Záměrem cvičení v těhotenství je udržení organismu budoucí maminky v co nejlepší fyzické a psychické kondici. Má posilovat svalové skupiny důležité pro porod a připravovat ženu na péči o dítě. Cviky pro správné držení těla a dýchání mají přispět k dobrému průběhu porodu. Těhotenství trvá 280 dnů, to odpovídá 40 týdnům nebo 10 lunárním měsícům (po 28 dnech) a rozdělujeme ho na tři stejné části – trimestry. Obvykle se s těhotenským cvičením začíná po 20. týdnu těhotenství.
Klub Slunečnice pro vás připravil 22 druhů cvičení a tanců, těhotenský program, a to vše pod vedením fyzioterapeutek, porodních asistentek a zkušených lektorů. Rovněž nabízí kosmetiku, masáže, pedikúru, manikúru či solárium. Příjemné posezení naleznete u kávy.
Zde naleznete odkaz na Klub Slunečnice.
Zdroj: článek Cvičení pro těhotné
V naší poradně s názvem ZINKOVÁ PASTA, ZINKOVÁ MAST, RECEPT, NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zinková pasta, popřípadě zinková mast - jak si ji připravit? Budete k tomu potřebovat oxid zinečnatý, slunečnicový olej, tuky z ovčí vlny a žlutou vazelínu.
Oxid zinečnatý (ZnO) je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Používá se v malířství jako tak zvaná zinková běloba. Zakoupit lze jako bílý prášek v malířských potřebách. Budete ho potřebovat 300 gramů.
Slunečnicový olej je netěkavý olej získávaný ze semen slunečnice (Helianthus annuus). Běžně se používá jako jedlý olej do potravin a také jako zvláčňující složka v kosmetických přípravcích. Slunečnicový olej obsahuje především kyselinu linolovou, ale také lecitin, tokoferoly, karotenoidy a vosky. Obsahuje také nemalé množství vitaminu E. Běžně je k dostání v supermarketech. Budete ho potřebovat 200 gramů.
Tuk z ovčí vlny - neboli lanolin je žlutá mazlavá látka vylučovaná mazovými žlázami zvířat tvořících vlnu, převážná lidstvem používaná část pochází od ovce domácí. Chemicky je lanolin příbuzný s voskem, lze použít jako mast na kůži nebo jako vosk na ochranu proti vodě. Též se využívá jako surovina při výrobě krémů na boty. Vodovzdorné vlastnosti lanolinu chrání ovce proti promočení jejich vlny. Některé druhy ovcí produkují velká množství lanolinu a ten pak lze získávat lisováním vlny mezi válci. Z vlny se při zpracování (na přízi nebo plst) odstraňuje většina nebo všechen lanolin. Lanolin je k dostání vážený v lékárně. Budete ho potřebovat 50 gramů.
Žlutá vazelina je hořlavá polotuhá směs uhlovodíků s teplotou tání obvykle okolo 75 °C. Získává se destilací surového ropného vosku. Vazelína je průsvitná, v čisté podobě bez chuti a zápachu. Rozlišuje se vazelína žlutá vaselinum flavum a bílá vaselinum album, což je žlutá vazelína vybělená kyselinou sírovou. K výrobě zinkové pasty potřebujeme vazelínu žlutou, kterou dostaneme v lekárně. Budeme ji potřebovat 450 gramů.
Postup výroby zinkové pasty.
Nejdříve důkladně rozetřeme oxid zinečnatý se slunečnicovým olejem a vytvoříme olejovou suspenzi. Pak si roztavíme lanolin a žlutou vazelínu a v tekutém stavu je dobře promícháme a udržujeme teplé - tekuté. Do větší misky nalijeme připravenou olejovou suspenzi slunečnicového leje se zinkem a za pomocí elektrického šlehače po částech přiléváme teplou směs lanolinu a vazelíny až do jejich spotřebování. Pak vše šleháme až do vychladnutí.
Zinková mast - použití.
Zinková pasta zklidňuje podrážděnou pokožku, působí chladivě a preventivně na místech náchylných k mechanickému podráždění - odření. Zklidňuje a kryje plně propuklé opary - herpes simplex. Obecně se dá říci, že zinková pasta - mast je vhodná na mechanicky poškozenou - odřenou pokožku a na opary.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Zinková pasta, zinková mast, recept, návod
Zdroj: článek Vitaminy B-komplex
Ve svém příspěvku MNOŽSTVÍ V SEMÍNKÁCH PLODŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Jaké množství purinů obsahují semena seznamu, dýně, slunečnice a strouhaný kokos?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Množství v semínkách plodů
Zdroj informací: www.ultimate-cosmetics.com
Zdroj: článek Domácí pH Balancer
V naší poradně s názvem LNĚNÉ SEMÍNKO JAKO LÉK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Chtěla jsem se zeptat a slunecnicova semínka v čokoládě na Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slunečnicová semínka obsahují málo vitamínu K. 100 gramů slunečnice obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Čokoláda obsahuje více vitamínu K. 100 gramů čokolády obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. 200 gramový balíček slunčnicových semínek v čokoládě by mohl obsahovat 16 mikrogramů vitamínu K. Pro dosažení denního limitu vitamínu K byste musela sníst více než kilo těchto čokoládových semínek.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Warfarin a lněný semínka
Doporučená denní dávka vápníku pro dospělého člověka je 1 200 mg.
Abecední seznam potravin, které obsahují přírodní vápník.
| Potravina 100g | Ca (mg) |
|---|---|
| Ananas | 16 |
| Angrešt | 29 |
| Artyčok | 53 |
| Avokádo | 10 |
| Banán | 9 |
| Banán sušený | 32 |
| Borůvky | 10 |
| Bramborová mouka | 20 |
| Bramborové lupínky | 37 |
| Brambory syrové | 6 |
| Brokolice | 105 |
| Broskve | 8 |
| Brusinky | 14 |
| Burské ořechy nepražené | 60 |
| Burské ořechy solené pražené | 52 |
| Celer | 68 |
| Cibule | 31 |
| Citron | 11 |
| Coca cola | 4 |
| Cuketa | 30 |
| Cukrová kukuřice | 2 |
| Čekanka | 26 |
| Čočka | 59 |
| Černý kořen | 53 |
| Červená řepa | 29 |
| Červené zelí | 35 |
| Česnek | 38 |
| Čínské zelí | 40 |
| Čokoláda bílá | 187 |
| Čokoláda hořká | 38 |
| Čokoláda mléčná | 103 |
| Čokoládové bonbony plněné | 92 |
| Datle | 38 |
| Datle sušené | 63 |
| Droždí | 25 |
| Dýně | 20 |
| Džem - průměrné hodnoty | 10 |
| Džus grapefruitový 100% | 14 |
| Džus hroznový 100% | 19 |
| Džus jablečný 100% | 7 |
| Džus pomerančový 100% | 10 |
| Džus rajčatový 100% | 10 |
| Endivie (štěrbák) | 54 |
| Fazolky zelené | 57 |
| Fenykl | 109 |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vápník v potravinách
V naší poradně s názvem WARFARIN A LOUPANÁ SLUNEČNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat jak působí slunečnicová semínka a warfarin, děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte kontrolovat denní příjem vitamínu K. Vitamín K totiž přímo ovlivňuje účinky Warfarinu. Denní množství vitamínu K pro ženy činí 90 mikrogramů. Tento objem vitamínu K je třeba sníst každý den, ne více a ani ne méně. Některé potraviny mají vitamínu K hodně a i při malém množství dokáží tuto hranici rychle dosáhnout. Patří sem zelí, kapusta, chřest, jarní cibulky a okurky. Slunečnicová semínka také obsahují vitamín K. 100 gramů jadérek ze slunečnice bez skořápky obsahuje 5,5 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte za den 200 gramů slunečnice, tak přijmete 11 mikrogramů vitamínu K. K dosažení limitu budete muset ještě zkonzumovat další potraviny, které dodají zbylých 79 mikrogramů vitamínu K. Slunečnicová semínka, krom obsahu vitamínu K, nijak dále neovlivňují účinky Warfarinu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Warfarin a loupaná slunečnice
Zdroj: článek Akné a jak proti němu bojovat dietou
Omega-3 mastné kyseliny se jako téměř všechny esenciální mastné kyseliny nalézají především v rostlinných potravinách. Obzvláště oleje z pšeničných klíčků, kukuřice, slunečnice a ze sóji jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Dalším důležitým zdrojem jsou ryby, například sleď, treska nebo losos, které dodávají tělu nejen dostatek omega-3 mastných kyselin, ale i stopový prvek jód. Je tedy velmi dobré zařadit do svého jídelníčku mořské plody minimálně jednou týdně. Nedostatek omega-3 mastných kyselin může být nahrazen také užíváním vhodných potravinových doplňků.
Zdroj: článek Omega-3 mastné kyseliny
Loupaná slunečnicová semínka se hodí jak k přímé konzumaci, tak do různých sladkých (obilninové kaše, nákypy...) či slaných jídel (zeleninové pokrmy, zpestření rýže či kuskusu).
Ingredience: 100 g semínek slunečnice, citrón, 1/2 čajové lžičky soli, 2 polévkové lžíce oleje, 2 stroužky česneku, voda.
Postup: Všechny ingredience mixujeme 10 minut. Vzniklý hladký krém můžeme ochutit pažitkou, paprikou a podobně. Působením citrónu pak zůstane majonéza bílá, jinak ztmavne.
Ingredience: 100 g slunečnicových semínek, 20 g sušených rajčat (ne v oleji), 2 polévkové lžíce lahůdkového droždí, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 1 polévková lžíce kvalitního oleje, špetka sušené červené řepy (nemusí být, dává se pro lepší barvu), šťáva z jednoho menšího citrónu (nebo z půlky většího), 100 + 300 ml vody, 5 g práškového agaru (polovina pytlíčku), 3 polévkové lžíce sójové omáčky Shoyu, 1 čajová lžička soli, 2 čajové lžičky červené papriky, 2 čajové lžičky provensálského koření.
Postup: Slunečnicová semínka namočíme (nejlépe přes noc). Stejně tak zalijeme sušená rajčata 100 ml vody a necháme je nabobtnat. Druhý den v menším hrnci rozpálíme olej a zpěníme najemno nakrájenou cibulku. Chvilku restujeme, pak přidáme červenou papriku a provensálské koření a promícháme. Přilijeme asi 100 ml vody a minutku dusíme. Mezitím si v 200 ml vody rozmícháme agar, který poté přilijeme do hrnce, přivedeme k varu a necháme minutku provařit. Odstavíme. Slunečnicová semínka slijeme, opláchneme a nasypeme do mixéru, přidáme lahůdkové droždí, česnek, citrónovou šťávu, sójovou omáčku, červenou řepu, rajčata (i s vodou) a mixujeme. Ještě horkou vodu s agarem a kořením nalijeme do mixéru k rozmixované slunečnicové směsi. Mixujeme 2 minuty na vysoké otáčky, dokud není směs dokonale hladká. Nádobu na srnčí hřbet nebo jinou vhodnou formu vypláchneme studenou vodou a směs do ní nalijeme. Necháme vychladnout (nejprve venku, pak dáme tuhnout do lednice). Ztuhlou a vychlazenou paštiku vyndáme z lednice a nožem opatrně po stranách odlepíme. Můžeme vyklopit na tácek nebo krájet přímo ve formě.
Ingredience: 2 lžičky soli, 1 balíček slunečnicových semínek, 1 hrnek vody.
Postup: V hrnku vody rozmícháme sůl a do této osolené vody namočíme semínka (alespoň na půl hodiny, ale můžeme i na delší dobu). Troubu předehřejeme na 200 °C a na plech rozprostřeme pečicí papír. Semínka slijeme a rozložíme důkladně po celém plechu. Dáme do trouby. Během pražení semínka mícháme a převracíme. Můžeme jem
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slunečnicová semínka
Vědci zjistili, že nejvíce lecitinu obsahují sójové boby a vlčí bob. Také žloutky obsahují vysoké množství lecitinu. Lecitin najdete rovněž v arašídech, olejnatých semenech rostlin (zvláště slunečnice), v kvalitních, za studena lisovaných rostlinných olejích, v ořeších, ovesných klíčkách, ovesné kaši, v mléčných výrobcích, v čočce, květáku, zelí nebo kapustě a třeba i ve šťávě z vinných hroznů nebo v kvasnicích.
Zdroj: článek Lecitin a jeho účinky
Slunečnicová semínka patří k nejhodnotnějším přírodním potravinám. Jsou zdrojem mnoha potřebných živin důležitých pro fungování našeho organismu. Ať už to jsou vitamíny (E, B1, B5), minerály (draslík, selen, hořčík, mangan, železo, vápník, fosfor, zinek) nebo nenasycené mastné kyseliny (omega3, linolová). Právě vitamínu E mají slunečnicová semínka velké množství a řadí se k jeho nejbohatším zdrojům. Ten je základním antioxidantem našeho těla, ve kterém „vyhledává “ volné radikály, neutralizuje je a zabraňuje tak předčasnému stárnutí buněk a degeneraci cév. Dále snižuje riziko tvorby krevních sraženin a vzniku infarktu myokardu, podporuje krevní oběh a tvorbu červených krvinek. Chrání naše tělo před záněty, je bojovníkem proti artritidě, rakovině a cukrovce. Semínka slunečnice pomáhají (díky komplexu vitamínů B) proti stresu, depresi, nervozitě ale i nespavosti. Hořčík v nich obsažený je důležitý pro udržení normálního krevního tlaku. Jeho nedostatek se také může projevit křečemi ve svalech, migrénami, napětím, podrážděností a únavou. Díky selenu se vám zlepší stav pokožky a posílí se nehty. Zároveň je účinnou látkou i proti rakovině – zabraňuje růstu rakovinotvorných buněk a vyvolává jejich odumírání. Slunečnicová semínka vám pomohou při únavě a vyčerpání (resp. předcházejí jim). Doporučují se pro těžce pracující, oslabené a anemické osoby, velice vhodná jsou i pro těhotné, kojící a sportovce.
Zdroj: článek Slunečnicová semínka a jejich vliv na člověka
Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.
Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.
Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.
Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.
Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže u mužů zvýšit
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jak snížit cholesterol
V roce 1925 společnost Hansamühle Hamburg, dnes ADM Ölmühle Hamburg AG, zavedla extrakční postup, díky němuž bylo možné ze surového rostlinného oleje izolovat slunečnicový lecitin. Začala tak jeho průmyslová výroba. Hlavním zdrojem výroby se staly sójové boby a vznikl sójový lecitin. Lecitin získávaný ze žloutků se používá ve speciálních případech, například ve farmacii a kosmetice.
Jedním z prvních aplikačních výzkumníků ohledně lecitinu byl okolo roku 1925 Bruno Rewald, který jako jeden z prvních lecitinových technologů doporučil lecitin jako emulgátor a disperzní prostředek.
Hamburg byl výchozím centrem a ohniskem zpracování sójových bobů a lecitinu. Američan Josef Eichberg byl prvním, kdo v roce 1930 pro USA poznal hodnotu lecitinu a uvedl takzvaný hamburský lecitin na tamní trh. Od roku 1935 byl lecitin dobré kvality vyráběn v Americe. Existovaly firmy Pillsbury a Central Soya (obě v USA), které se této mnohostranné substance ujaly.
Využití lecitinu v dietetice prováděl dr. Buer, který roku 1935 uvedl na trh první lecitinový preparát pod názvem „Buer-Lecithin“. H. Eickermann, A. Nattermann & Cie (dnes Sanofi-Aventis Gruppe) se soustředili na účinnou substanci fosfatidylcholinu a vyvinuli řadu významných farmaceutických preparátů, které ještě dnes nalezneme v nabídce lékáren.
Bádání a aplikační využití lecitinu nejsou ještě ukončeny. V současnosti se například lecitin z mořských řas používá v potravinářském průmyslu. Největší množství lecitinu (okolo 180 000 tun ročně) se stále získává ze sójových bobů (2% obsah lecitinu), které jsou většinou sklízeny v USA, Brazílii a Argentině. Další producenti sóji, jako Čína, Indie, Paraguay nebo Kanada, nemají z hlediska získávání lecitinu velký význam. Pěstování sóji v Evropě je pouze okrajovou záležitostí. Kromě sóji se k základním zdrojům, i když v menším objemu, dá počítat i řepka a slunečnice. Žloutek se svým vyšším obsahem lecitinu (asi 10 %) může stěží stačit, vzhledem k dostupnosti a zásobování trhu. Relativně nízké množství lecitinu ze žloutků tak končí především ve farmacii, medicíně a kosmetice.
Zdroj: článek Nežádoucí účinky lecitinu
Ingredience na 12 placiček o průměru zhruba 10 cm: 250 g nízkotučného tvarohu, 4 vejce, 12 g vinného kamene nebo 1 sáček kypřicího prášku
Ingredience na sladké placičky: jogurt, dle chuti med nebo stévie, kaki
Ingredience na slané placičky: 50 g strouhaného sýra (30 % tuku v sušině), oblíbené koření (například provensálské, oregano, sezam), nebo různá semínka (například slunečnice)
Postup: Troubu předehřejte na 150 stupňů Celsia. Dva velké plechy vyložte pečicím papírem, a aby se vám placičky lépe sundávaly, pomažte plechy jemně olejem. V míse smíchejte tvaroh, žloutky, špetku soli a kypřicí prášek. Ve druhé míse připravte sníh z bílků. Ve chvíli, kdy bude sníh pevný, vmíchejte jej do tvarohové hmoty. Hmotu jemně promíchejte a na plech z ní tvořte pomocí lžíce placičky zhruba o průměru 10 cm. Poté pečte při teplotě 150 stupňů přibližně 35 minut.
Pokud chcete placičky sypané sýrem, po 30 minutách vyjměte plech z trouby a posypte je sýrem, kořením a například sezamem. Plech vložte znovu do trouby a pečte ještě 5 minut. Po zapečení sýra slané placičky servírujte se zeleninou.
Pokud jste si zvolili sladkou variantu, placičky po upečení nechejte vychladnout a ozdobte například bílým jogurtem slazeným stévií nebo medem a nahoru navrstvěte kaki.
Z celkové hmoty vytvoříte zhruba 12 stejných placiček.
Výživová hodnota 1 neozdobené placičky o průměru 10 cm a hmotnosti 20 g po upečení:
Vzhledem k nízkému obsahu sacharidů je možné placičky volit i v rámci druhé večeře, pokud je hlad či se jde pozdě spát.
Zdroj: článek Kaki a cukrovka
Budete k tomu potřebovat oxid zinečnatý, slunečnicový olej, tuky z ovčí vlny a žlutou vazelínu.
Zdroj: článek Návod na přípravu zinkové pasty
Následující potraviny jsou velkým zdrojem na kyselinu listovou. Tento seznam není rozsáhlý, ale je skvělý pro začátek.
Tmavá listová zelenina patří mezi nejzdravější potraviny a obsahuje velké množství vitaminu M. Do své stravy přidávejte více špenátu, listové zeleniny, kapusty, listů tuřínu a římského salátu. Díky těmto potravinám posílíte kyselinu listovou v těle. Jeden talíř těchto potravin vám může poskytnout všechny potřeby pro kyselinu listovou na jeden den.
Tato lesnatá lahůdka patří mezi nejvíce bohaté potraviny, které obsahují živiny s kyselinou listovou v celé rostlinné říši. Jeden šálek vařeného chřestu vám dá 262 mikrogramů kyseliny listové. Což představuje 65% z vaší denní potřeby. Nejen, že je chřest chutný, ale je to také živina, kterou vaše tělo potřebuje. Obsahuje vitamin K, vitamin C, vitamin A a mangan a působí i jako přírodní diuretikum .
Brokolice patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin a také je skvělým zdrojem kyseliny listové. Jeden šálek brokolice vám poskytne přibližně 24% každodenní potřeby kyseliny listové. Nemluvě o dalších důležitých živinách, které obsahuje. Brokolice se doporučuje jíst syrová nebo lehce dušená.
Mnoho plodů obsahuje kyselinu listovou, ale citrusové plody ji obsahují nejvíce. Obzvláště pomeranče jsou bohatým zdrojem kyseliny listové. Jeden pomeranč pojme asi 50 µg a velká sklenice šťávy může obsahovat i mnohem více. Další plody, které obsahují kyselinu listovou, je papája, grapefruit, hrozny, banány, meloun a jahody.
Fazole a luštěniny s velkým obsahem kyseliny listové jsou, pinto fazole, lima fazole, hrášek a klasické fazole. Miska jakéhokoli typu čočky vám dodá denní množství vitamínu M.
Avokádo pojme až 90µg kyseliny listové v jednom šálku, což představuje 22% denní potřeby. Avokádo je nejlepší potravina na kyselinu listovou, ale také je vynikajícím zdrojem mastných kyselin, vitaminu K a vlákniny. Přidání avokáda do svého jídelníčku bude extra zdravou pochoutkou.
Jedná se o slizkou zeleninu, která je bohatá na živiny. Okra má odlišné schopnosti ale současně vám nabízí vitamíny a minerály, které jsou vhodné pro čištění trávicího traktu od toxinů. Pokud jde o vitamin M, tak ibišek je jeho velkým zdrojem. Jeden šálek vařené okry vám dodá 37 mikrogramů kyseliny listové.
Růžičková kapusta většinou nepatří mezi oblíbenou zeleninu, ale nelze popřít, že patří mezi nejlepší potraviny na kyselinu listovou. Růžičková kapusta obsahuje vysoké množství vitaminu C, vitaminu K, vitamínu A, manganu a draslíku. I když obsahuje spoustu živin, tak nepatří mezi oblíbenou živinu.
Nezá
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kyselina listová ve stravě
Asi 50 % hmotnosti slunečnicových semínek tvoří tuk, ale najdeme v nich i poměrně velké množství bílkovin a sacharidů. Kromě těchto základních živin jsou semínka slunečnice bohatá na antioxidanty, vitaminy (vitamin E, vitaminy skupiny B) i minerální látky (hořčík, železo, vápník, fosfor a jiné). Energetická hodnota 10 g slunečnicových semínek je 247,46 kJ (59,14 kcal). Slunečnicová semínka představují vhodnou součást zdravého jídelníčku, avšak i u nich platí, že se nic nemá přehánět. S ohledem na jejich kalorickou hodnotu je lepší nekonzumovat jich velké množství. Spíše jejich pozitivní účinky na zdraví využijte tak, že jimi nahradíte část jiných tuků. Výborná jsou například jako součást salátů nebo jako náhražka chipsů večer u televize.
Zdroj: článek Slunečnicová semínka
Volné aminokyseliny ve stravě prakticky nenajdeme. Najdeme je pouze jako součást bílkoviny (ve vázané formě), proto nám z živočišných zdrojů poslouží především maso, vejce a mléčné výrobky. Výhodou živočišných bílkovin v porovnání s rostlinnými, je, že jejich zdroje obsahují vyšší podíl esenciálních aminokyselin neboli těch, které si tělo samo nedokáže vyrobit. Na druhou stranu je potřeba dávat pozor na nadměrný příjem tuků a cholesterolu, které se v živočišných zdrojích vyskytují společně s bílkovinami. U rostlinných zdrojů tyto problémy odpadají, navíc s nimi dostáváme do těla i potřebnou vlákninu a další blahodárné látky, proto jsou rostliny důležité.
Nevýhodou je, že v rostlinách nenajdeme kompletní zastoupení jednotlivých aminokyselin, snad s výjimkou sóji. Nejen pro sportovce je tedy důležité pečlivě hlídat vyvážený příjem aminokyselin a doplňovat je pomocí aminokyselinových přípravků. Využití jednotlivých aminokyselin je tak rychlejší a odpadá i složité štěpení bílkovinných komplexů. U silových sportů je jejich příjem doslova nezbytnou nutností.
Tělo potřebuje aminokyseliny ke svalovému růstu, k regeneraci po fyzické aktivitě, k ochraně před poškozením a odbouráváním svalové hmoty a v neposlední řadě také ke zvýšení svalového výkonu a zlepšení imunity. Většinu aminokyselin si dokáže lidské tělo vyrobit samo, existuje ale 11 kyselin, které si sami vyrobit nedokážeme (v určitém věku). Ty se nazývají esenciální neboli nezbytné. Tyto aminokyseliny musí být do těla dodávány společně s potravou a jedná se o leucin, fenylalanin, histidin, isoleucin, lysin, methionin, tyrosin, cystin, tryptofan, threonin a valin. Pro dospělého zdravého jedince je to tedy 8 aminokyselin.
Aminokyseliny chrání svalovou hmotu před poškozením. Leucin, isoleucin a valin (označované společně anglickou zkratkou BCAA – branched chained amino acids) patří mezi osm esenciálních aminokyselin, které musí být přijímány potravou, jelikož si je tělo neumí samo vyrobit. Ve spektru ostatních aminokyselin tvořících svalovou hmotu zaujímají BCAA až celou třetinu, proto by jejich doplňování pro vás mělo být samozřejmostí.
Ve kterých potravinách lze jednotlivé aminokyseliny nalézt:
Zdroj: článek Esenciální aminokyseliny