Glauberova sůl se skládá ze síranu sodného a síranu vápenatého, případně síranu hořečnatého. Má chemický vzorec Na2SO4 a je vhodná především pro očistu organismu.
Dle Wikipedie se jedná o síran sodný (Na2SO4), což je sodná sůl kyseliny sírové. Bezvodý síran sodný je bílá krystalická látka známá jako minerál thenardit. Dekahydrát je známý od 17. století jako Glauberova sůl nebo mirabilit (historicky sal mirabilis). Síran sodný se vyskytuje také jako heptahydrát, který se při ochlazování mění na dekahydrát. Síranu sodného se za rok vyprodukuje 6 milionů tun, takže jde o jednu z hlavních světových chemikálií a zároveň o jednu z nejškodlivějších solí z hlediska ochrany staveb – pokud krystaly rostou v pórech kamenů, může tlak dosáhnout vysokých hodnot a kameny pak praskají.
Síran sodný se používá hlavně při výrobě čisticích prostředků a v sulfátovém procesu rozvlákňování papíru. Okolo dvou třetin světové produkce pochází z přírodního minerálu mirabilitu, zbytek z vedlejších produktů chemických procesů, například z výroby kyseliny chlorovodíkové nebo úpravy uranové rudy.
Dekahydrát síranu sodného je vhodné akumulační médium, teplem tání lze do 1 m3 akumulovat 358 MJ.
Síran sodný se laboratorně připravuje neutralizací hydroxidu sodného kyselinou sírovou.
Přestože je síran sodný obecně považován za netoxický, je potřeba s ním zacházet opatrně. Jeho prach může způsobit dočasné astma nebo podráždění očí; tomu lze zamezit použitím respirátoru a ochrany očí. Přeprava síranu sodného není omezena a neexistují pro něj žádné R-věty ani S-věty.
Síran sodný se používá jako přídatná látka (spolu s hydrogensíranem sodným pod označením E 514).
Název Glauberova sůl se původně používal pro síran sodný. Zdomácněl však i pro síran hořečnatý, lidově nazývaný hořká sůl. Glauberova, respektive hořká sůl je využívána například americkými herečkami a modelkami pro udržení štíhlé linie a pěkné pleti, má projímavé a pročišťující účinky.
Využívá se při detoxikaci organismu a jako projímadlo. S oblibou je používána ke komplexním detoxikačním a dietním kúrám v sanatoriích pro redukci hmotnosti.
Epsomská sůl není Glauberova sůl. Epsomská sůl je síran hořečnatý (MgSO4), Glauberova sůl neboli mirabilit je síran sodný (Na2SO4). Nesmí se zaměňovat, protože při očistě střev je síran hořečnatý šetrný k ledvinám, síran sodný naopak ledviny zatěžuje mnohem více.
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Děkuji za odpověď, již je vytržen a jsem za to velice ráda a opravdu to okolí je nyní v pořádku, ovšem to stejné nastalo na druhé straně, ale po injekci s dávkou suprakainu se stalo, že mi museli ze stomatologie volat rychlou, neboť místo toho, aby se začalo místo znecitlivovat, tak spíš začalo brnět, dělat se slabo a zle a následovalo, že mne museli omývat studenou vodou a plácat přes tváře, rozbušilo se srdce, nohy a ruce klepaly a upadala jsem do bezvědomí, čili další moudrák nejspíš vytržen nebude vzhledem k nastávající situaci, nejspíš jsem alergická na síran nebo síru, ovšem nechápu, že poprvé se zadařilo vyytržení bez jakýchkoliv problémů u jíného stomatologa, který tedy suploval stávající stomatoložku, čili se již k němu nedostanu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se a naplánujte si vytažení zbylých osmiček u vaší stálé stomatoložky. Někdy se může stát, že se znecitlivující látka dostane omylem do krevního oběhu a způsobí tyto komplikace. Kvůli tomu si můžete všimnout, že se stomatolog opakovaně ptá na vaše pocity po vpíchnutí anestetika. Přeji vám, aby se to brzy podařilo, protože sama vidíte, jak bezvadné to je na té straně bez osmiček.
Epsomská sůl je svými blahodárnými účinky pro zdraví a krásu známá stovky let. Její historie začíná v 17. století, kdy farmář žijící nedaleko městečka Epsom v Anglii objevil pramen bohatý na sloučeninu hořčíku a síry (síran horečnatý) a krátce poté byly odhaleny i léčivé účinky této sloučeniny.
Epsomská sůl je složena z minerálů hořčíku a síranu. Výzkumy prokázaly, že hořčík a síran se snadno vstřebávají přes kůži, proto jsou lázně v epsomské soli výbornou volbou, jak doplnit tyto pro tělo důležité prvky. Hořčík v těle hraje významnou roli při regulaci aktivity asi 325 enzymů, snižuje záněty, pomáhá funkci svalů a nervů a pomáhá produkovat serotonin, hormon zodpovědný za pocit pohody a štěstí. Sírany zlepšují vstřebávání živin, vyplavují z těla toxiny a zmírňují migrény.
Navzdory svému názvu je epsomská sůl úplně jinou sloučeninou než obyčejná kuchyňská sůl, kterou používáme pro dochucení pokrmů. Slovo sůl v názvu je odvozeno od chemické struktury: v chemii slovem sůl označujeme chemicky neutrální látku, která obsahuje jak kladně nabité částice – kationty, tak záporně nabité částice – anionty, které dohromady vytvářejí látku s nulovým nábojem, tedy elektricky neutrální. Soli jsou odvozeny od kyselin a mohou být buď bezkyslíkaté, tedy neobsahující kyslík, například sulfid zinečnatý, nebo kyslíkaté, tedy s obsahem kyslíku, například síran měďnatý nebo síran hořečnatý, což je správný chemický název pro epsomskou sůl.
Epsomská sůl vypadá na první pohled velmi podobně jako kuchyňská sůl a lidé ji častou používají do koupele (tedy jako normální koupelovou sůl). Přestože je vzhledově epsomská sůl velmi podobná kuchyňské soli, jejich chuť se od sebe značně liší. Epsomská sůl je totiž velmi hořká a prakticky nepoživatelná.
Použití epsomské soli je velmi snadné, a navíc se jedná o cenově dostupnou látku, která při správném použití prakticky nemá nežádoucí účinky.
Ve vodě se epsomská sůl rozpouští a rozkládá na ionty hořčíku a síranu. Protože se tyto látky pravděpodobně dobře vstřebávají přes pokožku, dostávají se hořčíkové kationty a síranové anionty do těla, kde plní důležité funkce. Nejběžnějším způsobem použití epsomské soli je tedy její přidání do vody jako koupelové soli. Nicméně je možné epsomskou sůl také aplikovat přímo na pokožku ve formě kosmetických přípravků nebo ji konzumovat ústy (pouze pro silné jedince, kteří snesou její hořkou a nepříjemnou chuť), pokud ji chceme použít jako přírodní laxativum (lék proti zácpě).
V naší poradně s názvem LÉK TRAMAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema Bartoňová.
Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat, jestli mohu kombinovat
lék tramal s lékem sorbifer durules
Děkuji EB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Sorbifer Durules má dvě účinné látky vitamín C a síran železnatý. Na obě tyto látky jste se ptala ve svém předchozím dotazu. Lék Sorbifer Durules lze užívat společně s lékem Tramal.
Epsomská sůl je síran hořečnatý (MgSO4). Tento síran hořčíku je silně hygroskopický a po doplnění krystalové vody má formu heptahydrátu MgSO4·7H2O, zvaného epsomská sůl (epsomit) nebo hořká sůl. Tato látka byla objevena v 17. století ve městě Epsom v anglickém hrabství Surrey.
Epsomská sůl je možná k vnitřnímu i zevnímu užívání. Vnitřně je užívána formou projímadla s cílem očisty organismu, zevně je využívána ve formě koupelových solí, kdy pomáhá ke zklidnění organismu, proti migréně, bolestem kloubů a proti zadržování vody v organismu. Vzhledem k poklesu množství hořčíku v lidském těle při nadbytku stresu je epsomské soli někdy přisuzována schopnost odbourávat stres, zlepšovat spánek a podporovat dobrou náladu.
Ačkoliv se epsomská sůl používá k léčebným účelům už několik století, existence jejích léčivých účinků nebyla nikdy vědecky prokázána a podle některých názorů jde pouze o placebo efekt. Je významnou součástí mořské vody i některých českých minerálních vod (Šaratica, Zaječická hořká).
Epsomská sůl vypadá na první pohled velmi podobně jako kuchyňská sůl a lidé ji častou používají do koupele (tedy jako normální koupelovou sůl). Přestože je vzhledově velmi podobná kuchyňské soli, její chuť se od kuchyňské soli značně liší. Epsomská sůl je totiž velmi hořká a prakticky nepoživatelná.
Někteří lidé se pokoušejí epsomskou sůl konzumovat po rozpuštění ve vodě (a následně směs vypít jako běžný nápoj). Do jídel ji však rozhodně nepřidávejte, opravdu je hořká. Existuje řada různých způsobů, jak si vyrobit epsomskou sůl, a lze ji také zakoupit v řadě různých balení. Z chemického hlediska je ale epsomská sůl stále jedna a tatáž sloučenina – tedy síran hořečnatý. A mělo by být prakticky jedno, jakou epsomskou sůl si koupíte, protože účinná látka by měla být všude stejná.
Rozdíly mezi epsomskou a Glauberovou solí spočívají již v chemickém složení. Epsomská sůl je hořká sůl a zcela jistě to není Glauberova sůl.
Síran hořečnatý, který je hlavní účinnou látkou v epsomské soli, může při požití ústy vyvolat některé nežádoucí účinky. Jejich vzniku můžete zabránit, pokud budete důsledně dodržovat dávkování epsomské soli doporučené vaším lékařem a nebudete překračovat doporučené dávky v příbalovém letáku.
Síran hořečnatý je síran hořčíku. Je silně hygroskopický, po doplnění krystalové vody má formu heptahydrátu. Je významnou součástí mořské vody i některých minerálních vod. Tradičně je složkou koupelových solí nebo projímadel.
Epsomská sůl = heptahydrát síranu hořečnatého (MgSO4 x 7H2O)
Epsomská sůl je součástí mořské vody a některých minerálních vod. Tradičně je využívána do koupelí k léčbě otoků, bolavých svalů či kloubů, ke zmírnění stresu, odstranění toxinů, obnovení rovnováhy pH. K odkyselovací koupeli se doporučuje dávka 1 : 1 s jedlou sodou, tedy například 100 g/100 g, poté ležet 20 minut v této lázni. Vnitřně se užívá jako projímadlo a k různým zdravotním očistám (játra, žlučník).
I acylpyrin patří mezi babské rady na akné. U acylpyrínu, tedy spíše u kyseliny salicylové, je prokázána účinnost při zklidňování podrážděné a začervenalé pokožky. Jako acylpyrinová maska se může použít domácí salicylová mast ve formě zklidňující emulze. Připravíte ji tak, že smícháte 2% jablečný ocet v množství 70 ml s roztokem MSM, což je organická sloučena přírodní síry, v množství 15 ml, dále tam příjde epsomová sůl, což je MgSO4 - síran hořečnatý, v množství 20 ml, který je volně prodejný v lékárně na obklady a pak k tomu konečně přidáte onen Acylpirin, jednu tabletku a necháte rozpustit. Takto připravený roztok nanesete na podrážděnou červenou pokožku nebo na akné a necháte působit až do úplného vstřebání - neoplachujete! Takto si můžete pomocí vlastní Acylpyrinové masky velice efektivně zklidnit podrážděnou pokožku s červenými fleky nebo také akné.
Acylpyrin a akné - u acylpyrínu je prokázána účinnost při sklidňování podrážděné a začervenalé pokožky. Jako Acylpyrinová maska se může použít domácí salicylová mast ve formě zklidňující emulze. Připravíte ji tak, že smícháte 2% jablečný ocet v množství 70 ml s roztokem MSM, což je organická sloučena přírodní síry, v množství 15 ml, dále tam příjde epsomová sůl, což je MgSO4 - síran hořečnatý, v množství 20 ml, který je volně prodejný v lékárně na obklady a pak k tomu konečně přidáte onen Acylpirin, jednu tabletku a necháte rozpustit. Takto připravený roztok nanesete na podrážděnou červenou pokožku nebo na akné a necháte působit až do úplného vstřebání - neoplachujete! Takto si můžete pomocí vlastní Acylpyrinové masky velice efektivně zklidnit podrážděnou pokožku s červenými fleky nebo také akné.
Hlavní léčivá látka je ichthammolum 2,7 g v 30 g masti (pix). Pomocné léčivé látky v černé masti jsou perboritan sodný, oxid vápenatý, síran draselno-hlinitý, tuk z ovčí vlny (lanolin), žlutá sírová vazelína a čištěná voda.
Barviva jsou pro výrobce potravin velmi důležitá. Jsou jedním z hlavních faktorů, díky kterým se buď výrobek prodá, nebo zůstane ležet na regále. Výrobci používají barviva, aby dodali svým výrobkům na pravosti a poctivosti. Samozřejmě že zákazník dá přednost jogurtu s jasně červeně zbarvenou jahodovou složkou než jogurtu s nevzhledně vypadajícími tmavě zbarvenými kousky jahod.
Barviva můžeme rozdělit do tří skupin:
První jsou barviva přírodního původu, která jsou většinou získávána i klasickými výrobními postupy, proto nepředstavují žádné obavy.
Dále jsou to barviva přírodně identická. S nimi se můžeme setkat velmi často, neboť jsou výrobci velmi oblíbená právě pro slovíčko „přírodně“. To znamená, že jsou po chemické stránce totožná s barvivy získávanými přírodní cestou, ale jejich výroba je jednodušší a levnější.
Třetí skupinou jsou barviva syntetická. Dříve se vyráběla z uhelného dehtu, nyní z ropy a ropných produktů. V USA se postupně jednotlivá syntetická barviva zakazují, podle toho, jak se u nich postupem času daří prokazovat karcinogenní účinky. V ČR se syntetickým barvivům bohužel „daří“. Jelikož je možné obecně označit syntetická barviva z podezření na karcinogenitu a způsobování dětské hyperaktivity, je rozhodně na místě se potravinám, které je obsahují, raději vyhýbat.
E265 - Kyselina octová bezvodá (Anhydrid kyseliny octové)
E270 - Kyselina mléčná
E280 - Kyselina propionová
E281 - Propionan sodný
E282 - Propionan vápenatý
E283 - Propionan draselný
E284 - Kyselina boritá
E285 - Tetraboritan sodný (Borax)
E290 - Oxid uhličitý
E296 - Kyselina jablečná
E297 - Kyselina fumarová
Antioxidanty
Antioxidanty jsou svou povahou konzervanty, které zabraňují oxidaci některých složek potravin. Stejně jako například železo oxiduje (koroduje, reziví), tak velmi podobně se chovají potraviny, když jsou vystaveny působení kyslíku obsaženého v atmosféře. Můžeme je rozdělit do dvou kategorií. První je skupina, která působí proti změnám barvy v ovoci a výrobků z masa. Jsou to většinou kyseliny askorbová (E300) nebo citronová (E330). Do druhé skupiny patří antioxidanty bránící oxidaci v tucích a olejích. Tuto oxidaci známe jako žluknutí tuků. Dochází nejen ke změně barvy, struktury, ale také ke ztrátě vitamínů a může docházet i k přeměně neškodných látek na toxické. Jelikož se začíná prokazovat nepříznivý vliv syntetických antioxidantů na lidské zdraví, výrobci se začínají více orientovat na přírodní antioxidanty. Těmi jsou například tokoferoly, lecitin, kyselina askorbová známá jako vitamín C a nebo guaiac resin. Je možné také používat koření a byliny. Rozmarýn nebo zázvor jsou dobře známými přírodními antioxidanty.
E504 - Uhličitany hořečnaté (Uhličitan hořečnatý a Hydroxid-uhličitan hořečnatý)
E512 - Chlorid cínatý
E523 - Síran hlinito-amonný
E528 - Hydroxid hořečnatý
E572 - Stearan hořečnatý
E585 - Mléčnan železnatý
E620 - Kyselina l-glutamová
E967 - Xylitol
E968 - Erythritol
Náhradní sladidla
Jsou to látky, které dávají potravinám sladkou chuť. Jedná se o chemické látky výrazně sladké chuti, vyráběné složitými pochody chemické syntézy z různých přírodních, organických nebo anorganických látek. Náhradní sladidla nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažuje med a fruktóza. Náhradní sladidla se dělí podle obsahu kalorií na kalorická a nízkokalorická. Nízkokalorická sladidla vyrobená synteticky nezpůsobují tvorbu zubního kazu a jsou vhodná pro diabetiky. Mezi nejběžněji používané a po celém světě rozšířená umělá sladidla patří acesulfam K, aspartam a sacharin. Široké uplatnění našla nejen v průmyslu, ale i v domácnostech. Sladidlům se nevyhnou cukrovinky, džemy, marmelády, kompoty, mléčné potraviny, pečivo, sušenky, žvýkačky, instantní nápoje a další.
Zlepšíte účinnost svých jater tím, že z nich uvolníte žlučové kaménky, které jsou tvořeny z 90–99 % cholesterolem. Také starou žluč, která svým vzhledem připomíná dehet. V průběhu kúry budete moci vše na toaletě sledovat – množství a velikost kaménků a další vyloučené nečistoty. Kaménky jsou nazelenalé v rozličných velikostech od velikosti hrášku po fazoli. Pokud máte ve žlučníku kameny, tak se jich zbavíte také. Efekt na zdraví je okamžitý, budete se cítit lépe, lehčí, jiní.
Jak začít?
Pokud se rozhodnete udělat něco pro své zdraví a tuto očistnou kúru absolvovat, je dobré pro její maximální účinnost dodržet několik doporučení. Kúru si dobře naplánujte, abyste na ni měli klid a čas, protože druhý den budete odpočívat a regenerovat. Nepouštějte se do očisty po namáhavém fyzickém výkonu nebo po půstu, v době oslabení organismu (chřipka, angína, rýma a tak dále), při menstruaci. Cca 2–3 dny před začátkem nejezte tučná a těžko stravitelná jídla, to je maso, mléko, máslo, smažené pokrmy, jogurty, sýry, tvaroh, houby, oříšky a podobně. Dopřejte si čerstvé ovoce a zeleninu v salátech, pokud vaříte, tak si připravte na páře nebo ve vodě například brambory, zeleninu. Pečivo je v pořádku, ale bez másla. Pijte dostatek čisté vody nebo ovocné a zeleninové šťávy (pokud nemáte odšťavovač, bude voda nebo čaj stačit). Tato opatření jsou důležitá, aby byl v průběhu kúry v játrech vytvořen co největší tlak a tím i vytlačeno více kaménků.
Co budete potřebovat?
cca 50 g Glauberovy hořké soli
síran sodný (zakoupíte v lékárně)
2,5 dcl panenského olivového oleje
3,5 dcl šťávy z grapefruitu (asi 3–4 kusy)
2 láhve o obsahu minimálně 1 litr (mohou to být i 1,5litrové PET láhve od minerálek)
Existuje řada různých způsobů, jak vyrobit epsomskou sůl, a lze ji také koupit v řadě různých balení. Z chemického hlediska je ale epsomská sůl stále jedna a tatáž sloučenina – síran hořečnatý. A mělo by být prakticky jedno, jakou epsomskou sůl si koupíte, protože účinná látka by měla být všude stejná.
Lidé epsomskou sůl již po staletí používají jako projímadlo (k léčbě zácpy), jako prostředek k léčbě nespavosti a fibromyalgie (bolesti svalů).
Bohužel ale přínos epsomské soli v léčbě těchto onemocnění není dostatečně ověřen kvalitními odbornými studiemi, a tak je její použití v této oblasti založeno spíše na určité empirické zkušenosti lidí než na vědeckém bádání.
Pozitivní účinky epsomské soli jsou obvykle připisovány hořčíku, kterého má většina lidí naprostý nedostatek.
Přestože je epsomská sůl při správném používání a za normálních okolností bezpečnou látkou, může mít i některé nežádoucí účinky. To platí zejména v případě, kdy ji užíváte perorálně (ústy).
Síran hořečnatý má laxativní (projímavé) účinky, a tak jeho konzumace může způsobit průjem, nadýmání a podráždění žaludku (nevolnost).
Pokud tedy epsomskou sůl používáte jako laxativum, pamatujte na to, že je nutné pít dostatek vody, která může nežádoucí účinky zmírnit. Navíc byste neměli překračovat doporučené denní dávky bez souhlasu vašeho lékaře.
V souvislosti s předávkováním epsomskou solí byly také zaznamenány případy předávkování hořčíkem. To se projevuje nevolností, bolestí hlavy, pocitem motání hlavy a zčervenáním pokožky. V extrémních případech může předávkování hořčíkem způsobit kardiovaskulární problémy, kóma, paralýzu a smrt. Nicméně pokud budete užívat epsomskou sůl či jiné zdroje hořčíku v dávkách doporučených lékařem nebo lékárníkem a budete pečlivě číst příbalové letáky, nemusíte se předávkování hořčíkem za normálních okolností obávat.
Pokud se u vás vyskytnou známky alergické reakce na hořčík nebo jiné výše uvedené závažné nežádoucí účinky, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
Omnic TOCAS 0,4 jsou tablety s prodlouženým uvolňováním.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tamsulosini hydrochloridum v množství 0,4 mg, odp. tamsulosini 0,367 mg. Úplný seznam pomocných látek viz dále (FARMACEUTICKÉ ÚDAJE).
LÉKOVÁ FORMA
Tablety s prodlouženým uvolňováním. Popis přípravku: kulaté žluté bikonvexní potahované tablety, z jedné strany vyraženo „04“.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace: symptomy dolních močových cest (LUTS) na podkladě benigní hyperplazie prostaty (BPH).
Dávkování a způsob podání: Jedna tableta denně. Omnic TOCAS 0,4 lze užívat nezávisle na jídle. Tableta se polyká celá a nesmí se rozdrtit nebo žvýkat, protože by se tak narušilo prodloužené uvolňování léčivé látky. V případě poškození ledvin není snížení dávek tamsulosinu opodstatněné. Úprava dávek u mírné až středně těžké insuficience jater není opodstatněná. Omnic TOCAS 0,4 není určen pro podání dětem.
Kontraindikace: hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, ortostatická hypotenze v anamnéze, těžká jaterní insuficience. Tamsulosin hydrochlorid se nemá podávat současně se silnými inhibitory CYP3A4, např. ketokonazolem.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Stejně jako u ostatních alfa1 blokátorů může při léčbě přípravkem Omnic TOCAS 0,4 v jednotlivých případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, i když jen zřídka, k mdlobám. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závrať, slabost) si má pacient sednout nebo lehnout, dokud tyto příznaky nevymizí. Před zahájením terapie přípravkem Omnic TOCAS 0,4 má být pacient pečlivě vyšetřen s cílem vyloučit ostatní onemocnění, jejichž symptomy mohou být shodné s příznaky benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté v pravidelných intervalech má být provedeno digitální vyšetření per rektum, a pokud je zapotřebí, má být stanovena hladina prostatického specifického antigenu (PSA). K léčbě pacientů s těžkým poškozením ledvin (clearance kreatininu 10 ml/min.) je třeba přistupovat s velkou opatrností, neboť pro tyto pacienty nejsou k dispozici údaje z klinických studií. Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosin hydrochloridem. IFIS zvyšuje riziko peroperačních komplikací. Přerušení léčby tamsulosin hydrochloridem 1–2 týdny před operací katarakty je považováno za užitečné, nicméně přínos tohoto přerušení není zcela jednoznačný. IFIS byl zaznamenán i u pacientů, kteří přerušili užívání tamsulosinu před dobou delší. Zahajování léčby tamsulosinem u pacientů plánovaných k operaci katarakty se nedoporučuje. Během předoperační rozvahy mají oční specialisté vzít v úvahu, zda pacient indikovaný k operaci katarakty je nebo byl léčen tamsulosinem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace. S opatrností je třeba tamsulosin hydrochlorid užívat současně se středně silnými inhibitory CYP3A4, např. erytromycinem. Zbytek tablety se může objevit ve stolici.
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Při současném podávání tamsulosinu s atenololem, enalaprilem nebo theofylinem nebyly žádné interakce zaznamenány. Současné podávání cimetidinu způsobuje vzestup plazmatických hladin tamsulosinu a současná aplikace furosemidu vyvolává jejich pokles. Hladiny tamsulosinu však zůstávají v normálním rozmezí a změna dávkování tedy není nutná. Za podmínek in vitro ani diazepam, ani propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin, diklofenak, glibenklamid, simvastatin nebo warfarin nemění volnou frakci tamsulosinu v lidské plazmě. Tamsulosin rovněž nemění volné frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu nebo chlormadinonu. Diklofenak a warfarin však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu.
Současné podávání tamsulosin hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) vedlo k 2,8násobnému vzestupu AUC a 2,2násobnému vzestupu Cmax tamsulosin hydrochloridu. Jedince se slabou schopností metabolizace CYP2D6 nelze snadno identifikovat a při současném podávání silného inhibitoru CAP3A4 a tamsulosin hydrochloridu u nich existuje možnost významného vzestupu expozice tamsulosin hydrochloridu. Vzhledem k tomu nemá být tamsulosin hydrochlorid podáván současně se silnými inhibitory CYP3A4. V kombinaci se slabými inhibitory CYP3A4 má být tamsulosin hydrochlorid podáván jen s opatrností. Současné podávání s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, vedlo k 1,3násobnému vzestupu AUC a 1,6násobnému vzestupu Cmax tamsulosinu. Tyto vzestupy se však nepovažují za klinicky významné. Současné podávání jiných antagonistů alfa-adrenergních receptorů může vést k hypotenzi.
Těhotenství a kojení: Nepřichází v úvahu, neboť přípravek je určen pouze pro léčbu mužů.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti však mají být informováni o možnosti vzniku závratí.
Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u tamsulosinu jsou poruchy ejakulace, rýma (výtok a podráždění v nose) a závratě.
Časté nežádoucí účinky jsou: závratě, poruchy ejakulace
Vzácné nežádoucí účinky: mdloby (synkopa), závažné alergické reakce, které způsobují otok obličeje nebo hrdla (angioedém) okamžitě kontaktujte lékaře.
Velmi vzácné nežádoucí účinky: bolestivá erekce (priapismus), život ohrožující onemocnění postihující sliznice a/nebo kůži, projevující se lézemi na sliznicích a/nebo kůži a horečkou (Stevens-Johnsonův syndrom).
Ve srovnání s monoterapií (použití jednoho léčiva) je vyšší četnost nežádoucích účinků hlášena při kombinované léčbě. Během postmarketingového sledování byly pozorovány případy varianty malé zornice, známé také jako peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome) související s léčbou tamsulosinem. Postmarketingové zkušenosti: Kromě výše uvedených nežádoucích příhod byly v souvislosti s podáváním tamsulosinu hlášeny také atriální fibrilace, arytmie, tachykardie a dyspnoe. Vzhledem k tomu, že tyto spontánně hlášené příhody pocházejí z celosvětové postmarketingové zkušenosti, nelze jejich četnost a úlohu tamsulosinu v jejich příčinách spolehlivě určit.
Předávkování
Předávkování tamsulosin hydrochloridem může vést až k těžkým hypotenzním účinkům. Tyto těžké hypotenzní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování. Nejvyšší dávka tamsulosin hydrochloridu, která byla nedopatřením pacientovi podána, činila 12 mg a měla za následek bolest hlavy, která nevyžadovala hospitalizaci.
Pokud dojde k akutní hypotenzi po předávkování, je nutná podpora kardiovaskulárních funkcí. Krevní tlak a srdeční frekvence se upraví k normálu po ulehnutí pacienta. V případě, že uložení pacienta do horizontální polohy nevede k úpravě krevního tlaku ani srdeční frekvence, lze použít látky zvětšující intravazální objem, a pokud je to nutné, pak vazokonstriktiva. Měla by být zavedena celková podpůrná terapie a sledovány renální funkce. Dialýza nebude pravděpodobně mít žádoucí efekt, protože tamsulosin se ve velmi vysoké míře váže na bílkoviny krevní plazmy.
Ve snaze zabránit resorpci lze vyvolat zvracení. Pokud dojde k předávkování velkým množstvím látky, lze použít výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmoticky působící laxativa, jako je síran sodný.
Mechanismus účinku: Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické adrenergní alfa1-receptory, převážně na jejich podtypy označované 1A a 1D. Dochází tak k relaxaci hladkého svalstva prostaty a uretry.
Farmakodynamické vlastnosti Omnic TOCAS 0,4 zvyšuje maximální průtok moči. V důsledku relaxace hladkého svalstva v prostatě a v uretře dochází ke snížení obstrukce, což zmírňuje vyprazdňovací symptomy. Omnic TOCAS 0,4 rovněž zmírňuje symptomy jímací, na jejichž vzniku se významnou měrou podílí instabilita močového měchýře. Účinky na symptomy plnění a vyprazdňování močového měchýře se udržují během dlouhodobé léčby. Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje. Beta-blokátory mohou vyvolat pokles krevního tlaku díky snížení periferní rezistence. Během studií s přípravkem Omnic TOCAS 0,4 nebylo klinicky významné snížení krevního tlaku pozorováno.
Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce – Omnic TOCAS 0,4 je tableta s prodlouženým uvolňováním, kde jako matrix slouží neiontový gel. Složení TOCAS umožňuje konzistentní pomalé uvolňování tamsulosinu, které se udržuje v rámci celého rozmezí pH přítomného v trávicím traktu. Výsledkem je adekvátní expozice jen s malými fluktuacemi po dobu 24 hodin. Tamsulosin hydrochlorid podávaný ve formě tablety s prodlouženým uvolňováním je absorbován ze střeva. Nalačno se z podané dávky odhadem absorbuje přibližně 57 %. Míra a rozsah absorpce tamsulosin hydrochloridu podávaného ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním není ovlivněna podáním nízkotučné potravy. U potravy s vysokým obsahem tuku míra absorpce stoupá o 64 % (AUC), resp. 149 % (Cmax) ve srovnání s podáním nalačno. Kinetika tamsulosinu je lineární. Po podání jednotlivé dávky přípravku Omnic TOCAS 0,4 nalačno dosáhnou maxima plazmatické koncentrace přibližně za 6 hodin (medián). V ustáleném stavu, jehož je dosaženo při opakovaném podání látky do čtvrtého dne, se objevují maximální plazmatické koncentrace po 4 až 6 hodinách, nalačno i po nasycení. Maximální plazmatické koncentrace stoupají z přibližně 6 ng/ml po první dávce na 11 ng/ml při ustáleném stavu. V důsledku prodlouženého uvolňování léčivé látky přípravku Omnic TOCAS 0,4 se minimální hodnoty plazmatické koncentrace pohybují na 40 % maximální koncentrace, a to jak nalačno, tak po nasycení. U plazmatických hladin po jednorázovém i opakovaném podání existují značné individuální rozdíly.
Distribuce – U člověka se tamsulosin přibližně z 99 % váže na bílkoviny krevní plazmy a jeho distribuční objem je malý (přibližně 0,2 l/kg).
Biotransformace – Tamsulosin se pomalu metabolizuje a efekt prvního průchodu látky je malý. Většina tamsulosinu je přítomna v plazmě v nezměněné formě. Tamsulosin se metabolizuje v játrech. U potkanů nebyla indukce mikrozomálních jaterních enzymů vyvolaná tamsulosinem prakticky pozorována. Výsledky získané in vitro naznačují, že na metabolismu tamsulosin hydrochloridu se podílejí zejména CYP3A4 a CYP2D6, v menší míře pak ostatní isoenzymy. Inhibice enzymů CYP3A4 a CYP2D6 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Žádný z metabolitů látky nevykazuje aktivitu vyšší než látka původní.
Eliminace – Tamsulosin a jeho metabolity jsou vylučovány zejména močí. U přípravku Omnic TOCAS 0,4 se odhaduje, že přibližně 4–6 % podané dávky se vylučuje v nezměněné podobě. Eliminační poločas tamsulosinu přípravku Omnic TOCAS 0,4 činí přibližně 19 hodin po podání jednotlivé dávky, resp. 15 hodin při ustáleném stavu.
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti: Toxicita po podávání jednotlivých i opakovaných dávek byla zkoumána u myší, potkanů a psů. Dále byla zkoumána reprodukční toxicita u potkanů, karcinogenita u myší a potkanů a rovněž genotoxicita in vivo a in vitro. Celkový toxický profil, jak je vidět u vysokých dávek tamsulosinu, odpovídá známému farmakologickému působení adrenergních blokátorů. Při velmi vysokých dávkách se objevily změny EKG u psů, ale považují se za klinicky nevýznamné. Tamsulosin nevykazuje žádné relevantní genotoxické vlastnosti. Byl nalezen zvýšený výskyt proliferativních změn v mléčné žláze potkaních a myších samiček. Tyto nálezy, které jsou pravděpodobně způsobeny hyperprolaktinémií a objevují se jen při vysokých dávkách, jsou považovány za klinicky nevýznamné.
Potahová vrstva tablety: potahová soustava Opadry 03F22733 žlutá – hypromelóza, makrogol 8 000, žlutý oxid železitý (E 172).
Inkompatibility: neuplatňuje se.
Doba použitelnosti: 3 roky.
Zvláštní opatření pro uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Druh obalu a velikost balení: Blistr (OPA/Al/PVC/ / Al), krabička. Velikost balení: 10, 30 nebo 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Astellas Pharma s.r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8, Česká republika.
Tobrex oční kapky/roztok obsahují léčivou látku tobramycinum 3 mg/ml. Pomocnými látkami jsou benzalkoniumchlorid (0,1 mg/ml), kyselina boritá, síran sodný, chlorid sodný, tyloxapol, hydroxid sodný a/nebo kyselina sírová (pro úpravu pH), čištěná voda. Jedná se o čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok, dodávaný v balení obsahujícím bílou HDPE lahvičku o objemu 5 ml s kapacím zařízením a šroubovacím uzávěrem (takzvaný drop-tainer). 1 ml přípravku obsahuje průměrně 32 kapek.
Tobrex oční kapky se používají při léčbě zevních infekcí oka a jeho adnex, způsobených bakteriemi citlivými na tobramycin, u dospělých a u dětí od 1 roku. Tobramycin působí na citlivé kmeny následujících mikrobů: stafylokoky, včetně S. aureus a S. epidermidis, a to i na kmeny rezistentní vůči penicilinu, streptokoky, včetně některých ze skupiny A beta-hemolytických kmenů, některé z nehemolytických kmenů a na některé kmeny Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter aerogenes, Proteus mirabilis, Morganella morganii, většinu kmenů Proteus vulgaris, Haemophilus influenzae a Haemophilus aegyptius, Moraxella lacunata, Acinetobacter calcoaceticus a některé Neisseria species.
Dávkování dospívající a dospělí:
U mírného až středně těžkého onemocnění vkápněte jednu nebo dvě kapky do oka (očí) každé čtyři hodiny.
U závažného onemocnění vám může lékař dát pokyn vkapávat jednu nebo dvě kapky do oka (očí) každou hodinu až do zlepšení a pak snížit frekvenci podávání až do přerušení.
Léčba zánětu spojivek u dětí (včetně novorozenců):
• Vkápněte jednu kapku do oka (očí) 5krát denně po dobu sedmi dnů.
Tobrex oční kapky/roztok mohou být podávány dětem od 1 roku ve stejné dávce jako dospělým. Bezpečnost a účinnost u dětí ve věku do 1 roku nebyla stanovena a nejsou dostupné žádné údaje.
Obvyklá doba léčby přípravkem Tobrex oční kapky, roztok je 7 až 10 dnů.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Průměrná aktuální cena přípravku Tobrex OPH GTT SOL 1X5MLX3MG/ML v lékárně činí 62,59 Kč, maximální doplatek pak 0,62 Kč.
Tobrex LA OPH GTT SOL 1X5MLX3MG/ML stojí v lékárně průměrně 128,73 Kč, maximální doplatek je 66,76 Kč.
Ichtoxyl, lidově známý pod názvem černá mast, obsahuje léčivou látku ichthammolum 2,7 g ve 30 g masti.
Ichtoxylová mast obsahuje jako hlavní účinnou látku léčebný dehet ichtamol. Ichtamol působí protisvědivě, protizánětlivě, snižuje tvorbu mazu (působí antiseboroicky), má mírný dezinfekční účinek, zvyšuje kožní prokrvení.
Perboritan sodný, oxid vápenatý a síran hlinito-draselný působí mírně dezinfekčně, protisvědivě a mají mírný stahující účinek.
