PYTLE NA PĚSTOVÁNÍ RAJČAT bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Rajčata se do Evropy dostala společně s brambory až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Pěstování rajčat v nádobách
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem NAFTALENEM NA SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, na jak dlouho je nutné zavřít použité šatstvo do pytle s naftalenovými tabletami?Toto mi doporučil lékař, nechci nic podcenit, jen si bohužel nevím rady s tím, co nosit na sobě dále. Bude-li stačit přes noc, tři nebo pět dní?? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Naftalín usmrcení svrabu urychlí, s ním stačí prádlo udržet v pytli na 4 až 5 dní a potom ho vyprat.
Reishi si můžete vypěstovat sami. Trvá to však delší dobu než například pěstování hlívy nebo šitake. Podobně jako u ostatních dřevokazných hub potřebujete špalek listnatého dřeva (dub, buk) a sadbu. Obstarejte si listnatý špalek o průměru alespoň 20 cm. Délka není vlastně důležitá, ale většinou se dřevo krátí na 50 cm (to abyste mohli se špalkem dobře manipulovat a moc se nenadřeli). Vhodný je také pařez. Zvolte dřevo spíše čerstvější, tedy nanejvýš jeden rok staré. Nepoužívejte dřevo staré, suché, nahnilé nebo bez kůry. Špalek namočte na dva dny do vody, ať se pořádně nasaje. Podhoubí to ocení – nemusí se trápit v suchém dřevě a rychleji a lépe se rozrůstá. Pařezy se máčet nemusí, většinou jsou od zeminy vlhké dost. V období od začátku října do začátku dubna lze úspěšně houbou naočkovat dřevo, které je možné na první zimu přemístit do vytápěných prostor. To znamená špalky, polena, nelze očkovat pařezy s kořeny, které pochopitelně zůstanou přes zimu venku. Ty budete očkovat podle počasí v dubnu až květnu. Naočkujte dřevo buď „metodou tří kroků“ pomocí kolíčkové sadby anebo takzvaně „pod pokličku“ pomocí sadby zrnité. Na kolíčkovou sadbu si připravte vrtačku (vrták 8 mm), kladívko a obyčejnou svíčku. Vyvrtejte do dřeva otvory o průměru 8 mm a hloubce 3,8 až 4 cm. Očkujte po celém povrchu dřeva. Tedy i na té straně, která se nakonec ocitne pod zemí. Obvykle se vrtá z boku, přes kůru. Vzdálenost otvorů by měla být 10 až 15 cm. Rozhodně není potřeba rozteče měřit. Jde hlavně o to, aby byly dírky po povrchu špalku rozmístěny rovnoměrně. Očkovací kolíčky opatrně zatlučte až na dno vyvrtaných otvorů, měly by být „utopené“. Zapalte obyčejnou svíčku a kolíčky zakapejte voskem, skutečně nemusíte shánět žádné speciální prostředky pro zalepení kolíčku, obyčejná svíčka je nejlevnější a nejdostupnější řešení. Teď zjistíte, že je dobře, že jsou kolíčky pod povrchem – vznikne hezký voskový špuntík. Ten je důležitý, protože chrání podhoubí před vyschnutím a škodlivou havětí. Očkujete-li pařez, dírky pro kolíčky vrtejte ze severní strany co nejníž u země. Naočkované dřevo vložte do plastového pytle na cihlu a přilijte vodu. Neseženete-li cihlu, zas tak moc to nevadí. Pytel zavažte a uložte do prostor, kde bude teplota minimálně 10 °C. Teplota mezi 15 °C a 20 °C by byla optimální. K tomuto účelu se hodí například kotelna nebo jiné vytápěné technické prostory. Světlo může a nemusí být, pro růst podhoubí to nemá žádný význam. Přibližně jednou za dva týdny až měsíc houbový špalek zajděte zkontrolovat – rozvažte na hodinu pytel, nechte vyměnit vzduch, případně dolijte vodu. Měli byste pozorovat růst podhoubí. Na jaře špalek z pytle vyjměte a zakopejte na stinné a vlhké místo ve své zahradě. Následující zimu houbový špalek už bez problémů přezimuje venku.
V naší poradně s názvem VYSOKÝ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Danuše.
Dobrý den, nemohu najít vhodný lék na vysoký tlak. V období cca 1 roku mám čtvrté. Problém je, že otýkám v obličeji. Horní víčka mám nateklá a jakoby plné vody, zároveň se mi dělají pytle pod očima. Pomalu se stydím chodit mezi lidi.Jediný lék na tlak, po kterém jsem neotekla byl Moduretic ale zase mě strašně bolel žaludek. Musela jsem se vrátit opět k lékům otýkacím. Samozřejmě vše po konzultaci s pí doktorkou. Ta nějak neví co s tím.Paní doktorkou mě bylo doporučeno ať jdu na plastiku, že je to rodové, to byl blábol dne. Sháním informace kde se dá, snažím se si poradit sama, protože naše paní doktorka je řekla bych laxní nebo jí moc pacienti nezajímají.
předem děkuji za odpověď
Danuše
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sama a bez vyšetření si nepomůžete. Z pohledu laika nikdy přesně nezjistíte, co Vám může pomoct. Když se Vám zdá, že Váš lékař dostatečně nekoná ve Váš prospěch, tak zajděte k jinému. Lékařů - kardiologů je hodně, takže najít jiného nebude problém.
Jak nakládat s oblečením a věcmi svrabem nakažené osoby?
Oblečení svrabem postiženého člověka, včetně všech věcí, se kterými přišel postižený do styku, je nutné nejdříve zavřít do neprodyšného igelitového pytle na dobu jednoho týdne. Za tuto dobu zákožka svrabová zahyne, protože nemá svého lidského hostitele. Teprve pak je možné oblečení vyprat. Urychlit se to dá, když společně s prádlem uzavřete do pytle i několik naftalínových tablet. S naftalínem stačí prádlo v pytli udržet po dobu čtyřech až pěti dnů a pak vyprat.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Školníková.
Dobrý den, kolegyni na pracovišti zjistili svrab, potřebovala bych vědět, jak a čím dezinfikovat pracoviště, aby se to nešířilo dál, děkuji Školníková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stačí, když izolujete do igelitového pytle všechny věci, které kolegyně nosila. Pokud používala nějaké polstrované zařízení (židle, pohovku) tak bude potřeba tyto věci uzavřít v samostatné místnosti bez přístupu lidí a zvířat po dobu třech dní. Svrab bez přítomnosti hostitele během těchto dnů zemře. Pak můžete zase všechno normálně používat.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dělala jsem všechny léčbydezinfekce praní žehlení sirné masti infektoscab už asi 3 roky vše se vždy vraci .mám tbl ivermectinu 3mg,jak to brát aby mi po tom nebylo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin je jed a neměl by být užíván v žádné formě, pokud není předepsán lékařem a není získán prostřednictvím legitimního zdroje. Ivermektin nevyřeší váš problém k vaší spokojenosti. Ivermektin sice zahubí všechny parazity ve vašem těle, ale nezabrání opakování. Vy musíte nejdříve najít zdroj té nákazy a ten zlikvidovat. Svrab nevydrží bez svého hostitele déle než 3 dny. Odjeďte na tu dobu někam pryč a zbavte na 3 dny svoji domácnost všeho živého. Na svém výletu, než vejdete do svého nového ubytování, se natřete mastí Infectoscab a převlečte se do čistého. Svoje použité svršky dejte do igelitového pytle a dobře zavažte. Po návratu za 3 dny budete mít od svrabu klid.
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Hlavním argumentem prodejců nabízejících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Závěsné pěstování rajčat a dalších rostlin je dobrou alternativou pěstování ale i z toho důvodu, že na terase nebo zahradě šetří místo a dobře odolávají rozmarům počasí. Také úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země, a to díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy v nádobě. Navíc se lépe reguluje množství zálivky. V případě, že budete mít pěstební nádoby pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
