Spalničky se léčí pomocí léků, kterými se snižuje teplota, podobně jako u chřipky. Pokud teplota neklesá, používají se zábaly a omývání. Léky na spalničky mají za úkol podporu imunitního systému nemocného. V rozvojových zemích, kde se u dětí často vyskytuje nedostatek vitamínů, se podává jako součást léčby i vitamín A, který zmírňuje projevy nemoci. Je třeba také dohlédnout na dostatečný přísun tekutin. Většina nemocných se uzdraví během 10 až 14 dní a po uzdravení má člověk doživotní imunitu vůči tomuto onemocnění.
Spalničky patří mezi typická dětská onemocnění. Postihují převážně děti ve věku kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je bohužel také vysoce nakažlivé. Samy o sobě nejsou zase tak závažné, problémy působí především možné nebezpečné komplikace se spalničkami často se pojící. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha, dokonce i o zánět mozku (encefalitidu). Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka. Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu toto onemocnění tedy velmi dlouho. Přesto se původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Spalničky se ještě v nedávné minulosti projevovaly jako epidemie přicházející ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly tyto epidemie po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Naštěstí se díky objevení vakcíny podařilo spalničky téměř úplně vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
V příběhu DIETA PŘI LÉČBĚ MONONUKLEOZY U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Kameník.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V současnosti se v dubnu 2017 vyskytla epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji. Zhruba polovinu případů tvořily děti do čtyř let. Zhruba čtvrtina byly děti dokonce mladší jednoho roku. Pacienti byli v izolaci a kvůli tomuto onemocnění přijala řada oddělení v nemocnicích (například dětské oddělení Městské nemocnice v Ostravě) zákaz návštěv. Nemoc se sem dostala pravděpodobně ze zahraničí jako v roce 2014, kdy se do České republiky dostaly spalničky z Indie.
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
Spalničky se v dospělosti vyskytují jen výjimečně. Přibližně 1, 9 % všech případů je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40 % o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32 % o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20 % všech hospitalizovaných), dále jde například o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho /3, 5%/, ale pacienty je nutné hospitalizovat v 75 % z nich).
Inkubační doba u spalniček je zhruba deset až čtrnáct dní. Člověk je infekční již několik dní (5 – 7 dní) před vznikem vyrážky a ještě zhruba 5 dní poté, co se vyrážka objeví. V tuto dobu je potřeba, aby nemocný byl v izolaci a nemohl šířit spalničky dále.
Spalničky jsou právě takovým onemocnění, které je lepší prodělat v dětství. Touto nemocí může člověk ochořet jen jednou za život. Latinský název pro tuto chorobu je morbilli a jedná se o virové infekční onemocnění, které provází vyrážka. Toto onemocnění vzniká z viru spalniček, který se šíří kapénkami. Proti spalničkám je povinné očkování, které snižuje počet nemocných na minimum. Je třeba si uvědomit, že pokud se rodič rozhodne nenechat dítě očkovat, může tím ohrozit život dítěte, protože spalničky jsou velmi nebezpečné.
Příznaky a průběh
Prvními příznaky jsou kašel, zánět spojivek a rýma, následují bílé skvrny na sliznici v dutině ústní. Až poté se objeví vyrážka, která obvykle začíná za ušima a postupně se rozšíří na celé tělo. Inkubační doba u viru spalniček je až 19 dní, průměrně se jedná o 13 dní. V průběhu nemoci se dítě cítí unaveně, je mu špatně, horečka může dosahovat až 40° C. V prvních dnech je vyrážka rozsáhlá, až šestý den začíná pomalu ustupovat. Kolem devátého dne onemocnění již dítě není infekční.
Léčba
Je třeba si uvědomit, že na spalničky neexistuje lék. Pomocí léků se dají omezovat jen doprovodné symptomy, jako jsou kašel a rýma atd. Pokud dítě onemocní spalničkami, mělo by být v izolaci, aby nemoc nepřenášelo dále. Pokud ho trápí vysoké horečky, měly by být snižovány prostřednictvím zábalů a léků. Při této nemoci je třeba respektovat pitný režim. Někdy je doprovodným symptomem i pálení očí, v tom případě je dobré oči omývat studenou vodou a netrápit je ostrým světlem, lépe jim bude v pološeré místnosti. Důležitý je také klid na lůžku a rekonvalescence.
I u spalniček může dojít ke komplikacím, může dojít k zápalu plic, zánětu středního ucha, encefalitidě, zánětu mozku, obrně, zánětu slepého střeva.
Obrázky a fotografie spalniček
Na příznaky (obzvláště vyrážku) se můžete podívat na tomto odkazu: spalničkyfoto.
Spalničky v dospělosti
Pokud je člověk očkovaný neměla by u něj nemoc propuknout, zároveň pokud je prodělal již v dětství, tak je již znovu mít nebude. Projevy u dospělého jsou stejné jako u dítěte.
Spalničky v těhotenství
Pokud by onemocněla těhotná žena spalničkami, tak nedojde k žádným vrozeným vadám plodu.
Spalničky u kojence
Kojenci matky, která již spalničky prodělala nebo je proti nim očkována, jsou chráněny do 6. měsíce přes placentu.
Kojenci zhruba do 5 měsíců mívají v krvi matčiny obranné látky, v šestém měsíci pak následuje jejich vlastní očkování.
Spalničky mají své typické projevy, podle kterých jasně poznáte, že se jedná právě o toto dětské onemocnění. V první fázi se projevují suchým dráždivým kašlem, zánětem spojivek a rýmou. Na sliznici v dutině ústní se zároveň mohou vytvořit bílé skvrny na červeném podkladě. Po zhruba čtyřech dnech se při onemocnění spalničkami objevuje makulopapulózní vyrážka. Jedná se o světlé skvrny, jež postupně tmavnou. Vyskytují se nejdříve za ušima, odkud se postupně šíří přes obličej na celé tělo. Dítě rovněž trpí vysokými horečkami.
Většina pacientů se do několika dnů (10 až 14) úplně uzdraví. Po odeznění zůstává doživotní imunita. V některých případech však mohou mít spalničky nebezpečné komplikace. K těm nejčastějším patří zápal plic a zánět středního ucha nebo nosních dutin. Za komplikace ve velké většině případů odpovídá oslabení imunity a rozvoj přidružené bakteriální infekce. Nejtěžší komplikací je zánět mozku (encefalitida). Může mít za následek nervovou obrnu, poruchu myšlení, nebo dokonce úmrtí. Trvalé následky postihují až třetinu nemocných pospalničkovou encefalitidou. Další třetina na ni umírá. Určitý druh zánětlivého onemocnění mozku – sklerozující panencefalitida – se může rozvinout dokonce i několik let po infekci spalničkovým virem. Končí bez výjimky úmrtím nemocného. Postihuje však většinou pouze děti, které prodělaly spalničky před dosažením prvního roku života, a je velmi vzácná. Průběh spalniček a vyhlídky na uzdravení bez komplikací závisí kromě dodržování léčebných zásad i na celkovém stavu organismu nemocného. Onemocnění nejhůře probíhá u dětí oslabených, nebo dokonce podvyživených. S nejvyšší úmrtností se potýkají rozvojové země s absencí očkování.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Typickým příznakem onemocnění je kromě jiných doprovodných příznaků horečka a výskyt malých červených skvrn na obličeji a na trupu. Jelikož je zde možné riziko nákazy ještě dříve, než se objeví příznaky, není možné vyhnout se kontaktu s infikovanou osobou. Nejlepší ochranou je onemocnění v dětském věku – ten, kdo jednou měl spalničky, má celoživotní ochranu. Ženy, které chtějí mít děti a které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány. Očkování v těhotenství již není možné, protože by mohlo uškodit plodu. Pokud nastávající matka dostane spalničky v prvních třech až čtyřech měsících těhotenství, může přenést infekci na plod. Čím dříve se dítě nakazí, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu a riziko vzniku očních problémů, hluchoty a srdeční poruchy. Po čtvrtém měsíci je infekce nenarozeného dítěte sice stále možná, ale méně riskantní, protože orgány jsou v podstatě vyvinuty.
Na prvním screeningu se pomocí krevního testu určí, zda je těhotná žena imunní vůči spalničkám. Takzvaný titr spalniček označuje, zda jsou protilátky proti virům dostatečné: pokud je hodnota 1 : 32 nebo vyšší, má těhotná žena dostatečnou ochranu. Pokud je hodnota 1 : 16 nebo nižší a těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, může pasivním nakažením s protilátkou imunoglobulinem dojít k tomu, aby se zabránilo infekci.
Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.
Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Spalničky nejčastěji postihují děti ve věku 3 – 5 let. Spalničky ale mohou postihnout i mladší děti, obzvláště pokud nejsou očkovány, trpí nedostatek vitamínu A a podvýživou.
Protože toto onemocnění dříve způsobovalo vysokou úmrtnost právě kojenců, tak již v tomto věku jsou děti proti spalničkám očkovány. Očkování probíhá na 15. měsíci věku dítěte. Je to proto, že do té doby by dítě mělo být proti spalničkám chráněno matčinými protilátkami (prostřednictvím kojení mateřským mlékem). V tomto věku matčiny protilátky již přestávají být účinné, a tak musí být dítě očkováno. Další očkování následuje obvykle 6. měsíc a 10. měsíc po první vakcíně. Kojenci matek, které tedy byly očkovány, nebo spalničky prodělaly, jsou tedy před spalničkami chráněny (minimálně do 6. měsíce věku dítěte).
Právě v tomto věku někteří rodiče řeší, jestli své dítě dají očkovat touto vakcínou MMR, obávají se možných vedlejších účinků. V takovém případě si je ale třeba uvědomit, co způsobí, když dítě očkovat nedají. Vakcína samozřejmě nedokáže dítě ochránit stoprocentně proti tomuto onemocnění, ale může jeho průběh velmi ulehčit. Neočkovanému dítěti hrozí obrovské komplikace a v řadě případů pak dítě na toto onemocnění i umírá.
Pokud by se mladší dítě dostalo do kontaktu s nakaženým spalničkami, je dobré vyhledat co nejdříve lékaře, který se může pokusit naočkovat dítě o něco dříve, aby tak u něj zabránil propuknutí nemoci.
Příznaky spalniček u dítěte
Spalničky se dostanou do organismu dítěte nejprve dýchacími cestami, kde se také množí. Postupně se u dítěte začne objevovat vysoká horečka, kašel, rýma a specifická vyrážka (červenohnědé skvrny po celém těle) na kůži, ale i v dutině ústní (skvrny na vnitřní straně tváří s bílými středy). Vyrážka v dutině ústní často předchází kožní vyrážce. Kožní vyrážka se u dítěte obvykle objeví nejprve za ušima, postupuje k obličeji, krku, břichu, k rukám a nohám. Vyrážka v prvních dnech postupně tmavne a skvrny se mohou i zvětšovat, nakonec se ale začne společně s poklesem teploty vyrážka zmenšovat a zesvětlovat.
Obrázky
Zde jsou fotografie, na který jsou vidět příznaky spalniček u dětí: spalničkyfoto.
Léčba spalniček u dítěte
Při podezření na toto onemocnění je vždy nutné navštívit lékaře, který spalničky diagnostikuje podle příznaků (vyrážka, horečka). Pokud si lékař není jistý (může se domnívat, že by to byly například neštovice), pošle dítě na vyšetření krve, kde se zkoumá množství a přítomnost protilátek IgM a IgG.
Pokud spalničky nedoprovází žádné komplikace, obvykle lékaři dětem doporučí sirupy pro snížení horečky, nějaké kožní přípravky pro zklidnění vyrážky, klidový režim doma na lůžku a dostatek tekutin (obzvlášť při horečce).
V některých případech i u dětí, které jsou již očkované, může dojít k řadě komplikací způsobené tímto virem. Obzvlášť pokud má dítě již oslabený imunitní systém. V takovém případě může dojít k zápalu plic, zánětu středního ucha, k hnisání kůže (bakterie vstupují do těla dítěte přes narušenou kůži a můžou dokonce vyvolat i otravu krve), případně k zánětu mozku a febrilním křečím.
P odeznění spalniček u řady dětí zůstává vysušená kůže, a aby se tedy zabránilo jejímu poškození, je vhodné ji dostatečně hydratovat (obzvlášť po koupelích).
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Smrkání, odsávání, mořská voda a případně sprej do nosu. Sprej do nosu musí být určen pro děti obvykle od dvou let. U dětí nejdou použít spreje pro dospělé.
Moc děkuji za pěkně sepsaný článek o wobenzymu. Hledala jsem přesně něco takového pro svou kamarádku. Má neustále nemocé děti. Mým dětem wobenzym moc pomohl a nejen jim, ale i mě.
