování nebo při urgentních chirurgických zákrocích.
Ledvinová nedostatečnost
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) mohou být plazmatické hladiny rivaroxabanu významně zvýšeny (v průměru 1,6násobně), což může vést ke zvýšenému riziku krvácení. Přípravek Xarelto musí být u pacientů s clearancí kreatininu 15–29 ml/min užíván s opatrností. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu < 15 ml/. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–49 ml/min), kteří současně užívají jiné léčivé přípravky zvyšující koncentraci rivaroxabanu v plazmě, musí být přípravek Xarelto používán s opatrností.
V naší poradně s názvem SEDMIDENNÍ DETOXIKAČNÍ PLÁN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, mohu poprosit o plán 7denni detoxikace. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Plán na první den
První den detoxikačního plánu začíná očistou střev. Lze použít například projímadlo Glauberovu sůl (epsomská sůl). Přidejte dvě až čtyři čajové lžičky soli (10 až 20 gramů) do 250 mililitrů vody. Může chvíli trvat, než se všechny krystaly rozpustí. Ale nečekejte příliš dlouho.
Sůl chutná velmi hořce. Chcete-li to zmírnit, stačí přidat trochu citronové šťávy. Poté slanou vodu po malých doušcích všechnu vypijte. Je také dobré mít připravenou sklenici vody k následnému vypláchnutí úst. Účinky se obvykle dostaví za hodinu, někdy až za tři. Připravte se, že následující hodiny strávíte převážně na WC, a proto si na to zvolte vhodný den, kdy budete moct být doma.
Mimo této slané vody v prvním dni nic jiného nejezte ani nepijte. Nepropadejte pocitu trýznění, bavte se tím a dělejte lenošivé zábavné činnosti.
Druhý den
Nejdůležitější věcí pro druhý den, jsou tekutiny. Tekutiny je důležité doplňovat i mimo tento režim, ale po prvním detoxikačním dni je to zcela zásadní. Během celého druhého vypijte tři litry neperlivé vody a neslazených bylinkových čajů.
Druhý den je na jídelníčku i zelenina a žďabet ovoce. Zelenina se podává syrová, vařená nebo ve formě polévek a smoothies. Ovoce je v tento den povoleno jen v miniaturním množství, protože obsahuje fruktózu.
Třetí den
Třetí den našeho 7denního detoxikačního plánu patří vyvážené zásadité stravě. Polovinu talíře bude tvořit zásodotvorná zelenina. K tomu přidejte dostatek bílkovin (20 až 35 gramů čisté bílkoviny na hlavní jídlo) v podobě ryb a ořechů. Ryby připravujte v troubě nebo na kontaktním grilu.
Během dne vytvořte tři talíře, které postupně zkonzumujte. mezi hlavními jídly si dejte malý kousek vhodného ovoce. Dodržujte pitný režim z druhého dne.
4. až 7. den
Čtvrtý den se tělo již dostatečně zotavilo z očisty střev. Od čtvrtého dne v našem plánu přibyde dostatek pohybu. Věnujte v každém dalším dni 60 minut lehkému až středně těžkému cvičení. Ideální je zejména jóga, kdy cvičení nejen zpevní tělo, ale pomůže i vypnout a uvolnit se. Ve čtvrtém dni a ve všech dalších konzumujte jídlo podle předpisů z třetího dne a dodržujte pitný režim ze druhého dne.
Bližší informace včetně jídelníčku zjistíte v našem článku plán detoxikace na 7 dní: https://www.ceskaordinace.c…
Punkce u dětí se provádí nejdříve ve třech letech v celkové anestezii. Pokud je zákrok proveden správně, je nebolestivý. Pokud je nález hnisu potvrzen, většinou se punkce opakuje po dvou dnech a dále se až do zlepšení lokálního nálezu u dětí minimalizuje.
Ve svém příspěvku ZVÝŠENÉ BÍLÉ KRVINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Stoklasová.
Od března chodím k obvodní lékařce na kontrolní odběry krve,protože leukocity mi pořád drží hodnotu 10,někdy 11 i 14 jsem měla.Tento měsíc opět hodnota něco přes 10,tak si mě paní doktorka opět pozvala na odběr za měsíc.Je možno,po tak dlouhé době na nic nepřijít proč?Dnes jsem jí popsala,že má únava je čím dál horší.Když mám volno dokáží prospat i 17 hodin,pokud né,tělo mě nutí spát,jsem prostě grogy.Před rokem mi dělali přepážku a čistili dutiny v čele.Od té doby,pokud vykonávám činnost hlavou dolu,mi vyhrkne nějaká tekutina,tak normálně přes rty až na bradu.Když je to dlouho,tekutiny je víc štípe mě nad posledním obratlem v hlavě,štípe mě kloub palce u pravé ruky.Byla jsem na vyšetření mozkoviční mok to není.Hlava mě bolí častěji a častěji,jde to přes spánky do očí a pak se nemůžu dočkat,až dojedu z práce domú a spím a spím.Nemám energii a mám pocit,že vše stojí za starou bačkoru.Nebyla jsem taková,měla jsem energii,chuť pořád něco dělat a podnikat a teď myslím jen na to,jak si zdřímnout.Má to souvislost s těma bílýma krvinkama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Průběh
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
V naší poradně s názvem UNIKÁNÍ TEKUTINY ...... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Poslední dobou,unikání tekutiny z řitního otvoru,nevím co je příčinou.
Ke kterému lékaři /obvoďákovi/ ? On doporučí další vyšetření ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte-li dobré vztahy se svým praktickým lékařem, tak to můžete probrat s ním. Musíte počítat s tím, že vám tento lékař bude muset prohlédnout váš konečník. Pokud chcete jít rovnou ke specialistovi, tak se objednejte na gastroenterologii. Tam mají speciální přístroje na vyšetření konečníku a výhodou je, že mají zkušenosti s podobnými problémy.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji Vam za odpoveď.
Včera jsem byla opět na kontrole na ORL a tekutinu tam stale mam.Myslíte že bych si mohla okolí ucha nahřívat Soluxem?Pomohlo by to k uvolnění?Cítím že mam v dutinách stale rymu i když smrkat nejde..musim ji tzv.tahat do krku.Kloktam solný roztok a přitom mi v uchu lupe.Lekar mi ale nedoporučil nahřívat nad párou a na ten Solux jsem se nezeptala.uz dělam všechno možné...děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nahřívání ucha, ale i dutin, infračerveným zářením bude ku prospěchu, protože zrychlí krevní oběh v nahřívané oblasti a to povede k rychlejší absorpci tekutiny ze středního ucha a z dutin. Na lepší odhlenění můžete použít ACC Long podle návodu. Tento přípravek rozpouští hleny nejen v plicích, ale i v dutinách a také ve středním uchu, což by mohlo pomoci v odvodu zadržované tekutiny ve středním uchu. Nyní je venku zima, proto pečlivě chraňte uši a krk před nachlazením. Často žvýkejte a občas si profoukněte nos a to tak, že zavřete ústa, nos si podržíte prsty zacpaný a mírně zatlačíte vydechovaný vzduch. Buďte trpělivá, časem to všechno přejde.
Voda na plicích se projevuje ztíženým dýcháním, dušností a kašlem. Může se vyskytovat bolest na hrudi, která je vázaná na dýchání a zhoršuje se při nádechu a při kašli, na rozdíl od bolesti infarktové, která je stálá. Každý výskyt vody na plicích je potřeba odstranit, a to nejen z důvodů léčebných, ale také jako prevence případných komplikací. Tekutina produkovaná u některých zánětů obsahuje bílkovinu fibrin, která působí jako lepidlo a vytváří srůsty mezi poplicnicí a pohrudnicí, což je příčinou přetrvávajících dechových obtíží i po vyléčení zánětu. Výpotek by měl být podroben rozboru, který umožní určit jeho původ.
Typy výpotků:
Kardiální hydrotorax – je nahromadění tekutiny s nízkým obsahem bílkovin (takzvaný transsudát) u nemocného se známkami srdečního selhávání (rozšířené srdce, rozšířené krční žíly). Po nasazení léčby k posílení srdce a pro zvýšené močení (kardiotonicko-diuretická terapie) dochází ke zmenšování hydrotoraxu a zlepšení stavu srdeční činnosti.
Parapneumonický výpotek – je zánětlivý výpotek (exsudát) provázející zánět plic (pneumonii), plicní hlízu (absces = nahromadění hnisu v místě těžkého zánětu plic) či bronchiektázii (rozšíření průdušek). Běžně se o takovém zánětu hovoří jako o pleuritidě. Pokud je stav obranyschopnosti nemocných snížen nebo není takový výpotek adekvátně léčen, může se postupně měnit v hnis v pohrudniční dutině (empyém). V cytologickém obraze u tohoto typu výpotku převažují částečně nebo zcela rozpadlé bílé krvinky. V některých případech je vhodná hrudní drenáž (zavedení drénu do pohrudniční dutiny) a trvalé odsávání výpotku.
Tuberkulózní výpotek – je výpotek, který komplikuje plicní tuberkulózu nebo je jejím jediným příznakem. V některých případech se z pohrudničního výpotku nebo z biopsie pohrudnice vykultivuje (na laboratorních půdách vyroste) Mycobacterium tuberculosis (MTB), původce tuberkulózy, nebo v něm jsou mykobakterie prokázány mikroskopickým vyšetřením. V častějších případech lze stanovit, že se jedná o tuberkulózní výpotek, až po vyloučení jiných příčin „vody na plicích“. Při vyšetření tekutiny se v něm nalézají především lymfocyty. K diagnóze přispívá kožní tuberkulinový test (Mx), který je pozitivní, a krevní imunologický test Quantiferon TB Gold (zjištění produkce gama-interferonu), který bývá také pozitivní.
Maligní, nádorový výpotek – je výpotek, který provází maligní (zhoubné) onemocnění a jsou v něm prokázány maligní (zhoubné nádorové) buňky, nebo je maligní tkáň nalezena ve vzorku odebrané tkáně (biopsii) z nástěnné pleury, případně je prokázána při torakoskopii (chirurgická vyšetřovací metoda, při níž je do pohrudničního prostoru za
V naší poradně s názvem BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU,ČERVENÉ TEČKY A HRBOLKY V ZADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcián.
Dobrý den, víte začínám mít strach,že by to mohla být rakovina dutiny ústní,nebo jazyka,jelikož mě pořád bolí v krku a jsem pořád nachlazen a ten červený bolák na špičce je viditelnější. Vzadu na straně se mi dělají nějáké vředy,nebo tak něco a jsou vidět na jazyku fialové žíly čím dál víc. Často vysmrkávám krvavý hlen. Na střední škole jsou kouřil a pak i práci,ale pak jsem přestal. No a víte ústní hygienu jsem zanedbával dlouhodobě kvůli pocitu na zvracení ze zubní pasty, takže 27.Února jdu na zubní kliniku a uvidím jak dopadnu. Je možné,že by ejakulace vlastního sperma do úst se špatnou hygienou mohla vyvolat rakovinu ústní dutiny či jazyka?
Děkuji Vám za Váš čas a budu se těšit na odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ejakulace vlastního sperma do úst nevyvolá rakovinu ústní dutiny ani jazyka? Sperma je nositelem zárodku nového života a není pro lidský organismus nijak nebezpečné. Špatná ústní hygiena může vytvořit příhodné podmínky pro vznik různých bakteriálních nákaz, které později mohou vést ke vzniku nádoru. Zkušený zubař rakovinu pozná, takže je opravdu dobře, že jdete na zubní. Tam vám všechno v ústech prohlédnou a přesně budete vědět na čem jste. Možná, že to bude jen obyčejná kandidóza jazyka, kterou jednoduše vyléčíte podle doporučení lékaře.
Břišní kýla, také kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo. Břišní kýly se vyskytují nejčastěji v oblasti jizev, kde je místo oslabené. Příznakem břišní kýly je měkké nebolestivé vyklenutí různé velikosti, závislé na velikosti defektu ve stěně břišní. Zde naleznete obrázky i fotografie (obrázek) pro představu, jak vypadá břišní kýla.
Příznaky kýly:
viditelné vyklenutí, které lze většinou tlakem opět zatlačit zpět do břicha;
pocit plnosti nebo tíhy v břiše;
při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše;
někdy nucení na zvracení
Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečný problém. Je-li léčba kýly oddalována, může dojít k takzvanému uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti. Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následná infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice a vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.
Kýlu tvoří:
kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených);
kýlní branka – defekt či oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven;
kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky všechny orgány dutin břišní.
Spinocelulární karcinom dutiny ústní patří k poměrně široké skupině dlaždicobuněčných nádorů v oblasti hlavy a krku (head and neck squamous cell carcinoma – HNSCC). Ústní dutina obsahuje přední 2/3 jazyka, spodinu ústní, tvářové sliznice, zubní lůžka, tvrdé patro a oblast směrem dozadu za zuby moudrosti. Výskyt v této lokalizaci se zvyšuje po 40. roce, se zvýšeným výskytem kolem 60. roku věku. Mezi hlavní faktory patří kouření, alkohol, nedostatečná ústní hygiena a dlouhodobé dráždění dutiny ústní vadným chrupem.
Příznaky
V časných stadiích je spinocelulární karcinom dutiny ústní bez příznaků. V dalším průběhu je nejčastějším projevem bolest, dále se mohou objevit polykací obtíže a ztížená mluva. U 40 % nemocných jsou v době diagnózy postiženy také lymfatické uzliny, mohou být zduřelé čili zvětšené, a to na krku, pod dolní čelistí a pod ušima.
Léčba je chirurgická nebo pomocí ozařování. V pokročilých fázích se využívá i kombinace těchto metod. Pokud jsou postiženy i uzliny, vyoperují se nebo ozáří také, podle toho, jakou lékaři zvolili taktiku na primární nádor. Nezbytnou součástí léčby je rovněž tišení bolesti, která bývá u rakoviny jazyka značně nepříjemná a zatěžující.
Prognóza
Průběh nemoci a šance na vyléčení jsou u rakoviny dutiny ústní horší. Může za to počáteční bezpříznakové stadium, kdy pacient nepřijde k lékaři, protože ještě nemá žádné potíže. A mnohé alkoholiky, kteří mohou být například bezdomovci, nepřivedou často k lékaři ani již začínající známky nemoci. Šance na vyléčení se pak značně snižují.
Obecně platí, že předcházet rakovině dutiny ústní můžete pomocí pravidelných preventivních prohlídek u zubního lékaře, který včas odhalí případné změny v ústech.
Ve svém příspěvku PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.
Delší doubu trpím pálením - štípáním dutiny ústní včetně rtů, dásně jsou příliš citlivé až bolestivé a je to čím dál horší.
Co by se na to dalo použít?
Vrozená kýla – Jak již název napovídá, tato kýla se u člověka objeví již krátce po narození a kromě nízké porodní váhy ji mohou způsobit i různé vývojové anomálie.
Získaná kýla – Tento druh kýly je ten, který si člověk může vyvolat kdykoliv za svého života ať už náhlou změnou váhy, tak i různými zdravotními problémy a změnami v dutině břišní.
Podle viditelnosti
Zevní kýla – Tato kýla je obvykle znatelná hned na první pohled, protože kýlní obsah je opravdu vysunut ven z břišnídutiny.
Vnitřní kýla – Tato kýla není zvenčí zcela viditelná, protože je kýlní obsah vsunutý do záhybů pobřišnice.
Podle možnosti nápravy
Reponibilní kýla – Jedná se o kýlu, jejíž obsah se dá ještě vrátit zpět do dutiny břišní. Což je obvykle možné zpočátku, teprve když kýla vzniká, v pozdějších stádiích, to již nebývá možné.
Nereponibilní kýla – Obvykle se jedná o pozdější stádium kýly, kdy se kýlní obsah nedá již vrátit do dutiny břišní z různých důvodů (kýla je již příliš velká, nebo je uskřinutá).
Podle místa nálezu
Brániční kýla – Brániční kýla patří k vnitřním kýlám, které nejsou viditelné na první pohled, jde o to, že kýlní vak není tlačen ven ale dovnitř.
Břišní kýla – I tento typ kýly postihuje častěji muže než ženy a objevuje se obvykle v horní části břicha.
Femorální kýla – Jedná se o podtyp tříselné kýly, která postihuje více ženy než muže. Tato kýla se objevuje pod shyby třísel a bývá důsledkem těhotenství a porodu.
Kýla meziobratlové ploténky – Tato kýla vzniká v okamžiku, kdy jsou meziobratlové ploténky stlačeny a vzniká tak tlak na míchu.
Kýla v jizvě – Takováto kýla se může objevit v podstatě u jakékoliv jizvy na břiše, což je způsobeno tím, že místo sešití (jizvy) již není tak pružné jako tkáň v okolí, takže se může tkáň jizvy časem částečně rozestoupit a kýlní obsah se tímto prostupem „procpe“ ven z dutiny břišní.
Pupeční kýla – Tato kýla se tvoří nejčastěji u novorozenců, což je způsobeno tím, že u pupíku je oslabená břišní stěna, protože tudy vedla pupeční šňůra. Pupeční kýla může také vzniknout z pupeční jizvy.
Stehenní kýla – Pro tento typ kýly je typické, že častěji postihuje ženy než muže. Jak již název napovídá, vyskytuje se u stehenní žíly.
Tříselná kýla – Tento typ kýly je tím nejčastějším, obvykle navíc postihuje muže, u žen se vyskytuje v méně případech. Kýla v třísle se nachází obvykle v okolí tříselného kanálu.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
