Jedna tableta přípravku MODURETIC obsahuje 5,68 mg účinné látky amiloridi hydrochloridum dihydricum, což odpovídá 5,0 mg amiloridum a 50 mg hydrochlorothiazidum.
Moduretic snižuje krevní tlak, zabraňuje nadměrné ztrátě draslíku u pacientů užívajících lék delší dobu. Otoky kardiálního původu: Pozitivní účinek přípravku Moduretic na draslíkovou bilanci může být obzvláště důležitý u pacientů se srdečním onemocněním užívajících digitalis. Cirhóza jater s ascitem a otoky: Moduretic obvykle zajišťuje dostatečnou diurézu se sníženým úbytkem draslíku a se sníženým rizikem metabolické alkalózy při vyváženější struktuře elektrolytů v séru.
Moduretic je obvykle dobře snášen.
Mezi nežádoucí účinky, které byly popisovány v souvislosti s užíváním přípravku Moduretic, obecně patří ty, o nichž je známo, že se vyskytují při diuréze, terapii thiazidy nebo při léčbě základního onemocnění. Klinické studie neprokázaly, že by kombinace amiloridu a hydrochlorothiazidu zvyšovala riziko nežádoucích účinků ve srovnání s podáváním uvedených léků samostatně.
Poruchy imunitního systému: anafylaktická reakce
Poruchy metabolismu a výživy: anorexie, změny chuti, dehydratace, elektrolytová nerovnováha, dna, hyponatrémie, symptomatická hyponatrémie
Poruchy nervového systému: pachuť, závratě, bolesti hlavy, parestezie, ztrnulost, synkopa
Poruchy funkce zraku: poruchy vidění
Poruchy funkce sluchu a labyrintu: vertigo
Poruchy funkce srdce: angina pectoris, arytmie, tachykardie
Poruchy funkce cévního systému: návaly horka, ortostatická hypotenze
Poruchy dechové funkce, funkce orgánů v oblasti hrudi a mediastinadyspnoe, nazální kongesce
Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: pocit plnosti v břiše, bolesti břicha, zácpa, průjem, flatulence, krvácení do GI traktu, škytavka, nauzea, zvracení
Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: diaforéza, pruritus, vyrážka
Poruchy funkce muskuloskeletální pojivové tkáně a kostí: bolesti zad, bolesti kloubů, bolesti dolních končetin, svalové křeče
Poruchy funkce ledvin a močových cest: dysurie, inkontinence, nokturie, dysfunkce ledvin včetně renálního selhání
Poruchy funkce reprodukčního systému a prsů: impotence
Celkové stavy a postižení v místě aplikace: bolesti na prsou, únava, malátnost, žízeň, slabost
Testy: zvýšené koncentrace draslíku v séru (> 5,5 mmol/l)
Poranění a otrava: digitalisová toxicita
Poruchy funkce krve a lymfatického systému: aplastická anémie, neutropenie
Psychiatrické poruchy: snížené libido
Poruchy funkce nervového systému: encefalopatie, ospalost, třes
Ve svém příspěvku CO ZPŮSOBUJE ŠPATNÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Janusová.
Dodrý den. Chci se zeptat jestli může mít podíl špatnáfunkce štítné žlázy na depresých. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Moje vysledky FT4 12,09 pmol hTSH 7,019 mU/l.Dg.autoim .Dg.autoim thyreoltida shypolhyreososu steatoheaptilida. Mam nedočinnost štitné žlazy. A jak je možno lečit alternativní medicinou. Jsem alergik na léky, penicilin, dumox,ketazon Faktu Proctoglivenol,Biseptol,Corsin eutrylox cordaron Sotahexal Walfarin Tetanus. Béru letrox rano 100.Děkuji za odpověd spozdravem Irena . Je mi 77 let.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a hromadí se ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody: na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči. Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy: sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč ze žlučníku se dostává do střeva po příjmu potravy, zejména takové, která obsahuje tuk. Dalšími funkcemi žlučníku jsou vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích či neutralizace střevního obsahu. Žlučové kyseliny se však na rozdíl od zbytku žluči v asi 95 % ve střevě znovu vstřebávají, čímž vzniká jejich neustálé cestování mezi játry a střevem. Tolik stručně k funkci žlučníku.
K čemu je žlučník? Bez žlučníku se lze poměrně uspokojivě obejít, jelikož vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. A to je pro naše trávení za běžných okolností dostačující. Zažívací potíže nastávají pouze v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje výrazně tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování by byla potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Projevy bolesti žlučníku jsou různé, záleží na příčině. Nejčastější bolesti vznikají na základě podráždění (podrážděný žlučník), dále kvůli přítomnosti písku ve žlučníku (písek ve žlučníku), zánětu či kaménků nebo ze stresu. Toto vše může také vyvolat bolest zad. Choroby žlučových cest a žlučníku jsou poměrně časté, avšak úmrtnost následkem jejich výskytu je poměrně nízká. Pokud je při výskytu některého z těchto onemocnění potřeba žlučník odstranit, je možné se poměrně uspokojivě obejít i bez něj, neboť vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. To je pro trávení za běžných okolností dostačující, zažívací potíže nastávají jen v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování je potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Žlučníkové kameny: Projevují se pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivostí tučné stravy, nevolností a nadýmáním. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
Zánět žlučníku: Projevuje se silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je spíše nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nebývají přítomny. Obvykle si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Karcinom žlučníku: Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stadiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stadiích je charakteristická trvalá bolest v oblasti vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ FLEKY NA DLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den pred tremi dny se mi udelali cervene fleky na prave ruce mam to jen na jedne muzete mi sdelit z ceho bych to mohla mit dekuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudnutí dlaní odborně palmární erytém může mít několik různých příčin. Někdy to může způsobit nějaké podráždění, ale často to bývá příznakem nějakého interního onemocnění, jako je onemocnění jater, štítné žlázy nebo revmatoidní artritída. Léčba spočívá v kompenzaci interního onemocnění. Pro zjištění přesné příčiny bude zapotřebí udělat několik vyšetření, zejména zjistit
počet krevních buněk, změřit krevní cukr, vyšetřit funkce jater a funkce štítné žlázy, zjistit krevní močovinový dusík, změřit hladiny kreatininu a hladiny železa a také se podívat na hladiny revmatoidních faktorů a změřit množství mědi v těle. Na to vše bude potřeba odebrat krev a nechat ji laboratorně vyšetřit. Normálně se obraťte na kožního lékaře, který vás podle zjištěno stavu pošle ke specialistovi k dalšímu doléčení.
K léčbě akutního záchvatu dny se podává nárazová dávka 1 mg (2 obalené tablety), potom každou 1 až 2 hodiny 0,5 až 1 mg (1 až 2 obalené tablety). Maximální denní dávka je 3–4 obalené tablety (1,5–2,0 mg) během 24 hodin. Poté může pokračovat léčba nízkou dávkou, tedy 1–2 obalenými tabletami za den (0,5–1,0 mg kolchicinu) do utlumení bolesti. Celková dávka během léčby záchvatu nesmí překročit 12 mg (24 obalených tablet).
Uvedené dávkování platí pro dospělé a dospívající od 16 let.
Profylaxe záchvatů dny
Pro prevenci dalších záchvatů dny užívají dospělí 1 tabletu (0,5 mg) jednou nebo dvakrát denně. Maximální dávka je 2 obalené tablety (1 mg) denně. S profylaktickým dávkováním lze riziko dalších záchvatů po následující 3 měsíce snížit. Kolchicin se obvykle preferuje před nesteroidními antirevmatiky u pacientů s peptickým vředem, gastrointestinálním krvácením a dyspepsií nebo u těch, kteří užívají antikoagulancia. Profylaktická léčba je indikována především u pacientů s častými či závažnými záchvaty a u těch, kteří mají současně jiné zdravotní komplikace.
Léčba akutních záchvatů dny u pacientů s poruchou funkce ledvin
Při léčbě dnavých záchvatů u pacientů s mírnou (CrCl 50–80 ml/min) až středně těžkou (CrCl 30–50 ml/min) poruchou funkce ledvin není nutná úprava doporučené dávky, je však třeba pacienty pečlivě sledovat s ohledem na nežádoucí účinky kolchicinu. U pacientů s těžkým selháním funkce ledvin (CrCl méně než 30 ml/min) se dávkování zahajuje 1 obalenou tabletou (0,5 mg) denně. Při jakémkoli zvýšení dávky je nutné u pacienta zvláště pečlivě sledovat možné nežádoucí účinky kolchicinu. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je však nutné průběh léčby neopakovat více než jednou za 2 týdny, přičemž úprava dávkování při léčbě dnavých záchvatů není třeba. U pacientů se záchvaty dny vyžadujícími opakovanou léčbu se musí zvážit náhradní terapie. U pacientů podstupujících dialýzu je léčba kolchicinem kontraindikovaná.
Léčba záchvatů dny u pacientů s poruchou funkce jater
Při léčbě dnavých záchvatů u pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava doporučené dávky, pacienty je však třeba pečlivě sledovat z hlediska nežádoucích účinků kolchicinu. Snížení dávky je nutné zvážit u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.
Léčba familiární středomořské horečky
Doporučená dávka přípravku Colchicum-Dispert pro dospělé s FMF je 2–4 obalené tablety (1,0–2,0 mg) denně. Počáteční dávka pro dospělé je obvykle 2–3 obalené tablety (1,0–1,5 mg) za den. Dávku přípravku Col
Ve svém příspěvku NEMOC JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim.
Chtěl bych se optat byl jsem u lékaře ten mi vzal krev a zní zjistil že mám vysoké jaterní testy tak mě poslal na interní ambulanci . Pan doktor mi okamžitě nechal odebrat krev moč a tak dále a výsledky jsou špatnáfunkce jater zatím mi žádnou léčbu nenasadil chodím jenom po doktorech jako je fibroskopie a kolonoskopie jsem oběd nán ale čekací doby jsou dlouhé a mě je huř a huř proto to píšu .Mé problémy jsou ohromné such v ustech pocit na zvracení vlasně dost často zvracím jsem malátný dost jsem zhubnul zduvodu nechud k jídlu prujem už mám dost dlouho tak že už jsem se stim naučil žít že chodím tak deset krát za den . Předem děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucasice.
Co se týče podpory funkce jater, nemáte zkušenosti s užíváním ostropestřce? Našla jsem ostropestřec v tabletkách od Naturevia, máte někdo zkušenost?
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
Ve svém příspěvku PROC JSOU ŠPATNA JÁTRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
muze to byt antikoncepci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LussyB.
Na podporu funkce jater mi byl doporučený ostropestřec. Moje babička, kdysi užívala jako bylinku ale já bych raději něco pravidelného v tabletkách. Nemáte někdo zkušenost?
Neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že přírodní prostředky dokáží rozpustit žlučníkové kameny. Zde jsou nejoblíbenější způsoby přírodní léčby jako alternativy k lékařským zákrokům.
Očista žlučníku
Jedním z nejčastějších způsobů léčby žlučových kamenů je pročištění žlučníku. Zastánci této metody tvrdí, že rozkládá žlučové kameny a vyplavuje je z těla. Vědecké důkazy na podporu čištění žlučníku jsou minimální, neoficiální zprávy však naznačují, že to může být pro některé lidi užitečné.
Výplach žlučníku zahrnuje konzumaci směsi jablečné šťávy, bylinek a olivového oleje po dobu 2 až 5 dnů. Recepty se liší a některé postupy umožňují člověku jíst jídlo, zatímco jiné ne.
Tato dieta může být nebezpečná pro lidi s cukrovkou nebo problémy s krevním cukrem, kteří během očisty nekonzumují pevnou stravu.
Jablečný ocet s jablečnou šťávou
Někteří lidé věří, že jablečný džus změkčuje žlučové kameny a umožňuje jejich snadné vylučování z těla.
Jeden recept na očistu doporučuje vmíchání jablečného octa do jablečné šťávy před pitím. Je třeba zmínit, že žádné studie nepodporují použití jablečného octa na léčbu žlučových kamenů.
Kromě toho by si lidé s cukrovkou, žaludečními vředy a hypoglykémií měli dávat pozor na konzumaci velkého množství ovocných šťáv.
Pampeliška
Pampeliška byla od pradávna používána k léčbě problémů se žlučníkem, játry a žlučovými cestami. Zastánci věří, že hořké kořeny mohou stimulovat produkci žluči ve žlučníku.
Lidé obvykle pijí pampeliškový čaj nebo kávu z kořene pampelišky, aby si odstranili žlučové kameny. Neexistuje však žádný důkaz, který by naznačoval, že je to prospěšné. Kromě toho by lidé se žlučovými kameny, problémy se žlučníkem nebo ledvinami měli před konzumací pampelišky promluvit s lékařem.
Ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský se v medicíně používá k detoxikaci jater po staletí. I když může podporovat játra a žlučník, neexistují žádné studie hodnotící jeho účinky na žlučové kameny.
Ostropestřec může člověk užívat jako tonikum nebo ve formě kapslí či tablet. Lidé s cukrovkou, alergiemi na ambrózii nebo s rakovinou citlivou na hormony v anamnéze by měli užívání ostropestřce probrat se svým lékařem.
Vrbina
Lysimachiae herba neboli vrbina je populární tradiční čínský lék na žlučové kameny. Výzkum[1] naznačuje, že může být prospěšný pro léčbu nebo prevenci cholesterolových žlučových kamenů.
Artyčok
Extrakt z artyčoku může podporovat funkci žlučníku.
Extrakt z artyčoku byl použit ke stimulaci produkce žluči a podpoře funkcežlučníku a jater. Neexistuje však žádný výzkum specificky zaměřený na účinky artyčoku na žlučové
Ve svém příspěvku STRŽENÝ NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lena.
Dobrý den, vloni v létě mi na koncertě nekdo dupl na nohu a nehet na palci se oddělil od nehtového lůžka, nehet jsem odstranila, ale až po zahojení nehtového lůžka (do té doby přelepen). Zůstaly cca 2 milimetry nehtu, je to již 14 měsíců a nehet stále nedorostl do původní délky. Beru sice léky na úpravu funkce štítné žlázy, před nasazením léčby se mi nehty hodně lámaly a rostly extrémně pomalu, ale nyní se funkce štítné žlázy upravila, tak myslím, že s pomalým růstem nehtu nesouvisí. Kde muze byt problém? Více jak 14 měsíců na obnovu mi přijde opravdu hodně. Děkuji za odpověď Lena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánětlivé onemocnění je způsobené infekcí, která do žlučníku vnikla krevní cestou nebo ze střeva v protisměru vylučování žluči. Katarální zánět vzniká po tomto infikování nebo po předcházející žlučníkové kolice a uzávěru cystiku. Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Zánět může být způsobem jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. V případě zánětu žlučníku (odborně cholecystitidy) jde o závažné onemocnění, které tvoří poměrně vysoké procento všech náhlých příhod břišních. Toto onemocnění se může projevit v kterémkoliv věku u obou pohlaví, typicky se však vyskytuje u obézních žen ve věkovém rozmezí 20−50 let.
Projevy
Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou, neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník spíše svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je obvykle nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nejsou přítomny. Často si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Diagnostika
Stanovení diagnózy vychází z pečlivé anamnézy, samotného vyšetření lékařem a ze zobrazovacích metod. Lékař při vyšetření zjišťuje přítomnost takzvaného Murphyho příznaku. Ten spočívá v tom, že pacient cítí při nádechu ostrou bolest ve chvíli, kdy lékař zatlačí rukou vpravo pod žebry. Pokud se kámen zaklíní trvale ve vývodu žlučníku, obsah měchýře se významně zvětší a vzniká takzvaný hydrops. Při jeho výskytu je možné přes břišní stěnu nahmatat tuhý, hruškovitě zvětšený útvar. Žlučník se obvykle znázorňuje pomocí ultrazvuku či CT, důležité je i vyšetření scintigrafické, které umožňuje zhodnotit obsah tohoto orgánu a stav jeho stěny. To je možné vpravením kontrastní látky do žlučových cest a jejím zobrazením pod rentgenovými paprsky.
Léčba
Léčba vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů. Chronický zánět žlučníku se léčí také touto metodou.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Někteří lidé mají po této operaci řídkou stolici, nazývanou také průjem. Ve většině případů průjem netrvá déle než několik týdnů až několik měsíců. Pokud po odstranění žlučníku nemáte žádné zažívací komplikace, pak pro vás neexistuje žádná specifická dieta, kterou byste měli dodržovat. Existuje však několik věcí, které byste mohli zvážit.
Předně pomáhá, když pochopíte, proč máte průjem. Zdá se, že průjem po odstranění žlučníku souvisí s uvolňováním žluči přímo do střev. Původní žlučník shromažďoval a koncentroval žluč a pak ji postupně uvolňoval, když jste jedli, aby podpořila trávení tuků. Po odstranění žlučníku je žluč méně koncentrovaná a kontinuálně odtéká do střev, kde může působit projímavě.
Roli hraje množství tuku, které najednou sníte. Menší množství tuku je snadněji stravitelné. Větší množství může zůstat nestrávené a způsobit plynatost, nadýmání a průjem.
Ačkoli neexistuje žádná dieta na odstranění žlučníku, následující tipy vám mohou pomoci snížit problémy s průjmem poté, co vám byl odstraněn žlučník:
Pomalu si zvykejte na tuk. Nejméně týden po operaci nejezte jídla s vysokým obsahem tuku, smažená a tučná jídla a mastné omáčky a šťávy. Místo toho volte potraviny bez tuku nebo s nízkým obsahem tuku. Nízkotučné potraviny jsou potraviny, které nemají více než 3 gramy tuku v jedné porci. Zkontrolujte štítky a dodržujte uvedenou velikost porce.
Zvyšte množství vlákniny ve své stravě. To může pomoci k pravidelnějšímu pohybu střev. Přidejte do svého jídelníčku rozpustnou vlákninu, jako je oves a ječmen. Množství vlákniny však zvyšujte pomalu, například v průběhu několika týdnů, protože zpočátku příliš mnoho vlákniny může zhoršit plynatost a křeče.
Jezte menší a častější jídla. To může zajistit lepší smíchání s dostupnou žlučí. Zdravé jídlo by mělo obsahovat malé množství libových bílkovin, jako je drůbež, ryby nebo mléčné výrobky bez tuku, spolu se zeleninou, ovocem a celozrnnými výrobky.
Omezte potraviny, které mají tendenci zhoršovat průjem:
Kofein,
Mléčné výrobky,
Velmi sladká jídla.
Do životního stylu po odstranění žlučníku se řadí dostatečný příjem tekutin a omezení určitých typů jídel, viz níže uvedený jídelníček. Dále je potřeba omezit psychické vypětí a zvýšenou fyzickou aktivitu. Tato omezení je důležité dodržovat první 3 až 4 týdny po zákroku. Pak se můžete vrátit zpět ke stylu života, který jste vedli před výkonem. Jestliže však byl příčinou zdravotních problémů nevhodný životní styl, pak by měla být omezení dodržována nadále. Kupříkladu jedinci, který za den vypil méně než 1 litr tekutin, se doporučuje dostatečný pitný reži
V naší poradně s názvem BEZ NARKOZY, ODTRANĚNI ŽLUČNIKOVEHO KÁMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
DOBRÝ DEN,BOJIM SE USPANÍ A TRAPI MĚ ŽLUČNIKOVÉ KÁMENY..JE PROSIM SPUSOB JAK SE VYHNOUT NARKOZY A ZBÁVYT SE TĚCH KÁMENU? PROSIM ,POKUŤ JE ŠANCE, ŽE LZÉ ODSTRANĚNÍ KÁMENU BEZ NÁRKOZÍ..TAK JAKY? A NEBO PROSIM O RÁDU...MOC DĚKUJI PANÍ MARIE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY BEZ NARKOZY A JEJICH ODTRANENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosim jak se zbavit zlucnikovych kamenu.Nechci Narkozu hrozne se ji bojim,jde jen umrtvyt dopul pasu a zustat pri vedomi?dekuji za radu p. M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit i bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Doporučuje se užívat přípravek Prestarium Neo jednou denně ráno před jídlem. Dávka by měla být určena individuálně dle profilu pacienta a míry poklesu krevního tlaku.
Hypertenze:
Přípravek Prestarium Neo může být používán v monoterapii nebo v kombinaci s jinými třídami antihypertenziv. Doporučená úvodní dávka je 5 mg jednou denně ráno. U pacientů se silně aktivovaným systémem renin-angiotenzin-aldosteron (zvláště s renovaskulární hypertenzí, deplecí solí a/nebo objemu, srdeční dekompenzací nebo závažnou hypertenzí) může dojít k nadměrnému poklesu krevního tlaku po úvodní dávce. U takových pacientů se doporučuje úvodní dávka 2,5 mg a léčba by měla být zahájena pod lékařským dohledem. Po jednom měsíci léčby může být dávka zvýšena na 10 mg jednou denně. Po zahájení léčby přípravkem Prestarium Neo se může vyskytnout symptomatická hypotenze; s větší pravděpodobností se může vyskytnout u pacientů současně léčených diuretiky. Proto se doporučuje opatrnost, neboť tito pacienti mohou trpět deplecí objemu a/nebo solí. Je-li to možné, diuretikum by mělo být vysazeno 2 až 3 dny před zahájením léčby přípravkem Prestarium Neo.
U hypertoniků, u nichž vysazení diuretika není možné, by měla být léčba přípravkem Prestarium Neo zahájena v dávce 2,5 mg. Měly by být monitorovány renální funkce a hladiny draslíku v séru. Následné dávkování přípravku Prestarium Neo by mělo být přizpůsobeno míře poklesu krevního tlaku. Pokud je to nutné, může být znovu zahájena diuretická léčba. U starších pacientů by měla být léčba zahájena dávkou 2,5 mg, která se může progresivně zvýšit na 5 mg po jednom měsíci, v případě nutnosti pak až na 10 mg, s ohledem na funkci ledvin (viz níže uvedená tabulka).
Symptomatické srdeční selhání:
Doporučuje se, aby byla léčba přípravkem Prestarium Neo, obvykle v kombinaci s kalium-nešetřícími diuretiky a/nebo digoxinem a/nebo betablokátorem, zahájena pod pečlivým lékařským dohledem v doporučené úvodní dávce 2,5 mg ráno. Pokud je tato dávka tolerována, může být zvýšena po 2 týdnech na 5 mg jednou denně. Úprava dávkování by měla být založena na klinické odpovědi jednotlivého pacienta. U závažného srdečního selhání a u dalších pacientů považovaných za vysoce rizikové (pacienti s poruchou funkce ledvin a tendencí k elektrolytové nerovnováze, pacienti souběžně užívající diuretika a/nebo vazodilatancia) by léčba měla být zahájena pod pečlivým lékařským dohledem.
Pacienti s vysokým rizikem symptomatické hypotenze, například pacienti s deplecí solí s nebo bez hyponatrémie, pacienti s hypovolémií nebo pacienti, kteří užívali intenzivní diuretickou léčb
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Bouchal.
Dobrý den jsem 4 den po odstranění žlučníku měl jsem žlučníkové kameny a zánět bylo by možné poradit co mám jíst děkuju bouchal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po odstranění žlučníku můžete konzumovat běžnou stravu, ale velká jídla je třeba rozdělit na menší části a ty pak jíst postupně například s hodinovým odstupem. Po odstranění žlučníku se dál vaše žluč dostává do zažívacího traktu a tam normálně pomáhá trávit potravu, jako dříve se zlučníkem. Rozdíl je jen v tom, že žluč proudí do střeva stále nikoliv naráz, jako při přítomnosti žlučníku. To znamená, že když naráz sníte mnoho jídla, nebude v ten okamžik dostatek žluči a může to vést k zažívacím potížím. Proto je třeba velké porce rozdělit na menší jídla. Ale co se týče diety, tak se nemusíte nijak omezovat a můžete jíst vše na co máte chuť.
Za rozhodnutím zbavit se tohoto orgánu stojí většinou opakující se bolesti a trávicí obtíže. Nejedná se o tak běžnou operaci, jako je slepé střevo, ale i přesto je tato operace velmi častá. Nejčastějším onemocněním žlučových cest jsou kameny (odborně cholelitiáza), které vznikají vysrážením žluči při jejím nevhodném složení. Postihují zhruba 10 % populace a nemusí se nijak projevovat, ale také mohou. A právě komplikace vznikající kvůli žlučovým kamenům jsou nejčastějším důvodem k odstranění žlučníku.
Komplikace:
útvary vyvolávající bolest a trávicí obtíže
kámen ve vývodu žlučových cest – žlučová kolika
zánět žlučníku
zánět slinivky břišní
vznik píštěle mezi žlučníkem a střevem
Odstranění žlučníku s téměř stoprocentní pravděpodobností zabrání návratu kamenů a s nimi spojených komplikací.
Odstranění žlučníku – cholecystektomie – se většinou provádí laparoskopicky.
Místo velkého řezu udělá chirurg jen několik malých otvůrků do dutiny břišní. Jimi zavede kameru s lampou a speciální chirurgické nástroje. Břicho pro lepší přehlednost naplní oxidem uhličitým a žlučník odstraní. Laparoskopická metoda má nespornou výhodu v tom, že je pro operovaného méně zatěžující a umožní mu rychlejší hojení.
Otevřená cholecystektomie, kdy se ke žlučníku přistupuje jedním větším, asi 15 cm dlouhým řezem v pravé horní části břišní stěny, se ovšem provádí stále, a to u pacientů se srůsty v břišní dutině či v případě, že se laparoskopický zákrok nezdaří, anebo jej není možné provést.
V naší poradně s názvem ŠPATNÁ FUNKCE JATER PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat na Pomalé domácí čištění organismu olejem.
Píšete zde že je třeba každé ráno na lačno užívat 1,5 lžíce olivového oleje, 1 lžíci medu a 1 lžíci čerstvé citronové šťávy a to jednou do roka.
Otázka _ to čištění se provádí každé ráno na lačno jak dlouho?
Děkuji Pavel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pomalé čištění se dělá každý den ráno po dobu půl roku. Pak půl roku pauza a potom znovu.
Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.
Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.
Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.
Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat). Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá
Pacienti s cirhózou s lehkou poruchou funkce jater (Child-Pugh A) vykazovali pouze menší změny ve farmakokinetice rivaroxabanu (v průměru 1,2x nárůst AUC rivaroxabanu) a výsledky byly téměř srovnatelné s kontrolní skupinou zdravých pacientů. U pacientů trpících cirhózou se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh B) střední AUC rivaroxabanu významně stoupla – 2,3x v porovnání se zdravými dobrovolníky. AUC nevázané látky stoupla 2,6x. U těchto pacientů dochází ke snížení renální eliminace rivaroxabanu, podobně jako u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin. O účinku u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje.
Inhibice aktivity faktoru Xa byla u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater zvýšena ve srovnání se zdravými dobrovolníky 2,6x; prodloužení PT bylo obdobně zvýšeno 2,1x. Pacienti se středně těžkou poruchou funkce jater byli na rivaroxaban citlivější a vztah mezi koncentrací a PT měl tak strmější průběh.
Přípravek Xarelto je kontraindikován u pacientů s jaterním onemocněním, které je spojeno s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem krvácení, včetně cirhotických pacientů s klasifikací Child-Pugh B a C.
Hyperurikémie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikémie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikémií či s dnou musí dodržovat stejnou dietu.
Bylo prokázáno, že hyperurikémie je častěji přítomna u jedinců se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, tedy obecně u mužů, postmenopauzálních žen, obézních, u hypertoniků zejména s orgánovými komplikacemi, u pacientů s diabetem 2. typu a dyslipidémií. U jedinců s hypertenzí a současně s metabolickým syndromem byla prokázána přímá korelace mezi sérovou hladinou kyseliny močové a hodnotou BMI, glykemií na lačno a indexem inzulinové rezistence HOMA-IR.
Hyperurikémie predikuje vývoj diabetu 2. typu. Zvýšené sérové hladiny kyseliny močové lze totiž detekovat již v časných stadiích poruchy glukózového metabolismu. Hyperurikémie je u diabetiků spojena s rozvojem mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací.
K léčbě hyperurikémie a dny se používají zejména léky ze skupiny inhibitorů enzymu XO alopurinol a nově febuxostat. Urikosurika probenecid a benzbromaron nejsou v ČR registrována.
Alopurinol je používán k léčbě hyperurikémie již od roku 1965. Je to purinový inhibitor XO, který inhibuje redukovanou formu tohoto enzymu. Alopurinol a jeho metabolit je z 80 % vylučován glomerulární filtrací ledvinami. U pacientů s renální insuficiencí by měla být dávka snížena a při clearanci pod 20 ml/min by neměla přesahovat 100 mg denně, což značně omezuje terapeutické použití a snižuje pravděpodobnost dosažení cílové urikémie.
V roce 2012 byl na český trh uveden nový, silný, selektivní inhibitor XO febuxostat. Doporučená dávka je 80 mg 1x denně s možností zvýšení na 120 mg 1x denně, pokud není dosaženo cílových hodnot urikémie (360 µmol/l). U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování. Účinnost a bezpečnost nebyly plně hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). Doporučené dávkování u pacientů s mírnou poruchou funkce jater je 80 mg 1x denně. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené informace. Účinnost a bezpečnost febuxostatu nebyly hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre C). Žádná úprava dávkování není nutná také u starších pacientů. Febuxostat může předepsat každý lékař při dodržení podmínek úhrady stanovených Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Žlučníkový záchvat bývá nejčastěji vyvolán akutním zánětem žlučníku. Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů.
Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Dále může být vyvoláno jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. Pokud se bolest protáhne na několik hodin, může značit zánět slinivky, zánět nebo ucpání vývodu žlučníku. Pokud se objevuje i intenzivní zvracení bez následné úlevy, zvýšená teplota a třesavka, okamžitě vyhledejte lékaře.
Léčba akutního zánětu žlučníku vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů.
První pomoc při žlučníkovém záchvatu:
Při záchvatu rozhodně nic nejezte ani nepijte.
Pokud máte k dispozici lék na uvolnění křečí svaloviny nebo na bolest, který vám už dříve předepsal lékař, můžete jej užít. Vhodnější je ale léky neužívat, protože zkreslí obraz choroby při následném vyšetření.
Na pravé podžebří můžete přiložit ručník namočený ve studené vodě.
Měli byste co nejdříve navštívit lékaře – chirurgickou pohotovost – rozhodně ale neřiďte auto.
V případě velkých bolesti je nutné zavolat záchrannou službu.
Každopádně pokud máte problémy se žlučníkem, měli byste držet žlučníkovou dietu. Více informací naleznete zde Žlučníkové kameny a zde Žlučníková dieta.
