Spalničky se léčí pomocí léků, kterými se snižuje teplota, podobně jako u chřipky. Pokud teplota neklesá, používají se zábaly a omývání. Léky na spalničky mají za úkol podporu imunitního systému nemocného. V rozvojových zemích, kde se u dětí často vyskytuje nedostatek vitamínů, se podává jako součást léčby i vitamín A, který zmírňuje projevy nemoci. Je třeba také dohlédnout na dostatečný přísun tekutin. Většina nemocných se uzdraví během 10 až 14 dní a po uzdravení má člověk doživotní imunitu vůči tomuto onemocnění.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Spalničky patří mezi typická dětská onemocnění. Postihují převážně děti ve věku kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je bohužel také vysoce nakažlivé. Samy o sobě nejsou zase tak závažné, problémy působí především možné nebezpečné komplikace se spalničkami často se pojící. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha, dokonce i o zánět mozku (encefalitidu). Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka. Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu toto onemocnění tedy velmi dlouho. Přesto se původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Spalničky se ještě v nedávné minulosti projevovaly jako epidemie přicházející ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly tyto epidemie po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Naštěstí se díky objevení vakcíny podařilo spalničky téměř úplně vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
V současnosti se v dubnu 2017 vyskytla epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji. Zhruba polovinu případů tvořily děti do čtyř let. Zhruba čtvrtina byly děti dokonce mladší jednoho roku. Pacienti byli v izolaci a kvůli tomuto onemocnění přijala řada oddělení v nemocnicích (například dětské oddělení Městské nemocnice v Ostravě) zákaz návštěv. Nemoc se sem dostala pravděpodobně ze zahraničí jako v roce 2014, kdy se do České republiky dostaly spalničky z Indie.
V diskuzi DIETA PŘI LÉČBĚ MONONUKLEOZY U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Kameník.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
Spalničky se v dospělosti vyskytují jen výjimečně. Přibližně 1, 9 % všech případů je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40 % o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32 % o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20 % všech hospitalizovaných), dále jde například o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho /3, 5%/, ale pacienty je nutné hospitalizovat v 75 % z nich).
Inkubační doba u spalniček je zhruba deset až čtrnáct dní. Člověk je infekční již několik dní (5 – 7 dní) před vznikem vyrážky a ještě zhruba 5 dní poté, co se vyrážka objeví. V tuto dobu je potřeba, aby nemocný byl v izolaci a nemohl šířit spalničky dále.
Spalničky mají své typické projevy, podle kterých jasně poznáte, že se jedná právě o toto dětské onemocnění. V první fázi se projevují suchým dráždivým kašlem, zánětem spojivek a rýmou. Na sliznici v dutině ústní se zároveň mohou vytvořit bílé skvrny na červeném podkladě. Po zhruba čtyřech dnech se při onemocnění spalničkami objevuje makulopapulózní vyrážka. Jedná se o světlé skvrny, jež postupně tmavnou. Vyskytují se nejdříve za ušima, odkud se postupně šíří přes obličej na celé tělo. Dítě rovněž trpí vysokými horečkami.
Většina pacientů se do několika dnů (10 až 14) úplně uzdraví. Po odeznění zůstává doživotní imunita. V některých případech však mohou mít spalničky nebezpečné komplikace. K těm nejčastějším patří zápal plic a zánět středního ucha nebo nosních dutin. Za komplikace ve velké většině případů odpovídá oslabení imunity a rozvoj přidružené bakteriální infekce. Nejtěžší komplikací je zánět mozku (encefalitida). Může mít za následek nervovou obrnu, poruchu myšlení, nebo dokonce úmrtí. Trvalé následky postihují až třetinu nemocných pospalničkovou encefalitidou. Další třetina na ni umírá. Určitý druh zánětlivého onemocnění mozku – sklerozující panencefalitida – se může rozvinout dokonce i několik let po infekci spalničkovým virem. Končí bez výjimky úmrtím nemocného. Postihuje však většinou pouze děti, které prodělaly spalničky před dosažením prvního roku života, a je velmi vzácná. Průběh spalniček a vyhlídky na uzdravení bez komplikací závisí kromě dodržování léčebných zásad i na celkovém stavu organismu nemocného. Onemocnění nejhůře probíhá u dětí oslabených, nebo dokonce podvyživených. S nejvyšší úmrtností se potýkají rozvojové země s absencí očkování.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Typickým příznakem onemocnění je kromě jiných doprovodných příznaků horečka a výskyt malých červených skvrn na obličeji a na trupu. Jelikož je zde možné riziko nákazy ještě dříve, než se objeví příznaky, není možné vyhnout se kontaktu s infikovanou osobou. Nejlepší ochranou je onemocnění v dětském věku – ten, kdo jednou měl spalničky, má celoživotní ochranu. Ženy, které chtějí mít děti a které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány. Očkování v těhotenství již není možné, protože by mohlo uškodit plodu. Pokud nastávající matka dostane spalničky v prvních třech až čtyřech měsících těhotenství, může přenést infekci na plod. Čím dříve se dítě nakazí, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu a riziko vzniku očních problémů, hluchoty a srdeční poruchy. Po čtvrtém měsíci je infekce nenarozeného dítěte sice stále možná, ale méně riskantní, protože orgány jsou v podstatě vyvinuty.
Na prvním screeningu se pomocí krevního testu určí, zda je těhotná žena imunní vůči spalničkám. Takzvaný titr spalniček označuje, zda jsou protilátky proti virům dostatečné: pokud je hodnota 1 : 32 nebo vyšší, má těhotná žena dostatečnou ochranu. Pokud je hodnota 1 : 16 nebo nižší a těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, může pasivním nakažením s protilátkou imunoglobulinem dojít k tomu, aby se zabránilo infekci.
Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.
Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Vyrážka doprovází některé dětské infekční nemoci. Známe spíš ty, proti kterým je možné, nebo dokonce povinné se nechat očkovat – zarděnky, spalničky, neštovice. Očkování proti spále, páté a šesté dětské nemoci však neexistuje. U dětí většinou tyto nemoci probíhají lehce, lze je však zaměnit, a i proto je třeba jim věnovat pozornost. Kůže je největší orgán lidského těla a řada nemocí, s kterými se běžně potkáváme, se projeví právě na kůži. Jak? Vyrážkou. Máme-li malé dítě s teplotou a vyrážkou, pak nás jako rodiče nejčastěji napadne, zda naše ratolest nemá některou z typických dětských nemocí. Ale kterou? Spalničky, zarděnky, spálu, neštovice? Očkováním se lze chránit proti spalničkám a zarděnkám – je to jedno z povinných očkování v dětském věku. Ovšem je třeba vzít v úvahu, že i přes velkou proočkovanost se v České republice tyto nemoci ojediněle objevují. Dalším onemocněním, které sem spadá, jsou plané neštovice. Těmi ročně onemocní desítky tisíc dětí. Toto onemocnění většinou probíhá lehce, ale i proti němu je možné očkovat – na přání rodičů.
Příznaky spalniček jsou u těhotných žen stejné jako u ostatních dospělých a dětí, to znamená vysoká horečka, rýma, kašel, únava, kožní vyrážka a vyrážka v dutině ústní.
Léčba spalniček u těhotných žen
Pokud těhotná žena přijde do kontaktu s člověkem nakaženým spalničkami (například se nakazí od staršího dítěte), měla by určitě vyhledat lékaře, který bude sledovat nejen její zdravotní stav, ale i stav dítěte. Je třeba si také uvědomit, že těhotná žena nemůže být proti spalničkám přeočkována. Léčba spalniček u těhotných žen probíhá stejně s větším důrazem na zamezení vzniku různých imunitních onemocnění. Zároveň je také více sledován zdravotní stav těhotné a vliv onemocnění na vývoj dítěte.
Rizika spalniček u těhotných žen
Pro těhotné ženy mohou být spalničky velmi nebezpečným onemocněním, protože mohou způsobit úmrtí dítěte, případně některé vývojové vady.
Toto onemocnění je spojené s vysokými teplotami, které mohou (obzvlášť v prvních měsících těhotenství) způsobit potrat, v pozdějších měsících pak předčasný porod dítěte. Navíc pokud se žena nakazí spalničkami v průběhu prvního trimestru, hrozí tak u plodu rozštěp rtu, mentální postižení, hluchota a různé srdeční vady.
