Mast, sirup ale i čaj se dělají z čerstvých listů rýmovníku a to má i svůj důvod. Rýmovník je totiž plný vody, a tak není úplně jednoduché ho usušit. Dost často se stává, že se ani rýmovník usušit nedá a dřív než je suchý, tak chytne plíseň (takové listy se nesmí použít). Proto je vhodnější používat vždy čerstvé listy a neztrácet čas jejich sušením.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fivebrová.
Užívám VARFARIN na ředění krve.ptámse zda mohu rýmovník.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) je zeleno stříbrná bylina a její lístky obsahují vitamín K. Když užíváte Warfarin, tak nesmíte nárazově zvyšovat nebo snižovat příjem vitamínu K. Takže lístky rýmovníku byste neměla jíst. Můžete však používat rýmovník k inhalaci, tinkturu z rýmovníku i mast. Čaj a sirupz rýmovníku raději vynechte. Pokud chcete mít jistotu, jak rýmovník u vás účinkuje společně s Warfarinem, tak si při pravidelném užívání rýmovníku nechte každý desátý den změřit INR (quickův test srážlivosti krve).
Při výrobě sirupu z rýmovníku slouží cukr jako konzervant, má tam tedy svůj smysl. Dá se místo něho použít špetka soli, která by měla vytáhnout případnou sladkost. Pokud se rozhodnete cukr do sirupu nedávat, musíte počítat s tím, že sirup dlouho nevydrží. Jinak je možné sirup dosladit třeba medem, nebo jinými druhy cukru.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirupz rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
V diskuzi PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Mast z rýmovníku se používá k léčení modřin, ran a popálenin.
Recept
Ingredience: 200 g rostlinného tuku, 10 listů rýmovníku
Postup: Tuk se rozehřeje při teplotě zhruba 110 °C, přidají se čerstvé listy rýmovníku a za stálé teploty se nechá směs louhovat 2 hodiny za občasného promíchání. Poté se tuk s listy dá do chladu na 24 hodin a následně se celý proces louhování ještě jednou zopakuje. Mírně vychlazenou, ale stále tekutou mast je třeba přecedit přes plátno a nalít do nachystaných nádob.
Používejte k promazávání hrudníku při potížích s průduškami a k masážím chodidel při nachlazení. Mast je vhodná také na promazávání vysušené kůže, při lehkých popáleninách nebo kožních zraněních.
V diskuzi ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.
Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.
Dávkování tohoto sirupu není přesně stanovené. Sirup je totiž možné užívat nejen při dýchacích onemocnění, ale je vhodný i jako prevence před různými nemocemi. Stejně tak může ale posloužit i jako dochucovadlo (například do kaší, jogurtů, nápojů) atd.
V naší poradně s názvem DESETIDENNÍ OČISTA TĚLA JAVOROVÝ SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MONNA.
V lékárnách ani v prodejnách zdravé výživy se mi zatím nepodařilo zakoupit javorový sirup GRADE B.Lze tento sirup nahradit běžnými sirupy jako je např.jitrocelový sirup dr.Mu"ller?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tady je cena a seznam obchodů, kde mají javorový sirup Grade B: www.zbozi.cz/?q=javo…
Pravý javorový sirup je speciální druh přírodních cukrů a není dobré ho čímkoliv nahrazovat, protože náhrada nikdy nebude jako pravý javorový sirup.
Ingredience: 20–30 středních lístků rýmovníku, 200 g tuku (nejlepší je vepřové sádlo nebo kokosový tuk)
Postup: Tuk rozehřejte a přidejte do něj čerstvě natrhané lístky rýmovníku. Udržujte stálou teplotu a nechte asi dvě hodiny luhovat. Občas promíchejte. Pak odstavte, nechte vychladnout a na čtyřiadvacet hodin uložte do lednice. Druhý den znovu rozehřejte a postup zopakujte. Nechte trochu vychladnout, ještě vlažné pak přeceďte a mast slijte do připravených nádobek či skleniček. Skladujte v chladu.
K přípravě sirupu z rýmovníku za studena je potřeba asi 30 listů z rýmovníku, cukr krupice, 1 pomeranč a 1 citrón. Nejprve si připravíme nádobu, v níž bude sirupz rýmovníku uskladněný. Nádoba musí být suchá a čistá. Do nádoby se dá nejprve vrstva cukru, pak vrstva nakrájeného citrónu, pomeranče a rýmovníku. Tyto vrstvy se pořád střídají, dokud není nádoba plná. Poslední musí být vždy vrstva cukru. Nádobu je potřeba pořádně uzavřít a uskladnit na nějakém chladném a temném místě na několik týdnů. Po celou dobu je potřeba obsah kontrolovat, a když se promění v "kaši", tak se nádoba otevře a její obsah se přecedí přes plátno do čistých sklenic. Sklenice se znovu uzavřou a skladují se znovu skladu. Snad není potřeba zdůrazňovat, že pokud se ve sklenici objeví plíseň, nesmí se sirup konzumovat.
Ingredience: 25 až 35 lístků rýmovníku, 1 kg cukru, 1 l vody a 3 citrony
Postup: Citrony pořádně vydrhněte pod horkou vodou a nakrájejte i s kůrou na plátky. Citrusy i lístky rýmovníku vložte do hrnce a zalijte převařenou vodou, která je ještě horká. Lístky a kolečka ve vodě zatěžkejte třeba pomocí menší pokličky a celý odvar nechte stát do druhého dne. Za 24 hodin nálev přeceďte – citrusy se nebojte vymačkat, byla by škoda je vyhodit. Do tekutiny přisypte cukr a na mírném ohni vařte jednu až dvě hodiny, aby se voda odpařovala a sirup houstl. Sirup nezapomínejte často míchat, ale pozor na popálení (postříkání horkým cukrem totiž hodně bolí). Hotový sirup přelijte do lahví.
K výrobě masti z rýmovníku je potřeba asi 20 - 30 středních lístků rýmovníků, 200 g tuku (například vepřové sádlo, nebo vhodný je i kokosový tuk). Nejprve si zahřejeme tuk a do něj se přidají natrhané lístky z rýmovníku. Je potřeba udržovat stálou teplotu tuku a lístky v něm nechal asi dvě hodinu luhovat. Během těch dvou hodin je třeba občas tuk promíchat. Po dvou hodinách je třeba tuk odstavit a nechat vychladnout. Po vychladnutí vložíme tuk s lístky rýmovníku do lednice asi na dvacet čtyři hodin. Další den se opět tuk přivedeme k varu a celý postup se opakuje. Po zchladnutí (ještě by měl být vlahý) tuk přecedíme a vzniklou mast slijeme do skleniček. I mast se musí skladovat v chladu. Mast je vhodná pro dospělé i pro děti. Používá se k promazávání hrudníku (problémy s průduškami) i k mazání nohou (nachlazení). Může se používat i při vysušené kůži, kožních zraněních i lehkých popáleninách. Mast by se měla aplikovat maximálně dvakrát denně.
V diskuzi JAVOROVÝ SIRUP A JEDLÁ SODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saša.
Dobrý den, nemáte prosím někdo přímou zkušenost s vyrobením směsi? I přez zakoupení těch nejlepších surovin (kvalitní sirup a čistá soda bez hliníku) a dodržení postupu mi ve směsi soda sedimentuje ke dnu. Nevím kde nastala chyba. Děkuji za odpověď. Saša
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Babula.
Javorový sirup je potřeba zahřát a za tepla vmíchávat sodu
Tuk se rozehřeje při teplotě zhruba 110 °C, přidají se čerstvé listy rýmovníku a za stálé teploty se nechá směs louhovat 2 hodiny za občasného promíchání. Poté se tuk s listy dá do chladu na 24 hodin a následně se celý louhovací proces ještě jednou zopakuje. Mírně vychlazenou, ale stále tekutou mast je třeba přecedit přes plátno a nalít do nachystaných nádob.
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
Příprava čaje z listů rýmovníku je velmi jednoduchá.
Ingredience:
10 lístků rýmovníku
0,5 l vody
Med
Postup přípravy:
Čerstvě utržené lístky rýmovníku je třeba nejprve dobře omýt, a pak je přelít horkou vodou a nechat asi na pět minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem (tak jak každému vyhovuje).
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).