Lis na olej Piteba je mechanický lis, který má rozměry 20 x 13 x 6 cm a váží 2,3 kg. Tento ruční domácí lis je jedním z mála cenově nenáročných řešení, jak si doma vyrobit čerstvý olej lisovaný za studena.
Lis je kovový a má český a anglický návod na použití (vyrábí se v Holandsku). Samotné složení je jednoduché. K lisu se nedodává žádný úchyt, a to proto, že ho lze připevnit několika způsoby: jak na horizontální plochu, tak na vertikální, což je asi trochu složitější na místo, ale na druhou stranu lepší pro pravidelnou práci. Chce to tedy trochu šikovnosti a dílenského nářadí. Přestože se jedná o lisování za studena, je třeba semena při lisování zahřívat. K tomu slouží malá lahvička na lampový olej (stačí běžný, jaký se dá koupit v každém hobby marketu). Knot se z víčka lahvičky vcelku špatně vytahuje, je tedy dobré se vybavit pinzetou na jeho postupné vytahování. Také je třeba pamatovat, že lis je nutné ještě dovybavit nějakým trychtýřem nebo nádobkou, která se upevní k násypu. Před nalitím vylisovaného oleje do skleničky (výrobci doporučují do tmavé lahvičky) je třeba olej přecedit od napadaných semínek. K tomu stačí běžné čajové sítko s jemným okem. Olej vyrobený na domácím lisu je chuťově nesrovnatelný i s oleji prodávanými ve zdravé výživě. Výrobce, respektive prodejce by mohl k lisu dodávat i lampový olej.
Ze zkušeností se lis nedoporučuje instalovat doma v kuchyni, při výrobě oleje je z něj vcelku dost nepořádku a mastnoty kolem. Na točení a připevnění si raději přivolejte zručného kamaráda. Přesto je lis na olej Piteba velmi dobrým řešením, pokud hledáte cestu, jak si doma vyrábět zdravé, nerafinované oleje pro vlastní spotřebu za relativně dobrou cenu.
Manipulaci s tímto ručním lisem zvládne i žena. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými typy semen, některá mohou být tvrdší, jiná měkčí. Třeba lněné semínko dá docela zabrat, naopak dýňové jde snadno. Často je to ale i o vlhkosti, respektive vysušení semen. Chce to trochu experimentovat nejen s tím, ale i s plamínkem, který zahřívá tělo mlýnku.
Ruční lis na výrobu oleje se čistí jako jakýkoli jiný mlýnek, třeba na mák nebo karbanátky. Vřeteno (šroubovice) na lisování je z kvalitního nerezového materiálu, které vymontujete a omyjete běžným saponátovým prostředkem. Před použitím je dobré některé části promáznout rostlinným olejem.
Kolik oleje lze lisem zpracovat, to záleží na vašich silách. Obecně lze za hodinu zvládnout něco mezi litrem až dvěma litry oleje. Lisování za studena si vyžaduje pomalejší otáčky, cca 35–50 za minutu, takže není vhodné kombinovat stroj s výkonnějšími pohony, než je lidská ruka, například vrtačkou.
Ve svém příspěvku OPERACE PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LVL.
Jsem po radikální prostatektomii 7 roků a je mi 66 let. Zcela se splnila předpověď mého operatéra. Ze začátku potečete jako necky, pak se to na 99,9% spraví. S potencí to už nikdy nebude jako předtím, intenzivní ruční manipulace bude asi nutná. Budete mít takový rozvleklý, ženský orgasmus.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hakl.
Dobrý den, mohu poprosit o sdělení jak se po delší době cítíte? Děkuji.´za odpověď. Hakl hakl@cmail.cz
Oleje se lisují za studena či horka, anebo se extrahují rozpouštědly. Ruční lis na olej je mechanický lis, jakýsi mlýnek, který lisuje za studena. Určité provozní teploty je ale třeba dosáhnout, aby se odloučil olej od sušiny. Jinak vám z mlýnku poteče jen pasta (třeba burákové máslo nebo sezamová pasta). Lisování za horka funguje na bázi vysokého zahřátí plodiny, kdy se tato rozemele a spaří horkou parou nebo opraží. Vysoká teplota tukové buňky otevře a vyteče olej. Ze zbytků (pokrutin) se vyrábí méně kvalitní stolní olej. Olej lisovaný za tepla není poživatelný přímo, protože páchne. Je potřeba ho ještě rafinovat. Naopak olej z ručního lisu je jedlý a voňavý ihned po vylisování. Samozřejmě že v něm jsou určité malé částečky a zbytky (podobně jako třeba usazeniny z čerstvě lisovaných ovocných džusů), pokud tedy chcete mít olej absolutně čistý a prostý těchto zbytků, stačí ho nechat odstát jeden dva dny, usazeniny klesnou a máte k dispozici čistý a voňavý olej pro přímou konzumaci.
Lze tak doma vyrábět lněný olej, kokosový olej, olej z mandlí, konopí, slunečnicový olej, olej z vlašského ořechu, lískového ořechu, olej z dýňových semínek, ze semínek révy vinné, sezamu, řepky, podzemnice olejné a další. Lze i s úspěchem vyrábět burákové máslo nebo třeba sezamovou pastu. Pro výrobu se hodí olejnatá semena.
Obsluhu ručního lisu zvládne i žena. I když je rozdíl zpracování mezi jednotlivými typy semen. Některá mohou být tvrdší, jiná lehčí. Třeba lněné semínko dá docela zabrat, naopak dýňové jde snadno. Často je to ale i o vlhkosti, respektive vysušení semen. Chce to trochu experimentovat nejen s tím, ale i s plamínkem, který zahřívá tělo mlýnku.
Ručně je možné za hodinu vyrobit něco mezi litrem až dvěma litry oleje. Lisování za studena si vyžaduje pomalejší otáčky, cca 35–50 za minutu, takže není vhodné kombinovat stroj s výkonnějšími pohony, než je lidská ruka (například vrtačka). Nepoužívejte tudíž žádné elektrické pomocníky, i když by vám ulehčily práci. Kromě ručního lisu lze použít elektrický lis. Bazar nabízí i použité výrobky tohoto charakteru.
V naší poradně s názvem VYVÝŠENÁ PODÉLNÁ RÝHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, asi před rokem se mi udělala vyvýšená podélná rýha na prsteníčku. Je pravidelná - rovná od kůžičky až nahoru. Myslím, že bezbarvá. Je však dost vyvýšená - viz foto. Na druhém prsteníčku se mi zase stále zvětšuje bílá plocha odrostlého nehtu. Hranice mezi ní a růžovou částí není ohraničena a bílá plocha se jakoby "roztéká" do růžové plochy. Tento problém je v menší míře vidět i na fotu s druhým prsteníčkem a zdá se to začíná mírně projevovat i u malíčku. Prosím o radu, co to může být. Zda nějaká nemoc a co mohu dělat. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prstíky máte krásné a na první pohled je vidět, že patří pečlivé dámě. Rýha, která se vám udělala, souvisí s věkem a se stárnutím oblasti, kde se vytváří nehet. Postupem času přibude možná další a nebo se zvýrazní současná. Máte takzvaně první vroubek. :-) S tím projevem pod nehtem je to ale o něco komplikovanější, protože bude třeba vyšetřením určit pravý důvod. Určitě to není správné, aby se takto odděloval nehet od ploténky. Možné příčiny mohou být nějaké mechanické namáhání, které by zalézalo pod nehet při nějaké ruční práci. Nebo chemické prostředky na úklid můžou také ohrozit nehtový val. Různé nemoci nebo jejich léčba můžou zavinit tyto příznaky, například diabetes. Porucha ve výživě a nebo chybný metabolizmus může také tyto projevy vyvolat. A nakonec i plíseň nehtů může mít tyto projevy. Jak vidíte, určit jeden lék, který vám rychle pomůže, nebude takto přes internet možné, a budete se muset vydat na konzultaci ke kožnímu lékaři, aby vás celkově vyšetřil.
Domácí lis na oleje za studena Piteba je ideální pro domácí využití, pro výrobu vlastního nerafinovaného oleje z olejnatých semen. Pomocí tohoto lisu si připravíte panenský olej doma bez chemie, bez éček, konzervantů, a jen v takovém množství, jaké potřebujete. Vždy čerstvý a zdravý olej. Ruční lis Piteba se čistí jako jakýkoli jiný mlýnek, třeba ten na mák nebo karbanátky. Vřeteno (šroubovice) na lisování je z kvalitního nerezového materiálu a vymontujete ho a omyjete běžným saponátovým prostředkem. Před použitím je dobré některé části promáznout rostlinným olejem.
Rakev je nezbytnou součástí každého pohřbu, je tedy potřebná při kremaci i při pohřbívání do země. Na trhu existuje mnoho typů rakví, některé z nich byly vyrobené v Čechách a jiné v zahraničí. Největší výrobna rakví v Čechách je v obci Počátky na Jindřichohradecku, kde ročně vyrobí zhruba 50 000 rakví. Což je obrovské množství, když uvážíme, že ročně v Čechách zemře asi 100 000 lidí. V této továrně na rakve se prkna nechávají schnout 6 měsíců a pak se rozřežou na jednotlivé lamely a roztřídí se podle kvality. Méně kvalitní dřevo se použije na ty části rakve, které nejsou vidět, jako je například dno rakve. Viditelné části rakve jsou z kvalitního dřeva. Protože 90 % zdejších rakví zamíří se zemřelým na kremaci, jsou často rakve vyráběné z topolového dřeva, které na kremaci stačí. Dubová rakev je předepsaná při pohřbu do země. Rakve jsou vyráběny hromadně, nejedná se o ruční práci, ornamenty vytváří válce se vzorem. Sestavení rakve trvá asi 10 minut. Ručně od začátku do konce se vyrábí minimum rakví, samozřejmě se to odrazí na ceně. Pozůstalí si mohou vybrat ze široké nabídky barev. V Čechách jsou nejprodávanější rakve v odstínu jaspisu a ořechu, tedy rakve v hnědých odstínech. Postupně se zase vrací do módy černé rakve. Nalakovat rakev požadovanou barvou trvá zhruba hodinu. Existují i levné verze rakví, které jsou určené jen na pohřeb bez obřadu, které se příliš nelakují, nalakovat je trvá asi 10 vteřin. Na dně každé rakve je voskovaný papír, pak papírová drť, vnitřek rakve bývá obvykle ze saténu. Levnější typy rakve stojí několik tisíc, nejdražší jsou k prodeji v řádu desítek tisíc.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
K výrobě budeme potřebovat 2 mrkve, škrabku, ruční struhadlo nebo robot, olej (olivový nebo mandlový), hliněný nebo nekovový hrnec, cedník a nějakou uzavíratelnou skleněnou nádobu.
Nejdříve oloupeme nebo oškrábeme mrkev a pak ji nastrouháme v ruce nebo pomocí kuchyňského robotu se struhadlem. Nastrouhanou mrkev dáme do hliněného nebo nekovového hrnce a zalijeme olejem, aby bylo vše v oleji dobře potopeno. Hrnec pak zakryjeme a dáme na plotnu, kde ho POMALU přivedeme k varu. Pak směs vaříme na nejnižší stupeň po dobu 20 minut, nebo dokud kusy mrkve nezměknou a olej se nezbarví do tmavě oranžové barvy. Pak to přecedíme do skleněné nádoby, kterou zakryjeme víčkem a uložíme ji v chladničce.
Ultrafialové světlo je další možností léčby lupénky hlavy. Ale je zde nevýhoda, že vlasy zablokují světlo a bývá pak těžko dosaženo rovnoměrného osvícení pokožky. Ruční zařízení, neboli UV hřeben může přímo poskytnout vyšší dávku tohoto světla.
Zde je seznam některých populárních masážních stylů. První čtyři styly jsou velice populární.
Švédská masáž
Mezi nejběžnější typy patří švédská masáž. Tato masáž zahrnuje měkké, dlouhé a hnětací tlaky, také zahrnuje světlo, rytmické a stáčecí tahy na nejvyšších svalových vrstvách. Švédská masáž se kombinuje s pohyby kloubů. Švédská masáž uvolňuje klouby, pomáhá při relaxaci a má energizující efekt. Také je prospěšná po úrazech.
Čtyři hlavní rysy švédské masáže jsou:
Zahřátí: hladké, klouzavé tahy, které se používají k uvolnění měkkých tkání.
Hnětení: mačkání, válcování nebo hnětení pro zahřátí.
Tření: hluboké, kruhové pohyby, které způsobují tření na vrstvách tkání proti sobě, pomáhají ke zvýšení průtoku krve a renovují zjizvenou tkáň.
Pleskání: krátké, střídavé klepání na pokožku pomocí dlaní, prstů nebo hranou ruky.
Neuromuskulární masáž
Neuromuskulární terapie se zaměřuje na manipulaci měkkých tkání, které léčí příčiny chronické bolesti a zahrnují svalový a chronický systém. Tato lékařsky orientovaná forma masáží řeší spouštěcí body oběhu, nervové komprese, posturálních problémů a biomechanických problémů, které mohou způsobit opakovaná zranění.
Hloubková masáž
Hloubková masáž je nejlepší tím, že upozorňuje na některá bolestivá, ztuhlá a problémová místa ve vašem těle. Masér používá pomalé a záměrné tahy, které se zaměřují na vrstvy svalů, šlach nebo jiných tkání hluboko pod kůží. Ačkoliv je tato masáž méně rytmická, tak patří mezi hluboce terapeutické masáže, které zmírňují chronické vzory napětí a pomáhají při zranění svalů.
Sportovní masáž
Sportovní masáž byla vyvinuta s cílem pomoci svalovému systému, který je používaný pro konkrétní sport. Sportovní masáž používá různé postupy k pomoci sportovci v tréninku, zejména před během a po sportovních akcích. Sportovní masáž se používá k podpoře flexibility a k zabránění zranění nebo může pomoci svalovému napětí, také napomáhá k hojení sportovního zranění.
Sedací masáž
Jedná se o masáž, u které se sedí na židli. Délka masáže je 15 až 20 minut. Tato masáž se provádí přes oblečení na speciálně konstruované židli. Obvykle zahrnuje masáž krku, ramen, zad, paží a rukou.
Shiatsu masáž
V japonštině, shiatsu znamená „tlakem prstů“. Masér při Shiatsu masáži používá pestré, rytmické tlak
Zvětšovací pomůcky – mezi ně patří osvětlovací lupy, ruční zvětšovače nebo ploché zvětšovače. Pro zobrazení vzdálených objektů jsou určeny monokulární dalekohledy.
Neoptické pomůcky pro nízkou vizi zahrnují vše od stolních lamp, které se používají ke čtení knih, až po indikátory, které pípnutím zabrání přelití hrnečku apod.
Slabozraký jedinec musí vyzkoušet a posoudit, které lupy jsou pro něj nejvhodnější, které využije pro svou individuální potřebu. Lupy pomáhají nejen při čtení knih a novin, ale i při luštění křížovek či šití a vyšívání.
Často se stává, že se snažíme čistit si zuby tak pořádně a důkladně, až tím poškozujeme vlastní dásně. Ať už se rozhodnete pro ruční nebo elektrický zubní kartáček, vždy si vybírejte takový, který má měkké nylonové štětiny. Kartáčky s tvrdými štětinami poškozují zubní sklovinu nebo vyvolávají podráždění a otok dásní. Při čištění zubů se ujistěte, že děláte jemné, kruhové pohyby. Mnoho lidí si nesprávným způsobem čištění dráždí a poškozuje dásně a způsobuje si tak jejich bolest a krvácivost. Videa, na kterých je vidět technika čištění pomocí zubního kartáčku, jsou vidět tady čištění zubů kartáčkem.
Nejstarší známý důkaz o výrobě mýdla pochází z Babylonu. Recept s letopočtem 2800 let před Kristem byl nalezen během vykopávek. Nápisy na hliněných láhvích prozrazují, že oleje se vařily dohromady s popelem.
O užívání mýdla ve Starém Egyptě je důkazů více. Na papyru Ebers (Egypt, 1550 př. n. l.) se uvádí, že starobylí Egypťané se pravidelně koupali a používali k tomu mýdlo vyrobené z tuků zvířat a rostlinných olejů. Mýdlo je ve starých papyrech rovněž zmíněno v souvislosti s přípravou vlny pro tkaní látek.
Arabové vyráběli mýdlo z olivového oleje a jako první použili k jeho výrobě louh. Od začátku 7. století bylo mýdlo vyráběno v Palestině a jižním Iráku. Arabské mýdlo bylo voňavé a barevné.
Řekové a později Římané využívali k tělesné očistě směs olivového oleje a písku. Umění výroby mýdla se zřejmě naučili od Keltů. Plinius starší, římský spisovatel z 1. století, použil ve svém díle Přírodověda galské slovo saipo, z něhož je údajně odvozen výraz pro mýdlo. V následujících staletích se o mýdle příliš nemluví, i když je známo, že ve středověku se Itálie, Španělsko a Francie staly významnými středisky výroby mýdla. Navzdory snahám o velkovýrobu se zdá, že v Evropě se mýdlo příliš nepoužívalo.
Počátky výroby mýdla
Jeden z prvních receptů na výrobu mýdla se objevuje v dokumentu z 12. století, v němž jsou zapsána obchodní tajemství řemeslníků. Během staletí se chemické postupy při jeho výrobě prakticky nezměnily. Oleje a tuky z nejrůznějších zdrojů se vařily v žíravém zásaditém roztoku a výsledkem bylo surové mýdlo. Je pochopitelné, že kvalita mýdla závisela na materiálu použitém k jeho výrobě. Zpočátku byly základními surovinami popel ze spáleného dřeva a zvířecí tuk. I první američtí osadníci vyráběli z těchto ingrediencí hnědé mýdlo, které mělo konzistenci marmelády a bylo určeno pro každodenní potřebu. Tehdy se nejen mýdlo, ale i svíčky vyráběly z rozpuštěného hovězího nebo ovčího loje. Takzvaní svíčkaři často vyráběli a prodávali oba tyto produkty.
Od ruční výroby mýdla k průmyslové
Když ve 2. stol. n. l. římský lékař Galénos upozornil na očistné vlastnosti mýdla, začalo se mýdlo používat k osobní hygieně a stalo se řemeslem. Ve výrobě mýdla prosluli byzantští mydláři, kteří už v 7. stol. n. l. zásobovali celý svět. Mýdlo nevypadalo moc v
Mýdlo se vyrábí procesem zvaným zmýdelňování, nebo též saponifikace, z přírodních nebo chemicky upravených tuků (či jiných lipidů) působením koncentrovaných roztoků hydroxidů alkalických kovů, například hydroxidu sodného nebo draselného (louhů), nebo za tepla působením slabších zásaditých látek, jako je uhličitan sodný (soda) či uhličitan draselný (potaš). Používá se takzvaná násada (tuky živočišného i rostlinného původu). Někdy se rostlinné oleje, obsahující velký podíl nenasycených mastných kyselin, hydrogenací předem obohacují nasycenými mastnými kyselinami. Reakční směs se zahřívá na teplotu 80 až 100 °C buď v otevřených kotlích, například zaváděním přehřáté vodní páry, která současně směs promíchává, nebo nyní častěji v uzavřených tlakových nádobách (autoklávech) zahřívaných párou z vnějšku a opatřených mechanickými míchadly. Procesem zmýdelňování vzniká viskózní směs, nazývaná mýdlový klih. Její viskozita může být upravena (takzvané krácení mýdla) přidáním chloridu sodného.
Sodná mýdla jádrová
Při použití hydroxidu sodného nebo sody se po vychladnutí směsi dalším přidáním chloridu sodného (takzvaným vysolováním mýdla) zvýší iontová síla roztoku natolik, že se rozruší mýdelné micely a mýdlo se vyloučí ve formě pevné látky jako takzvané jádrové mýdlo, plovoucí na hladině roztoku, zvaného mydlářský louh. Ten kromě vody a případných nečistot obsahuje chlorid sodný, zbytky nezreagovaného hydroxidu a glycerol, který je cenným vedlejším produktem výroby mýdla.
Oddělené jádrové mýdlo, které se vyrábí z tuhých tuků s malým podílem nenasycených mastných kyselin, se dále rafinuje opakovaným rozvářením s vodou a opětným srážením chloridem sodným, případně proplachováním zředěným louhem, a to zejména proto, aby se zbavilo zbývajících stop glycerolu a soli, pak se lisováním zbaví větší části vody. Někdy se upravuje přidáním čistých mastných kyselin na požadované chemické složení. Mýdlo takto připravené obsahuje přibližně 70 až 80 % zmýdelněných mastných kyselin, přičemž mýdla s vyšším obsahem se používají pro přípravu mýdel toaletních, zatímco s nižším obsahem jsou mýdla jádrová v užším slova smyslu, dříve používaná zejména k praní.
V jádrových a toaletních mýdlech převažují mastné kyseliny s 10 až 18 uhlíkovými atomy v molekule. Mýdla s převažujícími vyššími mastnými kyselinami (18 až 22 uhlíků) se používají především v mleté prá
V současné době je na našem trhu uspokojivá nabídka paruk v různých typech druhy a s různými druhy vlasů. Paruky, příčesky a ostatní vlasové produkty můžeme v podstatě rozdělit na produkty vyrobené z pravých vlasů, umělých vlasů a kombinací pravých a umělých vlasů. Doba, po kterou budou paruka nebo příčesek plnit svůj základní účel, tedy přirozený vzhled, závisí hlavně na péči, kterou jim poskytnete.
Hodnotu vlasového produktu určuje hlavně způsob provedení (strojová nebo ruční výroba), druh vlasů (pravé nebo umělé vlasy) je až na druhém místě. Není nic neobvyklého, když je ručně poutkovaná paruka z umělého vlákna dražší než strojově vyrobená paruka z pravých vlasů. U ručně poutkovaných paruk hraje velkou roli i to, zda jsou poutkovány po jednom nebo více vlasech. Většina lidí se domnívá, že pravé vlasy jsou pro výrobu paruk vhodnější, což není vždy pravda. Pravé i umělé vlasy mají své klady i zápory. Při rozhodování je nutné vzít v úvahu hlavně to, jakým podmínkám budou vystaveny. Skutečností je, že pravé vlasy vypadají přirozeněji, ale vyžadují péči, kterou jim mnoho lidí neumí nebo ani nemůže poskytnout. V případě pravých vlasů je nutné také rozlišovat, zda se jedná o vlasy evropské, indické nebo asijské. Pravé vlasy, zvláště vlasy evropské, mají tendenci k zacuchávání a vyžadují zvýšenou péči. Pravý vlas také mění v závislosti na okolních podmínkách, hlavně síle slunečního záření, barvu a elasticitu. Proto je nutné vlasy dobarvovat a dodávat jim potřebnou vlhkost. V zeměpisných podmínkách, kde je vlas vystaven intenzivnímu slunečnímu záření, je tedy lépe dát přednost vlasu umělému.
Paruka strojové výroby bude pro příležitostné použití pravděpodobně dostačující. Strojově vyráběné paruky jsou dodávány v univerzální velikosti a dají se upravit pomocí stahovatelných gumiček a pásků. Nabídka barev i střihů je poměrně rozsáhlá a měla by uspokojit vaše požadavky. Jestliže jste nuceni nosit paruku trvale, je nejlepším řešením zakázková výroba. Dnešní technologie umožňuje vyrobit paruku nebo příčesek na základě přesných rozměrů a tvaru s neuvěřitelnou přesností. U ručně poutkovaných jednotlivých vlasů je konečný výsledek velmi přirozený. U zakázkových prací je možné docílit také přesné barevné sjednocení s vlastními vlasy, což oceníte zvláště v případě příčesků. Volbu vhodného účesu, délky vlasů, hustoty a popřípadě prošedivění doporučujeme konzultovat s odborníkem.
Nejčastějším důvodem návštěv nehtového studia bývá lámavost nehtů. Pokud má některá žena zlomený nehet, vadí jí to stejně, jako kdyby si ráno nevyčistila zuby nebo se neučesala. Nehty si můžeme zlomit celkem běžně při vykonávání ruční práce nebo při zaměstnání, a nemusíme mít potíže s jejich lámavostí. Mnohdy nám ale chybí železo, vitamín A nebo má mnoho žen potíže se štítnou žlázou – lámavost nehtů je pak důsledek. Důležitá také bývá ochrana rukou při práci s čisticími prostředky. Obsahují totiž aditiva, která mohou mít na lámavost nehtů a ruce celkově velmi negativní vliv. Při zvýšené lámavosti nehtů je nutné nejen ruce, ale i celou nehtovou ploténku řádně promastit. Při větším poškození jsou vhodné olejové zábaly nebo koupele prstů ve vlažném oleji. Následuje řádné promasírování. Důležitá je prevence, která spočívá v ochraně ruky, a tedy i nehtu. Při práci se saponáty nebo jinými odmašťujícími chemikáliemi je nutno použít pryžové nebo tekuté rukavice.
Bruska na nehty JD 500 s nástavci, 30 000 ot. Bruska na nehty se používá pro urychlení vaší práce. Je vhodná jak při doplňování nehtů, tak i při nové modelaci. S bruskou na nehty bude vaše práce o polovinu času rychlejší.
Funkce: přepínání levé a pravé rotace, ruční ovládání otáček, navolení libovolné rychlosti.
Při mytí rukou dochází k mechanickému, ale i chemickému odstranění nečistot a také k odstranění přechodné mikroflóry z rukou. K mytí rukou se používá voda a nejčastěji mýdlo nebo jiný mycí prostředek.
Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů, kterých se pouhým umytím rukou vodou a mýdlem nezbavíme. Pro úplné odstranění bakterií je nutné ruce vydezinfikovat. Mýt si ruce je důležité, ale jejich spláchnutí pod tekoucí vodou nestačí. Seznamte se tedy se správným postupem hygieny rukou.
Nejdřív sundejte šperky, hodinky. Pod jejich plochou se rády drží bakterie. Bez nich si můžete ruce v pohodlí omýt až k předloktí. Opláchněte ruce důkladně teplou vodou. Naneste mýdlo (nejlépe tekuté, na tuhých mýdlech, především na veřejných toaletách, mohou přežívat bakterie) velmi důkladně po celé ploše dlaní a začněte třít dlaněmi o sebe. Postupně omývejte prsty a hřbety dlaní, nezapomeňte na bříška prstů, meziprstní plochy. Místem, které je velmi rizikové a zapomíná se na něj, je prostor pod nehty. Ideálně k důkladné hygieně poslouží malý ruční kartáček. Minimálně po 20 vteřinách čištění opláchněte mýdlo z rukou. Pro osušení používejte pouze vlastní ručník nebo jednorázové papírové utěrky. Výzkumy zjistily, že používáním horkovzdušných sušičů (ty by měly být zapnuty alespoň po dobu 30 sekund) se mohou bakterie šířit do značné vzdálenosti (až do 2 metrů).
Na cestách je dobré mít po ruce antibakteriální ubrousky nebo gel. Stačí si ruce očistit ubrouskem nebo vetřít gel a budete mít okamžitě ruce čisté i suché. Tyto produkty ničí bakterie a choroboplodné zárodky.
Mezi nejčastější nemoci špinavých rukou patří žloutenka, salmonela, nemoci přenosné ze zvířete na člověka (listerióza, toxoplazmóza, škrkavky, roupy), bacilární úplavice, opary, plísně.
Důvodů, proč lidé při mytí rukou nepoužívají mýdlo, je hned několik. Mezi nejčastější patří zapomnětlivost, lenost, nechuť dotýkat se špinavého tuhého mýdla a podle některých respondentů i výmluva na nedostatek času.
Odborníci se shodují, že za výše jmenovanými argumenty, je však možné hledat především špatné hygienické návyky z dětství. Pokud má někdo ruce viditelně špinavé, obvykle si je jde automaticky umýt. Podstatně méně lidí si umývá ruce po návratu domů z venku, a to i přesto, že se cestou dotýkali různých předmětů, jako jsou madla nákupních košíků, držadla v MHD nebo i obyčejné dopisní schránky. Tam všude se skrývá nebezpečí v podobě žloutenky, salmonely, úplavice, chřipky a dalších nepříjemných nemocí.
Lanolin je změkčovadlo, takže se přidává do některých pracích prostředků. Je speciálním pracím prostředkem nejen na vlnu, ale chrání i z přírodního vlasu, pletené zboží, jemné textilie, povlečení, deky, záclony, ručníky i teplé revmatické prádlo. Přípravek s obsahem lanolinu čistí jemně a důkladně, nemění tvar či barvu prádla, dezinfikuje a prádlo také svěže voní. Lanolin je k pokožce šetrný, pH hodnota chrání ruce i textilie. Výrobek neobsahuje fosfáty a je ekologicky nezávadný.
Ruční praní ovčích roun – namočené rouno promněte prostředkem a nechte 10 až 30 minut působit (podle znečištění), poté propláchněte vlažnou vodou (maximálně 30 °C).
Údržba ovčích roun – každých 14 dní lehce postříkejte rouno po povrchu a nechte zatáhnout. Tím se rouno impregnuje, chloupky se nelámou a deka vydrží opravdu dlouho.
Praní v pračce: Jako předpírka lanolin kvalitně odstraňuje mastnoty, asfalt, žvýkačky. Čistí potahové látky, koberce po vyčištění doslova září a o záclonách po použití lanolinu se vám ani nezdálo. Jako prášek na praní je cenou i účinností bezkonkurenční. 1,5litrový koncentrát je schopen nahradit velmi kvalitní 9kilový prací prášek a navíc k němu nemusíte dokupovat drahé avivážní přípravky. Je však třeba dodržovat toto dávkování: na 1 pračku 1/2, max. ¾ víčka lanolinu (při praní 30 °C, max. 40 °C – prádlo bude hebké). Kdybyste použili větší množství, bude jen více pěnit, ale účinnost praní zůstane stejná. Výborně se také hodí na praní šátků pro nošení dětí, které v sobě mají příměs vlny nebo hedvábí.
Mycí prostředek: Stačí pár kapek do vody na nádobí místo chemických saponátů. Pokud nanesete čirý lanolin na zapečené nádobí od jídla a necháte 10–15 minut působit, pak spáleninu odstraníte jen pomocí oboustranné houbičky. S úžasem zjistíte, že již nepotřebujete žádné chemické pasty a podobně.
Úklidový prostředek: Hospodyňky nalezly v tomto výrobku dokonalého pomocníka při každodenním úklidu domácností. Lze jej používat na mytí všech nesavých podkladů – okna (bez Okeny a leštění), podlahy, dveře kachličky, vany a jiné.
Zahrádka: Tento ekologický preparát hojně využívají i zahrádkáři na postřiky proti různým škůdcům (mšice, molice, mandelinka), ale i proti plísním. Na tyto postřiky je doporučeno zředit půl deci čirého lanolinu s 5 litry vody. Nejenže je to ten nejlevnější postřik, ale okamžitě se ze zahrad odstraňují chemické preparáty (těžké toxické látky), které následně konzumujeme. Mnoho lidí lanolin také používá na odstranění lišejníků z teras či náhrobků.
Motoristé používají tento výrobek na mytí a leštění autolaků, plastů, čištění potahů a čalounění.
Díky svému aroma je to velmi účinný repelent i proti klíšťatům (vtírá se do kůže).
