Indikace Pamyconu při onemocnění nosu, to je u sinusitidy, infekcí sliznic horních a dolních dýchacích cest a u bronchiektazií s projevy rýmy:
do nosu 2–5 kapek 3–5x denně, u obou po dobu 5–7 dní.
Pamycon kapky do ucha
Indikace Pamyconu u onemocnění ucha, to je při léčbě otitis externa, otitis media suppurativa chronica, dále k pooperační péči po ušních operacích:
do ucha se kapou 2–3 kapky 3–5x denně.
Pamycon v těhotenství
Při doporučeném způsobu podávání Pamyconu se neočekává nepříznivý vliv na plod během těhotenství.
Pamycon a kojenec
Použití Pamyconu během laktace není spojeno s výskytem nežádoucích účinků u kojenců, protože při lokálním použití léčivé látky nepřestupují do mateřského mléka. Použití Pamyconu na léčbu ragád bradavek u matky není spojeno s výskytem nežádoucích účinků (ototoxicita, ovlivnění mikroflóry střeva) u kojenců, protože koncentrace léčivých látek ve správně připraveném roztoku je nízká.
Pamycon cena a doplatek
Nejvyšší možná cena v lékárně při výdeji na recept je 89,91 Kč.
Pamycon se indikuje v porodnictví a gynekologii k léčbě ragád bradavek, mastitid a abscesu v období kojení, či bakteriálních výtoků v indikovaných případech. V otorinolaryngologii se používá k léčbě otitis externa, otitis media suppurativa chronica, sinusitidy, infekcí sliznic horních a dolních dýchacích cest a u bronchiektazií, dále k pooperační péči po ušních operacích. Pamycon na přípravu kapek není určen pro aplikace, které vyžadují sterilní prostředí. Pro tyto indikace, například v chirurgii, se doporučuje použit Pamycon na přípravu sterilního roztoku. Při použití přípravku je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních léčivých látek.
O četnosti podávání rozhoduje závažnost infekce. Roztok se aplikuje výlučně místně; kape se nebo instiluje (vkapává) přímo do infikovaného místa nebo se roztokem Pamyconu nasycené proužky gázy vkládají do infikovaných míst a roztokem se vlhčí, aby zůstaly stále vlhké.
Pro děti jsou při léčbě zánětu spojivek běžně doporučovány tyto přípravky:
Ophthalmo-Septonex (účinná látka Carbethopendecinii bromidum) – při mírném průběhu zánětu
Opthalmo-Framykoin (účinná látka Bacitracinum zincicum), Tobrex mast nebo kapky (léčivá látka Tobramycin), Kanamycin mast nebo kapky (účinná složka Kanamycini sulfas), Garasone (léčivá látka Gentamicini sulfas a Betamethasoni natrii phosphas)
Při alergických zánětech spojivek – Maxitrol, Spersallerg (obsahuje dvě účinné látky, Tetryzolin k omezení zánětlivého podráždění a otoku a Antazolin zmírňující alergii), Opatanol, Zaditen kapky atd.
Pamycon (účinná látka Neomycini sulfas) – antibiotické kapky k léčbě přidružených zánětů v nose a uších
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahující jako zvlhčující složku dexpanthenol. U těchto léků je třeba upozornit na takzvaný „rebound“ fenomén – pokud se nosní sprej nebo kapky používají příliš často a příliš dlouho, dojde k únavě systému kontrolujícího prokrvení sliznice. Pacient se pak už nemůže bez těchto léků obejít. Při dlouhodobém používání nosních sprejů nebo kapek s dekongestantem tak může dojít k trvalému poškození nosní sliznice její nedokrevností, proto se tyto léky nesmí používat déle než týden! Pokud je nutné léčbu prodloužit, musí po sedmi dnech požívání následovat 5–10denní přestávka.
Léky na zadní rýmu
Tyto léky mají také dekongestivní účinek. Jelikož se však používají celkově ústy, působí i v místech, která jsou pro nosní kapky a spreje nedostupná. Jde především o nosohltan a vedlejší dutiny, kde díky odstranění otoku dochází k zabránění nežádoucích komplikací (zánět dutin, zánět středního ucha). Lékem první volby je Sinupret v tabletách nebo kapkách. Z dalších přípravků se jedná o Clarinase repetabs nebo Disophrol tablety, obsahující k dekongestantu ještě antialergikum. Tyto léky jsou však vázány na lékařský předpis, jelikož obsahují pseudoefedrin.
V těhotenství je při těchto projevech možné vyzkoušet konvičku na průplach nosu, která pomůže nos vyčistit. Nebo po konzultaci s lékařem použít alternativní možnosti léčby. Tou mohou být spreje s obsahem mořské vody, které obsahem minerálů působí proti zvýšené svědivosti, ucpávání nosu a mají také funkci ochrannou a hojivou. Patří sem Mar Plus, Stérimar, Quixx nebo Physiomer. Některé přípravky obsahují ve zvýšeném množství měď (například Stérimar Cu), která se hodí především pro léčbu infekční rýmy a je na zvážení lékaře při použití v těhotenství. Měď zde působí jako antivirový a antibakteriální prostředek.
V léčbě infekční rýmy lze použít léky homeopatické, kdy se používají především vícesložkové přípravky, například Coryzalia.
