Každý pokles denzity o 1 SD zvyšuje přibližně dvojnásobně riziko zlomeniny. Při hodnocení T- skóre jsou uplatňovány hodnoty WHO z roku 1994 (normální nález: T- skóre – 1,0 a vyšší; osteopenie: T- skóre mezi – 1,0 a – 2,5; osteoporóza: T- skóre – 2,5 a nižší). Tato kritéria platí pro postmenopauzální ženy a pro muže starší 50 let. Opakované měření v intervalech 1– 2 roky slouží k posouzení efektu léčby a mělo by být provedeno na stejném přístroji. Přesnost přístroje a přesnost měření určuje LSC (Least Significant Change), signifikantní změna na 95% hladině významnosti. Každé kvalitní pracoviště by mělo tímto číslem disponovat a správně interpretovat výsledky měření.
Stanoviska k provádění a hodnocení denzitometrického vyšetření skeletu pravidelně publikuje Mezinárodní společnost pro klinickou denzitometrii (ISCD). Moderní přístroje dále umožňují morfometricky posoudit případné kompresivní zlomeniny z bočního skenu páteře v rozsahu Th 4– L 5. Negativní nález rychle a s minimální radiací vyloučí kompresivní zlomeniny, pozitivní nález je nutno verifikovat na RTG. S každou prokázanou kompresivní zlomeninou obratlového těla kaskádovitě narůstá riziko dalších zlomenin včetně nevertebrálních a zlomenin krčku femuru. U takového nemocného je jednoznačný důvod k nasazení antiporotické léčby. Určitým limitem pro validní zhodnocení DXA skenu v oblasti páteře a proximálního femuru je nárůst degenerativních změn a kalcifikací u nemocných starších 60 let, který vede k nadhodnocení nálezu. Mezi další zobrazovací metody v osteologii patří klasické rentgenové vyšetření skeletu, CT, magnetická rezonance a scintigrafické vyšetření skeletu dle potřeb diferenciální diagnostiky a posouzení zlomenin.
Dále se provádí základní biochemické vyšetření, které musí zahrnovat kompletní mineralogram, hodnotu kreatininu, jaterní testy včetně ALP, odpady vápníku močí, elektroforézu bílkovin séra a případně moči. Dle potřeby diferenciální diagnostiky je toto vyšetření doplněno o vyšetření hladiny hormonů screeningem na celiakii, eventuálně nádorovými markery. Ve většině případů je důležitá znalost hladiny 25- (OH)- D3 vitaminu. Nezbytnou součástí laboratorního vyšetření je zhodnocení kostního metabolismu. Kostní markery se rozdělují tradičně na markery osteoresorpce a markery kostní novotvorby, jejich role je ale do určité míry spojena. Diference v hladinách nastávají až při patologických procesech v kosti. Mezinárodní společnost pro osteoporózu (IOF) doporučuje používat osteoresorpční marker sCTX (C terminální telopeptid kolagenu I) a marker novotvorby PINP (prokolagen typu IN) v séru jako markery s největší výpovědní hodnotou v klinických studiích s osteoporózou. Z markerů novotvor
Ve svém příspěvku SVĚTLÁ NEBOLI ACHOLICKÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den již od ledna mám světlou žlutou kasovitou stolici, někdy s žlutým hlenem, často mě bolí břicho kolem pupku, po ránu mívám pocit na zvracení, teď mi začali před týdnem bolet záda pod lopatky a v kříži, v dubnu jsem byla na kolonoskopii negativní, ultrazvuk břicha v březnu negativní, teď v květnu také negativní jen meteorismus, všechny odběry krevní mám v pořádku, alergie laktózy, lepku také negativní, jaterní testy, rakovinotvorne markery, bilirubin, cukr, lipaza i amyláza vše negativní. Zhubla jsem od února už 11 kilo, byla jsem minulý týden na gastroenterologii a pan doktor mi řekl že není potřeba další vyšetření, už si nevím rady co dál a co by to mohlo být. Děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pro Lucii.
Bohužel až teď jsem si přečetla váš dotaz ohledně acholic. stolice a dalších obtíží. Musí to být dost frustrující, když klasická vyšetření nenašla příčinu a stav trvá tak dlouho. Myslím že půjde o funkční poruchu po nějaké předešlé, i nenápadné infekci, ev. o osídlení nějakým patogenem, který jen tak nevyjde v běžných testech. Právě tuhle problematiku řeším s jedním svým pacientem - jsem homeopatka. Takže pokud váš stav trvá a chtěla byste nezávaznou konzultaci, jsem k dispozici na výše uvedeném mailu. S pozdravem JV
Lékaři newyorské nemocnice Dr. Williama Coleyho v roce 1989 zveřejnili dokument o tom, jak navození horečky v těle pacienta s rakovinou může stimulovat imunitní odpověď a způsobit remisi rakoviny. Onkologické kliniky v Německu a Mexiku na svých pacientech rutinně uplatňují tento princip pomocí infračervené hypertermie i infračervené sauny. Nemocnice ve více než 20 státech USA nabízejí nějakou formu hypertermie pro léčbu rakoviny, ať již lokálně, regionálně nebo systémově.[2]
Zatímco sauny nejsou zdaleka tak účinné jako hypertermické ošetření (které může vystavit tělo až 113 stupňům Fahrenheita), infračervené sauny mohou tělo zahřát o několik stupňů a způsobit horečku. Jedná se o mnohem citlivější a pomalejší metodu, ale je mnohem bezpečnější a snáz tolerovatelná a kontrolovatelná.[2]
Infračervené sauny poskytují formu celotělové hypertermie, která v mnoha ohledech zvyšuje zdraví. Dr. Wilson poznamenal, že infračervená sauna nabízí kombinaci léčebných mechanismů, které působí současně a synergicky na podporu boje proti rakovině.
Zde je několik příspěvků týkajících se tohoto tématu:
Přímá smrt rakovinných buněk: Princip hypertermie spočívá v tom, že rakovinné buňky jsou mnohem citlivější vůči netolerantním účinkům nadměrného tepla než normální buňky. Nádory mají sníženou schopnost přizpůsobit svůj krevní oběh účinkům vysokých teplot. Jednoduše řečeno, protože jsou rakovinné buňky slabší než normální buňky, jsou náchylnější k poškození teplem. Ve skutečnosti mohou vysoké teploty skutečně zabíjet rakovinné buňky, obvykle bez poškození zdravých buněk.[2]
Podle National Cancer Institute je hypertermie (nazývaná také termoterapie nebo termoterapie) typ léčby rakoviny, při které je tělesná tkáň vystavena vysokým teplotám. Výzkum ukázal, že vysoké teploty mohou poškodit a zničit rakovinné buňky, obvykle s minimálním poškozením normálních tkání. Mnoho studií prokázalo významné snížení velikosti nádoru, když byla hypertermie kombinována s jinými léčbami.[2]
V klinické studii zveřejněné v roce 2009 v časopise Journal of Cancer Science and Therapy vědci studovali účinky infračerveného záření na lidské rakovinné buňky in vitro a na rakovinné buňky u myší. Infračervená terapie snížila objem nádoru o 86 % za pouhých 30 dní.[2]
V jiné studii vědci v Japonsku zjistili, že celotělová hypertermie s infračerveným světlem silně inhibuje růst nádorů rakoviny prsu u myší bez škodlivých vedlejších účinků. Vědci se proto domnívají, že tato terapie je slibnou neinvazivní léčbou rakoviny prsu.[2]
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
zdravím ,můzu sladit erythritolem a přidávat ho do jídla ,když mám zvýšenou hladinu kyseliny močové,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erythritol je běžně používané přírodní polyolové sladidlo s minimálními účinky na markery lidského zdraví. Vysoké dávky (vyšší než 20 g) mohou mít za následek průjem a gastrointestinální příznaky. Celkově se zdá, že erythritol je neškodné, netoxické sladidlo bez negativních účinků na lidské zdraví.
Existují určité náznaky, že chronický příjem vysokých dávek erythritolu může být spojen s vyššími hladinami kyseliny močové a triglyceridů, ale studie na lidech ukázaly, že neexistuje žádný účinek při akutní, subchronické nebo chronické expozici erythritolu.
Sladidlo normálně používejte a zůstaňte v kontaktu s lékařem a nechte si pravidelně kontrolovat kyselinu močovou.
Rakovinu mnozí lidé vnímají jako něco neléčitelného a bolestivého, co je nutně musí zahubit. Tyto představy však nejsou zcela správné. Je pravda, že s diagnózou přichází nejistota a otázky. Komplikace léčby jako vypadávání vlasů nebo nevolnost také nejsou nic příjemného. Ale medicína má v současné době k dispozici širokou paletu metod k včasnému odhalení a léčbě nádorových chorob. Pojem „rakovina“ je velmi nepřesné označení pro skupinu značně různorodých onemocnění s odlišnými vlastnostmi a různou závažností. Některé z těchto nemocí se dokonce dají léčit snadno a následky jsou téměř nulové. Pro jiné to sice neplatí, ale ošklivě znějící slovo „rakovina“ by se vlastně nemělo ani používat.
Léčba rakoviny je závislá na příčině. Je logické, že pokud příčina není přesně pojmenována a objasněna, pak ani léčba nemůže být přesná. Vznik rakoviny úzce souvisí s funkcí imunity. V ní je dáno, že má lidské tělo chránit, má rozpoznat nepřátelské rakovinné buňky a zlikvidovat je. Pokud se rakovinné buňky přesto prosadí, naznačuje to jasně, že imunita selhala, nedokázala splnit svou úlohu, to znamená, že není v pořádku.
Již před sto lety byly napsány zprávy, že došlo ke zmenšení nádorů u pacientů, kteří prodělali streptokokovou infekci kůže, a vyskytovaly se i lékařské postupy založené na léčení nádorů pomocí uměle navozené infekce. Později, v sedmdesátých letech minulého století, se například podávaly vakcíny proti tuberkulóze v léčbě karcinomu močového měchýře. Až teprve koncem minulého století se začaly touto myšlenkou seriózně zabývat vědecké výzkumné týmy ve snaze popsat mechanismy rakovinného procesu a svou pozornost soustředily na funkci T-lymfocytů, o nichž se ví, že zprostředkovávají imunitní odpověď organismu. Vědci rozpoznali povrchové bílkovinné části T-lymfocytů, které pravděpodobně fungují jako brzdy jejich funkce. Nazvali je receptory = imunitní kontrolní body. Díky nim probíhá fyziologická regulace a zde se rozhoduje, kdy a jak nastane apoptóza. A právě na toto místo zaútočí rakovinné buňky, zjednodušeně řečeno zablokují popsané receptory, a tak vyřadí T-lymfocyty z funkce a zabrání imunitní kontrole. Tím se pro rakovinné buňky uvolní cesta.
Klasická konvenční léčba rakoviny se skládá z chemoterapie, radioterapie, chirurgie a biologické léčby. Klasická léčba dovede velmi efektivně diagnostikovat a ničit nádor. Podpůrná terapie, která vychází z přírodní medicíny, působí proti nádoru také, a navíc velmi účinně odstraňuje i příčiny jeho vzniku. Navíc očišťuje, harmonizuje a posiluje organismus, aby mohl bojovat proti nádoru svými vlastními silami. Zkuste tedy v případě potřeby využít předností obou přístupů a podpořte lékařem stanovenou léčbu vhodnou podpůrnou terapií, která je sestavena na míru.
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata sklenářová.
Dobrý den., léčím se chemoterapii pro opakovany karcinom vajecniku( metastazy v brise). Lékař mi řekl, že nemám šanci na uzdravení. Že budu stále na chemoterapii, pokud to telo bude zvládat, nebo si rakovinne buňky na chemo nezvyknout, takže je nebude ničit. Začala jsem užívat tvaroh se lnenym olejem a semínka. Užívám ale tvaroh tučný, zde je psán nízkotučný. Pak jsem se chtěla zeptat, zda k teto diete mohu ješte brát alveo grepa ostatni akuňácké produkty, selen zinek minerály, vitamin c, cleans atd. A ještě beru imunobran, nevím , jestli toho už není moc. Imunobran je také přirodni, jsou to vlastně ýžové otruby na nositeli houby shitake. Prosím jestli máte někdo zkušenosti poraďte prosím. Pořád hledám nějaké alternativy , nechci se vzdát bez boje. Tvaroh pravidelně užívam třetí týden, ale do teď jsem nevěděla, že musím dodržovat tak přísnou dietu, takže žádné maso, žádné jiné oleje, ani olivový? Sladkostem a cukru se vyhýbám, použivám med. Jen prosím o upřesneni, jak je to s tím tukem .diky za každou radu renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tvaroh je třeba používat plnotučný, protože během diety se nejí nic jiného, takže tělo tuky dobře využije. Zkuste to dva týdny vydržet a nejíst nic jiného.
Provádí se fyzikální vyšetření krve a moči. U vyšetření je důležité zjistit, zda se jedná o přímou, nebo nepřímou žloutenku. Vyšetření moči by mělo být potvrzeno hladinou bilirubinu. Testování u pacientů se žloutenkou by měla zahrnovat kompletní vyšetření krevního obrazu (CBC) a stanovení hladiny bilirubinu, transamináz (AST), alaninaminotransferáz (ALT), γ-glutamyl transpeptidázy a alkalické úrovně fosfatázy.
CBC je užitečné při identifikaci hemolýzy, která je indikována přítomností zlomených červených krvinek (schistocyty ) a zvýšení retikulocytů na stěru.
AST a ALT jsou markery, které signalizují poškození jater. Mohou být méně užitečné u pacientů s chronickým onemocněním jater, protože hladina může být normální nebo jen mírně zvýšená. Akutní virová žloutenka může způsobit, že hladiny ALT jsou několik tisíc jednotek na litr. Hladiny vyšší než 10 000 jednotek se obvykle vyskytují u pacientů s akutním poraněním jater z jiného zdroje, například lék acetaminophen, nebo ischemie.
Pacienti s akutní alkoholickou hepatitidou mají AST a ALT na úrovni, které je až několik set jednotek na litr. U alkoholového poškození jater je poměr AST na ALT obvykle větší než 1, opakem je infekční hepatitida, která má zpravidla větší zvýšení ALT oproti AST.
Alkalická fosfatáza a γ-glutamyltransferázy jsou markery cholestázy. Jak žluč postupuje obstrukcí, hladiny těchto dvou markerů se zvýší několikanásobně nad normu.
V naší poradně s názvem CHLOERELLA PODPORUJE VZNIK RAKOVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Beru chlorellu asi 14dnu citim se lepe atd.ale zarazilo me cteni ze chlorella muze ovlivnit vznik rakoviny to me hodne vydesilo o to vic ze otec mel rakovinu,nevim ted jestli mam v uzivani pokracovat..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto riziko je u chlorelly jen hypotetické a není potvrzeno žádnou studií. Vychází se zde z teorie, že chlorella podporuje buněčné dělení a tudíž může podporovat i dělení rakovinné buňky. Toto riziko je převáženo mnoha pozitivy, které chlorella má. Je-li vám po užívání dobře a cítíte se fajn, tak klidně pokračujte.
Jedna z nejvíce děsících nemocí stáří je rakovina. Otázka, která se nám tu nabízí, zní: „Je možné, aby rakovina byla potlačena stejnou cestou jako lupénka?“ Odpověď není jednoduchá, neboť existuje příliš mnoho druhů a forem rakovinového onemocnění a tudíž i buněk se špatnou genetickou informací. Velmi užitečnou látkou komplementární terapie je Inositolhexaphosphate (IP6), která se v nitru buňky rozpadne na 2 x IP3 a na různých stupních pracuje na eliminaci nádorových buněk. Zde se můžete podívat na nejlevnější potravní doplňky s obsahem Inositolu: Inositol cena.
Pokud rakovinné buňky v organismu již existují, tak jedna z možností, jak se jich zbavit, je nechat je vyhladovět glykolitickou inhibicí. Tuto glykolitickou inhibici lze současně provést s klasickou léčbou rakoviny, jako je například radioterapie nebo chemoterapie. Oč se tedy jedná? Princip spočívá v zabránění štěpení cukrů. Lze toho dosáhnout některými řízenými dietami, které se zcela vyhýbají cukrům (glukóze). Princip fungování je velice jednoduchý a měl by ho znát každý lékař. Rakovinné buňky získávají mitochondriální energii, a to téměř stoprocentně, z procesu známým pod pojmem glycolysis. Naopak zdravé buňky si berou z glukózy pouze cca 20% této energie nebo dokonce i méně. Pokud jsou rakovinné buňky odříznuty od zdroje takové cukerné energie, přejdou ke hladovění a začnou se smršťovat. Výsledkem je pak zánik rakovinové buňky, protože jejich genetický systém jim to při nedostatečné výživě nařizuje.
Ve svém příspěvku TO SVEVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, v článku se zminujete o alternativní léčbě rakoviny slinivky (byliny, aminokyseliny). Mohla bych poprosit o podrobnější informace?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svevi.
Anona ostnitá je plod stromu graviola, a to je zázračný zabiják rakovinných buněk, 10000x silnější než chemoterapie. Účinně útočí na zhoubné buňky 12 typů rakoviny a zabíjí je, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky. O třech složkách je dokázáno, že jsou při zpomalování růstu rakovinných buněk 10 000 krát silnější než Adriamycin, běžně používané chemoterapeutické léčivo! A co navíc, na rozdíl od chemoterapie složky extrahované ze stromu graviola selektivně pronásledují a zabíjí pouze rakovinné buňky. Nepoškozují zdravé buňky!
Dále si přečtěte informace od MUDr. Warburga a Dr. Budwigové
Používejte: čínské houby, colostrum direct, aloe vera gel Sivera, breussova zeleninová směs, čaje protirakovinné - aspoň půl litr denně jednoho z čajů /šalvěj + meduňka + třezalka + máta/ s čajem z červeného lapacha/čaj Inků/, z pakostu smrdutého a Guduchi-nepálsky-vše k dostání v lékárnách, lněný olej + lněné semínko + 10 %tvaroh/silný alt. protirakovin. přípravek dle Dr. Budwigové, kličkový olej- denně 1-2polévkové lžíce /lze užívat současně s kefírem z tibetské houby, anone ostnitá, vitamin- B17 k dostání z Mexica, USA, náš preparát obsahuje zanedbatelné množství, enzymy - 1 až 2x ročně využívat Wobenzym 800mg 3x denně 10tbl půl hod před jídlem. Při zažívacích obtížích dop. tibetskou houbu k výrobě kefíru/snadné, levné, zharmonizuje mikrobiální systém střev a navrátí potřebnou chuť k stravování. Vždy alternativní léčbu konzultujte se svým lékařem.
Endometriální polyp neboli děložní polyp je benigní (nezhoubný) novotvar epitelu dělohy. Vyskytují se po celý život až u 10 procent žen, častější jsou u žen mezi 40 a 60 lety. Často nezpůsobují příznaky, zejména ty drobné a osamělé. Velké, mnohočetné polypy způsobují abnormální děložní krvácení (menorrhagie a/nebo metroragie). Pouze půl procenta polypů obsahuje rakovinné buňky (adenokarcinom), přičemž riziko se zvyšuje s věkem.
Příčiny
Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující estrogen. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak, užívání tamoxifenu, hormonální substituční terapie a anamnéza cervikálních polypů.
Příznaky
Endometriální polypy lze detekovat transvaginálním ultrazvukem (sonohysteroskopie) a hysteroskopií. Po odstranění polypu kyretáží se provede biopsie, aby se zajistilo, že neexistují žádné maligní buňky. Více než 99 procent bývá benigních - nezhoubných.
Léčba
Polypy lze odstranit chirurgicky dilatací a kyretáží. Když se kyretáž provádí bez hysteroskopie (sledování dělohy kamerou), polypy mohou zůstat bez povšimnutí. Velké polypy lze rozřezat na části a odstranit po kouskách. Polypy zřídka dorostou. Pokud jsou objeveny rakovinné buňky, může být provedena hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy).
Hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropiny, mohou dočasně zmírnit příznaky polypů, ale krvácení se často vrátí po skončení léčby.
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
Kořen pampelišky je při ničení rakovinných buněk účinnější než chemoterapie. Dokáže totiž kompletně usmrtit rakovinné buňky, aniž by nějak poškodil ty zdravé. Obsahuje mnoho důležitých vitamínů a minerálů, jako například vitamín B6, thiamin, riboflavin, vitamín C, železo, vápník, draslík, zinek, hořčík a kyselinu listovou. V jedné misce s 55 gramy pampeliškových listů najdete až 535 % potřebné denní dávky vitamínu K a 112 % vitamínu A.
Kořen pampelišky efektivně zabíjí rakovinné buňky a zároveň nemá žádné vedlejší účinky. Čaj z pampelišky má poměrně rychlý účinek. Už v průběhu 48 hodin po požití dochází k dezintegraci (rozpadu) prvních rakovinných buněk. Odhaduje se, že pravidelná dlouhodobá kúra kořenem pampelišky může odstranit většinu nádorů.
Pampeliškový čaj se připravuje obvykle ze sušeného mletého kořene. Použít ale můžete i najemno nakrájený čerstvý kořen. Přibližně 1 až 2 čajové lžičky kořene (podle chuti a závažnosti onemocnění) zalijte 2,5 dl vroucí vody a nechte vyluhovat přibližně 15 minut. Čaj pijte 2–3krát denně, nejlépe před jídlem. Užívejte několik měsíců. Některé zdroje uvádějí, že i listy pampelišky mají určité protirakovinné účinky. Pro přípravu čaje proto můžete zvážit použití směsi kořene a listů.
Kromě protinádorových účinků má pampeliška i vlastnosti močopudné, pomáhá při vylučování žluči, detoxikaci jater, alergiích, snižuje krevní cholesterol.
Ve svém příspěvku JAVOROVÝ SIRUP A JEDLÁ SODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saša.
Dobrý den, nemáte prosím někdo přímou zkušenost s vyrobením směsi? I přez zakoupení těch nejlepších surovin (kvalitní sirup a čistá soda bez hliníku) a dodržení postupu mi ve směsi soda sedimentuje ke dnu. Nevím kde nastala chyba. Děkuji za odpověď. Saša
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Kašpar.
Dobrý den. Nevím zda je to ještě aktuální, ale poměr 3:1 je nemožný. 160 g jedlé sody se v litru vody rozpustí při teplotě 60 stupňů. A tudíž se poměr mění asi na 6:1 . Dost možná že se povede poměr 5:1 když se zahřeje na sedmdesát stupňů. Četl jsem odbornou literaturu a v té psali že teplota je důležitá pro navázání sody na cukr v sirupu. Pokud se to nestane, pak se zásada nedostane kam má a tudíž určitě nebude recept ku prospěchu. sirup se má stát nosičem jedu pro rakovinné buňky. Kdyby se to mělo pouze rozpustit tak by ten sirup byl docela zbytečný. Původní článek už nemohou najít, ale určitě si pamatuji tak. Za prvé 330 g sody v litru tekutiny je nerozpustné, za druhé teplota je důležitá pro navázání sody. Prý šedesát stupňů, sedmdesát max.
Lidé s rakovinou jazyka obvykle vyžadují chirurgický zákrok k odstranění rakovinné tkáně. Chirurgové mohou obecně odstranit menší nádory jedinou operací.
Pokud jsou přítomny větší nádory nebo se rakovina rozšířila, může být nutné provést více a komplikovanějších operací. Chirurg může také někdy odstranit celou část jazyka. Pokud tomu tak je, pokusí se obnovit jazyk pomocí tkáně z jiných částí těla.
Chirurgie, která zahrnuje odstranění části nebo celého jazyka, se nazývá glossektomie. Přestože se lékaři pokusí minimalizovat poškození úst během postupu, některé vedlejší účinky těchto zákroků jsou nevyhnutelné.
Glossektomie může ovlivnit:
mluvení
schopnost jíst
dýchání
polykání
Kromě chirurgického zákroku mohou někteří lidé podstoupit radiační nebo chemoterapii, která zabije všechny rakovinné buňky, které zůstanou.
Ve svém příspěvku RAKOVINA SLINIVKY BŘIŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Vyvážená kombinace extraktu z léčivých rostlin bohatých na třísloviny ve spojení s aminokyselinami účinně ničí rakovinné buňky (vyvolává apoptózu) a je mnohanásobně silnější než většina chemoterapeutických prostředků, přičemž nemá žádný negativní vliv na zdravé buňky.
Znáte konkrétně takové preparáty, kde je koupit?
Děkuji
Pěčková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Brachyterapie – malé destičky vystlané radioaktivním materiálem nazývaným plaky jsou vloženy do blízkosti nádoru a ponechány na místě po dobu až týdne, aby zabily rakovinné buňky;
Externí radioterapie – přístroj se používá k pečlivému namíření paprsků záření na nádor, aby se zabily rakovinné buňky;
Operace k odstranění nádoru nebo části oka – to je možné, pokud je nádor malý a vy na oko stále vidíte;
Odstranění oka (enukleace) – může být nutné, pokud je nádor velký nebo jste ztratili zrak; oko bude nakonec nahrazeno umělým okem, které odpovídá vašemu druhému oku.
Ve svém příspěvku MARKERY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lida.
Dobrý den,chtela bych se zeptat.Manželovi před pěti lety zistili rakovinu tlustého střeva.Chirugicky nador odstranili,každy rok chodí na kolonoskopické vyšetrení a střeva ma v pořadku.Teď mu delali Ct břicha a na bazi levé plíce t.č. je patrný nodul nepravidelného vel.6mm.Z markeru mírna elevace S protein 100B:0,294.Prosím o bližší upřesnení hodnoty S proteinu.Ďekuji.Lída
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Profesor Ian Rowland, který vedl výzkumný projekt, řekl: "Naše výsledky jsou velmi významné. Naše studie prokázala souvislost mezi vyšším příjmem brukvovité zeleniny, jako je i řeřicha, a sníženého rizika řady nádorů. Tato studie však zatím nepřináší konkrétní důkazy s kauzálními účinky. Co však dělá tuto studii unikátní je to, že zkoumá zdravotní účinky u lidí, kteří jedí řeřichu ve snadno dosažitelném množství, aby zjistila, jaký vliv u nich bude mít pravidelně konzumovaná řeřicha, na známé biologické markery vykazující riziko rozvoje rakoviny, mezi kterými je i poškození DNA v buňkách. Většina dosavadních studií spoléhala zatím jen na testy provedené ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech a jen s chemickými látkami, které před tím vědci získali z brukvovité zeleniny. Krevní poškození DNA, je ukazatelem na rizika rakoviny celého těla, a výsledky podporují teorii, že užívání řeřichy souvisí s celkovým snížením rizika rakoviny na různých místech těla. Studie také říká, že výsledky jsou použitelné v běžné populaci, která jí běžnou stravu."
Další studie, která byla v souvislosti s řeřichou provedena, byla s dobrovolníky ve věku mezi 19 a 55 let. Tito dobrovolníci jedli navíc jednu denní porci řeřichy kromě své běžné stravy.
Hlavní zjištění při této pravidelné konzumaci řeřichy:
Řeřicha významně snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), až o 22,9 %.
Řeřicha snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), kdy byl zkušební vzorek konfrontován s volnými radikály vzniklých z peroxidu vodíku, až o 9,4%.
Řeřicha snížila hladinu triglyceridů, v průměru o 10%.
Řeřicha přispěla k významnému zvýšení hladiny luteinu o 100% a beta-karotenu o 33%, které mají antioxidační aktivitu. Vyšší příjem luteinu byl rovněž spojen s nižším výskytem očních nemocí, jako jsou katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace.
Řeřicha podpořila průměrnou vstřebatelnost vlákniny, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové a beta-karotenu.
Tento dvouletý výzkumný výzkum byl financován řeřichovou aliancí, která je složená z britských producentů řeřichy. Jeden z jejich členů, Steve Rothwell k tomu dodává: „Už několik let jsme věděli o zvláštních účincích, které má hořčičný olej z řeřichy (PEITC). Hořčičný olej z řeřichy má podle nás významné protirakovinné vlastnosti, ale jeho výzkum se zatím omezoval především na zkoumání účinků na laboratorních kulturách a na zvířatech, nikoliv na lidech. Náš první výzkum účinků řeřichy na lidech je průlomový, protože potvrzuje protinádorové účinky řeřichy a prokazuje přímý vztah mezi konzumací řeřichy a snížení náchylnosti k rakovině. Odhodlání spustit tuto studii pocházelo z velkého množství dostupných důkazů, kt
Periodická horečka je charakterizována opakovanými záchvaty horečky, které jsou doprovázeny aftózní stomatitidou (tedy zánětem v ústech s aftami), faryngitidou (tedy zánětem hltanu; anglicky a latinsky pharyngitis) a adenitidou (zánětem či zvětšením krčních uzlin). Onemocnění má protrahovaný průběh, ale má tendenci se časem zlepšovat. Toto onemocnění bylo poprvé rozpoznáno v roce 1987 a označeno jako Marshallův syndrom. Nemoc se objevuje mezi 2. a 5. rokem dítěte a projevuje se opakujícími se horečkami, malátností, záněty krčních mandlí s povlaky a negativními kultivačními nálezy výtěrů krku, zvětšením krčních uzlin, aftózními vřídky v ústech a méně často bolestí hlavy, břicha či kloubů. Epizody trvají 4–6 dní a nereagují na antipyretika (léky proti horečce) ani antibiotika. Frekvence epizod bývá 8–12x za rok. Při lékařském vyšetření může být zjištěno mírné zvětšení jater anebo sleziny. V laboratorních nálezech bývají zvýšené zánětlivé markery, ke kterým patří sedimentace červených krvinek, bílé krvinky v krevním obraze a C-reaktivní protein (bílkovina v krvi, která se běžně označuje jako CRP). Frekvence a intenzita epizod se postupně snižují.
Přesná příčina není známa. V obdobích horečky je aktivován imunitní systém, což vede k zánětlivé reakci, při níž se kromě horečky objeví zánět nosohltanu a afty v ústech se zvětšením krčních uzlin. Tento stav má časově omezený průběh se spontánním odezněním. V různě dlouhém období mezi atakami je dítě zdravé. Infekční vyvolavatel není prokázán. Tuto nemoc nelze přenést z osoby na osobu, není tedy nakažlivá.
Nemoci slinivky můžeme rozdělit na zánětlivá onemocnění, takzvané pankreatitidy, dále na nádorová, úrazová a vrozená onemocnění.
Záněty slinivky – pankreatitidy
Patří mezi nejčastější onemocnění slinivky. Rozlišujeme akutní a chronickou pankreatitidu. Akutní pankreatitida vzniká náhle zablokováním vývodu, kterým odtékají trávicí enzymy do dvanáctníku. Trávicí šťávy vtékají zpět do slinivky a poškozují ji. Záchvat provází intenzivní bolest. Je často vyvolána snědením velkého množství mastné stravy – obvykle současně s alkoholem.
Dalšími nejčastějšími příčinami zánětu slinivky mohou být choroby žlučových cest, zanedbané kamínky ve žlučových cestách, pití alkoholu. Vzácnějšími příčinami zánětu slinivky mohou být poruchy metabolismu tuků, jejich vysoká hladina v krvi. Pankreatitidu mohou způsobit i léky, mezi nimi kortikoidy, hormonální antikoncepce, ale i paracetamol. Vyvolávajícím faktorem zánětu bývá v některých případech zvýšená činnost příštítných tělísek, infekční nemoci, těhotenství, či dokonce nezdařená operace (například žlučníku), nebo viry.
Rakovina
Nejčastějším zhoubným nádorem slinivky dle histologie je karcinom. Četnost této choroby stoupá od 45 let věku, nejčastěji onemocní věková skupina od 65 do 75 let. Zároveň se za posledních 20 let zvýšila incidence nádoru pankreatu o polovinu. Karcinom pankreatu je příčinou 5 % všech úmrtí v důsledku zhoubných nádorů.
Zhoubný nádor pankreatu je nazýván „tichá“ nemoc, protože počáteční stadia karcinomu pankreatu obvykle nepůsobí žádné potíže. Pokud nádor proroste do žlučovodu a žluč nemůže odtékat do zažívacího traktu, kůže a oční bělma zežloutnou, moč ztmavne. Tento stav se nazývá žloutenka.
Jak rakovina roste a šíří se, bolest se často rozvíjí v horní části břicha a někdy se šíří do zad. Bolest se může zhoršovat po jídle nebo po ulehnutí. Rakovina slinivky břišní může způsobovat nevolnost, nechutenství, hubnutí a slabost. Pokud zhoubné bujení napadne Langerhainovy ostrůvky, začnou produkovat nadbytek inzulínu, což způsobí slabost, závratě, zimnici, svalové křeče a průjem.
Prvním vyšetřením bývá ultrazvuk, který však neodhalí časná malá ložiska. Dále se používá CT (počítačová tomografie) a ERCP (endoskopická retrográdní cholangio-pankreatografie – prostřednictvím sondy zavedené přes hrtan, jícen a žaludek je do oblasti pankreatu aplikována kontrastní látka, která umožní následné rentgenování oblasti).
Při laboratorním vyšetření mohou na rakovinu pankreatu poukazovat zvýšené markery CEA (karcinoembryonální antige), CA (carbohydrate antigen – nádorový marker) 19-9, CA 50, které však neslouží jako samostatná diagnostická metoda. S ohledem na dlouhodobý průběh nemoci a netypické příznaky je včasná diagnóza rakoviny slinivky výjimečná.
Prognóza rakoviny slinivky břišní je velmi špatná, většina postižených umírá do dvou let od stanovení diagnózy.
CRP je zkratka pro C-reaktivní protein, což je protein hrající roli opsoninu, který se stanovuje v séru. Je jedním z nejdůležitějších reaktantů akutní fáze. Tento lektin, jehož molekula má pět podjednotek (pentraxin), z nichž každá váže dva ionty vápníku, své jméno získal díky tomu, že precipituje s takzvaným C-polysacharidem pneumokoků.
CRP je zánětlivým parametrem a jeho plazmatická koncentrace se zvyšuje už 4 hodiny od navození reakce akutní fáze a v průběhu prvních dvou dnů jeho koncentrace vzroste i více než 100krát. Maximální koncentrace je dosaženo za 24–48 hodin, přibližně 24 hodin je i poločas CRP. Fyziologicky bývá plazmatická koncentrace nižší než 2–8 mg/l. Rychlý a vysoký vzestup CRP (typicky na hodnoty nad 60 mg/l) doprovází především akutní bakteriální infekce, méně obvykle také mykotické infekce. Virové infekce naproti tomu bývají charakterizovány relativně malým vzestupem CRP (zpravidla pod 40 mg/l). Stanovení plazmatické koncentrace CRP proto napomáhá v rozhodnutí, zda zahájit léčbu antibiotiky. Úspěšná antibiotická terapie se pak projeví rychlým poklesem CRP, naopak při neúspěšné léčbě přetrvává jejich zvýšení.
Stanovením CRP lze mimo jiné odhalit i riziko pooperační infekce. Třetí den po operaci má totiž koncentrace CRP rychle klesat k normě. Přetrvávající zvýšení nebo jen částečný pokles, následovaný dalším zvýšením, naznačuje přítomnost infekce nebo jiné zánětlivé komplikace. Mírný vzestup CRP provází i infarkt myokardu. Obecně lze také říci, že mírně zvýšené hladiny CRP (obvykle kolem 10 mg/l) patří mezi známky vysokého kardiovaskulárního rizika. Sledování koncentrací CRP je užitečné i při monitorování autoimunitních onemocnění. Nevýhodou CRP je nízká specifita. Na rozdíl od prokalcitoninu neinformuje o tíži orgánového postižení, nýbrž pouze o přítomnosti infekce. Vzájemně se tyto dva markery nenahrazují, ale doplňují.
Wikipedie uvádí, že kolorektální karcinom, nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva, představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně. Jedním z nejpostiženějších států na světě je Česko (společně se Slovenskem a Maďarskem).
Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při kolposkopickém vyšetření, tak představuje vyléčení.
Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu, které je v Česku velmi vysoké. Existuje rovněž statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva – každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %. Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.
Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, důvodem může být genetika, ale i jiné faktory (například stravovací návyky). Kromě toho existuje i několik genetických poruch, v rámci nichž se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu, svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.
Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se ale, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.
Familiární adenomatózní polypóza (FAP)
FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.
Gardnerův syndrom
U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (nádory kostí) a fibromatóza (mnohočetné benigní nádory vaziva).
Turcotův syndrom
U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytu
Biologická léčba je nejnovější ze všech léčebných metod a přisuzuje se jí velká budoucnost. Používá se samostatně nebo v kombinaci s jinými léčebnými metodami. Pomáhá zastavit rakovinu působením na různé biologické pochody, které nádorová tkáň potřebuje ke svému růstu a šíření. Cílem biologické léčby je zablokovat procesy, které umožňují rakovinným buňkám nekontrolovatelné bujení. Především jde o to:
zablokovat nebo vypnout signalizaci, která rakovinným buňkám říká, aby rostly a dělily se,
zabránit buňkám, aby žily déle, než je běžné,
nastartovat řízenou buněčnou „sebevraždu“, která v organismu přirozeně reguluje počet živých buněk.
Druhy biologické léčby
Biologickou léčbu lze rozdělit na dvě hlavní skupiny:
Monoklonální protilátky – jde o velké bílkovinné molekuly podobné našim obranným protilátkám. Každá protilátka má svůj konkrétní cíl, molekulu, se kterou tvoří pár jako zámek a klíč. Pokud se protilátka setká se svou cílovou molekulou, naváže se na ni a zablokuje její funkci. Protilátky obvykle zasahují v krevním oběhu nebo v okolí rakovinné buňky. Mohou také pomáhat jiným lékům dostat se cíleně do rakovinou zasažených buněk. Podávají se nitrožilně.
Nízkomolekulární látky – jedná se o látky, které mají přímý biologický účinek a zasahují do rakovinotvorných procesů. Například blokují novotvorbu cév, čímž zabrání nádoru, aby si budoval cévní zásobení. Podávají se obvykle v tabletách.
Pro koho je vhodná
Žádný nádor není stejný. I v oblasti jednoho typu nádoru existují různé genetické varianty, které do značné míry ovlivňují úspěšnost biologické léčby. V rámci diagnostiky je proto nutné získat o nádoru maximum informací, aby bylo možné určit, z které léčebné metody bude pacient profitovat a z které ne.
Používá se k léčbě:
karcinomu prsu,
rakoviny tlustého střeva a konečníku,
nádorů plic,
maligního melanomu.
U všech nádorů platí, že se biologická léčba hodí pro určitou přesně definovanou část pacientů, jejichž nádory mají rysy umožňující realizaci mechanismu biologické léčby.
Rizika a nevýhody
Žádná léčebná metoda nemá jen výhody, a to platí i o biologické léčbě.
Mezi její nevýhody patří:
možnost postupného snížení účinku,
riziko vzniku závažných nežádoucích účinků (vznik nádorového bujení, závažné infekce a podobně).
Obvyklá léčba rakoviny spojená s radioterapií (ozařováním) je pro člověka velmi vyčerpávající. Přestože se často daří rakovinné bujení zastavit, představuje pro organismus obrovskou zátěž a obvykle i jeho poškození. Proto se hledají šetrnější způsoby, jak rakovinu zvládat.
Na postupy alternativní léčby se lidé často dívají extrémním pohledem. Jedni je rozhořčeně zavrhují jako nebezpečné a nepodložené „hlouposti“, jiní je naopak lehkomyslně nadřazují postupům klasickým, jako je chirurgická léčba, ozařování a chemoterapie. Pochopitelně ani jeden z krajních názorů není správný. Alternativní metody pochopitelně nemohou nahradit operaci nebo léky, mohou je však vhodně doplnit nebo pomoci vyrovnat se s jejich nežádoucími účinky. Nejčastěji se zmiňují blahodárné účinky správné výživy, některé potravinové doplňky, vitaminy, minerály a výtažky z rostlin, postupy východní medicíny, jako je například akupunktura, a také psychologické a relaxační metody. Zatím nebyla nalezena žádná složka výživy, která by prokazatelně pomáhala léčit rakovinu. Nicméně některé potraviny mohou snižovat riziko vzniku rakoviny a nemocným lidem pomáhají cítit se lépe a lépe zvládat potíže způsobené léčbou i samotným nádorem. Mezi často doporučované potraviny patří například bakteriální kultury obsažené v jogurtu, brokolice, česnek, hroznové víno, potraviny s vysokým obsahem vlákniny, rajčata (pro vysoký obsah lykopenu) nebo třeba i obyčejná jablka (vysoký obsah antioxidantu quercetinu).
Existuje velké množství minerálů a chemických látek obsažených v některých rostlinách, které se zmiňují v souvislosti s rakovinou a její léčbou. Přestože ani tady nebyl vědecky potvrzen žádný spolehlivě účinný „favorit“, užívání některých přípravků může pomoci zlepšit zdravotní stav. Vhodné mohou být potravinové doplňky s obsahem vápníku nebo selenu, za blahodárné se považuje také pití zeleného čaje.
