SRNČÍ PARAZITI a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Termín cystitida je zánět močového měchýře, který je důsledkem bakteriální infekce, častěji postihuje ženy.
Příčiny
Cystitida
Cystitida u žen mívá souvislost s větší frekvencí sexuální aktivity. Každý z nás má na kůži bakterie a při pohlavním styku mohou být tyto bakterie v blízkosti močové trubice přeneseny do močového měchýře, kde mohou způsobit cystitidu. Je dobré, když žena po pohlavním styku vyprázdní močový měchýř, protože spláchne i některé bakterie, které by mohly způsobit infekci močové trubice.
Sexuálně přenosné infekce
Kapavka a chlamydie jsou infekce, které mohou způsobit podobné příznaky jako cystitida. Také dochází k poševnímu výtoku, krvácení po pohlavním styku a k zanícení čípku. Cystitida u mladých sexuálně aktivních mužů může být způsobena sexuálně přenosnou infekcí, proto se doporučuje okamžité vyhledání lékařské pomoci.
Paraziti
Paraziti se vyskytují zejména u lidí, kteří pobývali určitou dobu v Africe nebo na Blízkém východě. Močový měchýř může být napaden parazitem schistosomózy. Příznaky jsou podobné zánětu močového měchýře, ale v moči nejsou přítomny žádné bakterie.
Ženy v menopauze
Vzhledem k nedostatku ženských pohlavních hormonů v období menopauzy probíhají v celém těle rozsáhlé změny. Důsledkem toho může být i to, že močový systém snáze podléhá infekci.
Kontaktní dermatitida
Ženy užívající deodoranty nebo jiné potenciálně dráždivé materiály na svých genitáliích se mohou vyhnout příznakům zánětu močového měchýře, pokud budou používat bezproblémové přípravky.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vacek.
Nikde nemohu dohledat, kolik vitaminu K obsahuje králičí maso, zvěřina (prase divoké, srnčí, zajíc) a křen, tedy netuším, nakolik konzumace těchto potravin ovlivní léčbu Warfarinem. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Ve svém příspěvku DOKONALÉ PROČIŠTĚNÍ ORGANISMU -COLONIX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den, teď jsem si prohlížela stránky drnatura a musím říct že to mají vyvedený naprosto skvostně a přesvědčivě..málem jsem si hned objednala. Ale je to za děsný peníze..potřebovala bych slyšet nějakou zkušenost od někoho, kdo to skutečně užívá, jak to dopadlo, projevily se opravdu ty zázračný očistný účinky? (ještě i jinak, než třeba nakonec jenom nevolností a průjmem?) Moc děkuju, jestli se se mnou máte chuť podělit o svoje zkušenosti.
p.spicova@seznam. cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva455.
ja sem uzivala colonix sadu ja sem neschudla ale sem se citila fit mnela sem lepsi kondicku a navic vysli ze mne paraziti co bych nikdy nezekla ze je muzu mit treba vyskouset.
Kontaktní dermatitida se objevuje po kontaktu s dráždivou látkou (alergenem). Při reakci kůže na daný alergen dochází k vyrážce. Kontaktní dermatitida způsobuje nepříjemné svědění. Mezi běžné příčiny kontaktní dermatitidy patří:
jedovaté rostliny, například jed břečťanu, dubu nebo škumpy;
mýdla, detergenty, šampony, parfémy, kosmetika nebo pleťové vody;
šperky a textilie;
nástroje, hračky, spotřebiče nebo jiné předměty;
alergie na přírodní latex (objevuje se nejčastěji u lidí, kteří pracují s pryžovými výrobky – zdravotníci, pracovníci gumárenského průmyslu, ale i jedinci, kteří podstoupili velké množství operací).
Příčinou vyrážky bývají také virové infekce, zejména plísňová infekce (herpes zoster), dále kvasinková (Candida albicans), bakteriální a sexuálně přenosná infekce. Vyrážku může vyvolat i vážnější onemocnění, například nemoc jater, ledvin či rakovina. Vyrážku způsobuje rovněž hmyz nebo paraziti, zejména svrab a roztoči.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co popisujete, je v pořádku. Infectoscab zabil zákožku, která ale zůstala mrtvá pod vaší kůží. Tím, jak se pokožka snaží zbytky roztočů vypudit, tak se začervená a svědí úplně stejně jako při neléčeném svrabu. Vydržte, vše se zklidní do 7 dnů od aplikace masti na svrab.
Mikroskopická analýza může odhalit zákal moči vznikající například na základě výskytu krevních buněk, které se normálně v moči neobjevují. Nanejvýš jedna nebo dvě krevní buňky mohou být nalezeny v jednom poli. Zranění a nemoci ledvin nebo močových cest mohou způsobit nadměrné krvácení. Pokud se v moči objeví velké množství krvinek, dochází k jejímu zbarvení dočervena. Další možností zákalu je písek a kameny. Někdy jsou v moči ve větší míře pozorovatelné krystaly, což jsou amorfní látky v moči obvykle přítomné v určitém množství. U zdravého jedince je obvykle při mikroskopickém vyšetření moči detekováno několik takových krystalů. Při vyšetření moči se někdy ukáže přítomnost dlaždicových buněk. Ty bývají přítomny v důsledku kontaminace, například při výtoku z pochvy. Plovoucí částice v moči lze někdy pozorovat i pouhým okem, když naberete moč do čisté láhve. Jsou-li přítomny bakterie a paraziti, může být moč zakalená.
V naší poradně s názvem PARAZITI POD KŮŽÍ V ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek .
Svědění šourku mě trápí už asi rok.Nemám žádné projevy na kůži,takže kožní vyšetření je negativní a ani urolog,ani neurolog nenašel možnou příčinu.Svědění začalo asi před rokem v době,kdy jsem za pomocí Champixu přestával kouřit.Je fakt,že jsem kouřit přestal,ale svědění se zbavit nedokáži.Je možné,že by svědění mohlo mít původ tady??Nebo může být spouštěčem svědění plíseň uvnitř těla??Žlučník,žlučovody,játra,střeva a podobně??Připadá mi,jako by se varlata uvnitř šourku pohybovala a kůže se napínala a zase smršťovala a při tom probíhá to svěědění.Má někdo podobné zkušenosti??Dokáže mi někdo poradit??Svědění je opravdu hodně nepříjemné......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pohyb varlat a smršťování a natahování kůže šourku je normální jev a probíhá u každého muže. Je velmi nepravděpodobné, že by za svědění mohl nějaký parazit bez projevů jeho přítomnosti na kůži. Jsem přesvědčen, že Vaše svědění souvisí s kožní reakcí buď na kvasinky, plíseň nebo i na prací prášek. Doporučuji natřít svědivá místa tekutým pudrem s mentolem zejména před spaním a pak ráno po sprše. Zkuste to takto dělat nepřetržitě 7 dní a svědění by mělo přestat.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
