RŮŽOVKA FOTO bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Hyperpigmentace je charakterizována jako porucha tvorby nebo distribuce pigmentu, při které dochází ke ztmavnutí kůže. Velikost zasažené plochy, stejně jako výsledný tvar hyperpigmentovaných skvrn, se může výrazně lišit a není určujícím rozlišovacím znakem.
Druhy pigmentací
Pigmentové skvrny a znaménka procházejí různými vývojovými stadii:
stadium junkční névus – pigmentová znaménka a skvrny jsou ploché, mají tmavě hnědé zabarvení, nacházejí se v horních vrstvách kůže
stadium intradermální – nitrokožní névus – znaménko či skvrna se uprostřed vyklenuje a névové buňky začínají pronikat do hlubších vrstev kůže
Podle toho, v jaké vrstvě se melanocyty nacházejí a jak jsou uspořádány, členíme pigmentové skvrny a znaménka do následujících skupin.
Pihy
pihy se objevují od dětství kdekoliv na těle i v obličeji
jsou jednotlivě zabarvené
vyskytují se ve větším počtu
jsou to pouze drobné pigmentové plošky
jejich pigmentace se zvyšuje vlivem UV záření
sklon ke vzniku pih ovlivňují také dědičné dispozice
podkladem pro jejich vznik je množství pigmentu v těle, nikoliv množství melanocytů
tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět pihy: pihy foto.
Sluneční skvrny
vyskytují se většinou na místech, kde nenosíme oděv a kde vystavujeme kůži slunečnímu záření – nejvíce na obličeji a rukou
jsou ostře ohraničené
mají nepravidelnou pigmentaci
vyskytují se především u lidí vyššího věku, ale samozřejmě není ojedinělý výskyt i u mladších jedinců
ze slunečních skvrn se nevyvíjí maligní melanomy
tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět sluneční skvrny: sluneční skvrny foto.
Seberoická keratóza
vyskytuje se na místech, která nejsou kryta před sluncem
jedná se o ostře ohraničené skvrny nebo plošky
tato znaménka mají světle až tmavě hnědou barvu s drobnými jemnými šupinkami
zabarvení skvrny nebo znaménka se nemění vlivem slunečního záření
tato pigmentová skvrna nebo znaménko se nevyvíjí jako maligní melanom
Ve svém příspěvku FUNGUJÍCÍ LÉK NA RŮŽOVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Fojtík.
Chci se zeptat,jestli někdo již tuto nrmoc vyléčil a pokud ano jak?Nebo jestli někdo byl k vůli této nemoci na plastice a popř. jak mu to dopadlo.Díky moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomíra.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ RADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Dočkal.
Vážený pane,
manželka má osteroporozu na Vaši radu si v lékárně koupila
kostival kořen který je prodáván v sáčku,ale není tam návod.
Poraďte prosím jak se to má užívat.Předem Vám děkujeme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rostislav Januš.
Dobrý den
V rádiii jsem zaslechl vaši radu na rúžovku v obličeji ale nestihl jsem si to zapsat.
Prosím o radu a jak používat a hlavně jsem přeslechl jaký čaj používat
Uhry na nose lze snadno zaměnit s onemocněním, kterému se říká růžovka. Růžovka je velmi častá dermatóza, příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže. Příčiny vzniku tohoto kožního onemocnění jsou však zatím nejasné. Růžovka postihuje obě pohlaví, přičemž ženy bývají postiženy častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Pokud trpíte častým akné na nose, pozor na srdce a vysoký cholesterol a onemocnění gastrointestinálního traktu!
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Rosacea neboli růžovka je poměrně častá kožní choroba. Rosacea se projevuje zčervenáním kůže obličeje, pupínky a v těžších případech může dojít k výraznému zbytnění kůže nosu. Jde o onemocnění, které lze díky své lokalizaci jen obtížně zakrýt. Lidé s rosaceou se mnohdy obávají společenského kontaktu, což nezřídka přináší problémy v osobním i pracovním životě. Pro podobnost s akné se někdy rosacea nazývá „akné dospělých”. Na rozdíl od akné nemá ucpané černé póry (komedony) a je omezena pouze na obličej.
Perorální dermatitida je kožní onemocnění, jehož projevy se objevují kolem úst a nosu, někdy v celém obličeji. Postihuje hlavně ženy kolem 30. roku věku.
Ve většině případů souvisí perorální dermatitida s předchozí aplikací lokálních kortikosteroidů v této oblasti, ev. jiných lokálních mastí či krémů, které daná pleť přestane snášet. Často se uplatňuje i hormonální vliv (poruchy cyklu, hormonální antikoncepce). Více se objevuje u osob s kůží mastnou, nebo naopak velmi suchou.
Léčebně je třeba vynechat veškerou stávající kosmetiku, hygienické a čistící přípravky na obličej, vyvarovat se v blízkém okolí obličeje parfémů, sprejů na vlasy, pěnových fluorovaných zubních past a všech látek potenciálně dráždivých. Lékař pak dle rozsahu, intenzity a dosavadního průběhu volí protizánětlivou léčbu zevními či celkovými léky. Domácí léčba může nemoc jen zhoršit.
Další možnou příčinou vzniku červených fleků na obličeji je onemocnění růžovka (rosacea). Růžovka je poměrně časté kožní onemocnění, postihující hlavně nos, tváře a bradu. Zpočátku vzniká jen přechodné, později trvalé začervenání, objevují se rozšířené žilky – což je fáze zvýšené cévní reaktivity, která postupně přechází ve fázi zánětlivou s tužším otokem, pupínky a drobnými puchýřky se žlutavým obsahem. Na vývoji onemocnění se podílejí mnohočetné faktory od slunečního záření, horka a obecně vlivů způsobujících zvýšené prokrvení až po některá vnitřní onemocnění – např. žaludku, žlučníku, slinivky. Asi u 15 % pacientů pozorujeme dědičnou dispozici.
Léčba je individuální – podle citlivosti pleti a převažující formy onemocnění. U mírných forem k léčbě postačí lokální preparáty s protizánětlivými a protibakteriálními účinky, u těžších forem přistupujeme ke kombinaci lokálních a celkových léčiv. Správně zvolená léčba s dodržováním preventivních opatření (eliminace dráždivých faktorů, pravidelné používání léčebné kosmetiky) výrazně zlepšuje průběh, může minimalizovat zánětlivou složku a brzdit vývoj do těžších stadií.
Vždy navštivte svého praktického lékaře, pokud si všimnete jakýchkoli hrudek nebo otoků na varlatech. Ve velmi vzácných případech mohou být příznakem rakoviny varlat. Tady jsou fotky, na kterých jsou vidět projevy různých bulek na varlatech: bulky na varlatech foto.
Praktický lékař se vás bude ptát, zda:
necítíte bolest, pokud ano, kdy ji cítíte, jak silná byla a jak dlouho trvala;
máte jiné příznaky, jako je bolest při močení (což je známkou infekce močových cest) nebo jakýkoli výtok z močové trubice;
utrpíte trauma šourku, například při sportovním zranění.
Praktický lékař vám také prověří varlata, aby zkontroloval:
velikost vašich varlat;
pozici hrudek nebo otoku;
příčiny způsobující bolest při doteku;
zda jsou hrudky pevné nebo měkké.
Pokud váš praktický lékař nemůže potvrdit diagnózu z tohoto vyšetření, budete muset podstoupit také ultrazvukové vyšetření (vysokofrekvenční zvukové vlny).
Varikokéla
Varikokélu lze bezpečně diagnostikovat pouze z dotazů na příznaky a po provedení fyzického vyšetření. Další testování není obvykle nutné. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět varikokéla varlete foto.
Postupy
V některých případech můžete být odesláni k urologovi, a to pokud:
se varikokéla najednou vyvíjí zcela nekontrolovatelně;
máte varikokélu na pravé straně;
není známa přesná příčina hrudky;
máte bolesti.
Za těchto okolností může být k potvrzení diagnózy použit ultrazvuk a důkladná kontrola všech symptomů.
Hydrokéla
Stejně jako u varikokély může být hydrokéla diagnostikována fyzickým vyšetřením. Pokud se hydrokéla rozvíjí u vašeho dítěte, budete ji pohmatem cítit na šourku. Poté zjistěte, jestli je otok způsoben tekutinou, která bývá obvykle čiré barvy. Pokud má hydrokélu dospělý muž, lékař nejprve pohmatem vyšetří šourek. Pokud je vám mezi 20 a 40 lety, může vás lékař poslat na ultrazvuk, aby vyloučil rakovinu varlete. Jestliže bude mít váš lékař podezření, že je hydrokéla způsobena infekcí, může vás požádat o vzorek moči k testům, obvykle pomocí tamponu odebere vzorek tekutiny z močové trubice. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět hydrokéla varlete foto.
Epididymální cysty
Diagnóza epididymálních cyst může být provedena na základě tělesné prohlídky. Další testy nejsou obvykle zapotřebí. Tady jsou fotografie, na kterých jsou patrné epididymální cysty.
Testikulární torze
Testikulární torze je obvykle diagnostikována výraznými příznaky silné testikulární bolesti a otoku. Diagnózu lze potvrdit pomocí ultrazvukového skeneru nebo pomocí magnetické rezonance, která používá silné magnetické a radiové vlny k zobrazení detailních snímků vašeho těla.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Zarděnky zvané také rubeola či růžovka je virové onemocnění, pro které je typická vyrážka na kůži.
Příznaky a průběh
Inkubační doba je zhruba 17 dní. Toto onemocnění se projevuje vyrážkou, která obvykle začíná v oblasti obličeje a šíří se na celé tělo, zároveň k ní patří i zduřování mízních uzlin. Součástí nemoci mohou být průjmy a zimnice.
Obrázek zarděnek
Příznaky této nemoci si můžete prohlédnout zde: zarděnky foto.
Léčba
Přesná léčba této nemoci neexistuje. Pokud se jedná o mírnou formu onemocnění, není ani výrazná léčba nutná. Pokud se ale objeví horečka či záněty kloubů, tak se tyto příznaky musí mírnit.
Zarděnky v těhotenství
Pokud se těhotná žena dostane do kontaktu s tímto onemocnění, je třeba, aby se podrobila testu, který ukáže, jestli je chráněná před touto nemocí, pokud by žena nebyla chráněná, hrozí infekce a postižení plodu.
Zarděnky u dospělých
I dospělí lidé mohou touto chorobou onemocnět, u nich je průběh této nemoci často komplikován právě průjmy a zimnicí.
