Kde sehnat sazenice
Rdesno mnohokvěté se prodává v zahradnictvích a jeho cena je rozdílná. Zde můžete koupit rdesno mnohokvěté.
Téma
RDESNO
OBSAH
Diskuze
V diskuzi MAST Z RDESNO MNOHOKVĚTÉ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Zajicová.
Dobrý den prosím sháním mamince recept na mast z rdesno mnohokvěté kořen mám děkuji za odpověď Zajicová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Mast z rdesno mnohokvěté recept
Pěstování
Rdesno mnohokvěté netvoří v našich podmínkách semena. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a lehkou nezamokřenou půdu. Přezimuje u nás bez problémů.
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum)
Rdesno mnohokvěté je vytrvalá bylina, 7–10 m dlouhá, má hlízovitě zduřelé dřevnaté kořeny, jež jsou červeně hnědé, a lysou, červeně nachovou lodyhou, v horní části rozvětvenou. Listy jsou střídavě řapíkaté, čepel je úzce vejčitá až srdčitá. Květenství tvoří vrcholová nebo úžlabní lata. Květy jsou bílé, plodem je trojboká hladká lesklá nažka, uzavřená v trojkřídlém obalu ze srostlého okvětí. Rostlina vyžaduje slunné a teplé místo s oporou, po které velmi rychle šplhá vzhůru, lodyha za sezonu naroste o 3 až 10 m. Je to rostlina velmi nenáročná, jen vyžaduje lehčí půdu, občas okopat a na zimu zamulčovat slámou či listím.
U obchodníků často dochází k záměně rdesna – Polygonum a kokoříku – Polygonatum multiflorum, takže se objevuje název rdesno neboli kokořík mnohokvětý. Jde o velký omyl, protože kokořík je jako příbuzný konvalinky jedovatý, i když naštěstí ne tolik.
Sklizeň
Používá se celá rostlina. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem na jaře či na podzim se ze země vykopou kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů.
Bílý slon na klouby
Receptura White Elephant obsahuje látky (glukosamin, chondroitin, MSM, kyselina hyaluronová), které jsou v obdobných účinných kloubních preparátech vcelku běžné. Unikátnost přípravku je však garantována bylinným komplexem.
Šišák bajkalský
Šišák je díky své schopnosti eliminovat zánětlivé procesy předmětem mnoha klinických studií.
Bršlice kozí
Bršlice kozí noha dokáže rozpouštět uráty (krystalky kyseliny močové), jejichž zvýšený obsah vyvolává revmatismus a dnu.
Přeslička rolní
Přeslička rolní obsahuje vysoký podíl kyseliny křemičité, která napomáhá při procesech hojení.
Rdesno
Rdesno se používá při revmatických potížích.
Zdroj: Bílý slon na klouby
Složení
Glukózo-fruktózový sirup, glukosamin sulfát, šišák bajkalský (standardizovaný extrakt), chondroitin sulfát, MSM, bršlice kozí noha, přeslička rolní nať, rdesno ptačí nať, kyselina hyaluronová.
- Glukosamin sulfát – v denní dávce: 1500 mg; obsah balení: 30 g
- MSM – v denní dávce: 10 mg; obsah balení: 300 mg
- Šišák bajkalský (Scutelaria baicalensis) – v denní dávce: 100 mg; obsah balení: 3 mg
- Chondroitin sulfát – v denní dávce: 20 mg; obsah balení: 600 mg
- Kyselina hyaluronová – v denní dávce: 2 mg; obsah balení: 60 mg
- Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) – v denní dávce: 2 mg; obsah balení: 60 mg
- Přeslička rolní (Equisetum arvense) – v denní dávce: 2 mg; obsah balení: 60 mg
- Rdesno ptačí (Polygonum aviculare) – v denní dávce: 2 mg; obsah balení: 60 mg
Zdroj: Bílý slon na klouby
Rostliny využívané k odvodňování organismu
Miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná.
Zdroj: Příčiny zavodnění těla
Medicína Bílý slon
Receptura společnosti White Elephant je postavena zejména na vysoké dávce glukosaminu, protože se v klinických studiích hovoří o tom, že je pravděpodobně schopen zastavit ztrátu kloubní chrupavky. Přítomná kyselina hyaluronová je pak hlavní složkou mezibuněčné hmoty kloubní tekutiny („mazivo“ chránící klouby před opotřebením). Obsažené bylinky, jako je například šišák bajkalský, jsou díky své schopnosti eliminovat zánětlivé procesy předmětem mnoha klinických studií. Bršlice kozí noha dokáže rozpouštět uráty (krystalky kyseliny močové), jejichž zvýšený obsah vyvolává vznik revmatismu a dny. Přeslička rolní obsahuje vysoký podíl kyseliny křemičité, která napomáhá při procesech hojení. Rdesno se používá při revmatických potížích.
Zdroj: Bílý slon na klouby
Rdesno hadí kořen versus rdesno mnohokvěté
Rdesno hadí kořen (Persicaria bistorta) je vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyhu má přímou nebo vystoupavou, nevětvenou, zakončenou jediným lichoklasem. Přízemní listy jsou podlouhlé, vejčité nebo kopinaté, špičaté, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, celokrajné, řapík křídlatý. Lodyžní listy jsou kopinaté až vejčité, na bázi klínovité nebo mělce srdčité, krátce řapíkaté, pouze horní listy přisedlé. Lichoklas je hustý, válcovitý, na vrcholu tupý, květy bývají jen 3 až 4 mm dlouhé, růžové, občas bílé, s nápadně vyčnívajícími tyčinkami. Rostlina kvete od května až do srpna. Má ráda vlhké louky, rašelinné louky, slatiny, světlé lužní lesy, břehy potoků, roste na půdách kyselých, s vysokou hladinou spodní vody.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně, nejčastěji roste v pahorkatinách, v teplých oblastech jen vzácně. Celkově roste v subarktickém a mírném pásmu Eurasie, v Evropě ale chybí na Islandu, v severní Skandinávii a ve Středozemí.
Obsahuje třísloviny katechinového, galového a elagového typu (celkem asi 15 až 20 %), flobafen, bistortovou červeň, bílkoviny, škroby, sliz, pektin, v nati významné množství kyseliny křemičité.
Sbírá se oddenek (Rhizoma bistortae), a to na jaře a na podzim, občas se sbírá i nať, a to v době květu. Očištěný oddenek se suší na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.
Bylina působí svíravě, užívá se zejména proti průjmům a vnitřnímu krvácení. Působí též dezinfekčně, ve formě obkladů se užívá na zahnisané rány nebo zanícené vředy. Bývá rovněž účinná při některých formách leukémie, při anémii, při zánětu žil, jako kloktadlo se osvědčila pro zpevnění zubů či při zánětech v ústní dutině nebo hltanu.
Vnitřně se užívá ve formě prášku (2x až 4x denně na špičku nože) nebo ve formě nálevu (1 až 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, pije se 2x až 3x denně). Odvar, který mívá účinek razantnější, se užívá obvykle zevně, při vnitřním užití se pije jen po lžících.
Rozdíl obou popisovaných rostlin je ve vzrůstu a v jejich použití.
Zkušenosti
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) se v čínské medicíně nazývá He shou wu (v překladu to doslova znamená černé vlasy). V čínské medicíně je rdesno mnohokvěté považováno za bylinu, která zlepšuje funkci ledvin a tím napomáhá celkové očistě krve a organismu od škodlivých látek. Tradičně se 8–15 g kořene (kořenové hlízy) nechá 5 až 10 minut projít lehkým varem v 0,5 l vody, 10 minut se nechá odstát a poté scedí. Takto připravený odvar se užívá 2x denně na lačný žaludek.
Rdesno mnohokvěté se též užívá ke zlepšení plodnosti. U mužů zlepšuje množství spermatu, u žen pomáhá k navození ovulace.
Rdesno se využívá také k posílení a regeneraci svalstva, zpevňuje šlachy a kosti, a proto jej konzumují například sportovci a mistři bojových umění v Asii. Má omlazující účinky. Je silným přírodním antioxidantem a „vychytávačem“ volných radikálů, což má příznivé protistárnoucí účinky. Podle čínské medicíny má vlastnost, že může navrátit původní barvu již šedým vlasům. Rdesno mnohokvěté blokuje proměnu testosteronu na dihydrotestosteron a tím ochraňuje vlasy před padáním a stárnutím (šedivění). Tvrdí se o něm, že výrazně zlepšuje fyzické a psychické zdraví, snižuje krevní cholesterol, pomáhá při ateroskleróze, snižuje hypertenzi.
Využívá se celá rostlina. Lodyhy se doporučují při nespavosti, pocení, tupých bolestech, dřevěnění končetin, ekzémech a svrabu. Zevně se bylina používá v odvaru na omývání nebo se připravuje mast. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem se na jaře či na podzim vykopou ze země kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů; za syrova se v tradiční čínské medicíně nepoužívají, mohou se též pražit nebo dusit a přidávat do pokrmů.
Do hrníčku nasypte 1 lžíci sušeného drceného kořene a přelijte vařící vodou. Počkejte, až zchladne. Zamíchejte a vypijte buď přecezené, nebo i s drtí. Byliny by neměly přijít do kontaktu s kovem (přípustné jsou nádoby z nerezu). Směs má výraznou a charakteristickou chuť. Je možné ji dle potřeby přisladit medem, třtinovou melasou nebo ječmenným sladem. Pro získání maxima účinků je třeba užívat směs na lačno nebo až jednu hodinu po jídle. Nejčastěji se připravuje odvar z 9–15 g drogy, který se podává 2krát denně na lačno. Bylinu neužívejte v případě zvýšených jaterních enzymů. V době užívání byliny nepodávejte alkohol. Nepoužívejte společně s česnekem, cibulí, ředkví, zázvorem či skořicí. Nepoužívá se při kašovité stolici, při přítomnosti syndromů vlhka a hlenů.
Vitamíny a neurovegetativní dystonie
Na zlepšení celkového stavu: třezalka tečkovaná (tinktura, tekutý nálev); ploštičník (tekutý extrakt)
Proti bolestem hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy)
Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček
Poruchy vidění: levandule (silice)
Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), alpinie lékařská (galgán; tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura) kardamom (silice), máta (nálev)
Proti bušení srdce: hloh (květy/plody) meduňka, chmel (nálev)
Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea
Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo úlevy) – samostatně nebo v kombinaci
Také nezapomínejte na hořčík.
Zdroj: Dystonie
Přírodní diuretika
Rostlinná diuretika způsobují zvýšení průtoku krve ledvinami, zvyšují filtraci a tvorbu primární moče, ovlivňují vodní bilanci organismu. Proto jsou vhodná ke zvýšení tvorby moče a odvodnění organismu. Nejčastější formou užívání přírodních diuretik jsou čajové směsi a z nich připravené nálevy, odvary. Méně časté jsou rostlinné tinktury a používání čerstvých rostlin bez úpravy. Podle odborníků, kteří nezpochybňují odvodňovací účinky rostlinných přípravků, patří mezi nejpříjemnější diuretika arabská káva, přírodní čaje a kakao. Miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná.
Bylinky na plíce
Kopřiva: Schopnost kopřivy pročišťovat krev lze využít i při plicních onemocněních. Jednu vrchovatou čajovou lžičku kopřivy přelijte šálkem vařící vody, nechte odstát, přeceďte a po doušcích pijte dva až čtyři šálky čaje denně.
Přeslička rolní: Vypijte denně ráno a večer po šálku přesličkového čaje. Jednu vrchovatou čajovou lžičku přesličky přelijte šálkem vařící vody, nechte odstát, přeceďte a pijte po doušcích.
Puškvorec obecný: Během dne žvýkejte puškvorcový kořen. Hořkost zapijte malým množstvím čaje z řebříčku, zbytek kořene vyplivněte.
Rdesno ptačí: Jednu vrchovatou čajovou lžičku rdesna ptačího přelijte šálkem vařící vody, nechte odstát, přeceďte a po doušcích pijte dva šálky čaje denně.
Řebříček obecný: Jednu vrchovatou čajovou lžičku řebříčku přelijte šálkem vařící vody, nechte odstát, přeceďte a pijte po doušcích. Denně vypijte čtyři šálky řebříčkového čaje.
Sirup z podbělu léčivého: Denně užívejte jednu čajovou lžičku čistého sirupu anebo jej používejte na slazení bylinkového čaje.
Zábal z přesličky rolní: Na noc doporučujeme přiložit na hrudník parní zábal z přesličky rolní. Dvě vrchovaté hrsti přesličky vložte do síta zavěšeného nad nádobou s vroucí vodou. Stoupajícími párami se přeslička nahřeje. Obsah síta vysypte na čisté lněné plátno a přiložte na plíce. Parní zábal z přesličky potom převažte teplým šátkem. Nechte působit celou noc.
Babské rady na odvodnění organismu
- omezení soli – nesolit při přípravě jídla a nedosolovat, kupované potraviny obsahují již dost soli
- omezení kyselinotvorných potravin, místo toho konzumovat zásadotvorné potraviny
- draslík vyskytující se v meruňkách, banánech, bramborách či datlích pomáhá proti zadržování vody v těle
- omezení cukru – má také negativní účinek při zadržování vody
- čaj na odvodnění těla – používat bylinkovou směs, která pomáhá vylučovat nadbytečnou vodu z těla
- lymfatické masáže – pravidelné masáže také mohou pomoct
- ovoce a zelenina – skvělým diuretikem je meloun nebo okurka, dále pak kořenová zelenina jako celer, petržel a pastinák, z ovoce jsou dobrým pomocníkem pro odvodnění i obyčejná jablka, která navíc pomáhají upravovat peristaltiku střev
- pitný režim – je nutné dostatečně pít, i když chcete tělo odvodnit. Častou chybou je, že lidé přestanou pít, aby se zbavili zavodnění, což jim vůbec nepomůže; organismus bude ještě více šetřit a vy se zavodněného těla nezbavíte; vsaďte na čistou vodu a bylinkové čaje
- bylinky – miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná – ze všech těchto druhů bylin si jednotlivě můžete připravit odvar, který vám pomůže k odvodnění
- hormonální antikoncepce – v případě zadržování vody je lepší vyměnit stávající za jinou
Byliny na zánět zubu
Zubní kazy se nedají léčit bylinkami či jinými přírodními metodami, s kazy nám pomohou pouze zubní lékaři. Alternativní medicína však může pomoci v prevenci onemocnění dásní, parodontózy či jiných nepříjemností v dutině ústní.
Hřebíček
Při bolestech zubů může pomoci například hřebíček: Buď potřete postižené místo hřebíčkovým olejem, nebo v ústech rozžvýkáte několik kousků tohoto koření.
Nakapejte na prst pár kapek hřebíčkového oleje a potřete jimi oblast bolavého zubu. Po chvilce se dostaví znecitlivující účinek. Hřebíčkový olej totiž obsahuje 70–90 procent eugenolu a působí tak jako lokální anestetikum. Nemáte-li po ruce hřebíčkový olej, použijte klidně celý hřebíček. Pro úlevu od bolesti stačí v ústech několik minut žvýkat jeden nebo dva kousky hřebíčku. To opakujte několikrát denně vždy s čerstvým hřebíčkem, dokud se vám neuleví.
Zázvorový prášek
Smíchejte půl lžíce zázvorového prášku se stejným množstvím mleté červené papriky, přidejte trochu vody a vytvořte pastu. Tu naneste na malý vatový tampon tak, aby byl pořádně nasáklý. Tampon položte na bolavý zub a nechte působit, dokud se nedostaví úleva. Proces můžete opakovat, kolikrát chcete, ale bolest se většinou zmenší již při první aplikaci.
Protizánětlivá ústní voda
Potřebujete: 1 díl šalvěje, 1 díl heřmánku, 1 díl květů měsíčku lékařského.
Postup: Bylinky pořádně promíchejte. Ústní vodu připravíte tak, že 1 polévkovou lžíci směsi přelijete 2 dl vroucí vody a necháte 25 minut louhovat. Poté dobře přecedíte. Touto ústní vodou si ráno a večer vyplachujte ústní dutinu. Každý den je třeba připravit čerstvý nálev.
Stahující ústní voda
Potřebujete: 2 díly šalvěje, 1 díl přesličky rolní, 1 díl máty.
Postup: Bylinky dobře promíchejte. Ústní vodu připravíte tak, že 1 polévkovou lžíci bylinkové směsi přelijete 2 dl vroucí vody a vše necháte 25 minut louhovat. Po uplynutí této doby odvar přeceďte a vlažnou vodou si dvakrát až pětkrát denně vyplachujte ústa. Stahující ústní vodu byste měli držet v ústech 2–4 minuty.
Ústní voda na parodontózu
Potřebujete: 1 lžičku šalvěje, 1 lžičku dubové kůry, 1 lžičku truskavce (rdesno ptačí), 1 lžičku květů měsíčku lékařského.
Postup: Bylinky dobře promíchejte, pak je nasypte do 1/2 l vody a nechte za studena 12 hodin macerovat. Ráno vše uveďte k varu a poté nechte 20 minut louhovat. Po uplynutí této doby odvar přeceďte. Odvarem si vyplachujte ústní dutinu pravidelně dvakrát denně.
Zubní pasta ze slézu
Kořen slézu nadrťte a následně pomelte na jemný prášek. Trošku prášku nasypte na mokrý zubní kartáček a čistěte si zuby a zároveň provádějte i masáž dásní. Po skončení čištění ústa nevyplachujte, protože prášek může ještě léčivě působit.
Zdroj: Zánět zubu
Bylinky
Ke zlepšení celkového stavu přispívají i bylinky, a to při vnitřním použití. Používá se například:
- majoránka, bazalka, levandule – nálev: samostatně nebo v kombinaci,
- hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt,
- sluncovka kalifornská – 50 kapek třikrát denně,
- lípa – nálev nebo tinktura z pupenů,
- puškvorec – tinktura: 10 kapek třikrát denně,
- andělika a puškvorec – prášek: od každého třikrát denně,
- heřmánek – květ: 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut,
- třezalka tečkovaná – tinktura, tekutý nálev,
- ploštičník – tekutý extrakt.
Proti bolesti hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy).
Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček.
Poruchy vidění: levandule (silice).
Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), galgán obecný (tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura), kardamom (silice), máta (nálev).
Proti horečce: sporýš lékařský (nálev).
Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).
Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).
Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.
Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.
Také je účinná fytobalneoterapie.
Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.
Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně, malátně, ale jde jen o krátkodobý důsledek terapie, který po pár dnech úplně zmizí a vy se budete cítit jako znovuzrození a plní energie.
Navzdory svým pozitivním účinkům není tato forma terapie či relaxace vhodná pro každého. Vyhnout by se jí měli pacienti s poruchami štítné žlázy, tuberkulózou, anémií a s prudkými zánětlivými stavy. Při fytobalneoterapii je vždy nutná konzultace s lékařem.
Bylinné lázně se dělí na celkové (vanové) a částečné, které se aplikují na určitou část těla, například chodidla, záda. Obvykle trvají od 10 do 30 minut, výjimečně i déle podle stavu pacienta. Do lázně se obvykle přidává 300–800 gramů bylin. Doporučená teplota je 34–38 °C.
Lázně bývají nejčastěji silicové, které využívají léčivé účinky silic, například smrkové, heřmánkové, eukalyptové nebo tříselné, nebo tříslovin, například šalvějový list či dubovou kůru. Zároveň působí dezinfekčně a protizánětlivě.
Bylinné lázně jsou vhodné v každém období, zvlášť pozitivní účinek mají právě během zimy, kdy se pomocí nich zahřejeme a ozdravíme celé tělo.
Zdroj: Neurovegetativní dystonie