Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Název konečník, latinsky rectum, počeštěně rektum pochází z latinského intestinum rectum „rovné střevo“. Konečník je poslední část trávicí trubice, zakončená řitním otvorem, jímž se vyměšují nestrávené zbytky potravy ven z organismu. Z druhé strany na konečník navazuje sestupnýtračník tlustého střeva.
Adrenalectomie může být provedena laparoskopicky – tento výkon je indikován u malých nádorů. O vhodnosti k tomuto operačnímu postupu rozhoduje lékař. U větších ložisek je vhodná klasická operace. Operace je prováděna v celkové anestezii v poloze na zádech. Řez je veden na příslušné straně v nadbřišku podélně nebo šikmo, dle anatomických poměrů a velikosti nádoru. Někdy méně často může být vhodnější přístup z boku (poloha na boku) z řezu pod žeberním obloukem (lumbotomie). Na pravé straně je nadledvina před a nad horním pólem ledviny, odtahuje se tedy vzestupný tračník a jaterní ohbí tračníku ke střední čáře, otevírá se zadní retroperitoneum (tuková tkáň za dutinou břišní, v níž jsou uloženy ledviny, nadledviny, cévy) a zde vypreparuje nadledvina, přeruší se její cévní zásobení a nadledvina se odstraní. Na levé straně je také třeba nejprve uvolnit příčný tračník a eventuálně slezinné ohbí a otevřít retroperitoneum. Dále následuje preparace nadledviny, přerušení cévního zásobení a její odstranění. Do místa nadledviny se zakládá drén, rekonstruuje se zadní peritoneum a zavírá se rána po anatomických vrstvách.
Pooperační péče
Po operaci je obvyklá krvavá sekrece z drénu, který se odstraňuje v prvních dnech po operaci, jakmile sekrece ustane. V pooperačním období mohou nastat lokální obtíže, které se řeší léky. Stehy se odstraňují 7 až 14 den – dle pooperačního průběhu. Byl-li nádor hormonálně aktivní, je i v tomto směru endokrinologem vedena léčba a sledování. Plná zátěž je po těchto operacích možná obvykle za 6–8 týdnů, pacient je dále sledován na urologické ambulanci a eventuálně i na endokrinologii.
Vyprazdňování v podřepu bylo běžné tisícovky let a na hemoroidy a podobná onemocnění si nikdo nestěžoval. Jenže pak přišel vynález pohodlných keramických toalet. Úhel mezi trupem a nohama se zvětšil na 90 stupňů a tračník se zakulatil. Právě to je jedna z příčin, proč vykonávání potřeby dnešní generace často připomíná „porod“. Pokud vás vysedávání na toaletě přestalo bavit, dřepněte si. Vyvinete tak menší tlak na pánevní dno, uvolníte tračník a odchod stolice bude příjemnější.
Někdy už může být příliš pozdě na úpravu zažívání přirozenou cestou. Zkuste tedy čípek. Po jeho zavedení uvolníte střevo do patnácti až šedesáti minut. Za okamžité pohodlí to stojí. Jen si na něj nezvykejte a raději následujte sérii výše uvedených doporučení.
Co nejíst při zácpě:
nezralé banány – zralé banány mají sytě žlutou barvu a jsou na nich černé tečky. Ostatní banány jsou nezralé (to jen pro vysvětlení). Nezralé banány obsahují více tříslovin a rezistentního škrobu než banány zralé. Proto se nezralé banány podílejí na vzniku zácpy.
alkohol – zejména pokud ho konzumujete ve velkém množství, způsobuje dehydrataci a zvyšuje riziko vzniku zácpy. Nicméně jeho účinky se liší člověk od člověka.
lepek – lidé s celiakií, neceliakální intolerancí lepku nebo syndromem dráždivého tračníku často po konzumaci potravin s lepkem trpí zácpou.
průmyslově zpracované obilniny – průmyslově zpracované obilniny a výrobky z nich, jako jsou bílá rýže, těstoviny nebo chléb, obsahují méně vlákniny než celozrnné potraviny, což zvyšuje riziko zácpy. Na druhou stranu u některých lidí může od zácpy ulevit naopak snížení denního příjmu vlákniny.
mléko – u některých jedinců může konzumace mléčných výrobků vyvolat zácpu. Tyto účinky se nejčastěji vyskytují u osob citlivých na bílkoviny obsažené v kravském mléce.
červené maso – obsahuje hodně tuků a málo vlákniny, což je kombinace živin, která zvyšuje riziko vzniku zácpy. Pokud navíc jíte velkou porci masa najednou na úkor potravin bohatých na vlákninu, je zde riziko, že si způsobíte zácpu ještě větší.
smažená jídla – obsahují málo vlákniny a naopak hodně tuků a soli. To vede ke zpomalení zažívání a zvýšení rizika vzniku zácpy.
tomel – kaki obsahuje druh tříslovin (taninů), které zpomalují pohyb střev a trávení, proto mohou způsobit zácpu. Platí to zejména pro trpké (hořké) odrůdy tohoto exotického ovoce.
Kolonoskopie je velmi přesná metoda vyšetření konečníku, tlustého a tenkého střeva. Do konečníku pacienta je zaváděn endoskop – optický přístroj určený k vyšetření dutých orgánů a tělních dutin. Prohlídka je prováděna za účelem zjištění zánětů, hemoroidů, polypů a nádorových onemocnění. Kolonoskopie je šetrné vyšetření, které není doprovázeno bolestmi, pouze nepříjemnými pocity, které se dají přirovnat k plynatosti. Při pronikání hlouběji do střeva totiž endoskop před sebou tlačí vzduch. Vyšetření však ve většině případů probíhá v částečné anestezii, čímž se práh bolestivosti snižuje (u citlivějších pacientů je možná i celková anestezie). Z tohoto důvodu by s sebou měl mít pacient doprovod a po zbytek dne se již nevěnovat činnostem vyžadujícím soustředění. Doba vyšetření se může pohybovat od patnácti minut až po jednu hodinu, celkové trvání kolonoskopie se liší. Během prohlídky lékař může provést biopsii, a to za předpokladu, že se ve střevě vyskytne nepatřičný objekt (například polyp), který je nutné poslat na histologii. Ani v tomto případě není třeba se zbytečně obávat, biopsie je také bezbolestná. Jestliže byly odebrány vzorky pro histologii, je možné, že lékař navrhne, aby pacient jeden den strávil v nemocnici pod odborným dohledem – pro případ, že by po zásahu začalo krvácení.
Aby mohla být střeva důkladně vyšetřena, je pochopitelně nutné jejich celkové vyprázdnění. Obecně však platí, že alespoň tři dny před výkonem byste měli držet přísnou dietu. Vyhněte se celozrnnému pečivu (nahraďte jej bílým), luštěninám, masu a všemu, co obsahuje vlákninu, tedy ovoci a zelenině. Z nápojů se nedoporučuje káva a mléko. Pokud je to možné, přejděte na kašovitou stravu (zejména dva dny před vyšetřením). Takzvaná laxativa (běžná projímadla) se začínají užívat odpoledne, nebo v předvečer vyšetření. Obyčejně se jedná o míchané nápoje, které v určitém časovém rozmezí musí pacient vypít. Jedním z nejužívanějších je Fortrans, který je zřejmě nejšetrnější a chuťově nejpřijatelnější. Jeho nevýhodou je, že se ho musí vypít větší množství – cca 3 litry za 5 hodin. Yal gel se používá k vyprázdnění pouze koncové části střeva (esovitý tračník a konečník). Pokud ale máte podstoupit kolposkopii, tedy vyšetření celého tlustého střeva, adekvátní příprava je možná pouze pitím roztoku. Pokud nejste schopni vypít celou dávku 4 litrů, prodlužte dobu lačnění před vyšetřením, i tak se ale snažte vypít co nejvíce vyprazdňovacího roztoku. Zkuste ho zapíjet tekutinami, které mají pro vás příjemnější chuť, a k tomu se snažte vypít co nejvíc dalších tekutin (minerálky, čaje). Jako novinka by měl být od letošního roku k dostání i preparát Picoprep, ale pojišťovna ho zatím nehradí. Je to 2 x 150 ml přípravného roztoku, také k tomu je ovšem potřeba vypít dostateční množství dalších tekutin. Tento preparát má samozřejmě i své kontraindikace a je na lékařský předpis, tak se o jeho eventuálním použití prosím poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Špatná střevní mikroflóra (například kvasinková infekce) – hned po narození se začínají střeva miminka osídlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a kojení přejímá mikroflóru matky, u miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie (negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podání umělého mléka, i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého), pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, větší množství sladkých jídel (včetně některých druhů kojeneckých kaší), nezakysané mléčné výrobky, očkování anebo užívání antibiotik.
Potravinová alergie – reakce na některou složku stravy, u kojených miminek také na složku stravy matky (u dětí nejčastěji na bílkovinu kravského mléka, vejce nebo sóju). Reakce mohou mít zpoždění, hlen ve stolici se objeví až za několik hodin či dnů.
Rýma u miminek – kojenci neumějí smrkat a značnou část rýmových hlenů spolykají.
Infekční onemocnění střev – ve většině případů jde o bakteriální infekce. Toto onemocnění se vyskytuje při onemocnění salmonelou, úplavici nebo nákaze kampylobakterem.
Dráždivý tračník – funkční onemocnění střeva spojené s křečemi břicha, průjmy a plynatostí. Při tomto onemocnění by se neměla ve stolici objevovat krev, pacient by neměl trpět váhovým úbytkem, horečkami a podobně
Hemoroidy – hlen ve stolici je pro hemoroidy typickým příznakem, neboť dochází k dráždění tkání hemoroidů a následnému krvácení.
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida – způsobují podráždění sliznice, objevuje se hlen a krev ve stolici, bolesti břicha, váhový úbytek pacienta a jiné příznaky. Tyto nemoci jsou nevyléčitelné, ale moderní medicína je dokáže alespoň udržet v bezpříznakovém stavu.
Rakovina tlustého střeva – pro pacienta by měla být varovným signálem krev ve stolici, střídání průjmu se zácpou nebo nechtěný úbytek na váze.
Žlutý průjem se může objevovat z různých příčin. Nejčastěji se jedná o:
funkční poruchu slinivky;
dráždivý tračník;
alergii na lepek;
celiakii (intoleranci lepku);
další potravinové alergie;
střevní chřipku;
problémy se žlučníkem;
Crohnovu chorobu.
Příčin může být samozřejmě více, velmi často jde také o nepravidelný a zhoršený odtok žluče z jater do střeva po požití alkoholu či střevní infekční nebo neinfekční zánět.
Léčba
Nejprve je nutné absolvovat vyšetření u lékaře, které pomůže najít příčinu vašich zdravotních problémů. Poté se řeší primární zdravotní problém, čímž by se měla následně upravit i vaše stolice.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
