Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.
Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
Zubní kaz v blízkosti dásně.
Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
Produkty na bělení zubů.
Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Rýma, při které se ucpávají nosní dírky, vadit bude. Je potřeba zhodnotit váš stav vyšetřením, zvážit rizika a pak se teprve lékař rozhodne, jestli zákrok provede.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina.
Děkuji dnes jsem se zbudila a uz je ryma prič lecena ryma trva 7dni ja ji vylecila za 5 dekuji za odpoved stejnak me jeste ceka predoperacni vysetreni ted pondeli
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahující jako zvlhčující složku dexpanthenol. U těchto léků je třeba upozornit na takzvaný „rebound“ fenomén – pokud se nosní sprej nebo kapky používají příliš často a příliš dlouho, dojde k únavě systému kontrolujícího prokrvení sliznice. Pacient se pak už nemůže bez těch
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výskyt zaražené rýmy se obvykle vztahuje na zánět v zadní části nosohltanu nebo na zánět vedlejších nosních dutin, kdy se vytváří hustý hlen, který je sice vazký, ale lze jej jen obtížně vysmrkat. Postižený má pocit „plného nosu“ a někdy ho bolí hlava. Přes všechny medicínské prostředky a osvědčené babské rady i zadní rýma trvá léčená sedm dní a neléčená týden. Během sedmi dnů je však možno pacientovi se zadní rýmou mírně ulevit. Pokud mu léčba ani po týdnu nepomáhá, měl by navštívit lékaře, aby u něj nevznikla chronická zadní rýma.
Rýma je zánět sliznic horních cest dýchacích projevující se hlavně sekrecí z nosu anebo ucpaným nosem a může být provázena celkovými obtížemi. Zadní rýma má své ložisko v zadní části nosu, tedy až na stěně nosohltanu poblíž otvorů vedlejších nosních dutin. Snaha vysmrkat se je proto v tomto případě zbytečná, protože rýma stéká po stěnách hrdla směrem dolů. Smrkání naopak může u tohoto typu rýmy dokonce uškodit. Pokud je hlenu příliš, je hustý anebo jde o virový nebo bakteriální zánět, může být odchod z nosních dutin nemožný – kvůli hustému hlenu anebo otoku sliznice – a tím pádem se zadní rýma promění v zánět vedlejších dutin, což vyžaduje odborné řešení. Jestliže máte ucpaný nos, doporučuje se používat nosní kapky nebo sprej na potlačení otoku sliznic.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
Ve svém příspěvku BĚLENÍ ZUBŮ, ZOOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice .
Když si pročítám článek...zjišťuji, že jsem vyzkoušela na bělení zubů už snad vše. Někde jsem četla, že soda na bělení zubů nemá skoro žádný účinek, jen ničí sklovinu a dásně, ale to podle mě není pravda, protože po bělení sodou jsem viděla rozdíly už po první aplikaci. Dále jsem si nechávala bělit zuby i pomocí systému ZOOM a s tím mám taky dobré zkušenosti. Zařizovala jsem si to zde https://www.schwarzdent.cz/…. Vybělení zubů bylo intenzivní, nečekala jsem, že je budu mít až tak běloučké, byla jsem překvapená :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Endodontické ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před extrakcí (vytržením). V případě, že je kaz již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je druh gumy. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to obvykle nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři, stomatologové ale vídají i zuby pětikanálkové. Nejsou vyloučeny ani šestikanálkové, ale ty jsou již hodně vzácné.
A jak se kanálky čistí? Kanálek je třeba v celém rozsahu mechanicky rozšířit, čímž jsou zlikvidovány bakterie schované v jeho stěnách. Označení kanálek je ale skutečně zjednodušené. Jsou kanálky hlavní a ty se opracovávají. Z hlavních kanálků ale odstupují i další spojky, třeba mezi kanálky vzájemně nebo ven na povrch zubu. To je také důvodem, proč nestačí pouze mechanické ošetření. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie ukryté tam, kam se zubař nedostane. V kanálcích žijí velmi nepříjemné bakterie, které produkují zapáchající plyny a špatně se likvidují. Při ošetření se používá i operační mikroskop, zejména na komplikované zuby nebo při opravě předchozích starších ošetření. Díky mikroskopu se vidí hluboko do kanálku, může se pracovat přesněji a cíleněji.
Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, může akutní infekce, která se z nich šíří do těla, v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. Váček je obranná bariéra těla, která se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, v níž se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Něco mezi je takzvaná periostitida čili akutní zánět kosti v okolí zubu, ta ale naštěstí neohrožuje život. Pacient pociťuje tlak v zubu, bolest zubu na skus a může se objevit otok.
Ošetření kořenových kanálků je časově náročné. U horní jedničky trvá od začátku do konce třeba hodinu, u pětikanálkové obtížné dolní šestky bez problému i přes tři hodiny. Za ošetření kanálků zaplatíte u&nb
V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, znamená to tedy že drobná rýma u které se neucpávají nosní dírky problém není? Ptám se protože bych měla jít na konizaci a prakticky od podzima do jara mám střídavě větší či menší rýmu. Předem děkuju.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Konečné rozhodnutí o provedení zákroku v anestezii vždy vydává anesteziolog před operací. V každém případě je třeba o chronické rýmě informovat lékaře v rámci předoperačních vyšetření. Tekutý sekret z nosu, který není zánětlivý moc nevadí.
Zde je několik kroků, které můžete podniknout, abyste zabránili citlivosti zubů:
Udržujte dobrou ústní hygienu. Dodržujte správné čištění zubů kartáčkem a dentální nití, důkladně čistěte všechny části zubů a úst.
Používejte na zuby měkký kartáček, který nezpůsobuje oděry na povrchu zubů a nedráždí dásně. Čištění by mělo být kolem dásně prováděno opatrně.
Používejte znecitlivující zubní pastu. Existuje několik druhů zubních past pro citlivé zuby. Při pravidelném používání byste měli zaznamenat pokles citlivosti. Možná budete muset vyzkoušet několik různých značek past, abyste našli tu správnou, která je pro vás ideální. Před spaním naneste tenkou vrstvu zubní pasty na exponované zubní kořeny. Nepoužívejte zubní pasty, které jsou určeny k léčbě zubního kamene, ale spíše užívejte zubní pastu s obsahem fluoridu.
Kontrolujte jídlo, které konzumujete. Častá konzumace kyselých potravin rozpouští zubní sklovinu a vede ke zvýšené expozici dentinu. Také zhoršuje citlivost zubů a způsobuje bolestivou reakci.
Používejte stomatologické výrobky s obsahem fluoridu. Denní užívání výrobků s fluoridem snižuje citlivost zubů. Zeptejte se svého zubního lékaře na dostupné produkty pro domácí použití.
Vyhněte se broušení zubů.
Choďte na pravidelné kontroly ke svému zubaři. Profesionální čištění zubů, ústní hygiena a ošetření pomocí přípravků s obsahem fluoridu je dobré podstoupit každých šest měsíců, nebo i dříve, pokud to vyžaduje stav vašich zubů a dásní.
Pokud máte stále potíže s citlivými zuby, poraďte se se svým zubním lékařem, ten může provést některé stomatologické výkony, které snižují citlivost zubů:
Nalepit bílou výplň na exponovaný kořenový povrch.
Aplikovat na exponovaný povrch kořene fluoridový lak.
Nanést na exponovaný kořenový povrch dentinovou nátěrovou hmotu.
Zubní kaz se nejčastěji vyskytuje mezi zuby. Mezizubní prostory patří mezi nejohroženější místa a samotné každodenní čištění nestačí k jejich ochraně před zubním kazem. V tomto případě jsou nezbytnými pomůckami, doporučovanými i zubními lékaři, například mezizubní kartáčky. Ty odstraňují nebezpečný plak z mezizubních prostor a značně snižují riziko vzniku zubního kazu.
Chceme-li mít zdravé zuby i dásně, musíme dodržovat hygienické návyky. Ty spočívají především ve správném používání zubního a mezizubního kartáčku. Při nesprávném používání nebo nepoužívání zubního kartáčku vzniká zubní plak, jemuž se chrup není schopen bránit. Zubní plak je mazlavá hmota ulpívající na povrchu zubů, složená ze zbytků jídla a bakterií. A právě bakterie mohou produkcí kyselin, které naleptají zub a mohou ho poškodit. Výsledkem jejich dlouhodobého působení je zubní kaz či úplná ztráta zubu. Abychom jeho tvorbě zabránili, nestačí používat pouze zubní pastu, ústní vodu či vodní sprchu. Nejdůležitější je mechanické odstranění plaku pomocí zubního kartáčku.
Máte ten problém, že když si čistíte zuby, objeví se spolu se zbytky pasty v umyvadle i krev? Krvácení dásní je následkem zánětu. Zánět probíhá v dásni a v prostoru mezi ní a zubem. Tato rána je pak masivním zdrojem infekce. Až 98 % dospělého obyvatelstva trpí zánětem dásní. Ten se projevuje zápachem z úst, otokem, zčervenáním a bolestí. Zánět má za následek zvýšené množství a aktivitu buněk, které ničí kost tak dlouho, až dojde k uvolnění zubu a následnému vytržení. Pokud se neodstraní zubní kámen a povlak okolo a mezi zuby budete mít kazy, parodontitidu (paradontózu), dopracujete se brzy k zubům ve skleničce. Pamatujte, zdravé dásně nekrvácí.
Existuje řada různých technik čištění zubů, od těch úplně nesmyslných až po ty skutečně funkční. Správná technika čištění zubů vychází z předpokladu dokonalého odstranění zubního plaku i z hůře přístupných míst, jakými jsou dásňový žlábek či mezizubní prostory. Pokud pomineme mezizubní prostory, na jejichž vyčištění používáme mezizubní kartáček či zubní nit, je zubní kartáček pomůcka číslo jedna. Při jeho používání se však musíme držet několika zásad. Nahromadění zubního plaku v dásňovém žlábku vede ke vzniku zánětu dásní a jejich krvácení. Při dlouhodobém hromadění zubního plaku může dojít ke vzniku parodontitidy (parodontózy).
Zubní kartáček bychom měli držet volně, nejlépe mezi prsty jako propisovací tužku. Takovýto úchop nám zabezpečí přesný a jemný pohyb v dutině ústní. Zubní kartáček poté přiložíme čisticími vlákny na přechod zubu a dásně, tudíž by se část vláken měla nacházet na dásni a část na zubu. Nyní skloníme hlav
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fialová.
Trpím na "Zadní rýmu" snad odjakživa od podzimu do jara. Pravidelně chodím na prohlídky na ORL, beru Zulbex, Desloratadine Actavis a sprej Mometason furoát Cipla.
Přečetla jsem si o "Zadní rýmě" už toho dost, ale nedočetla jsem se nikde, že by v důsledku toho bylo i to, že postižený rýmu, kterou nevysmrká, tak ji rovnou polyká. Přes den to ještě jde, ale když večer ulehnu, tak je to jeden nekonečný proud, který přeruším akorát sprejem. Sice se potom vyspím, ale ráno mám v puse všechno suché jako na Sahaře (jazyk, patro, uvnitř krku), že nemohu ani polknout. Beru ho jen v nouzi (nevyspaná - unavená). Z napolikaného hlenu mne potom bolí žaludek a někdy ráno se musím vyzvracet (sám hlen). Hlava nebo v krku mne nebolí a ani jinak se necítím nemocná. Akorát mám nutkání pořád něco jist alespoň trochu, že mne méně bolí žaludek. Vcelku dobře a rychle zabírá uvařené teplé brambory jen tak bez ničeho. Rýma se mi sama spustí akorát když brečím, krájím cibuli nebo v zimě když se slunce odráží v čerstvě napadaném sněhu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Pani Aleno,
vyzkoušejte na zadní rýmu, výplach nosu konvičkou, kterou naplníte slanou vodou, vyplachovat se může každý den. Zakoupíte v lékárně a jistě Vám tam i poradí jak s konvičkou pracovat. Synovi velmi se zadní rýmou výplach nosu pomáhá.
Bolesti zubů a čelisti jsou běžné. Bolest vzniká reakcí na tlak nebo na horké či studené podněty a přetrvává déle než 15 vteřin. Pokud se bolest zánětu zvyšuje, může se projevit bolestmi ve tváři, uchu nebo v čelisti. Dalšími příznaky, které by vám měly signalizovat potřebu vyhledat lékařskou péči, jsou:
bolest při žvýkání;
citlivost na teplé nebo studené;
krvácení nebo výtok kolem zubu či dásně;
otok kolem zubu nebo čelisti;
zranění dásní nebo ulomení zubu.
Tyto symptomy mohou být spojeny jednak se zubním kazem, jednak s onemocněním dásní (parodontózou). Místo kolem zkaženého zubu může být zarudlé, dáseň je citlivá a bolestivá. Infikovaný zub může bolet již při pouhém dotyku. Tyto příznaky vám tedy mohou pomoci zjistit, že máte nějaký skrytý problém se zubem, i když vypadá na první pohled normálně, zdravě. Bolesti zubů je třeba odlišit od jiných zdrojů bolesti v obličeji. Sinusitida způsobující bolesti ucha, krku nebo i poranění čelistního kloubu mohou být zaměněny s bolestí zubů. Závažnější příčinu může mít bolest vycházející z hlubších struktur, která vede podél nervu a cítíte ji až v čelisti nebo v zubu. Proto raději navštivte co nejdříve zubaře, abyste se ujistili, zda jde opravdu jen o zubní kaz.
V naší poradně s názvem VITAMÍNY PRO RŮST ŘAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bety.
co použivat na růst řas
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vitamíny podporující růst řas jsou stejné jako pro podporu růstu vlasů. Na podporu růstu vlasů a řas nejlépe funguje toto: dobrá bílkovinová strava (například Smacker), pak hodně kolagenu (například Colafit) a pak především Zinek - 30mg každý den po posledním jídle.
Neoficiálně na růst řas působí i léky na Glaukom, například kapky Lumigan.
U dětí není léčba nutná. Dětské skřípání zubů odezní postupem času. Ale u dospělých je žádoucí, protože se jedná o vážný stav, při kterém může dojít k závažnému poškození chrupu.
Stresové situace způsobují skřípání zubů. V těchto situacích se může objevit i úzkost. Doporučuje se meditace nebo cvičení na podporu relaxace a uvolnění. Pro malé děti jsou vhodné teplé koupele a čtení knihy před spaním.
Chrániče zubů nebo zubní dlaha se doporučují, aby se předešlo dalšímu poškození zubů. Lehce poškozené zuby mohou být opraveny pomocí překrytí formujícího povrch zubů. Při těžkém poškození je již nutná rekonstrukce zubu (nebo větší části chrupu). Ale tento postup je velice nákladný, zejména pokud se jedná už o opravu poškozených zubů.
Behaviorální terapie spočívá ve změně postavení čelisti a úst. S behaviorální terapií pomůže jen specializovaný lékař.
Mohou být předepsány léky, které se užívají před spaním. Ale pokud právě antidepresiva způsobují skřípání zubů, je nutná jejich změna.
I domácí opravné prostředky mohou být ideálním řešením, důležité je snížení stresu, vyhýbat se užití stimulačních látek před spaním (káva a alkohol). Nejdůležitější je pravidelná návštěva zubního lékaře.
Korunkové náhrady rekonstruují ztracené zubní tkáně jednotlivých zubů částečně nebo úplně. Hlavním předpokladem pro jejich zhotovení je, že z původního přirozeného zubu pacienta zůstává dostatek tvrdých zubních tkání. Výhodou zubních korunek je jejich pevné připojení na přirozený zub, krátká doba přivykání (v krátkém čase je pacient vnímá jako vlastní zuby), rehabilitace po stránce psychické, funkční a estetické. Pro chrup s umělými zubními korunkami je velice důležitá pečlivá ústní hygiena.
Mezi korunkové náhrady, které doplňují pouze část zubu, se řadí:
polokorunky – nahrazují orální část zubu;
estetické fazety – doplňují vestibulární část zubu, korigují nevhodný tvar či barvu zubu, mohou být zhotoveny z keramiky nebo z kompozitu v barvě zubů;
inleje – laboratorně zhotovené výplně, které mohou být vyrobené z kovových slitin, z keramiky nebo z kompozitu;
onleje – výplně většího rozsahu než inleje, nahrazují jeden hrbolek žvýkací plochy, zhotovují se ze stejných materiálů jako inleje;
overleje – výplně většího rozsahu než onleje, nahrazují více hrbolků žvýkací plochy, zhotovují se ze stejných materiálů jako inleje a onleje;
kořenové inleje – jsou ukotveny čepem v kořeni zubu, zhotovují se z kovových slitin.
Mezi korunkové náhrady úplné neboli zubní korunky patří:
čepové korunky – tvoří spojení kořenové inleje a fazetové korunky v jeden celek;
celoplášťové kovové korunky – nejjednodušší typ korunek, plášť je vyroben ze slitin kovů, jako je stříbro, zlato, paladium, obecné kovy, titan a podobně; mají vynikající mechanické vlastnosti;
celoplášťové plastové korunky – velmi estetické korunky (v barvě zubů) s horšími mechanickými vlastnostmi, nejčastěji se používají pouze ve frontálním úseku chrupu nebo jako provizorní korunky;
fazetové korunky neboli kombinované korunky – plášť je tvořen z pevné kovové slitiny, viditelná vestibulární fazeta je vyrobena z estetického plastu;
celokeramické korunky – vyznačují se vynikající estetikou a při správné volbě keramického materiálu jsou i dostatečně mechanicky odolné;
metalokeramické korunky – velmi estetické, zhotovují se kombinací vnitřního pevného kovového pláště a vnějšího estetického pláště z keramiky;
teleskopické korunky – slouží jako kotevní korunky pro snímatelné zubní náhrady.
Odstranění korunky se provádí v ordinaci zubního lékaře, a to tak, že se korunky nesundávají sklepáváním, ale rozřezáním. V domácím prostředí je to tedy nemožné, jelikož by mohlo dojít k poškození zbylého zubu pod korunkou.
