Zajímá vás téma ŠPALDA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pšenice špalda a z ní vyrobená mouka se objevuje ve více a více tradičních produktech, jako je chleba, cereálie a těstoviny. Jedná se o původní prastarou pšenici, která může být použita na všech místech a téměř všech recepturách, jako mouka pšeničná. Špaldová mouka je k dispozici je jako bílá nebo celozrnná, poskytuje nám řadu živin a patří do zdravé stravy.
Špalda a stravitelnost, kalorie a alergie
Špalda mouka je lépe stravitelnější nežli pšeničná mouka. Špalda má také nižší kalorický objem než klasická pšeničná mouka. Ve 100 gramech mouky ze špaldy je 331 kcal a ve 100 gramech mouky z pšenice je 368 kcal. Špalda je podobná pšenici a proto také jako pšenice i špalda obsahuje lepek, díky čemuž není vhodná pro lidi s diagnózou alergie na pšenici nebo pro lidi s celiakií. Existují lidé, kteří používají pouze pšenici špaldu, protože jim to pomáhá cítit se lépe tím, že netrpí nadýmáním a zlepšuje jim to trávení. Možná zjistíte, že špalda mouka je ideální i pro vás, protože ji budete moci lépe snášet.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Špalda mouka obsahuje 1,36 mg železa ve 38 g porci. Železo je nezbytné pro transport kyslíku v těle a pro růst buněk. Kdyby nebyl dostatek železa, tak bychom byli unavení a trpěli bychom onemocněním známými jako anémie z nedostatku železa, která způsobuje pocity malátnosti. Doporučená denní dávka železa pro dospělé ženy je 18 mg železa denně, zatímco mužům stačí pouze 8 mg, protože nemenstruují, jako ženy. Špalda mouka obsahuje také stopové minerály, jako je zinek, měď a mangan, tyto minerály podporují imunitu a zdravé kosti.
Pšenice špalda je druh rozpadavé pšenice, která byla pěstována již před 8000 lety v Egyptě. Od jejího pěstování se postupně ustoupilo – z trhu ji vytlačila šlechtěná pšenice s vyššími výnosy. Na umělá hnojení však špalda reaguje minimálně a je také odolnější proti škůdcům, v porovnání s dalšími druhy pšenice, a to ji dělá zajímavou z hlediska alternativního a zdravého stravování. Špaldová mouka mletá původním způsobem na kamenném mlýně si v sobě zachovává co nejvíce nutričních hodnot.
Jeden šálek mouky ze špaldy obsahuje 16 g vlákniny a jeden plátek chleba ze špaldy obsahuje 2,5 g vlákniny. Vláknina je důležitá pro náš zažívací trakt, aby byl zdravý, a zároveň snižuje hladinu cholesterolu. Doporučená denní dávka vlákniny pro ženy je 25 g vlákniny na den a u mužů to činní 38 g denně.
Tato mouka je zdrojem několika B vitaminů, v 38 g je stejné množství vitamínů B, jako v jednom plátku chleba. 100% špaldová mouka má více thiaminu, riboflavinu a niacinu, nežli klasická pšeničná mouka. Tyto vitaminy převádějí jídlo na energii a podporují tvorbu a správnou funkci červených krvinek.
Pšenice špalda má vysoký obsah vlákniny – až 8,8 % na 100 gramů mouky. V porovnání se šlechtěnou pšenicí obsahuje také více vitamínů a minerálů, bílkoviny a kvalitní nenasycené mastné kyseliny. Bílkovin je ve špaldové mouce obsaženo až 16 % a tuků 2,5 %. Z větší části ji samozřejmě tvoří sacharidy, a to z 68 %. Má vyšší obsah hořčíku, vápníku, draslíku, fosforu, zinku i dalších minerálů. Vysoký obsah vlákniny podporuje správnou funkci trávení a vaši střevní mikroflóru tak udrží v té nejlepší kondici.
Špalda – nutriční hodnoty na 100 g: bílkoviny 17 g, sacharidy 63 g, tuky 2,5 g
Pšenice ozimá – nutriční hodnoty na 100 g: bílkoviny 12 g, sacharidy 67 g, tuky 3 g
Zrno špaldy obsahuje cca 16–17 % bílkovin, zatímco u klasické pšenice je to jen asi 12 %. Také je díky menšímu stupni přešlechtění menším alergenem, a tudíž i reakce na tento druh potraviny je podstatně nižší. Pšenice špalda je také obecně více doporučována pro jedince zabývající se dietou podle krevních skupin. Špaldě se přisuzují pozitivní účinky na imunitní systém. Špalda, a tudíž i špaldová mouka obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, jakými jsou například nenasycené mastné kyseliny, vláknina, vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek, vitamín A, vitamín E a některé vitamíny skupiny B.
Začněte svůj den s miskou ovesné kaše nebo ještě lépe použijte ocelí řezaný oves, také známý jako irský oves.
Vyberte si zdravou hnědou rýži místo bílé rýže, která je vysoce rafinovaná a z nutričního pohledu jde o prázdné kalorie.
Pečte své cukroví, pečivo a vdolky z celozrnné špaldové mouky místo rafinovaného bílé pšeničné mouky. Špalda má vynikající ořechovou příchuť a obsahuje více zdravé vlákniny, než pšeničná mouka.
Přidejte do pečiva i pšeničný klíček, který zvýší nutriční dávky vitamínů B a bílkovin.
Pomocí pšeničných nebo ovesných otrub zvyšte obsah vlákniny v pečivu a teplých cereáliích.
Nahraďte krupici a těstoviny s celozrnnými těstovinami a celozrnnou krupicí, nebo zkuste těstoviny vyrobené z jiných zrn, například z kukuřice nebo pšenice špaldy.
Při boji proti rakovině rozšiřte své kulinářské obzory a střídejte různé exotické druhy obilí, jako je pšenice špalda, quinoa, proso, amarant nebo pohanka. Můžete je použít místo vařené rýže v jakémkoli oblíbeném receptu.
Při nákupu balených výrobků, jako je chléb nebo pečivo, se podívejte na značky, které jasně říkají, že jde o "celozrnný výrobek" a ne "vícezrnný" nebo "vyrobený z celozrnné mouky".
Žádné hydrogenované oleje (ztužené transmastné tuky), žádné trans-tuky, (všechny za studena lisované oleje, jako jsou oleje slunečnicových semen, olivový olej, atd.)
Žádné živočišné tuky a žádné vepřové maso jako například šunka, slanina, párky atd.
Žádné mořské plody, protože humři, škeble, krevety a všechny živočichové s tvrdou skořápkou jsou čisticí prostředky v moři a jejich těla jsou zatíženy toxiny - jedy.
Žádná bílá mouka a těstoviny, ani bílý chléb, raději těstoviny a chléb, kde je špalda, jsou lepší volbou než pečivo z pšenice, celozrnné žito, oves a vícezrnný chléb jsou dobré. Kukuřice se nedoporučuje z důvodů častých plísní a kvůli genetické modifikaci.
Žádná zmrzlina nebo mléčné výrobky, kromě tvarohu a cottage sýru.
Žádný bílý cukr, melasa, javorový sirup nebo konzervační látky.
Žádné průmyslově zpracovávané potraviny.
Žádné sójové výrobky.
Žádné potraviny, kde mohou být pesticidy a chemikálie, včetně výrobků pro domácnost a kosmetiky. Starý dobrý ocet, stejně jako jedlá soda jsou vynikající domácí čisticí prostředky.
Žádná mikrovlnná trouba, žádný teflon nebo hliník na vaření nebo hliníková fólie (alobal). Používejte raději smaltované nádobí na vaření. Také nerezová ocel, keramika, litina, sklo jsou na vaření v pořádku.
Zrno kamut je příbuzné starověké tvrdé pšenici. Vynikající je jeho dostatečný obsah vysoce kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Můžeme z něj na trhu najít a ochutnat plno výrobků, jako jsou například chléb, těstoviny, kuskus, ale také běžné sladké i slané pečivo. Pokud je člověk alergický na odrůdu pšenice seté, která se dává do většiny pekařských výrobků a má vysoký podíl lepku, mohou mu být potraviny vyrobené z kamutu výbornou alternativou. Ale pozor, nezaměňovat alergii s celiakií. Jemná celozrnná kamut pšenice nemá mírně hořkou chuť jako pšenice špalda a jiné odrůdy pšenice, a také nemá typickou tmavou barvu jako celozrnné výrobky z klasických odrůd pšenice běžně používaných do velkého množství pekařských výrobků na trhu. Ale má výbornou, přirozeně sladkou chuť a zlatavou barvu, což ocení i děti. Kamut obilí obsahuje více energie, má o 20 až 40 % více bílkovin, tuku, aminokyselin, vitamínů a minerálů než obyčejná pšenice. Má tedy velmi dobré využití u rostoucích dětí, sportovců a samozřejmě pro každého s aktivním životním stylem. Produkty z pšenice kamut mají obecně nízký glykemický index, jsou tedy prospěšné při dietě, pro diabetiky a sportovce. Kamut chléb zůstává svěží po mimořádně dlouhou dobu.
Kamut je druh obiloviny, který je mnohem zdravější než známější a více populární pšenice. Proto by měl být častěji používán při pečení a vaření. Vzhledem k tomu, že kamut obsahuje mnoho živin, je pro náš organismus i prospěšnější.
Ve srovnání s pšenicí obsahuje kamut až o čtyřicet procent více bílkovin. Také obsahuje vitamín E, vitamíny B2, B5 a B6 a kyselinu listovou. Kromě toho obsahuje kamut na rozdíl od pšenice více minerálních látek, například hořčík, vápník a fosfor. Kamut také nabízí vysoké množství selenu.
Protikvasinková dieta znamená poměrně přísný stravovací režim, jehož poctivé dodržování ale přináší značnou úlevu. Nemůžeme si myslet, že za všechno může zaplísněný organismus a střílet diagnózy od boku. Základem této diety je striktní vyloučení cukru a bílé mouky z jídelníčku. Rovněž je potřeba trvale se vzdát droždí a mléka. Je naprosto nevhodné jíst sladké bílé pečivo, koláče, koblihy, chléb, rohlíky, zákusky, cukrovinky a oblíbenou čokoládu. Pečivo můžete pouze celozrnné a kváskové, nejlepší je ovšem nejíst pečivo vůbec. Můžete ho nahradit extrudovanými chlebíčky a podstatně zdravějšími obilnými kašemi. Povolenými obilovinami jsou jáhly, pohanka, hnědá rýže, žito, oves, ječmen a špalda. Bílou rýži a kukuřici byste měli omezit nebo vynechat. Chybou by však bylo si kašičky sladit. Na to opravdu zapomeňte. Pozor na med, fruktózu, třtinový cukr či sladké sušené ovoce. Pořád se jedná o cukr, navíc v sušeném neošetřeném ovoci jsou podmínky pro plísně jak dělané.
Z ovoce se doporučují například jablka, hrušky, grepy, kiwi, maliny, borůvky, ostružiny, švestky, rybíz, třešně, meruňky, angrešt a podobně. Vybírejte si především ovoce s kyselejší chutí, tím nic nezkazíte. Vynechat byste měli veškeré sladké ovoce, které snadno podléhá kvašení. Ze sladidel je pak povolena pouze stévie, melasa a obilné slady. Vyhněte se umělým sladidlům. Prostě se vyhněte celkově cukru. Se zeleninou na tom budete mnohem lépe, jsou ale zakázány brambory a veškeré výrobky z nich. Omezit byste také měli sladkou kukuřici. Z nápojů se doporučují nejrůznější zeleninové šťávy, zelené a bylinné čaje, samozřejmě také čistá voda. Bublinkové nápoje, slazené limonády, kávu a alkohol bez lítosti přenechejte druhým. Co se týká bílkovin, můžete libové maso, nejlépe ryby. Zakázány jsou uzeniny, tučná a smažená masa, rovněž mléko, sýry, sladké mléčné výrobky a plísňové sýry. Povoleny jsou kvalitní bílé jogurty nebo neslazené kysané nápoje s probiotickou kulturou. Přátelská spolupráce s probiotiky se vyplatí vždycky. Vynechejte veškeré přídatné látky, konzervy, polotovary a přípravky na dochucení. Z tuků upřednostňujte ty nenasycené nebo například kokosový olej, který se považuje za vynikajícího spolubojovníka s kvasinkami a plísněmi. Chcete-li si okořenit jídlo, používejte v hojné míře česnek, kterého se kvasinky velice bojí. Rovněž mají respekt před štiplavou zeleninou, jakou je například řeřicha nebo ředkvičky.
Počítejte s tím, že na počátku diety budete mít velkou chuť na sladké. Je to proto, že kvasinkám postupně začne chybět cukr. Chuť na sladké postupně odezní. Během diety může dojít ke zhoršení potíží, jedná se pouze o dočasnou záležitost. Protikvasinkovou dietu můžete navíc podpořit užíváním některých osvědčených přípravků na hubení plísní a kvasinek.
POHANKOVÁ KAŠE S BULGUREM: 1 díl pohanky, 1 díl bulguru, 3 díly vody, špetka soli, kokos, skořice, dýňová semínka. Příloha: spařené zelné listy.
OBĚD
ZELENINOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA: Červená čočka, řasa wakame, cibule, dýně hokkaido, zázvor, mořská sůl, bobkový list. Vaříme asi 1,5 hodiny na mírném ohni. Na závěr přidáme miso a posypeme zelenými natěmi jarní cibulky.
CIZRNA: Přes noc namočenou cizrnu slijeme. Uvaříme s řasou kombu doměkka (asi 1,5 h v tlakovém hrnci). Na závěr pokapeme umeoctem a sníme i s kombu.
ŠPALDA S RÝŽÍ: Přes noc namočenou loupanou špaldu (1 díl) propereme, přidáme 1 díl rýže natural, 2,5 dílu vody. Vaříme asi 1,5 hod. na mírném ohni.
DÝŇOVÁ SMĚS: Cibuli nakrájíme na půlměsíčky, dýni na proužky, zázvor na drobné kostičky a společně produsíme na oleji dozlatova. Přidáme sůl, kurkumu, sójovou omáčku, umeocet a podlijeme zeleninovým vývarem. Dusíme asi 20 minut a na závěr přidáme vlašské ořechy.
V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.
Obsah zinku v potravinách:
chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec. Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví.
Podle významných světových autorů totiž téměř není možné onemocnět, dokážeme-li udržet správnou acidobazickou (zásadito-kyselou) rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění.
Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci, zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.
Kyselost nebo zásaditost jakékoliv tekutiny se udává v takzvaném pH (zkratka od „potential of hydrogen“ = množství volných iontů vodíku H+). Tato jednotka jednoduše řečeno udává, jestli je v tekutině více kyselých nebo zásaditých látek, případně zda jsou v rovnováze a tekutina je neutrální. Neutrální tekutina je ta, která má pH kolem hodnoty 7. Lidské tělo je navrženo tak, aby bylo mírně zásadité, je to pro něj doslova životně důležité, aby po celou dobu mělo pH krve na hodnotách kolem 7,4.
Cévy a vůbec jakékoliv tkáně uvnitř lidského organismu nejsou stavěny na průchod kyselé směsi. Víceméně cokoliv kyselého, co prochází lidskou tkání, nenávratně poškozuje tyto tkáně. Lidský organismus se ve snaze přežít snaží procesem demineralizace dosáhnout mírně zásadité hodnoty pH, problém je ovšem v tom, kde má tyto látky a materiály vůbec brát. A tak tělo, protože nemá na vybranou, si vápník a další zásadotvorné materiály bere z kostí, zubů, kloubních chrupavek a podobně. Ve výsledku to tedy znamená, že tělo pod hrozbou daleko větších škod oslabuje samo sebe. Získaný vápník a další materiály se naváží na kyseliny v cévní stěně a ta postupně tuhne. Postižné místo organismus ošetří svojí záplatou jménem cholesterol. Nemusíme zde připomínat, že dobrá průchodnost cév je velmi důležitá pro naše zdraví.
Obrana tedy spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je nebo by měl být pro člověka normální a&n
Vyloučené potraviny jsou seřazeny do tří úrovní. Můžete vyloučit všechny potraviny najednou, nebo postupně, je jen na vás, jaký systém zvolíte.
Úroveň I
Alkohol, potraviny, které mají na etiketě napsány více než tři složky, kofein, čokoláda a kakao, kečup, chutney, barbecue omáčka, teriyaki a sójová omáčka, margarín, zpracované oleje, pšenice, špalda, ječmen, kamut, žito, kukuřice, šťávy, které nejsou čerstvé nebo syrové, arašídy, konzervované maso, uzeniny, slanina, klobása, vepřové maso, potraviny s vyšším obsahem soli, mušle, tofu, tempeh, nealkoholické nápoje, rafinovaný cukr / bílý cukr (sacharóza), hnědý cukr, surový cukr (odpaří třtinové šťávy), fruktóza (s vysokým obsahem fruktózy je kukuřičný sirup, med, javorový sirup, ječný slad).
Úroveň II
Všechny výše uvedené plus hovězí a telecí maso, máslo, majonéza a majonézové pomazánky, rajčata, lilek, papriky, ořechy a semena, salátové dresinky.
Úroveň III
Všechny výše uvedené plus citrusové plody (s výjimkou citronu), žloutky, banány, datle, fíky, hroznové víno, ananas, rozinky, vodní meloun, octy, hořčice.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
