SKLOŇOVÁNÍ JEJÍ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Smuteční řeč není nezbytnou součástí pohřebního aktu, pokud si ale pozůstalí přejí, aby na pohřbu někdo promluvil, volí mezi službou profesionální řečníka nebo vlastním vystoupením.
Smuteční řeč na pohřbu babičky
Vážená rodino, drazí přátelé, a milí smuteční hosté,
Člověk v životě prožívá mnoho krásných okamžiků plných štěstí, lásky a radosti, stejně tak ho ale stejnou měrou životem provází chvíle plné žalu, slz a utrpení. A naši rodinu takováto chvíle postihla před několika dny, když nás navždy opustila naše milovaná matka, sestra, babička i přítelkyně Magdalena Novotná. Přestože její odchod byl očekávaný, její ztráta naše srdce silně zasáhla a zanechala v nich po ní díru plnou stesku a bolesti. Na tuto ztrátu se nedá nikdy zapomenout, a nám, jejím milovaným, nezbývá nic jiného než nechat naši babičku žít i nadále v našich srdcích, uchovat si na ni milou vzpomínku a předávat ji dál naším dětem, jejím pravnoučatům, a dalším bližním. A těmi jste v této těžké chvíli i vy, a proto mi dovolte, abych v tuto nelehkou chvíli i ve Vašich srdcích nechal ožít vzpomínku na ni, na ženu, která vždy věřila.
Má babička Magdalena Novotná se narodila 11. prosince 1934 do bohaté statkářské rodiny. Od narození byl její život propojený s křesťanskou vírou, která ji i v pozdějších dobách byla útěchou v těžkých životních okamžicích. Do jejího šťastného dětství na venkově plného her, přátelství a blahobytu náhle zasáhla válka. Válka, která ji připravila o to, co do té doby na světě milovala nejvíce. O její rodiče. Náhle zůstala malá sedmiletá Magdalenka, jak jí její maminka říkávala, sama s o rok mladší sestrou Janičkou. Obou dívek se ujala rodina sousedů a v dobré víře je vychovávala do konce války. Janička se pro Magdalenku stala celým světem, jedinou životní jistotou, jejich jedinečný vztah vydržel až dodnes. Po skončení války se obou sester ujal strýc, který se vrátil z exilu a vychovával je podle svého nejlepšího svědomí, za to mu má babička byla po celý život vděčná. Již jako dítě mu dávala svůj vděk a hlavně lásku najevo a snažila se mu vždy činit jen radost, i ve chvílích, kdy jejich život nebyl zrovna jednoduchý. Má babička sice z politických důvodů nedostudovala vysněnou střední školu, ale nikdy, ani tehdy ani později to nepovažovala za tragédii. Velmi dobře věděla z předcházejících zkušeností, že režim jí může připravit o vzdělání, domov, rodinu, ale že mu nikdy nedovolí, aby jí vzal její víru. Nejen víru křesťanskou, ale víru v lepší život, víru v laskavost a dobrotu lidí. Místo studia se babička vrhla do podřadných zaměstnání, ale v každém zaměstnání se činila s elánem, který byl její osobě vlastní. I díky svému životnímu optimismu zaujala na první pohled svou životní lásku, našeho dědečka Mojmíra, s nímž v průběhu let měla pět krásných a zd
V naší poradně s názvem ALTERNATIVNÍ LÉČBA RAKOVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislav.
Dobrý den, maminka má zhoubný nádor na ledvině. Jedna ledvina vyoperovaná, druhá částečně vyoperovaná (zbytek ledviny nefunkční). Jedná se o grawitzův tumor, metastáze v uzlinách, cévách , svalech a zřejmě i na plicích. Nádor je označen g4- tedy nejvíce agresivní. Lékaři již nedávají žádnou naději a na vlastní riziko ji zřejmě odvezeme domů (dle lékářů zemřít). Nechceme se však vzdát bez boje proto bojujeme alternativní léčbou, které věřim více než chemoterapiím. Mamka pobírá z prášků pouze paralen na teplotu a zřejmě nějaký prášek na srdce. Dále proti problémům při dýchání dostává cca jednou za den morfín.
Chtěl jsem se zeptat na níže sepsaný jídelníček, který jsme sestavili.
Ráno – 250 ml zeleninové štávy,
Tvaroh se lněným olejem a rozemletými lněnymi semínky cca 8lžic
Aloe vera – 30ml
Roztok javorový sirup + zažívací soda 1 lžička
Oběd- zásaditá potrava (zelenina)
Roztok javorový sirup + zažívací soda 1 lžička
Odpoledne- zeleninová štáva 250ml
Večeře- zelenina/ovoce
Aloe vera 30 ml
Roztok javorový sirup + zažívací soda 1 lžička
Čaj z kořene pampelišky
Případné doplňky-liposomální vitamín C, koloidní stříbro,chlorela, graviola , cordyceps
Z těchto doplňků bych vybral pouze něco, aby se vše nepřeplácalo a aby bylo tělo schopno vše strávit a vyloučit. Celkem se mi líbí graviola a vit. C. Mam ale obavy vzhledem k nefunkčnosti ledvin zda nemohou nastat nějaké problémy? Proto prosim o radu, opakuji že ledviny nefungují a mamka chodí 3x týdně na dialízu.
Dále bych chtěl poradit s léčbou chloridem cesným- tato léčba se mi zdá velmi účinná , ale myslím, že je zde nutné poradit se o dávkování,aby se to více nezhoršilo. Mamka váží cca 60kg a je jí 59let. Našel jsem toto dávkování , nevím co je z toho nejvíce důležité, nebo zda jde něco vynechat, či není li problév v ledvinách?
Denní dávkování rozložené na 3 až 4 dávky
a. CsCl (chlorid cesný) 3 – 6 gramů (viz poznámky autora 1,2,3)
b. KCl (chlorid draselný) 2 – 4 gramy
c. Vitamn C 5 – 10 gramů
d. Vitamín A 50 000 international units
e. Zn gluconate 100 – 200 miligramů
f. Organický selén 100 – 200 mikrogramů
g. Amygdalin (laetrile) Podle ošetřujícího lékaře
Mohl byste mi něco doporučit či poradit? Děkuji mnohokrát
Vladislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Podle popsané diagnózy se skutečně jedná o terminální fázi v životě vaší maminky. Chápu vaši snahu za každou cenu něco podniknout k prodloužení života, ale v některých situacích to bohužel nedokážeme vůbec ničím a toto je zřejmě ten případ. Váš jídelníček je dobrý. Důležité je aby vyhovoval požadavkům nofrologů, kteří dozorují dialýzu, s nimi je to třeba prodiskutovat. Také je třeba brát ohledy na chuťové požadavky vaší maminky, aby ji především jídlo chutnalo.
Připravte se na to že maminka brzi zemře a přijmněte to jako součást její další existence v nové dimenzi. Vnímejte to jako transofrmaci jejího života do nových podmínek, kde nebude tato její nemoc ani bolesti, které nyní má. Tím že zemře se vysvobodí z pozemských těžkostí a nalezne klid a odpočinek. Když toto přijmete, tak ulehčíte její odchod pro ní samotnou i pro sebe.
Latinsky se šlacha nazývá tendo a anglicky tendon nebo sinew.
Šlachová pochva
Na místech, kde se šlachy stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).
V naší poradně s názvem JAK SI PORADIT SE DNOU A PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat,jestli při dně se může jíst celozrnné pečivo a chleb žitný nebo který je vhodný a také mám otázku na sodu,četl jsem, že soda dokáže vylučovat kyselinu močovou,jestli ano tak jestli není naskodu a jeli prospěšné vypít denně jednu sklenici vody se sodou, předem děkuji za odpv.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chléb a pečivo, pokud není slazené cukrem, je bez problémů a je jedno z jaké mouky je. Soda a dna? Neexistuje žádný důkaz, že soda léčí dnu. Soda reaguje s kyselinou v žaludku a sníží její kyselost. Tím skončí její role a dále se její účinky neprojevují. Čím si můžete při dně pomoci, je pít více vody, než máte skutečně chuť. Ke každé sklenici vypité vody přidejte vždy ještě jednu vynucenou. To je potvrzený účinek, který skutečně pomáhá při dně.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Pohřby jsou událostí, na níž se nikdo netěší, protože pro něj znamenají těžkou ztrátu ... ztrátu člověka, který mu zasáhl do života a ovlivnil ho. I Vás sem dnes přivedla láska a úcta k vážené a milé ženě, kterou jsem nade vše milovala. K mé mamince Boženě Vojtěchové, která nás po dlouhém boji s vážnou nemocí navždy opustila. Cítím smutek nad jejím odchodem, ale pohled do vašich smutných, slzami zmáčených tváří mi říká, že má maminka v životě dokázala to, co mnoho lidí nezvládlo. Dokázala, že ji všichni její známí milovali. Naší lásky a přátelství si má maminka v životě cenila nejvíce, a i proto mě pohled na vaše tváře dojímá. I přesto, že naše slzy svědčí o úctě k ní, nepřála by si, abychom plakali dlouho, chtěla by, aby naše bolest brzy pominula a byla vystřídána pocitem radosti. Radostí nad tím, že jsme dostali šanci jít kousek cesty společně s ní po její životní pouti. Chtěla by, abychom hledali útěchu nad její ztrátou ve vzpomínkách, které nám na ní navždy zůstanou, a které nám nikdo nevezme. Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o střípky našich rodinných vzpomínek na život naší milované maminky.
Má maminka se narodila před padesáti lety v malé vesničce u Prahy. Prožívala zde krásné chvilky svého dětství, proháněla se po loukách, lezla po stromech, stavěla si s kamarády bunkry v místních stodolách. Okamžiky štěstí, které tehdy prožívala, nemohlo nic zastínit. Jak rostla, nahlédla mnohokrát pod pokličku světa dospělých. Ten svět se jí ani trochu nelíbil, a ona se už tehdy rozhodla, že nikdy nedovolí, aby se z ní stal nudný a ustaraný dospělý, který dávno zapomněl, jaké to je být dítětem. Po smrti svého otce sice byla okolnostmi nucena vzdát se svých dětských střevíčků i snů a vrhnout se do nudného světa dospělých, i přesto si ale uchránila své vnitřní dítě. Dokázala si v sobě uchovat své dětské radosti i v dobách nemilých, kdy nevěděla, co s ní bude, jestli se dokáže uživit. Věděla ale, jaký je její životní sen a šla si poctivě za ním. Její touha po práci s dětmi ji dovedla až k zaměstnání v dětském domově v Litoměřicích, kde se také při jedné vánoční akci seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem. Tatínek od prvního okamžiku věděl, že ona je pro něj ta pravá a dělal vše, aby ji o tom přesvědčil, nakonec se mu to podařilo a získal její srdce. Společně pak čelili všemu dobrému i zlému, co je v životě potkalo, užívali si narození dvou dětí, jejich životních úspěchů a samozřejmě nikdy nezapomínali ani na děti v dětském domov
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
V naší poradně s názvem HOLTOVA MAST (UNGUENTUM HOLT) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Holtova mast a její použití. Jejím základem je draselné mýdlo obohacené o dehtovou tinkturu. Vše je smícháno do podoby krému, odborně do takzvané emulze. Obsah dehtů ovlivňuje její vzhled pach i barvu. Holtova mast se používá k hojení menších vyrážek. Typicky kopřivky u kojenců a úspěšná bývá i léčba různých druhů dermatitid s menším lokálním výskytem. Vzhledem k obsahu dehtu v holtově masti není vhodné používat tuto mast dlouhodobě nebo na větších plochách, protože dehty se vztřebávají kůží, tím jednak léčí, ale také zatěžují močové cesty svým usazováním při vylučování z těla.
Zdraví vás Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dnes nás sem do těchto smutných míst přivedla ztráta blízké osoby. Náš svět opustila žena, která celý svůj život zasvětila své rodině a péči o druhé. Stejně jako naše oči se zalévají slzami při vzpomínce na paní Alenu Černou, tak i její oči plakaly v jejích posledních chvílích při pomyšlení, že nás navždy opouští. Až do poslední chvíle měla na srdci jen naše blaho, a stejně jako celý svůj život, tak i před smrtí myslela jen na druhé. Teď nás navždy opustila a její místo v našich srdcích je na jednou tak prázdné. Vzpomínky, které nám na ni zůstaly, jsou naší jedinou útěchou. Každý, kdo ji znal, se mnou bude jistě souhlasit, že by si nepřála, abychom nad jejím odchodem prolévaly potoky slz. Byla by raději, kdybychom se usmály při vzpomínce na ni. Náš úsměv jí byl vždy bližší než naše slzy, a proto i teď provázejme její rozloučení úsměvy při připomínce jejího života.
Má milovaná babička se narodila v roce 1940. Většinu dětství se starala o svých pět mladších sourozenců, které měla velmi ráda. Po skončení základní školy si zvolila svůj životní směr, přála si být květinářkou. Květiny milovala od dětství a neuměla si představit, že by pracovala v jiném oboru. Po dokončení školy si našla práci v oboru a snila svůj sen o tom, že jednou si otevře i vlastní podnik. Svůj sen nakonec také uskutečnila, i když jí to stálo mnoho úsilí, vynaložené práce nikdy nelitovala. Pro mnoho práce neměla příliš čas na zábavu, a tak uvítala, když jí nejlepší kamarádka seznámila s mladým zedníkem. Z jejich vztahu se vyklubala pravá láska, která s sebou přinesla i velké radosti v podobě tří synů Václava, Karla a Josefa. Má babička spolu s dědečkem usilovně pracovali, aby se jejich děti měly dobře, bohužel jim ale na samotné děti moc času nezbývalo. Synové jim rychle odrostli a založili vlastní rodiny. Nikdo nemohl být pyšnější než má babička, když viděla, jak její synové dosahují úspěchu v pracovním i osobním životě. Radovala se, když jí postupně vkládali do náruče další a další vnoučata. Nakonec se z ní stala sedminásobná babička vnoučat Alenky, Jozífka, Martinky, Davídky, Filípka, Matýska a Vašíka. O vnoučátka se babička starala vzorně, užívala si je a velmi milovala, vynahrazovala si, co jako maminka zameškala. I pro nás, vnoučata, byla někdy více matkou než babičkou. Pomáhala nám se vším, co nás trápilo, utěšovala nás při různých bolístkách, učila nás číst i psát, pomáhala nám vyrovnat se se všemi problémy dospívání, učila nás jak jednat s lidmi a jak se starat o přírodu tak, aby nám to jednou vrátila,
Ve svém příspěvku RYCHLÁ POMOC OD LUPENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
zdravím lidičky..chci se tady pochlubit i já že mám tedy měl jsem lupénku...Měl jsem jí po celém těle..6 let jsem chodil ke kožeřce ..pořád mi dávala nějaké mastičky a nic :-( ale dnes? jsem úplně jak miminko..prostě ani jedno ložisko..konečně bazén a tak...a hlavně po šesti letech kraťase..nechci tajit jak jsem se uzdravil..jen vám řeknu že za 3 týdny jsem byl bez jediného ložiska..a jsem za to vděčný jedné starší paní která mi udělala mastičky a řekla že se nemusím bát že bych se neuzdravil..doufám že mi paní nebude mít za zlé že vám dám její email ale nejde se tím nepochlubit..takže její email je Herbalova1956@seznam.cz ....prosím neříkejte že jsem ho sem napsal já..ale klidně jí napiště a domluvte se sní !!! uvidíte že se uzdravíte!! když jsem se jí ptal tak řekla že uzdravila každého... :-) a hlavně si nemyslete že tu dělám nějakou reklamu!! to vůbec..je mi jedno zda jí napíšete ..pro mě je důležité že já jsem absolutně zdráv.. měj te se :-) a pokud chcete se zeptat mě tak mi klído zavolejte :-) tel na mě je 737 317 034 ahoj te Honza :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Batoletem označujeme dítě od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k zajímavému rozvoji. Dítě začíná lézt, chodit, mluvit, začíná rozeznávat blízké osoby. Odliší od sebe tvary, obrázky i hračky. Jeho myšlení se posune od senzoricko-motorického k symbolickému. Nastává prudký rozvoj řeči – zatímco po prvních narozeninách batole používá obrazných slov jako haf-haf či bum-bum, ve třech letech se dítě naučí mluvit natolik, že zvládá skloňování, časování a dokáže sestavit jednoduchou větu.
V naší poradně s názvem BAZÉN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Dobrý den, mám dotaz. manžel inteligentně vysypal větší množství hypermanganu do bazénu a nyní máme tmavě fialovou vodu. Máme 5 letou dceru, která do bazénu pochopitelně chce. Dá se nějak neutralizovat? nebo je třeba bazén celý vyčerpat??? dkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vodný roztok hypermanganu, nebo-li manganistanu draselného, se dá neutralizovat koncentrovaným peroxidem vodíku nebo kyselinou šťavelovou a také kyselinou sírovou. Koncentrovaný peroxid vodíku (H2O2) se dá koupit v drogérii a je to asi nejbezpečnější způsob. Přidávejte ho dokud nebude roztok bezbarvý. Bezpečné je také použití kyseliny šťavelové (C2H2O4), ale její pořízení není běžné. Kyselina sírová (H2SO4) se dá běžně koupit, ale její použití vyžaduje zkušenosti, protože je to silná žíravina - rozkládá biologické tkáně. Ve všech uvedených případech je nutné výsledný roztok zkontrolovat lakmusovým papírkem - musí mít neutrální pH (7). U všech uvedených způsobů neutralizace se z roztoku uvolňuje čistý kyslík, který může vybuchovat. Na dně se pak vysráží černý prášek, což je oxid manganičitý, který je potřeba vysát.
Z výše uvedeného je vidět, že neutralizace hypermanganu je možná, ale přináší mnoho rizik. Zvažte tedy jestli nebude jednodušší vodu kompletně vyměnit.
