Rakovina děložního čípku je způsobena virem takzvaného lidského papillomaviru (HPV). Tento virus je přenosný pohlavním stykem. Existuje mnoho typů tohoto viru, ale většina z nich nezpůsobuje rakovinu děložního čípku (některé například způsobují genitální bradavice). Tento virus můžete mít několik let, aniž byste o tom věděly, takže virus v klidu může začít ve vašem těle bujet a způsobit rakovinu děložního čípku. Proto je důležitá pravidelná kontrola. Například Pap testy dokážou objevit změny v buňkách děložního čípku dříve, než se změní v rakovinu.
Ve svém příspěvku PŘÍČINA RAKOVINY DĚLOŽNÍHO ČÍPKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tata.
dobrý den,měla manželka vedle genitálie bradavičku a měla nevím přesně rakovinu čípku,já ji nikdy nepodvedl a jí 100% věřím,mohla se tedy nakazit tou bradavičkou? jak dlouho trvá něž toto onemocnění propukne kolik let +-1 děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Rakovina děložního čípku se z běžné kožní bradavičky nedostane. Vaše manželka se mohla nakazit papilomavirem klidně již v ranném mládí, ještě před vaším vztahem. Tento virus přežívá v těle po velmi dlouhou dobu a u některých žen pak vyvolá rakovinu děložního čípku.
Pap testy jsou součástí pravidelného vyšetření pánve. Lékař seškrábe malý vzorek buněk z povrchu děložního čípku během cytologie, aby zjistil stav buněk. Pokud Pap test ukáže abnormální změny, lékař provede další testy. Také zkontroluje děložní čípek, zda se na něm nenachází prekancerózní nebo nádorové buňky. Jestliže se u vás objevují příznaky rakoviny děložního čípku, zejména krvácení po sexu, požádejte lékaře o provedení Pap testů, případně vám může odebrat vzorek tkáně (biopsie).
Rakovina děložního čípku patří mezi nejčastější typy onkologických onemocnění u žen. V České republice je ročně diagnostikováno přes 1 000 nových případů, lékaři proto doporučují očkování. Vakcína totiž stimuluje vznik protilátek proti papilomaviru, který vyvolává nežádoucí změny na sliznici děložního čípku. Očkování by měli kromě žen podstupovat i muži, podle lékařů jsou totiž oni hlavními přenašeči.
V naší poradně s názvem RAKOVINA DELOZNIHO CIPKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina.
Dobry den. Chci se zeptat. Uz prez dva roky mam dvakrat do medice menstruaci. Pri pohlavnim styku me boli bricho a mam vytoky dost casto sice nejsou zabarvene krvi ale mam strach. Na ginekologii jsem byla naposledy pred tremi lety. Mam si tam zajit a nechat si udelat pap test? Abych mela jistotu ze to nejsou naznaky rakoviny deloznihocipku? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Menstruace dvakrát do měsíce není normální a návštěva na gynekologii bude tím nejlepším řešením. Lékař vám přesně řekne, co se ve vás děje a vy budete vědět na čem jste.
Léčba většiny stadií karcinomu děložního čípku zahrnuje:
operaci (hysterektomii) a odstranění pánevních lymfatických uzlin nebo odstranění obou vaječníků a vejcovodů;
chemoterapii;
radiační terapii.
Počet chemoterapií závisí na rozsahu rakoviny. Procedury mohou být kombinovány. Jestliže podstoupíte hysterektomii, tak již nemůžete mít děti. Proto je důležité, aby byla rakovina diagnostikována včas a k hysterektomii nemuselo vůbec dojít.
Po zjištění rakoviny je běžné, že cítíte strach, smutek a zlost. Vyrovnat se s těmito pocity vám může pomoci komunikace s ženami, které již rakovinu děložního čípku prodělaly. Zeptejte se svého lékaře na podpůrné skupiny v blízkém okolí.
Pap testy jsou tím nejlepším způsobem, jak včas objevit změny buněk na děložním čípku, které mohou vést k rakovině. Pokud je vám 26 let nebo méně, můžete se nechat očkovat vakcínou proti lidskému papillomaviru. Tato vakcína vás chrání proti dvěma druhům viru, které způsobují rakovinu děložního čípku.
Virus způsobující rakovinu děložního čípku se šíří pohlavním stykem. Nejlepším způsobem prevence je tedy vyvarovat se nechráněného pohlavního styku a omezit počet sexuálních partnerů, čímž také předejdete nákaze pohlavně přenosnými infekcemi.
Rakovině děložního čípku mohou předcházet předrakovinná stadia, která jsou bezpříznaková a odhalitelná pouze pravidelnými gynekologickými kontrolami. Její časné stadium nezpůsobuje bolesti ani jiné těžkosti. Problémy se objeví až při zvětšování nádoru a jeho prorůstání do pochvy a jiných orgánů, například močového měchýře a konečníku. Nádorové buňky se mohou dostat i do vzdálenějších částí těla, například plic. To může trvat řadu let, někdy i 10–20 let, proto se vyskytuje převážně u žen mezi 45.–55. rokem života. Mezi hlavní příznaky rakoviny děložního čípku patří krvácení mimo menstruační cyklus, zapáchající výtok z pochvy bílé barvy, bolesti v oblasti pánve, dolní části hřbetu a nohou. Kvůli útlaku žil v pánevní oblasti se rovněž objevují otoky dolních končetin. Častá je bolest při pohlavním styku a obtíže při močení a vyprazdňování. V pozdějším období se rakovina projeví i hubnutím a únavou.
Ve svém příspěvku KONDYLOMATA A RAKOVINA DELOZNIHO CIPKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea.
Dobry den, manzel ma malinke bradavicky kolem penisu uz od doby.. ze si vlastne ani nepamatuje, jestli je vubec kdy nemel. Jsme spolu 12 let a nikdy jsme to neresili, nikdy to nelecil. Ted jsem narazila nahodou na tenhle clanek a tak me zajima, jestli me mohl nakazit papylomavirem, protoze jsem nedavno podstoupila konizaci cipku prave kvuli pritomnosti techto viru, ktere zpusobuji rakovinu del.cipku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
HPV je velmi běžný virus. Obsahuje DNA a je geneticky stabilní, to znamená, že infekci způsobené tímto virem lze dlouhodobě zabránit pomocí očkování. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž se okolo 40 šíří pohlavním stykem. Z toho asi 15 jsou tzv. onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku rakoviny děložního čípku a prekancerózním lézím na povrchu děložního čípku. Další, tzv. nízkorizikové typy mohou vyvolávat například benigní genitální bradavice. Mezi vysoce rizikové patří zejména typy 16 a 18 stojící za více než 70 % onemocnění. Společně s dalšími onkogenními typy 45 a 31 jsou zodpovědné za 80 % případů onemocnění rakovinou děložního čípku. Každé ženě hrozí riziko, že jí onemocní. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Kondom, jenž je účinnou ochranou při jiných sexuálně přenosných nemocech, zde není dostatečným řešením. Během svého života se s HPV infekcí setká až 80 % sexuálně aktivních žen, z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Řada žen neví, proč by měla chodit na pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru. Stěr dokáže odhalit změněné buňky na povrchu děložního čípku a tím umožnit včasnou léčbu. Tato metoda byla představena už v polovině 30. let minulého století a používá se dosud v tzv. screeningových programech. V zemích, kde byly úspěšně zavedeny, se výrazně snížil výskyt rakoviny děložního čípku. Navzdory těmto programům ale rakovina děložního čípku nevymizela. Jejich úspěšnost závisí jednak na ženách a jejich ochotě docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, ale rovněž i na spolehlivosti interpretace výsledků cytologického stěru, při nichž hraje hlavní roli lidský faktor.
Karcinom děložního hrdla nebo též karcinom děložního čípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a tvoří 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35.–45. a 60.–65. rokem života s tendencí poklesu do nižších věkových skupin. Celkově dochází k úbytku případů i úmrtnosti, v některých zemích až na 40 % v porovnání se 70. lety 20. století. Příčinou je cytologický screening, který zachycuje značné množství prekanceróz (přednádorových stavů), jež jsou následně léčeny a nepřejdou tak do stadia invazivního karcinomu. Prekancerózy přecházejí do stadia invazivního karcinomu zhruba po deseti letech; zároveň jsou vzniklé invazivní karcinomy u mladších žen všeobecně zhoubnější (agresivnější). Včasné odhalení tak znamená nižší stadium onemocnění, větší šanci na uzdravení a celkové snížení úmrtnosti. Průměrné přežití pěti let od diagnózy se v současnosti ve vyspělých zemích pohybuje na úrovni 65–70 %. Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postihnutí lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobry den pane doktore,obracim se na Vas s dotazem,po prekonani rakoviny deloznihocipku mi byla prerusena lymfa v trisle a nasledkem toho je prava koncetina o 17.5cm vetsi.Ma psychika a sebevedomi jsou nenavratne zakopany hluboko pod zemi.Je mozna v mem pripade dobrovolna amputace koncetiny??Je mi 50let a oprvdu uz to nezvladam.Dekuji,Barbora
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Amputace nohy by nebylo nejlepší řešení. Je úžasné, že jste přežila rakovinu a byla by škoda komplikovat si život dalším traumatem spočívajícím v nemožnosti normálního pohybu vlivem amputace funkční nohy. Hledejte způsoby, jak stav nohy vrátit zpět. Syndrom sloní nemoci vzniká jako reakce na přítomnost parazita nebo jako následek zneprůchodnění lymfatického systému. U vás je jasně lokalizované místo, kde k přerušení došlo a snad by se dalo toto místo obejít přemostěním za použití žilních štěpů. Provádí se to ve vzácných případech. Tento postup je nejúčinnější v časných stádiích lymfedému a měl by ho provádět zkušený chirurg. Takové chirurgy je možné najít na klinikách velkých měst, jako první by byl IKEM v Praze. Zkuste si zajistit doporučení od svého ošetřujícího lékaře na vyšetření v tomto institutu. Pokud chcete více podrobnějších informací k této nemoci, tak zde je náš článek s informacemi o možnostech léčby: https://www.ceskaordinace.c…
Očkování proti rakovině děložního čípku je v České republice prováděno dvěma vakcínami – Silgard a Cervarix.
Kvadrivalentní vakcína Silgard (v některých zemích pod názvem Gardasil) byla schválena nejprve v USA (červen 2006, v USA zatím jediná) a v EU (září 2006) k použití u dětí a dospívajících (9–15 let) a u dospělých žen (16–26 let) k prevenci karcinomu děložního hrdla, předrakovinných změn (cervikálních dysplazií/prekanceróz) vysokého stupně (cervikální intraepiteliální neoplazie, CIN 2/3), změn na zevním genitálu (vulválních dysplastických lézí) vysokého stupně (VIN 2/3), genitálních bradavic (condyloma accuminata) vyvolaných virem HPV typů 6, 11, 16 a 18. Z klinických studií vyplývá, že vakcinace 100% brání vzniku cervikálních prekanceróz (CIN 1, 2, 3 nebo AIS) vyvolaných HPV typy 6, 11, 16 a 18, výskytu genitálních bradavic zabránila v 99 % (vyvolaných HPV typy 6 a 11). Prokázány jsou i 100% účinky proti vysokému stupni vulválních lézí (prekancerózám), vyvolaných zmíněnými typy HPV. Sledování výskytu invazivních karcinomů nelze z etických důvodů provést. Studie prokázaly, že podání vakcíny ochránilo ženy již infikované jedním nebo více typy HPV proti zbývajícím typům, proti nimž je vakcína určena, a tak i po zahájení sexuálního života má vakcinace pro ženy význam. Vakcína nemá terapeutický efekt. První dávka kvadrivalentní vakcíny Silgard proti lidským papilomavirům byla v České republice podána 5. 12. 2006. Od té doby zde bylo očkováno na 20 000 dívek a žen. V září 2007 byla vakcína oceněna Prix Galien USA 2007 jako nejlepší biotechnologický produkt roku.
Vakcína Cervarix společnosti GlaxoSmithKline je určena k prevenci přednádorových lézí (CIN 2. a 3. stupně) a rakoviny děložního čípku, které jsou vyvolány viry HPV typu 16 a 18. Studie prokázaly 100% účinnost proti přednádorovým změnám způsobeným těmito dvěma typy virů zodpovědných až za 70 % onemocnění rakovinou děložního čípku. Pokud posuzujeme efekt vakcíny bez ohledu na HPV typ, jenž onemocnění děložního čípku způsobí, dokáže vakcína ochránit z 93 % před nejtěžšími přednádorovými stavy, z nichž se může v budoucnu rozvinout rakovina děložního čípku. Této účinnosti je dosaženo za předpokladu, že očkování proběhne u dívek před zahájením sexuálního života.
Indikace je založena na prokázané účinnosti Cervarixu u dívek a žen ve věku od 9 let věku výše. Očkování spolu s pravidelným screeningem je tou nejvhodnější možnou ochranou před rakovinou děložního čípku. Vakcína Cervarix je léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Před užitím by se uživatelé měli seznámit s příbalovým letákem.
Rakovina děložního čípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a představuje 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35. až 45. a mezi 60. až 65. rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin.
Příčiny
Příčiny rakoviny děložního čípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu. Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložního čípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.
Příznaky
Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže už často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postižení lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Prognóza
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost metastáz v lymfatických uzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou velikost podcenit. MRI dokáže identifikovat nádory od velikosti 1 cm a objektivně stanovit jeho velikost (objem); v případě vnějšího edému naopak skutečnou velikost spíše přeceňuje. Nepříznivými prognostickými faktory (faktory svědčícími pro horší průběh onemocnění) jsou invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stadium onemocnění, postižení lymfatických uzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku. Ve stadiu IA přežívá 5 let celkem 95 % pacientek, ve stadiu IIB už jen 73 % a při vzdálených metastázích je to pouze 20 %. Rozšíření nádoru a paraaortálních lymfatických uzlin snižuje dobu přežití na polovinu. Prognóza recidivujícího karcinomu je velmi variabilní, od 10 až po 70 %, podle způsob léčby a charakteru recidivy.
Léčba
Onemocnění je možné řešit konizací nebo jednoduchou hysterektomií. U vyšších stadií onemocnění (IB a IIA) se přistupuje k radikální hysterektomii s odstraněním dělohy, parametria a horní části pochvy, včetně parakolpia. Součástí zákroku je – v případě nálezu invaze karcinomu do cév – i intrapelvická a paaortální lymfadenektomie (odstranění lymfatických uzlin). U mladých žen, které si chtějí zachovat plodnost, existuje možnost tzv. radikální trachelektomie kombinované s lymfadenektomií. Vyžaduje však velmi zkušeného operatéra. Nejradikálnější operací je tzv. exenteracie pánve. Je možné k ní přistoupit u pokročilých nádorů či recidiv s prorůstáním do okolních orgánů (močový měchýř, konečník), ale ne do pánevních stěn, s cílem jej kompletně odstranit. Při přísném výběru vhodných pacientů je pětileté přežití až 82 %; operace značně snižuje kvalitu života.
Nákaza většinou probíhá bez příznaků a po aktivaci imunitního systému se z organismu vyloučí, anebo se projeví jako genitální bradavice či sotva postřehnutelné plošné kožní (slizniční) změny. Inkubační doba od infekce ke klinickým projevům trvá od jednoho do šesti měsíců, následuje aktivní růst chorobných změn a aktivuje se imunitní odpověď. V průměru po devíti měsících se u infikovaných vytváří specifické protilátky. Poté buď imunitní systém infekci odstraní a infekce ustoupí, nebo změny přetrvávají, eventuálně postupují. Při přetrvávající infekci onkogenními typy HPV dochází k zabudování virové DNA do buněčného genomu, což je nutnou, ale nedostačující podmínkou vzniku nádorové buňky. K tomu musí přistoupit další genetické změny – aktivace buněčných onkogenů a inaktivace tumor-supresorových buněčných genů. Na vzniku karcinomu děložního hrdla se tedy kromě HPV účastní další kancerogenní činitelé (nitrosaminy v cigaretovém kouři, dlouhodobá expozice vysokým koncentracím steroidních hormonů, infekce cytomegalovirem, virem Epstein-Barrové, virem herpes simplex typ 2, HIV, chlamydia trachomatis) i jiné rizikové faktory (vyšší počet porodů, časný věk zahájení pohlavního života, poruchy imunitního systému, způsob sexuálního života obou partnerů apod.).
Při každé návštěvě lékaře těhotná žena podstoupí vnitřní (pánevní, vaginální) vyšetření, které se zaměřuje na možnou přítomnost infekce, na délku, polohu a pevnost děložního hrdla, stupeň rozevření a je-li děložní čípek zkrácený. Pozorováním děložního hrdla a odběrem jeho buněk v prvním trimestru můžeme vyloučit riziko rakoviny. Dosud není známo, že by infekce HPV (Human papillomavirus) měla nějaký vliv na průběh těhotenství. Lehké předrakovinové změny lékař pouze pozoruje, většinou zmizí samy. Těžké změny už je nutné odstranit operačně – „vypálením“ laserem, odstraněním pomocí zmrazení tkáně, radiofrekvenční kličky nebo skalpelem. Odstranění radiofrekvenční kličkou je vhodné pro ženy, které ještě plánují dítě. Ostatní metody mohou vést k problémům s těhotenstvím a jeho udržením, pokud byly provedeny na mladých ženách. V případě, že nebylo možné uplatnit předchozí metody, doporučuje se odstranění dělohy – žena už by neměla plánovat další těhotenství. Špičaté kondylomy většinou rostou rychleji v průběhu těhotenství, po porodu dochází opět ke zlepšení.
Těhotná žena je pouze sledována a většinou je léčena až po ukončení šestinedělí. Odstranění výrazně viditelných kondylomů se doporučuje provést ještě před porodem, aby se snížilo riziko přenosu na dítě během porodu. Pokud měla matka rakovinu děložního hrdla, je u dcery dvakrát větší pravděpodobnost, že bude mít problémy s HPV infekcí také. Císařský řez žena podstoupí v případě, že kondylomy blokují porodní cesty.
Riziko přenosu HPV infekce na dítě je velmi nízké, i přesto se mohou objevit například bradavice v krku, hrtanu, průduškách či průdušnici. Ve velice vzácných případech se mohou objevit v očích nebo v oblasti pohlavních orgánů. Ženě hrozí větší riziko předčasného porodu, pokud podstoupila odstranění poruchových struktur na čípku vícekrát. V případě, že vám lékař najde HPV infekci, můžete jejímu samovolnému vymizení pomoci užíváním multivitaminových doplňků stravy, vysazením hormonální antikoncepce, používáním kondomu po dobu dvou až tří měsíců a nekouřením cigaret. Můžeme se nechat očkovat proti konkrétním typům viru HPV, které jsou obsaženy ve vakcíně. Nedoporučuje se těhotným ženám. Pokud očkovaná žena zjistí, že otěhotněla, série dávek by měla být odložena na dobu po porodu.
Slovo „rakovina“ je nesprávným překladem původně v řečtině použitého slova karkinoma – tedy krabovina. Rakovina je onemocnění, při kterém dochází k nekontrolovanému růstu určité skupiny buněk. Obecně lze říci, že u každého typu buněk, jenž v lidském organismu existuje, může dojít k rakovinnému bujení. Nádorová onemocnění se dělí podle náležitosti buněk k určitým základním typům.
Kolorektální karcinom většinou vzniká ve věku nad 50 let, výjimkou ale nejsou ani pacienti v mladém věku. Rakovina konečníku ve 20 letech je naštěstí jen výjimečným případem.
Rakovina děložního čípku se z běžné kožní bradavičky nedostane. Vaše manželka se mohla nakazit papilomavirem klidně již v ranném mládí, ještě před vaším vztahem. Tento virus přežívá v těle po velmi dlouhou dobu a u některých žen pak vyvolá rakovinu děložního čípku.
Menstruace dvakrát do měsíce není normální a návštěva na gynekologii bude tím nejlepším řešením. Lékař vám přesně řekne, co se ve vás děje a vy budete vědět na čem jste.
Dobry den. Chci se zeptat. Uz prez dva roky mam dvakrat do medice menstruaci. Pri pohlavnim styku me boli bricho a mam vytoky dost casto sice nejsou zabarvene krvi ale mam strach. Na ginekologii jsem byla naposledy pred tremi lety. Mam si tam zajit a nechat si udelat pap test? Abych mela jistotu ze to nejsou naznaky rakoviny deloznihocipku? Dekuji za odpoved
Dobry den, manzel ma malinke bradavicky kolem penisu uz od doby.. ze si vlastne ani nepamatuje, jestli je vubec kdy nemel. Jsme spolu 12 let a nikdy jsme to neresili, nikdy to nelecil. Ted jsem narazila nahodou na tenhle clanek a tak me zajima, jestli me mohl nakazit papylomavirem, protoze jsem nedavno podstoupila konizaci cipku prave kvuli pritomnosti techto viru, ktere zpusobuji rakovinu del.cipku.
Dobry den pane doktore,obracim se na Vas s dotazem,po prekonani rakoviny deloznihocipku mi byla prerusena lymfa v trisle a nasledkem toho je prava koncetina o 17.5cm vetsi.Ma psychika a sebevedomi jsou nenavratne zakopany hluboko pod zemi.Je mozna v mem pripade dobrovolna amputace koncetiny??Je mi 50let a oprvdu uz to nezvladam.Dekuji,Barbora
dobrý den,měla manželka vedle genitálie bradavičku a měla nevím přesně rakovinu čípku,já ji nikdy nepodvedl a jí 100% věřím,mohla se tedy nakazit tou bradavičkou? jak dlouho trvá něž toto onemocnění propukne kolik let +-1 děkuji
