Spalničky jsou právě takovým onemocnění, které je lepší prodělat v dětství. Touto nemocí může člověk ochořet jen jednou za život. Latinský název pro tuto chorobu je morbilli a jedná se o virové infekční onemocnění, které provází vyrážka. Toto onemocnění vzniká z viru spalniček, který se šíří kapénkami. Proti spalničkám je povinné očkování, které snižuje počet nemocných na minimum. Je třeba si uvědomit, že pokud se rodič rozhodne nenechat dítě očkovat, může tím ohrozit život dítěte, protože spalničky jsou velmi nebezpečné.
Příznaky a průběh
Prvními příznaky jsou kašel, zánět spojivek a rýma, následují bílé skvrny na sliznici v dutině ústní. Až poté se objeví vyrážka, která obvykle začíná za ušima a postupně se rozšíří na celé tělo. Inkubační doba u viru spalniček je až 19 dní, průměrně se jedná o 13 dní. V průběhu nemoci se dítě cítí unaveně, je mu špatně, horečka může dosahovat až 40° C. V prvních dnech je vyrážka rozsáhlá, až šestý den začíná pomalu ustupovat. Kolem devátého dne onemocnění již dítě není infekční.
Léčba
Je třeba si uvědomit, že na spalničky neexistuje lék. Pomocí léků se dají omezovat jen doprovodné symptomy, jako jsou kašel a rýma atd. Pokud dítě onemocní spalničkami, mělo by být v izolaci, aby nemoc nepřenášelo dále. Pokud ho trápí vysoké horečky, měly by být snižovány prostřednictvím zábalů a léků. Při této nemoci je třeba respektovat pitný režim. Někdy je doprovodným symptomem i pálení očí, v tom případě je dobré oči omývat studenou vodou a netrápit je ostrým světlem, lépe jim bude v pološeré místnosti. Důležitý je také klid na lůžku a rekonvalescence.
I u spalniček může dojít ke komplikacím, může dojít k zápalu plic, zánětu středního ucha, encefalitidě, zánětu mozku, obrně, zánětu slepého střeva.
Obrázky a fotografie spalniček
Na příznaky (obzvláště vyrážku) se můžete podívat na tomto odkazu: spalničky foto.
Spalničky v dospělosti
Pokud je člověk očkovaný neměla by u něj nemoc propuknout, zároveň pokud je prodělal již v dětství, tak je již znovu mít nebude. Projevy u dospělého jsou stejné jako u dítěte.
Spalničky v těhotenství
Pokud by onemocněla těhotná žena spalničkami, tak nedojde k žádným vrozeným vadám plodu.
Spalničky u kojence
Kojenci matky, která již spalničky prodělala nebo je proti nim očkována, jsou chráněny do 6. měsíce přes placentu.
Kojenci zhruba do 5 měsíců mívají v krvi matčiny obranné látky, v šestém měsíci pak následuje jejich vlastní očkování.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA JAKUBOWSKA´.
Manžel má 82 let 20,12,2018 mu byla provedena TEP levé kyčle .Po operaci měl v tříslech velké zarudnutí dostal Zinkovou mast.Moc mu to nepomohlo.Od 22,1,2019 byl měsíc v Lázních Darkov.Jodovými kopelemi stav zhoršen,navíc po celé levé půlce zad, prsou i na levém lokti svědící ,hlavně v tříslích ,červená vyrážka . Po příjezdu 22,2,2019 z lázní zde na obv.odd.mu lékařka dala Zodac1ráno na 14dní a 1 večer Dithiaden a mast Imacort krem 20g,vymazalo se 6 balení,vyrážka-malé červené flíčky se trochu vytratily,na výskytu se loupe kůže.Mast už nemá ,nyní maže Calciovou mastí.
Zítra jde znovu k lékaři.Jak jsem viděla spalničky na obrázku připadá mi to tak na zádech, V tříslích to je jeden velký flek vel.15x 6cm na obou nohách až k přirození, Teplotu nemá .Děkují za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kupte v lékárně mast Clotrimazol a mažte postižená místa ráno a večer po dobu jednoho měsíce. Tady je odkaz, kde je vidět jak mast vypadá a kolik stojí: https://www.drmax.cz/clotri…
Spalničky nejčastěji postihují děti ve věku 3 – 5 let. Spalničky ale mohou postihnout i mladší děti, obzvláště pokud nejsou očkovány, trpí nedostatek vitamínu A a podvýživou.
Protože toto onemocnění dříve způsobovalo vysokou úmrtnost právě kojenců, tak již v tomto věku jsou děti proti spalničkám očkovány. Očkování probíhá na 15. měsíci věku dítěte. Je to proto, že do té doby by dítě mělo být proti spalničkám chráněno matčinými protilátkami (prostřednictvím kojení mateřským mlékem). V tomto věku matčiny protilátky již přestávají být účinné, a tak musí být dítě očkováno. Další očkování následuje obvykle 6. měsíc a 10. měsíc po první vakcíně. Kojenci matek, které tedy byly očkovány, nebo spalničky prodělaly, jsou tedy před spalničkami chráněny (minimálně do 6. měsíce věku dítěte).
Právě v tomto věku někteří rodiče řeší, jestli své dítě dají očkovat touto vakcínou MMR, obávají se možných vedlejších účinků. V takovém případě si je ale třeba uvědomit, co způsobí, když dítě očkovat nedají. Vakcína samozřejmě nedokáže dítě ochránit stoprocentně proti tomuto onemocnění, ale může jeho průběh velmi ulehčit. Neočkovanému dítěti hrozí obrovské komplikace a v řadě případů pak dítě na toto onemocnění i umírá.
Pokud by se mladší dítě dostalo do kontaktu s nakaženým spalničkami, je dobré vyhledat co nejdříve lékaře, který se může pokusit naočkovat dítě o něco dříve, aby tak u něj zabránil propuknutí nemoci.
Příznaky spalniček u dítěte
Spalničky se dostanou do organismu dítěte nejprve dýchacími cestami, kde se také množí. Postupně se u dítěte začne objevovat vysoká horečka, kašel, rýma a specifická vyrážka (červenohnědé skvrny po celém těle) na kůži, ale i v dutině ústní (skvrny na vnitřní straně tváří s bílými středy). Vyrážka v dutině ústní často předchází kožní vyrážce. Kožní vyrážka se u dítěte obvykle objeví nejprve za ušima, postupuje k obličeji, krku, břichu, k rukám a nohám. Vyrážka v prvních dnech postupně tmavne a skvrny se mohou i zvětšovat, nakonec se ale začne společně s poklesem teploty vyrážka zmenšovat a zesvětlovat.
Obrázky
Zde jsou fotografie, na který jsou vidět příznaky spalniček u dětí: spalničky foto.
Léčba spalniček u dítěte
Při podezření na toto onemocnění je vždy nutné navštívit lékaře, který spalničky diagnostikuje podle příznaků (vyrážka, horečka). Pokud si lékař n
Spalničky patří mezi typická dětská onemocnění. Postihují převážně děti ve věku kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je bohužel také vysoce nakažlivé. Samy o sobě nejsou zase tak závažné, problémy působí především možné nebezpečné komplikace se spalničkami často se pojící. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha, dokonce i o zánět mozku (encefalitidu). Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka. Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu toto onemocnění tedy velmi dlouho. Přesto se původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Spalničky se ještě v nedávné minulosti projevovaly jako epidemie přicházející ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly tyto epidemie po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Naštěstí se díky objevení vakcíny podařilo spalničky téměř úplně vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Spalničky jsou virovým onemocněním, které je známé také pod latinským názvem morbilli. V Čechách se někdy také užívá i slovenský název osypky. Spalničkami se může nakazit jen člověk, protože ho přenáší jeden z paramyxovirů, které jsou přenosné jen na člověka.
Spalničky jsou velmi nakažlivým onemocněním, a aby se jeho šíření zabránilo, je proti nim každý člověk povinně očkován vakcínou MMR (Measles, Mups, Rubella = spalničky, příušnice a zarděnky). Touto vakcínou se poprvé očkuje zhruba na roku a čtvrt věku dítěte a pak následují ještě další dvě dávky, zhruba za šest a deset měsíců od první dávky. Tato vakcína obsahuje kromě virů spalniček, také viry příušnic a zarděnek. V některých případech se doporučuje se proti spalničkám znovu přeočkovat v průběhu života, jestliže člověka čeká cesta do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Po očkování se může u člověka objevit zvýšená teplota, kašel, nebo i vyrážka. Obvykle to ale za několik dní po očkování zmizí.
I přes toto očkování v dětství se ale v dnešní době spalničky v České republice objevují ve větší míře, než tomu bylo v předcházejících letech. Tento jev pravděpodobně způsobuje to, že řada rodičů odmítá své dítě proti spalničkám očkovat, děti pak nejsou proti tomuto onemocnění nijak chráněny. Pokud jedinec toto onemocnění prodělá, je pak obvykle celoživotně chráněn proti další nákaze.
Jak moc je toto onemocnění nebezpečné je zřejmé ze zemí, kde se proti spalničkám vůbec neočkuje a v případě nákazy, je zde velmi vysoká úmrtnost (dokonce v některých zemích až přes 90 %) obzvláště u dětí, které toto onemocnění postihuje nejčastěji.
Očkování není ale všemocné, i očkovaný člověk se může spalničkami nakazit, očkování by ale mělo zajistit, aby projevy nemoci byly co nejlehčí.
Spalničky se přenášejí z člověka na člověka kapénkami, to znamená, že do lidského organismu vstupují přes spojivky a sliznici nosohltanu. Nákaza spalničkami se zpravidla projeví zhruba za dva týdny. Po kontaktu s člověkem se spalničkami může tedy člověk působit ještě zhruba dva týdny zdravě, a přesto již v sobě má virus spalniček, který zároveň také může šířit. Spalničkami totiž může infikovat své okolí už zhruba čtyři dny předtím, než se u něj projeví hlavní příznak spalniček (vyrážka) a zhruba ještě čtyři dny poté, co u něj vyrážka skončila. Nakažlivost tohoto onemocn
Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností skutečně spolehlivé prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je na podzim nebo koncem zimy, či ještě začátkem jara.
Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Základní očkovací schéma představuje 3 dávky vakcíny. Druhá dávka se podává za 1 až 3 měsíce od první a třetí dávka za 5–12 měsíců od první dávky. Následuje přeočkování každých 5 let. Existuje také zrychlené schéma, kdy se interval mezi 1. a 2. dávkou zkracuje na 14 dnů. Toto schéma se využívá, když je potřeba rychle zajistit ochranu před klíštětem, například když se první dávka podá v teplejších jarních dnech, kdy už jsou klíšťata v přírodě aktivní. Po 2 dávkách je přibližně za 14 dnů již jedinec proti nemoci chráněn. K upevnění hladiny protilátek je ale nutná 3. dávka a následná pravidelná přeočkování. Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, to je v období 1–3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy do každých 3–5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.
Možná proto, že v letech 1970 až 1980 dostávaly děti místo obvyklých dvou dávek pouze jednu. To mohlo vytvořit předpoklad pro snadnější oslabení imunity a vznik a rozvoj spalniček, nicméně toto nestačí. Dalším možným důvodem, který zveřejnili odborníci, je, že vyprchal ochranný účinek protilátek, i když by neměl. Mohlo také dojít ke změně a mutaci cirkulujícího viru a současná vakcína už na něj nemusí účinkovat, čemuž by nasvědčoval fakt, že původním zdrojem infekce byl turista, který si nemoc přivezl z Indie.
A jak se bránit? Je zde možnost přeočkování, ale koho z dospělých by před vypuknutím epidemie infekce napadlo dát se přeočkovat! Navíc, při přeočkování se mohou objevit nežádoucí účinky, jako jsou zarudnutí, vyrážka a jiné kožní problémy, průjem, nespavost, zvracení, nechutenství. Dalším negativem je informace odborníků, která udává možnost mutace viru.
V případě panující nejistoty existuje možnost stanovení diagnózy pomocí laboratorního postupu. Nemocnému se odebere krev a v laboratoři se zjišťuje výskyt protilátek IgM a IgG v krvi. Tento způsob stanovení diagnózy navíc pomáhá vyloučit jiná podobná onemocnění, jimiž může nemocný trpět.
Průběh onemocnění a jeho projevy se často drobně liší. Lékař by měl vždy provést vyšetření na spalničky u nemocného, pokud se současně projeví horečky, kašel, zánět spojivek a následná kožní vyrážka. Správnost diagnózy je potvrzena v případě nalezení bílých skvrn na vnitřní straně tváří.
Je vakcína proti difterii (D), tetanu (T), pertusi (acelulární komponenta) (Pa), hepatitidě B (rDNA) (HBV), poliomyelitidě (inaktivovaná) (IPV) a konjugovaná vakcína proti haemophilu typu b (adsorbovaná).
Co je Infanrix hexa
Infanrix hexa je vakcína, která je dostupná ve formě prášku a suspenze k přípravě injekční suspenze. Obsahuje tyto léčivé látky:
toxoidy (chemicky oslabené toxiny) difterie (záškrtu) a tetanu,
části bakterie Bordetella pertussis (B. pertussis, bakterie, která způsobuje černý kašel),
části viru hepatitidy B,
inaktivované polioviry,
polysacharidy (cukry) bakterie Haemophilus influenzae typu b („Hib“, bakterie, která způsobuje meningitidu).
Na co se přípravek Infanrix hexa používá
Přípravek Infanrix hexa se používá k ochraně dětí ve věku do tří let proti záškrtu, tetanu, černému kašli (pertusis), hepatitidě B, dětské obrně (poliomyelitidě) a onemocněním způsobeným bakterií Hib (například bakteriální meningitidě).
Tato vakcína je dostupná pouze na lékařský předpis.
Jak se přípravek Infanrix hexa používá
Doporučené očkovací schéma přípravku Infanrix hexa spočívá v podání dvou nebo tří dávek s odstupem minimálně jednoho měsíce, a to obvykle v průběhu prvních šesti měsíců života. Přípravek Infanrix hexa se podává injekcí hluboko do svalu. Místo vpichu injekce je třeba měnit.
Posilovací dávka přípravku Infanrix hexa nebo podobné očkovací látky musí být podána až po uplynutí nejméně šesti měsíců od data podání poslední dávky v rámci základního očkování. Výběr očkovací látky vychází z oficiálních doporučení.
Přípravek Infanrix hexa lze podat dětem, které byly při narození očkovány proti hepatitidě B.
Jak přípravek Infanrix hexa působí
Přípravek Infanrix hexa je vakcína. Vakcíny působí tak, že „učí“ imunitní systém (přirozený obranný systém těla), jak se bránit proti onemocněním. Přípravek Infanrix hexa obsahuje malé množství:
toxoidů z bakterií, které způsobují záškrt a tetanus,
toxoidů a jiných proteinů získaných purifikací z B. pertussis,
povrchového antigenu (povrchových proteinů) viru hepatitidy B,
poliovirů (typu 1, 2 a 3), které byly inaktivovány (usmrceny), aby nemohly vyvolat žádné onemocnění,
polysacharidů získaných z „pouzder“, která obklopují bakterie Hib; polysacharidy jsou chemicky navázány (konjugovány) na toxoid tetanu jakožto proteinový nosič, neboť tato technika zlepšuje reakci na vakcínu.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Typickým příznakem onemocnění je kromě jiných doprovodných příznaků horečka a výskyt malých červených skvrn na obličeji a na trupu. Jelikož je zde možné riziko nákazy ještě dříve, než se objeví příznaky, není možné vyhnout se kontaktu s infikovanou osobou. Nejlepší ochranou je onemocnění v dětském věku – ten, kdo jednou měl spalničky, má celoživotní ochranu. Ženy, které chtějí mít děti a které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány. Očkování v těhotenství již není možné, protože by mohlo uškodit plodu. Pokud nastávající matka dostane spalničky v prvních třech až čtyřech měsících těhotenství, může přenést infekci na plod. Čím dříve se dítě nakazí, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu a riziko vzniku očních problémů, hluchoty a srdeční poruchy. Po čtvrtém měsíci je infekce nenarozeného dítěte sice stále možná, ale méně riskantní, protože orgány jsou v podstatě vyvinuty.
Na prvním screeningu se pomocí krevního testu určí, zda je těhotná žena imunní vůči spalničkám. Takzvaný titr spalniček označuje, zda jsou protilátky proti virům dostatečné: pokud je hodnota 1 : 32 nebo vyšší, má těhotná žena dostatečnou ochranu. Pokud je hodnota 1 : 16 nebo nižší a těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, může pasivním nakažením s protilátkou imunoglobulinem dojít k tomu, aby se zabránilo infekci.
Infekce spalniček se projeví přibližně deset dní poté, co se nakazíte. Projevuje se zvýšením teploty, která může stoupnout až na 38–39 C °. Spolu s teplotou přichází zánět spojivek. Oči jsou zarudlé, nepříjemně pálí a slzí. Jsou také velmi citlivé na světlo. V místnosti s nemocným byste proto neměli rozžínat silné světlo, ale používat raději malou lampičku. Objeví se i rýma a suchý, dráždivý kašel. Uvnitř úst, na vnitřní straně tváří, se tvoří malé bílé skvrny či pupínky. Tato fáze trvá přibližně 4 dny. Poté nastupuje další fáze, ve které se nemocnému objeví na těle vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou. Jako první napadá vyrážka oblast za ušima a postupně se šíří po celém těle. Přes obličej pokračuje na krk, trup a dále na končetiny, a to horní i dolní. Tato vyrážka se pozná podle typické červené až červenohnědé barvy. Velikost vyrážky se pohybuje od 3 do 7 mm. I v této fázi se nemocného drží horečka, která s výskytem vyrážky klesá. Nemocný je pro své okolí nakažlivý až sedm dní před výsevem vyrážky a až pět dní po jejím prvním objevení. Asi po pěti dnech až týdnu všechny příznaky postupně mizí. Tady je několik fotek, na kterých jsou spalničky vidět: spalničky foto.
Shrnutí:
spalničky se projeví přibližně deset dní po nakažení;
zvýšená teplota, stoupá až na 38–39 C °;
zánět spojivek – oči jsou zarudlé, nepříjemně pálí a slzí, jsou velmi citlivé na světlo;
objevuje se rýma a suchý, dráždivý kašel, uvnitř úst, na vnitřní straně tváří, se tvoří malé bílé skvrny či pupínky;
v další fázi se objeví na těle vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou.
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.
Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
Spalničky mají své typické projevy, podle kterých jasně poznáte, že se jedná právě o toto dětské onemocnění. V první fázi se projevují suchým dráždivým kašlem, zánětem spojivek a rýmou. Na sliznici v dutině ústní se zároveň mohou vytvořit bílé skvrny na červeném podkladě. Po zhruba čtyřech dnech se při onemocnění spalničkami objevuje makulopapulózní vyrážka. Jedná se o světlé skvrny, jež postupně tmavnou. Vyskytují se nejdříve za ušima, odkud se postupně šíří přes obličej na celé tělo. Dítě rovněž trpí vysokými horečkami.
Spalničky se v dospělosti vyskytují jen výjimečně. Přibližně 1, 9 % všech případů je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40 % o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32 % o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20 % všech hospitalizovaných), dále jde například o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho /3, 5%/, ale pacienty je nutné hospitalizovat v 75 % z nich).
