Bolesti kloubů ruky mohou mít řadu příčin. Nejčastější příčinou postižení kloubů je revma, kdy pacient mívá obvykle bolesti na více prstech ruky. Další, poměrně častou příčinou bolestí kloubů ruky je artrotické postižení základního kloubu palce neboli rhizartróza (postihující především ženy ve středním a vyšším věku) a poúrazové stavy. Bolest kloubů ruky je vyvolána v drtivé většině případů opotřebováním chrupavky kloubu, kdy při pohybu dochází k přímému kontaktu s obnaženou kostí, která je u zdravého kloubu kryta chrupavkou. Bolest kloubu může vyvolat i nestabilita kloubu, tedy nedostatečně pevné vazivo kolem kloubu. Bolestivost kloubu má vliv na oslabení svalové síly úchopu ruky. Destrukce kloubu a ztuhlost kolem kloubních struktur způsobí omezení pohybu či ztuhlost kloubu. Méně častou příčinou bolesti prstů ruky je i Glomus tumor.
Léčba vždy vychází ze zdroje bolestí. Stupeň opotřebení chrupavky kloubu, rozsah pohybu, nestabilita kloubu a míra bolesti ruky je rozhodující při výběru způsobu léčby, zda bude konzervativní, či chirurgická. Obecně lze říci, že bolestivý kloub, který je již bez chrupavky, nelze uvést do původního stavu a jsou možné jen paliativní operační výkony (= výkony, které nevedou k vyléčení, ale zmenšují obtíže pacienta), jako jsou znehybnění kloubu, implantace kloubní náhrady či vložení pevnější tkáně do zničeného kloubu, která vytváří jakýsi nárazník. Pokud je zdrojem bolestí mechanický problém, tedy nerovnost kloubu, zánik chrupavek, nestabilita a podobně, pak léky podávané perorálně, lokálně či aplikované do kloubu mají jen omezený význam. Pouze zpomalují další zhoršování stavu, ale neléčí! V případech, kdy bolestivý kloub není výrazně postižen a pacient přichází včas, je jednodušší nalézt a pokud možno ovlivnit příčinu bolestí.
V naší poradně s názvem CONDROSULF 800 DOPLATEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Condorsulf 400 ma sice polovicni davku, ale bere se denne 2x vic nez toho silneksiho, takze te ucinne latky bude pak stejne.
Ptala jsem se v lekarne, zda ta 800 mg jde na predpis u OL a bylo mi receno, ze recept muze napsat, ale plati cele pacient. Nevim kolik stoji. Take zalezi jak velke baleni. U nas v lekarne je ten "slabsi" ted v akci 180 tbl. za necelych 1000 Kc.
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Condrosulf je pojišťovnou hrazen u pacientů s gonartrózou či koxartrózou II. - III. stupně dle Kellgren-Lawrence, unilaterální či bilaterální s významnými epizodami kloubní bolesti s častou zánětlivou a bolestivou iritací. Dále je tento lék hrazen u pacientů s osteoartrózou drobných kloubů rukou s častou zánětlivou a bolestivou iritací. Nárok na úhradu mají jen pacienti, kteří současně dodržují doporučená režimová opatření (jako např. redukce váhy, fyzikální léčba či rehabilitace).
Specializace předepisujícího lékaře: revmatologie, dětská revmatologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie.
Cena léku Condrosulf je v současné době 390 Kč za 30 tablet 800 mg.
postižení menisků kloubů, po traumatickém poranění zkřížených nebo kolaterálních vazů kolene;
bolesti plosek nohou, halluxy, bolesti SI (sakroiliakální syndrom).
Páteř:
bolesti páteře a zad při kostních výrůstcích na páteři (osteofyty);
bolesti krční, hrudní a bederní páteře z vadného držení;
postižení kloubů obratlů, onemocnění a degenerace plotének, kořenové bolesti;
kostosternální bolest (bolest žeber při jejich napojení na hrudní kost);
skolióza;
osteoporóza (řídnutí kostí).
Obličej:
neuralgie lícního nervu;
bolesti temporomandibulárního (čelistního) kloubu.
Obecně při onemocnění:
dermatomyozitida;
nespecifická difúzní bolest;
podpůrná léčba po chirurgických zákrocích na kloubech;
sekundární bolest při autoimunitním onemocnění, při nádorovém onemocnění;
po operaci výhřezu ploténky, po dlouhé imobilizaci;
zpomalení fyziologického stárnutí tkání.
Cena kolagenových injekcí
Kolagenové injekce nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Ideální je absolvovat kúru 10 kolagenových injekcí, nicméně záleží na typu problému a doporučení lékaře. Standardním protokolem je použití jedné až dvou ampulek 2−3x týdně po dobu prvních dvou týdnů podle závažnosti a klinického stavu a následně jedno ošetření týdně až do úlevy od bolesti. Úleva od bolesti se obvykle dostavuje po prvním až třetím ošetření.
EKT se provádí v krátké celkové anestezii. Její podstata tkví v aplikaci velmi krátkých impulzů elektrického proudu, k čemuž slouží elektrody přiložené ve většině případů na jeden či oba spánky pacienta (bilaterální či unilaterální stimulace). Jednotlivá stimulace o délce 1 až 2 sekundy je aplikována nejčastěji v počtu 6–12 elektrokonvulzí v rozmezí 3–4 týdnů. Protože mozek na jednotlivé elektrokonvulze reaguje zhruba 40 sekund změnou elektrické aktivity na membránách neuronů, předpokládá se vliv EKT na již zmíněné biochemické procesy neurotransmiterů.
Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a k atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců. První známkou zrakové poruchy u atrofie terče po městnání je zvolna postupující, stranově často asymetrické, koncentrické zužování zorného pole s následným poklesem centrální zrakové ostrosti. Atrofie terče po městnání je nepřesně ohraničená, šedavě bílá papila s bělavě opouzdřenými, užšími a napřímenými retinálními cévami. Pokud je včas proveden dekompresní neurochirurgický zákrok, odezní edém terče obvykle během 1 až 2 měsíců. Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců.
Příznaky:
bilaterální otok, zpočátku může být asymetrický;
mírně navalitá hranice papily;
vyhlazená exkavace (vyhloubenina);
ojedinělé plaménkovité hemoragie;
zornicové reakce jsou normální;
zrakové funkce jsou dlouho neporušeny, první známkou je rozšíření slepé skvrny.
Otok tváře může být relativně neškodným příznakem nebo naopak příznakem vážného onemocnění.
Otoky pod očima: bývají způsobeny sníženou funkcí ledvin, kdy se ledviny nemohou vyrovnat s nadbytkem vody.
Dlouhotrvající otok: je pravděpodobně způsoben zánětlivým onemocněním, jako je zánět vedlejších nosních dutin, při kterém zánět postihuje dutiny.
Alergický otok: jestliže je otok doprovázen kožní vyrážkou a problémy s dýcháním, je téměř jisté, že se jedná o alergickou reakci. V takových případech otok trvá jen několik hodin nebo minut. Tyto otoky jsou nejvíce nebezpečné, protože mohou vést k závažným, život ohrožujícím stavům. Alergická reakce může podobně způsobit zarudnutí, otok očí a krku.
Jiné příčiny otoků obličeje jsou:
konzumace alkoholických nápojů;
přebytek soli v potravě;
nedostatek vitamínů;
únava;
nespavost nebo deficit spánku;
špatná výživa;
přejídání – převážně v noci.
Všechny z výše uvedených důvodů mohou způsobit nejen otok tváře, ale i jiných částí těla. V dopoledních hodinách se nejčastěji vyskytují ranní otoky pod očima, protože je v těchto oblastech kůže velmi citlivá a jemná.
Mezi hlavní příčiny retence (zadržování) tekutin patří:
přesolování – sůl váže vodu, drží ji v mezibuněčných prostorách, a nadto zpomaluje oběh;
pití velkého množství tekutin před spaním;
únava, neustálý nedostatek spánku, stres;
nízká poloha hlavy při spánku;
teplé počasí;
intenzivní trénink – k edému dochází po deficitu tekutin;
použití kosmetiky a následná alergická reakce;
nedostatek kyslíku v místnosti;
zhoršení metabolických procesů;
zácpa – jako výsledek intoxikace celého organismu s následným otokem obličeje;
konec menstruačního cyklu – zvýšené hladiny estrogenů ve dnech před menstruací způsobují zadržování tekutin;
těhotenství – zejména ve třetím trimestru – tento jev je normální a je způsoben akumulací solí a vody;
porušení lymfatických a žilních cest – v tomto případě má kůže žlutý, modrý či fialový odstín.
Nejčastější příčiny otoku tváře:
alergie – bývá doprovázena dušností;
renální patologie – akutní zánět ledvin vede k neočekávanému zvýšení teploty a k edému, objevuje se otok obličeje a nápadný otok očních víček, která začnou viset přes oči;
příušnice – může dojít k otoku tváře v důsledku onemocnění;
onemocnění štítné žlázy – snížení její funkce spouští zpomalení metabolismu, zadržování tekutin, otok tváře;
hnisavý zánět zubu nebo dásně – objevuje se oteklá tvář zevnitř nebo oteklá vnitřní strana tváře právě od zubu
onemocnění srdce a problémy s cévami, revmatické léze myokardu, vr
Někteří pacienti si stěžují na nepříjemné gastrointestinální nežádoucí účinky tohoto léčivého přípravku a na bolest hlavy.
Známé nežádoucí účinky jsou:
Nevolnost nebo zvracení, které může být sníženo při podání léčiva s jídlem nebo mlékem.
Méně často se vyskytují bolest břicha či průjem.
Při dlouhodobém použití při vysokých dávkách nebo v případě selhání ledvin byla pozorována periferní neuropatie a další neurologické změny.
Byly hlášeny alergické reakce, jako je vyrážka, svědění, horečky, také respirační syndromy s bronchospasmem a / nebo dušnost, kašel.
Vzácně byly hlášeny hematologické změny.
Vzácně se vyskytují hepatobiliární poruchy, anémie, závažné kožní reakce, neuropsychiatrické potíže a periferní neuritidy.
Pacienti by měli být informováni, že Furolin zbarvuje moč hnědě; toto je zcela neškodné.
Některé z vážnějších, ale vzácných vedlejších účinků Furolinu byly důvodem k obavám. Patří mezi ně plicní reakce, hepatotoxicita a neuropatie.
Plicní toxicita
Plicní toxicitu způsobenou nitrofurantoinem lze rozdělit na akutní, subakutní a chronické plicní reakce. Předpokládá se, že akutní a subakutní reakce jsou způsobeny hypersenzitivní reakcí a často vymizí po vysazení léku. Odhaduje se, že akutní reakce se vyskytnou asi u jedné z 5000 žen, které lék užívají. Tyto reakce se obvykle rozvinou 3 až 8 dní po první dávce nitrofurantoinu, ale mohou se objevit od několika hodin do několika týdnů po zahájení léčby. Příznaky zahrnují horečku, dušnost, zimnici, kašel, pleuritickou bolest na hrudi, bolest hlavy, bolesti zad a epigastrickou bolest. Rentgen hrudníku často ukáže unilaterální nebo bilaterální infiltráty podobné plicnímu edému. Léčba zahrnuje přerušení podávání nitrofurantoinu, což by mělo vést ke zlepšení symptomů do 24 hodin.
Chronické plicní reakce způsobené nitrofurantoinem zahrnují difuzní intersticiální pneumonitidu, plicní fibrózu nebo obojí. Tato méně častá reakce se může objevit 1 měsíc až 6 let po zahájení užívání léku a obvykle souvisí s jeho celkovou celoživotní dávkou. Tato reakce se projevuje progresivní dušností. Je důležité rozpoznat nitrofurantoin jako možnou příčinu symptomů a vysadit lék, když vznikne podezření na plicní nežádoucí účinky, protože nežádoucí účinky můžou být reverzibilní, pokud je lék vysazen brzy.
Jaterní toxicita
Jaterní reakce, včetně hepatitidy, cholestatické žloutenky, chronické aktivní hepatitidy a jaterní nekrózy, se vyskytují vzácně. Nástup chronické aktivní hepatitidy může být záludný a pacienti by měli být pravidelně sledováni kvůli změnám v biochemických testech, které by naznačovaly poškození jater. Tyto reakce se obv
Zvláštní upozornění a opatření pro použití léku Tonarssa
Veškerá upozornění týkající se každé jednotlivé složky, jak se uvádějí níže, by měla rovněž platit pro pevnou kombinaci přípravku Tonarssa.
V souvislosti s perindoprilem
Hypersenzitivita / angioedém:
Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu byl vzácně hlášen u pacientů léčených inhibitory ACE včetně perindoprilu. Může nastat kdykoli během léčby. V takových případech je třeba podávání přípravku Tonarssa ihned přerušit a zahájit příslušné monitorování do úplného odeznění příznaků. V případech, ve kterých se otok omezil na obličej a rty, by tento stav měl obecně ustoupit bez léčby, i když antihistaminika pomohla zmírnit příznaky.
Angioedém související s otokem hrtanu může být smrtelný. Pokud je pravděpodobnost, že postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu způsobí obstrukci dýchacích cest, je třeba ihned zavést naléhavou léčbu. Ta může zahrnovat podání adrenalinu a/nebo udržování průchodných dýchacích cest.
Pacient by měl být pod bezprostředním lékařským dohledem do dosažení úplného a trvalého ústupu symptomů. Pacienti s anamnézou angioedému bez souvislosti s léčbou inhibitory ACE mohou mít při podávání některého inhibitoru ACE zvýšené riziko angioedému.
U pacientů léčených inhibitory ACE byl vzácně hlášen intestinální angioedém. Tito pacienti vykazovali bolest břicha (s nevolností či zvracením nebo bez nich); v některých případech nedošlo k předchozímu angioedému obličeje a hladiny C-1 esteráz byly normální. Angioedém byl prokázán diagnostickými postupy včetně CT, ultrazvuku břicha nebo při chirurgickém zákroku a symptomy ustoupily po vysazení inhibitoru ACE.
Intestinální angioedém by měl být zahrnut do diferenciální diagnostiky u pacientů užívajících inhibitory ACE a vykazujících bolest břicha.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL):
Pacienti užívající inhibitory ACE během aferézy lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) dextran- sulfátem utrpěli vzácně anafylaktoidní reakce ohrožující život. Těmto reakcím se předešlo dočasným vysazením terapie inhibitorem ACE před každou aferézou.
Anafylaktoidní reakce během desenzibilizace:
U pacientů užívajících inhibitory ACE během desenzibilizace (například jedem blanokřídlých) byl zaznamenaný výskyt anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se těmto reakcím předešlo dočasným vysazením inhibitorů ACE, avšak znovu se objevily při opakované expozici alergenu z neopatrnosti.
Hemodialyzovaní pacienti:
Anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (například AN 69 ®) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů je třeba užít jiný typ d
Pokud dojde k epizodě nestabilní anginy pectoris (závažné nebo nezávažné) během prvního měsíce léčby perindoprilem, mělo by být provedeno pečlivé zhodnocení poměru přínosu a rizika před pokračováním léčby.
Hypotenze:
Inhibitory ACE mohou způsobit náhlý pokles krevního tlaku. Symptomatická hypotenze je vzácná u pacientů s hypertenzí bez komplikací a s větší pravděpodobností se vyskytuje u pacientů se sníženým objemem například po diuretické léčbě, omezením příjmu solí potravou, dialýzou, průjmem nebo zvracením anebo u pacientů se závažnou renin-dependentní hypertenzí. Symptomatická hypotenze byla zaznamenána u pacientů se symptomatickým srdečním selháním s nebo bez přidruženého renálního selhání. To je pravděpodobnější u pacientů s vážnějším stupněm srdečního selhání, a tedy léčených vysokými dávkami kličkových diuretik, nebo u pacientů s hyponatrémií nebo funkčním poškozením ledvin. U těchto pacientů se zvýšeným rizikem symptomatické hypotenze by měla být léčba zahájena a dávkování upravováno pod pečlivým dohledem. Podobná opatření se vztahují i na pacienty s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárním onemocněním, u nichž by výrazná hypotenze mohla vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Pokud se rozvine hypotenze, pacient musí být umístěn do polohy vleže a může být nutná intravenózní infúze roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9 %). Přechodná hypotenzní odpověď není kontraindikací pro podávání dalších dávek, které je možno podat obvykle bez obtíží, jakmile krevní tlak stoupl po zvýšení objemu. U některých pacientů s městnavým srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může při léčbě přípravkem Prestarium Neo dojít k dalšímu snížení celkového krevního tlaku. Jedná se o očekávaný účinek, který obvykle není důvodem pro ukončení léčby. Pokud začne být hypotenze symptomatická, může být nutné snížení dávky nebo vysazení přípravku Prestarium Neo.
Aortální a mitrální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie:
Stejně jako i jiné inhibitory ACE by měl být přípravek Prestarium Neo podáván s opatrností pacientům se stenózou mitrální chlopně a obstrukcí průtoku krve levou komorou, jako například aortální stenóza nebo hypertrofické kardiomyopatie.
Renální insuficience:
V případě renální insuficience (clearance kreatininu < 60 ml/min) by mělo být počáteční dávkování perindoprilu upraveno podle clearance kreatininu daného pacienta a poté podle pacientovy odpovědi na léčbu. U těchto pacientů je rutinní monitorování draslíku a kreatininu součástí běžné lékařské praxe.
U pacientů se symptomatickým srdečním selháním může hypotenze po zahájení l
