SRAŽENINA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Embolie je náhlý vznik uzávěru cévy v důsledku zaklínění pohyblivého předmětu, tedy vmetku. Embolie je závažný stav, který může jedince ohrožovat na životě. Proto je důležité co nejdříve zjistit příčinu vzniklého stavu. Podle charakteru vmetku se rozlišuje několik typů embolie.
Druhy embolie
Tromboembolie: je nejčastější příčinou, přičemž vmetkem je krevní sraženina, která vzniká hlavně v žílách dolních končetin a pánve. Její nebezpečí spočívá v tom, že se může utrhnout a je krví odnášena do pravé poloviny srdce a do plic, kde se v důsledku své velikosti zaklíní v některých z plicních tepen. Krevní sraženina se může vytvořit i v srdci, a to v případě, že se některá z jeho částí správně nestahuje, například při fibrilaci síní. Pak se může krevní sraženina z levé síně utrhnout a je levou komorou vypuzena do velkého oběhu. Tato krevní sraženina se může dostat do mozku a způsobit infarkt mozku.
Tuková embolie: vzniká při poranění kostí, tupém poranění tukové tkáně nebo při popáleninách. Tukové částečky nejsou okem vidět a mohou se zaklínit v kapilárách mozku či ledvin.
Vzduchová embolie: vzniká při proniknutí vzduchu do periferních žil, který na základě fyzikálních zákonů může zabránit toku krve v cévě. Vzniká při operacích, kdy se vzduchová bublinka dostane do periferní žíly prostřednictvím zavedené kanyly. Rovněž sem patří i kesonová nemoc, která vzniká při rychlém stoupání během potápění. I malé množství vzduchu může vyvolat smrt.
Embolizace plodové vody: může vzniknout jako komplikace porodu. Vzniká v důsledku nasátí plodové vody do žilního systému dělohy v průběhu porodu a ta se krví dostane do plic.
Embolizace cizího tělesa: vzniká při zanesení cizího předmětu do krevního oběhu. Může se jednat například o ulomené špičky jehly a podobně.
Ve svém příspěvku WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Štichová.
Dobrý večer, po operaci šedého zákalu mi bylo doporučeno užívání Luteinu Complex Premium. Poté mi byl nasazen Warfarin pro srdeční arytmii (fibrilaci srdečních síní). Nevím, zda mohu Lutein užívat. Děkuji za odpověď. Jitka Štichová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Ryšavá.
Dobrý den,před několika dny jsem uklouzla venku na namrzlých schodech a pořádně jsem si namlela.Mám hlavně hodně velkou modřinu na zadní části těla.Mám obavy,aby nebyl nějaký problém kvůli modřině a neutrhla se krevní sraženina a nedošlo k ucpánícévy.Modřina pořádně bolí ,nemohu se pořádně hýbat,ale to vše unesu ,jen nevím,jestli nebudou nějaké komplikace.Koupila jsem si mast Hirudoid a několikrát denně si modřinu potírám.Prosím Vás o odpověd,jestli je třeba jít k lékaři,nerada bych zbytečně obtěžovala,pokud se modřina vstřebá a nehrozí problém s ucpáním.Warfarin užívám pravidelně denně a Inero jsem měla před 5ti dny 2,82 tak snad by nemuselo být nějak hůř.Moc se omlouvám,že tímto zatěžuji a děkuji za možnou Vaší odpověd.Přeji příjemný den Ryšavá Jarmila
Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.
Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).
Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.
APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40 s.
Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.
D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.
V naší poradně s názvem ODDĚLENÝ NEHET U KOŘENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosím o radu.
Můj syn 9 let, před 3 týdný si poranil prsteníček u nohy. Tekla krev, 3 dny pobolíval, pak relativně dobrý. U kořene nehtu se vytvořila asi krevní sraženina, ale prst nebolel. Nyní jsem si všimla. že je nehet od kořene oddělený a že vyrůstá nehet nový. Je třeba poraněný nehet nechat strhnout, nebo odroste,když drží cca z poloviny na lůžku a druhá polovina ta u kořene je odchlíplá? Moc děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Udržte starý nehet co nejdéle, něž ho vytlačí dosrůstající nový nehet. Nechte, ať nehet odpadne přirozeně sám.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
V naší poradně s názvem UŽ BEZ XARELTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Dobrý den, v roce2008 jsem prodělal žilní trombozu ,lýtko,léky na ředění jsem neužíval, následkem toho 2018 znovu tromb v lýtku, následně masivní plicní embolie, ale že nebyla nějak nebezpečná. Po ni jsem začal poctivě a opravdu každý den užívat xarelto, nyní xarelto 20mg které si dělím na polovinu, takže spíš 10mg, vše po konzultací a odběrů s doktorem.. Proč ale píšu, jsem mimo a léky mi došly, takže jsem od včera neměl.Mohu takhle fungovat několik dní až týden, pokud na sobě nebudu nic pozorovat? děkuji za odpověď, vím že je riskuju ale prostě nemám teď možnost..:-(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto vysazení léků na ředění krve není dobré. Poslední tableta léku na ředění krve přestane zcela účinkovat po 30 hodinách. Potom je váš organismus vystaven riziku tvorby sraženin. Subjektivně na sobě nepoznáte, že se vám tvoří sraženiny v krvi, teprve až když sraženina někde uvízne a ucpe průtok krve, tak potom to ucítíte, ale to je pozdě. Nejlepší by bylo spojit se s lékařem, aby vám poradil, jak máte postupovat. Je potřeba si uvědomit, že lék na ředění krve pro vás znamená lék na život. Měl byste mít vždy dostatek léku v zásobě, aby se neopakovalo toto nedobrovolné vysazení.
Pokud se hluboká žilní trombóza neléčí, může dojít ke vzniku plicní embolie (situace, kdy se krevní sraženina uvolnila ze svého původního místa a zasekla se v jedné z plic). Při léčbě se používají léky, kterým se říká antikoagulancia (léky proti srážení krve).
Antikoagulancia brání dalšímu zvětšování krevní sraženiny (odborně narůstání trombu). Současně také pomáhají rozpouštět již vzniklý trombus a brání tomu, aby se sraženina utrhla a byla zanesena do plic, kde by mohla způsobit embolii. Přestože se léčiva ovlivňující srážlivost krve často označují jako „léky na ředění krve“, neředí krev v pravém slova smyslu, ale ovlivňují chemické látky obsažené v krvi a brání tomu, aby se krevní sraženiny tvořily tak snadno.
K léčbě hluboké žilní trombózy se používají dva různé druhy antikoagulačních léčiv, a to konkrétně heparin a warfarin. Heparin je obvykle předepisován jako lék první volby, protože účinkuje okamžitě a brání tak dalšímu zvětšování sraženiny. Po počáteční léčbě heparinem jsou pacienti obvykle převedeni na warfarin, který brání vzniku dalších sraženin.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna Dvořáková.
Dobrý den,
před nějakou dobou, po té co jsem si po létě odlakovala nehty jsem pod nehtem našla tento flíček. Nevěnovala jsem mu pozornost až nyní. Nejsem si jista zda odrůstá, ani ze bych se uhodila, ale možné to je. Děkuji za radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V první řadě je potřeba říci, že se nejedná o nic vážného. Pod nehtem se vám udělala malá modřinka, která stářím ztmavla. Nyní musíte počkat než se sraženina vstřebá a to bude trvat docela dlouho, i měsíce. Buďte trpělivá. Pokud byste se i tak nervovala kvůli rakovině, tak se můžete jít zeptat kožního lékaře, který vám to může lépe vysvětlit a uklidnit vás ve své ordinaci.
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný
Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.
Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.
Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.
Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.
Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.
Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.
Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.
Zjišťování informací o nemoci je důležitou součástí léčby. Co nejdříve po něm by ale měla následovat návštěva lékaře. Nestyďte se mu svěřit se svými zdravotními komplikacemi. Pokud znáte popisované příznaky z vlastní zkušenosti, návštěvu odborníka neodkládejte. Poradit se můžete s praktickým lékařem, který vás případně odešle na specializované pracoviště (proktologie, gastroenterologie, chirurgie). Lékař provede potřebná vyšetření, poradí s úpravou životosprávy, doporučí lokální léčbu (masti, čípky) a rozhodne o léčbě venofarmaky (léky na posílení žilní stěny).
Mnoho pacientů si najde základní informace na internetu a poté si koupí „naslepo“ mast či čípky v lékárně. Hemoroidální onemocnění je však dlouhodobý problém, který je mimo jiné příznakem takzvaného chronického žilního onemocnění (stejně jako například metličky a křečové žíly). Proto je nutná návštěva odborníka.
Krémy a čípky mohou přinést krátkodobou úlevu, ale důležitá je dlouhodobá léčba vycházející z aktuálního stavu pacienta (stadium onemocnění). Jedině léčba z rukou lékaře pomůže zlepšit stav žilní stěny, zmírnit krvácení a bolest a zabránit opakování akutních hemoroidálních atak. Lékař vám poradí, zda stačí venofarmakum (lék), nebo je již nutná chirurgická léčba. Proto i zde platí, že čím dříve začnete s odpovídající léčbou, tím lépe.
V prvních stadiích je možné využít ambulantní metody, později je nutný několikadenní pobyt v nemocnici. Nejvhodnější metoda zákroku závisí na konkrétním stavu. Důležité je ale uvědomit si, že odstranění neznamená, že již bude vše v pořádku. Při nedodržování režimových opatření (dostatečný pitný režim a množství vlákniny v jídelníčku, omezení dráždivých potravin, užívání léků na posílení žilní stěny, nošení volného oblečení, zvýšení osobní hygieny, pravidelný pohyb a speciální cviky) se mohou komplikace opět rychle vrátit.
Léčba hemoroidů
konzervativní
ambulantní zákrok
operace
Konzervativní léčba: Pod konzervativní léčbou se skrývají zásady prevence nemoci (vláknina, tekutiny, hygiena). K tomu je doporučováno provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti a čípky.
Ambulantní zákrok: Většinu hemoroidů lze přelstít ambulantním zákrokem, který obyčejně nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší pacientovi nepříjemný problém.
Nejčastěji ambulantně prováděné zákroky jsou:
Koagulace infračervenými paprsky – vhodná jen pro malé hemoroidy, neboť působí pouze do hloubky 3 mm.
Elastická ligatura – nejrozšířenější metoda u nás. V podstatě se provádí podvázání hemoroidu gumovým kroužkem – hemoroid je zaškrcen a odpadá. Po tomto výko
Neprůchodnost cév je zapříčiněna ukládáním tuku, především cholesterolu, na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy, česky ke kornatění tepen. V místech, kde se tyto částečky tuku (odborně tukové pláty neboli aterogeny) ukládají, dochází k zúžení, takzvanému průsvitu cévy, a krev pak obtížněji proudí. Céva se také stává křehčí a méně pružná.
Nedostatek krve znamená nedostatek kyslíku. A nedostatek kyslíku znamená zvýšené riziko vzniku stavů, které nás mohou rychle ohrozit na životě – mozková mrtvice, embolie nebo akutní infarkt myokardu. Dále může hrozit trombóza, hypertenze nebo ischemická nemoc dolních končetin (tedy takzvaná nedokrevnost).
K ucpání cévy krevní sraženinou obvykle dochází na dolních končetinách. Sraženina se může vytvořit v lýtku, stehně, ale i v pánevních žilách. Nazýváme ji pak hlubokou trombózou. Sraženina pacienty ohrožuje zejména tím, že se může uvolnit a putovat krevním oběhem až do plic. Tam může uzavřít průsvit menších cév a způsobit tak závažný stav – plicní embolii.
K příčinám vzniku sraženin patří:
stavy zpomalující průtok krve cévami,
poškozené žilní chlopně,
infekce či poranění žil,
genetická onemocnění způsobující vyšší srážlivost krve,
hormony – například estrogen obsažený v hormonální antikoncepci,
nedostatek pohybu, upoutání na lůžko,
operace, zejména v oblasti dolních končetin a kyčlí.
Trombóza dolních končetin se může projevovat jako jednostranný otok nohy. Je bolestivá a lze při ní pozorovat zvýšenou náplň povrchových žil, případně změny zbarvení.
Poté, co vám zubař odstraní zub, vytvoří se nad otvorem v dásni krevní sraženina. Tato krevní sraženina pomáhá chránit otvor před bakteriemi a podpoří proces hojení.
Pití horké kávy po jakékoliv orální operaci, tedy i po trhání zubu, může zabránit tvorbě této krevní sraženiny nebo uvolnit nově vytvořenou krevní sraženinu. To může vést ke stavu zvanému suché lůžko, který může způsobit značnou bolest a nepříjemnou chuť v ústech. Abyste snížili riziko vzniku suchého lůžka, zdržte se několik dní po odstranění zubu pití kávy.
Brilique působí na buňky zvané „trombocyty“. Tyto velmi malé krvinky pomáhají zastavit krvácení tím, že se seskupují a ucpávají malé otvory v cévách, které jsou rozříznuté nebo jinak poškozené.
Krevní destičky však mohou také vytvářet sraženiny v poškozených cévách v srdci a mozku. To může být velmi nebezpečné, protože:
sraženina může zcela přerušit průtok krve; To může způsobit srdeční infarkt (infarkt myokardu) nebo mozkovou mrtvici, popř
sraženina může částečně blokovat krevní cévy vedoucí k srdci; To snižuje průtok krve do srdce a může způsobit občasnou bolest na hrudi (nazývanou „nestabilní angina pectoris“).
Brilique pomáhá předcházet agregaci krevních destiček. Tím se snižuje pravděpodobnost tvorby krevní sraženiny, která může snížit průtok krve.
Účinnost léku Warfarin se zjišťuje pomocí krevního testu zvaného Quickův test a je vyjádřena prostřednictvím mezinárodně normalizovaného poměru INR. INR je poměr doby, během níž se vytvoří sraženina v plazmě z odebraného vzorku, a doby, v průběhu které vznikne sraženina v „normální“ plazmě ze standardizovaného vzorku. Například INR 2 znamená, že doba tvorby sraženiny je u sledovaného pacienta 2x delší než u zdravého neléčeného normalizovaného člověka. Ideální hodnoty INR se řídí dle indikace a zpravidla se pohybují v rozmezí 1,8–3,5.
Pakliže se tedy hodnota INR nachází v uvedeném rozmezí, znamená to, že účinnost léku Warfarin je v „terapeutických mezích“. Jakmile klesne hodnota INR pod 1,8, sráží se krev příliš rychle a vzniká riziko krevních sraženin. V takovém případě Vám lékař zvýší dávku přípravku Warfarin. Naopak překoná-li hodnota INR číslo 3,5, Vaše krev se sráží velice pomalu, v důsledku čehož jste vystaveni riziku krvácení. V této situaci Vám lékař dávku léku Warfarin sníží.
Jelikož přípravek Warfarin působí na každého člověka jinak, neexistuje univerzální dávkování, to se musí vždy určit zcela individuálně. Někteří lidé potřebují velmi malé dávky, jiní naopak dávky relativně vysoké. Doba, během níž je dosaženo optimální účinnosti, se rovněž liší, v krajních případech může trvat stanovení dávkování i několik týdnů. Dávka přípravku Warfarin, kterou potřebujete, je taková, která udržuje hodnotu INR v terapeutickém rozmezí. Hustotu krve, a tedy hodnotu INR může ovlivnit mnoho faktorů: změna stravování, změna podávaných léků, nová nemoc, ukončení užívání Warfarinu z důvodu lékařského zákroku a jiné.
V úvodu léčby jsou nezbytné pravidelné a časté kontroly hodnoty INR (zpočátku 2–3x týdně, poté 1x týdně). Po zjištění optimální dávky léku Warfarin je pak obvyklá frekvence kontrol 1x měsíčně. Někdy může lékař doporučit častější kontroly, zejména při kolísání hodnot.
Předávkování Warfarinem se projeví pouze při krvácení (krvácení se obtížně zastavuje), proto je tolik důležité provádět krevní testy zjišťující hodnotu INR pravidelně!
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
Nejčastější příčinou rakoviny penisu je nedostatečná hygiena. Při nedostatečné péči o penis se pod předkožkou vytváří sraženina bílkovin, která se nazývá smegma. Při několikadenním nashromáždění tohoto smegma vzniká na žaludu zánět, který může v některých případech vést až k propuknutí nádorového nemocnění. Tuto teorii potvrzují i statistiky, neboť u mužů, kteří mají obřízku a mají díky tomu stále obnažen svůj žalud, tak se u nich rakovina penisu nevyskytuje. Statistiky čerpají z obrovského množství muslimské populace, která je podrobena v rámci náboženských rituálů obřízce. Také Severoameričané trpí rakovinou penisu o poznání méně, protože jsou obřezaní z kulturních důvodů. Dalším faktorem, který může vyvolat rakovinu penisu, je lidský papilomavirus (HPV). Tento virus se přenáší pohlavním stykem a v populaci je velice hojně rozšířen. HPV způsobuje záněty děložního čípku a také i rakovinu děložního čípku a napomáhá vzniku i rakoviny penisu.
Jaterní testy jsou užitečné a jsou často prvním příznakem při onemocnění jater. Lze také používat ostatní jaterní testy, které se provádějí a zjistí příčinu diagnózy určité poruchy, anebo se používají pro sledování aktivity onemocnění a zjištění druhu léčby.
Krevní testy, které mohou být provedeny, zahrnují:
Srážení krve, játra obsahují mnoho bílkovin nezbytných ke krevním sraženinám. V některých játrech není dostatek proteinu a tak není dobrá ani krevní sraženina. Proto mohou být krevní sraženiny používány jako příznak závažnosti některých jaterních testů.
Gama-glutamyltransferázy (GMT) je další enzym, který se vyskytuje v jaterních buňkách. Vysoká úroveň tohoto enzymu je zvláště spojená s těžkým pitím alkoholu. Játra odbourávají a odstraňují alkohol z těla a tento enzym se podílí na tomto procesu.
Imunologie jsou krevní testy, které se zaměřují na:
Viry a protilátky. Různé virové infekce mohou způsobit hepatitidu, což je zánět jater a její typy, jako je hepatitida A, hepatitida B.
Autoimunitní protilátky. Jedná se o protilátky, které napadají části těla a vyskytují se u autoimunitních poruch. Mezi nejčastější autoimunitní poruchy jater patří:
Primární billární cirhóza, která je spojená s anti-mitochondriálními protilátkami.
Autoimunitní hepatitida, která je spojená s hladkými svalovými protilátkami.
Primární sklerotizující cholangitis, která je spojena s antinukleárními cytoplazmatickými protilátkami.
Jiné typy bílkovin v krvi mohou poukázat na konkrétní onemocnění jater:
Ceruloplazmin je snížená Wilsonova nemoc.
Nedostatek 1-antitrypsinu je častá příčina jaterní cirhózy.
Vysoká úroveň feritinu je příznakem haemochromatisinu.
Mezi další používané testy patří jaterní biopsie, ultrazvukové skenování a další typy skenování. Tyto testy také můžou být třeba k objasnění příčiny onemocnění jater, anebo při sledování pokroku jejich léčby.
K ischemické mrtvici dojde tehdy, když krevní sraženiny blokují krevní cévy v mozku. Sraženina se může vytvořit kdekoli v krevním systému. Ischemická mrtvice je patrně nejčastějším druhem vyskytujícím se u starších jedinců.
Hemoragická mrtvice se objeví v té části mozku, kde dochází k úniku tepenného krvácení. Hemoragické mrtvice jsou méně časté, ale více nebezpečné než ischemické.
Slovo hemoroid pochází z řečtiny a označuje tok krve či krvácení. Oblast, kde se hemoroidy vyskytují, se označují jako řitní kanál, což jsou poslední 2–3 cm tlustého střeva. Tato část střeva je pod povrchem sliznice protkána sítí cév, které vytvářejí drobné polštářkovité útvary. Tyto útvary jsou přítomny ve střevě již před narozením a po celý lidský život. Když se ovšem tyto polštářky zvětší, začnou se projevovat prvními příznaky obtíží, jako je svědění, krvácení a bolest.
Hemoroidy rozlišujeme vnější a vnitřní:
Vnější hemoroidy se nacházejí kolem řitního otvoru. Většinou jsou nebolestivé, pokud se v nich ovšem nevytvoří krevní sraženina.
Vnitřní hemoroidy obvykle vznikají kolem stěn řitního kanálu. Mohou vystupovat řitním otvorem ven zároveň se stolicí, poté opět zmizí. Pozor, mohou krvácet.
