Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zděnka Navrátilová.
Dobrý den,mám trhliny sítnice bez odchlípení,mám teď 2x zákrok laserem....můžu si prosím kapat uměle slzy? A kolik přibližně můžu vzít kg? Je někde nějaký návod co můžu a co ne? Bylo mi řečeno,klid,nenosím těžké,netlačit,ne Kasl ať,ne běhat a to vše.Proto moc prosím o odpověď,jsem z toho špatná...děkuji. S pozdravem. Zděnka Navrátilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rita.
Dobrý den, já jsem tuto operaci podstoupila před 2mi lety. A od té doby se mi vůbec nesrovnaly otoky a kruhy pod očima. Řešila jsem s doktorkou a podle ní vše v pořádku a zhojeno dobře. Tak jsem hledala možnost, jak se vypořádat s těmi fialovými kruhy. Narazila jsem na tohle https://ar-aesthetics.cz/es… a cítím se teď už lépe. Maskovala jsem dříve vrstvami make-up, ale nevypadalo to nic moc.
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Pokud lékař objeví trhliny a díry v sítnici i ještě před vznikem odchlípnutí, musí je léčit, obvykle se k tomu využív
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ RADÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Ivičičová.
Chvála Kristu,prosím o radu jak používat lékařskou síru.Zda nasypat do ponožek nebo vložit něco nepropustného aby to přes ponožku neprášilo. Předem děkuji za odpovědˇ´a přeji krásný den.Anna Ivičičová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Dobrý den. Mam 70 let. Už dlouhou dobu se léčim s očima. Mám ubytek sítnice. Kapu kapky na snížení tlaku. Beru tanakan,oculonorm. Ruzne přípravky s obsahem lutejnu. Stravují se zdravě.Přesto se mi zrak zhoršuje. Dokonce mám v očích mlhu. Prosím mohl byste mi poradit nějakou bylinku na posilnění sítnice. Děkují za odpověd.
Toto onemocnění je také známé pod označení retinitida. Zánět sítnice oka mohou způsobit viry i paraziti, nejčastější příčinou jsou ale bakterie. Člověk se může nakazit psí tasemnicí a tak pak může vyvolat i zánět sítnice. Pacientovi se infekce do sítnice může dostat krví ze zánětlivého ložiska v podstatě kdekoliv v těle. Pacientovi se může sítnice zanítit ale i po úrazu, nebo v případě, že je infekce do oka zanesena přímo (například: pacient si promne oko rukou). Zánět mohou způsobit také různé onemocnění jako zarděnky (ty je způsobí v případě, že jimi onemocněla těhotná žena v prvním trimestru, a tím došlo k poškození sítnice oka u embrya), HIV virus, tuberkulóza, chlamydie a další. Problém u zánětu sítnice je v tom, že když tělo léčí tuto infekci, tak zároveň imunitní buňky poškozují současně i buňky v sítnici, což může vést k poškozování (zhoršování) zraku. V mnoha případech není zánět sítnice osamocený a doprovází ho také zánět cévnatky, která sítnici zásobí krví.
- příznaky
V první fázi pacient si žádné problémy se zrakem neuvědomuje, postupně se ale začne jeho vidění zhoršovat. Obvykle pacienti se zánětem sítnice uvádějí rozmazané vidění a pohyblivé skvrny v zorném poli oka, zkalení sítnice, vznik světle žlutých ložisek na sítnice. Pro toto onemocnění je také typická vysoká citlivost na světlo a slzení.
- léčba
K léčbě zánětu sítnice oka obvykle lékař předepíše antibiotika, v závažnějších případech může předepsat i kortikoidy. Obvykle záleží na tom, co zánět způsobilo. Antibiotika se samozřejmě nepředepisují v případě, že onemocnění způsobily viry, v takovém případě se nasazují antivirotika.
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ - ZKUŠENOSTI S KLINIKOU HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana Humečková.
Zdravím, 17let mě trápí oči. Začínalo to pozvolna a se zhoršujícími se dioptriemi jsem se začala zajímat o možnosti jak se brýlí zbavit, jelikož to co na nose nosím jsou už pořádný popelníky a opravdu se mi to nelíbí. Proto bych se zde ráda optala, kde jste si nechali oči odoperovat? Zatím mám v hledáčku jen kliniku Horní Počernice, na kterou mě ségra lanaří,protože tam byla spokojená, ale ráda bych si poslechla i jiné názory. Předem dík.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míra.
Na kliniku v Horních Počernicích jsem šel kvůli tomu, že jsem špatně viděl, doktorka mi řekla, že mám zánět oční sítnice a že tento problém musíme co nejdříve vyřešit jinak by se mohlo stát, že o vidění přijdu. Jsem rád za tak pečlivou doktorku, že se mi pověnovala a oči mi dala zase do kupy.
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň také toto onemocnění nejprve postihuje jen jedno oko, ale
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI SÍTNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draslik.
2 měsíce léčím prasklou sítnici 2 2mesice léčím primář .a 2operace a nebude nepřilepíl se sítnice musí olej tel vědět šlo to olej jak operován čočku šlo léčit.dekuji pozdravem Draslík.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Ve svém příspěvku PATER PLESKAC LECENI RECEPTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina zabloudilova.
Dobry vecer pane Pleskac prosim o radu,boli me prava pata byla jsem na rengene mam patni ostruhu.Jeste me asi 2 mesice sumi v pravem uchu.Predem Vam dekuji za radu. Zabloudilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Klusková.
Vážený pane, je mi 73 roků.Před rokem a půl jsem zjistila, že se mi zhoršil zrak. Na oční ambulanci v nemocnici U sv. Anny v Brně mi zjistili otok na sítnici levého oka - věkově podmíněnou makulární degeneraci. V pravém oku už je jizva po prasklé cevě, vidím kostrbatě. Na levé oko navržena injekční léčba na kterou už čekám čtvrt roku. Při zhoršení může dojít k oslepnutí. V červnu r. 2015 mi byla vyoperovana levá ledvina s nádorem. Zatím bez léčby, pod kontrolou onkologů. Mám zvýšený kreatinin a kyselinu močovou. Beru 75 nm 1x denně - snížená činnost štítné žlázy. Mám začínající šedý zákal - operace možná až po vyléčení otoku sítnice.Děkuji za odpověď a srdečně zdravím. Jarmila Klusková
Diabetický makulární edém (= otok sítnice) postihuje, jak již název napovídá, diabetiky (= lidi s cukrovkou). K tomuto otoku dochází po prosáknutí makuly tekutinou. Otok sítnice způsobuje, že se snižuje schopnost vnímat světlo, a tak má pacient rozmazané vidění. Tento otok se může objevit u lidí, kteří cukrovkou trpí dlouhodobě, nebo pokud i při léčbě mají příliš vysokou hladinu glukózy.
Tento otok způsobují různá poškození cév v sítnici a jejím okolí, tyto cévky pak propouštějí tekutinu do sítnice a zde se tekutina také hromadí, a tím vzniká otok.
- příznaky
Otok sítnice oka se zpočátku projevuje zamlženým viděním, neschopností zaostřit oko, pocitem mlhy před okem, ale i zdvojeným viděním, či plovoucími skvrnami v oku (pacient má pocit, že vidí skvrny tam, kde nejsou). Všechny tyto příznaky se postupně zhoršují (zhoršení může probíhat v rámci týdnů, ale i let). Pokud by nedošlo k léčbě tohoto otoku, může otok sítnice vést až k úplné ztrátě zraku.
- léčba
Při zjištěných problémech je vždy nutné navštívit očního lékaře (diabetici ho musí informovat o své nemoci), ten pak vyšetří ostrost zraku i sítnici. Pokud se otok sítnice potvrdí, následuje nutná léčba, která musí probíhat v závislosti na léčbě cukrovky. Léčba otoku sítnice, totiž může být úspěšná jen tehdy, když se hladina cukru v krvi udržuje ve vhodných hodnotách. Otok sítnice se obvykle léčí laserovou operací očí, kdy laser v podstatě spálí prosakující cévy a tím je uzavře. K této operaci samozřejmě dochází až po znecitlivění oka a je to bezbolestný proces. Výsledky operace by měly být viditelné již během několika týdnů.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Sítnice je vrstva tkáně, která se nachází v zadní části oka. Tato část oka snímá světlo a posílá obraz do mozku. V centru této nervové tkáně je skvrna. Sítnice poskytuje ostré centrální vidění, potřebné pro čtení, řízení a vidění jemných detailů. Poškození sítnice může mít vliv na zrak, a některá poškození mohou být tak závažná, že způsobí slepotu. Příklady poruch sítnice jsou následující:
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Optik.
Dobry den, Nikol, kontaktni cocky zrejme Vasemu problemu neprizpeji, vysadte je a navstivte co nejdrive lekare. Puvodcem muze byt infekce, ktera se do oka dostala jinou cestou nez kontaktni cockou. Take je mozne, ze Vam cocky "nesedi", jsou proste lidi, kteri je nesnesou. Je nutna pravidelna prohlidka zda cocka nedeformuje vrchni vrtstvu oka. V kazdem pripade Vas problem je nutne co nejdrive resit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vaclav.
dobry den potreboval bych poradit mam po dlanich a po prstech takove byle pupence a nevim co to je
Sítnice může v oku člověka prasknout z různých důvodů, může to být důsledek komplikací jiného očního onemocnění, může se jednat o degenerativní formu onemocnění očí, může k tomu dojít také při poranění očí či mozku. K tomuto prasknutí dochází obvykle v důsledku toho, že sítnice není delší dobu správně prokrvována, zároveň vliv na prasknutí může mít i stáří oční bulvy. Je důležité si také uvědomit, že u některých skupin obyvatel je prasknutí sítnice oka pravděpodobnější než u jiných, patří sem těhotné ženy (k prasknutí může dojít i při porodu), lidé s genetickou dispozicí k degenerativním očním onemocněním, lidé trpící cukrovkou, lidé trpící těžkou formou krátkozrakosti.
Pokud se jedná o drobné prasklinky v sítnici, tak si pacient nemusí uvědomovat žádné problémy se zrakem, ale i přesto na sobě může postupně vypozorovat různé příznaky jako například: světlé záblesky před očima, zúžování viditelného pole a další. Zajímavé je, že příznaky se zhoršují, čím déle je člověk vzhůru. Těsně po probuzení nemusí na sobě pozorovat žádné problémy, čím víc se ale blíží večer, tím se jeho zrak zhoršuje. Je to způsobení tím, že v noci je sítnice v klidu a může se „přichytit“ zbytku oka. Pokud je ale sítnice oka porušená výrazněji může dojít k výraznému zhoršování zraku, i k jeho ztrátě. Proto je důležité vyhledat lékaře vždy, když na sobě pacient vypozoruje jakýkoliv problém se zrakem.
Léčba praskliny může probíhat pomocí laseru, kryoterapií i chirurgickým zákrokem. O formě léčbu rozhoduje vždy lékař v závislosti na rozsahu, typu a umístění praskliny.
V naší poradně s názvem BÍLÉ TEČKY V KOUTKU OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, před několika dny jsem objevil bílé tečky v koutku oka, v té červené části.Tak se chci zeptat, z čeho to asi může být ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Petře, tohle vypadá na nějaké polypy. Doporučuji zajít v Kroměříži na oční, aby se ti na to mrkli. Obvykle to spraví antibiotické kapky - nejčastěji Maxitrol. Recept na Maxitrol dostaneš od očního.
Po operaci odchlípnuté sítnice oka obvykle zůstává pacient nějakou dobu pod dohledem v nemocnici, ale ani po návratu domů není možné, aby se okamžitě zapojil do pracovního procesu, je třeba klidový režim i po dobu několika měsíců.
I po operaci oka postiženého makulární degenerací je nutné strávit nějaký čas v nemocnici pod dohledem, obvykle pacienta navíc čeká trávení tohoto času v poloze na břiše, či v předklonu s pohledem dolů. I doma je poté nutné zachovat po nějakou dobu klidový režim.
V některých případech je ale u těchto chorob možné provést daný zákrok ambulantně pod lokální anestezií, využívají se k tomu prostředky vnitřní tamponády, které pomáhají k tomu, aby se sítnice správně zahojila při odchlípení sítnice a při edému. Lékař k zákroku může využít expanzní plyn, nebo silikonový olej. Expanzní plyn se vstřebává postupně asi měsíc, po celou dobu ale brání správnému vidění. Silikonový olej se vstřebat nedokáže a je nutné ho z oka po půl roce vypustit. V rámci pooperačního režimu si musí pacient pravidelně kapat oční kapky, udržovat tělo v poloze, kterou mu stanoví lékař a rozhodně nechodit do zakouřeného a prašného prostředí, ani do bazénu a sauny.
Kuří oko je hyperkeratotická léze s centrálním jádrem obsahujícím keratin, způsobující bolest a zánět. Kuželové jádro kuřího oka jev podstatě ochranný účinek organismu, který je vyvolán mechanickým traumatem. Kuří oka se dělí na dva typy. Prvním typem jsou tvrdá kuří oka a druhým měkká kuří oka.
Tvrdá kuří oka
Tvrdá kuří oka jsou nejběžnějším typem, jsou suchá a zrohovatělá. Vyskytují se nejčastěji na pátém prstu nebo na hřbetu menších prstních kloubů.
Měkká kuří oka
Měkká kuří oka jsou způsobená absorpcí extrémního množství vlhkosti, které je zapříčiněné pocením. Tento druh je známý svým charakteristickým macerovaným vzhledem. Jedná se o velmi bolestivé zranění, které může postihnout všechny prsty na noze. Nejčastěji se objevuje mezi čtvrtým a pátým prstem.
Častou příčinou vzniku měkkého i tvrdého kuřího oka je deformita chodidla. Úspěšná léčba závisí na závažnosti deformity. Mladí lidé trpí často již statickou deformitou. Pro dosažení lepších výsledků u léčby deformity je potřeba konzervativních opatření. Jiný druh deformity je léčen změnami podložky umístěné v žlábku mezi prsty. Tato podložka snižuje deformitu, jelikož dochází k narovnání prstů.
Použití konzervativní léčby u starších pacientů s různými stupni statické deformity není vhodné. Léčba touto metodou způsobuje pocity nepohodlí u těchto pacientů. Pokud kuří oka nereagují na zvolenou léčbu, měla by být léčena operativně.
V naší poradně s názvem JAK LECIT JECNE ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda-li má někdo stejný potíže s ječným zrnem.V dubnu se mi udělal 3 krát do měsíce v pravém oku . A už ho mam opět v pravém oku. Něco jsem si o tom přečetla,,hygienu mám dostatečnou,každý den se odličuji,na obličej si nedává žádné krémy ani make-up.Ječné zrno je bolestivé,tečou mi slzy,v oku cítím strašné štípaní a občasné píchaní občas vidím mlhavě a nevím co s tím.Jestli někdo máte stejné potíže nebo podobné uvítám každou radu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste vyměnit ve svých šminkách vše, co přichází do kontaktu s očima. To znamená oční stíny, štětečky, řasenky, konturovací tužky, atd. Je pravděpodobné, že něco z toho bude infikované a při každém použití si zanášíte do oka opakovaně infekci. Od akutních problémů vám pomůže výplach oka borovou vodou, kterou běžně koupíte v lékárně. Kdyby problémy neustaly, tak budete zřejmě potřebovat antibiotika, které vám může předepsat jen oční lékař, takže zvažte už teď jeho návštěvu.
Nutnost předoperačního vyšetření záleží na celkovém stavu a zvyklosti pracoviště, kde bude operace provedena. Zákrok je menšího rozsahu, dle zvyklosti pracoviště se provede anestezie, častěji nyní už jen lokální, za pomocí parabulbární injekce. Samotné vypuštění silikonového oleje trvá přibližně 30 minut a je bezbolestné. Do oka se zavedou vstupy, vypustí se olej, dutina se vypláchne, zkontroluje se stav sítnice a případně se ošetří nějaká část sítnice, pokud je to třeba. Operace je ukončena vyplněním oka tekutinou z infuze. Pracovní neschopnost se odvíjí od profese a diagnózy, kvůli níž byl do oka olej dáván. U pracujících jedinců je většinou pracovní neschopnost vhodná přibližně na týden. Fyzickou zátěž je nutné omezit po dobu 7 dnů, pak již dle pokynů ošetřujícího lékaře podle stavu hojení oka.
V naší poradně s názvem AUTOLOGNÍ LÉČBA SY SUCHÉHO OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Karešová.
Dobrý den, chci se zeptat, zda je pro mě vhodná autologní léčba sy suchého oka. Jsem 2 roky po transplantaci kostní dřeně pro AML a bojím se, že se to bude zhoršovat.
Schimer OP 6, OL 3 mm, fluoresc OPL 0, beng.č. OPL 0
Děkuji za odpověď Jana Karešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Autologní sérum na syndrom suchého oka by mohlo pomoci i ve vašem případě. Léčbu nedostanete hned, ale až po pečlivém vyšetření očním lékařem, takže můžete mít jistotu, že jste zvolila správně. U metody autologních sér se používá upravený biologický materiál pocházející z vaší krve. Tím jsou prakticky vyloučeny alergie nebo překrvení oka prorůstajícími cévami. Zeptejte se na možnost této léčby suchého oka svého očního lékaře. Když nebude k tomu ochotný, tak zkuste jiné oční ve větším městě.
Kuří oka se obvykle projeví jako následek nevhodné obuvi. Odstranění chirurgickou cestou je docela dobře možné, zato náplasti na kuří oka mohou u citlivých osob způsobit poškození kůže, které si nezadá s poleptáním žíravinou. Také homeopaticky lze kuří oka odstranit celkem snadno.
Mozoly – vrstva odumřelých a ztvrdlých kožních buněk – jsou tvořeny opakovaným tlakem na jedno místo, což podněcuje zrychlenou tvorbu kožních buněk. Obecně řečeno jsou kuří oka a mozoly podobným ztvrdnutím kůže v důsledku tlaku či tření. Hlavním rozdílem je, že kuří oka jsou hlubším, více ohraničeným ztvrdnutím kůže a mozoly pokrývají spíše širší oblast povrchu kůže a nejsou tak hluboké jako kuří oka. Obvykle se mozoly objevují na bříškách chodidel a pat a mají žlutohnědé zabarvení. Jsou způsobeny vysokými podpatky, dlouhým stáním či obezitou. Ve své podstatě jsou mozoly neškodné, avšak mohou být velmi bolestivé a vést k dalším komplikacím.
V naší poradně s názvem NEOTEVŘENÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj Cempírku.Jen píši.Lékař udělal stěry,vyšla chlamýdie v levém oku(.Musim podotknout.Jiná vyšetření chlamýdii neukázalo).Dostala jsem i pro přítele Sumamed,je to 7 dní..A piji čaj Anti parazitální a koupila jsem si také Chlamydit Extra.Oči mně ještě nějak neposlochaj.Volala jsem dnes svému očnímu lékaři,ten se musí poradit s odborníky ,jelikož o chlamýdiích v očí ještě neslyšel.Tak tam budu volat ve čt.(Ale při 2 návštěvě také na mně pěkně koukal,hrůza).L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Neuvěřitelné, jsem moc rád za Vaši zpětnou vazbu. Určitě zůstaňte v kontaktu a informujte o průběhu. Zároveň je potřeba se zamyslet, jak se vám do toho oka dostala ta chlamydie. Nejčastější způsob je přenos z prstu ruky při mnutí oka. Takže by byla vhodná nějaká gelová desinfekce na ruce, kterou můžete hned a často kdekoliv během dne použít. Také posílení imunity bude na místě, receptů zde máme mnoho. Po dobrání antibiotik je vhodné absolvovat restart střeva pomocí probiotik na jeden měsíc. Držím palce.
Pokud je makulární díra způsobena vitreomakulární trakcí, může být možné ji léčit injekcí ocriplasminu aplikovanou přímo do oka. Injekce pomáhá sklivci uvnitř oka oddělit se od zadní části oka a umožňuje uzavření makulární díry.
Injekce trvá jen několik sekund, přičemž dostanete lokální anestetikum ve formě očních kapek nebo injekce, takže nebudete cítit žádnou bolest. Před zákrokem dostanete také oční kapky k rozšíření zornice, aby oční lékař mohl vidět zadní část oka.
Injekce ocriplasminu se obvykle používá pouze v raných stádiích – když makulární díra je široká méně než 400 mikrometrů.
Ocriplasmin může způsobit mírné vedlejší účinky, které obvykle odezní, jako například:
dočasné nepohodlí, zarudnutí, suchost nebo svědění;
otok oka nebo očního víčka;
citlivost na světlo;
záblesky;
rozmazané, zkreslené vidění;
snížení vidění nebo slepých míst.
U malého počtu lidí se mohou vyvinout závažnější vedlejší účinky, jako je znatelná ztráta zraku, zvětšení makulární díry nebo odchlípení sítnice. Chirurgický zákrok je obvykle nutný ke korekci zvětšení makulární díry nebo odchlípení sítnice.
Komplikace po operaci, kdy je potřeba vyhledat okamžitou pomoc:
výrazně snížené nebo zkreslené vidění,
silná bolest očí,
dvojité vidění, bolesti hlavy nebo je vám nevolno.
Bezprostředně po injekci může být vaše vidění rozmazané. Neměli byste řídit ani používat žádné nástroje nebo stroje, dokud se to nevrátí k normálu.
Pokud injekce ocriplasminu selže v uzavření makulární díry, může být navržena operace s názvem vitrektomie, při které dojde k uzavření makulární díry a zlepšení vidění.
V naší poradně s názvem SVEDENI KUZE KOLEM OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dada.
Dobry den ,uz dlouho me svedi kuze kolem oka hlavne v koutku,uz nevim co na to pouzit ,pani doktorka zkousi ruzne masticky,na tyden mam treba pokoj,ale opakuje se to ,nekdy se mi k tomu prida modry flek jak ,kdyz mam modrinu,prosim porad te mi,dekuji Bilkova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pomoc hledejte jen u lékaře, protože domácí mističky nebo domácí kapky můžou výrazně zhoršit stav oka. Sama si můžete pomoci tím, že zcela vyřadíte male-up v oblasti očí a začněte používat desinfekční gel na ruce během dne, jak si vzpomenete. Účinné léky dostanete od lékaře, který nejdříve musí zjistit důvod potíží. Jednou z metod je metoda pokus/omyl, proto i když lék nezabere, tak nerezignujte a dále respektujte rady a recepty lékaře. Je to nejrychlejší způsob, jak si pomoci.
Oko funguje stejně jako fotoaparát. Světelné paprsky procházejí do oka rohovkou, komorovou vodou, což je transparentní tekutina v přední části oka, dále zornicí, až se dostanou do čočky. Čočka láme světelné paprsky a koncentruje je na určité místo na sítnici v zadní části oka. Ze zadní části oka obraz prochází sítnicovými buňkami do zrakového nervu a následně do zadní části mozku, která danou informaci zpracuje.
Pokud však postupným nahromaděním bílkovin dojde v čočce k zákalu, světlo nemůže pronikat dále do oka a nastává ztráta vidění. Nové buňky čočky se tvoří na vnější straně objektivu oka a stlačují starší buňky do středu čočky, což pak vede k rozvoji šedého zákalu.
Vznik šedého zákalu
Souvisí s věkem, je důsledkem stárnutí buněk.
Vrozený šedý zákal – může vzniknout během těhotenství nebo v průběhu vývinu dítěte, je způsoben infekcí, zraněním nebo špatným vývojem – miminko se již narodí se šedým zákalem.
Sekundární šedý zákal se vyvíjí v důsledku jiných onemocnění, jako je například cukrovka. Také může být způsoben toxickými látkami, některými léky (kortikosteroidy nebo diuretika), dále ultrafialovým nebo slunečním zářením.
Traumatický šedý zákal se vytvoří po poranění oka.
Mezi další faktory, které mohou zvýšit riziko vzniku šedého zákalu, patří kouř z cigaret, znečištění ovzduší a otrava alkoholem.
S přibývajícím věkem vzrůstá možnost vzniku různých problémů se zrakem:
Obtížné čtení. Oční svaly začnou slábnout asi od 45 let. Je to přirozený proces stárnutí oka, který nastane postupně u každého. Ve věku nad 60 let budeme pravděpodobně potřebovat samostatné brýle na čtení, nebo jako doplnění ke stávajícím dioptrickým čočkám.
Proměnlivost. Tyto drobné tečky nebo skvrny, které občas „plavou“ ve vašem vidění, jsou normálně neškodné. Pokud přetrvávají, je dobré se obrátit na očního lékaře, protože mohou být příznakem i jiného problému vašeho zdravotního stavu.
Šedý zákal. Je snadno zjištěn očním testem, tento postupný zákal objektivu oka je velmi častý u lidí nad 60 let. Operace může zrak obnovit.
Glaukom (zelený zákal). Způsobuje ho zvýšený nitrooční tlak, který vede k poškození zrakového nervu, tento nerv spojuje oko s mozkem. Glaukom postupně vede k tunelovému vidění a nakonec ke slepotě. Nicméně pokud je zjištěný včas, lze tyto komplikace odbornou léčbou zastavit.
Makulární degenerace. Onemocnění sítnice způsobené stárnutím. Sítnice je tkáň, která se nachází v zadní části oka. Existují dva typy makulárních degenerací. Prvním typem je suchá makulární degenerace, kdy zhoršení stavu postupuje velmi pomalu. Naopak vlhká makulární degenerace (druhý typ) se zhoršuje velmi rychle, ale při včasném zjištění je léčitelná.
