SAZENICE KAKI je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Pojem "cukrovka", vycházející z překladu latinského názvu diabetes melittus neboli úplavice cukrová, je v dnešní době bohužel velmi frekventované slovo. Jedná se o nemoc, která představuje jeden z největších zdravotních problémů nejen v České republice, ale i všude ve světě. Cukrovce II. typu bychom měli předcházet, a to především zdravým životním stylem.
Kaki podle Wikipedie
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki lze také přidávat do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i kaki sušené. Plody kaki se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Plody by při nákupu neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
U konzumace musí být ovoce zralé, to znamená, že na něm nevidíte ani kousek zeleného a barva je sytě oranžová či v ideálním případě načervenalá. Dobrý plod, který se hodí k okamžité konzumaci, by měl být měkký. Bohužel to je největší problém v našich obchodech (z technických důvodů se téměř vždy dováží podtržené, nepříliš zralé ovoce, které "dochází" cestou) a také příčina, proč kaki mnoha lidem nechutná. Pokud budeme jíst nezralé ovoce, bude se nám zdát, že plod tomelu je nedobrý a trpký. Ale existuje na to jeden malý trik: Po příchodu domů ho odložte na nějaké teplejší místo a nechte ho dozrát. Dá se říci, že čím měkčí kaki, tím sladší, existují i milovníci skoro tekoucích plodů. Pokud se podaří koupit ovoce zralé, tak ho raději uchovávejte v lednici, docela rychle se kazí.
Jak kaki jíst? To záleží na vás. Nejklasičtějším způsobem, a z určitého hlediska i nejbezpečnějším, je, že si plod rozkrojíte anebo odloupnete část slupky a lžičkou vyjíte dužinu (v tomto případě se často doporučuje ji ještě jemně pokapat citronovou šťávou). Ale mnoho lidí jí kaki i se slupkou a normálně do něj koušou jako do jablíčka. V tomto případě je dobré zachovat jistou opatrnost a rozhodně ho musíte pořádně umýt (což u hodně měkkého kaki může být docela problém). Nikdy nevíte, čím bylo postřikováno. Čerstvé plody se hodí i do různých ovocných salátů.
Pojídání tomelu se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100 g kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Tomel se konzumuje čerstvý, sušený i proslazovaný.
Nadměrná konzumace málo zralých trpkých plodů může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
V naší poradně s názvem WARFARIN A OVOCE KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mertlová.
Můžu jíst ovoce Kaki, když užívám Warfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, i kaki. Pouze některé druhy zeleniny a ovoce musíte hlídat. Kaki patří do skupiny, kterou musíte hlídat. Kaki obsahuje relativně vysoké hladiny vitamínu K; středně velké ovoce (200 gramů) obsahuje téměř 30 procent denní potřeby. Pokud tedy sníte kaki, musíte ten den omezit jinou potravinu, kterou máte ve svém jídelníčku, která má vyšší obsah vitamínu K. Mezi potraviny s vysokým obsahem vitamínu K patří kapusta, zelí, ledový salát, okurky, rajčata, brokolice.
Khaki, správně psáno kaki, je pro nás exotické oranžové ovoce, někdy se také říká koki (ovoce koki), což je chybná výslovnost.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená Diovo ovoce. Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno teprve v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu a svým tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar), přičemž dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie (Čína). Dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.[1]
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky:
karotenoidy – látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamin A, mají antioxidační vlastnosti, jež chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny;
vitamin C – kaki obsahuje 16 mg vitaminu C na 100 g, to znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu;
železo – po draslíku nejhojněji zastoupený minerál, kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kromě diabetu toto ovoce příznivě působí na:
střevní problémy – zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémie, viz obsah železa;
kardiovaskulární obtíže – kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání artérie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav Varmuža.
Já mám Kaki Čučupaku. Letos porvé zaplodilo po 3 letech 3 plody jen střední velikosti. Přezrálé mají být až fialové, já je sklidil 28. října jako žlutohnědé, (ještě byly listy, mohlo vydržet i dalších 14 dnů) a po týdnu jsme je ochutnali. Byly sladké. Druhý stromek Jan Koš mi odešel. Čučupaka je dosti odolná proti mrazům, -20 ji nevadí . Koupil jsem na Bambusáriu osobně na jihu Moravy. Pokouším se namnožit - uvidím příští rok.
Zralé kaki poznáte hlavně na omak - musí být měkké. Španělské odrůdy kaki jsou zralé a chutné tehdy, když se na nich objeví takzvané cukrové skvrny. Tyto tmavé skvrny na slupce nejsou na závadu, je to pouze vysrážená fruktóza.
Naopak kaki z jižní Afriky - Sharon Triumph - je sladké, i když je úplně tvrdé, a dokonce i nazelenalé.
Můžete se jíst kaki s černými skvrnami?
Tmavé skvrny v dužině kaki? Nebojte se – jsou neškodné a obvykle jsou způsobeny vysokou koncentrací cukrů.
Pokud máte cukrovku, tak si vyberte pevné kaki, které je jasně oranžové bez přílišného černého zabarvení. Trocha černého špinění je v pořádku, ale nevybírejte ty, které mají velké tmavé černé skvrny – černá bude i dužina uvnitř, a i když to není zdraví škodlivé, tak je to divné jíst ovoce s černými skvrnami uvnitř.
Ve svém příspěvku SAZENICE RYMOVNIKU PURPUROVÉHO KOUPIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Ďurana.
Chtěla bych koupit sazenici rymovniku purpurového, ale nemohu ji někde sehnat poradíte? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlina.
Dobry den, rymovnik sazenice sice nemam, ale mohu Vam nabidnout už zakořeně sazeničky dovezene přímo z Mexica. V připadě zajmu mi napište na email valentovap@seznam.cz.
Kaki je zářivé, lesklé oranžové ovoce, které se svým tvarem podobá broskvi či rajčeti a sklízí se ručně ze stromů. Ve španělské Valencii se pěstuje odrůda Persimon Bouquet, která se nejvíce podobá kombinaci broskve a melounu s lehkou vůní vanilky.
Pěstování ovoce je známé od 7. století v Asii, především v Číně, Koreji a Japonsku. Do Evropy a dalších částí světa se kaki rozšířilo mezi 17. a 19. stoletím. Strom, na kterém toto ovoce roste, je hojně rozšířen na Pyrenejském poloostrově a za nejlepší odrůdu je považována takzvaná Rojo Brillante. Právě tato odrůda vynikajících vlastností se stala základem kaki Persimon Bouquet, které se pěstuje především ve Valencii, a to v oblasti nazvané Ribera del Xúquer, která tomuto ovoci propůjčila i ochrannou známku původu. Odtud putuje kaki Persimon Bouquet do celého světa. Můžete si ho vychutnat během podzimu - od poloviny října až do Vánoc.
Jeho velkou výhodou je pohodlná konzumace. Kaki Persimon Bouquet se snadno loupe a krájí. Díky sladké, pevné oranžové dužině bez peciček a jadérek je to skutečný poklad pro kuchyni. Můžete jej využít na mnoho způsobů: při přípravě salátů, omáček, hlavních jídel, dezertů i do zavařenin.
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky.
Sacharidy: fruktóza, glukóza a sacharóza.
Pektin a rostlinný sliz: vláknina, látky zadržující cholesterol, ovlivňující vstřebávání cukrů, dokážou zmírňovat záněty.
Taniny: jsou to směsi fenolů, které mají silné adstringentní účinky.
Karotenoidy: jde o látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamín A. V současnosti jsou v centru pozornosti proto, že mají antioxidační vlastnosti, které chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny.
Vitamín C: kaki obsahuje 16 mg vitamínu C na 100 g. To znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitamínu.
Železo: je to po draslíku nejhojněji zastoupený minerál. Kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kaki pomáhá při:
cukrovce - i když je kaki sladké ovoce, diabetikům prospívá;
střevních problémech - zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémii - doplňuje železo;
kardiovaskulárních obtížích - kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání arterie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
Ve svém příspěvku KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.
Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.
Plody kaki se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Plody by při nákupu neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Pojídání tomelů se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitaminu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100 g kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Plody se konzumují čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace málo zralých, trpkých plodů může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže.[3][4] Taniny obsažené v plodech totiž spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se také přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábějí se šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i kaki sušené.
Postup: Cibulku si očistíme a nakrájíme na malé kostičky. Kaki omyjeme a nakrájíme nahrubo. V pánvi nebo v hrnci necháme rozpálit olej, na něj dáme zesklovatět cibulku, přidáme strouhaný zázvor a chvilku restujeme. Zasypeme cukrem, který necháme rozpustit a lehce zkaramelizovat. Zalejeme octem, necháme vyvařit, přidáme kaki, koření Garam masala, chilli a lehce osolíme, promícháme, zalejeme džusem a 20 minut vaříme. Ořechy (vhodné jsou pekanové či kešu) na sucho opražíme a vmícháme do odstavené kaki směsi. Můžeme dle chuti dosolit.
Postup: Kaki zbavte stopky, podélně rozkrojte na polovinu a krájejte dál na měsíčky. Z jednoho většího kaki jich uděláte asi 12. Plátky parmské šunky rozkrojte na polovinu a můžete začít balit: kousek kaki a lístek šalvěje obalte proužkem šunky a zajistěte párátkem. Balíčky vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem a dejte do trouby vyhřáté na 180 °C. Pečte 10 minut, šunka se rozvoní, ovoce prohřeje a šalvěj vše doladí. Je to skvělá chuťovka na večírek.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Ingredience: 130 g ovesných vloček, 120 g bílého jogurtu (okolo 3 % tuku na 100 g), 80 g sušených brusinek (nebo rozinky, švestky, meruňky), 3 vejce, 1 zralý banán, 30 g másla či Flory, 350 g kaki, 1 lžíce medu, skořice
Postup: Vločky umeleme (můžeme v mixéru) na mouku a nasypeme do misky. Poté dáme do mixéru tři vejce a banán, též rozmixujeme. Vmícháme do vločkové mouky, přidáme bílý jogurt a nakonec vmícháme brusinky nebo jiné sušené ovoce. Na pánvi rozpustíme 30 g másla a přidáme lžičku medu a lžičku skořice. Chvilku prohřejeme, až začne směs hnědnout, přidáme na tenké plátky pokrájené kaki a důkladně promícháme. Koláčovou formu vymažeme řepkovým olejem, případně máslem či Florou, vlijeme na dno kaki směs a na ní navrstvíme těsto. Pěkně uhladíme a pečeme na 180-200 °C cca 25 minut. Poté vyklopíme na talíř. Koláč chutná skvěle teplý i studený. Ideální je ho kombinovat s Řeckým jogurtem Milko nebo bílým jogurtem Skyr Natur.
Tip: Sušené švestky obsahují pektin, který navozuje pocit sytosti, zpomaluje vstřebávání cukrů a zároveň je skvělou prevencí proti zácpě.
Hodnoty:
celý: 6 960 kJ, 43 g bílkovin, 240 g sacharidů (z toho 82 g cukru), 52 g tuku, 30 g vlákniny
1/10: 696 kJ 4,3 g bílkovin, 24 g sacharidů (8,2 g cukru), 5,2 g tuku, 3 g vlákniny
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Ingredience: 1 kaki, šťáva z jednoho pomeranče, 1 čajová lžička perníkového koření (kdo nemá rád, může použít jen skořici), 120 g bílého jogurtu (do 3 % tuku), 1 polévková lžíce medu nebo jakéhokoli sirupu (agávový, javorový), 100-150 ml studené vody nebo minerálky bez příchutě (množství volíme dle vlastních požadavků na hustotu nápoje)
Postup: Kaki omyjte, oloupejte a nakrájejte na kousky. Vymačkejte šťávu z jednoho pomeranče. Do vysoké nádoby dejte kousky kaki, pomerančovou šťávu, jogurt, med, koření a rozmixujte tyčovým mixérem. Po rozmixování do hladké konzistence přidejte studenou vodu tak, aby vám hustota nápoje vyhovovala. Smoothie dejte vychladit a servírujte posypané perníkovým kořením.
Postup: Na pánvi rozpustíme máslo, přisypeme strouhanku, za stálého míchání ji asi 3 minuty osmažíme dozlatova a odstavíme z ohně. Těsto rozdělíme na dvě poloviny, každou rozválíme na pomoučeném válu na obdélníkový plát a na těsto rozprostřeme osmahnutou strouhanku.
Kaki oloupeme, přepůlíme a nakrájíme na kostičky. Promícháme je se skořicovým cukrem, rozinkami a ořechy a případně ještě přisladíme. Směs rozdělíme na připravená rozválená těsta se strouhankou tak, aby kaki nesahalo úplně do krajů - na každé straně by měl zbýt volný pruh těsta široký alespoň 2 cm. Těsto i s náplní opatrně zavineme, okraje stiskneme k sobě a ohneme dolů.
Záviny přeneseme na plech vyložený papírem na pečení, potřeme je na vrchu rozšlehaným vejcem, vložíme je do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme asi 20 minut dozlatova.
Tip: Každou porci štrúdlu můžete při podávání doplnit kopečkem šlehačky a posypat ho troškou moučkového cukru.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5 až 8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Termín khaki pochází z hindského slova, které znamená: zemitá, prašná. Jedná se o barvu, která se používá zejména pro maskování, a to nejčastěji v armádě. Poprvé byla použita roku 1848 v Indii. Vzniká mísením zelené a hnědé barvy.
Kaki churma je velmi dobrým zdrojem vitamínu A, obsahuje také vitamín C a samozřejmě v něm najdeme i vlákninu, kterou náš trávicí systém potřebuje pro správné fungování. Má relativně vysoký obsah sacharidů. Také zde můžeme najít různé antioxidanty, které působí v organismu jako prevence proti rakovině. Výtažky z této rostliny se dokonce používají ve farmaceutickém průmyslu, kde jsou součástí některých léků omezujících rozvoj leukémie. Pravidelná konzumace ovoce snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A zajímavostí je i fakt, že v tradiční čínské medicíně se využívá nejen léčivá síla ovoce, ale také jeho listí - to u nás bohužel de facto není dostupné. Listové odvary by měly snižovat tlak a srážlivost krve a obklady se používají na podrážděnou pokožku nebo hadí kousnutí.
Kaki obsahuje tyto vitamíny a stopové prvky: vitamín C, betakaroten, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan. Dále vlákninu, fenoly, lykopen a jiné.
Postup: Oloupané kaki rozmačkáme a nalijeme do šejkru s rozdrceným ledem. Přidáme bílý a tmavý rum, ananasovou a citronovou šťávu a grenadinu a důkladně protřepeme. Hotový koktejl nalijeme do sklenice. Můžeme ozdobit půlměsíčkem kaki.
