Ve svém příspěvku JAK POMOCI PŘEHNOJENÍ RAJSKÝCH JABLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DRAHOSLAVA VIMROVÁ.
Dobrý den
Máme už zrostlá rajská jablíčka ,udělaly se nám na nich zespoda černé fleky ,poté celé rostliny úplně zvadly,přidaly jsme do půdy vápník a po dvou dnech včechny se ohnuly a rajské jaky scvrkly .Mohly by jste mě napsat kde je chyba .
Děkuji za odpověd.
Vimrová Drahoslava
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak léčit artrózu pomocí nechemických látek? Zde je několik tipů:
Do jídelníčku zařaďte potraviny bohaté na draslík, jako jsou meruňky, slívy, broskve i sušené, bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, telecí maso, melasa z cukrové třtiny.
V jídelníčku značně omezte nebo z něho úplně vylučte brambory a veškeré lilkovité rostliny (například rajská jablíčka), které nepříznivě působí na ledviny a jsou nevhodné při artróze.
Organismu dodávejte želatinu v různých podobách. Uvařte si například sulc z telecích kostí a kůže. Působí stejně jako želatinové přípravky.
Nezapomeňte rovněž zvýšit přísun vitamínu C, který zlepšuje funkční vlastnosti kolagenu. Získávejte ho například konzumací listové zeleniny, černého rybízu, rakytníku a přes zimu jezte kysané zelí a pijte šípkový čaj.
Důležité je snížení nadváhy a také pohyb – samozřejmě cvičení určené pro postiženou část těla.
Dále jsou velmi příznivé aromaterapeutické masáže pomocí rostlinných olejů, při nichž se masírují postižené tělesné části. Denně si masírujte klouby jemným kartáčem a dopřávejte si teplé koupele.
ovoce a zelenina s výjimkou zakázaných, což je ovoce s malými zrníčky (borůvky, ostružiny, maliny a podobně)
nízkotučné mléčné výrobky
rýže
libové maso, ryby, kuřecí maso vařené ve vodě
z uzenin je vhodná šunka, drůbeží šunka, kladenská nebo debrecínská pečeně
těstoviny
ovesné vločky
vaječný bílek
polévky – vývary bez tuku (zeleninové pouze s povolenou zeleninou, ne nadýmavou zeleninu, jako je kapusta, zelí, luštěniny, dále pálivá zelenina – česnek, chilli papričky, papriky, cibule)
vhodná je mrkev, celer, petržel, špenát, malé množství květáku, brokolice, hrášku, mladé brukve, hlávkový salát, fazolka, cuketa, chřest, červená řepa, rajská šťáva a protlak, kečup (není-li ostrý)
alespoň dva dny staré housky a rohlíky
stolní voda, voda se šťávou, ovocné šťávy, mošty, džusy ředěné vodou, bylinné čaje (máta, třezalka, heřmánek, řepík, kopřiva), ruský čaj, zelený čaj, šípkový čaj, mléko dle individuální snášenlivosti
mlýnský pramen, minerální vody dle snášenlivosti, občas nízkostupňové pivo!
koření: vývar z kmínu, vývar z hub nebo z bobkového listu
Mezi nevhodné potraviny patří zejména ty s vysokým obsahem tuku. Smažené a mastné potraviny mohou způsobit uvolnění jícnové záklopky, což usnadňuje návrat žaludečního obsahu do jícnu. Tyto potraviny také zpožďují vyprazdňování žaludku a prodlužuje se doba, kdy se kyseliny mohou vrátit zpět. Konzumace potravin s vysokým obsahem tuku zvyšuje podstatně riziko příznaků refluxu, takže snížení celkového denního příjmu tuků opravdu může pomoci.
Příklad potravin s vysokým obsahem tuku, kterých byste se měli vyvarovat, případně je konzumovat jen střídmě:
francouzské hranolky a cibulové kroužky;
plnotučné mléčné výrobky, jako je máslo, plnotučné mléko, tučné sýry, zakysaná smetana;
tučné nebo smažené hovězí, vepřové nebo skopové maso;
slanina a sádlo;
dezerty, zákusky, zmrzlina a bramborové lupínky;
smetanové omáčky, omáčky, krémové a salátové dresinky;
pečivo a sladkosti, protože cukry (včetně škrobů) podporují zvýšenou produkci žaludečních šťáv.
Ovoce a zelenina jsou důležité pro zdravou výživu, ale některé druhy mohou projevy refluxu vyvolat nebo zhoršit.
Nevhodné ovoce a zelenina:
ananas;
papája;
rajčata a produkty z nich, jako je rajčatová omáčka (včetně potravin, u kterých rajská omáčka nebo pasta je hlavní složkou, jako je pizza nebo chilli) a salsa.
Další nevhodné potraviny:
müsli se spečenými vločkami
sušenky
čokoláda – obsahuje látku zvanou methylxanthin, u níž bylo prokázáno, že přispívá k relaxaci hladkého svalstva a ke zvýšení refluxu;
česnek, cibule a kořeněná jídla – pikantní potraviny jako cibule a česnek mohou vyvolat příznaky pálení žáhy u mnoha lidí. Tyto potraviny nespouští reflux u každého, ale pokud budete jíst hodně cibule nebo česneku, ujistěte se, že konzumaci pečlivě sledujete ve svém deníku.
Jídelníček
při bezlepkové dietě by měl být vyvážený, měl by se vyhnout
potravinám obsahujícím lepek a zároveň nahradit chybějící
vitamíny.
Snídaně
Ke
snídani při bezlepkové dietě je vhodný ovocný (bylinkový) čaj,
müsli (bezlepkové) či pečivo (bezlepkové) s pomazánkou
(například rybí, mrkvová, vajíčková), s máslem, kvalitní
šunkou, taveným sýrem, slaný pohankový koláč, jáhly s
ovocem, vločky s ovocem a medem.
Svačina
Denní
dávka vitamínu se v jídelníčku dá splnit vhodnou ovocnou
(zeleninovou) svačinou: například banán, meloun, blumy, broskve,
jablka, mrkvový salát, citrusy.
Oběd
Správný
oběd se skládá ze dvou chodů: z polévky a hlavního jídla.
Polévka může být jakákoliv, důležité je, aby nebyla zahuštěná
moukou, vhodná je například polévka hrášková, gulášová,
kmínová s vejci, hovězí vývar s bezlepkovými těstovinami,
zeleninová, koprová, celerová. Jako hlavní jídlo je vhodné
například pečené kuře s dušenou rýží, bezlepkové jahodové
knedlíky, plněné papriky sójovým masem, rajská omáčka a
bezlepkové těstoviny, španělský ptáček a dušenou rýží,
grilovaný pstruh s bramborovou kaší, pečený králík s dušeným
zelím a bramborovým knedlíkem, čočka s vejcem, ryba s bramborem
a zelenými fazolkami, rýže s kuřecím masem a žampiony.
Svačina
Odpolední
svačina může být nápaditější, k pití je vhodné mléko/mléko,
k jídlo například: perník, knockebrot, jogurt s ovocem,
bezlepkový croissant, šlehaný tvarohem, jáhlový nákyp s
meruňkami, pohankové palačinky s ovocem.
Večeře
I
večeře může být velmi pestrá: zapečené brambory se špenátem
a sýrem, kuřecí nudličky s cuketou a těstovinami, pohankový
chléb s tvarohovou pomazánkou, jáhlová kaše s jablky a skořicí,
lasagne s mletým masem, pohankové rizoto se žampiony, zapečené
toasty se šunkou, žampiony plněné nivou, bezlepkové těstoviny s
dýní a žampiony, zelenina s kozím sýrem, zapečený fenykl.
Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny.
Doporučuje se přívod velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. A ty jsou v dietě omezovány.
Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle tíže onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.
Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, masa uzená, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté pečivo a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, vejce samotné, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, kaše vločková, krupicová, rýžová, houskové knedlíky, bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudinky, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení
Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zadělaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská, petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Strava je individuální – jednoznačný jídelníček nelze určit, níže tedy naleznete spíše obecná doporučení.
Pečivo: suchary, veka, rohlíky netučné, piškoty, starší vánočka.
Mléko a mléčné výrobky: mléko nepodáváme jako samostatný nápoj. Pokud snášíte mléčné výrobky, používejte nízkotučné sýry, krájený sýr, netučný tvaroh, nízkotučný bílý jogurt s živou kulturou.
Polévky: vývary z hovězího nebo drůbežího masa, ze kterého odstraníme viditelný tuk, doplníme rýží, těstovinou, kapáním. Polévky obilninové, rozmixované bramborové, zeleninové, žemlové.
Tuky: čerstvé máslo na pečivo nebo na omaštění pokrmu, olivový olej.
Vejce: jako samostatný pokrm nepodáváme, k přípravě jídel používejte celá vejce v menším množství.
Ovoce: výběr je velmi úzký, ze syrových druhů můžeme podat pouze zralé banány. Jablka, broskve a meruňky zbavíme jader a slupek, dusíme a prolisujeme.
Zelenina: nepoužíváme syrovou, nejvhodnější je vařená mrkev, jemně nastrouhaná nebo rozmixovaná. Celer, petržel, špenát, hlávkový salát jemně krájený.
Koření: pokrmy mírně solíme, kořeníme jemně mletým kmínem nebo vývarem z kmínu, koprem, petrželovou natí, vanilkou, citronovou šťávou. K ochucení jídel je možné použít kořenicí přípravky Vegi-vegi a Family-vegi. Vhodné bylinky či koření jsou bazalka, dobromysl (oregano), fenykl, kmín, koriandr, majoránka, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, petrželka, pomerančová kůra, puškvorec, rozmarýn, saturejka, tymián, muškátový oříšek, paprika sladká, skořice. Pro zastření chuti a vůně některého jídla můžeme použít i výraznější koření (například do pomazánek dáme česnek, hořčici, kyselou okurku, kečup, cibuli, citronovou šťávu a podobně).
Moučníky: podáváme v omezeném množství, nepoužíváme těžké, máslové krémy. Vhodné jsou piškotová roláda s džemem, piškotová bublanina s meruňkami, piškot s citronovou polevou, bílkový chlebíček, ovocné řezy se želatinou, ovocný kysel, při snášenlivosti mléka vanilkový krém, bílková pěna šlehaná s džemem, tvarohový krém šlehaný s džemem, sněhové pečivo.
Dietní režim u onemocnění slinivky v zásadě sleduje tři cíle:
Vyloučit látky, které podporují zánět zevně sekretorické tkáně slinivky břišní.
Vyloučit součásti jídel, jež nemohou být pro nepřítomnost enzymů stráveny a podléhají ve střevě kvasným procesům s nepříjemnými vedlejšími projevy.
Po operacích v dutině břišní je nutno vyloučit části stravy, které vedou k urychlení střevní činnosti nebo plynatosti. Pooperační srůsty a slepeniny kliček bránící dobrému průchodu obsahu střeva by mohly být příčinou bolestí v břiše. V případě, že se jedná o diabetika, jak to často u onemocnění slinivky bývá (přes 30 %), je třeba dietu korigovat především v obsahu cukrů.
Dietní opatření: Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je nutné korigovat i bílkoviny. Doporučuje se přísun velkého množství vitamínů, protože jejich vstřebávání je většinou vázáno na rozpustnost v tucích. Ty jsou v dietě omezovány. Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle stupně onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci jejich množství klesá. Po operaci bývá nemocný odkázán na čaj a tekutiny s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, uzená masa, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, samotné vejce, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě.
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, vločková, krupicová či rýžová kaše, houskové a bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudingy, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení. Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zapracovaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin, zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská a petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Alespoň po dobu jednoho týdne zaznamenávejte svůj jídelníček, konzultujte jej s lékařem, který vám Warfarin předepisuje. Svého lékaře také předem informujte o každé závažnější změně své diety.
Dobrým příkladem rovnoměrného příjmu potravin s vitaminem K může být jedna porce směsi salátových lístků na oběd, jedna porce zeleniny bohaté na vitamin K v průběhu dne a jeden šálek zeleného čaje, ostatní potraviny by měly být vybírány jen mezi středními a nízkými zdroji vitaminu K.
Níže uvedený jídelníček je pouze orientační a vždy záleží na individuálním stavu jednotlivce. Káva k snídani je povolena.
Pondělí
Snídaně:
ovesná kaše (60 g vloček, 250 ml polotučného mléka, v případě potřeby voda), 1 lžíce čekankového sirupu a hruška (100 g)
Přesnídávka:
ovocný salát (100 g ananasu, 50 g banánu, 10 g dýňových semen)
Oběd:
mrkvová polévka (250 ml), rizoto s vepřovým masem (220 g) a sýrem (20 g), okurkový salát či kyselé okurky (100 g)
Svačina:
bílý řecký jogurt (100 g), černé olivy (3 ks), sušená rajčata (2 ks), lněné krekry (3 ks)
Večeře:
rybí filé na rajčatech (150 g), dýňovo-bramborové pyré (200 g)
Úterý
Snídaně:
2 menší celozrnné rohlíky (120 g), tvarohová pomazánka s kapií a červenou paprikou (150 g)
Přesnídávka:
takzvaná studentská směs (10 g hrozinek, 10 g sušených brusinek, 10 g kokosových plátků, 10 g mandlí)
Oběd:
gulášová polévka (250 ml), žemlovka s tvarohem a jablky (300 g)
Svačina:
acidofilní mléko (150 ml) se strouhanou okurkou (100 g), drceným pepřem a česnekem, půl dalamánku
smoothie (menší jablko, mrkev, 10 g slunečnicových semínek)
Oběd:
grilovaný losos (100 g) s pečenou zeleninou (mrkev, celer, petržel, dýně, červená řepa), brambory (200 g), jogurtový dip s pepřem (je možná i majonéza, jedna malá lžička na dochucení, cca 50 ml)
fazole s mletým masem (80 g fazolí, 50 g hovězího masa, 100 g sterilovaných rajčat, 20 g cibule), celozrnná tortilla (2 ks), paprikový salát (100 g)
Sobota
Snídaně:
lívance z kefíru s žitnými vločkami a strouhaným jablkem (6 ks), pokapané javorovým sirupem a ozdobené vyšlehaným tvarohem s mákem či sezamem (1 lžička, cca 80 g)
Přesnídávka:
pomerančový džus (200 ml), pekanové ořechy nebo kustovnice (10 g)
Oběd:
květáková polévka (250 ml), guláš z vepřového masa s hráškem (200 g), bramborová kaše (200 g)
Vironal je bioinformační širokospektrální regenerační přípravek, vyrobený podle moderních poznatků fytoterapie, psychotroniky, krystalterapie a biorezonance. Ovlivňuje především dráhu plic, tlustého a tenkého střeva, sleziny, boční větev dráhy jater, a tím i problémy, které se vztahují k jejich nedostatečné funkci. Typickými syndromy, které souvisejí s drahou plic, jsou dýchací obtíže, kašel, dušnost, bolesti v krku, pocení a mnohé další. Dle zkušeností se u horeček při chřipkovém onemocnění doporučuje přidat ještě přípravky Drags Imun a Grepofit, které oslabují nejen viry, ale i bakterie a plísňové zárodky. Flavocel pak podpoří rychlost imunitních reakcí a dodá tolik potřebný vitamín C.
Vironal užití:
prevence katarů horních cest dýchacích;
virové, mikrobiální a bakteriální infekce, jako jsou chřipky, angíny, teploty, nachlazení, rýma, virózy, sinusitidy;
dráždivý kašel;
odpora pocení;
zlepšení činnosti lymfatického a imunitního systému;
vředové choroby žaludku a dvanácterníku;
zánět hltanu, chronický zánět střev a zažívacího traktu;
kolitida, Crohnova choroba;
plísně v oblasti střev.
Vironal obsahuje:
Humáty – látky, které se v přírodě vyskytují například v rašelině. Vironalu dávají černou barvu a neobyčejné detoxikační a regenerační schopnosti. Dokážou se v těle vázat na těžké kovy, na různé chemické látky, a dokonce i na viry. Proto je dobré humáty užívat i při infekcích způsobených herpesviry a viry typu HIV. Zvyšují imunitu a ochraňují před různými druhy záření. Mají regenerační, protizánětlivé, antioxidační i jisté protinádorové účinky.
Energiny – speciální druh glukanů s podobnými účinky, jaké mají humáty, a celou řadou dalších.
Výtažky z grapefruitových semen – mají zcela specifické účinky na různé mikroorganismy a plísně.
Komplex pryskyřic – myrhy, kadidla a dračí krve, které tvoří chuť sirupu.
Éterické oleje – mají antimikrobiální, antivirový, antibakteriální a protiplísňový účinek. Například nardový olej se používá stejně jako chinin při malárii.
Krvavec toten – užívá se jako prostředek proti horečkám, při onemocněních plic, při krvácení a průjmech. Má velmi dobré antivirové a antibakteriální účinky, působí proti prvokům.
Lípa srdčitá – obsahuje látky podobné vitamínu E, má účinky potopudné, močopudné, spasmolytické a žlučopudné. Užívá se při horečkách a nemocech z nachlazení.
Mateřídouška obecná – působí proti stafylokokům, streptokokům a salmonelám, má silné antiseptické a dezinfekční účinky. Užívá se při pásovém oparu a při onemocněních plic, průdušek a při kašli.
Lékořice lysá – účinné látky obsažené v této bylině rozpouštějí hlen a usnadňují odkašlávání. Užívají se při žaludečních vředech, dně a revmatismu. Mají zvláštní protizánětlivé účinky, podobně jako glukokortikoidy.
Čubet benedikt – má antibiotické a protivirové účinky, obsahuje soli vápníku, hořčíku, draslíku, působí silně dezinfekčně a antisepticky. Potlačuje kvašení a hnilobné procesy ve střevech.
Bukvice lékařská – působí protiastmaticky, kancerostaticky a je vynikající při poruchách trávicího ústrojí se zanícenou a překrvenou sliznicí, při poruchách CNS a bakteriálních zánětech.
Křen selský – je silně fytoncidní, působí antibioticky, normalizuje střevní mikroflóru, výborně odhleňuje průdušky.
Oman pravý – má fytoncidní účinky, užívá se při kašli, bronchitidě, při zánětech střev, křečích, nadýmání, při cukrovce a všech potížích se sliznicemi.
Potočnice lékařská – obsahuje jód a celou řadu vitamínů, užívá se při onemocněních jater, žlučníku, sleziny, při různých virózách a jako metabolikum.
Chininovník lékařský – obsahuje plazmatický jed, který poškozuje původce různých infekčních chorob, užívá se při malárii a podobných infektech spojených s horečkou a zimnicí.
Lichořeřišnice větší – obsahuje přírodní antibiotikum, které i v nejmenších koncentracích účinkuje na 46 kmenů bakterií Staphylococcus, dále na Proteus vulgaris, Escherichia coli, na salmonely a další druhy bakterií.
Divizna velkokvětá – tlumí křeče průdušek a průdušinek, působí protizánětlivě a je vynikající při astmatické bronchitidě a při kašli. Ovlivňuje činnost sleziny a brzlíku.
Sadec konopáč – jde o rostlinu vysoce účinnou při léčbě chřipky a viróz, navozuje pocení. Prvním obyvatelům Severní Ameriky pomáhala úspěšně léčit závažné onemocnění podobné chřipce, nazývané zlomeninová horečka.
Myrhovník – má stimulační účinky, působí protizánětlivě jako expektorans a antiseptikum. Užívá se při bolestech v krku, při vředech v ústní dutině, katarech a při plicních infekcích.
Afromum melegueta – označuje se též jako „rajská semena“ a pochází z čeledi zázvorovitých. Má antivirové a protiplísňové účinky. Pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu, regeneraci buněk a imunitní systém.
Citrus paradisi – grapefruit – semena mají antimikrobiální, antibakteriální, antivirové a protiplísňové účinky. Jejich výtažek se užívá při žaludečních a střevních infektech, při kolitidě a Crohnově nemoci. Extrakt z jader působí úspěšně i v koncentraci 1 : 1 000 na bakterii Helicobacter pylori, která způsobuje vznik žaludečních vředů.
Vironal také obsahuje éterické oleje (například myrhový, eukalyptový a kafrový) a informace z rostlin, olejů a nerostů (například jaspisu a antimonitu).