Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA KOŽNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Hojdova.
Dobrý den ,prosím nemohu nikde se dočíst jestli berete děti bez objednání a bez doporučení.Dekuji Hojdova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Od června mám problém s bércem na levé noze,zatím mě léčí denním převazem s debriecasan gelem a přelepit gázou bactigras.nyní po stěru z rány zjistili v ráně přítomnost streptokoka,Protože jsem alergik,bojí se dát penicili.Nejdříve se musí udělat testy.Rána a celá noha mě trvale i v noci hodně bolí-štípe a pálí-,prosím poraďte,co s tím.Vrlmi děkuji za každou radu/ je mi 80 let/.Přeji hezký den.Hana
GranuFlex vytváří optimální vlhké prostředí, které podporuje hojení mírně až středně secernujících ran. Unikátní složení hydrokoloidu GranuFlex pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány. GranuFlex uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. GranuFlex může zůstat na ráně až 7 dnů bez výměny v závislosti na množství produkovaného exsudátu.
Jde o směs natrium karboxymetylcelulózy, želatiny, pektinu a adhezivních polymerů. Při styku s exsudátem vytváří matrice gel. Gel s obsahem hydrokoloidů zabezpečí ideální vlhké prostředí se zachováním stále teploty, hypoxie a mírně kyselého pH, které podporuje autolytické čištění, povzbuzuje angiogenezi a granulaci.
GranuFlex je kontraindikován na silně infikované rány, suché rány, slabá křehká pokožka v okolí rány.
Typy produktu:
GranuFlex – uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. Pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány.
GranuFlex Extra Thin (extra tenký) – hojení mírně secernujících ran. Vnější vrstva tvořená fólií je voděodolná, chrání ránu před bakteriemi a znečištěním a před mechanickým poškozením. Dobře se tvaruje a lze jej přistřihovat do žádaného tvaru a tak snadno ošetřovat rány i v problematických partiích.
GranuFlex Signal – přináší zlepšení pro ještě snazší ošetřování ran: obsahuje indikátor výměny krytí, který zjednodušuje převazy rány samotným pacientům, má ztenčené okraje, které zabezpečují lepší adhezi ke zdravé tkáni, dále hladký vnější povrch s minimálním koeficientem tření, což zabraňuje předčasné výměně krytí, a v neposlední řadě lepší anatomický tvar, který umožňuje snadnou aplikaci i v méně dostupných místech.
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvající rány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Hydrocoll je vysoce flexibilní samolepicí krytí. Má savé jádro, které rychle absorbuje exsudát a proměňuje jej v gel. Náplast udržuje ránu dostatečně vlhkou a vytváří ideální prostředí pro činnost fibroblastů a vznik granulační tkáně. Hydrokoloidní krytí může na ráně dle míry exsudace zůstat až 7 dnů – proces hojení je rychlejší. Povrch Hydrocollu je vysoce odolný proti vlhku – umožňuje tak například sprchování. Při absorpci exsudátu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně. Používá se na granulační a epitelizační fáze. Hydrocoll je vhodný na akutní i chronické neinfikované špatně se hojící rány s menší sekrecí a minimem povlaků.
Výhodou Hydrocollu je, že je díky polyuretanové vrstvě nepropustný pro choroboplodné zárodky směrem dovnitř, ale propustný pro páru směrem ven, dále podporuje granulaci a epitelizaci vytvářením vlhkého prostředí díky přeměně tekutiny v gel, pojímá zbytečný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Signalizací nutnosti výměny je tvorba puchýřků na krytí. Nespornou výhodou je možnost sprchování. Krytí lze na ráně ponechat až 7 dnů, indikací k výměně je kromě vytvoření puchýře i viditelné zbarvení obvazu. Je vhodný k použití i pod kompresivní terapii, která je nezbytnou součástí léčby bércových vředů.
Toto krytí je nevhodné na silně infikované rány, suché rány, k aplikaci se nehodí na slabou a křehkou pokožku v okolí rány.
Typy produktu:
Hydrocoll thin – tenčí verze vhodná na méně secernující rány, může se stříhat.
Hydrocoll sacral – má speciální tvar k ošetření v sakrální oblasti.
Hydrocoll concave – jde o speciální tvar k ošetření na patě a lokti.
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy, takzvané neoangiogeneze, a ránu postupně vyplní granulační tkáň. Vzniká síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Tvorbu těchto vláken zvyšuje růstový faktor TGF-β, který produkují v ráně přítomné makrofágy. Takto vzniklá síť je podkladem pro následující proces epitelizace.
Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Epitelizační fáze bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
V naší poradně s názvem JAK TO VLASTNĚ JE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Akcina.
Jak tomu mám rozumět? V úvodu se píše, že:
Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě ran a snižuje záněty výronů a zlomenin.
A dále mj:
Nikdy nepoužívejte kostival na porušenou kůži.
Celé toto čtení je velmi nevěrohodné. Jinde se píše, že se kostivalem léčí i bércové vředy a jiné otevřené rány.
Tak, jak to vlastně je??!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kostival, respektive látky v něm obsažené, se nesmí dostat do krevního oběhu. Proto je v článku správně uveden zákaz jeho použití na otevřené rány a na popraskanou pokožku. Malá část těchto nebezpečných látek se dostane do krve i skrz neporušenou kůži. Velké množství těchto látek uvnitř těla pak může poškodit játra, bez kterých se nedá žít.
Kostival je prospěšný při procesu hojení pokožky, a používá se na zhojené rány. Nejlepším ukazatelem, kdy je možné bezpečně použít mast kostivalu, je okamžik přirozeného oddělení strupu od pokožky.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Ve svém příspěvku ČESNEK !! DĚSIVÉ LŽI !! ZBLÁZNILISTE SE NA OBLIČEJ EŠTĚ KTOMU DO RÁNY JAKO JE AKNÉ ???!!! STOP LIDI ANI OTOM NEUVAŽUJTE !! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Hele lidi tak já jsem byl extrémní pokusný králik při hledání toho pravého pro mou pleť, vyzkoušel jsem, sodu, teetrea, citron, a taky udělal zasadní chybu kdy jsem na obrovský bolák na tváři použil koňskou mast... to sem tomu dal.. nateklo mi celé lico a bolák mokval asi 2h vkuse ještě dva dny to bylo mírně nateklé a vytvořil se mega strup a dlouho seto léčilo... dále citron zase do právě pomačkaného akné je zkouška prahu bolesti :D:D ale krátkodobě pomáhá, bleskově ovšem neměl sem dobrý tušení po dlouhodobé aplikaci, a přestával pomalu učinkovat... dále Framykoin, teď trochu bláznivější pleťová voda, vtom nadrcený prášek antibiotika parkapek citronu no prostě comě napadlo... efekt ulepený ksicht a podrážděné akné. OVŠEM POUŽÍT ČESNEK NA TY BOLÁKY... TAK JEDINE SNAŽIL BYCH SE SIMULOVAT NEMOCENSKOU NA DLOOOUHOU DOBU :D NEBO ... NO NENAPADÁ MĚ JINÁ MOTIVACE KTOMU ZVĚTŠIT A RAZANTNĚ ZHORŠIT TY BOLÁKY A SNAŽIT SE O TRVALÉ POŠKOZENÍ PLETI... HELE ČESNEK AČ SE TO NEZDÁ A NEVÍ TO KAŽDÝ JE VELICE AGRESIVNÍ POTRAVINA... DOSLOVA VÁM POPÁLÍ KŮŽI PO NĚJAKÉ DOBĚ !! JÁ HO POUŽIL U VELKE BRADAVICE NA NOZE... A VÝSLEDEK BYL ŽE JÍ TO VLASTNĚ DOHLOUBKY VYPÁLILO CCA ZA 1-2 DNY.. TAKSAMO JSE MI STALA NEPŘÍJEMNOST KDY JSEM ROZKOUSAL DVA STROUŽKY ČESNEKU SAMOTNÉ A ŠEL SPÁT RÁNO JSEM MĚL TAK ROZDRÁŽDĚNÝ ŽALUDEK.,.. ŽE UŽ SE ČESNEKU DRŽÍM DÁLE.. JÁ OSOBNĚ JSEM PONĚM ZAŽIL JEN PRO TĚLO NEPŘÍJEMNÉ STAVY JAKO, ZHORŠENÍ AKNÉ.. ŘEK BYCH SOUVISÍ STÍM I ŽE POT A ZEJMÉNA HNIS VTOM AKNÉ SILNĚ SMRDĚL ČESNEKEM, BŘICHO PONĚM TRPĚLO .. A NIC POZITIVNÍHO... JEN DOBŘE CHUTNÁ ... PODOBNĚ NAMĚ PŮSOBÍ I VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ KONZUMACE CYBULE KTEROU ALE MILUJI A NEODPUSTÍM SI JI :D A CHTĚLO BYTO HONEM RYCHLE ZLIKVIDOVAT TYTO INFORMACE A NÁVODY JAK SI TRVALE ZNETVOŘIT OBLIČEJ... KDYBY RADY TAK TADY Haluzakfest@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ester.
Ahoj rozhodně se nezastávám česneku, ale můžeš ho jíst bez následků dál, když vyndáš ze stroužku srdíčko. Mám to vyzkoušené a žaludek po tom nebolí. :)
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po vý
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Ve svém příspěvku ČESNEK !! DĚSIVÉ LŽI !! ZBLÁZNILISTE SE NA OBLIČEJ EŠTĚ KTOMU DO RÁNY JAKO JE AKNÉ ???!!! STOP LIDI ANI OTOM NEUVAŽUJTE !! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Hele lidi tak já jsem byl extrémní pokusný králik při hledání toho pravého pro mou pleť, vyzkoušel jsem, sodu, teetrea, citron, a taky udělal zasadní chybu kdy jsem na obrovský bolák na tváři použil koňskou mast... to sem tomu dal.. nateklo mi celé lico a bolák mokval asi 2h vkuse ještě dva dny to bylo mírně nateklé a vytvořil se mega strup a dlouho seto léčilo... dále citron zase do právě pomačkaného akné je zkouška prahu bolesti :D:D ale krátkodobě pomáhá, bleskově ovšem neměl sem dobrý tušení po dlouhodobé aplikaci, a přestával pomalu učinkovat... dále Framykoin, teď trochu bláznivější pleťová voda, vtom nadrcený prášek antibiotika parkapek citronu no prostě comě napadlo... efekt ulepený ksicht a podrážděné akné. OVŠEM POUŽÍT ČESNEK NA TY BOLÁKY... TAK JEDINE SNAŽIL BYCH SE SIMULOVAT NEMOCENSKOU NA DLOOOUHOU DOBU :D NEBO ... NO NENAPADÁ MĚ JINÁ MOTIVACE KTOMU ZVĚTŠIT A RAZANTNĚ ZHORŠIT TY BOLÁKY A SNAŽIT SE O TRVALÉ POŠKOZENÍ PLETI... HELE ČESNEK AČ SE TO NEZDÁ A NEVÍ TO KAŽDÝ JE VELICE AGRESIVNÍ POTRAVINA... DOSLOVA VÁM POPÁLÍ KŮŽI PO NĚJAKÉ DOBĚ !! JÁ HO POUŽIL U VELKE BRADAVICE NA NOZE... A VÝSLEDEK BYL ŽE JÍ TO VLASTNĚ DOHLOUBKY VYPÁLILO CCA ZA 1-2 DNY.. TAKSAMO JSE MI STALA NEPŘÍJEMNOST KDY JSEM ROZKOUSAL DVA STROUŽKY ČESNEKU SAMOTNÉ A ŠEL SPÁT RÁNO JSEM MĚL TAK ROZDRÁŽDĚNÝ ŽALUDEK.,.. ŽE UŽ SE ČESNEKU DRŽÍM DÁLE.. JÁ OSOBNĚ JSEM PONĚM ZAŽIL JEN PRO TĚLO NEPŘÍJEMNÉ STAVY JAKO, ZHORŠENÍ AKNÉ.. ŘEK BYCH SOUVISÍ STÍM I ŽE POT A ZEJMÉNA HNIS VTOM AKNÉ SILNĚ SMRDĚL ČESNEKEM, BŘICHO PONĚM TRPĚLO .. A NIC POZITIVNÍHO... JEN DOBŘE CHUTNÁ ... PODOBNĚ NAMĚ PŮSOBÍ I VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ KONZUMACE CYBULE KTEROU ALE MILUJI A NEODPUSTÍM SI JI :D A CHTĚLO BYTO HONEM RYCHLE ZLIKVIDOVAT TYTO INFORMACE A NÁVODY JAK SI TRVALE ZNETVOŘIT OBLIČEJ... KDYBY RADY TAK TADY Haluzakfest@seznam.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Viki.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje. Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na
V naší poradně s názvem LIPOM ODSTRANĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Dobrý den,
mám lipom v oblasti žaludku. Slyšela jsem, že jeho odstranění není nic závažného, ale že je pod ním kilní jamka, kterou je potřeba zašít.
Chtěla jsem se zeptat, zda musím být potom na neschopence, jelikož mám namáhavou práci nebo jde jen o jednodenní zákrok.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samotná excize lipomu - jeho chirurgické vyjmutí je jednoduchý jednodenní zákrok, ale rekonvalescence rány trvá minimálně týden, kdy je nutné ránu nijak nenamáhat, aby se mohla utvořit jizva. Když tuto fázi podceníte, tak by se rána mohla hojit i delší dobu a k tomu byste dostala jako odměnu nepěknou jizvu. Minimálně do vytáhnutí stehů byste se měla zdržet fyzické námahy břišních svalů.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
V naší poradně s názvem VIŠŇÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Mohu použít višnák na zanícenou odřeninu??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To spíše ne, višňák se nehodí na otevřené rány. Ve vašem případě doporučuji ránu ošetřit 3% peroxidem vodíku a udržovat ji v suchu, v čistotě a chránit ji před sluncem po dobu 3 měsíců. Kdyby se to nelepšilo, tak s tím zajděte do většího města na ambulanci na chirurgii, tam to vyřeší nejrychleji. Počítejte s tím, že odřenina bolí intenzivně po dobu pěti dní, ačkoliv se hojí normálně. Pro utišení těchto bolestí je vhodné ránu ledovat ledem v igelitovém sáčku a uklidnit se.
Pro poranění nosu je nutná první pomoc. Toto poranění se zastavuje pomocí sterilního polštářku. Mírným tlakem se zastaví krvácení a vyhneme se dalším kontaminacím. Péče o otevřené rány nosu by měla být prováděna lékařem. Cílem ošetření je předejít infekci rány a dosáhnout rychlé a funkční regenerace tkáně. Před zahájením léčby by měla být jasná velikost, stáří a přítomnost přidružených poranění. Rána se šije, až po dezinfekci. Tyto rány bývají velmi špinavé, takže jsou vyčištěny fyziologickým roztokem nebo peroxidem vodíku. Vyčištění rány je důležité u otevřených ran, kožních poranění, při obnažení chrupavek nebo kostí.. Pokud se jedná o poranění, které vzniklo pokousáním zvířetem nakaženým vzteklinou, tak zde se podává profylaxe tetanu. Antibiotická profylaxe by měla být podávána v závislosti na stupni a velikosti hojení. Intubace je nezbytná v případech, kdy je velké krvácení a dochází ke krvácení do dutiny nosní či ústní.
V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alen.
Dobrý deň
Prosím Vás môže sa táto masť používať aj na ochorenie erysipel (ruža) mama to má na nohe na lýtku a už sa jej otvorili aj rany ,ale okoloie je veľmi červené lek. dal odstán .masť mama je diabetik s inzulínom . Prosím poraďte mi,ako je účinné jej to skludniť. Koža je červená a šupinová, bolestivá. Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: https://www.zbozi.cz/?q=vi%… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Jestliže se furunkl po týdenní léčbě svépomocí neztrácí, je bolestivější, popřípadě se zvětšuje a obtěžuje vás v každodenní činnosti, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Malé furunkly lze vyléčit pomocí lokální dezinfekce a aplikace antibiotických mastí. Větší furunkly je nutné ošetřit drobným chirurgickým zákrokem. Po dezinfekci a lokální anestezii vám lékař vřídek za sterilních podmínek nařízne a vypustí tak hnis ven. Následuje důkladná dezinfekce, a to i do hloubky furunklu, protože je potřeba odstranit všechnu hnisavou tkáň, aby se rána dokonale zhojila. Poté do rány přiloží drén a sterilně ji kryje. Dostanete doporučení obvaz sami neodstraňovat a vyvarovat se omývání rány na vlastní pěst. Lékař vám předepíše antibiotika, která důsledně užívejte! Bakterie se totiž po takovém zákroku mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci. V následujících několika dnech budete chodit na převazy rány, která se bude nadále důsledně vymývat a dezinfikovat. Poté, co vám to lékař dovolí, dbejte na důslednou hygienu rány, omývejte, dezinfikujte a sterilně ji kryjte, dokud se zcela nezahojí. Při samoléčbě mějte na paměti, že žádný nežit se nesmí násilně vymačkávat. Rozrušil by se tím ochranný val, který se okolo ložiska hnisu a mrtvé tkáně vytvořil.
V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: https://www.zbozi.cz/?q=vi%… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alen.
Ďakujem za odpoveď je možné tento prípravok poslať aj na Slovensko ak si ho objednám prosím cenu + poštovné v eurách . Tento balzam je možné i na tie hlboké rany použiť a či len na tú bolavú kožu okolo ???
Pekný deň
S pozdravom Alen
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.
Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.
Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ VIŠNĚVSKÉHO BALZÁMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.D..
Může mi prosím někdo pomoci,nevím zda je v pořádku když mi lékař na ránu po složité ortopedické operaci ,po které jsem měl 10 dní starou,asi 20cm ránu (sahající dovnitř až k holení a lýtkové kosti a kloubu kotníku,velikostí od spodní strany kotníku do dolní 1/3 lýtka) které mírně hnisala-přesněji z ní vycházel nejprv krvavý a v posledních dnech žlutý výtok,ne v nějak velkém množství a lékař mi nechal na ránu přiložit velkou dávku "Višněvského masti" a poslal mně na 72h domů.Přitom jsem si přečtl,že se tento přípravek nemá aplikovat tam,kde by se mohl dostat do oběhu-čehož se v případě poměrně čerstvé velké rány po churgicko-ortopedickém výkonu ,mírně řečeno obávám.Má s tím někdo zkušenosti,nebo je zde nějaký lékař,který by mně mohl poradit či vysvětlit o co jde?Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aplikace višněvského balzámu na 10 dní starou ránu je zcela v pořádku neboť prospívá rychlejšímu hojení a rychlému vyhnisání. Po 10 dnech je rána již zacelená a není tedy riziko, že by se složky višněvského balzámu dostaly do krevního oběhu. Váš lékař vás léčil správně.
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se
Ve svém příspěvku KOTNÍK - PÍŠTĚL PO OPERACI - VYNDÁNÍ OSTEOSYNT.MATERIÁLU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.
Zdravím, po operaci - odstranění osteosyntetického materiálu z vnějšího i vnitřního kotníku se mi na vnějším kotníku v pooperační ráně udělala tzv. píštěl. Naštěstí mi zabral inadine, kterým mi docela dobrá doktorka na Fifejdách při kontrole a převazu, kotník převázala. Přestalo to bolet, nemusím brát tuny panadolu/ibalgin bych nebrala, je to žíravina na žaludek, nechápu proč to furt nabízejí v tv reklamách ti podvodníci/
takže v úterý snad vyndají i stehy z rány. Na vnitřním kotníku v pohodě, stehy vyndány, zhojeno OK.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hojení rány po operacích (včetně zlomenin) je složitý proces. Závisí nejen na velikosti rány, ale i na tom, jak organismus zvládá pooperační fázi a zda zánět či otok neprodlužují hojení.
Účinky
Použití Wobenzymu zkracuje dobu hojení pooperační rány i zlomenin, posiluje oslabenou imunitu a omezuje výskyt pooperačních komplikací, například s hnisáním rány nebo nadměrným jizvením. Pokud jsou při léčbě použita antibiotika, zvyšuje Wobenzym zároveň jejich účinnost.
Dávkování
Pokud pacient Wobenzym užívá již v době před operací, pak je třeba jej vysadit 3 dny před výkonem (opět z důvodu možnosti sklonu ke krvácení; ty tři dny stačí na to, aby efekt proti srážení krve vymizel). V dávkování 3x5 tablet denně se lze i „připravit na operaci“, takové přípravné podávání Wobenzymu se zahajuje 14 dní před plánovaným výkonem (a 3 dny před ním se tedy vysazuje).
Po operaci se Wobenzym podává od prvního pooperačního dne v úvodní dávce 3x10 tablet denně, která se po odeznění akutního stavu (7–10 dní) snižuje na 3x5, eventuálně podle stavu až 3x3 tablety denně. Užívá se do zahojení, respektive vymizení příznaků. Tablety Wobenzymu se užívají na lačno, tedy nejméně 30 minut před jídlem a 2 hodiny po něm, a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny typu čaj, voda, minerálka. Pro zachování optimální účinnosti je třeba se vyhnout zapíjení mlékem či výrobky z něj. Vždy je vhodné léčbu konzultovat s ošetřujícím lékařem a řídit se jeho pokyny. U dětí určí dávkování lékař.
V naší poradně s názvem RŮŽE NEMOC ZPŮSOBY PŘENOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana trefilová.
Dobrý den, jak je prosím růže nakažlivá-jaká jsou rizika styku pro těhotné v posledním trimestru s osobou s růží ,která má po 10 denním léčení antibiotiky?
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V této fazi léčby je riziko přenosu stále velké, takže nedotýkejte se rány a ani příliš postiženého a nepodávejte si ruce. Na osušení rukou vždy použijte vlastní ručník po celou dobu návštěvy.
Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Pradaxa ovlivňuje srážení krve, a proto většina nežádoucích účinků má vztah k příznakům, jako jsou podlitiny nebo krvácení.
Může se vyskytnout velké nebo závažné krvácení, které představuje nejzávažnější nežádoucí účinky, a bez ohledu na jeho lokalizaci může toto krvácení vést k poškození zdraví, ohrožení na životě nebo dokonce k úmrtí. V některých případech tato krvácení nemusí být zjevná.
Jestliže zaznamenáte jakékoli krvácení, které samo nepřestane, nebo pokud zaznamenáte známky rozsáhlého krvácení (výjimečná slabost, únava, bledost, závrať, bolest hlavy nebo nevysvětlitelný otok), ihned informujte lékaře. Váš lékař může rozhodnout o podrobnějším sledování nebo změnit Vaši léčbu.
Informujte ihned svého lékaře, pokud se u Vás objeví závažná alergická reakce projevující se dýchacími obtížemi nebo závratí.
Možné nežádoucí účinky uvedené níže jsou seskupeny podle toho, s jakou pravděpodobností nastávají.
Časté (mohou se vyskytovat až u 1 člověka z 10):
Pokles množství hemoglobinu v krvi (látka obsažená v červených krvinkách)
Neobvyklé hodnoty laboratorních testů jaterní funkce
Méně časté (mohou se vyskytovat až u 1 člověka ze 100):
Krvácení může nastat z nosu, do žaludku nebo do střeva, z penisu/pochvy nebo z močových cest (včetně krve v moči, která zbarví moč do růžova či do červena), z hemoroidů, z konečníku, pod kůži, do kloubu, při poranění nebo po něm, nebo po operaci
Vznik krevního výronu nebo modřiny po operaci
Přítomnost krve ve stolici zjištěná laboratorním testem
Pokles počtu červených krvinek v krvi
Pokles podílu červených krvinek v krvi
Alergická reakce
Zvracení
Častá řídká nebo tekutá stolice
Nevolnost
Sekrece z rány (vylučování tekutiny z rány vzniklé chirurgickým výkonem)
Zvýšení hladiny jaterních enzymů
Zežloutnutí kůže nebo bělma očí v důsledku onemocnění jater nebo krve
Vzácné (mohou se vyskytovat až u 1 člověka z 1000):
Krvácení
Krvácení může nastat do mozku, z chirurgického řezu, z místa vstupu injekce nebo cévky do žíly
Krví zbarvený výtok v místě vstupu cévky do žíly
Vykašlávání krve nebo krví zbarveného hlenu
Pokles počtu krevních destiček v krvi
Pokles počtu červených krvinek po operaci
Závažná alergická reakce projevující se dýchacími obtížemi nebo závratí
Závažná alergická reakce projevující se otokem obličeje nebo krku
Kožní vyrážka nápadná svědícími tmavočervenými vyvýšeninami kůže, z
Impetigo se u vás nebo vašeho dítěte projeví vředy na kůži kolem nosu či úst. Rány vypadají jako malé červené skvrny, které se změní na puchýře či otevřenou ránu. Rány nejsou bolestivé, ale mohou způsobovat svědění. Vředy obsahují tekutinu a vytvářejí strupy. Vřed často vypadá, jako kdyby byl potažen medem nebo hnědým cukrem. Velikost i počet vředů může být různý. Rány mohou být malé jako pupínek, nebo velké jako mince.
