RYMOVNÍK ZPRACOVÁNÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Rýmovník. Rostlina, o níž polovina lidí nikdy neslyšela, a druhá půlka na ní nedá dopustit, pro její léčivé účinky. Říká se, že kdo to s ní zkusí, tak na ní nedá dopustit, protože tato nenápadná a zároveň i nenáročná rostlinka má opravdu všestranné využití.
Jak rýmovník popisuje wikipedie
Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
Ve svém příspěvku NEJLEPSI ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila kolarova.
dnes a denne vysvetluji lidem zdravym i nemocnym podstatny rozdil v kvalite i ucinku mezi ALOE VERA GELEM A STAVOU.ten odbornik co si dovoli verejne lhat tisicum lidi jiste byl na plantazich primio FLP jako nasi obch, poradci.FLPma unikatni zpracovani, rucni sklizen- filetuje se aby gel zustal neporuseny v lahvi z plantaze je za nekolik hodin.obsah gelu v lahvi ktery je koser a byl prohlasen za identicky z rostlinou z jejich vlasni plantaze.gelu je napr, v NECTAR BERRY 96 PROCENT,4PROC.BRUSINEK hlavne kvuli zanetum v tele.kde by se tam vesla nejaka guma?tezkoby to melo takovy .ucinek. zaruku30dni na spokojenost a unikatni zpracovani ma pouze FLP. pak mozna na MARSU.tyto vyrobky mi vyrazne zlepsily zdravi. po aloe stave bych tezko mela po 40. metabol. vek pouhych 26 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Ingredience: 5 lístků rýmovníku, 0,2 l vody, 1 lžička medu
Postup: Několik lístků dobře omyjte a přelijte převařenou, mírně zchladlou vodou. Doslaďte medem a pijte co nejteplejší.
Jak často pít čaj z rýmovníku
Neexistuje stanovená doporučená frekvence pití čaje z Coleus amboinicus (také známého jako rýmovník nebo mexická máta). Zatímco někteří lidé jej užívají pro jeho potenciální zdravotní přínosy, existuje jen omezený vědecký výzkum jeho bezpečnosti a účinnosti, zejména pokud jde o konzumaci čaje.
Faktory, které je třeba zvážit
Individuální tolerance
Někteří lidé mohou být na rýmovník citlivější než jiní a vyšší dávky nebo častá konzumace mohou vést k nežádoucím účinkům.
Potenciální nežádoucí účinky
Rýmovník může způsobovat gastrointestinální potíže, jako je průjem, nevolnost nebo zvracení, zejména při vyšších dávkách.
Nedostatek výzkumu
Neexistuje dostatek klinických studií, které by se konkrétně zabývaly účinky pití čaje z rýmovníku, což ztěžuje stanovení optimálního nebo bezpečného dávkování.
Doporučení
Začněte s malým množstvím
Pokud čaj rýmovník zkoušíte poprvé, začněte s malým množstvím a sledujte, jak vaše tělo reaguje.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost všem nežádoucím účinkům nebo nepohodlí a podle toho upravte svou konzumaci.
Poraďte se s lékařem
Než začnete rýmovník používat ve svém jídelníčku, zejména pokud máte zdravotní problémy nebo užíváte léky, je nejlepší se poradit s lékařem nebo bylinkářem.
Používejte jej jako koření
Rýmovník se běžně používá jako dochucovadlo při vaření. Můžete jej tímto způsobem zařadit do svého jídelníčku, aniž byste se museli starat o konkrétní dávkování.
Stručně řečeno, ačkoli se rýmovník používá v lidovém léčitelství k různým účelům, neexistuje stanovená frekvence pití jeho čaje. Začněte s malým množstvím, věnujte pozornost reakci svého těla a poraďte se s lékařem o individuálních doporučení.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fivebrová.
Užívám VARFARIN na ředění krve.ptámse zda mohu rýmovník.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) je zeleno stříbrná bylina a její lístky obsahují vitamín K. Když užíváte Warfarin, tak nesmíte nárazově zvyšovat nebo snižovat příjem vitamínu K. Takže lístky rýmovníku byste neměla jíst. Můžete však používat rýmovník k inhalaci, tinkturu z rýmovníku i mast. Čaj a sirup z rýmovníku raději vynechte. Pokud chcete mít jistotu, jak rýmovník u vás účinkuje společně s Warfarinem, tak si při pravidelném užívání rýmovníku nechte každý desátý den změřit INR (quickův test srážlivosti krve).
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
Rýmovník je pokojová rostlina čeledi hluchavkovitých (rod Plectranthus). Má vzhled podobný listům kopřivy. Zázrak jménem rýmovník se vyznačuje velmi silnými a dužnatými listy, které smyslně voní po meduňce a mátě (i kafru), a má blahodárné účinky při rýmě a nachlazení. Aroma, které vylučuje, rovněž odpuzuje nežádoucí hmyz, jako jsou mouchy, komáry, mšice nebo moli. Funguje i jako přírodní repelent. Existuje nespočet odrůd této zázračné rostliny. Ty se mohou lehce lišit tvarem listů, jejich strukturou a barvou. Nejrozšířenější jsou šedozeleno- a zelenolisté druhy, vyskytuje se ale i panašovaný list. Setkat se můžete také s různými názvy této rostliny, od mexického a řeckého eukalyptu, přes moud, kubánské oregano až po molici – okrasný druh a velmi známá převislá balkónová rostlina s lesklými nebo bíle lemovanými listy. Rod Plectranthus má svůj původ v teplejších částech Afriky, Madagaskaru, Asii, Austrálii a na tichomořských ostrovech. V našich zeměpisných šířkách nejčastěji narazíme na rýmovník Plectranthus argentatus, takzvaný citrónový rýmovník Plectranthus species „Carveza-n Lime“ neboli kubánské oregano „Skeeter Scatter“, a také na druh vhodný k inhalování – moud purpurový (Plectranthus purpuratus) nebo na mexický eukalypt Plectranthus amboinicus.
Rýmovník je aromatická bylina, která si získala popularitu díky svým širokým možnostem využití. Použití rýmovníku je tradičně spojováno s podporou dýchacích cest, uvolněním nosních dutin a zmírněním kašle. Díky obsahu silic je rýmovník vhodný nejen k přípravě čaje z rýmovníku, ale také k výrobě tinktury z rýmovníku, oleje z rýmovníku nebo masti z rýmovníku.
Jak používat květinu rýmovník závisí na konkrétním problému. Nejčastější je rýmovník čaj, který se pije při nachlazení, ale využití rýmovníku sahá i k inhalacím nebo potírání pokožky.
Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
Rýmovník purpurový pěstujeme jako rostlinu vhodnou k inhalování. Obsahuje totiž vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů.
Rýmovník purpurový je potřeba pěstovat jako přenosnou rostlinu, kterou v říjnu odneseme do světlých prostor s teplotou 8–12 °C. Přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat.
Rostlina stále rychle dorůstá, můžete tak pravidelně stříhat její vonné lístky, které nastříháte/natrháte a umístíte tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Samotná rostlina je vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě a prokazatelně se díky ní lépe dýchá ve vytápěných místnostech.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozemnutých v dlani. Pomáhá i astmatikům.
Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.
Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.
Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.
Čaj z rýmovníku pro děti je vhodný pouze v nízkých dávkách. Čaj z rýmovníku pro deti se doporučuje od cca 3 let, vždy po konzultaci s lékařem. Rýmovník a děti vyžadují opatrnost, aby nedošlo k předávkování.
Užívání pro dospělé
U dospělých je užívání rýmovníku bezpečné při dodržení doporučeného dávkování. Rýmovník užití zahrnuje nejen čaj z rýmovníku, ale i recepty z rýmovníku, například tinktury nebo oleje.
Užívání v těhotenství
Rýmovník v těhotenství (rymovnik v těhotenství) je kontroverzní téma. Čaj z rýmovníku by měl být užíván pouze výjimečně a v malém množství. Vždy je nutná konzultace s lékařem.
Rýmovník pěstování je velmi jednoduché a zvládne ho i začátečník. Pěstování rýmovníku vyžaduje světlé místo bez přímého slunce a pravidelnou, ale mírnou zálivku. Důležité je vědět, jak zaštipovat rýmovník, aby rostl hustě a měl dostatek listů.
Jak rozmnožit rýmovník? Nejčastěji se používají řízky, které velmi dobře zakořeňují ve vodě i v substrátu. Pokud dochází k usychání listů rýmovníku, bývá příčinou přemokření nebo nedostatek světla.
V naší poradně s názvem KDY SE TRHÁ GINKGO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RNDr.Miroslav Studený.
Nevám, kdy se trhá listí ginka aby mělo největší účinky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdy se sklízí Ginkgo Biloba (Jinan)? Lístky stromu Ginkgo Biloba se sklízí v době, kdy právě začínají žloutnout, což odpovídá období začátku podzimu. Lístky se pak ihned suší v sušičce a nebo ve stinné místnosti s kontrolovanou teplotou do 30*C a s minimální relativní vlhkostí vzduchu. To je tak v kostce o domácím zpracování gingo biloby
Rýmovník je běžně k sehnání, nejedná se o těžce dostupnou rostlinu. I cena rostlinky je velmi příznivá, pohybuje se v desítkách korun (obvykle kolem 50,- Kč). Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže není problém si další rýmovník vypěstovat sám.
V naší poradně s názvem ZINKOVÁ PASTA, ZINKOVÁ MAST, RECEPT, NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zinková pasta, popřípadě zinková mast - jak si ji připravit? Budete k tomu potřebovat oxid zinečnatý, slunečnicový olej, tuky z ovčí vlny a žlutou vazelínu.
Oxid zinečnatý (ZnO) je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Používá se v malířství jako tak zvaná zinková běloba. Zakoupit lze jako bílý prášek v malířských potřebách. Budete ho potřebovat 300 gramů.
Slunečnicový olej je netěkavý olej získávaný ze semen slunečnice (Helianthus annuus). Běžně se používá jako jedlý olej do potravin a také jako zvláčňující složka v kosmetických přípravcích. Slunečnicový olej obsahuje především kyselinu linolovou, ale také lecitin, tokoferoly, karotenoidy a vosky. Obsahuje také nemalé množství vitaminu E. Běžně je k dostání v supermarketech. Budete ho potřebovat 200 gramů.
Tuk z ovčí vlny - neboli lanolin je žlutá mazlavá látka vylučovaná mazovými žlázami zvířat tvořících vlnu, převážná lidstvem používaná část pochází od ovce domácí. Chemicky je lanolin příbuzný s voskem, lze použít jako mast na kůži nebo jako vosk na ochranu proti vodě. Též se využívá jako surovina při výrobě krémů na boty. Vodovzdorné vlastnosti lanolinu chrání ovce proti promočení jejich vlny. Některé druhy ovcí produkují velká množství lanolinu a ten pak lze získávat lisováním vlny mezi válci. Z vlny se při zpracování (na přízi nebo plst) odstraňuje většina nebo všechen lanolin. Lanolin je k dostání vážený v lékárně. Budete ho potřebovat 50 gramů.
Žlutá vazelina je hořlavá polotuhá směs uhlovodíků s teplotou tání obvykle okolo 75 °C. Získává se destilací surového ropného vosku. Vazelína je průsvitná, v čisté podobě bez chuti a zápachu. Rozlišuje se vazelína žlutá vaselinum flavum a bílá vaselinum album, což je žlutá vazelína vybělená kyselinou sírovou. K výrobě zinkové pasty potřebujeme vazelínu žlutou, kterou dostaneme v lekárně. Budeme ji potřebovat 450 gramů.
Postup výroby zinkové pasty.
Nejdříve důkladně rozetřeme oxid zinečnatý se slunečnicovým olejem a vytvoříme olejovou suspenzi. Pak si roztavíme lanolin a žlutou vazelínu a v tekutém stavu je dobře promícháme a udržujeme teplé - tekuté. Do větší misky nalijeme připravenou olejovou suspenzi slunečnicového leje se zinkem a za pomocí elektrického šlehače po částech přiléváme teplou směs lanolinu a vazelíny až do jejich spotřebování. Pak vše šleháme až do vychladnutí.
Zinková mast - použití.
Zinková pasta zklidňuje podrážděnou pokožku, působí chladivě a preventivně na místech náchylných k mechanickému podráždění - odření. Zklidňuje a kryje plně propuklé opary - herpes simplex. Obecně se dá říci, že zinková pasta - mast je vhodná na mechanicky poškozenou - odřenou pokožku a na opary.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rýmovník sušení je ideální způsob, jak si uchovat účinné látky na delší dobu. Sušení rýmovníku probíhá na suchém, vzdušném místě bez přímého slunce. Jak sušit rýmovník správně? Listy se otrhají, opláchnou, osuší a suší se v jedné vrstvě.
Sušený rýmovník je vhodný zejména pro přípravu čaje z rýmovníku v zimních měsících. Zpracování rýmovníku sušením zachovává aroma i účinky.
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.
