SMETÁNKA OBECNÁ je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Každý z nás určitě zná žluté hlavičky pampelišek, které vykukují z trávy. Většina dospělých však o ně asi ani okem nezavadí, někteří si možná vzpomenou, jak si z nich v dětství dělali píšťalky a věnečky. Botanický název pampelišky zní smetanka lékařská. Název rostliny mluví sám za sebe: léčebné účinky pampelišky jsou lidstvu známy už několik tisíciletí. Zužitkovat se dá úplně celá rostlina, tedy květ, list i kořen.
Smetanka lékařská
Smetanka lékařská je velmi rozšířená vytrvalá bylina s vřetenovitým mléčnatým kořenem a vícehlavým oddenkem. Z oddenku vyrůstá růžice přízemních listů, z jejíhož středu rostou lysé duté stvoly zakončené žlutými květními úbory. Listy, které se zvolna zužují v řapík, jsou jemně chloupkaté, podlouhle kopinaté, s okrajem hrubě kracovitým. Květní úbory na konci stvolu mají přibližně 200 jazykovitých obojakých květů, hustě směstnaných na květním lůžku. Pampeliška kvete od jara do podzimu. Plodem je nažka s chmýrem. Celou rostlinu prostupují mléčnice, proto při utrhnutí roní hořkou bílou šťávu. Smetanka obsahuje široký komplex účinných látek: hořčiny taraxin a taraxasterin; třísloviny; inulin jakožto zásobní látku; soli sodíku, draslíku, manganu, síry, kyseliny křemičité a fosforu; vitamíny A, B, C, D; fytosteroly; fruktózu. Hladina inulinu v kořeni kolísá (nejvyšší je na podzim), obsah taraxinu stoupá v červenci a v srpnu. Smetanku lékařskou najdeme na loukách, pastvinách, mezích či v zahradách. Prakticky lze říci, že roste téměř všude.
Smetanka se v léčitelství používala již v antických dobách. Staří Řekové používali mléko z pampelišek na pihy a žluté skvrny na kůži, k léčbě očních zánětů a ke zmírnění či odstranění únavy a slabosti. Dnes se smetanka užívá zejména vnitřně.
Vnější použití smetanky lékařské:
V současné době se smetanka zevně téměř nepoužívá. Její extrakt lze využít k léčbě ekzémů.
Vnitřní použití smetanky lékařské:
Smetanka povzbuzuje trávicí orgány a podporuje sekreci trávicích šťáv. Také působí močopudně a podporuje tvorbu a sekreci žluči a žaludečních kyselin. Rovněž příznivě ovlivňuje činnost jater a ledvin.
Smetanka se používá nejčastěji ve formě odvaru. Je součástí celé řady léčivých čajových směsí.
Užívá se při špatné kontrakci, při špatném vyprazdňování žlučníku, při zánětech žlučníku a žlučníkových kamenech, jako amarum při nedostatečné tvorbě žaludečních kyselin a trávicích šťáv, též při zánětech žaludeční sliznice, zánětech močových cest, při snížené tvorbě moči a při ledvinových kamenech, při špatném zažívání spojeném se zácpou a obecně při špatné funkci trávicího traktu. Podporuje celkovou látkovou výměnu organismu. Využívá se ke snížení hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi. Účinné látky ve smetance lékařské zabraňují degeneraci kloubů a chrupavek a posilují celý stavební aparát těla.
Někdy se používá i šťáva z čerstvého kořene, jež se užívá 4krát denně po 1–2 čajových lžičkách. Čerstvé listy se doporučuje užívat při chorobách látkové výměny.
Mladé pampeliškové listy, které ještě neobsahují hořké mléko, se hodí jako zelenina do salátů, neboť představují hodnotný zdroj vitamínu C. Pražené pampeliškové kořeny lze použít jako náhražku kávy (stejně jako kořeny čekanky). Z rozkvetlých pampeliškových úborů se dá připravit dobrý pampeliškový med.
Ve svém příspěvku JÁTRA CITRON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kyra.
Cempírku musím oponovat, doktoři předepisují léky antimykotické (protiplísňové), ale mývají vedlejší účinky a jsou záhul na játra, je to chemie. Dá se sehnat tisíce jiných podpůrných přípravků, které plísně v těle velmi účinně likvidují a je jedno o jaký jde druh. Např. kokosový olej (kyselina kaprylová i jako kapsle), česnekový olej v kapslích, candimin kapky (oregáno - tj. dobromysl obecná), citrogrep kapky, ostropestřec na játra, ty jsou zatížená velmi při zbavování se plísně v těle, vhodná strava, která nepodporuje plíseň, ale spíše ji vyhladoví. Vyhnout se cukru úplně i sladidům i přírodním cukrům, z cukrů a kvasnic plíseň žije nejvíce. Vyhladovění může stav na chvíli zhoršit, chce to vydržet. Na vnější léčbu, tea tree olej, sůl z mrtvého moře (nejlépe koupele, tj. i detox). Je toho opravdu mnoho, ale to bych tu byla do rána. Kupte si knihu Candida, základní kniha a kuchařka, tam je hodně rad, ale na netu už dnes také, dříve moc nebylo, teď je jich hodně, ale hodně se jich také vylučuje, někde něco doporučují a někde to zakazují, takže ta kniha je vodítkem pro stravu, které věci raději ignorovat a které jsou povolené. Přeji hodně štěstí.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.
Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.
Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokona
V naší poradně s názvem CO ZPUSOBUJE VYSAZENI CIPRALEXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Po náhlém vysazení antidepresiv vám zřejmě nebude lépe. Naopak se váš stav může zhoršit natolik, že budete chtít skončit se životem. Co nejdříve se obraťte na svého psychiatra a dohodněte se s ním na postupném ukončení léčby antidepresivy. Sama ale léčbu neukončujte.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobeš Josef Ing..
Antidepresiva neřeší problémy, které má každý z nás. Že statistiky vyplývá, že cca 67 procent lidí trpí v zimě, kdy je málo světla, depresí. Ve své podstatě má každý chemicky vyráběný lék
T. ZV. vedlejší účinky, potažmo tedy škodí zdraví v jiné oblasti. Vždy se musí přijít na příčinu stresu, který zdravotní problém v určité oblasti života způsobil. Např. Pokud je příčina, t. zv. stresor v práci, dá se to řešit dvěma způsoby a to buď že daného člověka t. zv. převálcujete a pokud na to nemáte energii, tak nezbývá, než se od dotyčného vzdálit, např. odejít do jiné pozice ve firmě, nebo změnit zaměstnání. V soukromém životě, zvlášť když jsou v rodině nezletilé děti a je to horší ale i to se dá řešit. Obecná zdravotní rada která pomůže k životu bez léků je pohyb, tedy např. chůze, jízda na kole a další s někým blízkým, protože i sociální kontakt mysl posílí. Přitom se člověk t. zv. rozdýchá, více se okysličí krev a vzhledem k tomu, že není člověk uzavřený v místnosti v bytě, či kanceláři, které mají rovné přímky stěn, které v přírodě nenajdete, tak se Vám i mysl rozjasní. U každého jednotlivce je příčina problému jiná, tedy je zapotřebí, jak jsem v úvodu napsal, vyřešit problém
a pak pracovat na zklidnění mysli.
Stovky různých druhů pampelišky rostou v mírných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pampeliška je otužilá trvalka, která může narůst až do výšky téměř 40 centimetrů. Listy pampelišky jsou sytě zelené, hluboce vrubované, zubaté a lesklé. Stonky pampelišky jsou uzavřeny jasnými žlutými květy. Rýhované listy rostou do trychtýře a svádí tak déšť z velké plochy do kořene. Květy pampelišky se otevírají ráno se sluncem a zavírají se večer nebo během pochmurného počasí. Tmavé hnědé kořeny jsou masité a křehké a jsou vyplněny s bílou mléčnou látkou, která je hořká a mírně páchnoucí.
Tradičně byly kořeny a listy pampelišky používané k léčbě onemocnění jater. Domorodí Američané pampelišku vařili ve vodě a užívali ji pak k léčbě onemocnění ledvin, otoků, na kožní problémy, při pálení žáhy a při žaludeční nevolnosti. V tradiční čínské medicíně se pampeliška používala k léčbě žaludečních potíží anebo slepého střeva. Číňané také pampeliškou léčili záněty v prsu anebo nedostatečný průtok mléka v době kojení. V Evropě se pampeliškou léčila horečka, pak také opařeniny, oční problémy, cukrovka a průjem.
Listy pampelišky působí jako diuretikum a zvyšují množství moči, kterou tělo produkuje. Listy se také používají ke stimulování chuti k jídlu a pomáhají trávení. Květ pampelišky má antioxidační vlastnosti. Pampeliška může také zlepšit imunitní systém. Bylinkáři používají kořen pampelišky k detoxikaci jater a žlučníku a listy pampelišky zase pro podporu funkce ledvin.
List pampelišky může působit jako diuretikum, které může urychlit vyloučení některých léků, které měly v těle ještě zůstat. Pokud užíváte léky na předpis, zeptejte se svého lékaře, než začnete list pampelišky užívat. Pokud jste v současné době léčeni některým z následujících léků, neměli byste používat pampelišku bez porady se svým lékařem:
Antacida
Pampeliška může zvýšit množství žaludeční kyseliny, takže antacida nemusí pak dobře fungovat.
Léky snižující srážlivost krve
Teoreticky může pampeliška zvýšit riziko krvácení, zvláště pokud již užíváte léky na ředění krve, jako je aspirin, warfarin (Coumadin), nebo klopidogrel (Plavix).
Diuretika (močopudné léky)
Pampeliška může působit jako diuretikum, zvyšuje množství moči a zbavuje tělo přebytečné tekutiny. Pokud si ještě k pampelišce vezmete diuretika na předpis nebo jiné byliny, které působí jako diuretikum, můžete tím výrazně zvýšit riziko elektrolytové nerovnováhy.
Lithium
Studie na zvířatech naznačují, že pampeliška může zhoršit nežádoucí účinky lithia. Lithium se používá k léčbě bipolární poruchy.
Ciproflaxin (Cipro)
Jeden druh pampelišky, Taraxacum mongolicum, také zvaná jako čínská pampeliška, může snížit absorpci antibiotik ciproflaxin z trávicího traktu. Ostatní druhy pampelišky nebyly dosud zkoumány, zda mají stejné účinky.
Léky na cukrovku
Teoreticky může pampeliška snižovat hladinu cukru v krvi. Pokud užíváte léky na cukrovku, může užívání pampelišky zvýšit riziko nízké hladiny cukru v krvi – hypoglykémie.
Rostliny pampelišky a kořeny jsou k dispozici čerstvé nebo sušené v různých formách, včetně tinktur, také jako tekutý extrakt, čaj, tablety anebo kapsle. Pampelišku lze nalézt v obchodě samostatně nebo v kombinaci s jinými doplňky stravy.
Užívání pampelišky
Sušené listy pampelišky odvar: 1 - 2 čajové lžičky suchých listů pampelišky se zalije horkou vodou a nechá se louhovat 5 - 10 minut. Pije se 3 krát denně.
Odvar ze sušeného kořene pampelišky: 1/2 - 2 čajové lžičky suchého kořene pampelišky se zalije vroucí vodou a nechá se louhovat 5 až 10 minut. Pije se 3 krát denně.
Tinktura z listů pampelišky naložených ve 30% alkoholu se užívá v množství 30 - 60 kapek 3 krát denně.
Standardizovaný práškový extrakt z listů pampelišky se užívá v množství 500 mg 1 až 3 krát denně.
Standardizovaný práškový extrakt z kořene pampelišky se užívá v množství 500 mg 1 až 3 krát denně.
Tinktura z čerstvého kořene pampelišky naloženého ve 45% alkoholu se užívá v množství 30 - 60 kapek 3 krát denně.
Doposud nebyly zveřejněny žádné kvalitní vědecké studie ve prospěch pampelišky. V současnosti jsou používány hlavně kořeny pampelišky, které se používají jako aperitivum. Aperitiva jsou prostředky na podporu chuti k jídlu. Dále se kořen pampelišky dnes hojně používá k léčbě problémů jater a žlučníku. Z pampelišky dnes ještě využíváme listy, které se používají jako diuretikum. Diuretika jsou prostředky, které pomáhají tělu zbavit se přebytečné tekutiny.
Rostlinná diuretika způsobují zvýšení průtoku krve ledvinami, zvyšují filtraci a tvorbu primární moče, ovlivňují vodní bilanci organismu. Proto jsou vhodná ke zvýšení tvorby moče a odvodnění organismu. Nejčastější formou užívání přírodních diuretik jsou čajové směsi a z nich připravené nálevy, odvary. Méně časté jsou rostlinné tinktury a používání čerstvých rostlin bez úpravy. Podle odborníků, kteří nezpochybňují odvodňovací účinky rostlinných přípravků, patří mezi nejpříjemnější diuretika arabská káva, přírodní čaje a kakao. Miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná.
Při odvodnění jsou hojně využívané také bylinné čaje a výtažky z bylin. Rostliny, které se nejčastěji využívají k odvodňování, jsou kopřiva dvoudomá, bříza bradavičnatá, smetanka lékařská, přeslička rolní, pýr plazivý, ale také černý rybíz, černý bez nebo brusinka obecná. Čaje z těchto bylin koupíte v každé lékárně.
omezení soli – nesolit při přípravě jídla a nedosolovat, kupované potraviny obsahují již dost soli
omezení kyselinotvorných potravin, místo toho konzumovat zásadotvorné potraviny
draslík vyskytující se v meruňkách, banánech, bramborách či datlích pomáhá proti zadržování vody v těle
omezení cukru – má také negativní účinek při zadržování vody
čaj na odvodnění těla – používat bylinkovou směs, která pomáhá vylučovat nadbytečnou vodu z těla
lymfatické masáže – pravidelné masáže také mohou pomoct
ovoce a zelenina – skvělým diuretikem je meloun nebo okurka, dále pak kořenová zelenina jako celer, petržel a pastinák, z ovoce jsou dobrým pomocníkem pro odvodnění i obyčejná jablka, která navíc pomáhají upravovat peristaltiku střev
pitný režim – je nutné dostatečně pít, i když chcete tělo odvodnit. Častou chybou je, že lidé přestanou pít, aby se zbavili zavodnění, což jim vůbec nepomůže; organismus bude ještě více šetřit a vy se zavodněného těla nezbavíte; vsaďte na čistou vodu a bylinkové čaje
bylinky – miřík celer (nať, bulva), bříza bradavičnatá (list), přeslička rolní (nať), sadec nachový, pýr plazivý (oddenek, kořen), jalovec obecný (podle doporučení lékaře), libeček lékařský (nať), kukuřice setá, řebříček obecný (květ a nať), jehlice trnitá, trubkovec tyčinkovitý, drnavec lékařský, fazol obecný, truskavec rdesno ptačí, rybíz černý, bez černý (květ, plod), zlatobýl obecný (nať s květem), maliník obecný (list), pampeliška (smetanka) lékařská, kopřiva dvoudomá, medvědice lékařská, klikva velkoplodá, brusinka obecná – ze všech těchto druhů bylin si jednotlivě můžete připravit odvar, který vám pomůže k odvodnění
hormonální antikoncepce – v případě zadržování vody je lepší vyměnit stávající za jinou
Rovněž bylinné léky a přípravek Warfarin na sebe vzájemně působí, tudíž zcela přírodní bylinný výrobek nemusí být ve spojení s Warfarinem bezpečný. Níže je uveden seznam některých interaktivních látek, rostlin, plodů a podobně. Jestliže se rozhodnete nějaký bylinný doplněk užívat, vždy se předtím poraďte s poskytovatelem zdravotní péče.
V první řadě je třeba snížit příjem soli a výrobků s jejím vyšším obsahem (například uzeniny nebo instantní polévky). Dále je důležité snížit příjem cukrů. Skvělým diuretikem je meloun, okurka či kořenová zelenina (celer, petržel a pastinák). Proto při odvodňování tyto potraviny do svého jídelníčku zařazujte co nejvíce. Dobrým pomocníkem pro odvodnění jsou i obyčejná jablka, která navíc pomáhají upravovat peristaltiku střev.
Na odvodnění se doporučují i bylinné čaje a výtažky z bylin. Rostliny, které se využívají k odvodňování, jsou kopřiva dvoudomá, bříza bradavičnatá, smetanka lékařská, přeslička rolní, pýr plazivý, ale také černý rybíz, černý bez nebo brusinka obecná.
Další diuretické potraviny: cibule, fazole, listová zelenina, ananas, petržel, hrozny, chřest, česnek, kofein, čaj a čokoláda. Také konzumace potravin bohatých na draslík může pomoci při odvodnění, mezi takovéto potraviny řadíme maso, brokolici, hrách, brambory, rajčata, sladké brambory, švestky, kiwi, banány, citrusové plody, meloun a meruňky. Dalším vynikajícím zdrojem draslíku je mléko, jogurt a ořechy.
Jednoznačně pomáhá ostropestřec, další užitečnou bylinou je sibiřská travina, která roste na velmi suchých a slaných půdách na východě, zejména v Rusku, Mongolsku a Číně. Sbírá se nať, která se suší a připravuje se z ní léčebný čaj, který jistě seženete v každém dobrém bylinkářství. Velmi blahodárně působí na trávicí orgány, zejména játra, žlučník a slinivku, a výrazným způsobem podporuje trávicí procesy a ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů. Regeneruje a detoxikuje játra, obnovuje jaterní buňky a pomáhá snižovat vysoké hodnoty jaterních testů, odstraňuje škodliviny a jedy z těla, působí také na ledviny a močové cesty. Podporuje trávení, napomáhá redukci hmotnosti, upravuje hladinu cholesterolu i cukru v krvi, působí na cévy a zlepšuje zrak. Je velmi vhodným prostředkem při nemocech jater a slinivky, při vysoké hladině cholesterolu nebo při cukrovce. Slanobýl obsahuje velké množství stopových prvků, aminokyselin, mastných kyselin, flavonoidů, oligosacharidů, sterolů i saponinů. Užívání se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem do deseti let.
Dalšími bylinkami, které pomáhají našim játrům, jsou například smetanka lékařská, čekanka obecná, puškvorec obecný nebo hořec žlutý, přičemž u všech těchto zmíněných bylin se užívá kořen. Pomůže nám také nať zeměžluče nebo květ měsíčku lékařského. Na jaterní choroby pomáhá i vlaštovičník větší, který je však jedovatý a doporučuje se užívat raději ve formě naředěné tinktury.
K odvodnění nohou jsou hojně využívány také bylinné čaje a výtažky z bylin. Rostliny, které se využívají k odvodňování nejčastěji, jsou kopřiva dvoudomá, bříza bradavičnatá, smetanka lékařská, přeslička rolní, pýr plazivý, ale také černý rybíz, černý bez nebo brusinka obecná. Čaje z těchto bylin koupíte v každé lékárně.
