Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Jak fungují antibiotika
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.
Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci znají v současnosti několik tisíc látek s antibiotickými účinky, ale v medicíně se jich využívá jen velmi malá část (asi 70), zbytek se nevyužívá, protože může u pacienta vyvolat nežádoucí účinky, některé antibiotické látky navíc fungují pro člověka (ale i zvířata) spíše jako jedy.
O využití antibiotik vždy rozhoduje lékař, není možné si antibiotika pořídit bez lékařského předpisu. Je to hlavně proto, že řada antibiotik by při nesprávném užívání působila velmi škodlivě na lidský organismus.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ PANÍ VĚRUŠCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Milá Věruško,
budu ráda, když mě po vyšetření napíšete, zda jsou to ledviny. Já jsem chlamýdie měla(nikoliv po sexu, jsem šťastně vdaná a nevěra je proti mým zásadám, od manžela jsem je neměla, jeho testy byly negativní). Kromě mých potíží s neuropatií se léčím na ŠŽ, jeden lalok mám pryč(lékař mě sdělil, že to byl Černobyl). Už je to sice od operace dávno, ale léky beru pořád. Přeji Vám snesitelný víkend, snad se vám po injekci ulevilo. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá p.Jarmilko,konečně jsem vás našla.Už dlouho jsem vám chtěla sem napsat jak to se mnou vypadá,slíbila jsem vám to,ale nevěděla jsem kde vás hledat.Takže si za prve přečtěte co jsem psala dnes sem na diskuzi a budu pokračovat.Byla jsem na kapačkách v nemocnici,pustili mě po 6 kapačkách domů nevyléčenou.Měla jsem bakterie v moči.teprve teď mě neurolog objednal na 21.6.na cystoskopii.Obvod.lékař mě dal antibiotika,nezabrala,takže další antibiotika,potom byla ta nemocnice,vlastně třetí antibiotika a následovala čtvrtá antibiotika,také nezabrala,dovedete si představit jak mě bylo,ty nervy ,ty vedlejší účinky po ATB atd.Dále mě poslal obvod.zase k urologovi a byla pátá antibiotika.Neuvěřitelné!!!!Ta zabrala,ale po 14 dnech už jsem zase měla a mám do teď problém,časté močení/bolesti v noci 5x/,nevyspím se atd.Urolog tvrdí,že mám teď moč sterilní.Takže snad prý neuropatie mě to dělá.Nemohu vinit obvod.lékaře,že mě dával špatná antibiotika,ukazoval mě,že to dává podle toho co mu napsali z laboratoře podle rozboru.Takže teď jsem bez léků,je to lepší,než to bylo,ale bolesti a potíže jsou.Nesnáším žádné léky,po všem je mě špatně,mám vedlejší účinky,prodělala jsem záchvat po lécích,jako bych byla přiotrávená.Snažím se pít čaje z jarních bylinek,na tu neuropatii cvičím.Brala jsem před tím kortikoidy,to už vůbec nemohu,nepomohou a ještě je mě hůř.Zkoušel mě dát inj.mectojed,po 3 inj.jsem musela přestat,myslela jsem,že ten záchvat nepřežiji,prostě vedlejší účinky./otekly mě rty,pálil jazyk,dusila jsem se aj./Moje tělo už všechno odmítá.Nevím co se mnou bude dál.Asi nic,trpět bolesti a nemyslet na to.Jak vy jste na tom?Napište.Budu ráda,když mě někdo poradí.
V prvé řadě je důležité dbát pokynů lékaře i lékárníka a důkladně si pročíst informace napsané na příbalovém letáku. Toto je prostě základ.
Předepsané léky užívejte přesně v takovém časovém rozpětí a množství, v jakém vám byly předepsány. Pokud byste tak neučinili, snižujete nejen jejich účinnost, ale také zvyšujete riziko následné rezistence a návratu onemocnění v ještě větší síle.
Aby užívání antibiotik bylo efektivní, je zapotřebí dobrat celou dávku. Kdybyste antibiotika přestali předčasně užívat, velmi brzy byste na vlastní kůži pocítili, jaká to byla chyba. Nemoc by se vám záhy vrátila v ještě horším provedení, než byla prve. Léčba by se tedy výrazně prodloužila. Dalším rizikem je i nebezpečí vzniku rezistence (tedy odolnosti), dříve účinná antibiotika by tak již nemusela být účinná.
V průběhu užívání antibiotik se vyhýbejte sluníčku. Sluníčko v kombinaci s antibiotiky totiž může vyvolat alergickou reakci. Slunění v době onemocnění také velmi vysiluje a unavuje. S užíváním antibiotik je navíc vaše pokožka mnohem citlivější a vy se tak můžete velmi snadno spálit. Toto varování platí i pro solária.
Zapomeňte na alkohol! Alkohol v kombinaci s jakýmikoliv léky může způsobit těžké a trvalé poškození organismu, a proto při užívání antibiotik požívání alkoholu rozhodně vynechejte.
Čím tedy antibiotika zapíjet? Ideální nápoj je čaj nebo voda bez bublinek. Vhodné mohou být i kolové nápoje, které žaludek dokážou zklidnit. Nesmí však být studené a plné bublinek (nechte je proto předem vyprchat). Antibiotika nezapíjejte pouze několika doušky, vypít by se měla alespoň jedna sklenice.
Při užívání antibiotik není vhodné konzumovat ostré a kořeněné pokrmy, které organismus zbytečně přetěžují a dráždí. Ve spojitosti s antibiotiky navíc mohou vyvolat alergickou reakci, zažívací potíže a zpomalit léčbu. V rámci urychlení léčby a užívání antibiotik proto dodržujte takzvanou šetřící dietu, která tělo nepřetěžuje. Pokrmy u této diety jsou vařené, dušené, zapékané a pečené. Jídlo nemá žádné nestravitelné zbytky a tvrdé kůrky, není příliš solené a kořeněné. Vyhýbejte se kyselým potravinám, mléčným výrobkům a také sladkostem. Všechny totiž organismus přetěžují a jsou často kontraindikací (vylučují se) s některými antibiotiky.
Pozor! Je ošidné si myslet, že se antibiotika užívají pouze po jídle. Některá antibiotika se naopak užívají i 30 minut před jídlem. Poslouchejte proto pečlivě instrukce lékaře a lékárníka. Dobrou pomůckou je i příbalový leták, kde musí být způsob užívání také uveden.
Pokud jsou antibiotika v tobolkách, nevysypávejte je! Drtit můžete pouze taková antibiotika, která nemají ochranné potažení. Proč? Tobolky i potažení antibiotik má zajistit to, aby se léky rozpustily na potřebném místě. Daným místem však nemusí být vždy žaludek. Drcením a vysypáváním z tobolek tak můžete užívat antibiotika zcela zbytečně, protože účinnou látku v nich předem zničí žaludeční šťávy.
Pamatujte si, že antibiotika neničí pouze zlé bakterie. Ve skutečnosti antibiotika ničí vlastně veškerou flóru, která se nachází v našem trávicím traktu, případně ve vagíně (jedná-li se o poševní antibiotika). Proto je nutné vedle antibiotik užívat i probiotika. Ta sice nejsou hrazená pojišťovnou a lékař vám je tedy nepředepíše, jsou však běžně dostupná v každé lékárně. Výběr probiotik je dnes již široký a existují i speciální vaginální probiotika, která jsou určena k následnému užití po léčbě gynekologického zánětu. Probiotika je dobré užívat nejen v průběhu užívání antibiotik, ale ještě alespoň jeden týden po dobrání dávky.
Antibiotika neužívejte svévolně, ale pouze tehdy, když vám je předepíše a doporučí lékař!
Pokud se v průběhu užívání antibiotik objeví jakékoliv komplikace, jako například průjmy, zažívací potíže, dýchací obtíže, kopřivka anebo jiné problémy, okamžitě kontaktujte lékaře!
Předepsání antibiotik si rozhodně nevynucujte. Pokud vás trápí virová infekce, nepomohou vám.
V naší poradně s názvem NEMOC LEDVIN A JEJÍCH PŘÍZNAKY HNĚDÉ FLEKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Teri.
Dbrý den.Asi před 2 roky jsem se léčila s ledvinami,nebot mi levá ledvina pracuje jen na 18 procent doporučil mi lékař ledvinu odebrat jiný lékař mě léčil dostávala jsem antibiotika více druhů.Zároven jsem měla zánět močových cest.Počástečném zlepšení antibiotiky se mi na těle hlavně pod prsy na břiše utvořili hnědé docela velké fleky dostala jsem na léčení mast která mi moc nepomáhá.Můžete mi poradit co s tím a nějakou léčbu.Díky za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Teri, podle toho co píšete se nedá takto po internetu jednoznačně určit příčina vašich fleků pod prsy. Může jít o alergickou reakci na antibiotika, může jít také o opruzeniny, které se předčasně opálily a zhnědly a nebo to může souviset s nějakým neznámým komplikovaným onemocněním, které se takto projevuje na kůži. Já bych doporučil zajít s tím na kožní a ukázat to dermatologovi. Jen tak se dá nejrychleji dosáhnout uspokojivého výsledku vyléčením. Vezměte sebou názvy všech ATB, které jste brala i současnou mast a zkuste to takto vyřešit.
Rýma, kašel, únava. Když jsme takzvaně nastydlí, život nestojí za nic. Pokud léky proti horečce a kapky do nosu hned nezaberou, chtějí někteří lidé urychlit uzdravení užíváním antibiotik. To je ovšem nezodpovědný a hlavně zbytečný hazard se zdravím.
Antibiotika umí zachraňovat životy. Mají ovšem jedinou schopnost: dokážou zabíjet bakterie. Pouze a jedině bakterie. Virům, kvasinkám, plísním ani parazitům jejich přítomnost nevadí. Naopak jim někdy dokonce svědčí. Když totiž antibiotika pozabíjejí všechnu konkurenci, mohou v organismu dál nerušeně prospívat. A to je důvod, proč při nachlazení tento druh preparátů nepomáhá – příčina onemocnění je totiž obvykle virová. S antibiotiky to tedy není lehké. Jejich nasazení v nesprávnou chvíli může způsobit zbytečné komplikace, přičemž pro léčbu přínos nemají.
O užití antibiotik zásadně rozhoduje lékař. Každý pacient by měl vědět, že předepsanou dávku léků je potřeba vždy dobrat, jinak choroboplodné bakterie přežijí a mohou se stát vůči léku odolnými. Efekt podaného antibiotika se často projeví za dva tři dny, takže je na něj třeba počkat a nedožadovat se jiných, silnějších antibiotik v průběhu krátkého časového intervalu. Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem, u některých nelze jíst citrusové plody, jiné zapíjet mlékem, další mohou být fototoxické, proto je nutné se během jejich užívání vyhýbat slunci. Důležité je vždy si důkladně přečíst příbalový leták.
Antibiotika je třeba užívat jen v odůvodněných případech, nepředepisují se při každé horečce, jak si to přejí někteří pacienti. Navíc zejména mezi mladými lidmi je tendence nedodržovat pokyny při léčbě, často antibiotika nedoužívají, protože se cítí lépe. I to způsobuje, že zvyšování rezistence na antibiotika je velkým problémem současnosti. Ztráta účinnosti antibiotik opravdu hrozí. Jejich správné předepisování je zdravotnickou prioritou. Na antibiotickou rezistenci pak nejčastěji doplácejí vážně nemocní pacienti. Ztráta účinnosti antibiotik může v jejich případě vést k selhání léčby. Jde zejména o pacienty na jednotkách intenzivní péče, po transplantacích a jiných složitých chirurgických výkonech. Příkladem bakterií rezistentních vůči antibiotikům jsou zejména streptokoky, pneumokoky a hemofilus, tři dominantní vyvolávatelé akutních infekcí!
Podle odhadů se až 80 procent antibiotik používá k léčbě infekcí dýchacích cest. Nejpesimističtější studie říkají, že přes polovinu antibiotik lékaři předepisují zbytečně, protože jsou tyto infekce až ve více než 70 % virového původu! Dospělí onemocní průměrně 2,5krát ročně na nějakou infekci dýchacích cest, děti 4–8krát, léto nevyjímaje.
Rozhodnutí o vhodnosti podání 3denních antibiotik je vždy na lékaři po zvážení individuálního stavu pacienta.
Neužívejte antibiotika, která jste doma našli „od minule“. Pravděpodobně jste je měli předepsaná k jinému účelu než k léčbě současné nemoci. Každý typ totiž zabírá pouze na určité druhy bakterií. Pokud se tedy netrefíte (což je dost pravděpodobné), dostáváte se opět do zbytečných problémů. Antibiotika musí vždy předepsat lékař. Odolnost bakterií vůči nim se vlivem nezodpovědného užívání stále zvyšuje, a pokud nebudeme opatrní, můžeme o účinnost antibiotik brzy přijít navždy. Následky by byly tragické.
Jak tedy poznat, že je správný čas vyrazit k lékaři a zeptat se, jestli nejsou antibiotika přece jen namístě? To nelze úplně přesně říct, ale nápadná by vám měla být především vysoká horečka spojená s:
vykašláváním většího množství hlenu,
potížemi s dýcháním,
velmi silnou bolestí v krku,
silnou bolestí hlavy a ztuhlostí šíje.
Pokud trpíte běžnými obtížemi – prostě nachlazením, na antibiotika zapomeňte. Jsou i jiné způsoby, jak si pomoci.
Na angínu
Obvyklé doporučení doby užívání antibiotik na angínu je ještě tři dny po odeznění klinických příznaků. V konkrétním případě určí denní dávku a počet dní léčby lékař, který antibiotika ordinoval. Kontrolní mikrobiologické vyšetření k potvrzení úspěšného vyléčení infekce je vhodné provést minimálně s třídenním odstupem po poslední dávce antibiotik.
Lékárnička na dovolenou
Pohotovostní balíček první pomoci patří do auta, do kanceláře i domů. Doplňte ho vždy, když z něho něco použijete. Následující vybavení by nemělo chybět v žádné lékárničce:
teploměr,
dezinfekční roztok,
náplasti (včetně speciálních na puchýře),
obvazový materiál,
antihistaminika (budou se hodit při alergických reakcích typu senné rýmy či po bodnutí hmyzem),
HemaGel, který využijete na drobné popáleniny, odřeniny a puchýře,
ochranné gumové rukavice – hodí se při poskytování pomoci jiné osobě,
pinzeta na drobné třísky či v kůži zaseknuté kousky skla,
kompresní bandáže na nohy – přijdou vhod například při podvrtnutém kotníku či nataženém svalu,
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete. Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
Vysoce účinná farmaceutická antibiotika určitě mají v dnešní společnosti bezpochyby své místo. Stinnou stránkou chemických antibiotik je fakt, že mohou zanechat v lidském těle zbytky, které vyžadují proces k odstranění nebo detoxikaci. Nemluvě o rezistenci.
Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též preventivně, jde o takzvanou antibiotickou profylaxi. V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik, zvláště pak použití nevhodného antibiotika proti rezistentnímu původci nebo předepsání antibiotik při léčbě virových onemocnění, jako je rýma nebo chřipka. Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik – obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení – nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji antibiotické rezistence u neúplně zahubených populací bakterií.
Podle statistik je konzumace antibiotik v naší republice obrovská a její objem dosahuje hodně přes sto tun ročně, což je více než 10 g antibiotik na každého obyvatele za rok! Vedle velké spotřeby se zde vyskytuje kromě nežádoucích účinků i značná rezistence. Zabránit tomuto nepříznivému vývoji lze jedině snížením spotřeby chemických antibiotik a přechodem na přírodní medicínu, která ve své praxi využívá přírodní léky a přírodní antibiotika, která jsou dostupná pro každého.
Existuje mnoho onemocnění reagujících příznivě na přírodní antibiotika. Klíčem k úspěchu je však vědět, která antibiotika jsou vhodná na která onemocnění, stejně jako, které typy přípravků jsou nejúčinnější. Samozřejmostí je, že čím dříve si vezmete přírodní antibiotika, tím větší je pravděpodobnost, že úspěšně vyřeší infekci nebo zánět.
Naštěstí existuje i mnoho přírodních antibiotik, která mohou být použita při alergiích na farmaceutická antibiotika. Mohou být také takzvaným lékem první volby u obrany proti sezónním nemocem, které vyžadují odolný imunitní systém. Existuje mnoho různých druhů infekcí, včetně bakteriálních, virových, parazitárních, houbových a dalších, proto je vždy vhodné získat odborný názor zdravotnického pracovníka o pravděpodobném zdroji a závažnosti jakékoli infekce.
Přírodní antibiotika jsou běžné potraviny či bylinky a budete se po nich cítit fit. Většinu z nich máte většinou denně na dosah, ale možná ani netušíte, jak jsou pro váš organismus prospěšná a zdravá. Mezi nejznámější přírodní antibiotika patří například...
Manuka
Manuka má přírodní antiseptické, protizánětlivé a hojivé vlastnosti. Její olej je 10krát účinnější proti plísním a 30krát proti grampozitivním bakteriím ve srovnání s australským tea tree olejem. Manuka ničí celou řadu patogenních bakterií, virů, plísní a kvasinek. Hojí rány, podporuje regeneraci a léčí kožní vyrážky, ekzémy a záněty. Výborně léčí afty, opary a „koutky“. Tlumí záněty, je vhodná na spáleniny, používá se po bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů, při zvýšené námaze. Tlumí migrénu, pomáhá při léčbě akné a lupénky. Nepoužívejte ji však v těhotenství, při kojení a při poškození jater. Tato bylina je známa také pod názvy balmín metlatý (Leptospermum coparium), novozélandský čajovník, manuka červená nebo kahikatoa.
Česnek
Česnek mimo jiné obsahuje látku alliin, která se mění na allicin. Allicin působí antibioticky, ničí viry a bakterie, snižuje krevní tlak, dezinfikuje, snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu, podporuje prokrvení, při nachlazení stimuluje pocení. Působí antiskleroticky (používá se k léčbě arteriosklerózy a hypertenzní nemoci), antibakteriálně, žlučopudně a protiplísňově. Ničí některé kmeny zlatého stafylokoka, plíseň Candida albicans. Likviduje mikroorganismy, které způsobují opary. Je vynikající při léčbě dýchacích cest, plicních a průduškových zánětů. Ozdravuje střevní mikroflóru, působí proti křečím, nadýmání, průjmům. Rozšiřuje cévy, zvyšuje vylučování cholesterolu a žluče. Lékařské studie prokázaly, že pravidelná konzumace česneku výrazně snižuje riziko některých typů rakoviny (prostaty, střev, žaludku). U jiných typů rakoviny funguje jako „blokátor“ dalšího rakovinného bujení. Česnek ředí krev, rozpouští krevní sraženiny, zlepšuje průtok krve. V těhotenství, při kojení a malý dětem se nedoporučuje podávání větších dávek česneku.
Třapatka
Třapatka neboli echinacea má pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému, která je zapříčiněna komplexem vitaminů, ale také přítomností polysacharidů. Další možnosti nabízí silice a jejich antiseptické schopnosti. Co je podstatné, je dodržování denní dávky. Nesmíme ji překračovat, jinak by se mohla dostavit například nevolnost, vyrážka, alergická reakce a podobně. Bohužel neexistuje dostatek důkazů a studií, které by jednoznačně určovaly nezávadnost užívání během těhotenství nebo kojení. Je tedy vhodné konzultovat konzumaci s lékařem. U prášku z kořene se doporučují 0,5–2 gramy (1–4 0,5g odměrky). Dávka je individuální. Je třeba začít na nižší hodnotě a následně ji navyšovat. Tím nejlépe poznáme, jaké na nás má bylinka účinky. Kořen je plný aktivních látek, stejně tak prášek z něj. Je vhodné přelít jej cca 200 mililitry vařící vody, aby se dané látky uvolnily. Tím se vytvoří odvar, který následně pijeme.
Hřebíček
Květ hřebíčku má výrazné dezinfekční a místně znecitlivující účinky. Působí mírně dráždivě. Je využíván v zubním lékařství. Hřebíčková silice tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu. Hřebíčkovým nálevem nebo lihovodným roztokem lze vymývat nehojící se zahnisané rány a bolestivé kožní léze. Při inhalaci dezinfikuje dýchací cesty, léčí průduškové záněty. V podobě prášku povzbudivě ovlivňuje činnost srdečního svalu. Hřebíček je součástí kari koření a perníkového koření.
Esenciální olej z hřebíčku lze použít jako ústní vodu. Tři kapky hřebíčku dáme do vody a 2–3krát denně používáme při zánětu dásní a sliznice nebo při parodontóze. Tato bylina je známa také pod názvy hřebíčkový strom, hřebíček krámský, hřebíčková matka, koření hřebíček, řebáček nebo zubní bylina.
Zázvor
Zázvor uvolňuje napětí, pomáhá při nachlazení a trávicích obtížích. Brání tvorbě jizev, podporuje pocení. Pomáhá při bolestech hlavy, zmírňuje bolesti v krku, snižuje horečku. Na počátku těhotenství užívejte zázvor obezřetně. Tato bylina je známa také pod názvy ďumbier, ďumbír, ďumbíř bílý nebo ginger.
Oregano
Oregano má protizánětlivé účinky, a proto se používá při zánětech a bolestech v krku. Pomáhá i při střevních potížích, podporuje trávení. Dezinfekčního účinku oregana se využívá také při léčbě ekzémů, vyrážek, podráždění a plísňových onemocnění. Čaje z oregana pomáhají při psychickém vyčerpání organismu a na zklidnění mysli. Pro výše uvedené účinky získalo oregano i krásný český název dobromysl. Oregano obsahuje dvě důležité silice: thymol a karvakrol. Thymol má velmi silné antiseptické vlastnosti a ničí houby a bakterie. Karvakrol ničí některé druhy nebezpečných bakterií, jako například Escherichia coli nebo Bacillus cereus, způsobující střevní potíže. Tyto silice se samozřejmě využívají při průmyslové výrobě léků i aditiv do potravin.
Koloidní stříbro
Jsou to vlastně jen rozptýlené mikročástice stříbra v destilované vodě. Tyto částice jsou ještě menší, než je velikost virů a bakterií, dokážou tedy do nich vniknout a zničit je. Nabízí se otázka, jak je možné, že když má stříbro takový likvidační účinek, nezničí i ty dobré bakterie, které v těle chceme mít. Koloidní stříbro ničí pouze takzvané bezkyslíkaté mikroorganismy, tedy ty, které ke svému životu nepotřebují kyslík, přátelské bakterie jsou tím „z obliga“. Mikročástice stříbra proniknou do nepřátelských patogenů (virů, bakterií, plísní) a začnou rozkládat jejich enzymy, bez kterých nemohou být. K likvidaci patogenů dochází během několika minut. Patogeny se pak nemohou stát vůči stříbru rezistentní, jako je tomu často například u běžných antibiotik. Aplikaci koloidního stříbra je možné při potížích opakovat. Koloidní stříbro se rovněž používá jako tonikum na tvář a dekolt. Dokonale čistí a regeneruje pleť. Je určeno pro všechny typy pleti. Bojuje proti akné a rozšířeným pórům, zklidňuje pokožku a pozitivně působí na citlivou pleť. Koloidní stříbro užívali již staří Římané jako antimikrobiální prostředek.
Koloidní stříbro se dle legislativy České republiky nemůže užívat vnitřně. Možností užití je přesto nespočet.
Aplikace na pokožku: Velké oblibě se koloidní stříbro těší v kosmetice, kde se používá jako pleťová voda. Vhodné je aplikovat jej pomocí tamponu i několikrát denně na vyčištěnou pleť. Koloidní stříbro působí na problematickou pleť se sklony k akné a svými antibakteriálními účinky pomáhá čistit pleť.
Podobný účinek můžeme pozorovat i při aplikaci na plísňové onemocnění nohou, které je stále častějším problémem mnoha lidí. Použijte koloidní stříbro ve spreji a aplikujte na poškozenou část a nechte zaschnout.
Pomocníkem může být u hojení ran, ať u běžného poranění nebo třeba pooperačních ran. Díky antibakteriálnímu účinku zabraňuje vzniku infekce. Dále je možné použít koloidní stříbro na pásový opar, bradavice, popáleniny nebo na bodnutí hmyzem.
V lékárnách dnes najdete řadu náplastí na rány a na popáleniny s obsahem stříbra, které odvedly významný kus práce v léčbě a hojení ran.
Sprej do nosu: Rýma, kašel, bolesti v krku, to jsou nepříjemné příznaky oslabeného těla, které každoročně neminou většinu z nás. I zde může být koloidní stříbro skvělým pomocníkem. Při rýmě a nachlazení jej aplikujte dle potřeby do nosu pomocí spreje.
Pozitivní ohlasy má koloidní stříbro nejen při běžné rýmě u nachlazení, ale také při alergické rýmě na jaře. Je možné tímto roztokem vyplachovat ústa, když vás bolí zub nebo se vám dokonce vyklube zánět.
Výplachy: Vaginální problémy jsou jedny z nejčastějších příčin návštěvy u gynekologa. Ve většině případů se jedná o kvasinkovou mykózu a léčba bývá mnohdy náročná a zdlouhavá. I v tomto případě je možné aplikovat koloidní stříbro jako podpůrnou terapii, a to pomocí výplachů, a tím zlikvidovat přemnožení poševních kvasinek. Oplach by měl být prováděn i zevně.
Nežádoucí účinky: Při zevní aplikaci koloidního stříbra bylo pozorováno minimum vedlejších účinků. Přesto je potřeba dávat pozor zejména u osob s dispozicí k různým alergiím. Je dobré první aplikaci vyzkoušet na malém kousku pokožky a počkat asi hodinu, zdali se neprojeví nějaká alergická reakce.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Většina běžně používaných antibiotik není ovlivnitelná alkoholem. Samozřejmě mezi nimi existují výjimky.
Určitě byste neměli pít alkohol během užívání protiinfekčních antibiotik, jako jsou metronidazol, tinidazol a sulfamethoxazol či trimethoprim. Tyto léky totiž blokují jednu z hlavních cest, která metabolizuje alkohol. Společně s alkoholem pak způsobí opravdu nepříjemné stavy – vyvolávají rudé fleky po celém těle, mdloby a zvracení i po jediné skleničce piva.
Tyto protiinfekční léky mají naštěstí poměrně specializované využití, slouží k léčbě infekcí organismy, jako je lamblie střevní (z kontaminované pitné vody) nebo střevní červi. Tudíž by bylo neobvyklé, aby vám je lékař předepsal bez předchozí dlouhé přednášky.
Co se týče ostatních typů antibiotik, není zatím žádný jasný důkaz o poškození těla po skromném požití alkoholu. Při větší konzumaci alkoholu během boje s infekcí na vás alkohol pravděpodobně bude mít větší a méně příjemný účinek.
Alkohol spolu s antibiotiky vyvolává rozšíření krevních cév v končetinách – tělo se tím snaží zvýšit horečku a zpomalit tak šíření infekce. Ledviny jsou nuceny kvůli alkoholu ztratit více tekutin, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Hluboká bolest svalů pramenící z virového onemocnění v kombinaci s antibiotiky může vzácně zanechat ve svalech dlouhodobé poškození.
Některá antibiotika jako isoniazid a flukloxacilin mohou špatně působit na játra a v malém procentu případů způsobit i mírné hepatitidy. Večírek v opojení tedy dráždí játra, která pracují jak s působením antibiotik, tak s odbouráváním alkoholu.
Pokud vám není dobře a zamýšlíte jít na nějaký večírek, je lepší pít alkohol střídmě, ať už antibiotika berete, nebo ne. Léčba bude rychlejší a snížíte riziko sekundárních komplikací. V případě, že užíváte některé z léků, které jsou výše uvedeny jako problémová antibiotika, je třeba se alkoholu vyhýbat obloukem.
Spousta lidí se nejvíce obává toho, že berou-li antibiotika, bude jim stačit jediná sklenka vína k tomu, aby se opili. Ano, existují některá antibiotika, která takto s alkoholem reagují, to však není ten hlavní důvod, proč byste neměli alkohol a antibiotika kombinovat. Jak známo, antibiotika zpravidla zatěžují játra a potažmo celý organismus. Stejně tak konzumace alkoholu působí na funkci jater. Spojí-li se obojí dohromady, dostanou játra pořádně zabrat.
Dalším aspektem, který kombinaci antibiotik a alkoholu provází, je možný zeslabený účinek podávaných antibiotik. Velmi snadno se tak může stát, že bude celou léčbu nutno opakovat, neboť nemoc nebude dostatečně vyléčena. Když vezmeme v potaz současnou zvýšenou rezistenci bakterií proti antibiotikům, která vychází z jejich přehnaného užívání, je opakovaná léčebná dávka dalším zbytečným oslabením budoucích účinků antibiotik. V tomto případě tedy opravdu nejde alkohol a zdraví ruku v ruce.
V naší poradně s názvem DOBA LECENI VYHREZU PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra .
Dobrý den měla bych na vás dotaz od května jsem doma v bolestech sotva slezu z postele bolest vystreluje do pravé nohy před třemi lety jsem byla operovana v Plzni syndrom kaudy vyhrez plotýnky osm mm nyní je šest ale na opačnou stranu L 5 S 1 podstoupila jsem už druhý obstrik pod ct a nic kapacky také nepomohli doma ležím od května a zajímá mě jak dlouho trvá než mne můj neurolog někam objedná jak dlouho mne může takhle nechat doma v bolestech? Spokojená sním nejsem ale on tvrdí že odejít nemůžu od něj dokud on nedokončí léčbu je to pravda musím trpět tak dlouho v bolestech???? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sepište si průběh dosavadní léčby a názvy použitých léků a normálně se obraťte na jiného neurologa. Jako pacient máte právo vybrat si lékaře podle svého uvážení.
Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však různé vedlejší účinky a v ČR jsou vydávána na předpis. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, ale většinou mají molekulární hmotnost menší než 2000 Da. Antibiotika nezabírají na onemocnění virového původu.
Velkým pomocníkem při rozhodování, zda antibiotika ano, nebo ne, se může stát přístroj na zjišťování hodnot C-reaktivního proteinu neboli CRP z kapky krve, který už si někteří lékaři pořídili. Pouze zvýšené hodnoty CRP svědčí o tom, že je podávání antibiotik namístě, v případě hodnot nízkých či zanedbatelných půjde spíše o virovou infekci. U vleklých chorob nebo tam, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, by měl lékař poslat vzorek výtěru třeba z krku na laboratorní kultivaci, která určí přímo, jaké bakterie nemocného trápí, a podle toho se vybere přesně cílené antibiotikum. Dávat totiž takzvaně na jistotu ta nejsilnější antibiotika, zvaná širokospektrální, není nejlepší volba, zvláště kvůli riziku vzniku rezistence.
V naší poradně s názvem NARKOZA A JEJÍ VLIV NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kišková.
Dobrý den,
chtěla jsem se prosím vás zeptat, jestli je možné, abych po dvaadvaceti narkozách ( je mi 38 let) mohla mít problémy s pamětí. Kolikrát zapomínám na názvy věcí i jmen a těžko se mi vybavují, nebo, když mi někdo něco řekne, tak to často zapomenu, nebo musím déle přemýšlet, abych si vzpomněla. Stává se mi, že i několikrát dokola se na něco zeptám. Trvá to už tak rok a půl a zdá se mi, že se to pomalu zhoršuje.
Děkuji za odpověď.
Milena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zatím není důkaz o tom, že by anestezie nějak ovlivňovala mozek z dlouhodobého hlediska. Při takovém množství celkových anestezií se může stát ledacos a ledacos se může přihodit i během operativních výkonů. Abyste to mohla nějak zvládnout a nastartovat znovu svoji paměť, tak bude potřeba nejdříve zjistit proč to tak poslední dobou máte. V tom vám pomůže lékař psychiatr, který udělá potřebná vyšetření. Pak se rozhodne, zda li zůstanete v jeho péči a nebo se odeberte na neurologii.
Všeobecně platí, že by se antibiotika neměla kombinovat s alkoholem. Řada lidí se domnívá, že je to proto, že alkohol snižuje účinek antibiotik, nebo že alkohol může u antibiotik vyvolat vedlejší účinky. Tak to ale ve skutečnosti vždy není. U některých antibiotik opravdu může alkohol oslabit jejich účinek, ale jsou i další důvody, které hovoří proto, aby byl alkohol při braní antibiotik vynechán. Vždy platí, že je nutné číst příbalový leták léků a ujistit se, jestli je třeba se alkoholu na daný lék vyvarovat. Proč se tedy nesmí na antibiotika pít alkohol ve skutečnosti? Hlavním důvodem je, že antibiotika oslabují lidský organismus a všechny orgány tak dostávají řádně zabrat, antibiotické látky zatěžují hlavně játra a stejně tak i alkohol. V okamžiku kdy tedy pacient bere antibiotika a zároveň i pije alkoholický nápoj, tak jeho játra dostávají velmi zabrat a může u nich hrozit selhání. Následkem tohoto nezodpovědného chování pak mohou být zničená játra.
Penicilin a alkohol – Na Penicilin není vhodné požívat alkoholické nápoje.
Klacid a alkohol – U léku Klacid se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Amoksiklav a alkohol - U léku Amoksiklav se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Augmentin a alkohol – U Augmentinu doporučují lékaři omezit konzumaci alkoholu na minimum kvůli zvýšené zátěži jater.
Zinnat a alkohol – U Zinnatu doporučují lékaři v průběhu braní léků alkohol omezit (ideálně zcela vynechat).
Penbene a alkohol – Na lék Penbene se konzumace alkoholu nedoporučuje.
Doxybene a alkohol – Během léčby antibiotikem Doxybene se nesmí pít alkoholické nápoje
Ospen a alkohol – Lékaři nedoporučují konzumaci alkoholu na lék Ospen.
Formilid a alkohol - Na lék Formilid je možné požít velmi malé množství alkoholu.
V naší poradně s názvem DRUHY CUKRU I PRO DIABETIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
D.den.Prosim o inform.druhu cukru ktere mohou uzivat i diabetici.Prikl.Xylitol nebo tak podobne.Diky za odpoved.Hezky den.Stanislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sladidla pro diabetiky jsou: sukralóza, aspartam, stévie a alkoholové cukry. Alkoholové cukry se vyskytují pod názvy: erythritol, mannitol, sorbitol, xylitol, maltitol, laktitol a isomalt.
Chřipka je virovým onemocněním, které je vysoce nakažlivé. Nejvíce lidí onemocní chřipkou na začátku roku v době od ledna do března. Nemoc se projevuje horečkami, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Obvykle ji provází i kašel a rýma. Toto onemocnění trvá zhruba 2 – 7 dní. Neléčená vážná chřipka může u člověka vyvolat i zápal plic, postižení nervové tkáně a zánět středního ucha.
Chřipka také bývá často zaměňována za nachlazení. Nachlazení má ale lehčí průběh. Obvykle nachlazení provází bolest v krku, která ale brzy zmizí, rýma a kašel. U chřipky jsou projevy výraznější a vážnější. Většina lidí se snaží nachlazení i chřipku vyléčit sama, pokud se ale objeví vážnější příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Mezi vážnější příznaky patří neklesající horečka, bolestivé polykání, neustávající kašel a neustále ucpané nosní dutiny spojené s bolestí hlavy.
Antibiotika slouží na léčbu nemocí způsobených bakteriemi, chřipka je ale způsobená viry, a proto na ní nejsou antibiotika učinná. Často se ale stává, že lékař antibiotika na chřipku předepíše, ta ale nezabírají. Lékař je ale může předepsat v okamžiku, kdy se objeví již zmiňované komplikace, například bolestivé polykání, které může způsobovat třeba streptokok, a tam by léčba antibiotiky měla pomoci.
Antibiotika na virózu tedy nepomáhají, ale mohou léčit komplikace, které viry způsobily. Antibiotika se tedy na virózu nepředepisují, pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k tomu, že antibiotika oslabí organismus pacienta ještě více a vyvolají u něj další onemocnění, nebo způsobí jiné komplikace.
Místo antibiotik se na léčbu virových onemocnění mohou použít antivirotika. Lékaři je ale příliš nedoporučují. Ne, že by antivirotika nefungovala, ale bohužel mají řadu vedlejších účinků. Mohou u pacienta vyvolat nechutenství, nevolnost, bolesti břicha i hlavy, závratě, poruchy koncentrace ale i halucinace. Obvykle se tedy doporučuje chřipku léčit běžným způsobem (doma v klidu a teple se vyležet), antivirotika se užívají hlavně u těch lidí, které by prodělaná chřipka mohla ohrozit.
Člověk trpící chřipkou, si obvykle kupuje léky na vyléčení jednotlivých příznaků chřipky, tedy léky na horečku, na bolest v krku, na posílení imunity atd.
V naší poradně s názvem KLACID DOPLATEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emanuel.
Dobrý den.Celý život jsem poctivě pracoval.Dnes v důchodě dostanu od lékaře na receptu KLACID 500.Lékárna Brno Pekařská nemocnice tento lék vede jako plně hrazen zákazníkem.Je to prosím .určeno nějakou směrnicí určenou pouze pro důchodce?
S pozdrave Vám děkuji za odpověď p.Emanuel Šrom
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Klacid 500 je opravdu drahý lék, na který pojišťovna přispívá jen asi 40 Kč a zbytek cca 850 Kč platí pacient. Existuje však náhrada se stejnou účinnou látkou, která je levnější. Jsou to tyto komerční názvy: CLARITHROMYCIN - TEVA 500 MG a FROMILID 500. Oba tyto preparáty obsahují účinnou látku Klarithromycin a doplatek je u obou "jen" cca 350 Kč za 14 tablet. Požádejte lékárníka o výdej této levnější varianty a nebo si nechte u lékaře změnit recept.
Pokud je zánět zubu rozsáhlý, mohou se podávat antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Phenoxymethylpenicillin je penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Amoxicilin/klavulonát je kombinace širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexatu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Klindamycin je linkosamidové bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová atb, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
Antibiotika (ATB) jsou léky pro akutní použití, jejich biologický poločas odpovídá přesně tomu, po kolika hodinách se používají, poté se již v těle přemění a vyloučí a je nutno podat další dávku. To znamená, že pokud jsou podávány po 8 hodinách, v těle jsou 8 hodin, pokud po 12 hodinách, tak jsou v těle 12 hodin.
Beta-laktamová antibiotika (peniciliny, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy) jsou dle své farmakokinetiky řazena mezi time-dependent ATB. Klíčové u nich je, jakou dobu převyšuje koncentrace léku takzvanou minimální inhibiční koncentraci (MIC). Při perorálním podávání proto nevychází 12hodinový interval jako ideální, vhodnější je 8hodinový, nejvhodnější pak 6hodinový, tam ale prudce klesá ochota pacienta spolupracovat – nechce vstávat v noci, aby užil 1 dávku léku. A proto 8hodinová dávkovací strategie vychází nejlépe. Obdobnou kinetiku mají například i glykopeptidy, mezi které patří vankomycin a teikoplanin, které by bylo ideální podávat kontinuální injekcí (účinek záleží na AUC = area under the curve, tedy na eliminační křivce a MIC).
Pro přesné určení, jak dlouho zůstanou po dobrání antibiotika v krvi, není dostatek údajů. Po monitorování TDM (therapeutic drug monitoring) by se dala určit aktuální koncentrace léčiva, byť již při vysazení 1 dávky nám po notnou dobu účinnost antibiotika vypadne (aminopeniciliny nemají post-ATB efekt jako cefalosporiny, karbapenemy nebo aminoglykosidy). Konkrétně dle specifikace antibiotika lze najít poločas eliminace. To je doba, za kterou koncentrace antibiotika v krvi klesne na polovinu.
Antibiotika můžete koupit přes internet. Je mnoho odkazů, které je nabízejí bez receptu. Antibiotika však účinkují pouze na bakteriální infekci, kterou diagnostikuje lékař, proto jsou antibiotika pouze na lékařský předpis. Na nachlazení, chřipku či jinou virózu antibiotika neúčinkují, proto nepoužívejte nikdy zbylá antibiotika k samoléčbě. Předepsaná antibiotika užívejte vždy po celou dobu, kterou stanoví lékař, a přesně dodržujte předepsané dávkovací intervaly. Mírné prodloužení dávkovacího intervalu okamžitě napravte a pokračujte v nastaveném dávkování, ale výrazné prodloužení dávkovacího intervalu konzultujte se svým lékařem. Během léčby antibiotiky i krátce po jejím ukončení odpočívejte a dodržujte režimová opatření. Dodržujte rovněž doporučení svého lékárníka, protože účinnost některých předepsaných antibiotik mohou ovlivňovat další vámi užívané léky, potravní doplňky, ale i některé potraviny a alkohol. Jen správným užíváním antibiotik lze zachovat jejich účinnost pro další generace lidského pokolení. Proto antibiotika není rozumné kupovat přes internet – jejich předpis patří do rukou lékaře.
Obecně platí, že jsou antibiotika bezpečná a měla by být užívána podle pokynů lékaře. Ale jako každý lék, tak i antibiotika mají své zápory.
Antibiotika mohou ovlivnit účinnost jiných léků a způsobit vedlejší účinky či alergické reakce.
Antibiotika inhibují většinu bakterií v těle, což zahrnuji i bakterie, které jsou pro tělo prospěšné. Dochází k nerovnovážnému zabíjení bakterií, což může způsobit žaludeční nevolnosti, průjem, vaginální infekce nebo jiné problémy.
Pokud berete antibiotika na vše, zahráváte si, protože přispíváte k rozvoji antibiotické rezistence. Což znamená, že pokud se objeví další bakteriální infekce, antibiotika již nejsou účinná, a tak dochází i k delší době léčby. U závažnějších infekcí může dojít k tomu, že pokud nejde infekci zastavit, bude muset být pacient hospitalizován. Jestliže jsou rezistentní bakterie stále naživu, stává se z člověka nosič těchto bakterií.
Do této skupiny Polypeptidových antibiotik se řadí antibiotické látky BACITRACIN (obchodní název antibiotika Framykoin), GRAMICIDIN, COLISTIN (obchodní název antibiotika Colimycine), POLYMYXIN B (obchodní název antibiotika Aerosporin, Otosporin). Polypeptidová antibiotika se využívají k léčbě infekcí způsobenými grampozitivními i gramnegativními bakteriemi. Polypeptidová antibiotika jsou silně toxická a využívají se k lokální aplikaci. Polypeptidová antibiotika mohou u člověka vyvolat nežádoucí účinky jako poškození ledviny a nervy.
Lékaři diagnostikují pacienta a zvažují příznaky, aby zjistili, která antibiotika předepsat. Lékaři zjišťují i kultury způsobené bakteriemi. Pro zjištění některých infekcí se používá antimikrobiální vyšetření. Na některé infekce lékaři předepisují širokospektrálníantibiotika, která jsou účinná pro léčbu různých bakteriálních druhů. V závislosti na individuálních okolnostech mohou být přepsána i obecná antibiotika.
Antibiotika častou způsobují kvasinkové infekce. Důležité je mít na paměti, že antibiotika inhibují i normální bakterie v pochvě, díky čemuž dochází k tvorbě kvasinkové infekce. Kvasinkové buňky pak začnou napadat tkáně v pochvě a obvykle způsobují svědění, pálení, bolest při pohlavním styku a vaginální výtok.
Antibiotika snižují účinnost antikoncepčních pilulek či přípravků.
Stejně jako jiné léky i některá antibiotika mohou být přenesena na plod a některá mohou dokonce způsobit poškození plodu. Proto byste neměla užívat antibiotika bez souhlasu lékaře, zejména pokud jste těhotná nebo kojíte.
