REAKCE PO OZAŘOVÁNÍ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Ozařování patří k základním prostředkům protinádorové léčby. Jde o metodu, která působí pouze na to místo těla, kde se nádor nachází. Tímto způsobem lze vyléčit téměř třetinu zhoubných nádorů.
Ozařování mozku
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nežádoucí účinky borůvkového čaje
Borůvkový čaj má velmi málo vedlejších účinků a jsou omezeny téměř výlučně na gastrointestinální problémy a vzácné alergické reakce. Nicméně všichni by měli být před přidáním borůvkového čaje ke svému zdravotnímu režimu poněkud opatrní.
Žaludeční problémy - Mezi vedlejší účinky borůvkového čaje patří žaludeční nevolnost, poruchy trávení, průjem nebo nevolnost, ale to jen pouze tehdy, když se ho pije nadměrné množství. Když se borůvkový čaj pije s mírou, maximálně 3 šálky za den, tak se tyto tyto nežádoucí účinky nedostaví.
Alergická reakce - Alergické reakce na borůvky jsou vzácné, ale můžou se přihodit. Tato alergie se typicky projevuje jako otok rtů, jazyka nebo dásní, stejně jako kožní podráždění, zarudnutí, otok a svědění. Pokud se některý z těchto příznaků objeví po vypití tohoto čaje, ihned ho přestaňte používat.
Těhotenství - Tento čaj je plný životně důležitých živin pro zdraví, ale také má silné účinky na tělo a na celkové zdraví. Při kojení nebo během těhotenství je třeba se vždy poradit se svým lékařem o aktuálním zdravotním stavu před přidáním borůvkového čaje do jídelníčku.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9. Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na několika specializovaných pracovištích v České republice. Základními nežádoucími účinky jsou z pohledu nemocného nevolnost a zvracení, které se dobře kontrolují příslušnými léky. Pokles počtu krevních buněk je očekáván a řešen transplantací krvetvorných buněk.
Radioterapie stále patří mezi základní složky protinádorové léčby a přináší plné uzdrav
V naší poradně s názvem VRÁSKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
Pěkný den,
ráda bych se zeptala, od kdy používat krémy proti vráskám? Je mi jasné, že je to individuální. Je mi 24 let a pokožku mám spíše sušší a velmi citlivou. Začala jsem nedávno používat krém proti stárnutí pleti od značky Clinique pro suchou až velmi suchou pokožku. Nicméně v lékárně mi bylo řečeno, že když začnu používat krémy proti vráskám příliš brzy, stane se moje pleť vůči složkám proti stárnutí rezistentní a v budoucnu už mi tyto složky nebudou pomáhat. Popravdě řečeno, moc tomu nerozumím, protože tohle by se úřeci mohlo stát i čtyřicátnici, která je začně používat a její pleť bude následně rezistentní. Nebo ne? Mám také potíže s šupinkami na pleti v oblasti mezi obočím a na bočních stranách nosu. Měla bych proto používat na tyto partie ještě silnější - hutnější krém nebo je to běžné - kůže se prostě a jednoduše měni? Peeling používat nemůžu, mám citlivou pokožku a po peelingu se mi na obličeji udělají svědivé pupínky.
Děkuji za odpověď!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Alice, boj proti stárnutí je marný a musíme se smířit s tím, že s postupem času se naše tělo mění. U někoho je to vidět méně a u někoho více. Proto tvrzení, že by se projevy stárnutí mohly stát resistentní proti nějakým kosmetickým látkám je nesmysl. Stárnutí nezastavíte, ale můžete zjemnit nebo maskovat jeho průvodní znaky, mezi které patří i vrásky.
O svu pleť byste ve Vašem věku měla pečovat několika různými způsoby. Zejména čistícím mlékem a vhodným nočním a denním krémem. Například Váš denní krém, by měl v sobě obsahovat antioxidanty, což jsou vitamíny A, E a C. Především pak přírodní vitamín A ve formě betakarotenu. Ten navíc Vaši pleť tonizuje do tmavšího odstínu. Takže máte pocit, že jste jakoby trochu opálená od sluníčka. Jako noční krém je vhodný krém proti vráskám s obsahem Koenzymu Q10. Dále svůj denní krém na vrásky také můžete vystřídat s lehkým krémem s rostlinnými výtažky z aloe vera.
Nezapomínejme také na skutečnost, že na pleti se odráží celkový stav Vašeho těla. Takže doporučuji také provést čtyřikrát do roka detoxikaci organismu pomocí řasy Chlorella. Přikládám adresu na obchod, kde ji nejen mají, ale dokonce si ji i sami pěstují, takže máte jejich záruku, že v tabletách je skutečně česká Chlorella. https://www.ebiocen.cz/labi….
Jinak co se týká Vašich šupinek mezi obočím a na nose, tak Vám doporučím vyzkoušet krém na holení nohou, například polská Opilcka, je vhodná. Opilca totiž narušuje keratin, ze kterého je tvořeno naše ochlupení. Z keratinu je tvořena ale i svrchní část kůže a tedy i vaše nechtěné šupinky na nose a mezi obočím. Vím, že jste psala, že máte alergické projevy po použití peelingového přípravku, a toto je metoda, kdy je velmi pravděpodobný výskyt alergické reakce, ale je to způsob jak odstranit šupinky na kůži. Proto doporučuji opatrnost a nejdříve ošetřit jen malou část na jedné straně vašeho nosu s dobou působení, která je uvedena v návodu použití. Kdybyste cítila během působení opravdu nepříjemné pálení, tak si to raději smyjte a následně ošetřete indulonou nebo podobným mastným krémem a nechte v klidu. Kdyby se to moc nepovedlo a projevilo by se to viditelnou reakcí, tak máte ještě druhou polovinu nosu, která je v pořádku. Mezi obočím by se tento nezdar dal skrýt o to hůře. Případná reakce projevená zarudnutím kůže by měla zmizet do jednoho až dvou dnů.
Napište mi sem jak to s vámi dopadlo.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
V naší poradně s názvem LÉK NA SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Měla bych na Vám prosbu.Po dobrání třech dávek antibiotika - zápal plic a následně tromboza,mě nesmírně svědí celé tělo a mám drobniou červenou krupičku.Nevíte někdo čím to mazat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Majko, to co popisujete je běžná reakce na vysoké dávky antibiotik, obvykle podávaných nitrožilně. Po vysazení antibiotik obvykle reakce červené krupice a svědění postupně zmizí. Nezmizí to hned, ale bude se to hojit, podobně jako by to byly malé odřeninky. Snažte se to nerozškrábat, ať se to nekomplikuje (nezdržuje) následnou bakteriální infekcí po rozškrabání. Kdyby problémy nepřestaly, tak se prosím vraťte k lékaři, který Vás antibiotiky léčil a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav.
Někteří pacienti si stěžují na nepříjemné gastrointestinální nežádoucí účinky tohoto léčivého přípravku a na bolest hlavy.
Známé nežádoucí účinky jsou:
Nevolnost nebo zvracení, které může být sníženo při podání léčiva s jídlem nebo mlékem.
Méně často se vyskytují bolest břicha či průjem.
Při dlouhodobém použití při vysokých dávkách nebo v případě selhání ledvin byla pozorována periferní neuropatie a další neurologické změny.
Byly hlášeny alergické reakce, jako je vyrážka, svědění, horečky, také respirační syndromy s bronchospasmem a / nebo dušnost, kašel.
Vzácně byly hlášeny hematologické změny.
Vzácně se vyskytují hepatobiliární poruchy, anémie, závažné kožní reakce, neuropsychiatrické potíže a periferní neuritidy.
Pacienti by měli být informováni, že Furolin zbarvuje moč hnědě; toto je zcela neškodné.
Některé z vážnějších, ale vzácných vedlejších účinků Furolinu byly důvodem k obavám. Patří mezi ně plicní reakce, hepatotoxicita a neuropatie.
Plicní toxicita
Plicní toxicitu způsobenou nitrofurantoinem lze rozdělit na akutní, subakutní a chronické plicní reakce. Předpokládá se, že akutní a subakutní reakce jsou způsobeny hypersenzitivní reakcí a často vymizí po vysazení léku. Odhaduje se, že akutní reakce se vyskytnou asi u jedné z 5000 žen, které lék užívají. Tyto reakce se obvykle rozvinou 3 až 8 dní po první dávce nitrofurantoinu, ale mohou se objevit od několika hodin do několika týdnů po zahájení léčby. Příznaky zahrnují horečku, dušnost, zimnici, kašel, pleuritickou bolest na hrudi, bolest hlavy, bolesti zad a epigastrickou bolest. Rentgen hrudníku často ukáže unilaterální nebo bilaterální infiltráty podobné plicnímu edému. Léčba zahrnuje přerušení podávání nitrofurantoinu, což by mělo vést ke zlepšení symptomů do 24 hodin.
Chronické plicní reakce způsobené nitrofurantoinem zahrnují difuzní intersticiální pneumonitidu, plicní fibrózu nebo obojí. Tato méně častá reakce se může objevit 1 měsíc až 6 let po zahájení užívání léku a obvykle souvisí s jeho celkovou celoživotní dávkou. Tato reakce se projevuje progresivní dušností. Je důležité rozpoznat nitrofurantoin jako možnou příčinu symptomů a vysadit lék, když vznikne podezření na plicní nežádoucí účinky, protože nežádoucí účinky můžou být reverzibilní, pokud je lék vysazen brzy.
Jaterní toxicita
Jaterní reakce, včetně hepatitidy, cholestatické žloutenky, chronické aktivní hepatitidy a jaterní nekrózy, se vyskytují vzácně. Nástup chronické aktivní hepatitidy může být záludný a pacienti by měli být pravidelně sledováni kvůli změnám v biochemických testech, které by naznačovaly poškození jater. Tyto reakce se obv
V naší poradně s názvem PŘIRODNI SPUSOB NA ZČERNANI VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
ahoj nejsem ještě dospěla a chtěla bych byt emo kids :) ale moji rodiče sou proti abych si nabarvila vlasy prej se mi zniči a tak neni nějaky přirodni spusob prosím poratte :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Natalie, jestli tě to láká, být Emo kids, tak se nabarvi sama. Rozhodnutí o svém stylu a barvě vlasů je výraz tvého cítění a vnímání světa, které by němělo být nikým potlačováno.
Pro dosažení Emo stylu je třeba mít vlasy skutečně temně černé, taková havraní čerň, a tu s žádným přírodním produktem z bylin nedosáhneš. Normálně si kup v drogérii černou barvu na vlasy a obarvi se podle návodu. Každým barvením se vlasy změní, u někoho se poškodí tak že se lámou a třepí konečky, u někoho zase třeba zmatní, je to různé, ale podstatné je to, že pokud se ti vlasy barvením zničí, tak ti za několik měsíců dorostou nové - nezničené a s původní barvou, takže no-problem! Neboj se tím vyjádřit své pocity a touhy.
Taková změna životního stylu, kterou styl EMO určitě představuje, zajisté vyvolá negativní reakce u tvých rodičů. Proto očekávej doma trochu dusno a psychicky se na to připrav. Tato rodinná reakce bude součástí mnoha dalších reakcí tvého širokého okolí, které budeš s touto změnou zažívat, což asi chceš, protože styl Emo znamená, provokovat okolí výstředním černým stylem. Kdyby bylo doma velké dusno, které by mohlo přerůst v domácí násilí, tak se v klidu obrať na linku bezpečí, kde ti pomohou rodiče uklidnit. Linka bezpečí má číslo 116 111, je zdarma a dovoláš se z jakéhokoliv telefonního automatu i bez peněz nebo telefonní karty.
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
V naší poradně s názvem OTOKY OBLIČEJE DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
..poradít,18měsíční vnučka má po probuzení několikátý den oteklý obličej,po podání protialergického léku-bez efektu,lékař nasadil jiný lék na alergii-bez efektu,nyní nález v moči-krev,dítě není apatické,je bez potíž,močí normálně a světlou moč...jaká může být příčina???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato reakce může být spojená s posledním jídlem předešlého dne, tedy večeří a nebo celkové stravy dítěte. Zkuste nasadit týden nebo dva dietní stravu bez hlavních alergenů a sledujte účinek. Příklad jídelníčku: ráno dejte na snídani čerstvou mkrvovou šťávu a banán, jako svačinu jablko. K obědu pak vařenou rýži s kouskama dušené polévkové zeleniny a k svačině pak nějaké zdejší sezóní ovoce. K večeři pravý vývar z masa a zeleniy a jako dokrm pečenou bramboru. Toto dodržujte jeden až dva týdny a sledujte, jstli se příznaky alergické reakce oteklého obličeje zmírní.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
V naší poradně s názvem ALERGICKÁ REAKCE NA LEPIDLO Z UMĚLÝCH ŘAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktoria.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat... asi před 2 měsíci jsem dostala alergii na lepidlo z prodloužených řas, metodou řasa na řasu. Alergie se projevila z ničeho nic po roce nošení řas. Nyní se stále reakce nemůžu zbavit a jakýkoliv kontakt líčidel s očima a podobně, stav ještě zhorší... Na oči jsem dostala mastičku Ophthalmo -Hydrocortison pomohla ale bohužel když jsem se po skoro úplném vyléčení nalíčila vše se znovu vrátilo, tak jsem mast dostala znovu a teď se alergie nemůžu nějak zbavit. Už jsou to 2 měsíce a já mám stále na horních očních víčkách červený pruh a nemohu se toho zbavit... Začátek alergie vypadal, nateklé oči, svědění, červená oční víčka.. Nyní jen červená víčka, který když si nalíčím bohužel stav zhorší... prosím o nějakou babskou radu, která mi oči vyléčí od zarudnutí... Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučuji zopakovat léčbu mastí Ophthalmo -Hydrocortison a až do odeznění příznaků se vůbec nelíčit. Až po vyléčení si kupte úplně novou výbavu pro make-up a tou se pak ličte. Pravděpodobně máte některou ze svých šminkovacích propriet infikovanou a tato infekce Vám nyní způsobuje nepříjemné problémy, které popisuhete. Zbavte se všeho a zbavíte se i nemoci.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
V naší poradně s názvem CHLORELLA A ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Dobrý den, rada bych se zeptala na reakce. Nasadila jsem chlorellu malemu 4 roky jí denně 3. Má alergii na břízu. chlorellu jí 6 dní. Teď se mi 3 dny budí s velkýma otokama očí. které u něj vubec neznam. Může to byt reakce na chlorellu? děkuji Šárka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být i atypická reakce na chlorellu, ale spíše to bude reakce na jarní pyl některého ze stromů. Pomohou vám s tím na alergologii někde ve větším městě.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, tedy ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyt
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete.
Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
Ve svém příspěvku MARKSTAR@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Bez vyřešení skutečné příčiny lupusu nepřináší aplikace kortikoidů trvalé výsledky. Příčinou lupusu jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující zánětlivé poškození střev a následné autoimunitní reakce těla. Ty se v případě lupusu projevují různými příznaky jako je únava, bolest kloubů, bolest na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči atd. Používám testy, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto reakce v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste si lupus sami trvale odstranili, a kortikoidy jste nepotřebovali. Kontakt 608 155 338.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.
Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.
Tři režimy ozařování:
Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.
Ve svém příspěvku REVMATOIDNÍ ARTRITIDA PLUS NEUROPATIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.
Zdravím všechny.Mám revmatoidní artritidu dlouho asi 40 let/po anginách/ 2-3 stupně a k tomu asi 10 let neuropatii nohou a rukou.Nyní i močového měchýře,bojuji s tím 4 měsíce,moč v pořádku,potíže veliké.Opravdu hrozné spojení.Co mám za bolesti nebudu vypisovat.Jezdím často do lázní,snažím se cvičit co mě jde a hlavně chci napsat o lécích.Užívala jsem už kde co od Ibubrufenu po jiné preparáty i kortikoidy a nyní nesnáším už vůbec nic a musím trpět.Mám vedlejší účinky a je mě s léky hůř,než bez nich.Naposled mě lékař dal inj.Mectojed,sama jsem si píchala,jednou týdně,vydržela jsem do 3.inj.nedalo se to.Nevím co se mnou bude.Poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír Prokeš, nutriční terapeut.
Bez vyřešení skutečné příčiny revmatoidní artritidy (RA) nepřináší aplikace kortikoidů ani léků na bolest trvalé výsledky. Příčinou vzniku RA jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující zánětlivé poškození střev a následné autoimunitní reakce těla, které napadají a ničí naše vlastní tkáně. Konkrétně u RA jsou takto ničeny tkáně velkých kloubů. Používám testy, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto reakce v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste si RA sami trvale odstranili, zbavili se bolestí a kortikoidy jste nepotřebovali. Kontakt 608 155 338.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Ve svém příspěvku ASTMA LÉČIT KYSLÍKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pichler.
Dobrý den
mám astma bronchiale, pomůže mi léčba kyslíkem? Jestli jo, jaký přístroj mám koupit?
Předem děkuji za odpověď.
Pichler
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Bez vyřešení skutečné příčiny astma nepřináší aplikace kortikoidů ani různé inhalátory trvalé výsledky. Příčinou vzniku astma jsou určité potraviny v naší stravě, způsobující zánětlivé poškození střev a následné autoimunitní reakce těla, které napadají a poškozují naše vlastní tkáně. Konkrétně u astmatu to vede k nadprodukci histaminu a tvorbě bronchiálních spasmů. Používám testy, které určí, jaké konkrétní potraviny Vám tyto reakce v těle vyvolávají. Poradím, jak si upravit stravu, abyste si astma sami trvale odstranili. Kontakt 608 155 338.
V případě jakéhokoli podezření, že se u vás objevila alergická reakce, i malá, řešte ji neprodleně s lékařem-alergologem! Neodkládejte řešení na neurčito! Alergické reakce na potraviny mohou mít až nepříjemně pestrou škálu projevů. Běžné reakce mohou být spojeny s nesnášenlivostí, kdy potravina způsobí „jen“ průjem, zvracení nebo jiné zažívací problémy. Velmi častým příznakem potravinové alergie může být svědění v ústech, oteklé rty, kožní vyrážky, pocity únavy. Tyto reakce mohou nastat již za několik desítek sekund od zahájení jídla. Ve vzácných případech může taková reakce přerůst i do vážného stavu – velmi ztížené dýchání, otok. V takovém případě je nutné neprodleně volat lékařskou záchrannou službu, protože může jít o počínající projevy takzvané anafylaktické reakce nebo šoku, což je nejtěžší forma alergické reakce, která bez bleskového zásahu lékaře může končit úmrtím. Naštěstí jsou tyto vážné případy alergie relativně vzácné a velmi pravděpodobně se s nimi na vlastní kůži nesetkáte. Mnohem častější jsou méně závažné projevy alergií – různé kožní výsevy, otoky, svědění či rýma. I při takových projevech raději navštivte lékaře. Bez vhodné léčby by mohla v budoucnu proběhnout i mnohem závažnější reakce. Intenzita reakce totiž nezávisí jen na alergenu, ale i na jiných faktorech, které mohou být příště méně příznivé.
Stejně jako po operaci i po běžném fotonovém ozařování se u pacientů vyskytuje riziko, že se u nich objeví problémy s dosažením a udržením erekce. U běžného ozařování se jedná až o 40 % pacientů. Trvalá impotence – potíže s udržením erekce jako následek běžného ozařování – je pro pacienty výrazně psychicky vyčerpávající situace. Z pohledu mužů jde o jednu z nejobávanějších věcí, která může v jejich životě nastat v oblasti sexuálního a partnerského života. Běžné fotonové ozařování způsobuje u pacientů bolest v ozařované oblasti až v 30 % případů. Kromě bolesti se vyskytují další komplikace, jako je výrazné pálení při močení, zeslabení močového proudu, časté nucení na stolici, případně i průjem a bolesti břicha. To je způsobeno dávkou fotonového záření, které kromě samotného nádoru zasáhlo ještě okolí nádoru, tedy orgány dutiny břišní nebo konečník. Běžná léčba trvá u fotonového ozařování průměrně 33 dní a je často provázena únavou a nevolností.
Dlouhodobá inkontinence (únik moči) postihuje až 30 % operovaných mužů. Nekontrolovaný únik moči je pro pacienty stresující, společensky zatěžující a značně je znevýhodňuje při snaze zařadit se po léčbě zpět do aktivního života, ať už se jedná o návrat do zaměstnání nebo do společenského života.
Po operaci musí až 30 % operovaných mužů navíc podstoupit pooperační ozáření. Hlavním důvodem je většinou to, že nemohlo být odstraněno celé nádorové ložisko nebo že hrozilo riziko bezprostředního návratu onemocnění. Jestliže je pacient nucen podstoupit ještě pooperační ozáření, přidávají se k riziku komplikací způsobených operací ještě rizika nežádoucích účinků a komplikací spojených s ozařováním.
Po operaci rakoviny prostaty dochází až u 10 % pacientů k návratu rakoviny (relapsu). Návrat onemocnění je vždy závažný problém. V tomto případě je nutné přistoupit k jiné léčbě. Pacientům je doporučena hormonální terapie nebo ozařování. Další léčba s sebou samozřejmě přináší další případná rizika a komplikace.
Po běžném ozařování se návrat rakoviny prostaty vyskytuje až u 8 % pacientů, a to po několika letech od terapie. I v tomto případě je situaci nutné řešit jiným způsobem léčby. Využívá se například hormonální terapie nebo operace. Každá další léčba je zdrojem možných rizik a komplikací.
