Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
PROSTATA
KREVNÍ TLAK
CUKROVKA
WARFARIN
Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.
Zdroj: Ozařování
V diskuzi PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kosanova.
Dobrý den, můj manžel je po operaci karcinomu jater září 2018. Bohužel se objevily metastázy na plicích, pohrudnici a žebro. Je možné využít protonovou léčbu?
Děkuji. Košanová Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš Kulhánek.
Vážená paní Košanová,
děkujeme vám za váš zájem o protonovou léčbu. Pro onemocnění s výskytem metastáz není bohužel tento typ radioterapie vhodný. Doporučujeme vám postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře vašeho manžela. S pozdravem a přáním hodně sil, Protonové centrum.
Zdroj: diskuze Protonové centrum Praha
Léčba závisí na stadiu a lokalizaci choroby i na celkovém stavu pacienta a měla by být navržena po konzultaci ORL lékaře, onkologa, patologa a rentgenologa, tedy takzvaného multioborového týmu. Pacient je léčen kombinací různých postupů, včetně chirurgického odstranění nádoru. U pacientů, u nichž není operační vyjmutí nádoru možné nebo by bylo nepřiměřeně mutilující (tělo znetvořující zákrok obvykle spojený se ztrátou celého orgánu), se používá radioterapie buď samotná, nebo v kombinaci s chemoterapií, či s biologickou léčbou. Díky stále dokonalejším postupům konzervativní léčby (radioterapie) je právě biologická léčba v posledních letech často preferována. Léčba musí být především komplexní. Nestačí jenom pacienta odoperovat a pustit domů. Nutný je rovněž správný nutriční stav nemocného a individualizovaná léčba bolesti. Důležitá je i spolupráce s logopedy, kteří po operacích či radioterapii nádorů hlavy a krku pomáhají pacientům lépe zvládnout a rehabilitovat poruchy polykání.
V naší poradně s názvem LÉČBA LEDVINOVÉHO NÁDORU PROTONOVOU LÉČBOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Šubrt CSc..
Lze odstranit ledvinový nádor protonovou léčbou ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radiační terapie má omezené možnosti v léčbě rakoviny ledvin, a to především proto, že renální karcinom je považován za "radioresistant" - neboli rezistentní vůči účinkům záření. Nicméně u některých pacientů s rakovinou ledvin je možné dosáhnout zlepšení použitím radioterapie protonovým paprskem. Záření může být aplikováno v průběhu 3-7 týdnů, jednou za den, od pondělí do pátku. V této konfiguraci se používá malé množství záření, aby mohlo být aplikováno každý den. Tento způsob je znám jako frakcionované ozařování. Bližší informace získáte přímo v Protonovém centru, zde: www.ptc.cz/pro-pacie…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Léčba ledvinového nádoru protonovou léčbou
Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a non-Hodgkinových lymfomů. Vhodnou indikací jsou tumory postihující mediastinum nebo retroperitoneum, u nichž vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.
Zdroj: Ceník protonové léčby
U metastazujícího onemocnění není protonová radioterapie vhodná. Protonová léčba se nedoporučuje například pro nádory střeva, ale pro nádory konečníku se ve světě používá.
Zdroj: Ceník protonové léčby
V případě, že se nádor podaří diagnostikovat v časném stadiu, ve většině případů lékaři přistoupí k operaci a dojde k chirurgickému odstranění celého nádoru. 80 % pacientů se pak vrátí k běžnému životu. Ve druhém a třetím stadiu je kromě chirurgického zákroku nutná také chemoterapie a radioterapie (ozařování).
Operaci můžete vidět na videu.
Zdroj: Rakovina konečníku
Chirurgická léčba je jediná, která skýtá naději na vyléčení. Spočívá v radikálním odstranění nádoru, přičemž operace slinivky jsou velmi náročné, s vysokým rizikem pooperačních komplikací a úmrtí. S ohledem na to, že většina pacientů přichází pozdě, kdy už radikální výkony nejsou možné, jsou převažujícími výkony záchovné spojkové operace, které zajišťují obnovení průchodnosti dvanáctníku, upravují žloutenku a podobně. Nejedná se tedy o léčebné výkony, pouze prodlužují a zkvalitňují pacientům život.
Radioterapie – karcinom pankreatu není radiosenzitivní, takže radioterapie se k jeho léčbě nepoužívá. Při současném použití s chemoterapií však může pacientům ulevit.
Chemoterapie – nepřináší prodloužení života, ale zlepšuje kvalitu přežití.
Zdroj: Pankreas
Léčba Non-Hodgkinova lymfomu je závislá na rozsahu onemocnění. Ve většině případů spočívá v kombinaci radioterapie s chemoterapií. Každý typ lymfomu má své přesně dané léčebné schéma, které se zakládá na rozsáhlých celosvětových terapeutických zkušenostech. Chemoterapie je založena na aplikaci cytostatik, jako je metotrexát, cyklofosfamid, etopozid, adriamycin či vinkristin. Jejich účinek spočívá v blokádě množení a růstu nádorových buněk. Bohužel se tato léčba neobejde bez nežádoucích účinků, kromě nádorových buněk jsou totiž zasaženy i buňky zdravé. V rámci prevence šíření nádoru do mozku a páteře se podávají cytostatika také do páteřního kanálu. Radioterapie je lokální, kdy se ozařují místní nádorové masy. Léčba je vždy individuální dle stavu pacienta.
Zdroj: Non – Hodgkinův lymfom
Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.
Plánování radioterapie je založeno na obrazových informacích získaných při zahájení léčby. Na základě těchto dat je vytvořen ozařovací plán, který je následně používán po celou dobu ozařování pacienta. V průběhu léčby však díky zmenšování nádoru, ztrátě hmotnosti pacienta a otoku měkkých tkání může dojít ke změnám anatomie ozařované oblasti. Tyto změny mohou být významné zejména při použití moderních technik záření, které jsou charakterizovány prudkým spádem dávky mezi masou tumoru a zdravými tkáněmi v okolí. Anatomické rozdíly mohou způsobit přezáření citlivých struktur či nedozáření tumoru a postižených uzlin. Adaptivní radioterapie je založena na provedení nového plánování v průběhu ozařovacího cyklu tak, aby se léčba lépe přizpůsobila novým anatomickým poměrům. Zatím však není jasné, kdy a jak často tuto úpravu dělat. Rovněž je nutné počítat s technickými problémy a nedostatkem času, navíc potřebným k novému plánování. Než dojde k rozšíření těchto metod adaptivní radioterapie, budou nutné nové technologie automatické registrace obrazu, automatické kontumace cílových objemů a plánovací stanice s vyšším výkonem. V současné době se přeplánování neprovádí rutinně, pouze při evidentních anatomických změnách v průběhu léčby.
Nádory slinných žláz mohou být nezhoubné i zhoubné. Obvykle začínají bezbolestným zvětšením žlázy na jedné straně hlavy, i když k otokům slinných žláz dochází i z mnoha jiných příčin. Zhoubné nádory se mohou šířit rychle, být bolestivé, ztěžovat mimiku obličeje nebo zasahovat obličejové nervy, přičemž působí pokles svalstva na jedné straně obličeje.
Nádory vyžadují okamžitý lékařský zásah, zpravidla chirurgický. Po něm se doporučuje radioterapie.
Zdroj: Otok pod jazykem
Použití protonových svazků umožňuje cíleně ozářit celý nádor za maximálního šetření zdravé tkáně. Vzhledem k menšímu zatížení zdravých tkání a ke snížení následných nežádoucích účinků, zvláště poruch růstu, je tedy použití protonového ozařování vhodné zejména u dětských onkologických pacientů.
Indikací jsou nádory hlavy a krku, především oka a některých oblastí mozku, stejně jako případy, kdy účinnost terapie může být dosažena pouze vyšší dávkou ozáření, kterou dosud dostupné technologie neumožňují (plíce, slinivka břišní, jícen).
Na rozdíl od klasické radioterapie se s protony může zvyšovat denní dávka záření, čímž se urychlí ničení nádorových buněk. Na okolní tkáň se dostane 15 % celkové dávky v rozsahu jednoho centimetru od nádoru, zatímco u běžné radioterapie se jedná o 80–90 %. Proto u klasické radioterapie dochází k vedlejším účinkům.
Srdcem centra je 220tunový Cyklotron Proteus 235 produkující protonový svazek, který je pomocí transportního zařízení dopravován do jednotlivých trysek v ozařovnách a odtud do cílového nádoru. Diagnostická část má CT, magnetickou rezonanci a PET/CT.
Počet převážně českých pacientů se odhaduje cca na 2 500 ročně a odesílaní jsou především Komplexním onkologickým centrem. Samotná léčba probíhá ambulantně v rámci až 25 přibližně hodinových návštěv po dobu pěti týdnů.
Zdroj: Ceník protonové léčby
Nádorů hlavy a krku v posledním desetiletí na celém světě dramaticky přibývá. Týká se to zejména žen. Výskyt nových případů nádorů v oblasti hlavy a krku se celosvětově odhaduje na 363 000 případů ročně, přičemž počet úmrtí činí 200 000 za rok. V Evropě se za rok vyskytne kolem 140 000 případů. Nádory hlavy a krku představují v zemích EU čtvrtý nejčastější nádor u mužů. Výskyt je charakterizován stoupajícím množstvím od severu směrem ke Středozemnímu moři. V současnosti se nádory hlavy a krku léčí pomocí chirurgie, radioterapie nebo kombinací obojího. Z prováděných výzkumů vyplývá, že tato léčba může být nedostačující, a proto se v některých případech přistupuje k takzvané optimální léčbě. To znamená, že se k léčbě využívá kombinace chirurgie, ozařování nádorů a chemoterapie a někdy také biologická léčba.
Radioterapie spolu s chirurgickou léčbou patří mezi hlavní lokoregionálně působící metody onkologické léčby. Žádná z těchto metod však nemůže postihnout vzdálený nádorový rozsev, a proto jsou tyto metody základem léčby především u časných lokalizovaných stadií onemocnění. V dnešní radioterapii se využívá moderních ozařovačů disponujících možnostmi tvarování polí, technikami IMRT či IGRT, nebo nových plánovacích jednotek využívajících metod inverzního plánování. Tento technický pokrok vede k naplnění vize konformní radioterapie (maximální přizpůsobení tvaru ozařovaného objemu nepravidelnému tvaru nádoru). Účinek záření na tkáně a orgány není dán jen celkovou aplikovanou dávkou záření, ale také jejím časovým rozložením, takzvanou frakcionací. Nové frakcionační režimy rovněž zvyšují efekt léčby. Léčebnou účinnost radioterapie lze posílit i její vhodnou kombinací s ostatními metodami protinádorové léčby.
Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.
Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.
Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.
Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Vedlejší účinky se u radioterapie vyskytují v podobě akutního krvácení ze sliznic měchýře nebo konečníku, které může pokračovat takzvaným poradiačním chronickým zánětem. Radioterapie je rovněž časově velmi náročná, probíhá ambulantně často v několika desítkách sezení. Radioterapie se obecně volí u pacientů rizikovějších (například warfarinizovaných, se závažným onemocněním srdce, cév a podobně).
Fotonové záření je tvrdé, pronikavější a více poškozuje měkké tkáně oproti protonovému záření. Ozařování prostaty probíhá v místech, kde se vedle prostaty nacházejí i další citlivé orgány: konečník, močový měchýř a trubice, lymfatické uzliny. Hrozba vedlejších účinků pak spočívá v neudržení moči, v přítomnosti krve ve stolici, ve ztrátě potence.
Protonová léčba je bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání. Má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři, u pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní, u ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Během dne můžete dělat vše stejně, jak jste zvyklí, nejste ničím omezeni. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí.
Riziko návratu rakoviny prostaty je po protonové léčbě téměř nulové. Naproti tomu po operaci se onemocnění navrací u 10 % pacientů s časným stadiem, a dokonce u 30 % pacientů s pokročilým stadiem. V případě běžného ozařování je to 8 %. Po léčbě protonem v raném stadiu rakoviny prostaty byl zaznamenán relaps nemoci pouze u 1 % pacientů.
Zdroj: Ozařování prostaty
Zdroj: Tmavé skvrny v koutku očí
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, což je ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyterapie se používá po částečné operaci prsu. Záření se do prsu přivádí pomocí dutých jehel, výkon trvá řádově desítky minut a neopakuje se. Kosmetický efekt je lepší než při zevním ozařování.
Kontrola (ne)ozáření srdce je důležitou součástí tvorby ozařovacího plánu. Radioterapie se připravuje pomocí CT vyšetření, na kterém je dobře vidět umístění srdce. Díky němu lze záření zacílit tak, aby procházelo jen prsem a srdce co nejvíce minulo. U většiny žen v případě použití moderních urychlovačů je dávka záření v oblasti srdce tak malá, že nepředstavuje žádné riziko. U menší části je ale srdce blízko u prsu a část záření jím prochází. V takovém případě lze použít ozařování v nádechu, pomocí kterého se srdce opět dostane do bezpečné vzdálenosti. A protože se ozařuje pouze v nádechu, urychlovač se opakovaně vypíná a spouští. Nádech (polohu hrudníku) kontroluje speciální snímací zařízení položené na hrudníku.
Zdroj: Jak probíhá ozařování prsu
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.