Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
V naší poradně s názvem ÚBYTEK B - TROMBOCYTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír Vokurka.
Již dlouhodobě užívám WarfarinOrion 5mg,chodím na pravidelné kontroly - na Quicka, moje hodnoty INR jsou v rozmezí 1,8 - 2,5. Může mít užívání Warfarinu vliv na snížení B-trombocytů ?Děkuji Vokurka Plzeň.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění Warfarin nesnižuje trombocyty. Warfarin, aby zabránil srážlivosti, tak nesnižuje množství krevních destiček - trombocytů, ale zastavuje syntézu koagulačních faktorů II, VII, IX a X, což znamená, že v játrech zastavuje tvorbu čtyřech speciálních proteinů - proteáz závislých na vitaminu K. Antitrombotický účinek je dosažen díky nízkým hladinám těchto proteáz a snížením jejich aktivity při tvorbě sraženin.
Počet trombocytů se v těhotenství významně nemění, eventuálně může nepatrně klesat, a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 x 109/l. Příčin zvýšení trombocytů v těhotenství jsou desítky, ne-li stovky. Pokud se tento stav vyskytne v těhotenství, lékař vás pošle na konziliární vyšetření na hematologii, kde se určí nejvhodnější postup pro vás i váš pro plod.
V naší poradně s názvem ÚBYTEK B - TROMBOCYTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Podle dosavadních zjištění Warfarin nesnižuje trombocyty. Warfarin, aby zabránil srážlivosti, tak nesnižuje množství krevních destiček - trombocytů, ale zastavuje syntézu koagulačních faktorů II, VII, IX a X, což znamená, že v játrech zastavuje tvorbu čtyřech speciálních proteinů - proteáz závislých na vitaminu K. Antitrombotický účinek je dosažen díky nízkým hladinám těchto proteáz a snížením jejich aktivity při tvorbě sraženin.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumír Vokurka.
Děkuji za odpověď panu Cempírkovi,jsem zase o něco vzdělanější.Díky.
Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevních destiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.
Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.
Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.
Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.
Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.
Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5–3,5 µm a tloušťky 1–1,5 µm. Vznikají v kostní dřeni vypuzováním z megakaryocytů. V krevním oběhu přežívají 8–14 dní. V organismu plní více úloh: mají vliv na správnou funkci endotelových buněk, účastní se primární hemostázy (tvorba primární hemostatické zátky), aktivují plazmatické faktory, vykazují fagocytární aktivitu.
V diskuzi KREVNÍ DESTIČKY NEDOSTATEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jakou léčbu nasadit při nízkém počtu trombocytu. Jsem 2 měsíce po porodu a i nyní mám nedostatek. 130. Doporučila mi gynekolozka navštívit nemocnici hematologiicke oddělení. (42 let) A je nutné mít zadanku od lékaře? Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V diskuzi HLADINA BILIRUBINU A CRP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dostálová.
Dobrý den,chci se zeptat jestli je to hodně vysoká hladina bilirubinu když mám celkoví 50.6 a CRP mám 55.4 .Posílají mě ležet do nemocnice,ale já tam nechci je nutná hospitalizace?Bolí mě břicho v podbříšku,zítra jdu na ultrazvuk břicha.Děkuji za odpověď,s přáním pěkného večera Marie Dostálová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Dostálová.
Dobrý den, mám hladinu bilirubinu 50.6 a CRP 55 je to něco vážného a je nutná hospitalizace?Bolí mě v podbříšku chvílema nesnesitelně.Děkuji za odpověď.
U dospělých s příznaky nedostatečné tvorby kortizolu jsou typické tyto projevy: svalová slabost, únava, hubnutí, zvýšená pigmentace kůže, ztráta chuti k jídlu, nízký krevní tlak, sníženáhladina glukózy a sodíku v krvi, zvýšená koncentrace draslíku a vápníku.
Snížená hodnota může indikovat:
vrozené postižení nadledvin u dětí (kongenitální adrenální hyperplazie);
destrukci kůry nadledvin (Addisonova nemoc), nejčastěji na podkladě autoimunitního onemocnění, infekce (TBC, meningokoková, cytomegalovirus, HIV), nádorových onemocnění nebo při vrozeném nedokonalém vyvinutí nadledvin;
nedostatečnou tvorbu adrenokortikotropního hormonu (ACTH) v podvěsku mozkovém, sníženou funkci mezimozku (při vrozených či získaných poruchách funkcí těchto oblastí – nádory, záněty, krvácení, úrazy, po operacích);
Vysoká hladina cholesterolu nevyvolává žádné příznaky, takže lidé netuší, že hladina jejich cholesterolu je příliš vysoká. Proto je důležité znát svou správnou hladinu cholesterolu. Snížení hladiny cholesterolu snižuje riziko rozvoje srdečních onemocnění a snižuje riziko infarktu nebo úmrtí na srdeční choroby.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vēra.
Zdravím,
Hodnota mého cholesterolu je 5,2. Je mē 67 let. Jakou správnou hodnotu bych měla mít? Děkuji.
Suchanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdravá hladina cholesterolu není závislá na věku. Po dosažení dospělosti je zdravá hladina maximálně 5,2 mmol/l po celý zbytek života pro všechny. Váš cholesterol je tedy zdravý, ačkoliv jeho hodnota je rovna horní hranici.
Množství hormonu hCG v krvi určuje, že je žena v jiném stavu, ale také to, jak dlouho v něm zhruba je. Zajímavé je, že část maminek má hladinu hormonu zhruba 5 mIU/ml asi 3. týden od poslední menstruace (to odpovídá zhruba osmému dni od oplodnění). Při testování hladiny hCG v moči je vhodné testovat ráno, kdy je v moči hladina nejvyšší.
Hladina hormonu hCG v krvi rychle roste během prvních tří měsíců těhotenství (takzvaný trimestr). Na počátku tohoto období se dokonce hladina hCG hormonu dokonce znásobuje zhruba každé dva dny. Postupně se ale hladina hCG zdvojnásobuje pomaleji. Nejvíce tohoto hormonu je v ženském těle zhruba kolem 9. týdne těhotenství, v dalších týdnech hladina poklesne a zhruba kolem 25. týdne se ustálí. Hormon je pak po porodu vylučován močí a zhruba sedmý den po porodu je zcela z těla vyloučen. Množství hCG v ženském těle má velmi široké rozpětí a je u žen individuální. Podle některých tvrzení je hladina hCG vyšší u žen, které čekají dívku, než u žen, které čekají kluka.
Jak z tabulky vyplývá, rozpětí hladiny hCG hormonu je velmi vysoké, a tak není divu, že některé ženy mají jejich hladinu na té nižší úrovni, neznamená to, ale že je jejich těhotenství komplikované, nebo zamlklé. Problém by nastal, kdyby hladina hCG hormonů klesala neustále a byla mimo tabulky.
Konzumace velkého množství alkoholu má za následek změnu kontrastní citlivosti čili problém s rozlišením odstínů (nejčastěji odstíny šedé). Snížená kontrastní citlivost je pak příčinou mnohem nebezpečnější jízdy v dešti nebo mlze.
