SBĚR A SUŠENÍ LIPOVÉHO KVĚTU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Ve středověku byla lípa spojena s plodností a prosperitou, později byla oceňována jako součást bylinných přípravků. Její použití je známé po celá staletí, zejména právě u bylinkářů a léčitelů, kteří z ní připravovali různé tinktury a čaje.
Účinky lípy pro zdraví
Lipový květ obsahuje celou řadu léčivých látek, především flavonoidy, třísloviny, silice, sliz a látky podobné vitamínu E. Tyto látky mají zklidňující účinky. Podporují také tvorbu potu a moči, rozpouští hleny a zklidňují dráždivý kašel. Těchto vlastností se využívá při léčbě chorob z nachlazení (chřipka, rýma, kašel, zánět průdušek, angína). Výtažky z lipovéhokvětu také regulují činnost trávicího ústrojí.
Přírodní prostředky mohou interagovat s léky na předpis nebo mohou způsobit alergické reakce u některých lidí. Zejména se jedná o lidi, kteří trpí chronickými zdravotními problémy, nebo o těhotné ženy. Lípa je k dispozici ve formě tinktur, tobolek či doplňků stravy. Vždy je vhodné postupovat podle pokynů, které jsou uvedeny na etiketě.
Trávicí trakt
Vnitřní kůra z lípy má slizovité látky, které zmírňují záněty a zklidňují gastrointestinální obtíže. Zároveň dochází ke klidnému trávení a odpočinku hladkého svalstva v trávicím traktu. Dřevěné uhlí z lipového dřeva lze tedy dobře využít pro úlevu od střevních potíží nebo onemocnění žlučníku.
Horečka
Lipové květy obsahují flavonoidy, tedy sloučeniny, které mimo jiné podporují pocení.
Nervozita
Sedativní vlastnosti lípy jsou účinným lékem na úzkost u dospělých a dětí. Podle bylinkářů se doporučuje čaj z lipovéhokvětu pro mlsné a neklidné děti, zároveň je účinný proti bolestem hlavy, stresu a žaludečním potížím. Šálek čaje z lipovéhokvětu pomáhá uvolnit napjaté svaly, čímž napomáhá i proti nespavosti.
Dýchací ústrojí
Čaj z lipovéhokvětu je i tradičním lékem na nachlazení a kašel. Slizové látky obsažené v lípě totiž pomáhají k uklidnění nepříjemného kašle a velké množství flavonoidů podporuje funkci imunitního systému. Aromatické oleje pak dávají květům z lípy sladkou chuť, tak typickou a populární přísadu do sirupů proti kašli.
Kardiovaskulární obtíže
Ačkoli je lípa tradičním lékem na některé kardiovaskulární choroby, některé studie tvrdí, že dlouhodobé užívání může naopak způsobit poškození srdce. Pokud trpíte kardiovaskulárním onemocněním, poraďte se určitě se svým lékařem dříve, než začnete používat tento bylinný lék. Lípa má močopudné vlastnosti, které podporují močení a mohou přispět ke snížení vysokého krevního tlaku. Vysoký obsah flavonoidů pomáhá při léčbě aterosklerózy nebo kornatění tepen, zároveň snižuje a zmírňuje bušení srdce.
Polévkovou lžíci sušeného lipovéhokvětu (4 g) přelijeme vroucí vodou (2 dcl). Dále už nevaříme, necháme vyluhovat a po 10 minutách scedíme. Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Lze ho podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lipový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med. Tento léčivý nápoj podporuje pocení při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest. Čaj se má pít pravidelně po delší dobu několikrát denně.
Lipový med
Lipový med pochází z nektaru lipových květů, velice často s výrazným podílem lipové medovice.
1/2 kg lipových květů (sušené nebo čerstvé), 4 kávové lžičky kyseliny citronové, 2,5 kg cukru, 4 litry vody – květy přelijeme vlažnou vodou, zasypeme kyselinou citronovou, promícháme a necháme do druhého dne vylouhovat. Scedíme, přivedeme do varu a přisypeme cukr. Vaříme do zhoustnutí, kdy voda ztratí asi polovinu svého objemu.
Lipový květ v kosmetice
V kosmetice lipový květ používáme nejčastěji jako přeliv na vlasy či obklad na pleť. U vlasů podporuje jejich krásu i zdraví, a proto je oplachujeme lipovým odvarem. Ten připravíme tak, že 10 g čerstvých (nebo 5 g sušených) lipových květů zalijeme jedním litrem vařící vody a necháme půl hodiny louhovat. Poté jím opláchneme vlasy po umytí, přičemž pokožku na hlavě promasírujeme a více už neoplachujeme. Z lipového čaje si pak můžeme udělat obklad na obličej, který prokrví naši pleť. Obklad necháme působit zhruba půl hodiny a obličej poté opláchneme studenou vodou.
Sirup z lipovéhokvětu
Na jednu klasickou porci bychom měli – během nějakého hezkého slunečného dne – nasbírat přibližně pět plných hrstí lipových květů. Ty doma rozložíme na papír a za pár hodin by je měli opustit všichni nežádoucí podnájemníci z hmyzí říše. Někdo je oplachuje, ale to už je mírně diskutabilní, protože tím kvítky zbavíme pylu. Pokud chodíme na procházky spojené se sběrem na nějaká čistá a bezprašná místa, tak to určitě není nutné. Květy ještě před zpracováním zbavíme stonků, dáme do nějaké nádoby a zalijeme litrem vroucí vody s rozmíchanými čtyřiceti gramy kyseliny citronové (lze nahradit čerstvou čistou šťávou ze dvou citronů). Odstavíme na dva dny na nějaké chladnější tmavé místo a po uplynutí této doby základ přecedíme přes gázu nebo jemné síto, květy vymačkáme, tekutinu svaříme s kilogramem cukru a lipový sirup rozlijeme do připravených, sterilně čistých sklenic. Po zavíčkování je ještě můžeme pro jistotu pět minut pasterizovat anebo je rovnou otočíme dnem vzhůru a po vychladnutí uskladníme na ně
Lipový květ obsahuje fenolické kyseliny, proanthocynidiny, třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky chemicky příbuzné vitamínu E.
Jako droga se užívá květ i s listenem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem lípou malolistou není na závadu.
Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).
Čaj se často používá ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou, a to při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kdy pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.
Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.
Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.
Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
Ve svém příspěvku LÉČIVÝ MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den,
chtěla bych si udělat mast z Měsíčku lékařského, všude se ale píše jen o čerstvých natrhaných oranžových květech (trhané v plném květu a za slunečného dne) cca 1 hrst na 0,5kg sádla.
Můžu tu mast udělat i ze sušených oranžových květů kolik však budu potřebovat gramů na 0,5 kg sádla?
Děkuji za odověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tato fantastická bylina je účinným tonikem pro nervový systém, také je účinná na křeče, snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu, je vynikající proti stresu, bolestem hlavy, úzkosti a ateroskleróze. Lipový květ napomáhá se zlepšením spánku. Funguje velmi dobře zejména v kombinaci s chmelem. Zároveň stimuluje pot a tím pomáhá tělu při nachlazení a horečce, protože snižuje teplotu a dostává hlen z plic, průdušnic a celého dýchacího systému. Velmi účinné je kloktání čaje z lipovéhokvětu nebo užívání tinktur na bolesti v krku. Čaj z lipovéhokvětu je účinný pro ledviny, močový měchýř a žaludek.
V naší poradně s názvem NA CO VŠE LZE POUŽÍVAT SMRKOVOU MAST? NA KTERÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pryskyřice ze smrku a mast z ní vyrobená má pouze protiplísňové účinky a může zahubit dermatofyty, což je společný název pro 3 druhy hub, které mají neblahý vliv na kůži, vlasy a nehty člověka a zvířat. Nejlepší čas na sběr pryskyřice je červen a červenec.
Jiné účinky má zase esenciální olej získaný ze smrku. Ten účinkuje podobně jako antibiotika při léčbě infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella enteritidis, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Ve svém příspěvku ZVASENY KORTIZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA VRABLOVA.
DOBRY DEN NA ENDOKRIOLONOGII MI PANI DOKTORKA NASLA ZVYSENY HORMON KORTIZOL JE MI 52ROKU A BERU ANTIKONCEPCI Z HORMONALNICH DUVODU PRO ZVYSENI MUZKYCH HORMONU.PROBEHL SBER MOCE 24HOH.A ODBER KRVE VYSLEDKY ZA TRI TYDNY.MUZU MEZI TIM UZIVAT NEJAKY LEK NA SNIZENI DANYCH HORMONU?DEKUJI
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kávovník je strom vysoký 6-10metrů, pro sběr se však nechávají dorůst pouze do výšky 1,5 – 3 metrů. První kávové boby, vhodné ke sběru, se objevují na keřích až po třech letech. Sběr kávových plodů se provádí ručně – tato sklizeň probíhá několikrát do roka a sbírají se pouze plody, které jsou dostatečně zralé. Druhou možností je sklizeň, která probíhá pouze v době, kdy je většina plodů zralých.
V naší poradně s názvem TABLET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Arnošt.
Dobrý den mužů se zeptat jestli můžu přeinstalovat android na windows na tabletu dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jde to, ale je k tomu potřeba stáhnout program s názvem Change My Software, který to provede. Ten se nejdříve nainstaluje na PC, ke kterému se pak připojí tablet s Androidem. Je zde ale několik rizik:
1. ztráta záruky na tableta;
2. program, který se instaluje na PC není ověřen od Microsoftu a ani od Googlu a u programů, které jsou distribuovány zdarma je vždy velké riziko postranních zájmů, jako je sledování, sběr dat, ovládání přístrojů, atd;
3. Windows, které se rozjedou na tabletu nemají licenci, takže je zde riziko protiprávního jednání z pohledu autorských práv Microsoftu;
Zde je odkaz na stažení programu https://www.mediafire.com/f…
Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin a jiné.
Sběra sušení
Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Použití kostivalu
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (například při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
V naší poradně s názvem TINKTURA DIVIZNOVÁ PLÍCNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Slámová.
je k dostání a kolik stojí???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jasně, tinktura z květů divizny je běžně k dostání a je výborná na zimní nachlazení a kašel. Tady je cena diviznové tinktury a seznam obchodů, kde je možné ji koupit: https://www.zbozi.cz/?q=div…
Po vyjmutí česneku ze země následuje proces sušení, kdy se suší česnek i s natí. Ideálním místem pro sušení je stinný kout nejlépe v průvanu. V žádném případě se nevyplácí snaha urychlit sušení česneku na přímém slunci. Dobrou volbou je česnek zavěsit nebo umístit do dřevěných beden či na sušicí rošty. Sušení by mělo probíhat po dobu nejméně jednoho měsíce. Po dokonalém usušení česnek zbavíme natě a zkracujeme kořeny. Pokud zpozorujeme nějaké poškozené, nahnilé nebo plesnivé palice, ihned je vytřídíme. Očištěný česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě.
Další možností je sušení česneku v sušičce. Sušený česnek patří mezi základní potraviny v mnoha kuchyních po celém světě a připravíte s ním mnoho velmi chutných jídel. Sušený česnek je přesně tím, co dodá tu pravou chuť každému vašemu jídlu. Sušení česneku v sušičce potravin není vůbec složité. Díky množství táců si pohodlně a velmi rychle usušíte potřebné množství a vytvoříte si tak zásoby na dlouhou dobu. Již nebudete muset složitě shánět česnek do připravovaného pokrmu. Poctivý česnek se dnes velmi těžko shání. Uchovejte si ho proto v sušené formě pro každý případ. Vaše pochutiny získají díky sušenému česneku naprosto novou chuť. Vyzkoušejte sami, co všechno dokáže přidání jedné poctivé suroviny do jídla. Ten rozdíl zaručeně poznáte!
Sušený česnek je výborný pomocník v kuchyni, který je stále po ruce. Nemusíte ho loupat ani drtit. Sušený česnek je nakrájený na plátky a nachystaný přímo k použití. Přitom si zachovává svou původní vůni, sílu a čerstvou chuť.
Užívání lípy v léčitelství sahá již do dávných antických dob. Kromě květů se před dávnými lety využívala také kůra, která se používala k léčbě lepry a ztráty vlasů. Květy se tenkrát užívaly k léčbě kašle, zahlenění, zažívacích obtíží, onemocnění ledvin či epilepsie.
Dnes se květ lípy využívá zejména k vnitřnímu použití.
Vnější použití lípy srdčité
Zevní použití květů lípy není tak obvyklé. Lze je využít ve formě nálevu k omývání vlasů jako pomocný prostředek při léčbě lupů. Dále také jako kloktadlo, ústní vodu či přísadu do koupelí.
Vnitřní použití lípy srdčité
Lipové květy se používají hlavně vnitřně. Užívají se ve formě nálevu, jsou také součástí mnoha léčivých čajových směsí používaných při nachlazení, zánětech horních cest dýchacích a horečce. Lipový květ působí proti horečce, protizánětlivě, podporuje produkci potu, rozpouští hleny, také působí protikřečově a lehce diureticky. Lipový čaj se pije při infekčních a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potící kúra, tedy při rýmě, kašli, nachlazení, zahlenění horních dýchacích cest či zánětech průdušek. Lipový květ je také vhodný při onemocnění ledvin a močového měchýře, také jako prostředek podporující žaludeční a trávicí činnost, protože zvyšuje vylučování moči, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, zlepšuje trávení a uvolňuje křeče. Lipový květ má obdobné účinky jako květ černého bezu, se kterým se často kombinuje.
V naší poradně s názvem INFORMACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fany.
Dobrý den.Jsem po operaci prostaty.Vše jsem si vyslech.Ale chci se zeptat jak dlouho bude léčba trvat než se vrátím k normálnímu procesu.Piji 2,5 až 3 L deně.někdy nemám problém s močením ale stane se,že zd dva tři dni to močit nejde a nejde.Dostal jsem horečku 38.5.Obdržel jsem Ciplox 500 a byla mě zavedená cevka na dva dny.Jaké je ideální pití - čaj bylinky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Na podporu zklidnění zánětu po operaci prostaty je nejlepší čaj z vřesu.
Recept na přípravu čaje: 2 lžičky květů nebo zelených větviček, čerstvých nebo sušených, krátce povaříme ve 1/4 l vody. Necháme 15 minut stát, přecedíme a pijeme vlažný v množství 1 až 2 šálky denně.
Dalším podpůrným prostředkem je extrakt z brusinek, nejlépe v kapslích a užívat dle návodu od výrobce. Oboje je možné kombinovat.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Ve svém příspěvku DĚKUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona.
Díky za užitečné tipy. Levanduli miluji a určitě vyzkouším v létě z ní udělat levandulový olej. Levanduli používám pořád, ta vůně je úžasná. Před pár dny jsem vyzkoušela levandulový peeling ze sušených květů, můžu jen doporučit, pleť je po něm lesklá a vyživená. Vyzkoušejte, recept jsem našla tady: https://milujemebylinky.cz/…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět plic je akutní zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest, tedy plicní tkáně, vyvolané infekčním původcem. Onemocnění musí být kromě typických příznaků zápalu plic potvrzeno zánětlivou infiltrací na rentgenovém snímku a vysokými zánětlivými hodnotami v krvi.
Zápal plic začíná náhle, a to suchým, dráždivým kašlem, který rychle přechází v produktivní s vykašláváním hlenohnisavého, rezavého hlenu, někdy s příměsí krve. Dostaví se horečka nad 38 °C s třesavkou, pocením, schváceností a bolestmi na hrudníku vázanými na dýchání. Postupně narůstá dušnost, zrychluje se dýchání. Mimoplicními příznaky mohou být bolesti hlavy, kloubů, svalů, zažívací potíže a nechutenství. Někdy může předcházet infekce horních cest dýchacích. Onemocnění má pak pozvolnější průběh, počáteční příznaky zápalu plic mohou trvat i 2 až 3 týdny.
Léčba zápalu plic spočívá v podávání léků ke snížení teploty a bolesti. Pokud se nedaří snížit teplotu medikamenty, použijte fyzikální metody, jako jsou zábaly, sprchování vlažnou vodou. Suchý dráždivý kašel utlumí antitusika ve formě kapek nebo sirupu. Pokud máte produktivní kašel, jeho vykašlání usnadní expektorancia a mukolytika, která jsou běžně dostupná v lékárně bez předpisu. Aby mohla mukolytika dobře fungovat, musíte pít dostatek tekutin. K odkašlávání vám také může pomoci inhalační léčba, díky níž se částečky odpařené vody dostávají dýchacím ústrojím až do průdušek. Můžete inhalovat solný roztok, vincentku nebo přidat některé bylinky, které mají dezinfekční, protizánětlivý účinek nebo usnadňují vykašlávání, například máta, heřmánek, tymián či cibule. Ideální doba inhalace je 5–10 minut 3x denně. Z bylinek si také můžete udělat čaj. Jeho složení volte v závislosti na příznacích, které vás trápí. K léčbě úporného suchého kašle si uvařte čaj z květů divizny, mateřídoušky či podbělu. Pokud potřebujete odkašlávat, zvolte čaj z lipovéhokvětu, jitrocele, šípků nebo černého bezu.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Živnůstková.
Dobrý den,
prosím mohu při užívání Warfarinu 7,5 mg denně jíst švestkový kompot. (Vím, že sušené švestky nemohu).
A mohu pít čaj z květů bezinky.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Se švestkami je to u Warfarinu problém, protože syrové nebo sušené obsahují velké množství vitamínu K a to vadí Warfarinu. Švestkovým kompotem se zatím žádná studie nezabývala, takže s určitostí nedokážeme posoudit vliv na Warfarin. Dá se usuzovat, že sterilizací se většina vitamínu K zničí a výsledný produkt pak může být používán. Jestli myslíte vážně pravidelnou denní konzumaci zavařených švestek, tak to zkuste jíst týden a zároveň si v této době nechte udělat krevní test na srážlivost. Uvědomte o této stravovací změně svého lékaře, který vám podle výsledku testu může přizpůsobit dávkování Warfarinu, bude-li to třeba. Pak můžete s klidem, ale pravidelně, konzumovat švestkový kompot každý den. Až s tím skončíte, tak si znovu nechte otestovat svoji srážlivost.
Co se týče pití čaje z bezinkových květů, tak by to nemělo mít vliv na účinky Warfarinu.
Tužebník jilmový je vlhkomilná bylina, v minulosti oblíbená léčivka, která se vyskytuje v různé intenzitě téměř po celé Evropě, vyjma nejjižnějších částí. Na území České republiky roste od nížin až do podhůří, v nižších polohách poměrně hojně, ve vyšších vzácněji. Preferuje především vlhké, na minerály chudé, hlinité nebo jílovité, částečně uleželé půdy bohaté na humus. Ke správnému vývoji vyžaduje plné slunce.
Tužebník jilmový je vytrvalá bylina s přímou, 50, ojediněle až 200 centimetrů vysokou lodyhou, která vyrůstá z dřevnatého oddenku. Tuhá lodyha má hranatý průřez, je lysá a na vrcholu se dělí ve složitý bohatý kružel (druh vrcholičnatého květenství, které je u vyšších dvouděložných rostlin neobvyklé). Rostlina vytváří bohatě větvené trsy. Na lodyze střídavě vyrůstají 4 až 8 cm dlouhé řapíkaté listy, které mají u báze řapíků polosrdčité pilovité palisty. Přetrhovaně lichozpeřené listy jsou složené z podlouhle vejčitých, na koncích špičatých, nestejně pilovitých lístků, střídavě malých a velkých. Poslední lístek je největší a je hluboce rozeklán do 3 (méně často do 5) laloků. Na líci jsou tmavě zelené lístky lysé, na rubové straně jsou světle plstnaté. Vedle lodyžních listů mívá rostlina i několik obdobných bazálních přízemních listů. Variabilita rostliny je vysoká (odlišují se tvarem listů nebo oděním). Drobné oboupohlavné květy o průměru 2 až 5 mm, vonící po hořkých mandlích, se začínají otevírat v květnu až červenci. Květy miskovitého tvaru mají po okrajích 5 vejčitých kališních a 5 obvejčitých žlutavě bílých, jen občas narůžovělých korunních lístků. V květu je nejčastěji 20 tyčinek dvounásobně delších než koruna, jsou uspořádaných do dvou kruhů a v třetím kruhu vyrůstají pouhé nitky společně srostlé. Semeníků je 6 až 10 a mají po dvou vajíčkách. Ty dozrávají v plody hnědé jednosemenné lysé nažky zobákovitého tvaru, 2 mm dlouhé, šroubovitě se zkrucují a ve zralosti opadávají, aniž by pukaly. K opylení dochází jednak cizím pylem, který do květů přináší opylující hmyz, a dále u spodních květů i samoopylením vlastním pylem rostliny, kdy zralý pyl z prašníků horních květů padá a sprašuje blizny květů níže postavených. Na větší vzdálenosti se tužebník jilmový šíří semeny, na kratší se rozrůstá oddenky, případně jsou při rozvodnění toků a stržení břehů vodou roznášeny úlomky oddenků.
Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství jako přípravek pro utišení bolesti a horečky. V květech a již méně v nati jsou různé flavonoidy a hlavně silice obsahující salicylaldehyd a methylsalicylát s obdobnými účinky jako má kyselina acetylsalicylová, základ léku Aspirin a Acylpyrin. Čaj z květů působí diureticky, snižuje horečku, pomáhá při nachlazení a proti chronickým průjmům. Působí jako slabé sedativum a přináší úlevu při revmatických bolestech kloubů a zánětech. Díky příjemné výrazné vůni se rostliny používají i v kosmetice. Někteří léčitelé účinky této byliny využívají i na léčbu molusek. Lidový název pro tužebník jilmový je „chlapice“.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek
Vybereme si nějakou hezkou, ale ne příliš starou břízou o průměru minimálně dvacet centimetrů. Poté něčím ostrým píchneme do stromu a pozorujeme, jestli se neobjeví kapka. Pokud ano, opatrně, tak abychom zbytečně nepoškodili strom, navrtáme aku vrtačkou nebo například nebozízkem mělký otvor s mírně šikmým sklonem (šťáva má vytékat a kapat dolů). Tradičně se za nejlepší pro sběr považují tlusté větve rostoucí na jižní straně stromu, ale z praktických důvodů se vrtá většinou do kmene ve výšce půl metru. Do otvoru vsuneme trubičku, pod kterou připevníme libovolnou nádobu – může to být láhev nebo sklenice, rozhodneme se podle toho, co máme doma a co umíme jednoduše ke stromu připevnit. Nádobu něčím přikryjeme, aby nám do ní zbytečně nepadalo listí a kůra. Pak už nezbývá nic jiného než čekat. Březová šťáva kape dost pomalu, sběr trvá převážně den. Po sběru nezapomeňme otvor uzavřít štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Takto získaný nápoj má velmi krátkou trvanlivost. Musí být uskladněn v lednici a spotřebovat bychom ho měli přibližně do pěti dnů. Po uplynutí této doby se už k ničemu nehodí, proto je nejlepší vše, co zůstane čtvrtý den, pomalu odpařit na sirup, který následně užíváme místo cukru například do čaje. Šťávu můžeme jemně doma ochutit, tradičně se přidává troška zázvoru, med anebo malinový sirup. Pokud si chceme udělat březovou detoxikační kúru, musíme popíjet přibližně 1 dl nápoje třikrát denně po dobu patnácti dnů. Během detoxikace nesmíme pít alkoholické nápoje a vše, co obsahuje kofein, což jsou čaje a káva.
Kuchaři používají spíše malé, měkké zelené šišky, které se obvykle sbírají v květnu nebo červnu, než ty velké, křehké hnědé, které můžete vidět ve vánočním výzdobě. Ačkoliv jsou v hotové sirupové směsi celé šišky, dají se snadno žvýkat. Zavařeniny s borovicovými šiškami, které se často konzumují po lžících, mají výraznou lesní příchuť a dokonce ani ti nejzarytější milovníci stromů nemusí být schopni přijmout jejich bohatou chuť po jehličí a dehtu.
Při sběru šišek pro výrobu džemu je třeba zvážit několik bodů:
Je důležité sbírat šišky v borovém lese ve vzdálenosti nejméně kilometr od vozovky, protože stromy rostoucí v blízkosti silnic nebo průmyslových oblastí jsou schopny absorbovat škodlivé látky ze znečištěného ovzduší.
Nejlépe je sklízet ráno, než uschne rosa.
Musíte vzít šišky jen ze zdravého jehličnatého stromu, který není poškozen škůdci.
Šišky by neměly být otevřené, tvrdé nebo hnědé.
Plody vhodné na zavařování lze snadno propíchnout nožem.
Nejlepší možností pro sklizeň je šiška měkká na dotek, šťavnatá a lepkavá od pryskyřice v nich obsažené, plody malé velikosti, asi 4 centimetry, světle zelené barvy, bez viditelných vad. Na ten nejchutnější léčivý džem budete potřebovat nezralé šišky o velikosti 1 centimetr.
Šišky by se neměly zvedat ze země, musí se trhat.
Nejlepší je sbírat samičí plody, které obsahují více silic. Lze je poznat podle velkého množství pryskyřice a žebrovaných šupin. Potíž je v tom, že samičí šišky rostou na vrcholcích a jednotlivě, zatímco samčí se tvoří ve skupinách, na spodních částech korun.
Při sbírání pupenů je nejlepší nosit rukavice, například jednorázové. To je nutné, abyste si neušpinili ruce od pryskyřice, kterou je těžké umýt. Pokud se potřísníte, tak pryskyřice se zbavíte pomocí jedlého rostlinného oleje.
Kdy sbírat šišky
Přibližné časové období pro sběr šišek je konec května. Sesbírané šišky je nutné zavařit do tří dnů. Při delším skladování každý den výrazně zhoršuje jejich kvalitu a léčivou sílu.
Zelené šišky ztvrdnou do měsíce po utržení. Z těch se dá udělat i marmeláda, ale samotné šišky se v tomto případě jíst nedají. Ale ty zelené a měkké ano.
Rozdíly ve sběru v regionech
V různých regionech se může doba sběru šišek na výrobu džemu lišit. V různých oblastech země se data mohou lišit od začátku května až do poloviny léta v závislosti na povětrnostních podmínkách.
Například v nížinách a v jižních regionech Moravy se pro šišky můžete vydat už v květnu a ve středních polohách by se měl sběr šišek posunout až na dvacátého června. Hlavní věc je sbírat pouze mladé a zelené šišky. Na severu a v horských oblastech přichází čas sběru šišek až v červenci.
Čtěte dále a dozvíte se jaké má džem z borovicových šišek výhody a kontraindikace a dozvíte se i recepty na přípravu.
