V současné době neexistuje žádná ověřená a bezpečná léčba infekce virem opičích neštovic. Pro účely lepšího zvládnutí propuknutí opičích neštovic lze použít vakcínu proti neštovicím, antivirotika a imunoglobulin proti vakcinii (VIG).
Vakcína proti opičím neštovicím a neštovicím
Jedna vakcína, JYNNEOS TM (také známá jako Imvamune nebo Imvanex), byla licencována ve Spojených státech k prevenci opičích neštovic a neštovic. Protože virus opičích neštovic je úzce spjat s virem, který způsobuje neštovice, vakcína proti neštovicím může také chránit lidi před onemocněním opičími neštovicemi. Minulé údaje z Afriky naznačují, že vakcína proti neštovicím je nejméně v 85% účinná v prevenci opičích neštovic. Účinnost přípravku JYNNEOS TM proti opičím neštovicím byla vyvozena z klinické studie imunogenicity přípravku JYNNEOS a údajů o účinnosti ze studií na zvířatech. Odborníci se také domnívají, že očkování po expozici opičím neštovicím může pomoci předcházet nemoci nebo ji zmírnit.
ACAM2000, který obsahuje živý virus vakcínie, je licencován pro imunizaci osob ve věku alespoň 18 let a s vysokým rizikem infekce neštovic. Může být použit u lidí vystavených opičím neštovicím, pokud se používá v rámci rozšířeného přístupu k výzkumnému novému lékovému protokolu.
Vakcína proti pravým neštovicím není v současné době dostupná široké veřejnosti. V případě dalšího propuknutí opičích neštovic v budou zveřejněny pokyny vysvětlující, kdo by měl být očkován.
Cidofovir a Brincidofovir (CMX001)
Cidofovir a Brincidofovir jsou antivirotika. Údaje o jejich účinnosti při léčbě lidských případů opičích neštovic nejsou k dispozici. Oba však prokázaly aktivitu proti poxvirům ve studiích in vitro a na zvířatech.
Není známo, zda osoba s těžkou infekcí opičími neštovicemi bude mít prospěch z léčby kterýmkoli antivirotikem, i když v takových případech lze jejich použití zvážit. Brincidofovir může mít oproti cidofoviru lepší bezpečnostní profil. Závažná renální toxicita nebo jiné nežádoucí účinky nebyly pozorovány během léčby cytomegalovirových infekcí brincidofovirem ve srovnání s léčbou cidofovirem.
Tecovirimat (ST-246)
Údaje o účinnosti ST-246 při léčbě lidských případů opičích neštovic nejsou k dispozici.
Studie využívající různé druhy zvířat ukázaly, že ST-246 je účinný při léčbě onemocnění vyvolaného orthopoxviry. Klinické studie na lidech ukázaly, že lék je bezpečný a snášenlivý s pouze malými vedlejšími účinky.
Imunitní globulin vakcínie (VIG)
Údaje o účinnosti VIG při léčbě komplikací opičích neštovic nejsou k dispozici. Použití VIG se podává pod IND a nemá žádný prokázaný přínos v léčbě komplikací neštovic. Není známo, zda osoba s těžkou infekcí opičími neštovicemi bude mít prospěch z léčby VIG, nicméně v takových případech lze její použití zvážit.
VIG lze také zvážit pro profylaktické použití u exponované osoby s těžkou imunodeficiencí funkce T-buněk, pro kterou je očkování proti neštovicím po expozici opičím neštovicím kontraindikováno.
V naší poradně s názvem JEDLÁ SODA – POUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Mareš.
Dobrý dem.
Rád bych se zeptal , zda se dá použít soda v bazénu.
Čerpám vodu ze studně . Je hodně tvrdá.
Kolega mi poradil sodu na změkčení vody , ale nevím kolik sody použít.
Kolik sody je potřeba použít na 1 m2.
Dá se potom tato voda použít k zalévání.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všichni víme, že chlór je důležitou chemikálií, která udržuje bazénovou vodu bezpečnou pro plavání. Přidání příliš velkého množství chlóru však může snížit pH bazénu i celkovou alkalitu. Když alkalita klesne, je obtížnější udržovat stabilní pH. Navíc nižší pH a alkalita vody v bazénu způsobují několik negativních účinků, od svědění kůže a štípání očí až po korozi žebříků bazénu, vložky nebo jiných součástí.
Naštěstí existuje jednoduchý a relativně levný efektivní způsob, jak udržet alkalitu a pH bazénu. Tento užitečný nástroj pro bazény není nic jiného, než soda na pečení, i když na to budete potřebovat kila.
Postupujte podle těchto kroků a zvyšte alkalitu a pH bazénu pomocí jedlé sody.
Měřte zásaditost bazénu každý den.
V ideálním případě má být vaše pH mezi 7,2 a 7,8 a alkalita je mezi 110 a 150 ppm (díly na milion). Pokud je úroveň alkality nižší, a zejména pokud je nižší než 80 ppm, musíte zvýšit alkalitu vody v bazénu.
Kupujte sodu na pečení ve velkém
Jedlá soda je k dispozici v pytlích po 5 kg. Potřebné množství může být i celých 5 kg v závislosti na tom, jak nízká je alkalita. Zde je vidět cena jedlé sody ve velkých baleních: https://www.zbozi.cz/hledan…
Určete množství, které musíte použít.
Budete muset zjistit, kolik jedlé sody je třeba přidat do bazénu. Měření chemie bazénu je založeno na objemu bazénu cca 4 m3. Pokud je váš bazén větší nebo menší, budete muset upravit svou matematiku. Pravidlo je, že 700 gramů jedlé sody na 4 m3 vody zvýší alkalitu asi o 10 ppm. Pokud je pH vašeho bazénu testováno pod 7,2, přidejte 1,5 kg jedlé sody. Pokud jste v přidávání bazénových chemikálií nováčkem, začněte přidáním pouze jedné poloviny nebo tří čtvrtin doporučeného množství. Po opakovaném měření můžete vždy přidat další, pokud je úroveň stále nízká. V opačném případě byste se mohli v rovnováze pH pohybovat příliš vysoko a bylo by třeba přidat kyselinu.
Přidejte do bazénu jedlou sodu.
Hydrogenuhličitan sodný je dodáván v práškové formě a může být nasypán přímo do vody v bazénu. Dávku rozložte a rozházejte ji v širokých obloucích po povrchu bazénu, abyste se vyhnuli usazení na jednom místě. Vyhněte se přidávání sody do bazenu během větrných dnů, protože soda pak může zůstat ve vzduchu a spálit okolní vegetaci a blízké organismy.
Počkejte alespoň šest hodin.
Nechte jedlou sodu rozpustit ve vodě. Zapněte oběhový systém vašeho bazénu a pomozte sodě rozptýlit se.
Podle potřeby opakujte a opakujte.
Mezi 6 a 24 hodinami po přidání jedlé sody znovu změřte pH a celkovou alkalitu bazénu. Pokud je pH pod 7,2 a alkalita pod 110 ppm, opakujte tyto kroky.
Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.
Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.
Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.
Inkubační doba
Inkubační doba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster. Tento vir si můžeme nosit doživotně v těle, aniž bychom o tom věděli. Jeho probuzení se v mnoha případech projeví pásovým oparem, kterým onemocní jen malá část zlomku lidí, kteří neštovice prodělali.
Léčba
Léčba planých neštovic spočívá v podpoře vysušení a odloupnutí kůže, pomáhá také zmírnit svědění a bolest v oblasti pnuté kůže. Suchý pudr je ideálním řešením, protože ranky vysušuje a snižuje tak prakticky riziko dalšího infikování. Čistota je zcela jednoznačně na místě, častější sprchování, péče o nehty. Vana a tekutý pudr se nedoporučují, doba zhojení je tak delší. Ranky mokvají a pod krustami se mohou tvořit další hnisající ložiska. Léčba antivirotiky se nasazuje v komplikovanějších případech.
Léčba je symptomatická, to znamená, že se léčí a potlačují příznaky onemocnění.
Doporučení:
klidový režim;
dostatek tekutin;
sprchování vlažnou vodou;
antihistaminika nebo na pití čaj rooibos proti svědění;
megaskorbická léčba;
betaglukany;
na potírání planých neštovic lze v určitých případech používat Tanno-hermal lotio či antiseptickou mast;
v případě nutnosti srážení horečky používat fyzikální metody (zábal), aromaterapeutika nebo podávat antipyretika, nicméně horečka je obranný a léčivý mechanismus těla;
u osob s imunodeficienty nebo při vážném průběhu lze podávat antivirotika (acyklovir) nebo imunoglobuliny;
Nakažlivost osoby nezačíná až s prvními symptomy, ale už začátkem infekce a končí cca za 3 týdny, a to zahojením puchýřků.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY NEŠTOVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Konečná Monika.
S mou 6-ti letou dcerou jsme byli u lékaře jelikož se jí objevili na rukou na kloubech a předloktí bolestivé červené skvrny.Večer pak první neštovice na krku. Dnes ji v moči našli krev, CRP měla nízké, hodnota 8. Do dvou dnů se celá osypala. Večer měla 39,2 horečku.Můžou být u neštovic tak velké komplikace? Lékař má podezření na zánět kloubů a močových cest.Prosím napište pokud se vám něco podobného stalo. Díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Moluska je nakažlivá virová infekce kůže způsobená virem poxvirus. Může se přenášet i přes ty nejmenší ranky. Jde o polokulovité nezhoubné útvary připomínající bradavice o velikosti špendlíkové hlavičky až čočky (1–5 mm) s dolíčkem ve svém středu, na pohmat jsou tuhé, barvy narůžovělé či nažloutlé. Vyskytují se osamoceně, ale i ve skupinách, především kolem genitálií a břicha, někdy mohou i zhnisat. I když jsou nebolestivé, mohou na citlivé dětské pokožce způsobit podráždění a svědit. Virus existuje ve čtyřech typech, všechny typy jsou vyvolané lidskými papillomaviry (HPV), z nichž ten nejběžnější je velice často rozšířen zejména u dětí a mladistvých. Šíří se přímým kontaktem (slinami) nebo nahodilým kontaktem většinou v oblasti zadečku, genitálií a očních víček (bazény, sprchy, sauny, společné ručníky). Vyšší výskyt se objevuje u dětí se sníženou imunitou, dětí trpících atopickým ekzémem nebo věnujících se sportům (tělocvičny, bazény). S jiným typem tohoto viru se setkáváme u dospělých. K jeho šíření dochází pohlavním stykem a patří k sexuálně přenosným chorobám.
Molusky se mohou objevit na jakékoliv části těla (trup, krk, břicho, oční víčka), ale nejčastěji bývají postižena místa vlhké zapářky (okolí genitálu, konečníku, třísel, vnitřní strana stehen, podpaží). Obvykle se vyskytují ve skupinách a rozškrábáním dochází k jejich dalšímu šíření a hrozí nebezpečí vzniku přidružené bakteriální infekce.
Inkubační doba je značně proměnlivá, od 2 týdnů až do 3 měsíců.
V naší poradně s názvem NEŠTOVICE A PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Lebedová.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat syn (8 let) prodělal před 5 roky pásový opar . Ale neštovice neprodělal. Je to vůbec možné? Chceme ho nechat na neštovice očkovat . Má to význam? Děkuji Gábina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud měl Váš syn skutečně pásový opar, tak neštovice v minulosti prodělat musel. Pásový opar je až druhé příznakové stádium planých neštovic, kterému vždy předchází výsev typických svědivých puchýřků na hlavě a na končetinách. V takovém případě by očkování proti planým neštovicím bylo už zbytečné.
Vzhledem k věku a době, kdy se to stalo, si myslím, že to pásový opar nebyl a že zřejmě došlo k chybné diagnóze. Pokud jste si jista, že syn neměl první stádium planých neštovic, tak ho nechte očkovat. Je to prospěšné a ušetří ho to nepříjemné nemoci. O této diagnóze však informujte lékaře, který bude očkování provádět.
Herpetický virus Varicella zoster, který je původcem pásového oparu, rovněž způsobuje plané neštovice.
Plané neštovice (latinsky Varicella) jsou virové infekční onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je virus Varicella zoster (HHV-3) z čeledi Herpesviridae, jehož výhradním hostitelem je člověk. Virus se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s nemocným a charakteristickým projevem této infekce je vyrážka provázená horečkou. Plané neštovice mají obvykle mírný průběh a do dvou týdnů dochází ke spontánnímu vyhojení. Virus poté zůstává ukryt v některém senzitivním gangliu a při jeho reaktivaci vzniká takzvaný pásový opar. Primoinfekce u adolescentů a dospělých mívají těžší průběh. Nákaza je nebezpečná pro těhotné, zejména v pokročilém stupni těhotenství.
Plané neštovice jsou v České republice nejčastějším infekčním onemocněním. Planými neštovicemi nejčastěji onemocní děti od 3 do 10 let věku, později už má většina lidí protilátky, i když onemocnět může v podstatě kdokoliv. Epidemie planých neštovic se vyskytují nejčastěji v zimě a brzy zjara, a to obvykle ve dvou až čtyřletých cyklech, kdy doroste nová generace vnímavých dětí. Nemoc se šíří velmi snadno, virus se uvolňuje v sekretu neštoviček a je také v dýchacích cestách, šíří se tedy vzduchem. Po kontaktu s infikovanou osobou v uzavřeném prostoru onemocní až 90 % lidí (pokud nemají protilátky). Jedinci s planými neštovicemi jsou nakažliví pravděpodobně jeden nebo dva dny před výsevem vyrážky a až šest dní po prvním výskytu. Infekce se přenáší kapénkami, vznikajícími při mluvení, kašli nebo kýchání, z nakaženého člověka na vnímavé jedince v okolí (údajně až na vzdálenost 10 metrů).
Inkubační doba
Inkubační doba planých neštovic je 14 až 23 dní, tedy průměrně 14 dní. Poté se mohou objevit první nespecifické příznaky, takzvané prodromy, které ohlašují příchod onemocnění. U malých dětí obvykle nejsou, jsou výraznější u dětí starších 10 let a u dospělých mohou být i závažnější. Je pravděpodobné, že za závažnějším průběhem u starších pacientů stojí vyšší infekční dávka. Zatímco mladší děti se většinou nakazí rychlým kontaktem (návštěva, školka, jesle), starší pacienti (sourozenci, rodiče) se nakazí od člena rodiny, který infekci přinesl. Příznaky zahrnují horečku, zimnici, žaludeční potíže nebo průjem, svědění nebo bolest kůže v místech, kde se později objeví vyrážka.
Prodromální příznaky předcházejí příznaky klinické o 3 až 4 dny. Bolesti hlavy a horečka každopádně ohlásí příchod neštovic zhruba za 24 až 36 hodin před výskytem první neštovičky – a v této chvíli začíná být pacient infekční. Pro plané neštovice je typická vyrážka, svědivé puchýřky vznikající z 2 až 3 mm velkých skvrnek, které se po několika dnech stávají puchýřky vyplněnými čirou tekutinou, která později přechází do mléčné. Puchýřky jsou 3 až 6 mm velké, během 6 až 8 hodin z nich vznikají krusty. Vyrážka typicky začíná na hlavě, odkud se postupně šíří přes trup na končetiny. Vyrážka se může vyskytnout také na sliznici nosohltanu, na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku nebo v pochvě, nebo na očních víčkách. Výsevy puchýřků se objevují ve vlnách s intervalem 3 až 5 dní, proto je charakteristický současný výskyt různých stadií vyrážky – některé puchýřky mohou být už téměř zhojené a jiné se teprve vytváří. Akutní fáze onemocnění trvá obvykle 4 až 7 dní, do 20 dní se pak zahojí kožní projevy. Teprve po vytvoření krust na všech neštovičkách přestává být pacient infekční.
Virus prostupuje rovněž placentou, je tedy možná infekce plodu, která může vést k těžkým vrozeným defektům. U novorozenců se mohou plané neštovice rozvinout v progresivní varicellu s postižením různých orgánů včetně CNS.
Plané neštovice se zhojí i bez léčby, proto stačí tlumit projevy onemocnění. Plané neštovice jsou způsobené virem, nejsou tudíž léčitelné antibiotiky. Dle nejnovějších poznatků se puchýřky neošetřují, kůže v místě výsevu se nechává volně dýchat, čímž se urychlí proces hojení. Masti a pudry aplikované na postižená místa nejsou vhodné, jelikož se puchýřky ucpou a hojení se zastaví. Je nutné vyvarovat se podání kyseliny acetylsalicylové, která může u dětí vyvolat závažný Reyův syndrom. Proti svědění je možné podávat perorálně antihistaminika v kapkách.
Riziko
Po vyléčení planých neštovic zůstává virus ukryt v těle a „spí“ v některém senzitivním gangliu. Příčinou aktivace viru bývá především snížení imunity organismu, podávání kortikosteroidů či imunosupresiv, námaha, stres, nedostatečná výživa a podobně.
Rozdíl mezi neštovicemi a pásovým oparem je v tom, že pásový opar je bolestivá vyrážka, která je způsobená stejným virem jako plané neštovice. Na rozdíl od neštovic se ale vyskytuje na jednom místě, například tvoří pruh na jedné straně hrudníku.
Ve svém příspěvku ČERVENÉ FLÍČKY NA DLANÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pojerová Michaela.
Dobrý den,
synkovi (27m) se před pár dny udělaly červené flíčky.Nejsou suchý, ani vystouplý. Jen zarudlá kůže.
Našla jsem mu i zarudlou kůži mezi prstíkama na nohách. Měl tam až oloupaný puchýřky.
Evidentně ho to svědí.
Jsem z toho hodně na nervy. :(
Byli jsme cca před 3 týdny na veřejným bazénu.
Myslíte, že by to mohl mít z toho? Ekzém?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější než příznaky neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, bolestmi hlavy, svalů a vyčerpáním. Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie), zatímco neštovice ne. Inkubační doba (doba od infekce k příznakům) u opičích neštovic je obvykle 7–14 dní, ale může se pohybovat v rozmezí 5–21 dní.
Na začátku nemoci se objevuje:
Horečka
Bolest hlavy
Bolest svalů
Bolest zad
Zduřené lymfatické uzliny
Zimnice
Vyčerpání
Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po objevení horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji a poté se šíří do dalších částí těla.
Než léze zmizí, procházejí následujícími fázemi:
Makuly
Papuly
Vezikuly
Pustuly
Strupy
Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny. V Africe bylo prokázáno, že opičí neštovice způsobují smrt až 1 z 10 lidí, kteří onemocní touto nemocí.
V naší poradně s názvem SVRAB U LIDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den,
Kožní lékař diagnostikoval svrab. Předepsal mast infectoscab hen mně a synovi. Manžel prý nemusí, když to nemá. Je to správně?
Nyní po 14 dnech, co jsme se se synem namazali a po všem tom martyriu hyg.opatreni se manželovi objevila na vnit.strane stehen vyrazka. Může to byt zase ono?
Jestli ano, tak to se synem můžeme mit znovu?
Děkuji Monika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když manžel neměl příznaky svrabu, tak skutečně není třeba aplikovat mast na svrab jako prevenci.
Předávání svrabu mezi členy rodiny je možné a časté, například prostřednictvím společného ručníku nebo v manželské posteli, na pohovce a podobně. Na druhou stranu vyrážka na vnitřní straně stehen nemusí být svrab, ale obyčejná dermatitida, například vlivem tření kalhot a nebo opruzenina. Zkuste nejdříve manželovi mazat na vyrážku kalciovou mast a kdyby to nepomohlo a hodně to svědilo zejména v noci, tak bude třeba aplikovat infectoscab i na manžela. Svrab se může takto předávat stále dokola, protože po vyléčení nevzniká imunita, jako například u neštovic.
Mezi první příznaky neštovic patří horečka, bolesti hlavy a bolest v krku. Můžete se cítit unaveně, špatně či hladově. Vyrážka se objevuje den nebo dva po prvních příznacích. Některé děti dostanou vyrážku planých neštovic bez příznaků. Inkubační doba trvá 14 až 16 dní. Červené skvrny se objeví obvykle den nebo dva po inkubační době, nejprve dojde k výsevu pupínků, pak k jejich prasknutí a vysychání. Červené skvrnky se obvykle objevují každý den po dobu pěti až sedmi dnů.
Vy, nebo vaše dítě, se můžete vrátit do práce či školy, když všechny pupínky mají stroupky. Stroupky se objevují do 10 dnů od prvních příznaků. Některé nemoci mohou mít podobné příznaky jako plané neštovice, proto se můžete domnívat, že jste prodělali neštovice dvakrát, i když jde o dvě různé infekce.
V naší poradně s názvem PÁSOVÉHÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Šlapáková.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat zda se může pásový opar opakovat i několikrát za život?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Ano, pásový opar se může opakovat za život i několikrát. Jde o pokračování působení viru neštovic, který po odeznění příznaků trvale přežívá v nervových vláknech člověka. K probuzení viru pak postačí souhra několika podmínek, například oslabení imunity společně se stresem a vše se opakuje. Vždy je vhodné co nejdříve zahájit léčbu acyclovirem.
Herpes zoster neboli pásový opar je bolestivé virové onemocnění. Většina těch, kdo prodělali onemocnění planými neštovicemi, si jistě vzpomíná, jak se s „pupínkovou nemocí“ dojemně loučili, neboť plané neštovice má přeci každý jen jednou za život. Jenže onen virus – varicella – který plané neštovice způsobuje, tento slib, že už se víckrát nevrátí, dodržuje jen částečně. Přetrvá nenápadně v nervových buňkách (spinálních gangliích), a přijde-li podnět, převlékne kabát a vrátí se. V podobě pásového oparu. Podnětem pro reaktivaci viru je nejčastěji oslabení imunity (která měla být po prodělání planých neštovic již dostatečně silná a na virus varicelly vycvičená), to bývá časté při léčbě cytostatiky, u pacientů HIV pozitivních a nemocných Hodginovou chorobou. Spouštěcím mechanismem bývá také často šok, stres, úraz či porucha výživy. Pásový opar je tedy druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu nevrací. Platí pro něj tedy pravidlo dvakrát a dost. Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených pásovitých ložiscích. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu. Inkubační doba je 7–14 dní (u planých neštovic 13–14). Období nakažlivosti začíná zhruba 1–2 dny před prvními příznaky a trvá maximálně 5 dní po objevení puchýřků (po jejich zaschnutí).
Léčbou pravých neštovic se stala vakcinace. Je to jediné řešení, které umožnilo zabránit infekci pandemického charakteru. Vakcína se nemocnému musela podat co nejrychleji při zjištění diagnózy. Později byla prováděna plošná očkování, aby se zamezilo výskytu planých neštovic. Vakcíny se vyráběly z neštovic kravských. V současnosti se už neprovádí, protože to není nutné. Anglický lékař Edward Jenner je za objev vakcinace kravskými neštovicemi považován za opravdového znalce.
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR JE POKRAČOVÁNÍ NEŠTOVIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marketa Zemanova.
Dobrý den mám již 3 roky bolesti pod zuby, napínání a praskání v čelisti až do páteře, také jsem brala antivirotika ale bolesti jsou pořád pouze v noci ne, už nevím na koho se obrátit, chodím k zubaři, neurologie, ORL, měla jsem i resonanci mozku vše negativní
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když nic nezabírá, tak zkuste MUDr. Hnízdila. Zabývá se celostní medicínou, což znamená, že se zabývá komplexně stavem celého těla. Je dobrý, takže má plno, na konzultaci budete muset čekat, ale vyplatí se to. Jana Hnízdila najdete v jeho zdravotním centru Hnízdo zdraví, kontakt je uveden tady https://hnizdozdravi.cz/
Lidé, kteří mohou mít příznaky opičích neštovic, by měli kontaktovat svého praktického lékaře. To se týká každého, kdo:
cestoval do zemí střední nebo západní Afriky, částí Evropy a USA, kde byly hlášeny případy opičích neštovic, nebo jiných oblastí s potvrzenými případy opičích neštovic během měsíce předtím, než se jejich příznaky objevily,
hlásí kontakt s osobou s potvrzenými nebo suspektními opičími neštovicemi,
je muž, který má pravidelně blízký nebo intimní kontakt s jinými muži, a to i prostřednictvím online webových stránek, digitální aplikace („Grindr“) nebo v baru či na večírku.
Úplné vyléčení od plísně nehtů je samozřejmě záležitost několikaměsíční, ale tato možnost tady je. Když se budeme léčit podle toho, jak nám buď poradí lékař anebo tak, jak je uvedeno v návodu preparátu proti plísni, který si pořídíme, neznamená to, že se zbavíme těch problémů trvale anebo, že se nám nemohou vracet. Může zde dojít dost často k recidivě plísně nehtů a kůže. Anebo můžeme být třeba i typem člověka, který řekněme k těm mykózám má více sklon, než někdo jiný, kdo se třeba koupe ve stejné přírodní vodě a toho plíseň nehtů a kůže netrápí. Bylo by to ideální, kdybychom se léčbou plísně jednou a pro vždy zbavili trvale této infekce plísní. Ale bohužel to tak není, což dokazují i poslední epidemiologické studie, které uvádí, že asi 60 % populace v ČR má nějakou formu kožní mykózy. Do toho patří jednak kožní plíseň a v podstatě i postižení nehtových plotének, což je plíseň nehtů.
Jinými slovy to znamená, že v ČR je přibližně 6 miliónů lidí, kteří jsou potencionálními roznašeči spór kožních plísní. Z toho plyne i velmi vysoké riziko nákazy detospory, které se pak vyskytují ve zvýšené míře v okolním prostředí. Velmi často dochází k nákaze plísní v nějakých společných prostorách, kde se vyskytuje větší množství lidí. Sem patří v letním období koupaliště, společné šatny, bazény a sauny. V těchto místech může k nákaze opět dojít a to bez ohledu na to, zdali již plíseň kůže přítomna na těle byla, či nikoliv. Po zaléčení mykózy se může opět stát, že se někde projdeme, třeba bosí, a můžeme nákazu plísní nehtů nebo plíseň kůže takovýmto kontaktem s kontaminovaným prostředím na sebe opět dostat. Tímto vlivem se nákaza plísní zase může vrátit, což znamená, že vyléčení plísně není nikdy trvalé. Možnost opětovné nákazy plísní sebou přináší i nutnost provádět různá preventivní opatření, aby k této recidivě plísně nedošlo.
Prevencí se rozumí základní postupy, které mohou pomoci zabránit problémům, patří mezi ně například voda upravovaná pomocí filtru, který se připojí k rozvodu vody a poskytuje pravidelné doplňování čisté vody používané k hygieně. Další dobrou prevencí je používat místo koupelí v horké vaně sprchu. Sprcha je dobrou zábavou pro celou rodinu, zejména pro děti, a navíc ušetří množství použité vody. Rovněž se vyhýbejte použití lázně, pokud máte jakékoliv otevřené řezné rány nebo jiné rány. Vždy kontrolujte a udržujte prostory, jako jsou vířivky nebo bazény, ve kterých se používá chlor nebo brom, aby odpovídaly normám. Udržujte pH, které je důležité pro optimalizaci účinnosti jakéhokoliv dezinfekčního prostředku. Dbejte na dezinfekci přilehlého prostoru, kde by mohlo dojít k výskytu bakterií. Pravidelně čistěte filtr pomocí komerčně dostupných látek pro čištění a vyměňte filtr jednou ročně. Jedině čisté prostředí vám zajistí výbornou relaxaci bez přítomnosti bakterií.
Prevencí se rozumí základní postupy, které mohou pomoci zabránit problémům, patří mezi ně: voda upravená pomocí filtru, který se připojí k rozvodu vody a poskytuje tak pravidelné doplňování čisté vody používané k hygieně. Další dobrou prevencí je před koupelí v horké vaně používat sprchu. Sprcha představuje dobrou zábavou pro celou rodinu, zejména pro děti, a navíc ušetří množství použité vody. Vyhněte se použití lázně zvláště v případě, že máte jakékoliv otevřené řezné rány nebo jiné oděrky. Vždy kontrolujte a udržujte prostory, jako jsou vířivky nebo bazény, ve kterých se používá chlor nebo brom, aby odpovídaly normám. Udržujte pH, které je důležité pro optimalizaci účinnosti jakéhokoliv dezinfekčního prostředku. Dbejte na dezinfekci přilehlého prostoru, kde by mohlo dojít k výskytu bakterií. Pravidelně čistěte filtr pomocí komerčně dostupných látek pro čištění vody a vyměňujte filtr jednou ročně. Jedině čisté prostředí vám zajistí výbornou relaxaci bez přítomnosti bakterií.
Příznaky vždy záleží na původci. Antropofilní plísně, které jsou přenosné z člověka na člověka, postihují nejčastěji meziprstí nohou a chodidla, kde se projevují svěděním, olupováním, někdy trhlinami. Nehty postižené plísní ztrácejí lesk, bývají žlutě zbarvené, ztluštělé, drolivé. Mnohem častěji jsou postiženy nehty nohou než rukou.
Zoofilní druhy, které jsou přenesené ze zvířat, vyvolávají ložiska kdekoliv na těle, častější jsou u dětí. Ložiska bývají okrouhlá nebo oválná, růžová, mají vyvýšený okraj a jemně se olupují. Postižení vlasaté části hlavy bývá také častější u dětí.
Mykóza vlasaté části hlavy se vyskytuje u dětí do puberty, u dospělých je vzácná. Po pubertě se vlasy zvýšenou činností mazových žláz přirozeně mastí a tento maz působí protektivně proti houbové infekci. U prepubertálních dětí postižených mykózou se ve vlasech objevují ložiska s částečně ulámanými vlasy a jemnými šupinami, vzácněji se tvoří hlubší zánětlivé infiltráty. Infekce bývá v Evropě nejčastěji přenesena ze zvířat, ale může se šířit i prostřednictvím hřebenů a infikovaných ručníků.
Mykóza ovlasené části hlavy: Tinea capitis
Tiena capitis je kožní infekce postihující ovlasenou část hlavy, obočí a řasy. Je typická pro dětský věk a v dětském kolektivu se může snadno šířit. Jejím nejčastějším původcem je zoofilní dermatofyt, který přenášejí koťata. Při zánětlivé formě se tvoří na pokožce červené ložisko s pupínky a puchýřky a dochází k zanícení vlasových váčků, z nichž se lehce uvolňují vlasy. Následkem tohoto kožního onemocnění může být plešatost. Při nezánětlivé formě se tvoří oválná, ostře ohraničená ložiska s olupující se kůží a ulámanými vlasy.
Mykóza obličeje, trupu a končetin: Tinea facei a tinea corporis
Toto plísňové onemocnění postihuje nevousatou část obličeje, trup a končetiny. Vyznačuje se prstenčitými, kruhovitými, někdy i vícenásobnými ložisky s vyvýšeným okrajovým lemem. Ložisko může svědit, od centra k okraji postupně bledne. Nejčastějším důvodem nákazy je kontakt s domácími zvířaty.
Mykóza vousů: Tinea barbae
Tinea barbae postihuje vousatou část tváře a krku. Projevuje se zánětem a hnisáním kůže a folikul (vlasových váčků).
Mykóza nohou: Tinea pedis
Tinea pedis, nazývaná také atletická noha, je nejčastější dermatofytóza. Postihuje až 50 % populace. V mezerách mezi prsty se olupuje načervenalá kůže, která svědí, později zbělá, praská. Po čase svědění vymizí, mykóza se ale šíří mezi další prsty. K prasklinám je náchylná i kůže na ploskách nohou. Komplikací mykózy nohou může být bakteriální infekce. Tinea pedis má tendenci se vracet. Je proto důležité dbát na preventivní opatření, jako je nošení vzdušné obuvi, bavlněných ponožek, časté „větrání nohou“, častá dezinfekce obuvi i ošetření nohou volně prodejnými preventivními přípravky, například antimykotickým sprejem. Na to je důležité dbát obzvlášť po návštěvě prostor se zvýšeným rizikem nákazy mykózou, jako jsou bazény nebo sauny.
Mykóza rukou: Tinea manus
Komplikací mykózy nohou může být její rozšíření na ruce. Postihuje především dlaně, kde se projevuje mírným zarudnutím a jemným olupováním kůže.
Mykóza nehtů: Onychomykóza, tinea unguium
Onychomykóza je označení pro infekční plísňové onemocnění nehtů rukou a nohou. Postihuje častěji nehty na nohou, především palce, velmi často bývá také postižen nehet malíčku. Projevy onemocnění lze na nehtu často pozorovat i pouhým okem – nehet je matný, bělavý, nažloutlý či hnědavý, lomivý, drolivý a může docházet k jeho odlučování od nehtového lůžka. Rozvinuté onemocnění může být bolestivé, zejména při pohybu v uzavřených botách, které na postižený nehet vyvíjejí tlak. Onychomykóza patří k nejčastějším chronickým onemocněním nehtů. Nošení uzavřené a neprodyšné obuvi, především v letních měsících, rozvinutí onemocnění výrazně přispívá.
Každý, kdo již někdy trpěl mykózou nehtů, tak je stále ohrožen, protože může dostat plíseň nehtů znovu. Doporučuje se pravidelné prozkoumávání nehtů, ke zjištění zda už nevznikají nějaké další nové příznaky plísňové infekce.
Hygiena proti plísni nehtů
Do veřejných míst, jako jsou bazény, sauny, hotelové pokoje, choďte jen v pantoflích.
Pravidelně měňte ručníky a perte je aspoň při 60°C.
Na sušení nohou používejte pouze vlastní ručníky.
Ujistěte se, že máte suché nohy, hlavně mezi prsty.
Používejte tenké, prodyšné bavlněné ponožky, ve kterých se nohy tak snadno nepotí.
