Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra
Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.
Procentní výměra
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:
0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.
Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.
Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:
je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění;
vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.
Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše. V tomto případě se krát
V naší poradně s názvem ČESKÝ ROZHLAS BRNO APETÝT OTEC PLESKAČ BYLINKOVÁ PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Blažková.
Dobrý den!
Prosím o radu,
jak léčit arthritidu sarkoidosis
Děkuji
Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud sarkoidóza postihuje pohybový aparát, tak se může projevovat podobně jako artritida. Při onemocnění tímto druhem sakoidozy je nejvhodnější navštívit ortopéda, aby zjistil míru a stádium nemoci a podle toho určil i nejvhodnější léčbu. Sama si můžete zkusit pomoci lékem Wobenzym užívaným v dávce 9 tablet tři krát denně. K tomu zkuste ještě Koenzym Q10. Účinky se dostaví pozvolna a léčba tímto způsobem bude trvat dlouho - až jeden rok.
Sarkoidóza je onemocnění, které způsobuje oblasti zánětu ve vašich očích, lymfatických uzlinách, plicích a dalších tkáních. Kromě pocitu sucha v očích, můžete mít i vysokou hladinu vápníku v těle. To však neznamená, že nadměrné množství vápníku je vždy zodpovědné za způsobení buď sarkoidózy, nebo suchého oka. Sarkoidóza je závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou diagnózu a léčbu. Kromě suchých očí a podráždění, se při ní budete pravděpodobně setkávat i s dalšími příznaky, jako je bolest na hrudi, suchý kašel, dušnost, celkové nepohodlí a ztráta vlasů.
Sarkoidóza postihuje více ženy než muže, zejména ve věku od 20 do 50 let, další rizikovou skupinou jsou černoši a severní Evropané. Poskytovatelé zdravotní péče, učitelé, opraváři a hasiči představují skupinu, u které byl při preventivní roční prohlídce u lékaře zjištěn častější výskyt sarkoidózy. Z vyšetření srdce, plic a krve lze diagnostikovat potenciální genetickou spojitost vyplývající z rodinné anamnézy sarkoidózy.
Sarkoidóza je diagnostikována vyloučením jiných onemocnění, je často objevena během pravidelné lékařské prohlídky. Na hrudi se mohou objevit granulomy a kožní uzliny, které jsou viditelné pouhým zrakem. Další vyšetření se provádí pomocí X-ray paprsků. Příznaky se týkají dotčených orgánů a mnohé z nich jsou asymptomatické. Diagnóza se opírá o anamnézu, která zahrnuje rutinní laboratorní testování, fyzické zkoušky a případně tkáňovou biopsii.
Vyskytuje se u 44 % nemocných. Patrná je tvorba puchýřů, ran a oděrek po celé ploše těla po nepatrných inzultech a tření. Obrovské plochy těla jsou poraněné a rány se mohou velmi špatně hojit. Je pravděpodobnost výskytu spinocelulárního karcinomu (zhoubného nádoru kůže) 70x vyšší než u zdravého člověka. Vysoká zranitelnost jícnu vede k nutnosti přijímat kašovitou a mixovanou stravu a objevuje se podvýživa. Prsty na nohou i rukou mají tendenci srůstat do pěstí, z čehož vyplývá invalidita již v raném věku pacienta. Často nastává ztráta funkce ruky (srostlá pěst připomínající pahýl po amputaci prstů), nemožnost vykonávat manuální práci, nízká zaměstnatelnost například v chráněných dílnách. Nemocní mají opožděný hormonální vývoj. Je zde hrozba osteoporózy již v adolescentním věku. Nemocní mají potíže s vylučováním, trpí podvýživou, chudokrevností, vypadáváním vlasů a zubů, ztrátou nehtů.
Nemoc motýlích křídel je velmi vzácné onemocnění genetického rázu, není nakažlivé. Nosičem vadného genu může být kdokoli.
Nárok na invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech
Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu, jak je zde uvedeno. Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které mají za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené výše činí měsíčně 45 % z výpočtového základu, přičemž pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, přičemž průměrná měsíční mzda se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné měsíční mzdy v předchozím období. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, ve kterém se stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1, přičemž tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.
Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle předchozího odstavce, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce výše a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle výše uvedeného odstavce, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění
Se sarkoidózou může být spojen syndrom příznaků zahrnujících horečku, artritické příznaky kotníků a otoky lymfatických uzlin, tzv. Lofgrenův syndrom. Také je v syndromu zahrnuta erythema nodosum – zánět tukových buněk pod kůží, který způsobuje červenou vyrážku nebo červenofialovou tvárnou kůži, především na kotníku nebo holeni. Erythema nodosum může způsobit svědění, pocit tepla a může být bolestivá na dotek.
Hyperkalcémie je zjištěna laboratorním testováním, dochází k ní v důsledku uvolnění vitamínu D. Vitamín D zvyšuje absorpci vápníku do krevního řečiště. Bilanci vápníku a fosforu v těle mají na starost čtyři malé žlázy umístěné za štítnou žlázou v krku. Dvě převládající příčiny hyperkalcémie musí být vyloučeny jako první: hyperparatyreóza (hyperaktivita příštítných tělísek vedoucí k nadměrné produkci parathormonu) od benigních nádorů a rakoviny s kostní metastází. Mezi příznaky hyperkalcémie patří snížená chuť k jídlu, časté močení, nadměrná žízeň a ledvinové kameny.
Během léčby hyperkalcémie může dojít k dietnímu omezení a změně životního stylu do doby, než se hladina vápníku vrátí do normálu. Potravinové omezení může zahrnovat mléčné výrobky a výrobky bohaté na vápník, jako např. lososové konzervy a pomeranče. Vyhněte se takovým potravinovým doplňkům, při jejichž užívání je omezen pohyb na slunci.
Terapie nebo symptomová režie není vždy nutná. Symptomy zahrnují kašel, dušnost a hyperkalcémii, která by mohla vyžadovat hospitalizaci. Nitrožilní tekutiny pro hydrataci, diuretika k odstranění vápníku, léky na zastavení kostní degradace, steroidy pro boj s vitamínem D, efekty a dialýzy k odstranění vápníku, to jsou metody k léčbě sarkoidózy. Hydroxychlorochin a methotrexát úspěšně léčí kožní uzlíky, mozkové účinky a hyperkalcémii a mohou být použity, pokud nefungují steroidy. Hydroxychlorochin je lék, který se rovněž používá ke snížení zánětu při léčbě revmatoidní artritidy.
Příčinou mohou být cigarety, tabák, alergie, nadbytek jodu z doplňků stravy.
Projevuje se u těchto onemocnění:
astma bronchiale (silný nedostatek dechu až dušení, sípání, hvízdání a chrčení při dýchání, rýma, zánět spojivek, svědění kůže);
zadní rýma (těžko vysmrkatelná rýma);
rakovina plic (tupá bolest na hrudi, únava, noční pocení, dlouhodobě zvýšená teplota, nechutenství, hubnutí, vykašlávání krve, nedostatek dechu);
reflux (při poruše pohyblivosti jícnu se může vleže dostat žaludeční šťáva až do hltanu, a tak ji může jedinec vdechnout, čímž dochází k suchému dráždivému kašli);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
cystická fibróza (příznaky již v dětství, kašel, nedostatek dechu, poruchy trávení, průjmy i zácpa, slaný pot);
silikóza, azbestóza, zaprášení plic (chronický suchý dráždivý kašel, nedostatek dechu);
sarkoidóza (víceorgánové onemocnění, chronický suchý kašel, nedostatek dechu, bolest hrudníku až vykašlávání krve);
tuberkulóza (kašel, dušnost, únava, vykašlávání hlenu, pocení, horečka, malátnost, hubnutí, bolest na hrudi);
Zánět sleziny je vzácné onemocnění, které se často vyskytuje pouze ve spojení s onemocněním jiných orgánů, jako jsou játra a střeva. Zánět sleziny má různé příčiny, může být bakteriální, parazitní (například malárie), ale existují i další možné infekce. U parazitní infekce se zvětší slezina nejvíce. Závažný je akutní septický pseudotumor sleziny. Slezina tak reaguje na bakteriální infekci, zvětší se a je měkká a snadno zranitelná. Může být zdrojem krvácení. Se zvětšující se sepsí se zvětšuje i slezina. Snad největší je u malárie, což je parazitární infekce. Zánětlivým onemocněním je také absces sleziny. Vytvoří se metastaticky či přestupem z okolí. Je v něm velké množství hnisu a vzniká v důsledku infarktu, cysty, pseudocysty či po úrazech. Zánět sleziny způsobuje také tuberkulóza, sarkoidóza, aktinomykóza, parazitární splenomegalie a další.
Zánět sleziny se projevuje bolestí břicha v levém podžebří. Pacient má často pocit plnosti v břiše či tlaku na žaludek. Bolest vzniká nejpravděpodobněji tahem za závěsný aparát. Nemusí se však projevit vůbec.
U léčby je nutné stanovit příčinu a následnou léčbu. Pokud se jedná o absces, je nutná léčba antibiotiky a hospitalizace.
Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.
Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:
Děti
Nemoci trávicího ústrojí
Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
Onemocnění střev
Onemocnění jater
Onemocnění žlučníku a žlučových cest
Onemocnění pankreatu
Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
Chronická nebo recidivující bronchitis
Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
Bronchiektazie
Asthma bronchiale
Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
Lymfostatický otok: Při poruše lymfatické drenáže intersticia se hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.
Může být buď primární:
nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách);
zánět;
parazit (vlasovci – Filaria);
trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
Nebo sekundární:
po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin (například pro nádor).
Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.
Zánětlivý otok: Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).
Příčiny: Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu. Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.
Žilní otok: Jde o otok při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.
Klinický obraz: Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi a varixy, poruchami pigmentace, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.
Příčiny: U akutních zejména flebotrombóza, u chronických zejména žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.
Glossitis je klasický zánětlivý proces, ale jen zřídka je glositida samostatným onemocněním. Nejčastěji se vyskytuje při chorobných procesech trávicího traktu, ale i při mnoha infekčních chorobách. Změny povrchu jazyka jsou při některých chorobách typické a pomáhají při určení diagnózy.
Příčiny
Alergické – reakce na podání léčiva, alergická reakce na jídlo, toxiny hmyzu.
Chemické – přecitlivělost na ústní vody, léky, protetické náhrady, náhodné poleptání.
Mikrobiální – virové, bakteriální, plísňové.
Termické – popáleniny horkými nápoji, jídly, elektrogalvanické dráždění sliznice jazyka v přítomnosti různých zubních kovů (například amalgámová výplň a kovová korunka).
Traumatické – chronické dráždění a poranění povrchu jazyka ostrými okraji kariézních zubů, zubním kamenem, nevhodnými zubními protézami, ortodontickým aparátem, poranění kousnutím při pádu, epileptickém záchvatu.
Stavy spojené s glositidou
Amyloidóza, celiakie, cukrovka, onemocnění jater, nutriční deficit (například nedostatek železa, kyseliny listové, vitamínů skupiny B), proteinová a kalorická malnutrice, sarkoidóza, Sjögrenův syndrom, systémové infekce (například syfilis), vezikuloerozivní onemocnění (například pemfigoid, pemfigus vulgaris, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom).
Postižený může být celý jazyk nebo jen jeho část.
Dělení
Alergická glositida – rychlý vývoj onemocnění, provází jej pocit svědění a otok jazyka (Quinkeho edém), který může způsobit vážné dýchací potíže.
Galvanická glositida – vzniká elektrogalvanickým drážděním sliznice jazyka z přítomnosti různých zubních kovů. Vyznačuje se rankami na jazyku. Poranění způsobuje bolestivé pálení a kovovou chuť v ústech.
Glossitis rhomboidea mediana – onemocnění je často kombinované s některou vývojovou vadou jazyka, a to ve střední čáře na povrchu jazyka. Z prohlubně jazyka vyrůstá hladký slizniční útvar začervenalé barvy, ale neprominuje nad úroveň povrchu. Subjektivně jsou patrné přechodné poruchy chuti a pocit cizího tělesa.
Hladký jazyk (glossitis atrofica) – hladký a lesklý jazyk s červeným či růžovým pozadím. Onemocnění je způsobeno nutričním deficitem, bývá spojeno s bolestmi jazyka, jinak subjektivně obtíže nejsou.
Hluboký zánět (glossitis profunda) – rána na jazyku po poranění, která se může následně bakteriálně infikovat, poté je okolí rány červené, oteklé. Když vznikne absces, jazyk výrazně oteče, hmatem je cítit infiltrát, pacient má teplotu, mohou být zvětšené lymfatické uzliny.
Mapovitý jazyk (glossitis areata migrans) – průběh je chronický, zjevná jsou růžová nebo červená kulatá či oválná políčka, v jejich okolí je často navalitý bělavý lem. Charakteristické je to, že obraz se mění během krátké doby, a pokud postihuje větší plochu, připomíná mapu. Subjektivní příznaky jen u malých dětí – povrch jazyka štípe, pálí, při jídle bolí.
Povrchový zánět (glossitis superficialis) – zarudnutí jazyka, pálení a bolest na hrotu jazyka a na okrajích, někdy bývá porucha chuti.
