RAKYTNÍK A STREPTOKOK je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Streptokoky jsou bakterie vyskytující se ve dvojicích nebo v typických řetězcích. Mají rozmanitý rod s mnoha druhy, z nichž některé mají velký význam pro lidskou patologii. Některé bakterie tohoto rodu se u lidí a zvířat vyskytují přirozeně a jsou součástí bakteriální mikroflóry kůže a sliznic, jiné se zase používají v potravinářském průmyslu. Ovšem existují i patologické druhy těchto bakterií, které jsou původci nejrůznějších onemocnění. V dnešní době je známo více než 70 druhů streptokoků širokého spektra různě závažných infekcí. Streptokok je poměrně známá bakterie způsobující nejrůznější onemocnění lidského těla.
Streptokok v těhotenství aneb streptokok skupiny B
Streptokok skupiny B většinou neškodně přežívá na různých částech těla, například v nosohltanu, konečníku nebo v pochvě žen. Nebezpečí pak ale představuje v těhotenství, kdy je možné, že bude při porodu přenesen na novorozence, což může mít tragické následky. Proto se doporučuje během těhotenství a hlavně před porodem vzít stěry z poševní sliznice, případně rekta a kultivačně je prověřit. Pokud se zjistí přítomnost streptokoka, žena je léčena antibiotiky dřív, než začne rodit, po dobu porodu a někdy i krátce po něm.
Asi u jednoho procenta novorozenců může přenesený streptokok vyvolat sepsi, plicní onemocnění nebo meningitidu. Rizikové jsou předčasné, komplikované a horečnaté porody. Streptokok ze skupiny B je druh bakterie, která způsobuje infekci u novorozenců, těhotných žen, žen po porodu, u žen po gynekologických operacích a starších mužských a ženských pacientů s jinými závažnými chorobami. Streptokok ze skupiny B je nejčastější příčinou infekce krve u novorozenců (septikémie) a mozku (meningitida). Infekci u novorozenců se dá zabránit tím, že se těhotný ženám, které jsou nositelkami streptokoka B, v průběhu porodu podávají intravenózně antibiotika.
Důrazně se doporučuje, aby každá těhotná žena, která v minulosti prodělala infekci streptokokem B, byla během porodu přeléčena antibiotiky. Mezi onemocnění, která způsobuje streptokok této skupiny, patří infekce močových cest a jiné infekce způsobené streptokoky skupiny B. Prevence a včasná léčba je důležitá, protože infekce streptokokem skupiny B ohrožuje zdraví i život novorozenců. Streptokok skupiny B je někdy příčinou hnisavých zánětů (artritidy, pneumonie, osteomyelitidy) u lidí, kteří mají závažné onemocnění, například zhoubný nádor, cukrovku, jaterní cirhózu a podobně.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhy streptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:
streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
pneumokok – Streptococcus pneumonie.
Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.
Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla.
Mám dotaz - dlouhodobě beru warfarin. Beru i hlívu ústřičnou na posílení imunity - mohu užívat k warfarinu hlívu s rakytníkem? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlíva ústřičná neobsahuje žádný vitamín K a proto je vzhledem k Warfarinu naprosto neškodná a můžete ji libovolně konzumovat. Ovšem rakytník vitamín K obsahuje a jeho zařazení do jídelníčku musí být vyváženo omezením jiné potraviny, která obsahuje vitamín K. Rakytník zesiluje účinky Warfarinu a může zvýšit riziko krvácení nebo vznik modřin. Když se rozhodnete zařadit rakytník do jídelníčku, tak je nezbytné provést kontrolní změření srážlivosti krve (Quickův test). Změření musí být učiněno do několika dní po zahájení užívání rakytníku.
Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství, a to například na území Mongolska nebo Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému zajímavému vzhledu. Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou, která se pěstovala zejména v blízkosti silnic a cest. Pro své blahodárné účinky se rakytník řešetlákový později přesunul i na naše zahrádky a dvorky, kde je s oblibou pěstován pro šťávy, čaje nebo marmelády. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu. Pěstování rakytníku je vhodné i pro úplné začátečníky, neboť jde o rostlinu velmi odolnou, a to i proti dešti, větru a mrazu. Dosahuje výšky až tří metrů.
V naší poradně s názvem PTŘEBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Šťastná.
Dobrý den,potřebuji poradit,dělají se mi červené flíčky a hodně to svědí.A když to rišktábu tak se udělá strup,co stím mám udělat a bebo proč se to vyskytuje. Děkuji ,nikdy jsme to s manželem neměly.Je to infekční? manželuv bratr měl streptokok.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Přesnou příčinu vaší dermatózy může určit jedině kožní lékař a podle toho zvolit vhodnou léčbu. Nechte si červené flíčky vyšetřit u kožního lékaře.
Oprané bobule lze rozmixovat a přecedit. Slupky je možné sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Šťáva s dužninou se po zahřátí (maximálně na 80 °C) smíchá s cukrem. Vznikne sirup, který obsahuje vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Je používán při žaludečních potížích, chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník podle některých zdrojů posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
Elixír z rakytníku
Ingredience: 1-2 lžíce čerstvého rakytníku (pokud máte zmražený, nechte ho rozmrznout), 1/2 šálku vody
Postup: Rakytník rozdrťte v hmoždíři, aby všechny plody pustily šťávu. Přes husté sítko propasírujte lžící rozdrcenou směs do skleničky, promíchejte s vodou a vypijte.
Rakytníkový sirup
Ingredience: 3 l omytých plodů rakytníku, 2 l vlažné vody, 2 dkg kyseliny citronové, 1 kg cukru na 1 l šťávy
Postup: Plody rozemeleme na masovém strojku, zalijeme vodou a přidáme kyselinu citronovou. Promícháme a necháme stát 24 hodin. Poté vše přecedíme, vymačkáme co nejvíce šťávy, pomocí odměrky odměříme, kolik šťávy dohromady máme, a podle toho osladíme. Mezitím nahřejeme plotýnku, vypneme a na jejím okraji bez vaření necháme vše rozpustit. Teplou šťávu plníme do lahví.
Recept na rakytníkový likér
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 1 l vodky, 1 kg cukru
Postup: Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky (nebo jiné silné lihoviny nebo s čistým lihem ředěným vodou) a necháme v teple stát asi 8 dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme 3 měsíce uležet. (Na likéru i sirupu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.)
Rakytníkový džem
Ingredience: 1 kg bobulí rakytníku, 720 g cukru, 100 g tekuté pektózy
Postup: Bobule rakytníku očistíme, omyjeme a dáme do nerezového hrnce. Přidáme trochu vody, aby se nám to nepřipalovalo, a na mírném ohni necháme povařit, dokud rakytník nezměkne. Postupně přidáváme cukr s pektózou a vaříme do zhoustnutí. Teplé plníme do čistých sklenic, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Ve svém příspěvku BETA HEMOLYTICKÝ STREPTOKOK V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat. 5 měsíců jsem brala ATB na streptokoka, kterého jsem měla pořád ve výtěru. Měla jsem výtěr před 14dny, kdy výtěr ukazoval Betastreptokoka na 3 křížky. O týden později ve výtěru nebylo vůbec nic, žádný náznak a tento týden opět ve výtěru byl. Neberu již víc jak měsíc žádná ATB, je to divné. Jednou je a potom není a pak zase je? Že by na týden zmizel a zase se objevil? Nebo byl špatně udělaný výtěr? Je možné, aby se po 5 měsících kdy jsem ho měla pořád ve výtěru a brala ATB najednou ztratil, teď když ATB neberu? A proč se zase po týdnu objevil? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.
Ve skutečnosti žádný „zlatý streptokok“ neexistuje, jde o omyl a záměnu za pojem „zlatý stafylokok“. Zlatý stafylokok neboli Staphylococcus aureus je druh bakterie, jedná se o Gram pozitivní nepohybující se malé kulaté koky. Rozdíl mezi streptokokem a stafylokokem spočívá v tom, že streptokok je kokovitá bakterie, která do těla proniká sliznicí nosohltanu. Některé druhy zlatého stafylokoka jsou našemu tělu prakticky neškodné, jiné velmi nebezpečné. Zlatý stafylokok se přenáší přímo (dotekem s kůží nakaženého), nebo nepřímo (dotkneme-li se předmětu, na který sahal nakažený). Bakterie se nejčastěji objevují ve výtěrech nosních dutin. Zbavit se této nákazy je velmi obtížné. Má mnoho druhů a je nutná léčba specialistou. Stafylokok se nějakou dobu nemusí projevit. Nakažený může být jenom přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Nemoci způsobené zlatým stafylokokem: Zlatý stafylokok je koaguláza pozitivní kok a oproti koaguláza negativním kokům (Staphylococcus epidermis) může způsobovat velmi závažné zdravotní komplikace, například syndrom toxického šoku, stafylokokové enterotoxikózy, exfoliativní dermatitidy a kožní nekrotické infekce. Toto jsou však velmi ojedinělé případy. Nejčastěji způsobuje tato onemocnění: zánětlivá onemocnění krevního oběhu, záněty kůže, onemocnění dolních cest dýchacích, záněty srdečního svalu, záněty trávicího traktu.
Upozornění: Bakterie zlatého stafylokoka mohou být přítomny ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Dalším rizikovým faktorem je nedostatečná hygiena.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Halova Miloslava.
Letos poprve nam rakytnik plodi. Na jare jsme ostrihali ostny, takze je jich tam minimum a v pristim tydnu budeme poprve trhat a zpracovavat.Nyni hledam moznosti nejlepsiho vyuziti.Uz ted trochu ozobavama a cekame na nejlepsi cas, vyzrani , hlavne aby nezmekl, protoze pak je na vyhozeni. Takze ostny ostrihejte.mh
Streptococcus agalactiae ze skupiny B je přítomen až u 40 % žen. Jedná se o neškodné bakterie, které kolonizují v genitáliích a anální oblasti, ale u žen samých nezpůsobují problémy. Tyto bakterie však mohou být škodlivé pro novorozence. Ženy v těhotenství jsou testovány na přítomnost streptokoka a případně zaléčeny antibiotiky, aby se eliminovalo nebezpečí nákazy novorozence při porodu.
Do pochvy žen může proniknout Streptococcus agalactiae z trávicího ústrojí, kde běžně přežívá. Ženu obvykle ke gynekologovi přivede obtížný výtok. Přítomnost streptokoka v pochvě prokáže laboratorní rozbor stěru z pochvy. Ženě jsou obvykle předepsány vaginální léky. Výskyt streptokoka v pochvě není podceňován v případě, že žena dosud neměla děti (a do budoucna je chce mít). V některých případech může být totiž streptokok v pochvě příčinou opakovaných samovolných potratů (infertilita).
Streptokok v pochvě těhotné ženy bývá obvykle zjištěn „náhodně“, a to při obvyklém stěru, který je součástí vyšetření na počátku těhotenství. I když těhotná žena nemá žádné potíže (nekrvácí, nemá silný výtok, nebolí ji ani jí netvrdne břicho), odevzdá vzorek moči ke kultivaci, aby byl vyloučen, nebo potvrzen výskyt streptokoka v močových cestách (který by lékaři začali léčit). V záznamech (zdravotní dokumentaci) ženy se však musí objevit připomínka, že je budoucí maminka „streptokokově pozitivní“. V posledních týdnech před porodem žena navštěvuje ambulanci porodnického oddělení, kde bude rodit. Ošetřující lékař obvykle provede kontrolní stěr a jeho vyšetření se zaměřením na výskyt bakterie Streptococcus agalactiae, která může novorozenci infikovanému při průchodu porodními cestami způsobit závažná onemocnění, například zánět mozkových blan či zápal plic, což by vážně ohrozilo jeho život. V současné době má medicína prostředky, jak dítě před nákazou při porodu ochránit.
Když lékař najde ve výtěru bacil s názvem streptokok, je třeba zvýšit pozornost, protože je jasné, že první kolo konfliktu imunitní systém nezvládl, nýbrž dovolil proniknutí a rozmnožení bacilu. Velmi často se tak stává poté, co člověk zanedbal trénování své imunity nebo ji oslaboval hektickým životem plným stresu, kouřením, přeceněním svých sil apod. Beta-hemolytický streptokok skupiny A (ale také C a G) tvoří zvláštní bílkovinu, jež se aktivuje vzdušným kyslíkem a nazývá se streptolysin-O. Je to jedovatá látka nepříznivě působící na červené krvinky a další důležité buňky těla. Naruší jim cytoplazmatickou membránu a současně se silnou vazbou uchytí na jejím povrchu. Boj imunity s bacilem pokračuje druhým kolem, imunitní systém vyrukuje se získanou specifickou obranou, při které jsou produkovány protilátky anti-streptolysin-O, aby neutralizovaly SLO.
V praxi se stanovuje ASLO k diagnostice streptokokových infekcí a hladinou protilátek si můžeme udělat představu, jak vážná a napjatá situace v těle probíhá. Některé buňky tělesné tkáně, například srdečního svalu, ledvin, synovie kloubů ad., mají podobnou antigenní strukturu jako streptokok, a pak se snadno stane, že vytvořené protilátky nezaměřují svou pozornost jen proti streptokoku, nýbrž i proti těmto tkáním. Vysoká hladina ASLO tedy udává, že v těle koluje nebezpečné množství protilátek nejen proti streptokoku, ale i proti vlastním tkáním. Jde vlastně o autoimunitní onemocnění. Imunitní systém ničí své vlastní tkáně. Pokud se včas nasadí citlivé ATB, jež streptokoka zničí, zabrání se tím, aby streptokok nezačal produkovat streptolysin. Někdy je ovšem složité včas streptokoka odhalit, často přijde pacient k lékaři pozdě. Antibiotikum je nasazeno, přesto již začne výše popsaný proces probíhat. Antibiotická clona už tvorbu protilátek stěží zastaví. Jsou známy situace, kdy pacient dostává několik měsíců dlouhodobě působící penicilin a vysoká hladina ASLO přesto přetrvává.
ASLO není choroba, je to hladina protilátek, stanovení ASLO nestanovuje příčinu, ukazuje reakci, následek, který způsobil bacil. Ale ani tento bacil není skutečnou příčinou. Ten jenom využil slabosti imunity ke svému prosazení. Je potom otázkou, jakou cestou si pacient tuto situaci sám navodil. Jaké příčinné řetězce si vytvořil předtím, než se s bacilem setkal. Útok na bacil je v oné akutní fázi nutností, ale je třeba také chápat, že to není útok na příčinu. Po zvládnutí akutního nebezpečí je nutné pozornost soustředit na rekonstrukci imunity, imunomodulaci. Je žádoucí dosáhnout takového stavu, aby si imunitní systém nebyl nucen protilátky tvořit. Aby jeho receptory fungovaly správně a aby dokázaly streptokoka odhalit a zničit. Jedinec potýkající se s tímto problémem musí bezodkladně podniknout totální změnu svého života, neboť přirozená cesta zbavení se protilátek spočívá v tom, že si s nimi imunita musí poradit sama.
Ve svém příspěvku JAK DOBŘE SKLÍZET RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřich číhala.
Zdravím na stránce jsem našel spoustu krásných informaci a báječných receptů Rád by je vyzkoušel ale co bych uvítal ještě moc jak dobře sklízet rakytník jak obírat ty plody jestli je na to nějaká metoda jak to udělat aby to šlo snadněji je to hrozně měkké a navíc mezi těmi ostny se to špatně obírá. Děkuji za každou dobrou radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.
V naší poradně s názvem GODASAL NA ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli při užívání léků Godasal, Egilok, Pragiola a sortis po CMP, je možné užívat rakytníkový sirup nebo olej. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při skladbě léků, které užíváte, určitě chodíte na pravidelné kontroly k lékaři. Pokud by právě u vás rakytník něco způsobil, tak to lékař pozná. Informujte lékaře o tom, že budete rakytník užívat. Konkrétní případy interakce rakytníku s vašimi léky nejsou známy.
Rakytník řešetlákový není jen součástí olejů, ale lze si jej pořídit i v mnoha dalších podobách. K dispozici tak máte rakytníkové masti, různé potravinové směsi, případně některé nápoje (čaje, likéry, šťávy a podobně). Jejich léčivé účinky jsou přitom vskutku univerzální...
Podpora imunitního systému – Imunita je nejdůležitější v tom, abychom se vyvarovali různých nemocí a dalších problémů. Právě rakytník posiluje odolnost organismu proti chorobám, infekcím i stresu.
Pozitivní vliv na zažívání – Klíčová je také podpora činnosti jater a slinivky, případně tvorby žluči a trávicích enzymů. Zároveň je důležitá schopnost léčit žaludeční vředy. Doplňme ještě zlepšenou peristaltiku střev a kladné působení při vzniku hemoroidů.
Pomoc při léčbě rakoviny – Užívání rakytníku se doporučuje při ozařování rakoviny, přičemž dobře působí zvláště při rakovině zažívací soustavy či děložního čípku. Navíc byly objeveny jeho celkové protinádorové účinky.
Mnohé další kladné vlivy – Rakytník je vhodné užívat při průjmech, kožních problémech nebo revmatismu. Pozitivně působí i na činnost plic, reguluje krevní oběh, brání vypadávání vlasů, a navíc umí čistit lidský organismus od toxických zplodin.
Ve svém příspěvku BRADAVICE AFTY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Mě bylo řečeno že mám velmi špatnou imunitu a proto se mi nesutále dělají afty nebo bradavičky po těle. Koupila jsme si na podpoření mé imunity hlívu ústřičnou 800mg, obsahuje taky rakytník, to je jen dobře. Určitě to skvěle zabralo, imunita se mi hodně posílila a už nebývám ani nemocná tak jako dřív.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Streptokoková infekce skupiny A je také známá jako streptokokové onemocnění způsobené bakterií nazvanou beta-hemolytický streptokok. Tyto bakterie způsobují bolest v krku (faryngitidu), spálu nebo v ojedinělých případech vážné komplikace. Občas streptokoková infekce skupiny A může vést k závažným komplikacím, jako je revmatická horečka, která může mít vliv na srdce a onemocnění ledvin (glomerulonefritida). Streptokoková infekce skupiny A však nejčastěji způsobuje bolest v krku a horečku.
Ve svém příspěvku HLÍVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Na afty a taky bradavičky mi pomohla hlíva 800mg. Obsahuje rakytník který detoxikuje a díky tomuto super složení se mi celková imunita hodně zlešila a už tímto problémem vůbec netrpím.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku PASOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
já bych vám taky doporučila hlívu 800mg, je nejsilnější na trhu a je přidán ještě rakytník, měla jsem taky hodně oslabenou imunitu a v lékárně mi tuto hlívu doporučili brala jsem v kuse asi přes rok a jsem nyní v pohodě
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pleti prospěšnými léčivými bylinami jsou především měsíček lékařský nebo také rakytník řešetlákový. Rovněž přípravky s obsahem jojobového oleje výborně pečují o suché ruce.
Měsíček lékařský
Pochází ze Středomoří a u nás se pěstuje odpradávna jak pro své lékařské, tak i estetické vlastnosti. V kosmetice je ceněn především pro své vysoce zjemňující, zvláčňující a regenerační účinky. Krém z měsíčku tak představuje jemný regenerační, zvláčňující a antiseptický kosmetický přípravek vhodný pro péči o pokožku celého těla.
Rakytník řešetlákový
Má své tradiční místo mezi léčivými bylinami starověké, mystické tibetské, indické a mongolské medicíny. Plody rakytníku mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B1, B2, B6, C, E, K1 a takzvaný vitamín F, dále kyselinu linolovou, karotenoidy a flavonoidy. Rakytník má výrazné regenerační a antibakteriální účinky. Příznivě ovlivňuje růst tkání při různém poškození kůže, jako jsou drobné praskliny, popáleniny, omrzliny, alergie a ekzémy. Mezi hlavní léčivé účinky rakytníku patří především antioxidační, tedy preventivní a ochranné účinky, a proto se významně uplatňuje proti procesům poškození a stárnutí pokožky jako rakytníkový olej.
Jojobový olej
Jojobový olej je jedinečný v tom, že na rozdíl od většiny ostatních rostlinných olejů se velmi podobá kožnímu mazu, voskovité látce produkované našimi kožními žlázami. Díky tomu může působit jako přírodní kožní kondicionér.
Ve svém příspěvku OPAR NA RTU BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marika.
Dobrý večer,
pročítám tady rady jak na opary na rtech. Velmi často v poslední době se mi objevuje opar na rtech. Už nevím jak tomu předejít, protože např. teď jsem nebyla ve stresu a pod. a zase se mi udělal opar. Stačí, když jdu ve větru tak hned se mi udělá opar. Užívám hlívu ústřičnou, pojídám čerstvý rakytník a nic mě nepomáhá. Už opravdu nevím co mám dělat, protože ten opar mám každou chvíli. Poraďte mi prosím jak na opary.
Děkuji. Remešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Jedině aciklovir a to tablety,které napíše lékař, může i praktický,kožní,imunolog,atd.Pokud tabl.budete brát.máte pokoj,ale po skončení se zas opar může ukázat,mám s tím stejné osob.zkušenosti.
Výborným způsobem užití rakytníku jsou čerstvé plody nebo plody ve formě šťávy, zavařeniny, sirupu či džemu. Další možností je připravit si například za studena lisovaný olej z plodů a listů. Aby se neničily vitamíny, je nutné upravovat rakytník tak, aby nedošlo ke styku s železem. Recepty tedy připravujte jen pomocí umělohmotného či dřevěného nádobí. Rovněž je dobré nepřijímat současně s rakytníkem stravu či nápoje bohaté na železo. Případně rakytník nebo výrobky z něj připravené pozřete hodinu před takovýmto jídlem či nápojem nebo dvě hodiny po jejich konzumaci.
Z rakytníku řešetlákového je možné použít všechny jeho části, to znamená kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Je doslova zásobárnou vitamínů, obsahuje: vitamín A, vitamín B, B1 (riboflavin), B2 (pyridoxin), B12, vitamín C, vitamín D, vitamín E, vitamín K, vitamín P (rutin).
V rakytníku najdeme rovněž vysoký obsah minerálů, tříslovin, flavonoidů, stopových prvků a mastných nenasycených kyselin, známých jako omega 3, 6 a 9.
Vzhledem k obsahu všech výše uvedených účinných složek lze rakytník řešetlákový použít k mnoha léčivým účelům.
Zevně i vnitřně lze používat rakytníkový olej, který se získává lisováním semen, má charakteristickou vůni i chuť a žlutooranžovou barvu. Olej je možné k vnějším účelům používat samotný nebo ho míchat s krémy, balzámy či olivovým olejem. Rakytníkový olej má regenerační vlastnosti, používá se k mazání postižených míst, k výplachům dutiny ústní a krku či k obkladům. K dosažení maximálního účinku je dle druhu onemocnění vhodné spojit zevní i vnitřní používání rakytníkového oleje.
Rakytníkový olej se doporučuje například při zánětech sliznic ústní dutiny a pochvy, při kožních onemocněních, jako jsou drobná poranění, omrzliny, popáleniny, proleženiny nebo popraskané prsní bradavky kojících žen, dále také při poškození sliznic a kůže po chemoterapiích a ozařování, při výskytu hemoroidů a při trhlinách v řitní oblasti. Rovněž je vhodný ve formě vlasových masek při vypadávání a řídnutí vlasů. Níže uvádíme přehledný výčet problémů, k jejichž vyřešení lze rakytník používat.
Vnější použití rakytníku řešetlákového:
léčí kožní onemocnění (atopický ekzém, akné, lupénka, opruzeniny)
přispívá k rychlejšímu hojení ran a jizev (i popáleniny)
pozitivně ovlivňuje kvalitu pleti
dodává vlasům zdravý vzhled a lesk (jako kondicionér)
působí proti zánětlivým procesům
léčí sliznice
podporuje léčbu zánětů dásní, aft a oparů
napomáhá při léčbě revmatu
používá se při Basedowě chorobě – onemocnění štítné žlázy
léčí gynekologické problémy
léčí hemoroidy
kosmetice se z něj připravují vonné oleje a krémy
v potravinářství se používá k přípravě sirupů, marmelád, kompotů, džemů, olejů, likérů, čajů
v zemědělství slouží jako ochrana před půdní erozí
Vnitřně se užívají rakytníkové plody, které se pojídají čerstvé nebo se zpracovávají na šťávy, sirupy, džemy či marmelády (recepty najdete níže). Konzumace plodů a výrobků z nich se doporučuje při zánětlivých a infekčních onemocněních, v období rekonvalescence a pro celkové posílení organismu a zvýšení imunity, při nedostatku vitaminů a minerálů
Rostlina vyžaduje slunné stanoviště. Půda je nejvhodnější lehčí, písčitá, propustná a bohatá na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je rakytník otužilý; pouze ve zvláště tuhých zimách, pod -50 °C, a na vlhčích stanovištích namrzá. Dobře snáší i přísušek či zakouřené ovzduší. Z důvodu zajištění násady krásných a dekorativních plodů se vysazují samčí i samičí rostliny, a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo náspů. Stejně dobře se uplatní na exponovaných svazích nebo na březích vodních ploch.
