RÝMOVNÍK KLÍŠTĚ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Rýmovník. Rostlina, o níž polovina lidí nikdy neslyšela, a druhá půlka na ní nedá dopustit, pro její léčivé účinky. Říká se, že kdo to s ní zkusí, tak na ní nedá dopustit, protože tato nenápadná a zároveň i nenáročná rostlinka má opravdu všestranné využití.
Jak rýmovník popisuje wikipedie
Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, uvolňuje ucpané nosní dutiny při rýmě a účinkuje při kašli. Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů.
Čaj z rýmovníku
Postup: Natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Užívání
Rýmovník má schopnost zlepšovat zdraví pokožky, detoxikovat tělo, ochránit nás před nachlazením, ulehčit od bolesti spojené s artritidou, zmírnit stresové napětí a úzkosti, navíc působí jako prevence některých druhů rakovin a optimalizuje zažívání. Nejvyhledávanější částí této rostliny jsou listy. Ty se dají používat k ochucení masa a zeleninových pokrmů. Sušené listy jsou vhodné do polévek či dušeného masa, sušení je ale velkým problémem. Éterické oleje extrahované z listů se dají použít k ošetření kůže. V místnosti, kde se rostlina nachází, se prokazatelně lépe dýchá. Silice, které se z rýmovníku odpařují, odpuzují mouchy, komáry, moly, mšice a jiný hmyz.
Pro děti
Pokud děti trápí nachlazení, bolesti v krku, ucpaný nos nebo zánět vedlejších nosních dutin, můžete jim z listů uvařit čaj. Sloučeniny obsažené v bylince silně podporují vykašlávání a vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také stimuluje pocení, což pomáhá odstranit toxiny přes kůži a urychlit proces obnovy. Rýmovník může pomoci zlepšit imunitní systém tím, že zabrání bakteriím a jiným patogenům v jejich rozvoji v trávicím traktu. Rýmovník lze využít i zevně na štípance. Bylinka obsahuje protizánětlivé sloučeniny, které mají schopnost snížit zarudnutí a otok, a zároveň eliminují svědění a podráždění.
Pro dospělé
Dospělí mohou rýmovník využít na rýmu, na bolesti krku, stačí jen rozžvýkat jeho listy. Dalším využitím rýmovníku je použít bylinky k ošetření pleti. Rýmovník dokáže vyléčit ekzém či psoriázu.
Esenciální olej z rýmovníku zlepší průběh artritidy, což může být důležité pro sportovce nebo osoby s osteoporózou, kteří podstupují pravidelnou zátěž kloubů a kostí.
Rýmovník obsahuje kyselinu askorbovou, která posiluje imunitní systém, zatímco kartenoidy a vitamín A zlepšují zdraví očí. Snižují oxidační stres v očích a zabraňují makulární degeneraci.
Rýmovník má rovněž pozitivní vliv na léčbu rakoviny prsu. I když jsou studie ještě na samém počátku, nejnovější zprávy ukazují, že antioxidační schopnosti této bylinky, stejně jako obsah omega-6 gama-linolenové kyseliny, jsou účinné při zpomalení šíření rakov
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
V naší poradně s názvem ŠTÍPNUTÍ,NEBO ROZSKRÁBLÝ NEŽID? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Ludvík.
Objevil se mi na hýždi červený flek,mám za to,že jsem si rozškrábl pupínek ,ale nikdo nikdy neví. Nemohli by jste odhadnout?? Je to ,citlivé,zarudlé,.. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět alergická reakce po štípnutí hmyzem, na kterou pomůže namazání Fenistilem. Je zde však další možnost, že v místě centrálního pupínku bylo přisáté klíště, které jste mohl nevědomě při škrábání vyrýpnout. Klíště může přenášet bakterie způsobující onemocnění zvané borelióza a rizika z neléčené boreliózy jsou opravdu nebezpečná. V případě, že borelióza není léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu. Dále dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Doporučuji zajít na kožní a nechat si svůj červený flek na kůži vyšetřit.
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fivebrová.
Užívám VARFARIN na ředění krve.ptámse zda mohu rýmovník.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) je zeleno stříbrná bylina a její lístky obsahují vitamín K. Když užíváte Warfarin, tak nesmíte nárazově zvyšovat nebo snižovat příjem vitamínu K. Takže lístky rýmovníku byste neměla jíst. Můžete však používat rýmovník k inhalaci, tinkturu z rýmovníku i mast. Čaj a sirup z rýmovníku raději vynechte. Pokud chcete mít jistotu, jak rýmovník u vás účinkuje společně s Warfarinem, tak si při pravidelném užívání rýmovníku nechte každý desátý den změřit INR (quickův test srážlivosti krve).
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Zde je návod jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.
Klíště patří do druhově nejpočetnějšího živočišného kmene – členovci. Spolu zákožkou svrabovou, roztočíkem včelím nebo čmelíkem kuřím ho dále řadíme do řádu roztočů. Klíště obecné má ploché tělo s tvrdým povrchem a osm nohou (larva má šest nohou). Dospělé klíště měří 2–10 mm. Na hlavičce má klepítka (chelicery), kterými vytvoří otvor na kůži, do ní pak vsune bodavý orgán, hypostom. Sliny, které klíště vylučuje, obsahují něco jako anestetikum, které dokonale znecitliví místo, na které se klíště přisaje, proto si toho často ani nevšimneme. Zároveň se ve slinách nachází takzvaný cement, který slouží klíštěti na to, aby co nejlépe zafixovalo svůj hypostom v naší kůži. Sáním krve savců, plazů a ptáků se živí samičky. Do rány svého hostitele vylučují enzym ixodin, bránící srážení krve (odtud rodový latinský název ixodes). Zajímavým útvarem tvořícím část těla samice je tzv. alloscutulum, což je varhánkovitě složený kožovitý útvar, který po nasátí krve dokáže zvětšit objem až na třistanásobek své původní velikosti.
Přirozeným prostředím pro klíště jsou lesní a luční porosty, ale najít ho můžeme i v parcích. Klíště si libuje ve vlhčím prostředí, proto se vyskytuje i při vodních tocích. Během vlhkých dní šplhá po vegetaci až do výšky 1 metru nad zemí a tam čeká na svou kořist na konečcích trávy či keřů. V suchu se schovává do povrchových vrstev půdy nebo spadaného listí. Aktivita klíšťat začíná, když teplota okolního prostředí dosáhne 7 stupňů Celsia. Je tedy aktivní od března do časného listopadu. K vyššímu počtu klíšťat přispívají i mírné zimy a vlhčí rok s větším množstvím srážek.
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
Rýmovník je pokojová rostlina čeledi hluchavkovitých (rod Plectranthus). Má vzhled podobný listům kopřivy. Zázrak jménem rýmovník se vyznačuje velmi silnými a dužnatými listy, které smyslně voní po meduňce a mátě (i kafru), a má blahodárné účinky při rýmě a nachlazení. Aroma, které vylučuje, rovněž odpuzuje nežádoucí hmyz, jako jsou mouchy, komáry, mšice nebo moli. Funguje i jako přírodní repelent. Existuje nespočet odrůd této zázračné rostliny. Ty se mohou lehce lišit tvarem listů, jejich strukturou a barvou. Nejrozšířenější jsou šedozeleno- a zelenolisté druhy, vyskytuje se ale i panašovaný list. Setkat se můžete také s různými názvy této rostliny, od mexického a řeckého eukalyptu, přes moud, kubánské oregano až po molici – okrasný druh a velmi známá převislá balkónová rostlina s lesklými nebo bíle lemovanými listy. Rod Plectranthus má svůj původ v teplejších částech Afriky, Madagaskaru, Asii, Austrálii a na tichomořských ostrovech. V našich zeměpisných šířkách nejčastěji narazíme na rýmovník Plectranthus argentatus, takzvaný citrónový rýmovník Plectranthus species „Carveza-n Lime“ neboli kubánské oregano „Skeeter Scatter“, a také na druh vhodný k inhalování – moud purpurový (Plectranthus purpuratus) nebo na mexický eukalypt Plectranthus amboinicus.
Klíště vhodíme do záchodové mísy – a samozřejmě pořádně spláchneme. I když je klíště schopné pod vodou přežít poměrně dlouho, šance, že ze záchodové mísy znovu vyleze, je mizivá.
Klíště zabalíme do kousku papíru a zapálíme – pokud máme po ruce sirky nebo zapalovač, je to bezpečný způsob. Klíště ale předem zabalíme do papíru, aby se infekční částice nedostaly ven.
Klíště podržíme dostatečně dlouhou pinzetou a spálíme přímo nad plamenem zápalky – i tady je lepší klíště nejprve obalit kouskem papíru.
Klíště vhodíme do lahvičky naplněné lékárenským lihem – vhodný způsob zvláště tehdy, pokud odstraňujeme více klíšťat najednou. Líh klíšťata spolehlivě usmrtí a malou lahvičku pak můžeme vyhodit do běžného odpadu.
Rýmovník purpurový pěstujeme jako rostlinu vhodnou k inhalování. Obsahuje totiž vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů.
Rýmovník purpurový je potřeba pěstovat jako přenosnou rostlinu, kterou v říjnu odneseme do světlých prostor s teplotou 8–12 °C. Přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat.
Rostlina stále rychle dorůstá, můžete tak pravidelně stříhat její vonné lístky, které nastříháte/natrháte a umístíte tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Samotná rostlina je vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě a prokazatelně se díky ní lépe dýchá ve vytápěných místnostech.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozemnutých v dlani. Pomáhá i astmatikům.
Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.
Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.
Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.
Rýmovník je běžně k sehnání, nejedná se o těžce dostupnou rostlinu. I cena rostlinky je velmi příznivá, pohybuje se v desítkách korun (obvykle kolem 50,- Kč). Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže není problém si další rýmovník vypěstovat sám.
Jdeme-li do listnatého nebo smíšeného lesa, měli bychom:
mít ochranné oblečení – vysoká obuv, světle barevný oděv (na světlém oděvu lze přítomnost klíšťat snáze odhalit) s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek;
používat repelentní prostředky proti klíšťatům;
po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý povrch těla;
denně kontrolovat domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště; při odstraňování klíšťat z těla zvířat musíme dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí;
co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce);
před manipulací s klíštětem je nutné místo dezinfikovat Jodisolem nebo jiným dezinfekčním prostředkem;
klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít pinzetu nebo elektrikářskou svorku (krokodýlek);
uchopit klíště u hlavičky, nikoli u zadečku (vymáčkli byste obsah jeho střev do ranky i s viry či bakteriemi) pinzetou a kýváním do stran jej uvolněte;
viklat opatrně, dokud se klíště nepustí kůže;
nikdy klíště nemačkat a nepolévat olejem (usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu viry a bakterie do krve člověka);
po vyjmutí klíštěte místo opět dezinfikovat;
při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.
Proti klíšťové encefalitidě existuje též očkovací látka s mrtvým inaktivovaným virem a hyperimunní globulin, který je možno aplikovat osobám, u kterých došlo k přisátí několika klíšťat v endemické oblasti, tedy takové, kde se onemocnění klíšťovým zánětem mozku vyskytuje. Tento globulin je nutno podat do 96 hodin po přisátí klíšťat, nikdy ne později.
Klíště rozmačkáme na tvrdé podložce čímkoli, co máme právě po ruce – jakékoli mačkání nebo drcení klíštěte je nevhodné, protože se při něm infekční částice snadno dostávají ven.
Klíště přeštípneme mezi nehty – ještě o něco horší než předchozí způsob, tentokrát si infekci odnášíme s sebou přímo na svých prstech.
Klíště vložíme do plastového sáčku a usmrtíme v mikrovlnce – klíště může v mikrovlnce explodovat a opět uvolnit infekci. A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?
Klíště vložíme do uzavíratelného plastového sáčku a hodíme do koše – podobně jako v předchozím případě, spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná taky ne.
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.