Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace
Pokud lékař zjistil, že máte mírně poškozený jícen, je obvyklá dávka 20 mg jednou denně po dobu 4–8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, je obvyklá pokračovací dávka 10 mg jednou denně. Pokud jícen není poškozen, je obvyklá dávka 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed)
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba žaludečních vředů
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů
Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8týdnů.
Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu
Obvyklá dávka je 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař vám rovněž předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.
Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison)
Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař vám může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.
Děti
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace
Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.
Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu
Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.
Způsob užívání tohoto přípravku
Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete u
V naší poradně s názvem DÖTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Umacena lenka.
Dobry den, precetla jsem si barveni a pripravu barvy z orechovych skorapek.
Nevim co je ..cerny orech.. znam jen orech normalni a take zda tato barva barvi 100% sedive vlasy. Jestli nekdo ma zkusenosti s touto barvou rada bych vedela podrobnosti.
Jsem po chemoterapiich asi 7 mesicu a dva po bioterapiich,
Nechci byt sediva a paruku nosim a uz me to dost obtezuje.Na normalni barvu nemam odvahu, abych si nezpusobila nejake problemy.
Dekuji moc za jakekoliv rady a poznatky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tahle barva ze skořápek bohužel šediny nezakryje. Dokáže zvýraznit původní tmavou barvu vlasů. Šediny zakryjete jen barvou s oxidačními činidly, kterou můžete koupit v drogérii. Po chemoterapii je celé tělo v jiném stavu než dříve a i u barvení vlasů hrozí vyšší riziko popálení nových vlasů nebo náhlá alergická reakce. Po chemoterapii je možné nové vlasy nabarvit, ale měl by to provést odborník - zkušená kadeřnice. Ta taky dá vlasům nový tvar a objem, který tolik potřebují. Doporučuji svěřit barvení vlasů po chemoterapii do rukou kadeřnice.
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.
Doporučené dávky jsou uvedeny níže.
Použití u dospělých:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.
Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.
Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.
Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.
Ve svém příspěvku VLASY PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Suchá.
Absolvovala jsem 3 pondělky po sobě chemoterapii.Po té třetí mi začaly vypadávat vlasy.Chemoterapií budu absolvovat ještě více.Na rady zkušených pacientek jsem si nachala oholit hlavu,ale ne zcela dohola (prý je to lepší pro vlasové cibulky).Teď samozřejmě padají ty malé vlásky.Je to nepříjemné,ale s tím jsem počítala,nosím chladivý šáteček z prodejny paruk,ten vždycky vyklepu,abych nedělala nepořádak po bytě.Vadí mi jen svědění hlavy.Měla jsem vždy citlivou pokožku na hlavě,po barvení vlasů mě vždy svědila a byla začervenalá.Chtěla bych se poradit,zda neexistuje nějaký prostředek,kterým bych si hlavu občas natřela a který by trochu zamezil svědění.Asi by to taky chtělo nechat hlavu častěji "dýchat" úplně holou na vzduchu.Děkuji za každou zkušenost,kterou mi sdělíte.
Vím,že vlasy jsou to poslední co je důležité,zase narostou.Důležité je se vyléčit,čemuž musíme věřit.Psychika je důležitá.Ale dá to fušku.
P.S.Paruku mám už koupenou krásnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra Adamcová.
Dobrý den Jani, v první řadě Vám chci říct že Vám budu držet palce, ať vše dopadne dobře
Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
pálení žáhy,
pálení nebo bolest na hrudi,
ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).
V naší poradně s názvem REFLUXNÍ CHOROBA JÍCNU A KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svobodova.
Dobrý den,při gastroskopii mi byl zjištěn reflux a nasazené léky. Po roční kontrole nebyl prokázán. Mám nadále léky užívat?S pozdravem Svobodová,děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neprokázání refluxu po roční léčbě dokazuje úspěšnost této léčby. To ovšem neznamená, že by se to nemohlo znovu vrátit po přerušení léčby. Můžete zkusit vysadit tuto léčbu, ale musíte se hlídat a po případných prvních projevech pálení žáhy znovu léky na reflux začít užívat.
Představa veřejnosti o působení chemoterapie a ozařování je zkreslená. Ne každá léčba rakoviny nutně představuje celkové vypadání vlasů. Záleží na druhu onemocnění a zvoleném chemoterapeutiku včetně jeho dávkování. Jsou tedy pacienti, kteří dočasně přijdou o většinu vlasů, jsou však i pacienti, u kterých je úbytek vlasů tak nepatrný, že si ho okolí ani nevšimne. Vypadávání vlasů v důsledku podávání chemoterapie představuje pro pacienty jeden z nejvíce traumatických aspektů této léčby. O kštici přijde cca 65 % pacientů. Počet postižených pacientů a intenzita ztráty vlasů je variabilní a závisí na typu podávané chemoterapie a léčebném protokolu.
Chemoterapeutika lze z hlediska počtu pacientů postižených vypadáváním vlasů rozdělit do čtyř základních skupin:
> 80 % u vřeténkových jedů (například paclitaxel),
60–100 % u inhibitorů topoizomerázy (například doxorubicin),
> 60 % u alkylačních činidel (například cyklofosfamid),
10–50 % u antimetabolitů (například 5-fluorouracil plus leukovorin).
Terapie kombinovaná ze dvou či více látek mívá za následek větší procento postižených pacientů se závažnější alopecií ve srovnání s použitím pouze jednoho typu chemoterapie.
Vypadávání vlasů začíná typicky jeden až tři týdny po začátku aplikace chemoterapie. Ztráta vlasů je vratná a nový porost začíná rašit většinou s odstupem 3 až 6 měsíců. U některých pacientů má nový porost jinou barvu, případně strukturu. Vlasy mohou být kudrnatější než původně nebo rostou šedivé, dokud melanocyty ve vlasových folikulech nezačnou opět normálně pracovat. Uvedené změny však bývají dočasné. Vzácně může docházet k trvalé alopecii, a to za použití léčebných režimů obsahujících busulfan a cyklofosfamid po transplantaci kostní dřeně. Kromě toho jsou rizikovými faktory chronická reakce štěpu proti hostiteli, předcházející expozice rentgenovému záření a věk pacienta. Zatím nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zabránit vypadávání vlasů u pacientů po chemoterapii, pouze minoxidil byl s to zkrátit období bez vlasů. Použití minoxidilu nicméně neumožnilo zvrátit permanentní alopecii vyvolanou u pacientů léčených cyklofosfamidem a busulfanem.
Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmýří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku, vypadnutí a postupný růst. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.
Chemoterapie podávaná ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu může negativně zapůsobit i na vousy, obočí, řasy i ochlupení v podpaží a v oblasti genitálu.
Naštěstí je ztráta vlasů u většiny lidí, kteří podstupují chemoterapii, dočasná. Jak dlouho trvá, než vlasy dorostou, se liší od člověka k člověku. Chloupky mohou začít znovu růst, i když stále podstupujete chemoterapii nebo hned po ukončení léčby. Mnoho lidí uvádí, že zaznamenávají růst vlasů přibližně čtyři až šest týdnů po ukončení léčby.
Když vlasy a chlupy dorostou, připravte se, že mohou mít jinou strukturu nebo možná i jinou barvu, než byla před zahájením léčby. Pokud jste například měli rovné vlasy, mohou vám znovu narůst kudrnaté. Někteří lidé také zjistí, že jim vlasy šednou a až po několika měsících se jim vrátí jejich přirozená barva.
Při opětovném růstu vlasů po chemoterapii používejte jemný šampon a kondicionér. Možná budete chtít barvit vlasy po chemoterapii, zvláště pokud vaše nové vlasy dostaly barvu, která se vám nelíbí. Prvních šest měsíců je třeba počkat s chemickými procesy, jako je trvalá nebo barvení vlasů, protože nové vlasy jsou stále křehké a pokožka hlavy je stále velmi citlivá. Poškození vlasů může také způsobit použití vysoušeče vlasů nebo kulmy/žehličky. Poraďte se se svým onkologem a dermatologem, aby vám na toto téma lépe poradili.
V naší poradně s názvem BRNĚNÍ PRSTŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Zedlová.
Dobrý den,
může mě někdo poradit jak vyléčit brnění a sníženou citlivost na prstech rukou a nohou po chemoterapii?
Nechci hned brát zase léky. Chtěla bych poradit nějakou mast, pokud má někdo s nějakou mastí dobrou zkušenost, prosím o radu.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brnění a snížená citlivost končetin souvisí s nervy, které vedou z páteře - míchy. Tyto nervy je třeba uvolnit vhodnými masážemi a speciálními tlaky po celé jejich dráze. S tímto nejlépe pomůže fyzioterapeut, který se zabývá dornovou metodou. Dornova metoda už mnohokrát v podobných případech pomohla. Fyzioterapie je lékem podobně jako masti nebo prášky. Zkuste to.
Léčba nádoru se skládá z několika následujících postupů.
Chirurgická léčba: Je základní léčebnou metodou kolorektálního karcinomu. Velmi malé nádory tlustého střeva, které mají formu polypu, lze v některých případech dostatečně odstranit při kolonoskopii. Malé nádory v konečníku lze někdy odoperovat přístupem přes konečník, bez nutnosti operace přes břišní stěnu. U větších nádorů je cílem chirurgické léčby odstranění nádoru i s částí okolního zdravého střeva a s přilehlými lymfatickými uzlinami. Lymfatické uzliny jsou součástí imunitního systému organismu. Většinou je možné následně spojit zdravé části střeva nebo konečníku anastomózou, někdy je ale nutné provedení kolostomie, tedy vyvedení střeva břišní stěnou navenek. Pacient má pak připevněn ke stomii speciální sáček, ve kterém se shromažďuje stolice. V současné době jsou stomické pomůcky na velmi dobré úrovni a kolostomie tak ovlivňuje život pacienta v menší míře. Většinou se jedná o kolostomii dočasnou, která je nutná, aby se operovaná část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Po nějaké době je tato stomie menším chirurgickým zákrokem zrušena. V některých případech je však zapotřebí kolostomie trvalá. Trvalá kolostomie bývá obvykle nutná po odstranění nádorů konečníku, které jsou uloženy blízko řitního otvoru. Lokálně pokročilé onemocnění může někdy svým růstem úplně ucpat střevo. Pokud ještě nedošlo ke vzniku vzdálených metastází, je možné většinou tento nádor chirurgicky odstranit. Pokud již došlo ke vzniku metastází, není vždy chirurgické odstranění tohoto nádoru vhodné. K obnovení průchodnosti střeva je proto nad tímto ucpáním střevo vyvedeno kolostomií. Někdy je v takovém případě možné obnovení průchodnosti střeva zavedením takzvaného stentu. To je trubička, která je zavedena do nádoru střeva, takže vytvoří jakýsi tunel, kterým může střevní obsah znovu volně procházet, a není tak nutné provedení kolostomie.
Chirurgická léčba je téměř vždy doplněna chemoterapií.
Chemoterapie: Při chemoterapii jsou používány k léčbě nádoru léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky. Tyto léky se nazývají cytostatika. Cytostatika jsou většinou aplikována infuzí do žíly a takto se dostávají přímo do krve. Krev je následně přenáší do celého těla, působí tedy na případné nádorové buňky v celém organismu, i mimo oblast původního nádoru. Existují i cytostatika ve formě tablet. Chemoterapie podávaná před operací se nazývá neoadjuvantní. Jejím cílem je zmenšení nádoru před další léčbou. Chemoterapie po úplném chirurgickém odstranění nádoru se nazývá adjuvantní (zajišťovací). Cílem adjuvantní chemoterapie je zničení zbývajících nádorových buněk, tedy prevence návratu onemocnění. Chemoterapií jsou léčeni i pacienti s pokročilým onemocněním a s
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata sklenářová.
Dobrý den., léčím se chemoterapii pro opakovany karcinom vajecniku( metastazy v brise). Lékař mi řekl, že nemám šanci na uzdravení. Že budu stále na chemoterapii, pokud to telo bude zvládat, nebo si rakovinne buňky na chemo nezvyknout, takže je nebude ničit. Začala jsem užívat tvaroh se lnenym olejem a semínka. Užívám ale tvaroh tučný, zde je psán nízkotučný. Pak jsem se chtěla zeptat, zda k teto diete mohu ješte brát alveo grepa ostatni akuňácké produkty, selen zinek minerály, vitamin c, cleans atd. A ještě beru imunobran, nevím , jestli toho už není moc. Imunobran je také přirodni, jsou to vlastně ýžové otruby na nositeli houby shitake. Prosím jestli máte někdo zkušenosti poraďte prosím. Pořád hledám nějaké alternativy , nechci se vzdát bez boje. Tvaroh pravidelně užívam třetí týden, ale do teď jsem nevěděla, že musím dodržovat tak přísnou dietu, takže žádné maso, žádné jiné oleje, ani olivový? Sladkostem a cukru se vyhýbám, použivám med. Jen prosím o upřesneni, jak je to s tím tukem .diky za každou radu renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tvaroh je třeba používat plnotučný, protože během diety se nejí nic jiného, takže tělo tuky dobře využije. Zkuste to dva týdny vydržet a nejíst nic jiného.
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
Ve svém příspěvku BRNENÍ CHODIDEL PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mikolajková Věra.
Jsem tři roky po chemoterapii a stále mne brní chodidla.Pomohlo vám někomu něco na to?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý den, také jsem 3roky po chemo a brní mě nohy hlavně v noci a nemohu usnout. Dost mi pomáhá hořčík, denně si rozpustím 1 tabletu a dost se to zlepšilo a k tomu 1 tablety B komplex forte. Někomu to podle lékařů nikdy nepřestane, ale mě to hodně pomohlo. Mějte se hezky Alena Fiedlerová
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
V naší poradně s názvem PROSIM K DO ME PORADI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
chodim na chemoterapii a a zacali me padat vlasy tak jsem to nechala astrihat ale udelali se me na hlave pupinky ktere svrby mam paruku nemuze to delat paruka poratte co mam delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pupínky na hlavě může způsobovat paruka, ale zároveň to může být průvodním jevem chemoterapie. Paruku můžete preventivně desinfikovat pomocí isopropylalkoholu ve spreji, který se aplikuje na vnitřní stranu paruky a nechá se působit do vypaření. Když pupínky budou souviset s chemoterapií, tak se budete muset obrátit na lékaře, který Vám chemoterapii aplikuje, popřípadě se můžete obrátit na kožního lékaře.
Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.
Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.
Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.
Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.
Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.
Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.
V naší poradně s názvem PROSIM POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
dobry den chtela jsem se zeptat jezdim na chemoterapii po 14 dnech a vypadaly me vlasy uz me to zase roste musim to nechat zase oholit chemoterapii mam az do unora to me budou padat porat vlasy co delat kdyz se me v paruce poti hlava a dela me to zle prosim poratte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyzkoušejte šátky na hlavu. Tady jsou vidět fotografie, jak se dají šátky na hlavě upravit: https://www.google.cz/searc…
Chemoterapie je název pro léčbu zhoubného nádoru pomocí léků, které se nazývají cytostatika. Tyto léky ničí nádorové buňky, ale zároveň poškozují i některé zdravé buňky. Z toho pak vyplývají mnohé nežádoucí účinky, které chemoterapii doprovázejí. Protože některá cytostatika účinkují lépe v kombinacích, skládá se chemoterapie často z několika léků, a to podle toho, který orgán nebo oblast jsou postižené. Léčba chemoterapií je velmi účinná, a pokud nedokáže pacienta vyléčit, může mu pomoci žít déle s lepší kvalitou života. O tom, jaká cytostatika bude pacient dostávat, rozhodne pouze odborný lékař na základě výsledků diagnostiky a celkového zdravotního stavu pacienta. Lékař také rozhodne dle druhu nádoru a jeho rozšíření v organismu, v jakých cyklech bude pacient chemoterapii dostávat. Její podávání může být buď každodenní, nebo jednou týdně, či jednou měsíčně. Během této léčby je obvyklá třítýdenní přestávka, aby měl organismus možnost vytvářet v orgánech a tkáních nové zdravé buňky. Léčba chemoterapií ve většině případů trvá 3 měsíce, ale někdy může celkově trvat až 3 roky. Odborný lékař však dokáže odhadnout, jak dlouho se bude chemoterapie podávat. Pokud má během léčby pacient jakékoliv potíže, je důležité je včas sdělit ošetřujícímu lékaři, protože na tom záleží úspěch léčby. Pokud se pacient během léčby bude cítit dobře a jeho zdravotní stav bude dobrý, může pokračovat i ve svém zaměstnání. Jestliže je lék podáván formou infuze, lze jeho podávání posunout na odpolední hodiny.
V naší poradně s názvem PROSIM POTREBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
dobry den chodim na chemoterapii a vypadali me vlasy ale jeste mam jit 4 po 14 dnech a to mam mit sylnejsi davky nebyva me zle jsem jen druhy den unavena je to tak v poradku ze me neni zle ale chtela jsem se zeptat jak me vypadaly vlasy a tet uz me rostou mam tam takovy chmiri to jsou vlasy musim to nechat jeste vyholit nebo uz to muzu nechat ze uz me padat nebudou
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmíří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku - vypadnutí. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.
Dávka rabeprazolu (Zulbex) se bude u různých pacientů lišit. Dodržujte pokyny svého lékaře nebo pokyny na obalu. Následující informace zahrnují pouze průměrné dávky tohoto léku. Pokud se vaše dávka liší, neměňte ji, pokud vám to neřekne lékař.
Množství léku, které užíváte, závisí na síle léku. Také počet dávek, které denně užíváte, doba mezi dávkami a doba, po kterou lék užíváte, závisí na zdravotním problému, na který lék užíváte.
K léčbě gastroezofageální refluxní choroby (GERD): Děti ve věku 1 až 11 let a vážící 15 kilogramů (kg) nebo více – 10 miligramů (mg) jednou denně. Děti ve věku 1 až 11 let a vážící méně než 15 kg – 5 mg jednou denně. Váš lékař může upravit dávku podle potřeby. Děti mladší než 1 rok – použití se nedoporučuje.
K léčbě duodenálních vředů: Dospělí – 20 miligramů (mg) jednou denně po ranním jídle po dobu až 4 týdnů. Váš lékař může upravit dávku podle potřeby. Děti – Použití a dávkování musí určit lékař.
K léčbě duodenálních vředů s infekcí H. pylori: Dospělí – 20 miligramů (mg) užívaných s jídlem 2krát denně po dobu 7 dnů. Dávka se obvykle užívá spolu s amoxicilinem a klarithromycinem. Děti – Použití a dávkování musí určit lékař.
K léčbě gastroezofageální refluxní choroby (GERD): Dospělí – 20 miligramů (mg) jednou denně po dobu až 4 týdnů. Váš lékař může upravit dávku podle potřeby. Děti ve věku 12 let a starší – 20 mg jednou denně po dobu až 8 týdnů. Lékař vašeho dítěte může upravit dávku podle potřeby. Děti mladší 12 let – použití se nedoporučuje.
K prevenci gastroezofageální refluxní choroby (GERD): Dospělí – 20 miligramů (mg) jednou denně. Váš lékař může upravit dávku podle potřeby. Děti – Použití a dávkování musí určit váš lékař.
K léčbě Zollinger-Ellisonova syndromu: Dospělí – nejprve 60 miligramů (mg) jednou denně. Váš lékař může v případě potřeby upravit dávku. Děti – Použití a dávkování musí určit lékař.
Zmeškaná dávka
Pokud vynecháte dávku tohoto léku, vezměte si ji co nejdříve. Pokud je však téměř čas na další dávku, vynechejte zapomenutou dávku a vraťte se ke svému pravidelnému dávkovacímu schématu. Nezdvojujte dávky.
Základem medikamentózní léčby v dětském i dospělém věku jsou léky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, například Helicid, Apo-ome, Lanzul a podobně. Doporučuje se léky podávat po dobu nejméně 3 měsíců a pak zhodnotit jejich účinnost. Refluxní choroba je v současné době považována za chronické onemocnění, které ve více než 50 % případů vyžaduje dlouhodobou léčbu. Při antirefluxní terapii je u řady astmatiků popisován výrazný ústup příznaků.
Přírodní léčba refluxní choroby jícnu
Na reflux jícnu jsou kromě výše uvedené léčby vhodné například i bylinky.
Surový, nefiltrovaný jablečný ocet: Reflux jícnu je podmíněn výskytem malého množství kyseliny v žaludku. Obsah žaludeční kyseliny můžete snadno upravit tak, že vypijete jednu polévkovou lžíci surového, nefiltrovaného jablečného octa rozmixovaného ve velké sklenici čisté vody.
Betain: Další možností je užití doplňku Betain HCL, který lze koupit v obchodech se zdravou výživou a někdy i v lékárnách bez lékařského předpisu. Potřebujete užít takové množství, které vám vyvolá slabý pálivý pocit v žaludku, a pak dávku snížit o jednu kapsli. Zlepší to vaše trávení a také napomůže k zabití bakterie Helicobacter pylori.
Soda (jedlá soda bikarbona): Půl až jedna celá čajová lžička jedlé sody rozmíchaná v 2,5 dl vody sníží pálivý pocit při kyselinovém refluxu, protože neutralizuje kyselinu v žaludku. Nedoporučuje se jako pravidelné řešení, ale v urgentních případech při silné bolesti dokáže spolehlivě pomoci.
Džus z aloe vera: Šťáva z aloe má přírodní protizánětlivé účinky a dokáže pomoci i při refluxu. Vypijte před jídlem přibližně polovinu sklenice šťávy z aloe vera. Chcete-li předejít jejím laxativním účinkům, sežeňte si značku, ze které byla laxativní složka odstraněna.
Kořen zázvoru: U zázvoru byla zjištěna jeho schopnost chránit žaludek a trávicí trakt tím, že blokuje žaludeční kyselinu a potlačuje bakterie Helicobacter pylori.
Lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby.
Další bylinky, které pomáhají na pálení žáhy a můžeme je pít ve formě čaje: jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.
Homeopatika
Robinia 5 C: přípravek se doporučuje v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy; často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Homeopatikum je účinné v případě vředovitých bolestí žaludku nebo v případě migrén doprovázených překyseleností žaludku.
Gastrocynesine: užívá se při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroesophageálním refluxu.
