3 díly javorového sirupu nalijete do kastrolku a vložíte do vodní lázně (větší kastrol s vodou) a zahříváte tak, aby teplota sirupu nepřesáhla 40 °C. Do horkého sirupu pak vmícháte 1 díl čisté jedlé sody bez jakýchkoli chemických přídavků. Pozor, směs prudce vypění. Míchejte, dokud se soda v sirupu nerozpustí. Při nádorovém onemocnění užívejte první tři dny 5x denně 1 lžičku směsi a další týden pak 3x denně po jedné lžičce. Tato dávka obvykle postačí k absolutnímu vymizení nádoru. Je možné užívat i preventivně. Tato léčba je založena na tom, že rakovinové buňky milují cukr, který do sebe vtahují. Javorový sirup obsahuje čistou glukózu, takže tuhle podmínku dokonale splňuje. Tak se látka dostane přesně do centra nádoru. Jedlá soda pak dokáže díky obrovskému obsahu kyslíku rakovinový nádor doslova rozbít zevnitř. A to už během prvních tří dnů. Dochází tak k naprosté likvidaci nádoru v jakémkoli stadiu, tedy i v konečné fázi rakoviny.
Léčba rakoviny pomocí prášku do pečiva a javorového sirupu
Ano. Tato informace probleskla novinovými titulky, ale stejně tak rychle byla potlačena. Vypadá to až moc jednoduše, ale tato prostá léčba zažívací sodou a javorovým sirupem je nesmírně účinnou přírodní chemoterapií, která velmi efektivně hubí rakovinné buňky. Přitom zcela postrádá brutální vedlejší účinky provázející většinu nesrovnatelně méně efektivních „standardních“ chemoterapeutických metod. Za tepla vytvořená směs chemicky čisté jedlé sody (hydrogenuhličitan sodný; NaHCO3) a javorového sirupu je velmi efektivním prostředkem proti všem druhům rakoviny. Zahříváním se na sebe pevně navážou molekuly sody a javorového sirupu, a takto vybavená glukóza může zamířit k rakovinovým buňkám. Rakovinové buňky prostě milují cukr, který přímo nezřízeně hltají. V tomto případě je ale na molekuly cukru navázaná silně zásaditá sodíková sloučenina! Kyselé rakovinové buňky absorbují s cukrem i sodu, a to je jejich zkáza.
Recept:
3 díly javorového sirupu a jeden díl jedlé sody (soda bicarbona) smísit (například 15 lžiček sirupu a pět lžiček sody) a promíchat, dát poté ohřát na sporák, zahřívat 5 minut nepříliš silně, aby teplota sirupu nepřesáhla 40 °C, dokud směs poněkud nezhoustne. Na počátku může být směs užívána častěji, například 3x denně jedna čajová lžička. Jinak stačí brát 1 čajovou lžičku 1x denně, dlouhodobě. Může být rozpuštěna ve vodě nebo třeba namazána na chléb. Javorový sirup může být případně dočasně nahrazen medem. Obecně platí: nejíst jinak žádný cukr v nápojích ani v pokrmech, s výjimkou trošky ovoce. Tato léčba je založena na tom, že rakovinové buňky potřebují cukr, který do sebe vtahují. A javorový sirup obsahuje čistou glukózu, která se tak dostane přesně do centra nádoru. Jedlá soda pak dokáže díky obrovskému obsahu kyslíku rakovinový nádor doslova rozbít zevnitř.
Ve svém příspěvku LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatka.
Dobrý den-užívám olej,tvaroh a ln.semínko už měsíc a mám pocit že se mi zhoršily kožní problemy(asi lupenka na loktech a kotnících- nikdy jsem nekonzumovala tak pravidelně a často tvaroh,olej... Nevím jestli je to následný projev tohoto užívání nebo mám zastavit toto užívání. dík Svatka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Já jsem přesvědčena, že tato zvýšená tvorba kůže souvisí právě s konkrétní kombinací tvarohu a lněného semínka. Je to lék na rakovinu a chcete po něm, aby vám pomohl vystavět nové a zdravé buňky rychlejším tempem, než je obvyklé. Tato léčebná činnost je pak patrná na vaší pokožce, jako nebvykle silné olupování kůže. Něco podobného by se mělo odehrávat i uvnitř těla na tkáních zasažených zhoubným bujením.
Možná se zeptáte jak je docíleno toho, že se ve větší míře nebudou replikovat právě rakovinové bunky, ale jen ty zdravé. Podstatou zhoubného bujení je ztráta nebo poškození genetického předpisu pro tvorbu nových buněk. Spoléháme na to, že tato směs přírodních zdrojů poskytuje tělu opravné geny prostřednictvím kmenových buněk ze semen lnu a k tomu startovní amynokyseliny, které jsou primárně vytvořeny pro rychlý růst malého telete - tvaroh z neodstředěného mléka. Prakticky jsou v tomto přírodním léku na rakovinu všechny potřebné ingredience k podpoře zdravého buněčného dělení.
Pokud s tímto lékem léčíte rakovinu, tak doporučuji v léčbě pokračovat ve standardním dávkování. Pokud tvaroh s lněným olejem nebo semínky používáte jen jako prevenci, tak doporučuji vysadit a počkat, než se kůže srovná a pak začít s polovičním dávkováním než máte nyní.
Jako zázračná přírodní chemoterapie působí podle kanadských odborníků kombinace javorového sirupu a jedlé sody. Celý princip spočívá v tom, že rakovinové buňky milují cukr, proto se lidé s rakovinou musí sladkým věcem vyhýbat. Při kombinaci sody a javorového sirupu dojde k navázání jejich molekul. Kombinace při zahřátí způsobí štěpení cukru a následné pohlcení sody a poté dojde k zásadité reakci a ke zničení rakovinové buňky. Pomocí javorového sirupu se „léčivo“ dostane rychle a všude tam, kam by se jinak třeba ani nedostalo. Tato přírodní medicína je vhodná pro léčbu jakéhokoliv stadia rakoviny, ať už u lidí, nebo u zvířat.
Postup: 3 díly javorového sirupu smíchejte s 1 dílem sody a zahřívejte na mírném plameni po dobu 15 minut. Teplota při zahřívání nesmí přesáhnout 40 °C. Pokud člověk již rakovinu léčí, je dobré užívat každodenně 3 kávové lžičky této směsi. Jako prevence rakoviny postačí 1 kávová lžička denně.
Lék snězte samostatně nebo si směs namažte na chleba místo medu. Při léčbě si dejte pozor na to, abyste nepřijímali v potravě už jiný cukr, maximálně ve formě ovoce, ale i toho si dopřávejte s mírou. Dále je vzhledem k sodě potřeba hlídat pH moči nebo krve. Poslední, co si musíte hlídat, je to, aby v sodě nebyl obsažen hliník, to zjistíte důkladným prostudováním obalu.
Kořen pampelišky je při ničení rakovinových buněk velmi účinný (prý účinnější než chemoterapie). Kořen pampelišky totiž efektivně zabíjí rakovinové buňky, zároveň však nemá žádné vedlejší účinky. To znamená, že dokáže kompletně usmrtit rakovinové buňky, aniž by poškodil buňky zdravé. Obsahuje mnoho důležitých vitamínů a minerálů, například vitamín B6, thiamin, riboflavin, vitamín C, železo, vápník, draslík, zinek, hořčík a kyselinu listovou. V pampeliškových listech o hmotnosti 55 g najdete až 535 % potřebné denní dávky vitamínu K a 112 % vitamínu A. Čaj z pampelišky účinkuje poměrně rychle. Už v průběhu 48 hodin po požití dochází k dezintegraci (rozpadu) prvních rakovinových buněk. Odhaduje se, že pravidelná dlouhodobá kúra z kořene pampelišky může odstranit většinu nádorů. Při léčbě pomocí kořene pampelišky vždy používejte čerstvé byliny, které si sami natrháte a připravíte, poněvadž nikdy nevíte, co si kupujete... Kořen pampelišky můžete sbírat celoročně. Kořen nemyjte vodou, pouze ho důkladně očistěte rukama. Následně ho usušte. Důkladně suchý kořen rozmělněte kladivem na prášek. Ten se užívá jednou denně tak, že smícháte 3/4 kávové lžičky prášku s vodou nebo pomerančovým džusem. Nepoužívejte alkoholické nápoje nebo horkou tekutinu. Nečistoty, která zůstane na kořenech, se nemusíte obávat, jelikož i to posílí váš imunitní systém. Připravený prášek uchovávejte v temnu a suchu. Léčebná kúra by měla trvat cca 8 měsíců. V našich končinách roste pampeliška bohužel pouze sezonně. Chcete-li mít čerstvou rostlinu k dispozici celoročně, sesbírejte po odkvětu rostliny semínka a ta zamrazte. Poté stačí semínka zasadit do hlíny v domácím prostředí a vyroste vám pampeliška.
Jedlá soda je široce zkoumanou látkou a používá se již mnoho let, dokonce i samotnými onkology. Toxicita chemoterapie a radioterapie je vysoká, jejich aplikace často ničí důležité životní orgány jako játra či ledviny. Proto se těmto pacientům běžně podává jedlá soda, aby se předešlo selhání těchto orgánů.
Rakovinové buňky milují cukr, proto je vhodné se během nemoci vyhýbat cukrům, ať už v jídle, či nápojích, vyjma trošky ovoce. Při ohřátí směsi z javorového sirupu a sody se na sebe navážou molekuly sody a javorového sirupu. Glukóza vzniklá tímto způsobem je pohlcena buňkami a viry, které se v ní ukrývají. Jenže v tomto případě je na molekuly cukru navázaná silně zásaditá sloučenina a rakovinové buňky pohltí spolu s cukrem rovněž sodu, čímž dojde k zásadité reakci a ke zničení buněk přímo v centru nádoru. Soda bikarbona způsobí změnu pH v buňkách. Ty pro své přežití potřebují kyselé prostředí, ale tímto způsobem se do nich dostává více kyslíku, než jsou schopné unést. A právě díky javorovému sirupu se soda dostává do takových míst v těle, kam by se normálně nedostala. To vše během velmi krátké doby. Je tedy vhodná pro léčbu jakéhokoli stadia rakoviny, ať už u lidí, nebo u zvířat.
Postup: Smícháme tři díly javorového sirupu a jeden díl jedlé sody a promícháme. Zahříváme pět minut, a to tak, aby teplota sirupu nepřesáhla 40 °C, dokud směs nezhoustne.
Zpočátku by se měla směs užívat častěji (to zejména u rakovinou nemocných), například třikrát denně jedna čajová lžička. Menší změna pH může totiž růst rakoviny povzbudit. Obyčejně pak stačí brát jednu čajovou lžičku denně, a to i dlouhodobě jako prevenci.
Dejte pozor na sodu, do které byl přidán hliník! I v případě, že není uveden na obalu, bývá přidáván. Jestliže vám po zahřátí na dně směsi zůstane bílý prášek, nejedná se o bikarbonát sodný! Nejlepší je koupit si sodu přímo v lékárně, budete tak mít jistotu, o co se skutečně jedná.
Jedna studie prokázala, že spirulina snižuje výskyt lézí známých jako leukoplasia, které pak přechází v rakovinové onemocnění u lidí, kteří žvýkali tabák. Při výzkumu se prokázalo rychlejší vyléčení těch nemocných, kteří byli léčeni pomocí řasy spirulina, nežli u lidí léčených pomocí placeba. Pro úplnou průkaznost těchto účinků je velmi důležitý další výzkum.
Rakovina vzniká v jedné buňce jako mutace a nekontrolovatelně se dělí. To znamená, že rakovinu může způsobit jakákoliv skupina buněk – jak buňky relativně neškodné (např. bradavice), tak i velmi nebezpečné, které mohou vyvolat závažné zdravotní problémy. Rakovinové nádory se z hlediska základní klasifikace dělí na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Zhoubný nádor je oproti nezhoubnému o poznání agresivnější, rychle roste a šíří se po celém těle tak, že si zakládá vzdálená ložiska, tzv. metastázy. Existuje mnoho druhů nádorových onemocnění, ale všechny druhy mají společný znak, a to nekontrolovatelné dělení. U každého nádorového onemocnění dochází k selhání imunitního systému. Univerzální lék na rakovinu neexistuje, toto onemocnění vyžaduje individuální léčbu.
Vyvarujte se produktů, jimž se říká hydrogenované umělé tuky nebo fritovaným potravinám, protože narušují proces okysličování. Červené krvinky odevzdávají v plících oxid uhličitý a nabírají kyslík. Pak jsou přepravovány v krevním oběhu k buňkám a vypustí nesený kyslík do plazmy. Takto uvolněný kyslík je k buňkám přitahován rezonancí pí-elektronové oxidace, podporované právě mastnými kyselinami. Jinak si kyslík cestu do buňky nenajde. Na elektrony bohaté mastné kyseliny mají rozhodující roli mezi „dýchacími enzymy“, což je základem buněčné oxidace. Netřeba dodávat, že rakovinové buňky jsou citlivé na kyslík.
Při jakékoliv léčbě je absolutně zakázaný cukr. Dále jsou to veškeré živočišné tuky, všechny salátové omáčky (včetně v obchodech prodávaných majonéz), veškeré druhy čerstvého masa (může obsahovat chemikálie a hormony), máslo, umělý jedlý tuk, konzervované maso a uzeniny. Konzervační prostředky blokují látkovou výměnu vyvolanou lněným olejem.
Johanna Budwigová se narodila 30. září 1908 v Německu. Dr. Budwigová učinila pozoruhodný objev. Dle ní jsou rakovinové buňky takové buňky, kterým schází na molekulární úrovni důležité nutrienty. Také zjistila, že červené krvinky u pacientů s rakovinou neobsahují tukovou složku. Toto zjištění ji dovedlo k vlastní léčebné metodě, která se ukázala být úspěšnou až v 90 % případů. Je potřeba poznamenat, že mnoho jejích pacientů s rakovinou k ní bylo odesíláno až ve 4. stadiu nemoci, kdy už za sebou měli neúspěšnou léčbu operacemi nebo ozařováním. Je dokonce možné předpokládat, že pokud by pacienti přicházeli v dřívějších stadiích nemoci a bez klasické léčby, mohla by se úspěšnost jejího léčení blížit až ke 100 %.
Doktorka Budwigová zjistila, že zatímco nenasycené mastné kyseliny (nazývané souhrnně omega-3 nenasycené mastné kyseliny nebo PUFA omega-3, jejich společným rysem je dvojná vazba mezi uhlíky na třetím místě, počítáno od koncového methylu) jsou lidskému organismu nesmírně prospěšné, takzvané saturované neboli hydrogenované tuky (obsažené dnes například především v údajně „zdravých“ margarínech) našemu zdraví naopak intenzivně škodí. A objevila zázračný recept: lněný olej s mléčnou bílkovinou.
Může se jednat o naprosto běžné kožní potíže, ale i příznak závažného onemocnění.
Urtikárie (kopřivka): Jde o alergickou reakci, která vypadá jako odřeniny či šrámy. Obvykle svědí, někdy se objevuje i píchání a pálení. Velikostně se liší, jednotlivé vyrážky se mohou postupně spojovat do rozsáhlejších ploch. Projevy se mohou vyskytnout kdekoli a trvat od několika minut do několika dní. Urtikárie bývá způsobena léky, potravinami a jejich přísadami, teplotními výkyvy a infekčním onemocněním (i třeba bolestí v krku). Účinnou pomocí, pokud je vyrážka nepříjemná a přetrvává, jsou antihistaminika.
Lupénka: Lupénka je neinfekční vyrážka projevující se většími červenými skvrnami s odlupujícími částečkami kůže. Může se vracet celý život. Příčina lupénky není známa, ale imunitní systém při jejím propuknutí vytváří nové kožní buňky příliš rychle. Léčba zahrnuje medicínské přípravky aplikované na kůži, světelné terapie, léky standardně užívané ústy, injekce nebo infuze.
Ekzém: Ekzém není nakažlivý, kůže je jen zanícená, zčervenalá, suchá a svědí. Tvorbu ekzému může podpořit nevhodné mýdlo, které podráždí vaši pleť, různé alergeny, klima, a dokonce i stres. Přesná příčina vzniku ale není známa. Ekzém se často vyskytuje na rukou, zejména v místech, kde se ohýbají. Záleží na ošetřujícím lékaři, co vám na to předepíše.
Vyrážka z rostlin: Kontakt s břečťanem či dubem způsobuje vyrážku u mnoha lidí. Začíná zarudnutím a otokem, po pár hodinách či dnech se stupňuje svědění. Vyrážka trvá obvykle dva týdny, ulevit mohou studené obklady, v horším případě jsou potřeba antibiotika.
Bradavice: Jejich nejoblíbenějším místem jsou ruce a prsty. Způsobují je viry, mohou se šířit z člověka na člověka, případně prostřednictvím kontaktu s něčím, co používá daná osoba. Jejích šíření preventivně znemožníte tím, že se jich nebudete dotýkat, rovněž je lze skrýt náplastí a udržovat v suchu. Většinou jsou zcela neškodné, bezbolestné a samy zmizí. Jestliže ne, existují na to léky. Pokud nezaberou, přichází na řadu vypalování chemikáliemi, laserové či chirurgické zákroky.
Seborhoická keratóza: Jedná se povětšinou o nezhoubný nádor kůže. Rakovinové výrůstky se mohou vyvinout s postupujícím věkem. Bývají tmavé i barevné, se zrnitým povrchem – ale neplatí to vždycky. Léčba nebývá nutná, nicméně pokud by šlo o zhoubnou rakovinu kůže, je třeba vyhledat lékaře. Už jen kvůli určení správné diagnózy, jelikož kožní choroby si jsou na pohled většinou tak podobné, že pro laika není snadné je správně identifikovat.
Piha je pouze barevná skvrna vzniklá nahromaděním pigmentu. Rakovinové ložisko je tvořeno speciálními, takzvanými névovými buňkami, může být s pigmentem, ale nemusí. Rakovina kůže má mnoho podob, nedá se popsat univerzálně. Pihy a rakovina kůže spolu úzce souvisí. Měli bychom sledovat svou kůži a v případě obav raději zajít k lékaři.
Vyvarujte se produktů, jimž se říká hydrogenované umělé tuky, nebo fritovaným potravinám, protože narušují proces okysličování. Červené krvinky odevzdávají v plicích oxid uhličitý a nabírají kyslík. Pak jsou přepravovány v krevním oběhu k buňkám a vypustí nesený kyslík do plazmy. Takto uvolněný kyslík je k buňkám přitahován rezonancí pí-elektronové oxidace, podporované právě mastnými kyselinami. Jinak si kyslík cestu do buňky nenajde. Na elektrony bohaté mastné kyseliny mají rozhodující roli mezi „dýchacími enzymy“, což je základem buněčné oxidace. Netřeba dodávat, že rakovinové buňky jsou citlivé na kyslík. Při jakékoliv léčbě je absolutně zakázaný cukr. Dále jsou to veškeré živočišné tuky, všechny salátové omáčky (včetně v obchodech prodávaných majonéz), veškeré druhy čerstvého masa (může obsahovat chemikálie a hormony), máslo, umělý jedlý tuk, konzervované maso a uzeniny. Vyhněte se pesticidům a chemickým látkám. Omezte použití mikrovlnné trouby, teflonu, hliníkového nádobí a hliníkové fólie. Při této kúře se vyhněte kyslíkové terapii, injekcím s vitamínem B12 a C vitamínem. Rovněž konzervační prostředky blokují látkovou výměnu vyvolanou lněným olejem.
Mějte na paměti, že co pomáhá jednomu člověku, nemusí zákonitě pomoci druhému člověku, vždy jde o individuální přístup.
Rakovina slinivky břišní vzniká většinou z neznámých příčin, podobně jako i některé další typy rakoviny. Rakovina slinivky břišní zasahuje malý, ale důležitý orgán, bez kterého se lidské tělo neobejde. Rakovinové bujení napadá slinivku velmi tiše a bez velkých příznaků. Rakovina slinivky a jater bývá nejagresivnější vůbec. Nejčastější projev rakoviny slinivky je bolest v oblasti břicha. Postupně se může objevovat únava, nechuť k jídlu, neurčité tlakové bolesti břicha, pocit na zvracení nebo i zvracení nedlouho po jídle. Při útlaku žlučových cest vzniká často žloutenka. Při poškození větší části tkáně slinivky může vzniknout i cukrovka nebo se objevují projevy akutní pankreatitidy, tedy akutního zánětu slinivky. Často jsou bohužel patrné až příznaky posledního stadia rakoviny slinivky. Spojitost mezi sebou mají i například bolest beder a rakovina slinivky. Pokročilá fáze je spjata s náročnou léčbou a velkými bolestmi. Je třeba říci, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci.
Bylo zjištěno, že přítomnost karcinomu tlustého střeva a karcinomu vaječníku u příbuzných také zvyšuje riziko vzniku karcinomu slinivky. Nezhoubné nádory slinivky se vyskytují vzácně. Karcinom slinivky však patří mezi sedm nejčastějších nádorových bujení v České republice a je považován za jeden z nejzhoubnějších nádorů. Vzhledem k tomu, že se zpočátku projevuje nespecifickými příznaky, je potřeba na něj včas myslet a při podezření se co nejdříve dostavit k lékaři.
Je právem nejobávanějším nádorem kůže a vlastně nádorem vůbec. Je totiž nejzhoubnějším nádorem kůže. Vyskytuje se více u žen než u mužů a předpokládá se, tak jako u jiných nádorů, že velký vliv na jeho vzniku má hlavně sluneční záření. Projevuje se jako pigmentová skvrna, která vypadá nejprve jako obyčejné znaménko, nicméně postupně dochází ke změnám, které signalizují jeho zvrhnutí ve zhoubný nádor. Těmito změnami je hlavně šíření se do plochy, nepravidelné okraje, změna barvy a její nejednotnost (má strakatý vzhled), reliéf znaménka se mění (většinou vyhlazuje), může rohovět, olupovat se, při sebemenším poškození i spontánně může krvácet nebo mokvat. Také může pacienta obtěžovat často až úporným svěděním.
Existuje několik klinických forem, které se liší svými příznaky i nebezpečím. Nádory se mohou šířit buď horizontálně, nebo vertikálně.
Superficiálně se šířící melanom
Superficiálně neboli povrchově se šířící melanomy tvoří většinu melanomů, vypadají jako nepřesně ohraničené, strakaté ložisko, které může být lehce vyvýšené. Po nějakém čase uvnitř dochází k depigmentaci, tedy zesvětlení a jakoby vyhojení, nicméně to je velice nepříznivý znak, který poukazuje na pokročilé stadium a tvorbu metastází ve vzdálených orgánech. Proto by si pacient nikdy neměl myslet, že se mu nález již hojí, a urychleně vyhledat lékaře! Další variantou je takzvaný akrolentiginózní melanom, který je naštěstí velice vzácný, a vyskytuje se na končetinách a hlavně pod nehty, kde si ho sice pacient všimne poměrně brzy, ale často ho nenapadne, že by se mohlo jednat právě o melanom. Prognóza je bohužel nepříznivá, proto čím dříve pacient přijde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Dále je to lentigo maligna melanom, který je také nepříliš častý a postihuje hlavně staré lidi v místech vystavených slunečnímu záření, jako je obličej, výstřih, ruce a nohy. Tento typ melanomu se povrchově šíří poměrně dlouho, až po letech se začne šířit směrem dolů, proto je jeho prognóza značně příznivější než u předchozích typů.
Vertikálně se šířící melanom
Vertikálně neboli směrem dolů se šířící melanom je velice nebezpečný z několika důvodů. Má typickou černomodrou barvu, nicméně jeho diagnóza je často obtížná, vzhledem totiž napodobuje řadu dalších kožních útvarů, které nejsou zdaleka tak vážné (jako je stařecká bradavice, bazaliom nebo různá znaménka). Také jeho průběh je značně individuální, není žádné jasné pravidlo, podle kterého by se šířil, vyvíjel a postupoval, záleží hlavně na imunitním systému postiženého. Brzy zakládá metastáze šířící se krví i lymfou, metastáze mohou být v nejrůznějších orgánech, a proto je bohužel prognóza velice špatná. Tvoří asi čtvrtinu všech melan
Fialové fleky na kůži může způsobit seboreická keratóza. Jedná se povětšinou o nezhoubný nádor kůže. Rakovinové výrůstky se mohou vyvinout s postupujícím věkem. Bývají tmavé i barevné, se zrnitým povrchem (není to vždy platící pravidlo).
Co s tím dělat
Léčba nebývá nutná, nicméně pokud by šlo o zhoubnou rakovinu kůže, je třeba vyhledat lékaře. Už jen kvůli určení správné diagnózy, jelikož kožní choroby si jsou na pohled většinou tak podobné, že pro laika není snadné je správně identifikovat.
Za svrabem stojí samička parazita jménem zákožka svrabová, latinsky Sarcoptes scabiei. V lidské pokožce vytváří chodbičky, ve kterých klade vajíčka a kálí. Svrab je přenosné onemocnění, které se rozvíjí v horších hygienických podmínkách. Parazit se přenáší kožním kontaktem, kontaktem s kontaminovaným předmětem, a dokonce pohlavním stykem. Nakažení se projeví během čtyř až šesti týdnů. V Čechách je svrab v současnosti nejčastějším parazitárním onemocněním. Postižený musí také počítat s tím, že svrab je dermatolog povinen nahlásit na hygienickou stanici.
Přibližně za čtyři až šest týdnů od nakažení se může objevit vyrážka mezi prsty, na hýždích, na prsou nebo v oblasti genitálií. Velmi výjimečně se objevuje na hlavě a v obličeji. Vyrážka se projevuje jako našedivělé nebo narůžovělé pupínky, které se podobají kousnutí komára, a také jako chodbičky. Toto onemocnění kůže navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, kdy je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce dělá moc dobře). Pokud si nemocný postižená místa škrábe, což je obvyklá reakce na nepříjemné svědění, vznikají strupy. V horším případě rozškrábaná vyrážka začne hnisat. Jestliže má postižený sníženou imunitu (různá imunitní onemocnění, rakovinové zhoubné nádory nebo HIV), může se u něj objevit svrab norský, který vytváří silné krusty na kůži. Tyto krusty sice nesvrbí, ale obsahují mnoho tisícovek parazitů. Svrab norský je složitě léčitelný, protože léčivá mast špatně proniká právě přes silnou krustu.
Abyste si uměli představit, jak vypadá svrab u člověka, prohlédněte si tuto fotogalerii.
Jako prevence rakoviny se užívá jedna lžička denně. Principem působení této receptury je, že rakovinné buňky nesnášejí zásadité prostředí, které je člověku přirozené (zdravý člověk má pH 7,3–7,5). Rakovina se rozvíjí jen v kyselém organismu (pod pH 6). Soda je zásada a s pomocí cukru, obsaženého například v javorovém sirupu (rakovinové buňky konzumují cca 18x více cukru než zdravé), pronikne přímo do buněk a ničí je.
